Věstník AMG 52004 - Asociace muzeí a galerií České republiky

Věstník AMG 42004ÚvodníkMáme co nabídnoutV newyorském American Museum of Natural Historydefilují před mýma očima příspěvky a referáty s těmi nejzávažnějšímitématy, které si lze v oblasti bezpečnosti sbírekvůbec představit. Sedím totiž v jednacím sále devatenáctéhosetkání Společnosti pro preventivní konzervaci tohotomuzea a jedná se o speciální sekci „Museum SOS:Strategies for Emergency Response and Salvage“. Mezitématy jsou analýzy rizik tureckých státních muzeí v obdobíreálného nebezpečí terorismu, bagdádské ztráty na sbírkáchve válečné vřavě 2003, rekonstrukce Pentagonu po útoku11/9/01 a práce s hmotnými doklady útoku… V tomto srovnáníse český příspěvek o povodních v České republice2002 a následné záchraně našeho kulturního dědictví můžezdát poměrně titěrný a bezvýznamný. Když však v tomtosrovnání na „nejvyšší úrovni“ představíte skvělý český muzejnípersonál, práci krizového centra Asociace muzeí agalerií ČR, systematickou pomoc Ministerstva kultury ČRa přehled toho, co máme v roce 2004 za necelé dva roky jižza sebou, ona titěrnost se promění ze strany zahraničníchkolegů téměř v obdiv. Člověk možná pod vlivem osobní zkušenostis tehdejšími událostmi nevnímá povodňový příběhjako celek. Povodeň 2002 nám na jedné straně zcela jistěnení třeba závidět, získané zkušenosti, které jsou vskutkukomplexní, na druhé straně ano.Tradiční česká povaha by jistě na povodňovýchi následných aktivitách našla nepřeberně problémů, chyba opomenutí. Zkusme být však na chvíli oproštěni od pocitůčeské kotliny. Zkušenosti, které lze předávat dále, jsou zdetotiž naprosto nepochybně, a možná nastal čas na jejichjasnější definování a předávání dál. Právě uvědomění si, žemáme co předávat, být v něčem jedineční a přispět tak docelosvětové debaty o bezpečnosti kulturního dědictví, jepříjemnou zkušeností. Tou druhou je pak prostý fakt, žev ochraně kulturního dědictví není velkých a malých problémů.V konečném důsledku jde vždy o záchranu, ať již díkyprevenci či dobře zvládnutému zásahu uprostřed krizovésituace.Prostředí českých muzeí je v posledních letechkonfrontováno s dynamickou společenskou situací, kteráakcentuje především komunikační roli muzea. Muzejní rolespolečenské stálice, která poněkud ztuhle udržuje dokladyhistorie a přírody, přestává stačit. Nastupují bezohlednénároky na otevřenost, zábavu, využití technologií. Při absolutnímzjednodušení problémů a výzev, které před českými(moravskými, slezskými) muzei stojí, jde především o schopnostuchopit sbírkotvorně přítomnost, schopnost komunikovata schopnost kvalitně chránit naši paměť ukrytouv depozitářích či vystavenou v expozicích. Vrátím-li se nynína počátek svého krátkého textu, lze konstatovat, že v onétřetí a fundamentální výzvě máme nakročeno srovnatelněs celým světem. Mimo jiné i díky povodňové zkušenosti,která přinesla ze strany ministerstva a asociace tolik potřebnouanalýzu rizik. Opouštěl jsem proto newyorskou konfere n c is dobrým pocitem, že muzejní svět v České republice disponujekvalitní a uchopitelnou zkušenosti, která je cenná i provšechny partnery za hranicemi. Vzhledem k tomu, že v našemoboru se člověk k podobnému pocitu nedobírá denně,stojí za to říci si ho opravdu nahlas.Michal StehlíkObsahZ činnosti sekcí, kolegií a komisí str. 3Zprávy, aktuality, informace str. 4Připravuje se … (konference, semináře) str. 6Metodika str. 8Personálie str. 9Téma: První pražská muzejní noc str. 9Diskuse str. 12Nové stálé expozice str. 13Pozvánky na výstavu str. 15Muzejním knihovnám str. 18Aktuálně str. 21KALENDÁRIUM kulturních událostí najdeteuprostřed VěstníkuVěstník Asociace muzeí a galeriíČeské republiky 4/2004.Toto číslo vychází 3. září 2004.Náklad 1000 ks.Periodicita šestkrát ročně.Periodikum je registrováno MK ČRreg. č. 8331, ISSN 1213-2152Vydává AMG s finanční podporouMinisterstva kultury ČR.Adresa redakce:Asociace muzeí a galerií České republiky,Jindřišská 901/5, 110 00 Praha 1.Tel.: 224 210 037-9. Fax: 224 210 047.E-mail: vestnik@cz-museums.cz,http://www.cz-museums.cz.Uzávěrka příštího čísla 8. 10. 2004.Redakční rada: Milena Burdychová,Zbyněk Černý, Eva Dittertová,Hana Dvořáková, Dagmar Fialová,Hana Gancarzová,Jana Hutníková, Sylva Městecká,Luboš Smolík, Petr Velemínský, Jiří Žalman.Redakce: Petra Medříková.Návrh obálky a grafická úprava:Anna Komárková.Autorkou fotografií Muzejní noci a života AMGje Dagmar Fialová.2

52004Věstník AMGZ činnosti sekcí, kolegií a komisíJednání botanické komiseExkurzí botanické komise se ve dnech 7.–11. června2004 zúčastnilo celkem 30 botaniků z ČR a SR. Celé setkáníorganizovali kolegové z Krajského muzea v Sokolově –Slávek Michálek, Petr Uhlík a Světlana Kuncová.V rámci setkání se uskutečnilo plenární zasedání botanickékomise, a to 7. června 2004 v Sokolově. Následujícíprogram byl již zcela pracovně-exkurzní. Dne 7. června 2004jsme v podvečerních hodinách ještě navštívili odkaliště a výsypkuSilvestr u Sokolova. V úterý 8. června 2004 jsme sepři přepravě do obce Dasnice věnovali zpočátku ruderálníflóře (nádraží Dasnice a Nebanice) a následně pak květeněOhře, "nejzakytkovanější české řeky". Sjezd na raftech z Nebanicdo Šabiny byl z floristického hlediska velmi úspěšný.Viděli jsme a determinovali (zejména díky doprovodné lodiJ. Rydla) všechna zde udávaná makrofyta a ocenili výkonyněkterých kolegů – zejména pěvecké (J. Sladký Kozina)a kormidelnické (K. Sutorý, R. Hlaváček). Večerní programbyl zahájen prohlídkou výstavy Ohře – řeka pozoruhodná,která byla zaměřena na vegetaci, krajinu a geomorfologii řekya jejího okolí. Program pokračoval botanickou přednáškouJ. Michálka o přírodě Sokolovska, doplněnou o skvělédiapozitivy. Ve středu 9. června 2004 pak následovala autobusováexkurze do Krušných hor na rašeliniště a vřesoviště.Navštívili jsme lokality „Přebuzské vřesoviště", „Velký močál"a „Vysoký Kámen". Středeční večer byl večerem kulturníms posezením u ohně. V průběhu večera bylo konstatováno,že kolega R. Hlaváček zapomněl „Pyžamo" a naopak kolegaP. Uhlík si vzpomněl na mnohé písně z dětství, chlapectvía jinošství. Čtvrtek 10. června 2004 byl věnován květeněSlavkovského lesa pod vedením botanika správy CHKOSlavkovský les V. Melichara – lokality „Křížky", „Upolínoválouka", „Mokřady pod Vlčkem" a „pastviny u Bečova nadTeplou". V podvečer jsme ještě navštívili výstavu památnýchstromů v Krajském muzeu v Karlových Varech. V deštivémčtvrtečním podvečeru a pátečním ránu se většina účastníkůrozjela k domovu. Zbylá část pak v pátek 11. června 2004ještě uskutečnila velmi zajímavou automobilovou exkurzi napramenný mokřad pod obcí Kamenný Dvůr.Jiří BrabecSeminář pracovníků knihoven muzeí a galerií 2004Ve dnech 6.–8. září 2004 se v prostorách Vlastivědnéhomuzea v Olomouci konal již 28. ročník Semináře pracovníkůknihoven muzeí a galerií. Semináře, který uspořádalaKomise knihovníků Asociace muzeí a galerií České republiky,se zúčastnilo přibližně sto účastníků.Seminář má umožnit setkávání, vzájemné informovánía řešení aktuálních problémů pracovníků muzejnícha galerijních knihoven. Letošnímu ročníku dominovalo témaspolupráce mezi muzejními knihovnami. Program byl rozdělenna několik sekcí: spolupráce muzejních knihoven, historickéfondy, nové možnosti v práci muzejních knihoven. Součástíprogramu byla i prezentace firem, jejichž produkty majívztah ke knihovnám, a prezentace nových elektronických informačníchsystémů pro oblast výtvarného umění. Velmiúspěšnou novinkou v programu byl workshop týkající seběžných činností muzejních knihoven, jako je akvizice regionálníliteratury, výměna publikací atd. Dále jsme si prohlédlihistorické památky města Olomouce, Knihovnu UniverzityPalackého v bývalé tereziánské zbrojnici, Arcibiskupský paláca Muzeum umění Olomouc.V úvodu semináře proběhla Valná hromada Komiseknihovníků AMG. Předsedkyně Komise knihovníků AMGJarmila Okrouhlíková podala zprávu o činnosti komise zaobdobí 2003–2004, seznámila účastníky semináře s novýmistanovami a jednacím řádem Komise knihovníků AMG.Zpráva o činnosti, jednací řád a nové stanovy byly následněodsouhlaseny volbami.Odpolední blok byl věnován spolupráci muzejníchknihoven. Ila Šedo (Západočeské muzeum v Plzni) se zamýšlelnad možnostmi a nutností spolupráce nás všech, RomanGiebisch (Vědecká knihovna Olomouc) nás seznámilse zajímavými podněty týkající se spolupráce v regionu, kterézazněly na červnové Valné hromadě Svazu knihovníkůa informačních pracovníků v Jindřichově Hradci. Další příspěvkypředstavily výsledky konkrétní spoluprácev regionech: Štěpánka Běhalová (Muzeum Jindřichohradecka)a Helena Stejskalová (Jihočeské muzeum České Budějovice)se podělily o zkušenosti s přípravou společné výstavyjihočeských muzejních knihoven v oblasti prezentace knižníkultury (výstava V knihách zapsáno) a Jana Michlová(Regionální muzeum Teplice) hovořila o spolupráci knihovenmuzeí a galerií Ústeckého kraje s institucemi v regionu.Úterní dopolední blok byl věnován problematicehistorických fondů. Jaroslava Kašparová (Národní knihovnaČR) nás seznámila s činností pracovní skupiny pro staré tiskypři Národní knihovně ČR, Hedvika Kuchařová (Klášterpremonstrátů Strahov) se věnovala problematice minimálníhozáznamu starého tisku v praxi. Následovaly prezentaceknihovních systémů Clavius a KP-Win a možností popisustarých tisků v těchto systémech. Příspěvek Helgy Turkové(Knihovna Národního muzea) se týkal vývoje a činnosti Oddělenízámeckých knihoven Knihovny Národního muzeav Praze (v letošním roce uplynulo 50 let od vzniku tohoto oddělení).Milada Písková (Filozoficko-přírodovědecká fakultaSlezské univerzity Opava) nás ve své přednášce seznámilas počátky muzejní knihovny v Olomouci.Helena Stejskalová z Jihočeského muzea v ČeskýchBudějovicích připravila workshop neboli burzu nápadů;tato novinka letošního programu přinesla mnoho nápadův oblasti akvizice regionální literatury, výměny publikací, zařazovánído sbírek a dalších běžných činností, a kolegyněse v ní podělily o své zkušenosti s těmito činnostmi.Odpoledním blokem zaměřeným na nové možnostiv práci muzejních knihoven provázela Květa Hartmanová(Knihovna UPM). Václav Pumprla (Ústav pro klasická studiaAV ČR) seznámil účastníky semináře s dalším vývojem digitalizovanéhoknihopisu starých tisků. Eva Svobodová a DanušeVyorálková (Národní knihovna ČR) představily Soubornýkatalog ČR CASLIN a jeho možnosti pro muzejní knihovny.Renata Novotná pak přidala konkrétní zkušenosti spolupráceMoravského zemského muzea v Brně se Soubornýmkatalogem. Hana Karkanová (Moravská galerie v Brně) sepodělila o první zkušenosti s využíváním databáze zaměřenéna výtvarné umění Art FullText. Josef Hrdlička (Národníknihovna ČR) upozornil na kooperační projekt českýchknihoven, elektronickou službu „Ptejte se knihovny“, a nabídlmuzejním knihovnám možnost zapojení se do tohoto projektu.Praktické ukázky a tipy na vyhledávání v internetovémvyhledavači Google nám ukázal Ondřej Pečený (Ústav informačníchstudií a knihovnictví FF UK). Poslední příspěvek3

Věstník AMG 52004Zdeňka Vermouzka (Vlastivědné muzeum v Olomouci) kritickyhodnotil využití CESu.Středeční příspěvky prezentovaly nové nebo vznikajícíelektronické informační systémy. Jozef Sučík (Společnostpro současné umění SCA Ostrava) představil digitálnílexikon českých výtvarníků narozených ve 20. století, JiříHůla (Občanské sdružení Archiv výtvarného umění Kostelecnad Černými lesy) informační systém AbArt. Martin Sekera(Knihovna Národního muzea) nám předvedl novou vzdělávacípomůcku o médiích (CD-ROM Mediální studia na přelomutisíciletí a role médií v dějinách českých zemí).Seminář byl velmi přínosný pro všechny zúčastněné,informoval o aktuálních otázkách oboru (spoluprácemístní, regionální, mezi institucemi), nastínil přetrvávající nedostatkyv těchto oblastech a zdůraznil nutnost setkávání,informovanosti a širší spolupráce knihoven.Šárka BláhováKnihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze4Zprávy, aktuality, informaceNovela zákona č. 122/2000 Sb. je na světěPříprava novely zákona č. 122/2000 Sb., jejímž tématembyla tzv. standardizace 1 , čeřila po dva roky hladinu českéhomuzejního rybníka. Vlnky na rybníce způsobila předevšímskutečnost, že se téměř současně objevily koncepcestandardizace dvě. Obě koncepce – jedna ministerská a druház dílny AMG – se navzájem nevylučovaly ve smyslu„bude-li realizována jedna, nelze realizovat druhou“, snadnosi lze představit, že by byly (a nakonec také možná budou)realizovány obě dvě, ale zároveň byly jako podklad pro právnípředpis, jehož zpracování uložila vláda ministru kultury,od počátku neslučitelné. Příčinou čeření hladiny muzejníhorybníka bylo tedy to, že koncepce AMG byla nějaký čas prosazovánajako možná alternativa koncepce ministerské. Touale nikdy být nemohla, protože nevycházela ze zadání, kterépro ministerstvo bylo závazné. Podle pravidla, že „řeč bývánástrojem nedorozumění“, bylo pro pochopení neslučitelnostiobou koncepcí matoucí, že obě operovaly s pojmem standardizace,ovšem každá ve zcela jiném významu. Zjednodušeněřečeno – v případě AMG šlo o standardizaci samotnýchmuzejních činností a muzeí jako institucí na základěakreditačního systému, v případě ministerstva o standardizaciveřejných služeb, jimiž jsou formální výstupy pro veřejnostz muzejních činností vycházející. Tím se stalo, že některédiskuse, či spíše polemiky, které se o standardizacivedly, pak nutně občas působily jako debata hluchéhos němým.Koncepci „ministerskou“ si nevymyslelo Ministerstvokultury, vycházela ze zcela konkrétního zadání, jímž bylousnesení vlády, kterým byl schválen věcný záměr zákonao standardizaci vybraných veřejných služeb, připravený Ministerstvemvnitra. Tento materiál byl vlastně ze všeho nejvícreakcí na reformu veřejné správy, kdy zanikly okresníúřady a celá řada veřejných služeb přešla do působnostisamospráv. Se skutečnou standardizací, ve smyslu tohoslova užívaného např. v zahraničí, z nějž vycházela AMG,neměl téměř nic společného. Ministerstvo kultury mělo sicek uvedenému zadání celou řadu výhrad, nicméně mělo pouzedvě možnosti – na standardizaci podle zadání, a tedy i nanovelu zákona, rezignovat (nějak se z toho vylhat) nebo zadánínaplnit. Po pečlivém zvážení všech okolností jsme aleusoudili, že nabízenou šanci reagovat na reformu veřejnésprávy také v muzejnictví a vstoupit do procesu standardizaceveřejných služeb by bylo trestuhodné nevyužít a v zájmumuzejnictví jsme se proto rozhodli pro možnost druhou.Vycházeli jsme z toho, že se naskytla jedinečnápříležitost dostat muzea do společnosti ostatních institucíjiných resortů, na jejichž činnosti je veřejný zájem, což mimojiné vytváří předpoklad prosadit pro ně i finanční podporu. Aždosud tomu tak nebylo, vedle zařízení poskytujících např.služby dopravní, sociální, zdravotní či vzdělávací, byla muzeavždy vnímána jako „něco jiného“, s významem takovýchzařízení nesrovnatelného. Náhle tu byla šance, že nové definovánímuzea a galerie může přispět k nahlížení na muzeaz pohledu jejich „každodenní užitečnosti“ při zprostředkovánísbírek veřejnosti pro účely vzdělávací a výchovné a upozornitna to, že výstupem práce muzea nejsou pouze výstavy,jak se všeobecně míní, ale také programy, publikace a poskytováníužitečných a různorodých informací. Objevila seprostě možnost alespoň formálně zařadit muzea a galerieještě do jiné „ligy“, než v jaké dosud hrály.Usoudili jsme, že zadání skýtá jistou, byť zřejmě jenomezenou možnost čelit případným snahám o rušení, slučováníči změnu profilace muzeí a galerií, zvláště pak těch,která byla převedena z působnosti zrušených okresních úřadůna kraje, tím, že zdůvodnění takových kroků by museloobsahovat i záměr, jak bude zajištěna územní dostupnostvybraných veřejných služeb.V neposlední řadě zadání nabízelo způsob, jak zajistitzákonem právní titul pro poskytování finančních prostředkůze státního rozpočtu nejen na ochranu sbírek (to jižzákon umožňuje), ale také na zprostředkování sbírek veřejnosti.Vyvolaná novelizace zákona dávala také možnost,jak upravit některé další věci, se standardizací nesouvisející,ale pro muzejnictví důležité, na což by se jinak muselo nejspíšdlouho čekat.Byli jsme přesvědčeni, že to je dost důvodů pro to,abychom se pokusili nabízenou šanci využít, byť jsme si zato vysloužili od některých oponentů dokonce nálepku ignorantů,kteří nechápou evropské standardizační trendyv muzejnictví a umanutě se drží svého. Věřili jsme ale, žejde pouze o nepochopení, možná způsobené i tím, že jsmesvůj záměr neuměli dostatečně vysvětlit.Bylo třeba najít klíč k tomu, jak nabízené šancev rámci zadání využít. I my jsme se zpočátku snažili reflektovatněkteré názory na definování propracovanějších standardůmuzejních činností, ale protože to bylo z hlediska zadánínereálné, na vymýšlení standardů v pravém smyslu tohoslova jsme rezignovali, a soustředili jsme se na novou definicipojmů „muzeum“, „veřejná služba“ a „vybraná veřejnáslužba“ ve smyslu zprostředkování sbírek veřejnosti, a jehoúzemní, časové a ekonomické dostupnosti. A dále na definicipojmu „poskytovatel vybrané veřejné služby“, tj na vymezenítoho, která muzea těmi poskytovateli „ze zákona“ budou.To bylo nejsložitějším problémem přípravy novely. Prvnínávrh byl, aby to byly pouze muzea a galerie zřizovanékraji (někdejší „ministerské“ a okresní), v druhém kole k nimbyly přiřazeny ještě státní muzea a galerie s tím, že výčetposkytovatelů bude jmenovitý a bude tvořit přílohu zákona.O tom byla vedena užitečná diskuse s AMG a nakonec bylood výčtového seznamu upuštěno a poskytovatel vybranýchveřejných služeb byl definován jako instituce, která:• je muzeem (galerií) ve smyslu nové definice,• spravuje sbírky ve vlastnictví státu nebo územníhosamosprávného celku,• má sbírku zapsanou v CES.Tím byla vlastně ustavena jakási základní síť veřejnýchmuzeí v České republice, v čemž jsme spatřovali další významnýsynergický efekt novely zákona. Tato síť zahrnujecca 280 muzeí a galerií a může se dále rozšiřovat.

22004 52004Byly také stanoveny konkrétní povinnosti garantů, jimižjsou zřizovatelé muzeí a galerií, týkající se stanovení některýchnáležitostí zřizovací listiny a povinnosti garanta vytvářetpodmínky pro poskytování vybraných veřejných služeb. Odtoho si ministerstvo slibovalo upevnění právního postavenímuzeí a galerií. Kompenzací za plnění povinností garanta(vytváření podmínek pro poskytování vybraných veřejnýchslužeb) pak je fakultativní možnost získat příspěvek ze státníhorozpočtu.Polemika mezi námi a AMG ale rozhodně nebyla zcelazbytečná. Vyvodili jsme z ní celou řadu podnětů pro úpravytextu novely, flexibilně ustupovali od některých svých počátečníchnávrhů na základě relevantních argumentů AMGv případě formulace standardů a definování poskytovatelůveřejných služeb. Stále jsme měli na zřeteli, že ze všehonejdůležitější je zařadit muzea mezi instituce poskytujícíspecifické veřejné služby, hodné podpory ve veřejnémzájmu z veřejných rozpočtů. To nakonec pochopili i zákonodárci.Pochopili, že neschvalují normu v pravém slovasmyslu, ale pouze jakási pravidla, nicméně pravidla důležitá,podobně jako třeba etický kodex. A tak schvalovací procesjak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu proběhl zcelahladce, novela byla přijímána ve výborech i v plénech téměřjednomyslně.Novela zákona č. 122/2000 Sb. ovšem přinesla ještědalší, významné změny, se standardizací veřejných služebnesouvisející. Jsou tři.První změnou je to, že v definici muzea (galerie) je uvedeno,že muzeum „shromažďuje přírodniny a lidské výtvorypro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsoupřírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnina lidských výtvorů vytváří sbírky…“; tím je řečeno, že nevšechno co muzeum sebere, musí být nutně zařazeno dosbírek, že sběr přírodnin a lidských výtvorů má dvě roviny –shromažďování hmotných dokladů pro vědecké a studijníúčely a tvorbu sbírky, což spolu sice souvisí, ale není tovždy totéž; tím se otvírá prostor pro to, aby byla konečnědořešena palčivá otázka tzv. studijního materiálu, jehož evidencea uchovávání v muzeích probíhá buď „na hraně zákona“anebo tento materiál nesmyslně zatěžuje sbírky – myslím,že tento „skrytý“ význam novely bude teprve doceněn.Druhou změnou je specifikace toho, co se rozumí„vystavováním sbírek nebo jednotlivých sbírkových předmětů“.Dosud se jím mínila pouze prezentace vzhledu předmětů,nyní je vystavování rozšířeno také na prezentaci funkcepředmětů. Muzea se už nebudou muset obávat, že porušízákon, když zatopí pod historickým parním strojem, vyjedous traktorem či tramvají, spustí vodní mlýn nebo zapůjčí hudebnínástroj ke koncertní produkci. K prezentaci funkce mohoutaké bez obav vyvážet sbírkové předměty do zahraničí.Třetí, mimořádně významnou změnou je to, že na základězmocnění zákonem 122/2000 Sb., ve znění pozdějšíchpředpisů může Ministerstvo kultury v odůvodněnýchpřípadech zřizovat muzea a galerie jako příspěvkové organizace.Aktuálně je to dobrá zpráva např. pro Muzeum romskékultury v Brně.Co dodat? Myslím, že novela, kterou provázelo šplouchánímuzejního rybníka, prokáže svou opodstatněnost, protože:Věstník AMG• definuje muzeum (galerii) jako neziskovou organizaci vesmyslu definice UNESCO pomocí základních „muzejních“činností, včetně zprostředkování sbírek veřejnosti• otvírá prostor pro vyřešení problematiky tzv. studijníhomateriálu shromažďovaného muzei a galeriemi• „ze zákona“ stanoví, že většina muzeí a galerií jsou poskytovatelivybraných veřejných služeb, což upevňujejejich postavení• vytváří prostor (právní titul) pro založení programu finančnípodpory zprostředkování sbírek veřejnosti(výstavy, programy, publikace) ze státního rozpočtu• vybraná veřejná služba je definována jako veřejná službaorientovaná na sbírky, což dává muzeím a galeriím např.možnost lépe čεlit tu a tam se objevujícím tlakům, abyjejich výstupy pro veřejnost v rámci „atraktivnosti“ nasbírky rezignovaly• bez obav lze prezentovat nejen vzhled sbírkových předmětů,ale také jejich funkci• ukládá zřizovatelům muzeí, aby vedle prostého zajištěníexistence muzeí také garantovali poskytování vybranýchveřejných služeb muzeí veřejnosti, tj. vytvářeli pro to podmínky;tím, že vybrané veřejné služby jsou orientoványna sbírky, lze od vytváření podmínek pro zajišťovánítěchto služeb očekávat i zvýšení zájmu o sbírky obecně• otevřením problematiky standardizace v muzejnictví seotevřel prostor pro další práci v této oblasti (pokud bytato, byť skromná, šance nebyla využita a čekali bychom,až se naskytne možnost prosadit nějakou propracovanějšístandardizaci muzejních činností, mohlo by to čekáníbýt velmi dlouhé – je totiž otázkou, zda v dalším volebnímobdobí, již vzdálenějším od reformy veřejné správy,k tomu bude ještě vůbec politická vůle); naskytne-li sedalší možnost problematiku standardizace dále rozpracovávat,bude už na co navazovat a o co se opírat• ministerstvo může v určitých případech zřizovat novémuzea a galerie,• poté, co byla zákonem zajištěna právní ochrana sbírek(nezbytnost a správnost tohoto prvního kroku je praxíprokazována doslova každý den), byla novela věnovánainstitucím, které převážně správu a ochranu sbírek veveřejném zájmu zajišťují – zákon se tak stal více „muzejním“.Snad lze tedy konstatovat, že od vcelku drobné novelylze očekávat docela slušné efekty. Poděkování patří všem,kdo se na její přípravě podíleli, ať už koncepci ministerstvavěřili nebo ji konfrontovali s koncepcí jinou. Oboje bylo nakonecpřínosem. Zda bude očekávání, které novela slibuje,naplněno, to ovšem ukáže teprve čas. Konkrétní ohlas mámzatím jeden. Napsal mi ředitel jednoho obecního muzea, že„novela zákona přišla doslova z nebe“, právě ve chvíli, kdyradní v té obci začali zvažovat omezení kmenových činnostímuzea.Jiří ŽalmanPoznámky:1 Zákon č. 483/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb.,o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů,ve znění zákona č. 186/2004 Sb., Sbírka zákonů, ročník2004, částka 166, str. 9491, účinnost zákona od 1. října 2004.Projekty financované z povodňové sbírky AMG byly dokončenyV červenci loňského roku rozdělila exekutiva AMGčástku 407 tisíc Kč podle projektů, předložených do výběrovéhořízení, vypsaného Asociací muzeí a galerií ČR společněs Českým výborem ICOM. Rádi bychom nyní informovaličtenáře Věstníku o tom, jak bylo s přidělenými finančnímiprostředky během uplynulého roku naloženo.Galerie hlavního města Prahy získala z povodňovéhokonta AMG grant 200 000 Kč. Tuto částku použila na restaurovánítří sádrových modelů významných děl českéhosochařství z přelomu 19.a 20. století, jmenovitě:František Bílek: Národní pomník – sousoší s architekturou,cca 355 x 210 cm. Sochu restauroval ak. sochař ZdeněkPreclík ve dvou etapách, z nichž první hradila plně5

Věstník AMG 52004GHMP a na druhou byly použity peníze z grantu AMG vevýši 100 000 Kč. Od června 2004 je model součástí stáléexpozice v Bílkově ateliéru v Bílkově vile, přičemž v průběhuprací byla nalezena a rehabilitována původní Bílkova povrchováúprava.Josef Václav Myslbek: Ctirad a Šárka a Libušino proroctví.Oba sádrové modely (v. 170 cm) sousoší restaurovaliak. sochaři Michal Tomšej, Jiří Kaifosz a Ing. Vít Eckert. Narestaurování těchto modelů byla použita druhá část grantuAMG ve výši 100 000 Kč.Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy získaloz prostředků povodňové sbírky AMG celkem 107 000 Kčk financování nového vydání publikace Zdenka Braunerováautora Miroslava Vlka. První vydání, jehož náklad byl povodněmizcela zničen, vyšlo v roce 1994 k 150. výročí úmrtíumělkyně. Kniha přibližuje populární formou čtenáři osobnosta dílo malířky Zdenky Braunerové, která v Roztokáchu Prahy žila a vybudovala zde i svůj malířský ateliér. Druhévydání publikace vyšlo s pozměněnou grafickou podobou,která koresponduje s úpravou dalších muzejních publikací.Brožura je vydávána v plné dvojjazyčné verzi (českoanglická),v nákladu 3000 ks. Prodejní cena je 55 Kč za kus.Publikace byla vydána jako doplněk budoucí stáléexpozice, která malířku připomene a bude situována do jejíhoateliéru. V současné době prochází budova ateliéru kompletnírekonstrukcí, zpřístupnění připravované expozice„Zdena Braunerová – život a dílo“ je plánováno na příští rok.Národní technické muzeum v Praze získalo z povodňovésbírky finanční příspěvek ve výši 100 000 Kč.Z těchto prostředků byly restaurovány sbírkové předmětyz oboru chemie a biotechnologií (model větrného mlýnaa lihovaru) a strojírenství (Zvoníčkův ležatý parní stroj).Dřevěný model čtyřlopatkového větrného mlýnas otočnou mlýnicí byl do NTM darován roku 1914. Model(měřítko 1:10) detailně prezentoval vnitřní technologické zařízenía dokumentoval tak dnes již zaniklý způsob zpracováníobilí používaný na českém venkově před koncem 19. století.Při povodních byl model vodou silně poničen a jehovčasné restaurování, spojené s ošetřením dřeva, zabránilojeho totálnímu zničení.Model hospodářského lihovaru na zpracování zemědělskýchproduktů je detailně propracovaným dokumentemdnes již prakticky neexistujícího zemědělsko-průmyslovéhoodvětví, které v minulosti mělo pro naše zemědělství značnývýznam. Po zaplavení byly části modelu zkorodovány a modelbyl poškozen padajícími předměty.Oba uvedené modely byly restaurovány v dílnáchNárodního zemědělského muzea, na restaurování byla použitapolovina grantu AMG ve výši 50 000 Kč a penízez grantu Českého výboru ICOM.Třetím restaurovaným sbírkovým předmětem Národníhotechnického muzea byl Zvoníčkův ležatý parní strojs ventilovým rozvodem, který byl vyroben v roce 1908Českomoravskou strojírnou v Praze podle návrhu Ing. JanaZvoníčka, profesora na brněnské technice a později naČVUT v Praze a konstruktéra parních strojů a parních turbinmezinárodního významu. Expanzivní ventilový rozvod použitýna tomto stroji je běžně uváděn v odborné literatuře podoznačením Zvoníčkův rozvod, byl používán u parních strojůa velkých plynových motorů některých zahraničních strojírena dokládá tak vysokou úroveň české parostrojní školy napřelomu 19. a 20. století.Sbírkový předmět byl několik dní zcela zatopen vodou,která vnikla i do jeho vnitřních prostor, a došlo takk zanesení všech mechanismů jemným bahnem a k celkovémunapadení korozí s rizikem trvalého zafixování pohyblivýchsoučástí. V rámci primárních záchranných prací bylstroj zhruba očištěn od bahna a demontován na menší celky.Cílem restaurování bylo uvedení této technické památkydo původního stavu a zachování její provozní funkčnosti.S restaurovaným strojem se počítá jako se stěžejním exponátempro připravovanou expozici hnacích strojů v areálubudovaného železničního muzea, kde by měl být prezentovánjako funkční.Restaurování technicky komplikovaného a rozměrnéhosbírkového předmětu (půdorysná plocha 12 m čtverečních)prováděly Energetické opravny Prunéřov. Práce bylyfinančně velice náročné a na jejich úhradu bylo nutné sdružitfinanční prostředky z několika zdrojů (celkové náklady restaurovánídosáhly částky 430 000 Kč). Část grantu AMG vevýši 50 000 byla – spolu s dalšími zdroji – použitak financování první fáze restaurování.Na povodňovém kontě AMG v současné době zbývá64 tisíc Kč. AMG vyzvala k podání projektu na čerpánítéto částky Muzeu Českého krasu v Berouně. Po vyčerpáníkonta bude sbírka uzavřena.AMG a Český výbor ICOM touto cestou děkujísponzorům, kolegům z oboru a celé řadě občanů, kteří nasbírku, určenou na obnovu provozu povodní zasaženýchmuzeí a galerií a na záchranu poškozených sbírkovýchpředmětů, přispěli.Dagmar Fialová, Petra MedříkováMuzeum a dobrovolníci. Nový projekt AMGV letech 2004-2005 bude Asociace muzeí a galeriíČR naplňovat projekt Posílení vnímání sféry ochrany movitéhokulturního dědictví jako součásti neziskovéhosektoru v ČR. Projekt, který jsme pracovně nazvali „Muzeaa dobrovolníci“, podpořila Nadace Via prostřednictvím programuKnowledge Fund „Bílá místa“ v rámci tématickýchoblastí zaměřených na porozumění společenské roli, stavua směřování neziskového sektoru a výchovu k filantropiia dobrovolnictví. Hlavním cílem projektu je vytvořit funkčnívazby mezi sbírkotvornými institucemi a dobrovolnickýmhnutím v ČR a nastavení podmínek pro dobrovolnictví v muzejnímsektoru.Sféra ochrany kulturního dědictví je jednoznačněvnímána jako jedno z polí působnosti neziskového sektoru.Ožehavým problémem, je však rozpačitý vztah k otázce, zdasbírkotvorné instituce do neziskového sektoru patří. Jednáse zejména o „nesoulad“ mezinárodně uznané definice nevládníneziskové organizace a způsobu zřizování muzeía galerií v ČR. Naprostá většina sbírkotvorných institucív ČR je zřizována orgány na různých stupních veřejné správyjako příspěvkové organizace s právní subjektivitou. Z hlediskatypů zřizovatelů sbírkotvorných institucí však nemůžemejednoznačně konstatovat, že muzejní sféra jako celeknesplňuje podmínku „nevládnosti“, tj. absenci přímého napojenína veřejnou správu. Od počátku 90. let 20. století vzniklotéměř 40 subjektů typu nevládní neziskové organizace(NNO), které naplňují poslání sbírkotvorných institucí. Mimoto zde existuje celá řada NNO, které působí jako tzv. společnostipřátel, tj. jako spolky kooperující se sbírkotvornou institucína celé řadě platforem – od jakéhosi „zájmového kroužku“po společnost dobrovolníků, které doplňují činnost muzeanapř. v oblasti výzkumu prostředí, monitorování památekapod. Zatím – až na řídké výjimky – neexistuje vazbasbírkotvorných institucí na dobrovolnické hnutí v České republice;sbírkotvorné instituce jsou v tomto ohledu od sféryNNO takřka izolovány.Jednou z funkcí sbírkotvorné instituce je však vytvářetpovědomí sounáležitosti komunity s místem, v níž žije;6

52004Věstník AMGodpovědnosti za jeho stav, tradice a prostředí, zdravý lokálnípatriotismus. Kromě více či méně tradičních nástrojů pronaplňování tohoto cíle (expoziční a výstavní činnosti, přednáškovéčinnosti, komponovaných pořadů, publikační činnostiapod.) je důležitým nástrojem právě činnost spolků„přátel“ /dobrovolníků, pokud se ovšem sbírkotvorné institucidaří efektivně a pozitivně motivovat jejich členy. Pro institucisamotnou taková spolupráce přináší nejenom možnost naplňovatsvoje poslání „generátoru kultury“, ale též rozšiřuje jejímožnosti na poli správy a ochrany kulturního dědictví, lépeřečeno zde doplňuje její působení a nahrazuje tak chybějícífinanční prostředky na svou činnost. Tato otázka budev bezprostřední budoucnosti akcentována zrušením základnívojenské služby – s tímto problémem se bude potýkat celýneziskový sektor.Pozitivní vazby mezi muzei a dobrovolníky jsouzcela funkční ve vyspělých státech Evropy; poněkud jinásituace je např. v USA, kde dobrovolnická práce představujehlavní hybnou sílu muzejního oboru. V českých zemích došlok přervání těchto pozitivních vazeb vlivem totalitního režimu– muzea a galerie u nás vznikala od 90. let 19. stoletízejména na spolkové bázi jako projev občanské společnosti.Fenomén sběratelství, ve kterém mají muzea a galerie svékořeny, je ve společnosti stále živý.Problematiku dobrovolnictví v muzeích jsme otevřeliv září roku 2003 v rámci workshopu na kolokviu „Muzeumjako právnická osoba“. Workshop vedli zástupci Národníhodobrovolnického centra HESTIA, dr. Olga Sozanská a dr. JiříTošner. Zástupci sbírkotvorných institucí jednoznačně přijalimyšlenku dobrovolníků v muzeích jako nosnou a výsledkembyl pozitivní zájem o možnosti další vzdělávacích akcí s toutotématikou. Zároveň se zadání nalézt strategii vztahu muzeík dobrovolníkům objevilo v usnesení VII. valné hromady/sněmu AMG v Hradci Králové.Hlavním cílem projektu je vytvořit funkční vazbymezi sbírkotvornými institucemi a dobrovolnickým hnutímv ČR a připravit podmínky pro dobrovolnictví v muzejnímsektoru. Hodláme vytvořit „manuál“ použitelný nejen prosbírkotvornou instituci, ale zároveň takový, který bude zaurčitých změn přenositelný do sféry ostatních kulturních, respektiveveřejnoprávních institucí. Naším záměrem je:• vytvořit povědomí v neziskovém sektoru o problematicesbírkotvorných institucí a obdobně posílit v prostředí sbírkotvornýchinstitucí chápání prostředí NNO;• motivovat sbírkotvorné instituce k vytváření spolků přátela naučit muzejní pracovníky správně s dobrovolníky pracovat;• začlenit možnosti dobrovolnické práce v muzeích do nabídekkoordinačních dobrovolnických center, spolupracovatna vytvoření systému dobrovolnické práce v muzeích,definovat roli AMG v systému organizace dobrovolnicképráce v muzeích.Očekávanými výsledky projektu jsou:A. Referenční balíček pro sbírkotvornou instituci, kterýposkytne dovednosti:• jak iniciovat a založit NNO, která bude fungovat jako spolekpřátel muzeí• jaké jsou přínosy a rizika práce spolku přátel, jak můžesbírkotvorná instituce jeho práci ovlivňovat, jak spolekmotivovat k práci pro sbírkotvornou instituci• jakým způsobem pracovat s dobrovolníky, jak je motivovat,co je možné od jejich činnosti očekávat• jaké jsou odborné, etické a morální požadavky na činnostdobrovolníka, jaký druh prací může dobrovolník v muzeuvykonávat• jaké jsou mezinárodní standardy a mezinárodní etickékodexy pro spolupráci muzeí a dobrovolníků• jaká je platná česká legislativa pro práci dobrovolníkůPředpokládáme, že takovýto produkt by za určitých podmínekmohl být využitelný ve sféře dalších paměťových institucí,respektive veřejnoprávních institucí vůbec.B. Informační soustava o možnostech dobrovolnicképráce v muzeích, která bude návazná na další informačnízdroje o dobrovolnictví především na Internetu.C. Systém vzdělávání, který bude předávat znalosti a dovednostio práci s dobrovolníky v kulturních institucích.D. Tvorba a odstartování 2-3 pilotních projektů na položenízákladů společností přátel muzeí dle navrženého optimálníhovzoru pro takové organizace.Kromě úzkého přípravného týmu projektu se v rámciAMG k jeho realizaci přihlásila i komise pro muzejní management.Partnery projektu jsou dále Český výbor ICOMa HESTIA – Národní dobrovolnické centrum. Jistě není třebapředstavovat Český výbor ICOM, ale alespoň několik slovo dalším partnerovi projektu, jehož spolupráce si velice vážíme.Hestia je nevládní nezisková organizace, která se jižřadu let věnuje dobrovolnictví v České republice. Ve své činnostise zaměřuje na výzkum, výcvik a vzdělávání; vydáváníúčelových publikací, poradenství, supervizi a stáže pro dobrovolníkya profesionály; navazování kontaktů s iniciativamia institucemi doma i v zahraničí a propagaci a publicitu uvedenýchčinností. Hestia založila v roce 1998 Národní dobrovolnickécentrum a podporuje zakládání regionálních dobrovolnickýchcenter a programů v České republice.Jak jsme již uvedli, ve spolupráci s Hestií jsmeotázku dobrovolnictví v muzeích otevřeli na širším fóru muzejníchpracovníků v loňském roce s velmi pozitivním ohlasem.Podílem o.s. Hestia na naplnění předkládaného projektubude:• účast v širší pracovní skupině, která se zaměří na analýzusoučasné situace,• pomoc při vytvoření metodiky práce s dobrovolníky• vedení kursů pro vyškolení koordinátorů• spolupráce při evaluaci projektu.V zasedacím sále Národního muzea proběhlo dne16. září 2004 ustavující zasedání realizačního týmu projektu.Na zasedání byly definovány hlavní tématické okruhy projektu,konkrétní časový harmonogram a osoby, které budouvedoucími malých týmů, které budou jednotlivé části projektunaplňovat.Hlavním koordinátorem projektu je Mgr. DagmarFialová (Asociace muzeí a galerií ČR), která také zodpovídáza analytickou část projektu a jeho závěrečnou evaluaci. Zaproblematiku vytvoření informačních vazeb na zahraničnízdroje a sdružení dobrovolných spolupracovníků muzeí převzalazodpovědnost PhDr. Kateřina Tlachová (Moravskágalerie v Brně). Otázku napojení muzejní sféry na existujícísíť dobrovolnického hnutí v ČR má na starosti PhDr. VěraPřenosilová (Národní muzeum). Vytvoření případových studiíjiž existujících a funkčních společností přátel a spolupráces dobrovolníky, stejně jako odstartování pilotních projektůspolečností přátel, bude úkolem Mgr. Přemysla Reibla(Národní zemědělské muzeum). Zpracování „manuálu“ prospolupráci s dobrovolníky a vytvoření webových stránek dobrovolnictvíve sféře ochrany kulturního dědictví bude realizovatPhDr. Michal Stehlík (Národní muzeum). PhDr. HelenaKoenigsmarková (Uměleckoprůmyslové muzeum) bude zodpovídatza realizaci tří tématických workshopů a vzděláváníkoordinátorů dobrovolníků v muzejnictví.O dalším vývoji projektu budeme kolegy a kolegyněinformovat prostřednictvím Věstníku a internetových stránek.Těšíme se na setkání s Vámi při jeho realizaci.Dagmar Fialová7

Věstník AMG 5200413. setkání bavorských, saských a českých muzejníkůVe dnech 15.–17. září 2004 se uskutečnilo již13. setkání bavorských, saských a českých muzejních pracovníků.Tentokrát jsme se sešli v malebném bavorskémměstečku Neukirchen b. Hl. Blut nedaleko českých hranic.Tamější muzeum mnozí z nás znají vzhledem k časté spoluprácis českými muzei (Národní muzeum Praha, Uměleckoprůmyslovémuseum Praha, Regionální muzeum Klatovy,Muzeum Chodska Domažlice, Hornické muzeum Příbramatd.). Tématem letošního setkání byla speciální muzea, speciálnísbírky, které jsou zaměřeny na jedinečnosti, zvyky,tradice, typická řemesla v regionech nebo muzea zaměřenána významné osobnosti v místě jejich rodiště nebo jejich působení.Po uvítacích projevech, který za českou stranupřednesla PhDr. Eva Dittertová, referoval v obecné roviněo historii a vymezení pojmu speciální muzea v Bavorskuuznávaný historik, muzeolog a památkář prof. Dr. GünterDippold z bayreuthské univerzity. A potom už jednotliví referentipředstavovali svá speciální muzea.Za českou stranu referovali PhDr. Zita Zemanováo třebechovickém muzeu betlémů, s památníkem K. H. Máchyseznámily posluchače kolegyně z České Lípy, PhDr.Bohunka Krámská představila tradici betlémářství na Liberecku,PhDr. Josef Nejdl hovořil o mimořádně rozsáhlé sbírcepodmaleb na skle v Muzeu Jindřicha Jindřicha v Domažlicích.Velmi zajímavý příspěvek PhDr. Hany Dvořákové, vedoucíEtnografického ústavu MZM v Brně, obohatil posluchačeo téma Muzejní sbírky v českých zemích a lidová religiozita.Další příspěvek za českou stranu Památník významnýchosobností Slezska a severovýchodní Moravy předneslPhDr. Jaromír Kalus. S novou expozicí jabloneckého muzeanás seznámil za nepřítomného kolegu Mgr. Nového PhDr.Jan Mohr. O koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturuv České republice hovořil Mgr. Luboš Smolík z klatovskéhomuzea. Ze strany německých kolegů jsme také vyslechliřadu zajímavých témat. Součástí setkání byla jakoobvykle komentovaná prohlídka místního muzea poutnictví,cisterciáckého kláštera a večerní setkání se starostou Neukirchena přednostou okresu Cham.Druhý den se uskutečnila exkurze do muzea veFurt im Wald a Trenkova muzea ve Waldmünchenu. Zde jenainstalována zcela nová expozice života na hranici, kterápůsobivě dokumentuje život za železnou oponou jak na čes-ké, tak na německé straně. Bylo užitečné vidět dva odlišnépřístupy a pohledy v pojetí společných témat a rozdílnostexpoziční instalace. V muzeu ve Furt im Wald je část expozicevěnována poválečné historii vyhnání – odsunu, kde nenajdemekomplexnější pohled na celý problém, nýbrž jen a jenjednostranná fakta očima odsunutých – vyhnaných. Součástíexkurze byla i návštěva muzea bývalé paličkářské školyv Tiefenbachu a společenský večer v restauraci v Tiefenbachu.Při hodnocení letošního 13. setkání, je vždy milé,můžeme-li vyjádřit poděkování české delegaci za přínosnépříspěvky a početně a tematicky vyrovnanou úroveň. AMGje rovnocenným partnerem německých pořadatelů.K letošnímu setkání se podařilo AMG vydat sborníkz 11. setkání v Českém Krumlově v roce 2002. Rok 2005bude rokem, kdy se 14. setkání uskuteční opět na českémúzemí. Za vstřícnost při přípravě a organizování si dovolujizde již dopředu poděkovat řediteli českolipského muzea Ing.Vitáčkovi. Setkání by se mělo uskutečnit v polovině zářípříštího roku právě v České Lípě a tématem tentokrát budoupřírodní vědy v muzeích.Eva DittertováKonference Vlna zakládání muzeí v českých zemích 1900–19141914Ve dnech 19.–21. května 2004 uspořádalo Prachatickémuzeum v rámci oslav 100. výročí svého založení odbornoukonferenci muzejních pracovníků pod názvem „Vlnazakládání muzeí v českých zemích v letech 1900–1914“.Záměrem organizátorů konference bylo zmapovat vývoj českéhomuzejnictví v posledních letech rakousko-uherské monarchie,tj. v období, v němž v roce 1904 vzniklo muzeumv Prachaticích.Úvodní referát dr. Františka Šebka z Východočeskéhomuzea v Pardubicích zasadil téma konference do širšíchhistorických souvislostí, a potom se již rozběhlo jednání,které ve třech půldenních blocích a dvou desítkách referátůpředstavilo pestrou paletu českých a moravských muzeíod Břeclavi a Hodonína až po Rokycany a Českou Lípu. Prvníjednací blok byl věnován jihočeským muzeím, druhý muzeímv ostatních českých oblastech a třetí závěrečný muzeímmoravským. Skupina tří referátů prachatických muzejníkůa archivářů podrobněji osvětlila počátky jubilujícího místníhomuzea a v podobném duchu „bilancování po sto letech“ senesla řada dalších referátů, věnovaných muzeímv Netolicích, ve Volyni, ve Vodňanech, v Čelákovicích, v Rokycanech,ve Velvarech, v Hodoníně, v Břeclavi a jinde. Muzejníciz jiných, většinou větších muzeí objasnili etapu před1. světovou válkou ve vývoji svých institucí (Český Krumlov,Česká Lípa, Jablonec, Muzeum hlavního města Prahy, Jihlava,Třebíč) a jiní srovnávali tehdejší situaci se současností(Rokycany, Velvary).Konference byla uvozena řadou společenskýcha kulturních akcí, které přispěly k pohodové a velmi příjemnéatmosféře; účastníci navštívili v Prachatickém muzeu slavnostnívernisáž jubilejní výstavy „Muzeum za císaře pána“,prohlédli si místní Státní oblastní archiv v Prachaticích a prachatičtíochotníci pro ně sehráli zvláštní divadelní představenína motivy založení muzea v Prachaticích.Závěrečný den konference byl věnován odbornémuzejní exkurzi po stopách Zlaté stezky do bavorského Pasova.Prachatické muzeum připravuje do tisku sborníkpříspěvků z této konference.Zuzana Polanská8

52004Věstník AMGMigrace – Tolerance – Integrace. Otázky současného národnostního vývoje v zemíchstřední Evropy a v ČR v procesu evropského sjednocováníPod tímto názvem se ve dnech 5. a 6. října 2004uskutečnila ve Slezském ústavu Slezského zemského muzeav Opavě významná mezinárodní vědecká konference.Konferenci uspořádalo Slezské zemské muzeum ve spoluprácis Informační kanceláří Rady Evropy v Praze při příležitosti190. výročí vzniku Slezského zemského muzeav Opavě a 55. výročí založení Rady Evropy. Jednání konferencenavázalo na tradici předchozích mezinárodních vědeckýchzasedání věnovaných národnostní problematice,která se realizují v této instituci již od roku 1994.Od uvedeného roku se uskutečnilo celkem osmrozsáhlých interdisciplinárních vědeckých konferencís mezinárodní účastí. Obsahovou náplní všech uvedenýchkonferencí byla národnostní problematika. Konference sledovalyširokou škálu této problematiky: otázky terminologickéhosjednocení pojmů národ – národnost – etnikum – národnostnímenšina, vztahu státu a národnostních menšin,problematiku asimilace. Věnovaly pozornost otázkám sociálníchpozic národnostních menšin ve střední Evropě, formovánímultikulturní společnosti v podmínkách ČR a v zemíchstřední Evropy. Analyzovaly rovněž složitou problematikunárodní identity, její determinanty a subjektivní vnímání,otázky sebeidentifikace v národnostně smíšených rodinách,vztah státní a národní identity i komplex otázek sociálněa národnostně smíšených rodin. Hodnotily vývoj rodinya vzorů chování v minulosti, poukázaly také na krizi rodinyv současné době a sledovaly i otázky heterogamie národnostní,náboženské i sociální. Protokoly z prvních dvou konferencíbyly publikovány v časopise Slezský sborník (1995,1997), z dalších šesti konferencí vyšly samostatné sborníky.Jednání letošní konference bylo zaměřeno na bezesporuaktuální problematiku migračních procesů národnostních(etnických) skupin obyvatelstva ve střední Evropěa v ČR v současné sjednocující se evropské společnosti.Záměrem konference bylo především postihnoutpříčiny, možnosti a důsledky sílících migračních procesů,otázky vztahů tradičně usídlených obyvatel a imigračníchmenšin, sociálně ekonomické a demografické charakteristikyimigrantů, otázky mezietnických postojů a kontaktů. Konferencese zúčastnilo více než pět desítek odborníkůz vědeckých pracovišť a vysokých škol z Česka, Maďarska,Německa, Polska a Slovenska.Po slavnostním zahájení konference (dr. J. Kalus,ředitel Slezského zemského muzea v Opavě, dr. D. Beková,ředitelka Informační kanceláře RE v Praze, prof. Z. Jirásek,rektor Slezské univerzity v Opavě, doc. V. Baar, rektor Ostravskéuniverzity v Ostravě) následovalo vlastní jednání.S úvodním referátem Multikulturní Evropa budoucnosti– nová Evropa nebo konec Evropy? vystoupil doc.Je sobota 5. června. Noc. Ve sledovaném, leč přestozrušeném televizním pořadu Noc s andělem, živě přenášenémz Muzejní noci v Národním muzeu v Praze, se probírá,kterak je záhodno přenést tuto skvělou akci i mimo Prahu.Zatím Místodržitelský palác Moravské galerie v Brněmísty praská „ve švech“. (Rekonstrukci už potřebuje jakosůl…) O Muzejní noci se tu stojí fronta na vstup do stálé expozice!Tento úkaz galerie samozřejmě zdokumentovalaa ve chvílích, kdy její zaměstnanci, zejména ti z oddělení proveřejnost, propadají pocitu marnosti (a o ty není v galeriinouze), foto vytahuje a dosud se kochá tímto nevšedním zážitkem...Moravská galerie měla ve všech svých budovách –v Uměleckoprůmyslovém muzeu, v Pražákově i Místodržitelskémpaláci – otevřeno do půlnoci, a to zdarma. Sobotní nocči minimálně její část tu strávilo 1.600 lidí.V. Baar z Ostravské univerzity. Zamyslel se v něm nad budoucnostíEvropy ve světle světového vývoje, demografickýmia jinými souvislostmi. Položil řadu podnětných otázek,provokujících diskusi. Činnost Rady Evropy na poli práv národnostníchmenšin charakterizovala dr. D. Beková z Informačníkanceláře RE v Praze. Kritická analýza filosofickoprávníchvýchodisek azylové politiky v ČR byla předmětemvystoupení dr. T. Machalové z Právnické fakulty MU z Brna.Další referenti charakterizovali historické aspektymigrací, jejich současné trendy a dopad na utváření národnostnískladby obyvatel, vývoj od intolerance k toleranci.(prof. S. Senft, doc. R. Prokop, prof. K. Heffner, mgr. A. Pokludová,doc. W. Musialik, prof. R. Szul, dr. H. Nosková).Zabývali se velmi aktuální problematikou migračních procesůnárodnostních skupin obyvatelstva z různých aspektů –ekonomického, kulturního, demografického, sociologickéhoi právního (Mgr. M. Mečiar, Mgr. J. Steinbauerová, doc.M. Frankovský). Hodnotili Rámcovou úmluvu o ochraně národnostníchmenšin v kontextu mezinárodních právních norem,některé aspekty integrace středoevropských států donadnárodních struktur. Charakterizovali vztahy imigrantůa tradičních národnostních menšin, problémy integrace cizincůdo středoevropské společnosti a otázky jejich identitya procesy asimilace (Mgr. E. Martínek, dr. S. Gabzdilová,dr. E. Ogrodzka-Mazur). Sledovali rovněž otázky formovánímultikulturní společnosti, problematiku tolerancev mezietnických vztazích, otázky vztahů majority a národnostníchmenšin, (dr. M. Moravcová, dr. D. Bittnerová,dr. M. Turková) postavení národní identity v hierarchii hodnot.Informovali o postavení Romů a jejich vztahuk majoritnímu obyvatelstvu a zamýšleli se nad problematikoujazykových menšin v Polsku a nad otázkami výchovy k toleranci(Mgr. A. Tkáčová, dr. K. Kleszcz, Mgr. S. Musiol).Referáty, připravené diskusní příspěvky i spontánnídiskuse na konferenci nastínily širokou škálu otázek sledovanéproblematiky. Charakterizovaly současný stav migracea integrace v středoevropské společnosti a současně formulovalyi úvahy o jejím dalším vývoji. Závěry konference nastínilyrovněž směry dalšího výzkumu a spolupráce při řešenítěchto otázek v teoretické i praktické rovině. V neposlednířadě stojí za zmínku i množství neformálních přátelskýchkontaktů, které účastníci konference mezi sebou navázali.Konference potvrdila, že problematika migračníchprocesů, tolerance a integrace je nesmírně zajímavá a velmiobsažná a vyžaduje další zkoumání z různých úhlů pohledu,a proto setkání tohoto zaměření nebude zdaleka poslední.Všechny referáty a diskusní příspěvky přednesené na konferencibudou publikovány v samostatném sborníku.Oľga ŠrajerováJeště k tématu Muzejní noc: Konec nudy v Brně ?!Program Muzejní noci byl soustředěn do již zmíněného„Empéčka“, jak se důvěrně starému paláci v instituciříká, a galerie tu připravila svým návštěvníkům pokrm pro těloi duši. Přes nádvoří, stylově osvětlené loučemi, se neslavůně opékaného vepříka, klobásků, vepřových koléneka moučných placek… Ve stylu středověkého „chléb a hry“byl hodokvas oživen ukázkou historického šermu v podáníudatných rytířů z „družiny“ Taranis, kteří hrdinně tasili meče,chrastili brněním a bojovali na život a na smrt… Hlavním bodemovšem byla prohlídka expozice starého umění PohledMedúsy. Avizováno bylo též překvapení, které – vyzrazenomédii – se stalo patrně hlavním lákadlem.„…a vy říkáte, Mistře, že tohle všechno, co nás tadyteď obklopuje, byly vlastně klášterní místnosti augustiniánů?A že tahleta část byla prelatura kláštera?“ zaslechli návštěv-9

Věstník AMG 52004níci (zcela překvapení!) útržek hovoru, jen co se jim otevřelydveře expozice. Mezi obrazy Úprky, Hudečka, Preislera ad.probíral herec Divadla Husa na provázku Vladimír Hauseralias Jan Černý, místodržitelský rada, se svým divadelnímkolegou Pavlem Zatloukalem alias stavitelem Mořicem Grimmem(tvůrcem barokního „kabátu“ budovy) historii paláce –do dialogu se jim vkládal Michal Bumbálek coby současnýnovinář. Text o událostech a postavách souvisejícíchs Místodržitelským palácem na způsob vděčných scéneksledované, leč přesto zaniklé soutěže O poklad Anežky Českésepsala historička Milena Flodrová.Místodržitelský palác je jednou z architektonickynejpozoruhodnějších budov v Brně. A jeho historie je vpravděbarvitá: nejdřív tu stál augustiniánský klášter, založenýv polovině 14. století Janem Jindřichem Lucemburským, poslézehusity vypálený, Švédy rozstřílený, vichřicí postižený,po barokní přestavbě v 17. a 18. století na opatství povýšený– avšak omnia mutantur, vše se mění… v důsledku josefínskýchreforem se do kláštera nastěhovaly státní, zemskéa stavovské úřady – v tzv. Dikasteriálním paláci, jak byl tehdyzván, nocoval mj. v letech 1805 a 1809 sám NapoleonBonaparte. Svůj nynější název získal palác r. 1849, kdy seMoravské gubernium změnilo na Moravské místodržitelství.Za první republiky byl palác sídlem zemského prezidenta, zaválky nacistických pohlavárů, za totality Muzea dělnickéhohnutí. Moravská galerie palác spravuje od roku 1990.Na komorní divadelní výstup navázala zmíněná prohlídkaexpozice starého umění, která byla k této příležitostipůsobivě nasvícena. Oproti původně plánovaným dvěmaskupinovým prohlídkám expozice se jich nakonec uskutečnilopět, a zájem o další neustával. Podotkněme, že současnástálá výstava představuje nejcennější exponáty evropskéhoumění ze sbírek galerie od 14. do 19. století, doplněné o dílazapůjčená z církevního majetku a sbírek dalších institucí.Expozici dominuje obraz Hlava Medúsy Petra Pavla Rubensea Franse Snyderse, od něhož je odvozen i název výstavy– ten má být metaforou pro schopnost umění vyvolávatsilné zážitky, budit úžas a dráždit divákovu fantazii.Nuže doufáme, že diváci byli řádně rozdrážděni,a my, povzbuzeni jejich nebývalým zájmem, plánujemeuskutečnit další podobnou akci v závěru roku. Dlužno připomenout,že v Moravské galerii nešlo o první takový pořad –čas od času nabízíme zájemcům o nevšední zážitky komentovanouprohlídku Noční pohled Medúsy, při níž jde v podstatěo totéž: upozornit, že muzeum výtvarného umění nenínudným stánkem, v němž není o co stát.Andrea PoláčkováMoravská galerie v BrněNové expozice v Muzeu vesnických staveb středního Povltavíve Vysokém ChlumciV roce 2004 otevřelo Hornickémuzeum Příbram ve své budovanépobočce v Muzeu vesnickýchstaveb středního Povltaví veVysokém Chlumci u Sedlčan(MVS) některé nové expozice a 3.července zpřístupnilo pro návštěvníkydetašované pracoviště Muzeavesnických staveb středního Povltavíve Vysokém Chlumci – MuzeumKřižovnický špýchar v ProstředníLhotě u Nového Knína. Ve vysokochlumeckémmuzeu lidovýchstaveb v přírodě byla v roce 2004ve zděném přístavku bývalého vesnickéhoobchodu domu z Obděnic čp. 4 instalována expozices názvem Rybníkářství v okolí Vysokého Chlumce, kterábyla instalována u příležitosti 400. výročí úmrtí Jakuba Krčínaz Jelčan a Sedlčan, s jehož osobou je zdejší kraj výrazněspjat (tvrz v Křepenicích, město Sedlčany, osada Vápeniceu Vysokého Chlumce, rybník Musík u Dublovic).S příchodem Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan(1535–1604) na Sedlčansko po roce 1590 se rybniční hospodářstvív této oblasti značně zvelebilo. Na druhé straně sije však třeba uvědomit, že v okolí Sedlčan byla technickávodní díla budována již v období středověku. K vodním dílůmobdobí pozdního středověku na Sedlčansku patří tzv.novodvorský kanál (stoka) mezi Novými Dvory a Nedrahovicemi,spojující dva rybníky, z nichž druhý – Plužinec – jenapájen jen právě tímto kanálem. Jde pravděpodobněo vodní dílo zbudované kolem roku 1480. Fotografie a reprodukceikonografických pramenů jsou doplněny trojrozměrnýmipředměty, které se vztahují k rybníkářskému řemeslua k chovu ryb z fondu Národního zemědělského muzea10Špýchar z Ratiboře u Chyšek, foto L. Procházka 2004v Praze – z loveckého zámku Ohradau Hluboké nad Vltavou a z majetkufirmy Štičí líheň – Esox, spol s. r. o.Tábor. V roce 2004 pokračovala přípravadalších expozic v areálu MVS,jako například zpřístupnění dřevěnéhovčelína ze Sedlčan z roku 1945(po-staven jako přesná kopie objektuz 20. let 20. století), pro jehož expozicibyly zapůjčeny ze sbírek Národníhozemědělského muzea v Praze –zámku Kačina u Kutné Hory tři úly(dva slaměné úly a jeden úl skříňkovýstojan) a dva dýmáky na včely. Dřevěný„venkovní“ bedničkový úl tvarukrychle, získaný od včelaře z Vysokého Chlumce, byl renovována umístěn za objektem z Obděnic ke dvěma stávajícímúlům získaným v roce 2002 ze Sedlčan. V letošním rocetéž pokračovaly dokončovací práce na pile na vodní pohons vodorovným řezacím listem zhotovením a montáží dubovéhovodního kola na svrchní vodu o průměru 3,9 m, šířce0,90 cm a váze přibližně 2 tuny. Přívod vody na kolo(vantroky, stavidlo) bude řešen v rámci investičního záměruna rok 2005. V současné době se nachází na ploše areáluMVS 7 různých staveb (obytné, hospodářské, technické),z nichž 4 jsou zpřístupněné veřejnosti. Do areálu muzeajsou dále umisťovány drobné kamenné objekty, doplňujícíjednotlivé usedlosti i okolní terén.Na území obce Prostřední Lhota (obec Chotilsko naDobříšsku) se nachází čtyřpodlažní kamenný barokní špýcharpostavený majiteli panství, řádem Křížovníkůs červenou hvězdou na počátku 70. let. 18. století. V památkověchráněném objektu, který byl vzorně rekonstruovánv roce 2003, byla 2. července 2004 slavnostně otevřena (za-

52004Věstník AMGtím ve dvou podlažích) expozice Ze života venkovskéhoobyvatelstva středního Povltaví. Expozice zahrnuje velkézemědělské stroje (s minimálním podílem větší mechanizace,užívané nejpozději do 50. let 20. století), dále menšía drobné zemědělské nářadí a nástroje, mnohé vyrobenépřímo majitelem usedlosti. Je zde i hodně dřevěného nářadíužívaného v rolnické domácnosti a vybavení interiéru obydlístředního rolníka na území středního Povltaví ke konci19. a na počátku 20. století. Zaujme rovněž interiér hospody,který uvádí na velkoplošné reprodukci pohlednici ze Živohoště,která navozuje svérázné a osobité prostředí starýchplaveckých hospod. V národopisném časopisu Český lid(ročník 65, 1978) publikoval Jiří Škabrada velmi cenné informaceo objevu domu čp. 22 v Živohošti, který velmi brzy zanikl.Fotografickou, písemnou dokumentaci a zaměřeník vývojově velmi hodnotnému objektu staré hospody, doplňujez trojrozměrných předmětů jen dochovaný profilovanýtrám – průvlak s datací 1617, který je uložen ve sbírkáchPodblanického muzea ve Vlašimi. Pohlednice ze sbírekObecního úřadu v Chotilsku, pocházející zhruba z období20. let 20. století, je pak výjimečným pohledem na tentovzácný objekt, jehož vývoj i jádro sahá bezesporu do předbělohorskéhoobdobí.Velmi výraznou součást expozice v prvním podlažípředstavují oddíly vztahující se k jednotlivým řemeslům navesnici. Autorům expozice se podařilo shromáždit poměrněrozsáhlé a zároveň ucelené kolekce nářadí a náčiní jednotlivýchřemeslnických vesnických dílen a živností – jako napří-klad truhlářů,bednářů, kovářů,řezníků, obyvatelpodílejícíchse na práciv lese a při vázánívorů –a postupně jerozšiřovat (napříkladvýraznédoplnění souborupil – „břichatek“).Sesbíranépředměty obcíChotilsko proexpozici MuzeaAutor kresby: J. Kalerta, 2004Křižovnický špýcharpocházejí převážně z konce 19. až první poloviny20. století. Byly získány od obyvatel vesnic v okolí Chotilska,Nového Knína, Prostřední Lhoty a ze širšího okolí městaDobříše. Muzeum Křižovnický špýchar, které má charakterexpozice národopisu (každodenní způsob života zdejšíchobyvatel), zemědělství (tradičních zemědělských strojůa nářadí) a regionální vlastivědy se stává bezesporu obohacenímstálých expozic nejen středního Povltaví, ale i celéhoStředočeského kraje.Lubomír ProcházkaDiskuseAd: Což takhle dát si muzeologický sborník?Ve stejnojmenném článku uveřejnil ve Věstníku4/2003 docent Z. Z. Stránský výzvu adresovanou AMGk založení muzeologického sborníku. S věcnými důvody,které ho k tomu vedly, lze jen souhlasit. Myslím si také, žeby to nebylo ani tak obtížné, i ty nezbytné peníze by se nejspíšnašly. To, čím si nejsem ale už tak jistý, je, zda by iniciátorema hlavně realizátorem této myšlenky měla být AMG.Na jednu stranu by to bylo řešení nejjednodušší.AMG je reprezentantem českého muzejnictví, tudíž by mělamít, a jistě i má, zájem také na rozvoji muzeologie. Má dnesuž také schopný sekretariát v čele s výkonnou ředitelkou,který by byl jistě schopen založení muzeologického sborníkuzorganizovat. Disponuje docela slušnými finančními prostředky,které na realizaci svých projektů získává zejménaod svých členů a formou grantu od Ministerstva kultury. Ministerstvo,jako garant rozvoje českého muzejnictví, má rovněžzájem na muzeologii, a tak by se nejspíš nezdráhalonějaké peníze na rozjezd sborníku uvolnit.V čem jsou tedy důvody mých pochybností? Prameníz obecné nedůvěry k organizování věcí shora. AMGvěc zorganizuje, vyzve pár lidí ke členství v redakční radě,ministerstvo finančně přispěje – a co bude dál? Sborník přinesepár článků, nejspíše z pera členů redakční rady, otisknepár zkrácených diplomových či disertačních prací, cožbude jistě chvályhodné, ale to vystačí tak na 2-3 čísla, protožemá-li to být sborník, měl by mít rozsah 100 – 200 stránek.Zatím se totiž nezdá, že by někde netrpělivě přešlapovaliautoři kvalitních statí s muzeologickou tématikou. Kdyby tomutak bylo, byly by určitě využívány stávající publikačníčinnosti. Existují u nás časopisy, které by ochotně takovéčlánky otiskly, z těch nejznámějších např. Muzejní a vlastivědnápráce. Lze sice namítnout, že profilace tohoto časopisuje poněkud jiná, jenže ona je taková, jaká je, také proto,že články jiného typu dlouhodobě nikdo nenabízí. Dokoncei AMG čas od času vydává publikační řadu nazvanou„Muzejní obzory“, ale pokud si dobře vzpomínám, ryze muzeologickétéma se v ní ještě neobjevilo.Domnívám se proto, že spíše než na zakládání muzeologickéhosborníku by měla být energie vynakládána narevitalizaci české muzeologie a sborník by měl být až jednímz výsledků tohoto snažení. Od roku 1990 byly v tomto směruučiněny dva významnější pokusy. Jednak byla založena muzeologickáspolečnost a jednak se AMG už nějaký čas snažíustavit svou muzeologickou komisi a rozhýbat její činnost.Kdyby alespoň o jednom z těchto dvou pokusů bylo možnéříci, že byl úspěšný, muzeologický sborník by už možná dávnovycházel. Bohužel, oba pokusy byly – zatím – neúspěšnéa jsou spíše důkazem trvajícího malého zájmu o muzeologii,což je v zemi, o které se druhdy zdálo, že je tomuto oboruzaslíbená, sice zarážející, ale je to tak.Jinými slovy – ten „kadlub“ pro názory a myšlenky,o němž psal ve své výzvě doc. Stránský, by byl pro českémuzejnictví jistě užitečný a zřídit jej by bylo možné různýmizpůsoby. Ve způsobu, který autor článku navrhuje však vidímpříliš velké riziko neúspěchu, jakkoliv se pro svou relativněsnadnou schůdnost nabízí. Mám totiž zato, že stáleplatí princip vzniku nových časopisů, který se nezměnil užpo staletí. Je to princip „polévky a hrnce“. Nejprve je třebamít pro polévku všechny ingredience, zatopeno v kamnecha zajištěné strávníky, vhodný hrnec se už najde snadno. Začínatod hrnce je možná jednodušší, ale nejisté. Konec koncůse o tom přesvědčil právě u nás v polistopadových letechuž nejeden vydavatel novin či časopisů. Docela rád se alenechám v případné další diskusi na toto téma přesvědčit, žese mýlím, protože muzeologická polévka už je někde připravena,strávníci žádostivě cinkají lžícemi o talíře a právě jenten hrnec chybí.Jiří Žalman11

Věstník AMG 52004Má muzeologie smysl?Mnozí v minulosti i v současnosti soustřeďovalia soustřeďují pozornost k muzejnímu fenoménu, chcete-li,zabývali a zabývají se jeho teorií. Obětuje-li člověk něčemučas svého žití, musí to mít pro něho nějaký význam. To setýkalo v minulosti Samuela von Quiccheberga, JohannaDaniela Majora, Georgie Browna Gooda, Georges HenrihoRiviera, Soichiro Tsuruty, Avrama M. Razgoňe, WaldisyRussio, nebo v současnosti Friedricha Waidachera, IvoMaroeviče, Petera van Mensche či Tomislava Šoly a takéjubilujícího Franka Dietricha Jakoba.Mělo-li toto snažení pro mnohé význam v dějinácha má-li i dnes, proč si kladu otázku po smyslu muzeologie?Věci muzeologie, přesněji jejímu teoretickému fundování,jsem věnoval mnoholetou pozornost a v „boji“ o jejíprosazování jak na půdě univerzit, tak v každodenní muzejnípraxi, jsem narážel i narážím na plejádu více či méně negativníchzkušeností. Vidím proto stále muzeologii ve „svatozářiotazníků“.Proč je tomu tak?Především bychom si měli ujasnit co je, resp. co byměla být muzeologie: návod k tomu, jak se dělá muzeum?Metodika a technika muzejní práce? Nebo teorie, resp. vědníobor, vykrývající specifický poznávací úkol?Máme-li se objektivně orientovat v této problematice,pak se nemůžeme uspokojovat tím, s čím se nejčastěji setkáváme:s apriorním odmítáním, s povrchními znalostmi čipřímo s hloupostí, která žel „nechodí po horách, ale po lidech“.To vše musíme přehlížet a posuzovat muzeologiiz hlediska určujících znaků. Obecně řečeno: musíme na odpovídajícíúrovni kriticky prověřit nejen soudobé pojímánímuzeologie, její možný charakter a jeho rozvojovou potenci,ale i její vlastní úlohu. To však nelze řešit v rámci samotnémuzeologie. Ta se musí sama stát předmětem poznávacícha hodnotících procesů a proto jsem již před lety vymezil úlohumeta-muzeologie.Mnohokrát jsem se setkal při výuce muzeologies výzvou posluchačů, abych napsal „muzejní kuchařku“. Poukazovaljsem vždy na to, že osvojení si metodiky a technikyje pro muzejní práci důležité, ale má smysl jen tehdy, vychází-liz poznání toho, čemu má sloužit. I v současnosti hledajímnozí pracovníci muzeí „spásonosná stébla“. Jedni v nichvidí „muzejní pedagogiku“, druzí ještě dnes populárnější„virtuální muzeum“. Nic proti digitalizaci, tu mohou muzeaúčelně využít. Ale propagátoři tohoto nového typu si neuvědomují,že tím mohou zlikvidovat reálná muzea. Nepřekvapuje,že pro to horlí mnozí politici a ekonomové, protože lidstvouspoří miliardy a dnes se zdá, že ani o nic jiného nežo peníze nejde.V posledních desetiletích se nápadně zvýšila publicitaprací zabývajících se muzejním fenoménem. Charakteristickéje, že se většinou týkají organizačních a metodickotechnickýchotázek. Takové tituly vydávají i velká světovánakladatelství, což svědčí o tom, že tyto poznatky jsou potřebné.Obráží se to i v obsahové náplni stále četnějších akcíorganizovaných mezinárodními i národními muzejnímiorganizacemi. Analyzujeme-li tyto práce, marně pátráme ponějaké zmínce o muzeologii. To se obráží i v připojovanýchbibliografiích. Příkladem mohou být velmi populární monografieB. Lorda a G. D. Lordové. Tím nechci říci, že tyto prácenejsou přínosné, vycházejí však převážně z empirickébáze a jejich poznatkový přínos se pohybuje v rovině „návodů“.Když je to ale potřebné, proč se nad tím pozastavuji?Nezpochybňuji tento poznatkový přínos jak co dělat, ale nezodpovídáse tím otázka proč to vše děláme?Zodpoví to snad muzeologie? Není ale volání po muzeologiijen „zbožným přáním“ úzkého okruhu interesentů,kteří – jak mně bylo mnohokrát řečeno – se nikde jinde neprosadili?Většina pracovníků působících v muzeích neví – jakna to poukázala Lynne J. Teather – že se jedná o poznávacíintenci, která má starší minulost, než mnohé dnes na výsluníse těšící vědy. Ale proč se tedy takto historicky fundovanýobor neprosadil?To souvisí – alespoň podle mého soudu –s postavením a úlohou vědy v muzejní sféře. Jestliže od renesancebylo formování vědy úzce spjato s tímto fenoménema na přelomu 18. a 19. století se mnohé obory vydělilydíky tezaurovaným fondům, v průběhu 19. století se těžištěvědy přesunulo mimo muzea – jak na to poukázal WilhelmSchäfer – a muzeím zůstala jen „muzejní taxonomie“ pěstovanádeskriptivními obory. Tím se dostala věda koncem19. a na počátku 20. století zcela na okraj muzejního fenoménua v mnoha případech byla nahrazena diletantismemamatérů pěstujících „výchovné úlohy muzeí“. V souvislostis profesionalizací muzeí v průběhu 20. století nastoupily domuzeí síly kvalifikované pro tyto již tradiční pramenné obory,což přineslo na jedné straně zvědečtění práce, ale zároveňse muzea dostala ještě hlouběji do područí. Mnozí vědečtípracovníci v nich i dnes stále vidí jen „skladiště pramenů“a jejich „muzejnost“ spojují jen s uchovávacím a příležitostněukazovacím posláním – když jsem v podkladech pro novýmuzejní zákon obhajoval úlohu muzeologie, postavili se protitomu vědečtí pracovníci jednoho centrálního muzea s protiargumentem,že rozhodující jsou přece jejich mateřské vědníobory a ne „nějaká muzeologie“. Tyto obory majív muzeích i galeriích význam pro poznávání jak přírody, takkultury. Žádný z těchto oborů však neprokáže poznatkovýpřínos pro samu věc muzeí. Naopak: mohl bych uvést plejádupříkladů, kdy se tyto obory sice významně rozvinuly napůdě muzeí, ale na jejich úkor a k jejich neprospěchu. Mnozípřírodovědci prosazují jen jednostrannou systematiku, historikovésvazují muzea s ilustrováním dějin a historikové uměníještě nepostihli rozdíl mezi mediální úlohou výtvarnéhoumění a posláním muzeí umění. Nevyčítám reprezentantůmtěchto oborů, že se nezajímají o muzejní problematiku. Jejímprostřednictvím by se ve svém oboru daleko nedostali. Aleneměli by si přivlastňovat úlohu určujících vědeckých oborův muzejní sféře.Někteří pracovníci muzeí si uvědomují, že z této platformyasi pomoc nezískají a hledají ji proto jinde.V souvislosti s pojímáním muzea jako výchovného zařízeníse často spojuje muzejní práce s pedagogikou. Z tohoto hlediskalze jistě muzea využít. Ale prosazování pouze pedagogickéhopřístupu vede často k tomu, že se z muzeí dělají„školské kabinety“ nebo „názorné výstavy“ ku školským osnovám.Ještě módnější je teorie managementu. Řídit závodna čokoládu a muzeum má jistě mnohé společné. Ale přeceje v tom značný rozdíl. To se týká také informatiky, kterásvými technickými prostředky podstatně zefektivňuje muzejnípráci a umocňuje její komunikační úlohu. Neměli bychomvšak přehlížet, že muzejní předmět není „zhmotnělá“ informace“,ale naopak její zdroj. Odlišování epistemologickéhoa ontologického přístupu má také zásadní význam pro posuzování„virtuálního muzea“. Z platformy UNESCO se zrodilopodřazování muzejního fenoménu pod kulturní a přírodnídědictví. Sám pojem dědictví je však příliš úzký: spájel bynás pouze se záměrně či spontánně uchovanými relikty minulosti,čímž by se vylučoval muzejní přístup k existující přírodníi kulturní skutečnosti. Teoreticky není také zvládnutrozdíl mezi dědictvím a odkazem, což je pro nás velmi důležité.Připomenutým nevylučuji ani pramenné, ani jinévhodné obory z muzejní sféry. Uplatňování a využívání kteréhokolivědního či technického oboru je však vždy pouze12

Kalendárium kulturních událostíIBenešovMuzeum Podblanicka Vlašim – pobočka BenešovBetlémy a hračky 25.11.2004 - 8.1.2005Muzeum uměníZ cyklu osobnosti českého grafického designu: Jiří Šalamoun3.11.2004 - 2.1.2005BerounMuzeum Českého krasu v BerouněOsobnosti písmem 20.10. - 17.11.2004350 let Frišmanovského měšť. domu 25.10. - 17.11.2004Hračky 24.11.2004 - do února 2005BlanskoMuzeum BlanskoZe starých salónů, almar a truhlic duben 2004 - leden 2005Dr. Edvard Beneš 24.9. - 26.11.2004Betlémy manželů Parmových 3.12.2004 - do ledna 2005BloviceMuzeum jižního Plzeňska v BlovicíchKuchyně první poloviny minulého století 25.3. - 30.12.2004Velké prádlo našich babiček 25.3. - 30.12.2004Nastal nám vánoční čas 25.11. - 30.12.2004BrnoMoravská galerie v BrněPražákův palácJán Mančuška: And Back Again do 16.1.2005Josef Daberning a Otto Zitko 21.10.2004 - 16.1.2005Zbyněk Baladrán: Zazděný vchod 6. 10. 2004 - 2. 1. 2005Bridget Riley: Grafické dílo 1962-2003 4.11.2004 - 16.1.2005Marko Blažo: Strechomluvy 26.11.2004 - 27.2.2005Místodržitelský palácAachen, Schürer, Kern a kresby manýrismu ze sbírek MG6.10.2004 - 2.1.2005Týden – 10 let ve fotografii 3.11. - 28.11.2004Le Corbusier: Práce na papíře 11.11.2004 - 30.1.2005Jan Pohribný: Místa zasvěcení 11.11.2004 - 9.1.2005Uměleckoprůmyslové muzeumVídeňská secese 18.11.2004 - do února 2005Moravské zemské muzeumMinerály evropských zemí 30.3. - do ledna 2005Otto Potsch: V jantaru zakleto 20.10. - 20.11.2004Být čtenářem v městě Brně 5.11.2004 - 15.4.2005Biskupský dvůrZdeněk Fuksa: Barevný svět nerostů do prosince 2004Etnografický ústav MZMJaroslav Pulicar: Slavnosti v nás 8.9. - 27.11.2004Černé řemeslo aneb Není muže nad kováře22.9. - 30.12.2004Tři severy - život a kultura v Laponsku 7.10. - 9.1.2005Muzeum města BrnaAdolf Born listopad 2004 - leden 2005Muzeum romské kultury o. p. s.Romové dnes i před staletími – fotografie Jana JosefaHorvátha do 12.11.2004E-luma romane jakhenca – Svět očima Romů25.11.2004 - 30.3.2005Technické muzeumKarel Šebela: mechanik, sběratel, hodinář od 17.4.2004Jiskra, která léčila – elektromasážní strojky od 4.11.2004BrtniceRodný dům Josefa HoffmannaJosef Hoffmann: Nadčasový design 5.6.2004 - 13.3.2005BruntálMuzeum v BruntáleNakladatelství W. Krommer a Bruntálské noviny (odnacionalismu k nacismu) 23.9. - 21.11.2004Jindřich Štreit: tak blízko, tak daleko 27.10.-30.11.2004Čarovné koření pro každé vaření prosinec 2004BřeclavMěstské muzeum a galerieJubilující národopisný soubor Břeclavan 24.9.- 30.11.2004Brněnští keramici 25.11. - 31.12.2004SynagogaJiří Havlíček: Pastely a oleje 11.11. - 31.12.2004ČáslavMěstské muzeumVýstavní síň na pěší zóněJúlius Žambery: Keramika 1.11. - 21.11.2004Ladislav Štícha a přátelé 29.11. - 31.12.2004ČelákoviceMěstské muzeum v ČelákovicíchAmatérské umění v Čelákovicích 30.10. - 20.11.2004Česká LípaVlastivědné muzeum a galerie v České LípěMokřady, vodní plochy a jejich ochrana říjen - listopad 2004Spisovatelství jako řemeslo – neznámé stránky dějin literatury8.11. - 21.11.2004Cesty po Čechách – Fotografie V. Veselého28.11. - 30.12.2004Galerie JídelnaJonáš Czesany: Obrazy 5.11. - 5.12.2004Česká SkaliceMuzeum Boženy NěmcovéBabiččiny vánoce prosinec 2004České BudějoviceJihočeské muzeumDruhá světová válka říjen 2004 - květen 2005Fotografie rostlin českokrumlovských vápenců23.11.2004 - 30.1.2005Betlémy prosinec 2004 - leden 2005Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerieRoman Franta: Obrazy 4.11. - 12.12.2004Český KrumlovEgon Schiele Art Centrum o.p.s.Milan Knížák 3.9. - do prosince 2004Egon Schiele: Kresby ze sbírek Moravské galerie3.9. - do prosince 2004Regionální muzeum v Českém KrumlověObnovená krása – restaurované obrazy a plastiky ze sbírekmuzea 1.3. - 30.12.2004Dívčí Kámen – přírodní rezervace a historický vývoj osídlení1.3. - 30.12.2004Piju, piješ, pijeme… do 16.1.2005Ostrostřelci včera a dnes do 21.11.2004Národní parky USA – fotografie Petra Větrovského3.9.2004 - 16.1.2005Advent a vánoce v muzeu prosinec 2004Český TěšínVýstavní síň Muzea TěšínskaUčitelé, vlastenci, historici … 24.6. - 31.12.2004Ten vánoční čas 2.12.2004 - 16.1.2005DačiceMěstské muzeum a galerieJiří Chládek: Obrazy, kresby 7.11. - 28.11.2004Ten vánoční čas… 5.12. - 30.12.2004DoksyPamátník Karla Hynka MáchyVánoční výstava prosinec 2004DolánkyDlaskův statekNová stálá expozice: Jak jde život aneb narození, svatba,smrt (od 20.3.2004)Vánoce na Dlaskově statku 1.12. - 31.12.2004

IIDvůr Králové nad LabemMěstské muzeumZdeněk Miller: Dětem 11.11.2004 - 14.1.2005Frýdek-MístekMuzeum Beskyd – Frýdecký zámekOsobní hygiena na šlechtických sídlech7.10.2004 - 20.3.2005Naši zmizelí židovští sousedé 27.10. - 28.11.20045. beskydské Trienále neprofesionálních řezbářů4.11. - 5.12.2004HavířovPamátník Životické tragédieSvětci a světice v lidové malbě na skle 2.3.2004 - 10.1.2005Výstavní síň MusaionZima na Těšínsku 23.11.2004 -do února 2005Havlíčkova BorováPamátník Karla Havlíčka BorovéhoNová stálá expozice: Rodák škpt. Josef Stránský – pilot RAF(od 19.6.2004)Havlíčkův BrodGalerie výtvarného uměníJiří Šlitr: Hudba a ženy od 22.10.2004Muzeum Vysočiny Havlíčkův BrodOtakar Štáfl: Obrazy prosinec 2004 - leden 2005Josef Saska: Obrazy prosinec 2004Hlinsko v ČecháchMěstské muzeum a galerieJindřich Hegr: Obrazy a betlém 19.11. - 30.12.2004Soubor lidových staveb VysočinaVánoce na Veselém kopci 27.11. - 5.12.2004HodonínGalerie výtvarného uměníČeská malba 19.-20. století ze sbírek 29.9. - 21.11.2004Západočeské galerie v PlzniFolklorismus v českém výtvarném umění 20. století8.12.2004 - do února 2005Masarykovo muzeum v HodoníněA ta kráva mléko dává do 30.11.2004Cín – stříbro chudých 10.12.- 20.2.2005Sadová 14Pohádky v muzeu 12.11.2004 - 15.1.2005HoražďoviceMěstské muzeum HoražďoviceNová stálá expozice: Malý průvodce dějinami Horažďovicka(od 31.5.2004)Horní SlavkovMuzeum Horní SlavkovFilatelisté říjen - listopad 2004Slavkovský advent prosinec 2004 - leden 2005HořiceMěstské muzeumPavel Doskočil 16.9. - 7.11.2004HraniceMěstské muzeum a galerie v HranicíchHrady českého Slezska a severovýchodní Moravy14.10. - 28.11.2004Výstavní síň – SynagogaMarek Sibinský: Experimentální tisk a grafika23.9. - 14.11.2004HronovJiráskovo muzeumJiráskovo divadloKouzelný svět loutek prosinec 2004 - leden 2005HumpolecMěstské kulturní a informační středisko - Muzeumdr. Aleše HrdličkyKvětoslav Šolle: Obrazy listopad 2004Stanislava Voláčková: KeramikaVýstavní sálVáclav Tajovský: Obrazy listopad 2004Jaroslav Grodl: Obrazy prosinec 2004HustopečeMěstské muzeum a galerieObrazy Hany Pavlátové prosinec 2004ChebGalerie výtvarného umění v ChebuPetr Jochmann: Kresby 17.9. - 14.11.2004Folklorismy v českém výtvarném umění 20. století7.10. - 28.11.2004Zlatý věk Ukijo-e 9.12.2004 - 14.2.2005Chebské muzeum - expoziční budovaNová stálá expozice: Valdštejnův úmrtní pokojJohann Balthasar Neumann (1687-1753) – barokní architektMaestro Rudolf Serkindlouhotrvající výstavadlouhotrvající výstavaChomutovOblastní muzeumDeset let v regionu – Severočeské doly a.s. jako mecenáškultury, vědy a sportu 14.10. - 30.12.2004„Naše domovina“ od 30.10.2004Hvězdářská věžNová stálá expozice: Ilja Sainer: Hvězdy a ostrovy(od 17.4.2004)Chrast u ChrudiměMěstské muzeumBetlémy 12.11. – 31.12. 2004ChrudimKabinet ex libris – umělecké sbírky PNPUmělecká knižní vazba a další tvorba Ladislava Hodného15.9. - 16.11.2004Činnost Kabinetu ex libris ve fotografii Vladimíra Mosteckého26.11. - 22.12.2004Muzeum loutkářských kultur v ChrudimiZ historie loutkářství na Chrudimsku 31.1.2004 - leden 2005Loutky z Plzně 1.3. - 30.12.2004Tomáš Volkmer: Portréty loutek 1.3. - 30.12.2004Jana Sigmundová: Dětem 9.9.- 5.12.2004Regionální muzeum v ChrudimiŘekni mi, Francie… 30.9.- 30.11.2004140 let spolku včelařů 30.10. - 13.11.2004Dýmky z Prosečska 25.11.2004 - 23.1.2005Vincenc Morstadt – malíř života 9.12.2004 - 16.1.2005Jablonec nad NisouMuzeum skla a bižuterieNová stálá expozice: Kouzelný svět bižuterie a čarovnázahrada skla (od 24.9.2004)4. Salón umělců medailérů 03 září - listopad 2004100 let jabloneckého muzea 1904-2004 do března 2005Vánoce v muzeu 6.12. - 10.12.2004Galerie BelvederPřírůstky ze sbírek 2000-2004 4.11.2004 – 16.1.2005Vánoce v muzeu 6.12. - 10.12.2004Jablonné nad OrlicíStálá expozice dějin městaMilena Ficnerová: Krajka 10.10. - 13.11.2004Vánoční výstava 28.11. - 30.12.2004JablunkovVýstavní síň Muzea TěšínskaPlicní sanatorium 26.10.2004 - 3.4.2005

IIIJeseniceVlastivědné muzeumVánoční výstava 9.12.2004 - 23.1.2005JičínRegionální muzeum a galerie JičínJičín z přelomu století ve fotografiích Josefa Pickaa Antonína Brožka 22.10. - 28.11.2004Sbírání Ivy Hüttnerové 6.11.2004 - 9.1.2005Z historie zimního sportu na Jičínsku 3.12.2004 - 2.1.2005GalerieJosef Jíra: Portréty 23.10. - 28.11.2004Jindřich Procházka: Obrazy a kresby 4.12.2004 - 2.1.2005JihlavaMuzeum VysočinyKrása mechorostů 12.10. - 7.11.2004F. Sarna: Pastely, oleje 16.11. - 12.12.2004JilemniceKrkonošské muzeum JilemniceJiří Škopek: Krajinou domova 8.10. - 28.11.2004Jindřichův HradecMuzeum JindřichohradeckaEma Destinová a Bedřich Smetana do 6.1.2005Vlastivědná a historická literatura o Jindřichově Hradci10.6. - 31.12.2004Bitva nad Jindřichohradeckem 19.8. - 7.11.2004Obrazy a kresby Jana Kunovského září - prosinec 2004Kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritůJindřichův Hradec ve starých průvodcích 10.6. - 31.12.2004Kamenický ŠenovSklářské muzeumZa císaře pána a jeho rodinu aneb Osudy rodin Jílkovýcha Jechových za první světové války od 2.10.2004Karlovy VaryKarlovarské muzeum – expoziční budovaVánoční výstava 11.11.2004 - do ledna 2005Japonské panenky 10.11.2004 – 30.1.2005Muzeum Zlatý klíčKrajina bez hranic/ Landschat ohne Grenzen od 21.10.2004Humor a legendy v japonském umění25.11.2004 - do ledna 2005KarlštejnMuzeum betlémůVýstava perníkových betlémů listopad 2004 - září 2005Karviná - FryštátVýstavní síň Muzea TěšínskaJdeme spát 2.11.2004 - 28.2.2005Kašperské HoryMuzeum Šumavy Kašperské HoryMemento mori! 23.5. - 4.11.2004Umění něžně erotické – milostné náměty v dílech16.-19. století ze sbírek NG od 26.6.2004KlatovyGalerie Klatovy/Klenová - Galerie U Bíléhojednorožce v KlatovechStanislav Kolíbal: Kresby 10.10. - 21.11.2004Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v KlatovechLidová architektura na Klatovsku 29.9.- 26.11.2004Modrotiskařské dílny na Klatovsku 6.10. - 26.11.2004Horst Fochler: Obrazy a plastiky 6.10. - 12.11.2004Poslední leč 6.10. - 12.11.2004Vánoce ve světě 1.12.2004 - 7.1.2005Fotografie Vratislava Baštáře 1.12.2004 - 7.1.2005Keramický betlém Evy Jiříkové z Klatov1.12.2004 - 7.1.2005KolínRegionální muzeum v KolíněPříběh hraček do 13.11.2004Vánoční výstava z prací žáků Speciálních škol2.12.2004 - 2.1.2005Od revoluce k revoluci – Kolínsko ve věku rozumu a srdcelistopad - prosinec 2004Dvořákovo muzeum pravěku na KolínskuŠkpt. Václav Morávek (1904-1942) 11.9. - 30.11.2004Středověké a renesanční kamnové kachle8.12.2004 - 27.2.2005Stará škola - Macharova knihovnaLiteráti Kolínska 3.12.2004 - 31.1.2005KouřimMuzeum KouřimskaNová stálá expozice: Kouřim a Kouřimsko ve středověku (od11.9.2004)Skanzenové dlátko 13.11.2004Svatý Prokop – veliký divotvůrce český do 14.11.2004Středočeské sdružení výtvarníků 2.11. - 28.11.2004Kamenina a fajáns 27.8.2004 - do prosince 2004"My ti přinášíme štědrého večera" 30.11. - 30.12.2004Svatomikulášské obchůzky a trh 4.12. - 5.12.2004Muzeum lidových staveb v Kouřimi"My ti přinášíme štědrého večera" 30.11. - 30.12.2004KrnovMIKS - městské muzeumHistorie textilní výroby v Krnově leden - prosinec 2004Poklady minulosti leden - prosinec 2004Halina Fleger a Zbigniew Netkaniec: Obrazy a objekty7.11.2004 - 26.11.2004Svět dětí - výstava prací žáků ZUŠ Krnov5.12.2004 - 30.12.2004KroměřížMuzeum Kroměřížska, příspěvková organizaceTy mrtvý lež a nevstávej… 23.9. - 21.11.2004Karel Toman: Bestiář 30.9. - 7.11.2004Kutná HoraGalerie Felixe Jeneweina města Kutné HoryJana Budíková: Výběr z grafické tvorby 11.11. - 31.12.2004Vlašský dvůrJaroslav Král (1883-1942) 7.10. - 30.12.2004KyjovVlastivědné muzeum KyjovČím se platilo 26.9.- 21.11.2004Pavučinková krása – paličkované obrazy29.11.2004 - 16.1.2005LanškrounMěstské muzeum LanškrounBoris Filemon: Fotografie 23.10. - 21.11.2004Jaroslav Cheben: Obrazy 23.10. - 21.11.2004Betlémy 4.12.2004 - do ledna 2005LányMuzeum T. G. Masaryka v LánechAmerika a naše samostatnost 26.10. - 28.11.2004Stromeček vánoční ustrojený 1.12.2004 - 9.1.2005LiberecSeveročeské muzeum v Liberci, příspěvkováorganizaceSinte Claude: Grafiky 8.10. - 14.11.2004Stromy mýma očima 24.10. - 21.11.2004…hodiny jdou a jdou… 19.11.2004 - 2.1.2005Kinetické hrací konstrukce Svatopluka Krále26.11.2004 - do ledna 2005

IVLidiceNárodní kulturní památka – Památník LidiceVýstavní síň In MemoriamOradour – k 60. výročí vyhlazení francouzského OradouruNěmci 12.5. - 31.12.2004Lidická galerieNové sdružení pražských umělců: Malby, objekty,kresby, sochy 4.11.2004 - 9.1.2005LitoměřiceOblastní muzeum LitoměřiceObrazy litoměřického malíře Ladislava Pulkrábka14.9. - 21.11.2004"Jsme různí, ale patříme k sobě" 30.11.2004 - do ledna 2005Severočeská galerie výtvarného uměnív LitoměřicíchCyril Bouda 14.10. - 21.11.2004František Kupka 9.12.2004 - 6.3.2005LitomyšlRegionální muzeum v LitomyšliVánoce v muzeu 28.11. - 31.12.2004Lomnice nad PopelkouMěstské muzeum a galerieLibor Pikora: Obrazy, kresby 7.11. - 30.11.2004Výstava betlémů prosinec 2004LošticePamátník Adolfa KašparaNovoročenky ve službách přátelství listopad - prosinec 2004LounyGalerie Benedikta RejtaJan Křížek: Kresby 28.9.2004 - 16.1.2005Václav Cígler: Skleněné objekty, instalace, kresby28.9.2004 - 16.1.2005MělníkRegionální muzeumTy vánoční hody 25.11. - 31.12.2004MikulovRegionální muzeumNová stálá expozice: Galerie Dietrichsteinů (od 1.6.2004)MilevskoMilevské muzeumVánoční betlémy ze sbírky Františka Valenyod 11.11.2004Mladá BoleslavMuzeum MladoboleslavskaNová stálá expozice: Venkov v proměnách času(od 8.9.2004)Baroko v Pojizeří 1.1. - 30.12.2004Hudební život na Mladoboleslavsku 23.9. - 28.11.2004Lidové hračky Zdeňka Bukáčka prosinec 2004Vánoční výstava 2.12.2004 - do ledna 2005MohelniceVlastivědné muzeumUmělecká a užitková litina 1.10. - 31.12.2004MostOblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizaceOd Bečova k Malému Březnu – z minulosti a současnostiobcí jihu Mostecka 7.9. - 14.11.2004Jiří Bradáček: Sochy, kresby, modely, realizace6.10.2004 - 16.1.2005NáchodRegionální muzeumVeduty ze 16. století 13.9. - 21.11.2004Náchod ve fotografii říjen 2004 - listopad 2004Betlémy z Náchoda a Náchodska prosinec 2004 - leden 2005Náměšť na HanéZámek NáměšťVánoční jarmark tradičních řemesel 5.12.2004NejdekNárodopisné muzeum v NejdkuNový Zéland 15.10.2004 - do ledna 2005Voničky paní Hladké 4.11. - 21.11.2004NetvořiceMěstské muzeumVltava v obrazech 1.6. - 31.12.2004Nová PakaMěstské muzeumSuchardův důmNovopacké betlémy 3.12. - 19.12.2004Nové Město na MoravěHorácká galerie v Novém Městě na MoravěMiroslav Štolfa: Průhledy 16.9.- 17.11.2004Kočkohrátky 28.9. - 21.11.2004Karel Hyliš: Plastika 7.10.2004 - 2.1.2005Karel Němec (1879-1960) říjen 2004 - prosinec 2004Jan Samec: Malba listopad 2004 - leden 2005Ivan Štěpán: Sklo prosinec 2004 - leden 2005Horácké muzeumEduard Soška – 60. výročí úmrtí 26.10. - 29.11.2004Nové Město nad MetujíMěstské muzeumGalerie ZázvorkaBohuslav Pešek: Fotografie "Rok v přírodě" 7.10. - 5.12.2004Chráněná území Regionu Novoměstsko9.12.2004 - do ledna 2005Nové StrašecíZuzana a Michal Šochovi: Indonésie 27.10. - 5.12.2004Co přinesl Ježíšek? 9.12.2004 - 9.1.2005OlomoucVlastivědné muzeum v OlomouciTibet listopad 2004Pravoslavné chrámy listopad 2004Nevíte, po čem šlapete listopad 2004Vánoční stromeček listopad 2004Středověké zbraně prosinec 2004OpavaSlezské zemské muzeumVýstavní budova SZMTušení souvislostí – fotografie Zdeňka Stuchlíkaod 6.10.2004Žena v české grafice do 28.11.2004Zločin a trest do 28.11.2004Rozmanitost kalcitu od 30.11.2004Čepce, šátky, vlňáky a kroje Slezska od 9.12.2004Památník Petra BezručeVáclav Pokorný: Grafika do 11.11.2004Hudební odkazy minulosti od 23.11.2004OrlováVýstavní síň Muzea TěšínskaObrazy ze sbírek Muzea Těšínska 22.6. - 17.1.2005OstravaMuzeum TěšínskaPředsálí zastupitelstva Moravskoslezského kraje„Pozor, vyletí ptáček!“ do 30.11.2004PardubiceVýchodočeská galerie v PardubicíchSlovenské umění ze sbírek šarišské galerie 26.8.- 21.11.2004Jiří Toman: Panoramatické fotografie 30.9. - 28.11.2004Jiří Lacina: Práce z let 1990-2004 30.9. - 28.11.2004Grafické techniky v průběhu šesti staletí30.11.2004 - 10.2.2005

VAlois Wachsmann: Retrospektiva 7.12.2004 - 10.2.2005ZámekAntonín Slavíček: Retrospektiva 15.10.2004 - 15.2.2005Východočeské muzeumVelká válka 1914–1918 16. 7. 2004 - 2. 1. 2005Netopýři nejsou myši 22.10. - 30.12.2004Paseky nad JizerouPamátník zapadlých vlastencůO pasecké škole 10.6.2004 - 31.3.2005Petřvald u KarvinéTechnické muzeumNejskromnější umění – pohlednice z Petřvaldu a okolí5.2. - 31.12.2004Od husího brku k PC 13.5.2004 - 27.2.2005PísekPrácheňské muzeum v PískuCesty k evropské krajině: severní Prácheňsko v pravěkua středověku 6.10. - 31.12.2004Putování za předky listopad 2004Václav Vlček: Fotografie prosinec 2004GalerieMirek Kaufman: Opera chemica listopad 2004Jiří Ptáček prosinec 2004PlzeňZápadočeská galerieKresba, kresba … 7.10. - 28.11.2004Západočeské muzeum v PlzniUmění Orientu do února 2005Klement Štícha: Obrazy listopad 2004 - leden 2005Národopisné oddělení Západočeského muzea v PlzniVladimír Havlic: Vlastivěda Plzeňska 21.10. - 21.11.2004pohledem výtvarníkaVánoce kdysi a nyní 2.12.2004 - 31.1.2005PrahaČeské muzeum výtvarných uměníMezinárodní trienále grafiky Praha 2004 5.10. - 28.11.2004Jan Měřička: Při zemi 13.10. - 28.11.2004Galerie hl. m. PrahyMěstská knihovnaKarel Malich 5.10.2004 - 9.1.2005Staroměstská radniceAdolf Hoffmeister 19.11.2004 - 20.2.2005dům U zlatého prstenuLibeňský plynojem 17.9. – 30.12.2004Josef Sudek a Emil Filla 17.9. – 30.12.2004Bílkova vila, Praha 6Národní pomník Františka Bílka 1.5. - 31.12.2004Muchovo muzeum s.r.o.Hergetova cihelnaSkotské stříbro 1.10. - 20.11.2004Muzeum hlavního města Prahyexpoziční budovaKoně a Pražané 1.10.2004 - 28.3.2005Národní galerie v PrazeValdštejnská jízdárnaPoklady sicilských chrámů – zlatnické památky kraje Nissenood středověku do baroka 24.9. - 14.11.2004NG - Klášter sv. JiříTizian: Apollon a Marsyas do března 2005Petr Brandl: Malíř neřestí pozemských do 24.4.2005NG - Palác Kinských; sídlo Sbírky kresby a grafikyKrajina v českém umění 17.-20. století od 28.5.2004NG - Sbírka mimoevropského umění; Archiv Národní galeriev Praze, Praha 5Sü Kuo Chuang: Tiché hory vyprávějí 10.10.2004 - 2.1.2005NG - Veletržní palác, Praha 7Afrika. Osudové setkání Rainera Kreissla25.6.2004 - 13.3.2005Španělsko 50. let od 15.10.2004Národní muzeumFotbal! 1934-2004 2.11.2004 - 31.3.2005Dějiny udatného českého národa 30.9. - 31.12.2004Knihovna NMMuzeum knihy Žďár nad Sázavou a jeho okolí ve fotografiiJana Michálka do prosince 2004Svět jinýma očima – nebohemikální periodika ve fondechKnihovny NM 20.10.2004 - 2.1.2005Hollareum"Galerie vynikajících osobností" architekta Jindřicha Vaňka24.9. - 14.11.2004Otakar Ševčík a česká houslová škola 2.12.2004 - 23.2.2005Galerie PokoutníkFr. Kovařík: Štíři a sklípkani do prosince 2004NM – Historické muzeum – Historická expozice -Lobkovický palácKrajkářka Vlasta Šolcová 2.9. -do prosince 2004Miniaturní a drobný portrét 15.10.2004 - 31.3.2005Expedice Alexandra Malaspiny a Tadeáš Haenke5.11. – 21.11.2004Kuriozity z muzeí ústeckého kraje 5.11. – 2.1.2005NM – Náprstkovo muzeum asijských, africkýcha amerických kulturAbúsír – tajemství pouště a pyramid 25.11. 2004 - 6. 3. 2005NM – České muzeum hudby - Muzeum Bedřicha SmetanyPodoby Bedřicha Smetany 3.3.2004 - 31.10.2005Národní technické muzeum, Praha 7Jmenovci fyzikálních jednotek do konce ledna 2005Žehlička do 9.1.2005Vila Tugendhat 11.11.2004 - 9.1.2005Národní zemědělské muzeum, Praha 7Plenér 12.10. - 21.11.2004Současné srbské umění 30.11.2004 – 10.1.2005Památník národního písemnictvíRichard Weiner 22.10.2004 - 4.1.2005Putování po stopách Karla Hynka Máchyprosinec 2004 - leden 2005Poštovní muzeumZdeněk Ziegler: Známková tvorba a typografie13.10. - 28.11.2004Karel Franta: Známková tvorba, obrazy, ilustrace1.12.2004 - 30.1.2005Pedagogické muzeumŠkola v proměnách času 1.10. - 21.11.2004Vánoce v muzeu prosinec 2004 - leden 2005Uměleckoprůmyslové museum v PrazeSkandinávský design – Víc než mýtus 9.10.2004 - 2.1.2005Galerie Josefa SudkaArnošt Pikart: Fotografie 9.9.- 28.11.2004Kamenice nad LipouNové stálé expozice: minulost a budoucnost zámku, Kovanéželezné práce ze sbírek UPM (od 3.7.2004)Alena Matějková: Cesta 11.9.2004 - 30.9.2005Židovské muzeum v PrazeGalerie Roberta GuttmannaAlexandr Brandejs a Adolf Wiesner - mecenáš a jeho zeť13.10.2004 - 9.1.2005PrachaticePrachatické muzeumNeznámá malá Afrika – terarijní zvířata 15.10. - 15.11.2004Z rukou prachatických seniorů 23.11. - 25.11.2004Vánoce s Albatrosem 30.11. - 31.12.2004ProstějovMuzeum Prostějovska v ProstějověJitka Lachmann: Obrazy 9.9. - 14.11.2004O pastýřích, horních a démonech 21.10. - 28.11.2004Australský drahý opál 4.11.2004 - 9.1.2005Poklady českého výtvarného umění 19. století19.11.2004 - 9.1.2005

VIBetlémy z jihlavského a třebíčskéhoMuzea Vysočiny2.12.2004 - 9.1.2005Budova Špalíčku, Úprkova 18Jára Cimrman byl v Prostějově?! 26.11.2004 - 9.1.2005PředklášteříMuzeum Brněnska, příspěvková organizacePodhorácké muzeumNová stálá expozice: Dějiny a současnost kláštera PortaCoeli.Chvála tradice – ohlasy folklóru v ilustraci a užité grafice18.10.2004 - 6.2.2005PřerovMuzeum Komenského v PřerověDendrity a samorosty (ze sbírky Františka Zedka)9.9. - 21.11.2004Aleš Fulín a Marcela Podzemná: "Remady"16.9. - 28.11.2004Stanislav Krátký 12.10. - 28.11.2004Danuše Mazurová: Keramika 15.10. - 28.11.2004Moravská ornitologická stanice - přírodovědné oddělení MuzeaKomenského v PřerověFotografie hmyzu střední Moravy 1.7. - 30.11.2004Ekologie ptáků, historie ornitologie, ochrana ptactvado 31.12.2004Přerov nad LabemPolabské národopisné muzeumLidové vánoce v Polabí 3.12. - 30.12.2004PřešticeDům historie PřeštickaLegionáři z Přeštic a okolí 21.9. - 15.11.2004PříbramHornické muzeum PříbramVánoce v muzeu 6.12. - 10.12.2004RakovníkMuzeum T. G. M. Rakovník490 let Ostrostřeleckého sboru 9.11. - 12.12.2004Roman Sklenička, Dalibor Blažek: Konfrontace10.11. - 5.12.2004Miroslav Pangrác: Sochy, obrazy 14.12.2004 - 2.1.2005Galerie Samson-CaféVýstava fotografií 16.11. - 8.1.2005RokycanyMuzeum Dr. Bohuslava Horáka v RokycanechKlement Štícha: Proměny města pohledem architekta4.11. - 31.12.2004Roudnice nad LabemGalerie moderního umění v Roudnici nad LabemJaroslava Severová: Obrazy, světelné objekty23.9. - 14.11.2004Vladimír Kopecký: Obrazy 18.11.2004 - 9.1.2005Roztoky u PrahyStředočeské muzeum v Roztokách u PrahyZdenka Braunerová: Kresby 10.9. - 28.11.2004Taras Kuščinský: Fotografická setkání 1965-198310.11.2004 - do ledna 2005Jednou v roce, na Vánoce… 7.12.2004 - do ledna 2005Rožnov pod RadhoštěmValašské muzeum v přírodě, národní kulturnípamátkaVánoce na Valašsku 6.12. - 14.12.2004RumburkOblastní muzeum Děčín - pobočka RumburkVýstava betlémů 1.12.2004 - 30.1.2005Rychnov nad KněžnouMuzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nadKněžnouBetlémy v kraji Orlických hor 20.9. - 28.11.2004RýmařovMěstské muzeum v RýmařověMiroslav Dolák. Kresba, drobná plastika 12.11. - 30.12.2004Sylva Novotná: Pravoslavné ikony 3.12. - 30.12.2004SedlčanyMěstské muzeumFotografie Jiřího Hellera nejen ze Sedlčanska2.11. - 11.12.2004SkutečMěstské muzeumEva Roženská: Keramika 3.11.2004 - 2.1.2005Vánoce v muzeu 1.12.2004 - 2.1.2005SlanýVlastivědné muzeumAkvarely Evy Linksfeilerové 16.10. - 13.11.2004Slavkov u BrnaHistorické muzeum ve Slavkově u BrnaNapoleonské války a české země do prosince 2004Múzy na frontu! do 28.11.2004ŠlapaniceMuzeum ve ŠlapanicíchRostliny v hudbě červen - srpen 2004SoběslavBlatské muzeum v SoběslaviVánoce v muzeu prosinec 2004SokolovKrajské muzeum Sokolov70 let muzea v Sokolově 14.9. - 14.11.2004Vladař – archeologcká lokalita evropská významu v Čechách21.10. - 28.11.2004Sokolovský advent 3.12.2004 - 9.1.2005K. Krejčí: Obrazy prosinec 2004StrakoniceMuzeum středního PootavíHana Váňová: Květinová vazba; Radek Žemlička: Keramika23.11 - 23.12.2004Hoj, ty štědrý večere 27.11. - 30.12.2004Adventní trhy pod Rumpálem 3.12. - 5.12.2004StrážniceMěstské muzeumNumismatika 5.9. - 14.11.2004Betlémy 21.11.2004 - 10.1.2005SvitavyMěstské muzeum a galerieNová stálá expozice: Žehlím, žehlíš, žehlíme (od 11.3.2004)Přehlídka 2004 - výtvarníci svitavského regionu23.10. - 21.11.2004Svitavský učitel Josef Jílek (1904-1989) 23.10. - 21.11.2004Ilustrace dětských knih, betlémy, tradiční vánoční výzdoba27.11.2004 - 9.1.2005ŠenovKnihovna & Šenovské muzeumJosef Polák: Fotomontáže 28.8. - 30.11.2004ŠumperkVlastivědné muzeum Šumperk130 let hanušovického pivovaru 16.9. - 30.11.2004A. a M. Kovalovi 23.9. - 14.11.2004Světlo - výstava ze sbírek muzea 25.11.2004 - 31.1.2005

VIITáborHusitské muzeumVánoce: zvyky, kořeny, současnost prosinec 2004TachovMuzeum Českého lesaSvatava Horáčková: Obrazy a kresby listopad 2004Bedřich Hanák: Fotografie koní listopad 2004Vánoce, vánoce přicházejí… prosinec 2004TelčMuzeum TelčVánoce v muzeu 1.12.2004 - do ledna 2005vstupní síň radniceP. Minka: Grafika 1.11.2004 - 30.11.2004TepliceRegionální muzeum v TeplicíchGrafické svědectví o Číně 20. století 22.9. - 7.11.2004Fotografie Štěpána Hona 12.11. - 5.12.2004Exponát měsíce: skleněné výrobky firmy AXUM5.11. – 2.1.2005TerezínPamátník Terezín, národní kulturní památkaMuzeum ghettaIva Vodrážková: Textilní techniky do 31.1.2005TrutnovMuzeum PodkrkonošíTextilní inspirace 8.10. - 7.11.2004Vánoční výstava 26.11.2004 - 9.1.2005TřebíčMuzeum Vysočiny TřebíčOtto Stritzko: Hluboká tradice – moderní gestodo 21.11.2004Přichází Kašpárek 21.10. - 31.12.2004Trienále knižní vazby 11.11. - 31.12.2004Poklady Maroka 18.11.2004 - do ledna 2005TřešťMuzeum TřešťSymbolika vánočního stromku 13.12.2004 - do února 2005TřinecMuzeum Třineckých železáren a města TřinceOlga Vyleťalová 3.9. - 30.11.2004Co takhle dát si šálek čaje? 3.9. - 30.11.2004Historie zámečnické práce 3.9. - 30.11.2004TurnovMuzeum Českého rájeGalerieDémoni a bytosti 11.11.2004 - 23.1.2005Masky, démoni a šaškové ve fotografii Ludvíka Baranaa Jitky Staňkové 11.11.2004 - 23.1.2005Týn nad VltavouMěstské muzeumDomov sv. Anežky Čihovice - 5 let činnostilistopad - prosinec 2004Vánoční výstava listopad - prosinec 2004Uherské HradištěSlovácké muzeum v Uherském HradištiKlobúček s pérkama, věneček s pantlama4.11.2004 - 28.3.2005V říši pohádek 11.11.2004 - 13.2.2005Galerie Slováckého muzeaJiří Habarta: Sochařské dílo 23.9.2004 - 2.1.2005Z pohádky do pohádky (česká ilustrace dětské knihy)7.10.2004 - 2.1.2005Uherský BrodMuzeum Jana Amose KomenskéhoDětské odívání v první polovině 20. století3.9. - 21.11.2004Výtvarná fotografie Jiřího Bursíka 15.10. - 12.12.2004Železniční modely 12.11.2004 - 2.1.2005Krajina v poezii, poezie v krajině – fotografie Pavla Popelky10.12.2004 - 6.1.2005Ústí nad LabemMuzeum města Ústí nad LabemAlternativní hudba v Ústí nad Labem 28.9. - 31.12.2004Karsten Bott 3.11. - 10.12.2004Vánoční výstava 7.12.2004 - 8.1.2005Michal Pěchouček: Videoinstalace a obrazy8.12.2004 - 6.1.2005Ústí nad OrlicíMěstské muzeumGalerie pod radnicíBohumír a Jaroslav Suchomelovi 19.11. - 19.12.2004Valašské KloboukyMěstské muzeumLidové zvyky na jižním Valašsku duben - prosinec 2004Valašské MeziříčíMuzeum regionu Valašsko ve Vsetíně - pobočkaValašské MeziříčíNová stálá expozice: Sklo a gobelíny (od 16.5.2004)Moderní paličkovaná krajka 14.10. - 5.12.2004Příroda v muzeu 14.11.2004 - do ledna 2005Příroda ve fotografii 9.12.2004 - do ledna 2005Velké OpatovicePamátník městavestibul kina - zámekŠkolství 10.10. - 19.12.2004Veselí nad LužnicíBlatské muzeum ve Veselí nad LužnicíVánoční prodejní výstava 1.12. - 22.12.2004Veselí nad MoravouMěstské muzeum Veselí nad MoravouJana Mlýnková: Orientální a africké masky do 12.11.2004Cín – stříbro chudých do 30.11.2004Veselý KopecSoubor lidových staveb Vysočina - Veselý KopecVánoce na Veselém Kopci 27.11. - 5.12.2004VlašimMuzeum PodblanickaJ. Kronus: Obrazy 14.10. - 5.11.2004Stanislav Příhoda: Dílo listopad 2004Libuše Ladianská: Obrazy; Oldřich Jahodář: Plastikyprosinec 2004VodňanyMěstské muzeum a galerieKarel Kostka: Obrazy 17.10. - 21.11.2004Vodňany v listopadu 1989 18.10. - 31.12.2004Klub vodňanských výtvarníků 28.11. - 31.12.2004VrchlabíKrkonošské muzeumSympozium Rýchory 2004 10.9. - 14.11.2004Zdeněk Menoc: Krkonoše 1.11.2004 - 6.2.2005VsetínMuzeum regionu Valašsko ve VsetíněKeramika v muzejních sbírkách 5.9. - 28.11.2004Božena Spáčilová: Batika, kresba 17.9. - 21.11.2004Matka a dítě 5.12.2004 - do ledna 2005Vysoká u PříbramiPamátník Antonína DvořákaSvětoví interpreti Antonínu Dvořákovi 15.5.2004 - 31.3.2006

VIIIVysoké MýtoRegionální muzeumCestovatelé a dobrodruzi Pardubického kraje24.10.2004 - 9.1.2005Vysoké nad JizerouVlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizeroua okolíJitka Stojanová: Grafika prosinec 2004 - leden 2005ZábřehVlastivědné muzeumVáclav Plechatý: Dřevěné sochy, reliéfy a grafiky22.9. - 4.12.2004ZlínKrajská galerie výtvarného uměníTomáš Švéda 26.10. - 28.11.2004Slovenské moderní umění ze sbírek M.A.Bazovskéhov Trenčíně 7.12.2004 - do února 2005Krajská galerie výtvarného umění - stálá expozice, grafickýkabinetDušan Wolf: Kresba a malba 2.11.2004 - do ledna 2005Muzeum jihovýchodní Moravy ve ZlíněDobrovolně – práce dobrovolníků v neziskovýchorganizacích 30.9.2004 - 30.1.2005Hospody zlínských pradědečků 7.10. - 28.11.2004Krajina z ruky – Bílé Karpaty 4.11.2004 - 23.1.2005Vánoce v muzeu 4.11.2004 - 6.1.2005ZnojmoJihomoravské muzeum ve ZnojměLámané, broušené, štípané listopad 2004 - duben 2005Dům uměníSýrie, Libanon, Jordánsko 7.10. - 31.12.2004V krajině – česká krajinomalba let 1918-1938 ze sbírekGalerie Zlatá husa 14.10. - 27.11.2004Obrazy Oskara Dvořáka 2.12.2004 - 14.2.2005ŽamberkMěstské muzeumVánoce v muzeu prosinec 2004ŽatecRegionální muzeum K. A. PolánkaHlavní budova muzea bude do ledna roku 2005 uzavřena.Vánoce 21.10.2004 - 15.1.2005Zeyerova 344Jan Hodač: Fotografie 24.10. - 28.11.2004Klavichordy 7.11. - 31.12.2004VOSA u Křížů 5.12.2004 - 16.1.2005Žďár nad SázavouRegionální muzeumHorácká kuchyně 21.10. - 28.11.2004Vánoční zvyky 2.12.2004 - 6.1.2005Železný BrodMěstské muzeum v Železném BroděVánoční trhy 30.11. - 5.12.2004Fotografie k výstavě Fotbal! 1934-2004 poskytlo Národní muzeum

52004Věstník AMGdílčí, protože muzejní fenomén není v zorném poli jejich poznávacíchinteresů a zejména metodologické výbavy. A jezde ještě jeden moment: užití poznatků, metod i technik jinýchoborů vyžaduje vždy více či méně jejich modifikaci vevztahu k tomu, čemu mají sloužit. A to je možné, pokud vímev jakém směru tuto modifikaci vést.Pozice vědy v muzejním fenoménu – která je silnězatížena přežívajícím pozitivismem objektových oborů – jeslabá a uplatňované disciplíny nereagují na proměny, kterépřináší globální krize, do které se lidstvo – mimo jiné – dostaloi v důsledku karteziánsko-newtonského paradigmatuvědy. Pozitivně musíme proto hodnotit tematickou orientaciInternational Museum Day, z nichž pro rok 2002 byla např.vymezena problematika muzeí a globalizace. Jeho aktuálnostse promítla také do prací, které byly připomenutyv doprovodné bibliografii. Žel vše se stále pohybujev tradičním zaměření a letošní zaměření generální konferenceICOM v Jižní Koreji zase zabředává do sféry dědictví.A tak se vynořuje zásadní metamuzeologická otázka:má prokazatelně muzeologie vlastní předmět poznání, poznávacídoménu jako možná věda?Ve vývoji muzeologického myšlení je zakořeněnapředstava, že předmětem poznání muzeologie je muzeum,což souvisí i se skladbou tohoto termínu. I v současnosti sestále vše točí kolem muzea. Když se Herold Skramstad zamýšlelnad budoucností amerických muzeí v 21. století, měltaké stále na zřeteli jen tyto instituce. Procházíme-li výukovéprogramy „museum studies“ na univerzitách, těžiště leží předevšímna muzeostředných poznatcích. Dominantnost tétoorientace dokumentují také ICOM Curricula Guidelines forMuseum Professional Development. Dočítáme se, že poslánímmuzeologie je „poznání a dovednosti v užití intelektuálníchzákladů muzejní práce“ a tento základ vyplývá „z komunikačníúlohy muzeí v komunitě a z historie, filozofie a běžnéhostavu muzeí“. Ale připomeňme si, co se dozvíme nainternetu na otázku What is museology? „Muzeologie je vědao běhu muzea nejčastěji zaměřená na muzejní operacespojené více s jejich sbírkami, než s administrativou či hospodařením.“Při takovémto pojímání předmětu muzeologiemůžeme – alespoň z evropského hlediska – těžko hovořito vědním oboru a sporné je, zda je to akademická disciplína.Z historického hlediska bychom si měli uvědomit, žemuzeum je pouze jednou z forem objektivizace muzejníhofenoménu, která se mění a bude se měnit, případně zanikne.Předmětem vědy – jak věděl již Aristoteles – nemůže býtto, co se mění, ale to, co zůstává. Co zůstává v našem případě,není však muzeum jako takové, ale to, co motivovalojak vznik a vývoj jemu předcházejících forem, tak i jeho novodobouexistenci. Neuvědomujeme si, že je to pouze prostředek,nikoli cíl. Nemůžeme proto soustřeďovat poznávacízájem pouze na prostředek, ale musíme ho pojímat v rámcitoho, čemu slouží.Snažíme-li se postihnout vznik a vývoj fenoménu,který zde označuji jako muzejní, nemůžeme přehlédnout, žese jedná o osobitý vztah člověka ke skutečnosti. Ten vycházíz potřeby zachovat proti přirozenosti změny a zániku takovésvědky skutečnosti, které reprezentující paměťové hodnotya spoluvytvářejí tím kulturní vědomí člověka i samu kulturu.Mohli bychom říci, že je to projev opozice proti Herakleitovu„panta rei“ a tendence proměňovat realitu „jako takovou“v metarealitu „pro nás“.Vymezil jsem a zastávám proto názor, že předmětempoznávací intence muzeologie je tento vztah projevující seosobitým kulturně-paměťovým osvojováním skutečnosti, kterýse v dějinách objektivizuje v různých formách. Prokazatelněprovází lidstvo již od jeho mytických počátků, i když jehoobsah se mění v kontextu vývojových zvratů. Pro tuto hodnotovoukategorii motivující tento vztah jsem pracovně zavedlpojem muzealita.Také postmoderní filozofové – Jean-Francois Lyotarda Jean Baudrillard – postihli osobitost tohoto vztahu a operu-jí s pojmem muzealizace, i když v různých interpretacích. Vevztahu k muzejnímu fenoménu užil tento pojem HermannLübbe, ale nejšířeji jej prezentoval ve sborníku ZeitphänomenMusealisierung Wolfgang Zacharias. Muzealizace sechápe jako proces významové změny reality. To je správné:ale pomíjí se, co tuto změnu motivuje. S Wilhelmem Ennenbachemjsme operovali s termínem muzealizace již v sedmdesátýchletech, ale spojovali jsme ho vždy s motivující muzealitou.Pracovníci v muzeích tomuto pojmu dosud nevěnovalidostatečnou pozornost a i v literatuře se s ním prozatímsetkáváme jen okrajově.Tradiční muzeostředná orientace muzeologie ztrácívšak postupně svou dominující pozici. To se projevilo jižv závěru 20. století v koncepci ekomuzeí a zrodu new museologya obdobně je tomu i v případě ekomuzeologie neboalternativní muzeologie, což signalizuje, že muzeologie semusí angažovat jiným směrem. Výrazně se to nedávno projevilo,když newyorská muzea byla donucena reagovat naudálost 11. září 2001. Muzea se musí oprostit od jednostranněhistorické orientace a vymanit se z područí kouzla „dědictví“fascinujícího mnohé představitele UNESCO a naopakvidět těžiště svého poslání v existenční problematice soudobéholidstva hledajícího samo sebe.Podstatné pro vymezenou poznávací intenci muzeologie– kterou preferuji – je proto to, že není pouhou reflexímuzea a muzejních činností, ale osobitým vědeckým poznánímidentifikujícím co je nebo může být nositelem muzealitya explikujícím procesy i objektivizaci jejího kulturněpaměťovéhoosvojování a kulturotvorného působení. Tentopoznávací a hodnotící přístup není zaměřen pouze na složky,ale na totalitu skutečnosti, jak z hlediska minulosti, takpředevším současnosti. V tom spočívá nezastupitelnost muzealizačníhopřístupu ke skutečnosti, který postihuje a uchováváontická autentika, která jsou jak informačním, tak energetickýmnesuplovatelným zdrojem.Prostřednictvím takto pojímané teoretické soustavymuzeologie lze realizovat na potřebné úrovni muzealizaciskutečnosti. Tato muzeologie může reagovat na nové paradigmafilozofie i vědy a angažovat obory v interdisciplinárních,transdisciplinárních a multidisciplinárních rovináchi efektivně využívat moderní techniku.Muzeologie má filozofické i vědecké předpokladyk tomu, aby plnila toto osobité vědecké poslání, a to nejenve vymezené poznávací a axiologické doméně, ale i v rámcisystému vědy. Její současný stav – přes stále četnější práceformující její teoretickou bázi – však ještě nesplňuje všechnypožadavky. To se týká především její metodologie, kteráuplatňuje převážně jen obecné metody a nedopracovala seke specificky muzeologickým metodám. Bez toho však nelzerealizovat poznávací a hodnotící proces identifikace možnýchnositelů muzeality, tj. postavit proces sbírkotvorné činnostina odpovídající bázi. Nedostatečný je také stav terminologie.Vydané národní slovníky ani Dictionarium museologicumnepřinášejí potřebnou formalizaci a chybí jim systémovost.V praxi převažuje zcela intuitivní, neracionalizovanáoperace s termíny. Nejinak je tomu i v případě teoretickéhosystému. Většinou se setkáváme jen s věcným členěním.Dále postoupili Friedrich Waidacher, Ivo Maroevič a Petervan Mensch. Nejde však pouze o vymezení jednotlivých teoretickýchbloků, resp. disciplín, ale o celý teoretický systém,který jako síť – jak ho označil Karl Raimund Popper –„hážeme na skutečnost“ a snažíme se prostřednictvím novýchpoznatků zmenšovat její oka. V důsledku těchto nedostatkůnezakotvila také dosud muzeologie v soudobém systémuvědy. Můžeme si proto klást otázku: jedná se o obor zoblasti přírodních či humanitních věd, nebo o průřezovýobor? Jak dostat muzeologii na tuto nezbytnou úroveňa obhajovat její místo v systému věd i na akademické půdě?To není lehké. Co by bylo třeba?Především muzeologii nemůžeme pěstovat jako nějakouzájmovou nebo příležitostnou činnost. Je třeba se plně13 3

Věstník AMG 52004věnovat tomuto oboru, tak jak je tomu i v případě ostatníchvědeckých disciplín. Muzeologickou práci bychom měli profesionalizovata vytvářet pro ni odpovídající institucionálníbázi, protože bez té se věda neobejde. Máme k tomu předpokladyna výukových centrech, v muzejně dokumentačníchústavech a i v samotných muzeích. Měli bychom asi takézvážit, jak přínosná byla likvidace „kabinetů“, kdy se vyhodilo„dítě i s vaničkou“.Výuka muzeologie ve výukových centrech většinounevychází z vlastní vědecké práce. Převažuje komunikacepřejímaných poznatků. To je úroveň, která neodpovídá akademicképůdě. Že to někde tolerují, dává vizitku takovémuvysokému učení, ale degraduje to sám obor. Výuková centraby se měla především stát v celosvětovém měřítku vůdčímimísty formování a rozvoje muzeologického myšlení. To byse mělo obrážet ve studijních programech, v rozsahu i obsahupublikovaných prací, ale i v průvodních vědeckých aktivitách.K tomu si musí ovšem centra vytvářet odpovídající personálníbázi, systematicky budovat muzeologické knihovnya informační databáze a programovat výzkumnou činnostv intencích aktuální muzeologické problematiky. Prozatímjen některá zahraniční centra se dávají tímto směrem.Dokumentační zařízení při asociacích a muzeích majíužší poslání. Mohla by však být nápomocna výukovým centrumpři soustřeďování muzeologické dokumentace. Má-li býtvšak jejich činnost na odpovídající úrovni, jejich pracovníciby se měli věnovat muzeologii, protože bez toho nemohouvytvářet kvalitní informační fondy. Jejich bezprostřední přístupnosta operace s nimi dává příležitost k tomu se v tétoprodukci nejen dobře orientovat, ale i kriticky ji posuzovata výsledky publikovat.V jiné rovině je muzeologická práce v muzeích. Mělaby se spojovat s určujícími selekčními, tezauračními i prezentačnímiúkoly. To se neděje a převážnou měrou vládneprakticismus, čímž se snižuje úroveň muzejní práce a přitomto stojí peníze. Stále ještě platí to, co řekl v roce 1962 ředitelKolorádské historické společnosti W. E. Marshall: „Mámev muzeích významné vědce, ale jako muzejníci to jsou amatéři.“Má-li však muzeologie sehrávat v muzeích odpovídajícíroli, pak musí prokázat, že je schopna lépe a efektivněji řešitmuzejní úkoly. To je však možné pouze tehdy, osvojí-li sipracovníci muzeí muzeologické poznatky a metody a budouje aplikovat. Z mizivého zastoupení muzeologické literaturyv muzejních knihovnách a mnohdy ještě ani nerozbalenýchzásilek je zřejmé, že o ni ani nikdo nemá zájem. Přitom jeironií, že to jsou právě muzea, kde se může nejobjektivnějiprověřovat funkčnost muzeologie.Postulovaná profesionální vědecká práce v muzeologiiby se měla realizovat v rovině základního výzkumu nauniverzitách a aplikovaný výzkum by měl zakotvit v muzeích.Měli bychom také odlišovat profesi teoretických muzeologůa praktických muzeologů, lépe řečeno muzeografů. Věnovatse však základnímu výzkumu v tomto oboru – i když mnozíse jistě podiví – není nijak lehké. Je to v mnoha směrechnáročné, protože to vyžaduje širokou a systematicky obohacovanoufilozofickou, vědeckou, kulturní a obecně společenskouorientaci. Aplikovaný výzkum je mnohem konkrétnějšía spojuje muzeologický přístup s prací v jiných již zakotvenýchoborech.Máme-li prosadit nezbytnou úroveň muzeologicképráce, pak je třeba, aby se muzeologická kvalifikace stalapodmínkou profesionálního působení v muzeích i galeriích.Tento postulát již mnohokrát narazil a narazí na tvrdý odporze strany tradičně v muzeích angažovaných disciplín. Vidív tom ohrožování své existence, protože mnohé těžko získajíjinou institucionální platformu. Požadavek muzeologickékvalifikace – který zdůvodňoval již v roce 1883 J. G. Th.Graesse – neznamená potlačování nebo degradaci angažovatelnýchoborů. Naopak, muzea potřebují takto kvalifikovanésíly. Studijní kombinace s muzeologií je však nezbytná,mají-li se tyto obory adekvátním způsobem uplatňovat napůdě muzeí. Absolventi bakalářského stupně (Bc.) by mělizískat kvalifikaci pro muzeografickou metodiku a technikua měli by se uplatňovat na tomu odpovídajících místech. Absolventimagisterského stupně (Mgr.) by si měli osvojit komplexněmuzeologii, a to v kombinací s některou další disciplínoupodle osobního zájmu. Tito pracovníci by měli zaujímatodborná místa, která realizují základní muzejní funkce, včetněvedoucích míst. Měli by mít současně možnost dále rozvíjeta prohlubovat svou kvalifikaci formou doktorandskéhostudia (PhD). Tuto kvalifikaci by pak v oboru muzeologie mělidosáhnout ti, kdo mají předpoklady a zájem věnovat seprofesionálně muzeologické vědě.A tak v závěru: Může mít práce v muzeologii smysl?Ano, za předpokladu toho, co jsem zde naznačil: žese dotvoří a prosadí jako skutečná věda a akademická disciplínaa zaujme určující místo v každodenní muzejní praxi.Zbyněk Z. StránskýLiteratura:Assmann, J. Das kulturelle Gedächtnis, München 1997.Beneš, J. Základy muzeologie, SU, Opava 1997.Boylan, P. (ed.) Museums 2000: politics, people, professionaland profit, London 1992.Capra, F. Wendezeit, Bern-München-Wien 1983.Fajkus, B. Současná filosofie a metodologie vědy, FILOSOFIA,Praha 1997.Fliedl, G. (ed.) Museum als soziales Gedächtnis? Klagenfurt1988.Flügel, K. – Vogt, A. (eds.) Muzeologie als Wissenschaft undBeruf in der moderen Welt, Weimar 1995.Heinonen, J. – Lahti, M. Museologian perusteet, Suomen museoliitto,Jyväskylä 1988.Holton, G. Science and Antiscience, Cambridge 1993.Kavanagh, G. (ed.) The museum profession: internal and externalrelations, New York-London-Leicester 1991.Král, M. Změna paradigmatu vědy, FILOSOFIA, Praha 1994.Levy, P. Cyberkulture. Rapport au Conseil de l ´Europe, 1997.Maroevic, I. Vom Mitarbeiter zur regulären Profession, MuseumAktuell, 75/2001.Maure, M. La nouvelle muzeologie – qu´est-ce-que c´est?ICOFOM/MINOM, Stavanger 1995.Mensch, van P. Museology as a scientific basis for the museumprofession. In: Professionalising the Muses, Amsterdam 1989.Schäfer, W. Naturwissenschaftliche Museen als Forschungsstätten,Frankfurt am Main 1964.Schwarzer, M. Graduate Training in Museum Studies. WhatStudents Need to Know, American Association of Museum, Washington2000.Skramstad, H. An Agenda for American Museum in the Twenty-First Century, Journal of the American Academy of Arts andSciences, 3/1999.Stránský, Z. Z. Muzeologie – Akademische Disciplin für Museumspraxis,Museum Aktuell, 31/1998.Stránský, Z. Z. Musealisierung und neue wissenschaftliche undkulturelle Paradigma, Curiositas, 1/2001.Stránský, Z. Z. Metamuseologie oder: Museologie im Metatextund Kontext,Th. I, II, Museum Aktuell 92,93/2003.Stránský, Z. Z. Hat die Muzeologie einen Sinn? In: Historia inmuseo, Langenweissbach 2004.Šola, T. Essay on Museums and their Theory, Helsinki.Teather, L. J. Museum Studies. Reflecting on Reflective Praktice.Museum Management and Curatorship, 10/1991.Teather, L. J. Transforming Museum Studies: Educating Museologistsfor Cultural Diversity, ICTOM/ICOM Annual Meeting, Barcelona2001.Tondl, L. Věda, technika a společnosti, FILOSOFIA, Praha 1994.Vergo, P. (ed.) The New Museology, London 1989.Waidacher, Fr. Muzeologie – Traum und Wirklichkeit, Museumskunde,2/1996.Waidacher, Fr. Von Orchideen und Disteln: Museologie imSpannungsfeld zwischen Ahnungslosigkeit und Verweigerung,Museologie Online, 5/2003.Zacharias, W. (ed.) Zeitphänomen Musealisierung, Essen 1990.14

52004Věstník AMGPersonálieŽivotní jubileum PhDr. Ivy Votroubkové aneb 30 let muzejnicíKdyž před třiceti lety v září roku1974 nastoupila Iva Votroubková do Chebskéhomuzea jako mladá dvacetiletá absolventkapardubického gymnázia, bylo to údajnějen na roční meziobdobí tehdy oblíbenéa vyžadované výrobní praxe před dalšímstudiem. Neznámý, vzdálený Cheb, který bylstále ještě trpně přidělovaným místem pobytuv podivném zdevastovaném pohraničíbezdomovců, a obdobně neznámé, kurióznímuzeum s podivnými sbírkami a ztracenouvlastní pamětí se nakonec staly jejím životnímúdělem. A zdá se, že k prospěchu jejímui muzea, které se jí přeměnilo z vynucenénáhody v životní úkol a poslání.Počátkem 70. let, v tehdy dokonaleznormalizovaném muzeu nezůstal kámen nakameni. Všichni skutečně odborní pracovnícibyli vyhozeni, stav sbírek a přehled o nichpřekonal skličující stav válečného provizoria.Noví mocipánové, pod kterými muzeum pokleslona nástěnkové bojiště, záhy zjistili, žepřeci jen potřebují někoho, kdo umí čísta psát. S novým archeologem a historikemtak začala jako dokumentátorka tvořit nové a objevovat vesbírkových fondech staré, dobré chebské muzeum. Podílí sena novém uspořádání a katalogizaci sbírek, je u přípravypodkladů pro většinu muzejních výstav a je hlavní odbornouoporou pro kronikáře chebského okresu Po vybudování odbornéhoútvaru a návratu muzea k vlastním sbírkotvornýma prezentačním úkolům se stává již jako zkušená muzejnicevedoucí dokumentačního oddělení. Sbírkotvorné a dokumentačníprogramy realizované v 80. letech především jejízásluhou patří k tomu nejzdařilejšímu, co muzeum v minulémstoletí dokázalo. Ať již to jsou nové sbírkové souboryk dějinám řemesel a průmyslu (výroba hudebních nástrojůna Lubsku a spolu s ašským muzeem k textilní výrobě Ašska),nebo dokumentace proměn obcí Chebska, kdy muzeuvnucený úkol tzv. dokumentace současnosti jako propagačnídokládání Potěmkinovských fasád životabyl zdařile obcházen tisíci fotografiemi pohledu„za fasády". Takto realizovaná, pozoruhodnákomplexní dokumentace proměnregionu je dodnes nepřekonaným modelemaktivní muzejní dokumentace.Iva Votroubková se ovšem záhy profilujei ve své druhé vlastně hlavní – profesnínáplni jako etnografka. Její diplomovápráce o osidlování Chebska po roce 1945a proměnách obce Odrava vytváří základodborného přístupu k těmto tématům v regionálnívlastivědné práci a je vzorovým příklademzdařilého propojení práce s pramennouzákladnou a výsledků vlastníhoterénního výzkumu.K zájmu o etnografii ji ovšem přivádípředevším muzeografické zaujetí vlastnímfondem chebského muzea, které po roce1946 převzalo a zachránilo díky osobní angažovanostitehdejší ředitelky archivu a muzeadr. Miry Mladějovské rozsáhlé etnografickésbírky chebského národopisného muzea.Uspořádání, zpracování a katalogizacetěchto fondů se stává její hlavní náplní dnes již třicetiletépráce v chebském muzeu. Publikace, katalogy a množstvívýstav k těmto nově objevovaným chebským tématům jakopůvodních a nezbytných součástí chebské identity hovoří zavše a stačily by k tomu, aby novodobé dějiny chebského muzeanemohly být psány bez ocenění jejího přínosu.V množství nezmíněných pracovních činností a obdivuhodnýchčinů pro muzeum přetrvává u Ivy Votroubkovéstále ještě jedno důležité, podstatné a dosud nevyslovenétajemství. Její předchůdkyně v národopisném zaujetí a objevováníetnografického Chebska dr. Mladějovská byla elegantní,vzdělaná a morálně integrující osobnost. Iva Votroubkovábyla a je ve všech těchto atributech s určitostí vícenež její důstojnou pokračovatelkou.Alois BodittZa prof. PhDr. Jiřím Sejbalem, DrSc.Dne 18. srpna 2004, dva měsíce před svými pětasedmdesátinami(narozen 19. října 1929 v Třebíči), zemřelv Brně jeden z výrazných představitelů naší numismatikyposledního půlstoletí, neúnavný, mezinárodně uznávanýbadatel v oblasti měnovýcha mincovních poměrů naMoravě, budovatel a dlouholetývedoucí numismatickéhooddělení Moravskéhozemského muzea, bývalýředitel tohoto muzea, profesorMasarykovy univerzityv Brně PhDr. Jiří Sejbal,DrSc., čestný člen Asociacemuzeí a galerií České republiky.Náležel k několikavysokoškolsky školenýmhistorikům mladší generace,kteří se na konci 40.a v počátcích 50. let 20.století začali systematickyzabývat otázkami měnového a mincovního vývoje v našichzemích v širokém časovém rozsahu a po desetiletí pak přispívalik rozvoji numismatiky jako samostatné vědní disciplíny.Místem jejich působení se stala pracoviště našich vedoucíchmuzejních institucí, v nichž zakotvili krátce po dokončenísvých univerzitních studií.Absolventa Jiřího Sejbala přivedl hlubší zájem o peněžnídějiny – vzbuzený studiem hospodářských a sociálníchpoměrů v moravských královských městech 2. poloviny14. století, jejichž rozbor byl tématem jeho diplomové práce,obhájené na brněnské filozofické fakultě v roce 1952 – doMoravského muzea, kde byl v roce 1953 pověřen vedenímpo pět let uzavřeného, nyní znovu otevřeného numismatickéhopracoviště.Rázem stanul před nelehkými úkoly, často ryze praktickými,které zvládal bez ohledu na čas a námahu se soběvlastním zanícením, promyšleně s jasnou koncepcí práce,s vizí vybudování moderního vědecko-dokumentačního centranumismatické práce na Moravě. Kdokoliv po letech jehousilovné práce brněnské numismatické pracoviště navštívil,nemohl než vyslovit slova uznání a obdivu. Přitom nelze pře-15 3

Věstník AMG 52004hlédnout, že po dlouhou dobu zde byl jediným pracovníkem,na němž ležela veškerá tíha plnění pestré škály povinností.Nebylo to však jen uspořádání rozsáhlé numismatické sbírkya její systematické doplňování, vybavení pracoven, technickézajištění péče o sbírkové fondy a jejich dokumentacea později starost o odborné zajištění provozu, jimž Jiří Sejbalvěnoval trvalou pozornost. Byla to i promyšlená prezentacesbírkových fondů formou trvalých expozic a výstav, kterýmiopakovaně oslovoval spolu se svými pozdějšími spolupracovníkyširší domácí i zahraniční veřejnost a přispíval takk popularizaci výsledků vědeckého výzkumu i k zvyšováníobecné úrovně vzdělanosti.Jinou významnou oblastí Sejbalova snažení, kterounelze přehlédnout a jež si zaslouží neméně vysokého ocenění,bylo pořádání pravidelných, početně navštěvovanýchnumismatických sympozií, konferencí a seminářů a zajištěnína ně navazující rozsáhlé ediční činnosti. Zde se plně projevilaSejbalova schopnost navazování bezprostředních osobníchkontaktů a zainteresovávání širšího okruhu spolupracovníkůdo příprav těchto akcí i do jejich realizace. Vědeckásympozia byla i místem rozvíjení mezinárodní spolupráce,o niž Jiří Sejbal po desetiletí pečoval vzdor nesnázím a překážkám.Postupem doby narůstal jeho podíl na organizaci numismaticképráce. Stanul v čele Numismatické komiseČSAV, kterou řídil v letech 1977–1990, v čele oborové Numismatickékomise při Ústředním muzeologickém kabinetuNárodního muzea v Praze (předseda v letech 1976–1991),České numismatické společnosti (předseda v letech 1977–1979) a od roku 1992 i Moravské numismatické sekce. Zdevšude usiloval mj. o realizaci jím iniciovaných dlouhodobýchzáměrů zpracování Regestáře numismatických sbíreka Soupisu regionálních medailí, které se bohužel podařilonaplnit jen zčásti.S organizační činností Jiřího Sejbala byla úzce svázánai jeho činnost redaktorská. Byl redaktorem Moravskýchnumismatických zpráv (1956–1984), vědeckým redaktoremNumismatického sborníku (1977–1991), vědeckým redaktoremknižních edicí Numismatica Moravica (od roku 1965)a Studia numismatica et medailistica (od roku 1970). Konečněje nutno ocenit jeho dlouholeté pedagogické působení nafilozofické fakultě Masarykovy univerzity (od roku 1964), naekonomicko-správní fakultě této univerzity (od roku 1995)a na vídeňské univerzitě v letech 1991–1994.Ve vlastní badatelské činnosti věnoval pozornostbezpočtu témat moravského mincovnictví od doby VelkéMoravy po údobí pozdního středověku, jejichž výklad zůstanejeho nepřehlédnutelným vkladem pro budoucí nová bádání.Přistoupil však i ke zpracování velké teritoriálně neomezenésyntézy peněžních dějin „Základy peněžního vývoje“(Brno 1997), která představuje jeden z vrcholů naší numismaticképráce a ediční činnosti.Za dosažené výsledky ve všech oblastech jeho numismatickéhopůsobení se dostalo Jiřímu Sejbalovi mnohauznání a ocenění. V roce 1963 mu byla přiznána hodnostkandidáta historických věd, v roce 1966 mu byl udělen doktorátfilozofie, v roce 1985 se stal docentem, v roce 1987doktorem historických věd a v roce 1993 byl jmenován profesorempro obor pomocné vědy historické – numismatika.Ocenění mu byla udělována i v zahraničí. Na mezinárodnímnumismatickém kongresu v Berlíně v roce 1997 se stal čestnýmčlenem Mezinárodní numismatické komise, byl též členemnumismatické komise Rakouské akademie věd (od roku1997), členem korespondentem Rakouské numismatickéspolečnosti (od roku 1978), čestným členem Rumunské numismatickéspolečnosti, členem Francouzské archeologickéa numismatické společnosti, nositelem Řádu „Za zásluhyo polskou kulturu“ a medaile G. Sempera (Drážďany)a K. Reglinga (Berlín) „Za zásluhy o numismatiku a mezinárodníspolupráci“.Obraz celoživotní práce prof. PhDr. Jiřího Sejbala,DrSc., by zdaleka nebyl úplný, kdyby vedle jeho nezpochybnitelnýchvynikajících výsledků v numismatice, nebylo vzpomenutojeho dvanáctileté působení ve funkci ředitele Moravskéhomuzea (1977-1989), kdy se uskutečňovala hlavní rekonstrukcemuzejních budov a zejména Ditrichštejnskéhopaláce. Léta náročné rekonstrukce a současně s rekonstrukcíi budování nové koncepce muzejních expozic mu přinášelojen těžko představitelné zatížení. Tím více si zaslouží obdiv,jak i s těmito úkoly se vyrovnával.Za vše, co prof. PhDr. Jiří Sejbal, DrSc., vykonal munáleží úcta i poděkování. Čest jeho památce.Eduard ŠimekPozvánky na výstavuFotbal! 1934–2004. Sedmdesát let od římského fináleNárodní muzeumlistopad 2004–březen 2005Od listopadu 2004 do března2005 budou mít návštěvnícimožnost přijít na fotbal do Národníhomuzea. Tato možná trochupřekvapivá věta v sobě skrýváskutečnost, že muzeum připravilona toto období svůj největší výstavníprojekt, který mapuje celéstoletí nejvýznamnějšího českéhosportu. Důvod? Je jich hned několik.Bohatá sportovní sbírka Oddělenínem, takže by bylo velkou chybouopomíjet ho při komunikaci s veřejností.Zkusme nyní přejít od důvodůk samotné výstavě. Jako návštěvníkvstoupíte do centrálního sálu, kterýje koncipován jako síň slávy československého,resp. českého fotbalu.V tomto sále spatříte všechno to, cosymbolizuje historické chvíle úspěchů,výkony osobností a slávu národníhotělesné výchovy a sportu Národníreprezentace. Jsme všakmuzea, která momentálněvzdáleni prezentaci klasické síněnemá svoji expozici. Mezinárodníslávy v podobě nablýskaných trofejírok vzdělávání sportem, který vyhlásilaStadion Sparty na Letné, 30. létav několika vitrínách. Proto jsme připravilievropská komise. Uplynulosedmdesát let od římského finále 1934, konalo se mistrovstvíEvropy v Portugalsku 2004. A především, Národní muzeumpokračuje ve svém otevírání společnosti. Sport jednes bezesporu mimořádně silným společenským fenomé-tak trochu něco navíc. Přivstupu Vás přivítá řada osmi borců v dobových národníchdresech všech mistrů světa. Pokud jste fotbalovými fandy avíte, že zemí s mistrovským titulem je pouze sedm, vězte, žetím osmým trikotem je československý dres z roku 1934.16

52004Věstník AMGPřímo proti Vám se v centrálnímsvět a všechna moderní média. V tomtosále odvíjí půlhodinová filmovásále, který je postaven na myšlencesmyčka největších úspěchů, které„Domácí vs. Hosté“ nahlížíme do dějinčas od času proloží návštěva fotbalistůu prezidenta Husáka, čestny,aby dějiny vstupovaly do fotbalu.dvacátého století. Fotbal protkává dějinálóže s královnou Alžbětou atd.Sledujeme fotbalové osudy ve spojitostiFotbal pro nás není pouze soubojemjedenáctek. Je to novodobýale také s uměním – divadlem, hudbous politikou, médii, financemi, aférami,symbol, který po vyprázdnění národníchideálů v mnoha zemíchvelkých stadionech, vždyť fotbal žijea literaturou. Nezůstáváme pouze nasupluje moment ztotožnění s komunitou,národem a vlastí. Tutokým turnajům, nadšencům na všechpředevším díky malým klubům, vesnic-skutečnost nevyzdvihujeme ani Vizualizace sálu Domácí vs. Hostéúrovních. Nezapomínáme ani na ženskýfotbal. Představujeme velké osob-nezatracujeme. Vytváříme jejíobraz a necháváme návštěvníka přemýšlet o věcech, které nosti, slavné trenéry a brankáře… Sál „Domácí vs. Hosté“ jeby si možná mimo prostory muzea nikdy neuvědomil. V naší živou kronikou 20. století, kronikou sportu i dějin. Třetí sálsíni slávy budete moci nahlédnout do nejstarší historie „kulatéhonesmyslu“, od starověkých civilizací až po novodobé nedílnou součástí velkých výstavních projektů Národníhovýstavy je určen pro doprovodné akce výstavy, které jsoupočátky v Anglii v 19. století. Nejstarší historii doplňuje tzv. muzea. Celý prostor je koncipován jako představení fotbalovéarchitektury a je připraven na setkání s mimořádnýmifotbalová abeceda, takže i fotbalově neznalý jedinec budeseznámen se základními pojmy a pravidly. Navíc zde poukazujemena doslova raketový vývoj tohoto sportu. Kromě artešíakce. Zároveň k výstavě vychází katalog, který nahlíží naosobnostmi, soutěže pro mládež, audiovizi, přednášky a dalfaktůvelkých úspěchů, jako byly stříbrné medaile ze světovýchšampionátů 1934 a 1962 či zlato z mistrovství Evropy tí. Poprvé se v podobné publikaci objevují ve větší míře arte-fenomén fotbalu právě v zarámování do dějin 19. a 20. stole-v Bělehradu 1976, věnujeme pozornost také osobnostem. fakty fotbalové historie, doklady významných událostí i historických„průšvihů“.Zlatý míč Josefa Masopusta, úspěchy Pavla Nedvěda a ztracenákariéra Josefa Bicana jsou třemi „osobnostními“ pilířiVýstava „Fotbal! 1934–2004“ je projektem, kterýcentrálního sálu.v sobě skrývá i poněkud nadčasovou otázku. Jako NárodníZ atmosféry slávy a úspěchů kráčíme do levého sálu, muzeum bychom se uprostřed každodenních činností mělikde na nás čeká atmosféry první republiky, voní tu dřevo umět zamyslet nad smyslem a významem naší instituce. Costaré tribuny, z pokladny si zrovna odskočil prodavač lístků spatřujeme pod slovem „národní“, kterým jsme postaveni doa u plotu číhá přísný policista na všechny Emany Habásky pozice zásadních výrazů, jako jsou národ, vlast či stát? Fotbalovávýstava nám jistě nedá jasnou odpověď na tuto otáz-bez lístku. Tribunou projdete na staré škvárové hřiště, slyšíteatmosféru plného stadionu a budete-li chtít, můžete si poslechnoutJosefa Laufera z Říma 1934 nebo dynamický slo-a debatě. Zároveň doufám, že ve vztahu k návštěvníkoviku, měla by však mít ambici ukázat směr, vést k zamyšlenívenský komentář bělehradského finále 1976. Atmosféra je bude tím, co od ní očekáváme – především místem zábavydůležitým předpokladem pro pochopení tohoto zvláštního i vzdělání. Proto neváhejte a skočte si do muzea.světa, který vystoupil z dřevěné ohrady stadionů, aby zahltilMichal Stehlík, komisař výstavyPřipravovaná výstava sportovní módy v Uměleckoprůmyslovém muzeu v PrazeUměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) připravujepro první měsíce příštího roku výstavu sportovní módypro podzim a zimu, představující období 1860–2000. Výstavymódy jsou v UPM tradičně výstavami s nejvyšší návštěvnostía muzeum věří, že i tato výstava si najde své příznivcez řad odborné i laické veřejnosti. Projekt částečněnavazuje na výstavu Sport a móda, pořádanou v roce 2004v Obecním domě, připravenou kurátorkami muzeaPhDr. Evou Uchalovou a PhDr. Konstantinou Hlaváčkovou.Ty jsou také autorkami budoucí výstavy.V průběhu posledních 150 let se s rozvojem sportui celé společnosti zásadně proměnil i sportovní oděv. Jehoúčelný a pohodlný charakter významným způsobem ovlivnilběžný způsob odívání a jeho vývoj k modernímu stylu. Sporta sportovní oděv se staly i charakteristickým prvkem signalizujícímproměnu postavení ženy ve společnosti.V 1. části zachycuje výstava období do 1. světovéválky, kdy jen několik tradičních sportů mělo své specializovanéobleky (jezdecké a lovecké oděvy), ke kterým se pozdějipřiřadil oděv do automobilu, zatímco většina sportů používalaupravené běžné konvenční oblečení (oděv pro turistikua zimní sporty) a jen pomalu se prosazovaly nové účelnétypy oblečení pro sport (kalhotové sukně).Další díl výstavy představuje proces diferenciacesportovního oblečení i jeho účelný, trvanlivý a neformálnícharakter v meziválečném období, kdy se jeho užívání stalozáležitostí elegance a dobrého vkusu a společně se sportemtaké součástí životního stylu mladé generace.3. díl výstavy představuje situaci po roce 1948, kdynastala zásadní změna ve vývoji české společnosti. Sportbyl komunistickým systémem výrazně podporován a stal sejedním z nástrojů nové ideologie. Sportovní oděv tohoto čtyřicetiletéhoobdobí vycházel z obecného vývoje, jak se odehrávalve světě, ale byl doprovázen ekonomickými problémy,které se odrazily v neschopnosti oděvního průmyslu vyhovětpotřebám rekreačních i profesionálních sportovců.Teprve v posledním desetiletí 20. století se mohl český sportovecopět začít oblékat účelně i módně a využívat všechnyvýdobytky rychle se rozvíjející technologie české i zahraničníprovenience.Vystavené oděvy, plakáty a fotografie ze sbírekUPM budou doplněny exponáty z Tyršova muzea tělesnévýchovy a sportu, Vojenského historického ústavu AČR, Muzeahl. m. Prahy i od soukromých majitelů. Muzeum oslovítaké několik společností distribuujících na našem trhu současnésportovní oděvy a vybavení, aby výstava mohla býtrozšířena o aktuální trendy v této oblasti.Expozice navazuje na výstavní program UPMa jeho snahy zachytit v sérii výstav módy oděv nejen v jehostylovém vývoji a řemeslné dokonalosti, ale také jako součástživotního stylu a významný sociologický fenomén, vypovídajícío politické, kulturní i společenské situaci české společnostiv různých obdobích. UPM se touto výstavou připojík řadě dalších institucí představujících ve výstavách nejrůznějšítémata z oblasti sportu a jeho společenského dosahu.Klára Vorlíčková17 3

Věstník AMG 52004Muzeum Blansko si dovoluje pozvat na výstavu EdvardBeneš v obrazech a dokumentech, která se koná zapodpory Jihomoravského kraje.Na 19 výstavních panelech je na reprodukcích fotografiíve stručnosti zachycen politický i soukromý životE. Beneše od dob jeho studií až po abdikaci na prezidentskoufunkci a úmrtí v roce 1948. Část výstavy je věnovánahodnocení významu Benešova díla v dobovém tisku, předevšímz let 1946–1948 a po roce 1990. Období let 1926–45dokumentuje také sbírka originálních dobových pohlednic ze18Edvard Beneš v obrazech a dokumentechMuzeum Blansko1. října–26. listopadu 2004sbírky PhDr. Jiřího Jaroše Nickelli. Mezi vystavenými exponátynechybějí pamětní listy Československé pošty seznámkami s portrétem státníka a příležitostnými razítky. Expozicidoplňují trojrozměrné exponáty – busty, plakety a pamětnímedaile. Atmosféru těsně po osvobození přibližujíukázky z dokumentárního filmu Vlast vítá, zapůjčenéhoz fondů Národního filmového archivu Praha, na kterém jezachycen návrat Edvarda Beneše z exilu a jeho odjezd vlakemz blanenského nádraží do Prahy 16. května 1945.– dle zaslaných materiálůČerné řemeslo aneb Není muže nad kovářeEtnografický ústav Moravského zemského muzea (Palác šlechtičen)22. září– 30. prosince 2004Výstava seznamuje širokou veřejnost s historiía sortimentem kovářské výroby, zejména pak na venkově.Začíná archeologickým materiálem kovaných předmětůa nářadí z keltského, velkomoravského a středověkého období,pokračuje vývojem řemesla v cechovním období a ječasově dovedena až do druhé poloviny 20. století.Dějiny řemesla v 19. a 20. století jsou dokumentoványukázkami kovářského tisku, ceníky, účetními knihami,výučními listy, reklamami aj. Nechybí ukázka kovadlin, dvouDějiny udatného českého národaNárodní muzeum30. září–30. prosince 2004Výstavu, která právě probíhá v Národním muzeu v Prazea kterou připravilo Regionální muzeum a galerie Křivoklátskave spolupráci s nakladatelstvím Petra Prchala. Názevvýstavy si autoři vypůjčili od Lucie Seifertové, autorkystejnojmenné knihy, která se v loňském roce dostala mezibestsellery literatury pro děti a mládež a získala také řaduocenění (Magnesia litera za nejlepší dětskou knihu roku2003, Zlatá stuha za nejlepší populárně naučnou knihu promládež, Zlatá pečať za nejlepší polygrafický počin). Již původníkniha se svými rozměry – 16 metrů délky – byla zapsánado Guinessovy knihy rekordů jako nejdelší leporelosvěta. Stejnou knihu je dnes možno spatřit na výstavě, pouzerozměry se poněkud zvětšily, kniha měří úctyhodných70 m na délku a dva metry na výšku… Publikace humornýmzpůsobem a s jistou nadsázkou přibližuje 35.000 let vývojelidského rodu na našem území formou úsměvného, ale zároveňv mnoha ohledech poučného komiksu.Rozevřená kniha se stala základem stejnojmenné výstavyumístěné na ochozu Pantheonu Národního muzea.Jednotlivé stránky knihy jsou doplněny historickými artefaktyze sbírek Národního muzea a Vojenského historického ústavu.Tak byla poněkud pozměněna zaběhnutá koncepce výstav,kdy nosným tématem bývá hmotný materiál doplněnýtextem. V tomto případě je tomu přesně naopak, sbírkovépředměty jsou vlastně jakýmsi doprovodem knihy, který dokumentujena trojrozměrných exponátech některé jednotlivépředměty zobrazené na jejích stránkách.Celá výstava je členěna do čtyř bloků. V rámci prvníhobloku, zahrnujícího dějiny našeho území od pravěku do obdobíVelkomoravské říše můžeme obdivovat nejstarší neolitickénádoby mladší doby kamenné z Lobkovic u Mělníkaa ze Mšena z období kultury s lineární a vypíchanou keramikouči předměty z období neolitu – pozdní doby kamenné,kterými jsou např. hliněný model domu ze Střelic z obdobímoravské malované keramiky nebo stylizovaná ženská figurka,pocházejíc ze stejné lokality. Rozvoj zpracování kovůdokládá neolitická měděná sekerka z Brna-Líšně. Obdobídoby bronzové dokládají např. bronzová dýka únětické kulturyz Prahy-Suchdola či bronzová sekerka z Ústí nad Labem-Střekova nebo zajímavá hliněná nádobě v podobě tzv. etruskébotičky z Jíkve u Nymburka. Železný klíč v podobě lidsképostavy z keltského oppida u Stradonic dokládá laténskéobdobí, časnou dobu římskou pak reprezentuje bronzovákonvice ze Zlivy u Jičína. Období Velkomoravské říše je dokumentovánozejména českými, ale i moravskými nálezystříbrných a zlacených bronzových gombíků, severské vlivydokládá stříbrné zlacené jetelovité kování závěsu meče zeznámého nálezu z Kolína.Blok období středověku dokumentují zejména zbraně:hroty šipek střel z luků a kuší, vzácné torzo gotické dýky basilardze 14. století, bojové a vrhací sekery ze sbírek Vojenskéhohistorického ústavu (VHÚ), ostruhy, unikátní bronzováhlaveň ručnice ze 14. století. Nejvýraznějším exponátem jepozdně gotická pavéza z Kutné Hory se sv. Václavemz druhé poloviny 15. století. Zbraně a vojenské součásti doplňujeVyšehradský kodex a ukázky komorových kachlů.Scéna s modlícím se mnichem a dvořanem poklekajícímpřed krásnou paní dokreslují kolorit doby.Období renesance a baroka reprezentují opět honosnézbraně: kulovnice s kolečkovým zámkem, párové pistoles křesadlovým zámkem, stejně jako figuríny renesančníhovelmože a barokní šlechtičny. Nejvýraznějším solitérem tohotoobdobí je honosná černěná a zlacená jezdecká půlzbrojz první poloviny 17. století ze sbírek VHÚ a polní kanónz původní lobkowiczké zbrojnice.Poslední blok, zahrnující období od 19. století po dnešekskrývá řadu překvapení, která návštěvníci výstavy jistěocení. Z těch nejzajímavějších připomeňme alespoň obušek,brašnu a granáty se slzotvorným plynem z výstroje příslušníkůspeciálních jednotek zasahujících proti studentům a demonstrantůmna podzim roku 1989.Výstava, nad kterou převzal záštitu primátor Hlavníhoměsta Prahy MUDr. Pavel Bém, byla slavnostně zahájena29. listopadu a potrvá do 31. prosince 2004.Ladislav ČepičkaRegionální muzeum a galerie Křivoklátskatypů kovářských měchů a zajímavého nářadí. Velká pozornostje věnována vozovému kování, neboť vůz jako transportníprostředek byl pro zemědělce velmi důležitý. Jsou vystavenyjednotlivé části vozu s příslušným kováním – přednía zadní vazba, kola, části oje, i nářadí sloužící k natahováníráfů. Zvláštní pozornost si zasluhuje unikátní sbírka zdobenýchzděří a kroužků z ojí. Nechybí ale ani jiné transportníprostředky – okutý trakař a plužná kolečka.

52004Věstník AMGSortiment kovářské práce je však daleko širší. Kovářizhotovovali či okovávali nářadí užívané k obdělávánípůdy, ke sklizni obilí, ve vinohradu či při chovu dobytka, alei na hospodářském dvoře nebo přímo v domácnosti. Takmůžeme na výstavě vidět kované vidle, hrábě, rýč se železnýmokutím, drhlen na len, mincíř a řadu dalších zajímavýchvěcí. Ani řemeslníci se většinou neobešli bez kovářsky zhotovenéhonářadí. V této části výstavy má návštěvník možnostshlédnout i některé základní kovářské pracovní postupy– výrobní fáze při kování hřebíku, skoby, kramle, nebotřeba ozdobné barokní šišky. Jednodušší sériové výrobky,jejichž ukázky jsou na výstavě také k vidění, se zhotovovalyv hamrech – kovárnách s kladivem na vodní pohon.V dalším oddílu výstavy věnovaném podkovářstvíjsou prezentovány podkovy pro koně i krávy, pro zdravái nemocná kopyta, a podkovářské nářadí. Seznámíme sei s romským kovářstvím, které je charakteristické lehkou přenosnoukovadlinou a způsobem práce vsedě. Vyvrcholenímcelé výstavy je kovářská dílna s maketou výhně, kovadlinou,kladivy, kleštěmi a dalším nářadím. Vše doplňují ukázky kovářskýchvývěsních štítů a ozdobného kování.Ve vestibulu a na Rajské zahrádce na historickoučást výstavy navazuje výstavka současného uměleckéhokovářství, do níž přispěli Leopold Habermann, Milan Michna,Karel Kreps, Radomír Bárta, Pavel Tasovský a další.Jarmila PechováPřipravuje se … (semináře, konference)Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 20041. a 2. prosince 2004 pořádá Svaz knihovníků a informačníchpracovníků ČR ve spolupráci se Státním ústřednímarchivem v konferenčním sále Státního ústředního archivuv Praze, Archivní 4, Praha 4 – Chodovec konferencis názvem Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004.Konference je věnována problematice spolupráce archivů,knihoven, muzeí, galerií a památkové péče při využívání informačnícha komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupněníkulturního dědictví. Odborným garantem konferenceje PhDr. Vít Richter (tel. 221 663 338, vit.richter@nkp.cz).Program bude zahájen v 9.30 hod. Registrace účastníkůje možná nejpozději do 20. 11. 2004 (http://skip.nkp.cz/Formulare/FormArch04.htm). Konference se koná s přispěnímgrantu Ministerstva kultury ČR. Mezi příspěvky bohatéhoprogramu konference, který je stále ještě zpřesňován,mimo jiné zazní: Příprava novely autorského zákona(Hana Masopustová, Ministerstvo kultury ČR); Prezentacespolečných projektů paměťových institucí na Internetu (AlešBrožek, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem);Digitální databáze pro humanitní vědní obory dostupnév České republice (Jan Kalivoda, Ústav řeckých a latinskýchstudií UK FF); Finanční zdroje pro kulturní sektor z fondůa programů EU a zemí EEA (Romana Křížová, CrossCzech); projekt MEMORIA zkušenosti z jednoročního zpřístupněníplných obrazů digitalizovaných rukopisů a starýchtisků na internetu (Stanislav Psohlavec, AiP Beroun, s.r.o.)atd.Účastnický poplatek: 200 Kč (určen na občerstvení v průběhusemináře) bude vybírán při prezenci před zahájenímsemináře.Dopravní spojení: Nejlépe metrem trasa A ze stanice Želivského(směr Vršovice) autobusem č. 213 do stanice Chodovecnebo trasa C ze stanice Opatov (ve směru Hostivař,Spořilov) rovněž autobusem č. 213 do stanice Chodovec(4. stanice).Blíže: www.skip.nkp.cz/akcArch04.htmČASOPIS NÁRODNÍHO MUZEA – řada historická,ročník 123, 2004č. 1-2112 stran, 6 černobílých vyobrazení, cena: 50,- KčObsah: Jan Fridrich – Milan Lička: Paleolitická kamenná industriez Lipí, okr. České Budějovice. – Tomáš Petráček:Osud, člověk a dějiny ve 12. století: Vincencius, Jarlocha jejich pohled na lidský úděl. – Jiří Kuthan: K vizi posvátnéPrahy císaře Karla IV. – Michal Řezníček: Záduší a jehospráva v Ledečském vikariátu v 17. a první čtvrtině 18. století.– Jaroslav Čechura: Neznámé skutečnosti vzniku PekařovyKnihy o Kosti. – Recenze.SBORNÍK NÁRODNÍHO MUZEA – řada A – Historie,ročník 58, 2004č. 1, 36 stran, cena: 25,- KčObsah: Jaroslav Čechura – Jana Čechurová: KorespondenceJosefa Pekaře a Františka Teplého.č. 2-4, 80 stran, 13 bar.a 26 černobílých vyobrazení,cena: 75,- KčObsah: Lubomír Sršeň: Čeští vlastenci na portrétech JozefaBožetěcha Klemense (nově objevená díla).Muzejním knihovnámNabídka časopisů Národního muzeaMUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ PRÁCE / ČASOPIS SPOLEČ-NOSTI PŘÁTEL STAROŽITNOSTÍ,ročník 42 / 112, 2004č. 1, 64 stran, 30 černobílých vyobrazení, cena: 25,- KčObsah: Alexandr Skalický st.: Novodobá architektura Náchoda.– Karel Sklenář: „Předhistorické ohrady župy Litoměřické“.Archeolog Jan Karel Hraše v Litoměřicích 1864-1868. –Odborná sdělení: Lucie Kracíková: Gotické sakristie ve Frýdlantskémvýběžku; Vratislav Ryšavý – Lubomír Sršeň: Deskovéobrazy pozdně gotického oltáře z Mýta. – Muzejnía vlastivědná činnost. – Ze života Společnosti přátel starožitností.– Teze přednášek Společnosti přátel starožitností. –Literatura.č. 2, 64 stran, 18 černobílých vyobrazení, cena: 25,- KčObsah: Děvana Pavlíková: „Má drahá, hříšná lásko“.Dopisy Kateřiny Vilemíny Zaháňské Fredericku JamesiLambovi, 1814-1815. – Karel Křesadlo: Slánská řemeslaa cechovní artikuly do roku 1570. – Eva Ulrychová – MilanJančo: Nález bronzového balzamária (amforisku, aryballu)v katastri obce Češov, okr. Jičín. – Odborná sdělení: LubomírSršeň: Neznámá miniatura od Antonína Langweila; MilanLička: Vznik digitální databáze archeologické sbírky odděleníprehistorie a protohistorie Národního muzea a jejízpřístupnění veřejnosti; Michal Flegl: Tycho Brahe a Kurzův19 3

Věstník AMG 52004letohrádek na Hradčanech. – Muzejní a vlastivědná činnost.– Teze přednášek Společnosti přátel starožitností. –Literatura.NUMISMATICKÉ LISTY, ročník 59, 2004č. 1, 32 stran, 2 bar. a 30 černobílých vyobrazení,cena: 20,- KčObsah: Zdeněk Petráň: Poznámky ke třem článkům o nejstaršíchčeských denárech. – Jiří Chvojka: K pražským grošůmVladislava II. Jagellonského. – Bohumír Kolář: Ars longa,vita brevis (Jubilejní rozhovor se Zdeňkem Přikrylem). –Materiály. – Výstavy. – Nové medaile. – Kronika.č. 2, 32 stran, 2 bar. a 38 černobílých vyobrazení,cena: 20,- KčObsah: Josef Paukert: Několik poznámek k bavorskémumincovnictví 10. století. – Jiří Hána – Roman Skala: Neznámýhaléř Jana Lucemburského. – Eva Kořánová: Sochařskátvorba Mileny Blažkové. – Materiály. – Nové peníze. – Novémedaile. – Osobní zprávy. – Drobné zprávy. – Kronika. –Literatura.č. 3, 32 stran, 2 bar. a 26 černobílých vyobrazení,cena: 20,- KčObsah: Josef Paukert: Ještě ke třem článkům o českých denárech.– Jan Štěpán: Penězokazec v Olomouci v roce1625. – Materiály. – Nové peníze. – Nové medaile. – Osobnízprávy. – Výstavy. – Literatura. – Kronika.Časopisy lze zakoupit v prodejním stánku v hlavní budověNárodního muzea, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1.Napsali o násZprávu o znovuotevření Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou přinesly všechny významnější deníky. Abychomnaše čtenáře neinformovali o muzejních aktivitách pouze očima muzejníků, přetiskujeme jednu ze zpráv, která vyšla 25.9.2004v „Deníku Jablonecka“ a její autorkou je novinářka Jana Šrámková.Článek dr. Tomáše Fassatiho jsme převzali z bulletinu Muzeum, umění & společnost 2004/1, s. 7 a otiskujeme jej,protože se domníváme, že by mohl vyvolat na stárnkách Věstníku podnětnou diskusi.Redakční radaDo muzea už proudí návštěvníciJablonec n. N. - Po čtyřleté odmlce patří jablonecké Muzeumskla a bižuterie znovu veřejnosti. O čtvrteční slavnostníznovuotevření se postaral prezident České republiky VáclavKlaus. Ten si pozvánku do Jablonce vybral z mnoha, kterékaždý den dostává. Ačkoli ještě několik dní před otevřenímsi nebyl zcela jist, zda bude moci svůj slib dodržet, nelitoval.V Jablonci, kde strávil zhruba šest hodin, jej čekal bohatýprogram, jehož vyvrcholením bylo znovuotevření muzea."Bylo by strašlivou chybou, kdyby sklo a bižuterie byly jenv muzeu. Přál bych proto tomuto ryze jabloneckému artiklu,aby byl i nadále důstojným reprezentantem, který obstojí vevelkém konkurenčním boji," uvedl mimo jiné Václav Klaus.Ten si stejně jako řada dalších pozvaných hostů prohlédlnovou expozici.Kurátoři muzea se rozhodli vůbec poprvé oddělit sklo od bižuteriea nabídli návštěvníkům dva samostatné příběhy. Tenprvní dostal název Kouzelný svět bižuterie, druhý se jmenujeČarovná zahrada skla.Návštěvník má možnost se během prohlídky nejen něco novéhodozvědět, ale i příjemně si odpočinout. Jsou zde protokromě základních popisků zakomponovány i výpravné příběhyvčetně hravých prvků. Interiér muzea navrhla firma architektaMichala Hlaváčka."Dlouho jsme nemohli najít tým, se kterým by bylo možnéspolupracovat. Oslovili jsme jedenáct ateliérů, z nichž anijediný nevyhověl našim požadavkům. Společnou řeč jsmenašli až s architektem Hlaváčkem, který navrhoval automobilovémuzeum v Mladé Boleslavi," prozradila ředitelka muzeaJaroslava Slabá."Zadání bylo pro nás velice zajímavé, byla to určitá výzva.Pokusili jsme se dřívější sevřenou expozici totálně uvolnit.Na tom je založený celý systém," vysvětluje Michal Hlaváček."Pro pocit relaxu jsme se snažili zakomponovat i hravéprvky," dodává.Pamatováno je i na to, že muzeum by mělo být multifunkčnímobjektem, ve kterém je možné například pořádat módnípřehlídky. Exponáty, z nichž pouhých čtyřicet procent už mělimožnost návštěvníci v minulosti vidět, střeží nový kamerovýa zabezpečovací systém. Kromě skutečných skvostův expozici nechybí ani běžně užívané předměty. Novinkou jetaké možnost ověřit si hmatem rozdílnost některých technologií.Svůj prostor dostali také sklářští a bižuterní výrobci,kteří s muzeem spolupracují, ale i školy. Celá budova je řešenabezbariérově a handicapovaní mají k dispozici zvláštnívchod a výtah. Rekonstrukce muzea, která stála 80,5 milionůkorun, začala v říjnu roku 2000. Od 1. ledna 2003 je zřizovatelemmuzea Ministerstvo kultury ČR.Apel: Jedna výstava pokleslého umění zhatí mnohaletou vzdělávací činnostJe nezbytné podtrhnout jeden závažný problémv práci s veřejností, který vyplývá ze vztahu výstavní činnostivšeobecně zaměřených (vlastivědných) muzeí a muzeí umění.Prvá z muzeí mohou pracovat s celým spektrem hmotnékultury i přírody. Proto z různých důvodů vystavují nejenšpičkové výtvarné umění, ale i regionální, lidové nebo kýč.Muzea umění se snaží o výchovný proces směřujícík nejvyšší náročnosti na výtvarné umění. To je hlavnímopodstatněním samostatné existence těchto specializovanýchústavů. Výstavní činnost obou typů institucí se protomůže značně lišit. Jestliže však všeobecně zaměřená muzeavystavují umění nižší kvality bez vymezení souvislostí,narušuje to výchovnou snahu muzeí umění. Běžný návštěvníksi totiž pohled na výstavní aktivitu muzeí zjednodušuje.Myslí, si, že všechna muzea se jistě snaží vystavovat jen tonejkvalitnější umění, neboť k tomu mají důvod i odborníky.Jaké z toho vyplývají diskuse veřejnosti, není třeba rozebírat.Vím, že k nekomentovaným výstavám podprůměrnéhoumění v obecně zaměřených muzeích většinou nevede neschopnostje rozeznat, ale například často zavedená metodaposkytování nebo pronájmu výstavních síní např. místníchvýtvarníkům čistě podle pořadníku. Vím, že tuto praxi nicrychle a snadno nezmění. Bylo by však neprofesionální jipřecházet bez povšimnutí. Prosím nicméně kolegy ze všeobecnězaměřených muzeí, aby měli vždy na mysli skutečnost,že malý, těžce vydobytý výsledek usilovné práce muzeíumění zejména v regionech, může několik výstav lacinéhoumění zcela zhatit.Tomáš Fassati20

52004Věstník AMGVolná místaMinisterstvo kultury ČRnabízí volné místo referentav odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeía galerií (OMG), v oddělení muzeí a galerií, v referátucentrální evidence sbírekCharakteristika popisu práce:Koordinace činnosti referátu CES, správa programu CES,aktualizace dat v CES, konsultační a metodická činnost,kontrola dodržování zákona č. 122/2000 Sb., u vlastníkůa správců sbírek, spolupráce s Radou pro centrální evidencisbírek.Podmínky:• ukončené vysokoškolské vzdělání• občanská bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů)• praxe v některém z oborů ochrany kulturního dědictvívýhodou• nadstandardní znalost uživatelské práce s počítačem,zkušenosti s programem LINUX vítány• písemná přihláška doplněná profesním životopisemPřihlášky s přílohou zašlete doporučeně na adresuodboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galeriíMinisterstva kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.Národní muzeumVypisujeVýběrové řízení navedoucí/ho Numismatického odděleníHistorického muzea Národního muzeaPožadujeme:• ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru hospodářskýchdějin, oboru historie, pomocných věd historických či příbuznéhooboru;• znalosti z muzeologie (praxe v muzeu výhodou);• aktivní znalost nejméně jednoho světového jazyka;• občanskou bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů);• praxe v řízení pracovních týmů výhodou;• flexibilitu;• písemnou přihlášku doplněnou profesním životopisem,základní představu o poslání, cílech a řízení Numismatickéhooddělení v rámci činnosti Národního muzea s výhledemdo budoucna a s ověřenými doklady o vzdělání.Přihlášky s přílohami zasílejte doporučeně, nejpozději do20. listopadu 2004 na adresu: Národní muzeum, Václavskénáměstí 68, 115 79 Praha 1 – sekretariát ředitelky Historickéhomuzea s označením „výběrové řízení, NEOTVÍRAT“.Muzeum hlavního města Prahypřijme ihned absolventa VŠna pozici vedoucí konzervátor-technolognejlépe se zaměřením na konzervaci kovů.Pracoviště ve Stodůlkách, zástup za MD, tř. 11/II.Nabídky adresujte: Mgr. Pavla Státníková, hlavníkurátorka sbírek MMP, Kožná 1, Praha 1 nebo nae-mailovou adresu statnikova@muzeumprahy.cz.Ministerstvo kultury ČRodbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeía galeriívypisuje konkurz na rok 2005na projekty zaměřené na činnost občanských sdruženía organizací s mezinárodním prvkem podporující kulturníaktivity v oblasti movitého kulturního dědictví,muzeí a galeriíGranty jsou udělovány v těchto okruzích:1. propagace, popularizace a ochrana movitého kulturníhodědictví, muzeí a galerií2. zajišťování informačního servisu a komunikace v oborumuzejnictví, organizace a účast na seminářích, školeních,kolokviích apod., zaměřených na ochranu movitého kulturníhodědictví, sbírkotvornou činnost, výzkum a vývoj, muzeologiiatp. s celostátním nebo mezinárodním významem.Konkurz je určen pro občanská sdružení jako právnickéosoby vzniklé registrací ve smyslu § 6 zákona č. 83/90 Sb.,o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, a organizaces mezinárodním prvkem dle zákona č. 116/1985Sb., ve znění pozdějších předpisů. Termín k předložení žádostído konkurzního řízení je 15. ledna 2005.Zájemci si mohou formuláře žádosti o dotaci včetněpodmínek pro přijetí projektu do konkurzního řízení písemněvyžádat na Ministerstvu kultury ČR, odbor ochrany movitéhokulturního dědictví, muzeí a galerií, Mlatézské náměstí471/1, 118 11 Praha 1 – Malá Strana, nebo telefonicky načísle 257 085 450 – Ing. Karel Ladýř, e-mail: karel.ladyr@mkcr.cz. Lze je získat i prostřednictvím internetu zestránek MK ČR, adresa http://www.mkcr.czMuzeum jihovýchodní Moravy ve ZlíněPřijme pracovníka na místoGeologa – kurátora sbírekPožadavky: VŠ vzdělání příslušného směru,znalost světového jazyka,znalost práce na PCPřihlášky spolu se strukturovaným životopisem, dokladyo vzdělání, dosavadní praxe, (není podmínkou) doplněnépřehledem publikační činnosti zasílejte nejpozději do konceroku 2004 na adresu: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně– Ředitel, Soudní 1, 762 57 Zlín nebo na e-mailovou adresui.planka@muzeum-zlín.czKompletní služby v oblasti realizacevýstav i nadále pro rok 2004 nabízíVÝSTAVNÍ REALIZACEP R A H A• zpracování scénáře do prostorového řešení• stavba prostorového řešení a vitrín• truhlářské, elektrikářské a čalounické práce• fotografické a polygrafické práce• velkoplošný digitální tisk a sítotisk• aranžováníwww.vystavnirealizace.czostatní info tel.: 602 611 837 nonstop1989–200321

Věstník AMG 52004Letem muzejním světem aneb Stalo se..NOVÉ KONTAKTY:Muzeum umění Olomouc: 585 228 111Oblastní muzeum v Lounech:info@muzeumlouny.czreditel@muzeumlouny.czwww.muzeumlouny.czMěstské muzeum Nové Město nad Metují:Pracovníke-mailKupková Evamuzeum@muzeum-nmnm.czLaštovic Filippriroda@muzeum-nmnm.czRemešová Lenka info@muzeum-nmnm.czResl Jaroslavreditel@muzeum-nmnm.cz;resl@muzeum-nmnm.czSmolová Veronika ekonom@muzeum-nmnm.czŘeditel Technickéhomuzea v Brně, Ing.Vlastimil Vykydalbyl zvolen v brněnskésoutěži Brno Top 100,pořádané magazínemBrno Business, jednouze sta osobností, které“hýbou Brnem“, tzn.svou prací se podílejí navýznamu, dobrém jméněa prosperitě města.Blahopřejeme.Západočeské muzeum v Plzni získalo účelovou dotaci nadokončení 1. patra pravého křídla budovy muzea. Stavebnípráce byly uzavřeny koncem října 2004, čímž bylo po dvacetiletécelkové rekonstrukci muzea celé křídlo budovy stavebnědokončeno a zpřístupněno veřejnosti. Měl by zde vzniknoutvýstavní prostor určený pro budoucí expozice staršíchdějin. Muzeum rovněž získalo finance na repasi a modernizaciunikátních původních vitrin, navržených architektemJosefem Škorpilem. Vitrínami bude vybaveno celé druhépatro budovy muzea věnované expozici užitého umění.– podle zaslaných materiálůK soutěži „Gloria Musaealis“Z pozice ředitele soutěže „Gloria Musaealis“ mohukonstatovat, že její třetí ročník se rozvíjí poměrně úspěšně,a to jak z hlediska počtu přihlášených účastníků v jednotlivýchkategoriích, tak i s ohledem na další okolnosti. Uvedené,v podstatě pozitivní konstatování však neznamená, žeby muzejní veřejnost měla usnout na vavřínech a dojít k závěru,že se jí už další vývoj soutěže netýká.Připomínám proto i nadále všem muzeím a muzejníkům,kteří připravují nebo právě instalují nové výstavy, realizujístálé expozice, plánují nebo v tomto okamžiku odevzdávajído tisku publikace či katalogy, zřizují webové stránky,popř. chystají nebo právě dokončují vybavení zcela novýchdepozitářů či jiných prostor a také se blíží do finiše sezásadním vědeckým výzkumem, aby neváhali a přihlásilityto aktivity do naší soutěže. Čím větší a pestřejší bude konkurence,tím kvalitnější bude celá soutěž a tím rozsáhlejšíbude ohlas jejích výsledků a popularita celého oboru meziveřejností i v médiích.Zároveň znovu upozorňuji, že letos poprvé byla podzáštitou agentury CzechTourism vyhlášena kategorie„Pojďte s námi do muzea“, zaměřená na doprovodné programya jednorázové akce, které doplňují a rozšiřují prezentačníčinnost muzeí. Do této kategorie se – zřejmě z důvodůmalé informovanosti a snad i zbytečné skromnosti – přihlásilozatím pouze jedno muzeum. Nevěřím tomu, že byv našich muzeích neprobíhaly zajímavé akce a nepřipravovalyse přitažlivé doprovodné programy. Jde pouze o to překonatostych a občas snad i vlastní pohodlnost, vyplnit přihláškua obětovat 200,- Kč na soutěžní poplatek. I kdyžmožná nevyhrajete, Vaše účast v soutěži natolik zpopularizujeVaši činnost, že prospěch, který z účasti v soutěži budetemít, bude naprosto zřetelný a jednoznačný.Takže přeji všem, kteří se přihlásili, mnoho úspěchů,těm, kteří ještě váhají, dostatek odhodlání, a konečněoněm, kteří o účasti zatím neuvažovali, bystrý úsudek.Luděk Benešředitel soutěže Gloria MusaealisTuristický pochodchebských muzejníkůna Komorní HůrkuMuzea a sport:Turistický pochod se uskutečnil v rámci projektuJ. W. Goethe a západní Čechy.Účastníky pochodu byli pracovníci muzea, jejichpsi a několik věrných sympatizantů muzea. Odborný výkladvedl prof. Oldřich Fejfar, PF UK Prahaa RNDr. Jiří Brabec z Krajského muzea Cheb.foto z turistického pochodu Eva Dittertová22

Dokonal˘pfiehledo cestování15. mezinárodní veletrhprÛmyslu cestovního ruchu14. mezinárodní veletrhturistick˘ch moÏností v regionechwww.bvv.cz/go13. – 16. 1. 2005Brno – V˘stavi‰tûVeletrhy Brno, a.s.Výstaviště 1647 00 BrnoCzech RepublicTel.: 541 152 984Fax: 541 153 062go@bvv.czregiontour@bvv.cz

Asociace muzeí a galerií České republiky vydala:Výroční zpráva Asociace muzeí a galerií České republikyza rok 2003.ISBN 80-86611-08-6Výroční zpráva II. ročníku Národní soutěže muzeíGloria musaealis 2003.ISBN 80-86611-06-XSborník materiálů ze VII. Sněmu Asociace muzeí a galeriíČeské republiky, který se konal ve dnech 15.—16. října 2003v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.ISBN 80-86611-05-1Muzea pro všechny. Příručka k fyzické a smyslovédostupnosti muzeí stručně zhrnuje základní pravidla, jimižby se měla řídit muzea a galerie, aby usnadnila přístup azpříjemnila pobyt ve svých prostorách postiženým návštěvníkůma koneckonců i všem ostatním.ISBN 80-86611-03-5Muzeum a změna.Sborník příspěvků ze stejnojmenné mezinárodníkonference, která proběhla v říjnu 2002 v Národním muzeuv Praze.Cena: 125,- Kč. Pro členy AMG zdarma.ISBN 80-86611-04-3