MMiiinnniiissstttrrr Å Å eeebbbeeessstttaaa nnaaa ... - Bioinstitut, o.p.s.

Ministr Šebesta na ekologických farmách na ValašskuDne 4. září přivítali ekozemědělci, zpracovatelé, zástupci dalších místníchsubjektů a pracovníci Bioinstitutu na Valašsku ministra zemědělství Ing. JakubaŠebestu. V rámci své pracovní cesty se ministr seznámil s tím, jak veZlínském kraji hospodaří ekologičtí zemědělci na trvalých travních porostech.V tomto regionu dochází k viditelnému rozvoji ekologického zemědělství. Početekozemědělců je dnes 281, výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělstvípředstavuje 29067 hektarů. Z celkové výměry ekologické půdy ve Zlínském krajizaujímají trvalé travní porosty 25056 hektarů, orná půda 3498 hektarů a sady 513hektarů. Podíl zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ve Zlínském kraji činí8,25 procent. Počet výrobců biopotravin v tomto regionu dosáhl 28.Ministr Šebesta zahájil návštěvu na farměAGROFYTO, spol. s r. o., která hospodaříod roku 1995 v jihovýchodní části okresuVsetín, v katastrech obcí Lidečka, Horní Lideča Valašské Příkazy u slovenských hranic.V roce 1999 vstoupila farma do systémuekologického hospodaření. Vlastní nebopronajaté pozemky tvoří celkem 850hektarů zemědělské půdy, z toho 160 haorné a 690 ha luk a pastvin. Hlavním cílemfarmy je údržba krajiny a života v ní formouchovu masného i mléčného skotu a produkcíbiomléka, které jako výhradní dodavateldodává do Mlékárny Valašské Meziříčí.Zvířata chovaná na farmě jsou volněustájena na podestýlce, mají přístup naokolní pastviny, krmiva z vlastní produkcejsou bez stimulátorů růstu, hormonálníchpřípravků a bez GMO, telata jsou krmenado věku minimálně dvou měsíců výhradněmateřským mlékem.Ing. Ludmila Mužíkovská jednatelkapodniku na uvítanou pohostila návštěvníkytypickými valašskými specialitami a představilafarmu. V úvodním slově připomenulamoudro: „Souseda si musíš vážit víc jakrodiny, protože rodina přijde a odejde, aleMolek při práci se salašnickým psemNa samotě u Hrabáčků je veselo...Ing. Jakub Šebesta ministr zemědělství České republiky na farmě AGROFYTOsouseda máš vedle sebe pořád,“ které dokazujejejí dobrá spolupráce s okolnímifarmami, z nichž některé také přešly dosystému ekologického zemědělství. Na farměse v tento den sešli všichni okolní zemědělci,aby společně s ministrem diskutovalia ukázali mu svá hospodářství. Významnábyla i účast ředitelky Mlékárny ValašskéMeziříčí spol. s. r. o., Jany Novotné,jejíž spolupráce v mnohém pomohlazpracování biomléka a dalších bioproduktův regionu.Cesta ministra Šebesty pokračovala prohlídkouokolních luk a pastvin, obhospodařovanýchpodniky Agrofyto a ZD FrancovaLhota. Krátce také navštívil soukroměhospodařící drobné zemědělce v regionu.Prvním byl hospodář Vojtěch Molek, kterýse zabývá zejména chovem ovcí. Pan Molekběhem návštěvy předvedl perfektní výcvika práci svých salašnických psů, kteřízvládnou pastvu jak ovcí a koz, tak většíchhospodářských zvířat, ale i např. drůbeže.Milého uvítání se panu ministrovi dostaloi na samotě u Hrbáčků, kteří ještě stáleudržují krajinu tradičním způsobem hospodaření.Na valašské tradice navazují i domav kuchyni, a tak jejich voňavému pohoštění,které připravili, nikdo neodolal.Cíl cesty byl v nedalekém Prlově, malévesničce, která dokázala se svými pěti styobyvateli a díky několika málo místním podnikatelůmvytvořit moderní obci s bohatýmkulturním životem založeným na tradicích.V příjemném prostředí agroturistickéhostřediska všechny přivítal starosta obce LadislavGargulák, který je zároveň jednatelemfirmy GONE spol. s. r. o. Prlov. Firmarovněž hospodaří v systému EZ a je známápořádáním prezentační a vzdělávací akce„Tradice Valašska, chov ovcí a produkce“,pořádané za finanční podpory Zlínskéhokraje a známé jako „ovčácké slavnosti“.V průběhu diskuse s místnímizemědělci a zpracovateli hovořil18 bio 9/2009

Ministr Šebesta na ekologických farmách na Valašsku ministr o produkci biomléka v souvislostis nízkou výkupní cenou mlékaa o důvodu zavedení nových standardůdobrého zemědělského a environmentálníhostavu (tzv. GAEC), které jsouzaměřeny na ochranu půdy, vody, krajinya biodiverzity; přinášejí nejvýznamnějšízměny v hospodaření na svažitých pozemcíchsilně ohrožených erozí půdya v ochraně organické hmoty v půdě.Náměstek ministra zemědělství Ing. JiříUrban vysvětlil změny, které nastanou vestandardech GAEC od ledna příštího roku.Nové návrhy standardů GAEC jsou výsledkemdlouhých jednání. Jsou navrženy tak,aby vyhovovaly požadavkům kladeným Evropskouunií na členské státy v oblasti vyplácenízemědělských dotací. Zároveň zohledňujímožnosti zemědělců a požadavkykontrolních orgánů.Pracovníci ministerstva pak se zemědělcidiskutovali o proveditelnosti navrženýchpodmínek a byli otevřeni jejich připomínkámz praxe. Dále informovali o změně, kteroupřináší novela zemědělského zákona. Ta vesvém prováděcím předpisu bude definovati krajinné prvky, nově uznatelné pro vyplácenípřímých plateb. Jejich mapování a zákresdo registru uživatelů zemědělské půdy(LPIS) bude probíhat do března roku 2010.Mluvilo se také o spotřebitelském chovánía potřebě propagace BIO, o podpoře regionálníchproduktů a kvalitě potravinobecně. Všichni se shodli, že je potřebapůsobit na českého spotřebitele tak, abybyl schopen rozpoznat kvalitní výrobeka svým nákupem podporoval české výrobce.Tímto tématem se hodlá také MZe nadálezabývat. Ministr zdůraznil význam EZ:„Vidím v BIO určitý prostor, který by farmářimohli více zaplňovat. Právě vzhledemk tomu, že poptávka po BIO je vysoká a doČR se zbytečně dováží. Navíc v EZ farmářipomáhají krajinu revitalizovat.“Účastníci na závěr vyjádřili potřebu častějšíchvzájemných setkání a diskuzí, protožezpravidla ti, kteří rozhodují, nejsouv kontaktu s těmi, které jejich rozhodnutínejvíce ovlivní. Proveditelnost některýchpředpisů pak bývá v praxi často obtížná.Zemědělec je nejen producentem hodnotnýchproduktů, ale má v krajině i velmidůležitou roli související s ochranou jednotlivýchsložek životního prostředí a s posilovánímbiodiverzity. Bioinstitut realizuje nafarmě Agrofyto projekt Ekozemědělci přírodě.Cílem projektu je podpořit ekologickézemědělství jako důležitý předpoklad zachovánídruhové rozmanitosti a rozmanitostivenkovské krajiny, která je jednouz možností řešení zemědělské nadprodukcea zároveň konzervace půdního fondu.V rámci projektu vzniká sí ekologickýchvzorových farem v různých regionech(EWE CZ s. r.o. – Jistebnice u Tábora, JosefSklenář – Jihlava, Josef Folta – Kateřiniceu Příbora, AGRISEN s. r. o. – NováSenínka u Starého Města pod Sněžníkem,Bemagro, a. s. – Malonty u Tábora,Country Life – Nenačovice, Luboš Pospíšil– Velká Bíteš), pro které se vypracovalycelofaremní plány nebo pouze částečné faremníplány (řeší problematické území farmy).Jedná se o farmy v různých produkčníchoblastech, různé velikosti i strukturyhospodaření (s čistě rostlinnou nebo živočišnouprodukcí či smíšené farmy). Pro farmuAgrofyto zpracovává Bioinstitu částečnýfaremní plán, který se týká realizaceozelenění v okolí hospodářských budov.Výsadby by měly do budoucna nejen oddělita opticky skrýt hospodářské budovy odokolní krajiny, ale zároveň i vytvořit ochranuproti silným větrům.Současně se Bioinstitutsnaží získat finančnípříspěvěk na realizacitěchto výsadeb z Programupéče o krajinu(Program MŽP), kterýse podařilo opatřit jižpro farmu EWE CZ s.r. o. v roce 2008 a v letošnímroce pro farmuLuboše Pospíšila.Bioinstitut, o.p.s.FOTO: MarkétaSáblíkováBioinstitut, o.p.s. a PRO-BIO Svaz ekologickýchzemědělců o.p.s. pořádají seminářZPRACOVÁNÍ MLÉKAA MLÉČNÝCH VÝROBKŮ V EZs praktickou ukázkouzpracování mléka na farmě9.–10. 10. 2009 v ČecháchBiofarma Slunečná, Želnava16.–17. 10. 2009 na MoravěSŠZP v Rožnově p. R.a ovčí farma Ondruch,Valašská Bystřice1. den – teoretická část za účasti autorů nové příručkyo zpracovánímléka a mléčnýchvýrobků v EZ:* představení novépříručky o zpracovánímlékaa mléčnýchvýrobků v EZ* hygienické požadavky,přímý prodej* výrobní postupya zpracování* zpracování v EZ,povolené látkya postupy,certifikace, kontrola2. den – praktická část: zpracování na farměza účasti veterinární správyBližší informace na www.bioinstitut.czValašská krajinabio 9/2009 19

Zajímavý příklad křehkého a tak nezbytného vztahu organismů v příroděOpylování semenných porostů vojtěšky seté (Medicago sativa)samotářskou včelou šedosrstkou tolicovou (Rhophitoides canus)Vojtěška setá je fakultativně cizosprašnou pícninou, která sice nasadí malou částsemene i po samosprášení, ale jeho biologická hodnota je menší ve srovnání se semenemvzniklým po cizosprášení. Opylování vojtěšky seté je navíc poněkud komplikovanépro její složitý květní, tzv. pružinový mechanismus.OpylováníPokud má být květ opylen pylem jiné rostliny,musí jej opylující hmyz nejdříve otevřít(rozevřít člunek), což způsobí vymrštěnígenerativního sloupku (tyčinky a pestíkus bliznou), který prudce narazí do těla opylovatele,a tím dojde k vlastnímu procesuopylení. Květ se potom již nevrací do původníhostavu a k opylení dochází pouzejednou. Včela medonosná velmi neradaotevírá květy vojtěšky, protože je generativnímsloupkem udeřena na citlivé místohlavy (do sosákové jámy – fossa proboscis),a dokonce je někdy i na delší dobuv květu uvězněná. Tato rána ji pak odrazujeod otevírání dalších květů. Včela všakvojtěšku navštěvuje i nadále, ale nektarvětšinou vysává sosákem snadnější cestoumezi křídly a pavézou (nektar tzv. pašujebez opylení květu). Přibližně 1–2 % květů,které včela navštíví, i přes obtíže nakonecotevře a opylí.Pokud je k porostu vojtěšky přisunut nadbytekvčelstev (tzv. převčelení, 10–12 včelstev/ha-1 ) je výkon včely medonosné dostatečněefektivní k zajištění obvyklých výnosůvojtěškového semene.K opylování vojtěšky je velmi dobře přizpůsobenásamotářská včela – šedosrstka tolicová(Rhophitoides canus), která se vyskytujei u nás – především na jižní Moravě, kdese snažíme podporovat její výskyt přímov porostu vojtěšky. Vojtěška setá i šedosrstkatolicová jsou původem stepní druhy. Běhemdlouhého období se mezi nimi vytvořila vazba.Včela medonosná je druhem lesostepním,a na vojtěšku se tedy v dlouhémobdobí nemohla specializovat. Adaptacemezi šedosrstkou a vojtěškou spočívá v tom,že šedosrstka (ale i některé jiné adaptovanéstepní druhy solitérních včel, například pilorožkaširopásnatá – Mellita leporina), se dokážepři otevírání květu vyhnout vymršujícímuse generativnímu sloupku, a rána tudíždopadne na chitinový krunýř hlavy (zálící),což ji nijak neznepokojí, květy otevírá i nadále,a proto je její činnost při opylování vysoceefektivní a významná pro opylování vojtěšky.Jistou nevýhodou je méně přeletů mezi květyza minutu.Podpora šedosrstky tolicové– Rhophitoides canus (Eversmann, 1852)Pro využití této nohosběrné včely hnízdícív zemi byla zvolena metodika podpory jejíhovýskytu přímo v porostu vojtěšky. Vzhledemk obligátní (oligolektické) vazbě šedosrstkyna vojtěšku je i její vývojový cyklus sladěns růstovými fázemi vojtěšky. Šedosrstka tolicováje tak ideálním opylovatelem této plodinya její výskyt v porostu lze navýšit snadnopomocí speciální agrotechniky. Metoda bylavyvinuta v České republice ve Výzkumnémústavu pícninářském v Troubsku u Brna.Šedosrstka zimuje v zemi ve stadiu předkuklya vývoj dokončuje začátkem léta, takžeprvní imaga se líhnou do květu první sečevojtěšky a jejich líhnutí pokračuje až do druhéseče, během níž většina samotářekodchovává i své potomstvo. V srpnu aktivitašedosrstek klesá.Chemická ochrana u konvenčně hospodařícíchzemědělců se omezuje na dobudo rozkvětu první seče, protože později sejiž líhnou samotářky, které by tak mohly býtpoškozeny. V případě nutnosti je možné nakonci druhé seče vojtěšku chemicky ošetřit,protože aktivita samotářek je již nízkáa většina potomstva pro následující rok jechráněna v zemi. U ekologicky hospodařícíchzemědělců se však chemické ošetřeníneprovádí a tento šetrný způsob hospodařeníby tak mohl vytvářet dobré podmínkypro výskyt šedostrstky tolicové a tedy prodobré opylení vojtěšky.Hnízdní a živné pásyNa pozemcích jsou pro šedosrstky vytvářenytzv. hnízdní a živné pásy. Živné pásyv šířce jednoho postřikovače (u konvenčníchzemědělců) jsou ponechány z prvníseče jako zdroj potravy pro průběžně selíhnoucí šedosrstky. Vedle živných pásů sepak ponechávají hnízdní pásy (na šířku sekačky),které se udržují bez vegetace, a samotářkyzde hnízdí. Tyto pásy jsou důležitézvláště u velkých pozemků, protože šedosrstkamá akční rádius doletu cca 50m od hnízda. Hnízdní pásy nesmí zarůst,jinak by se v něm šedosrstky neuhnízdily.Vyžadují totiž slunné polohy. Proto je velmidůležité, aby byla vhodně volena i orientacetěchto pásů. Jejich podélná osa musípokud možno spojovat východ a západ.Vhodné je udržovat hnízdní pásy i na okrajipole. Urychlí se tak migrace včel z okolníchstanoviš přímo do porostu.ŠedosrstkaFOTO: Jiří RotreklVojtěška je pěstována obvykle ve 2–3užitkových letech. Orba poškozuje hnízdasamotářek jen minimálně, takže potomstvose v další sezoně vylíhne a může se přesunoutna pozemek s nově zakládaným porostemvojtěšky. Tím hustota populací tétodrobné včely v dané lokalitě významně narůstáa stává se v daném regionu hlavnímopylovatelem vojtěšky. Opylování šedosrstkouje méně nákladné a málo náročnéna odbornou práci, a proto v našich přírodníchpodmínkách nalezla své uplatněníi v praxi. V ČR jde zejména o oblasti jižníMoravy, kde je přirozený výskyt této včelydostatečně velký pro vytvoření silných populacípřímo v porostu vojtěšky.Výše uvedený příklad vazeb mezi rostlinoua opylovatelem dokladuje, jak složitéa křehké jsou vazby mezi organismy navzájema organismy a prostředím. Uvedenýpříklad prokazuje, že ekologické lze učiniti ekonomickým a žádaným v souladu sezajištěním zemědělské produkce. Bez zásadníhopřístupu a komplexních znalostí tovšak nelze. Těm, kterým je uvažování o respektováníekologických pravidel a příkladněpodpoře včel na hony vzdálené, doporučujipozorovat pětimilimetrovou drobnoušedosrstku při hloubení hnízda v tvrdé jílovitépůdě, kde si hloubí otvor 2 mm v průměrudesítky centimetrů pod povrch. Jentento malý detail o mnohém vypovídá.Antonín Přidal,oddělení včelařství Mendelova zemědělskáa lesnická univerzity Brno (apridal@mendelu.cz)POZN.: První seč je využívána na píci,po té jsou lepší podmínky pro dozrávánísemen.VojtěškaFOTO: Jiří Rotrekl20 bio 9/2009