Využití MIDI komunikace při výuce hudby

Příloha č. 11 NEZBYTNÁ HUDEBNÍ TEORIE1.1 ZVUK A TÓNZvuky jsou vše, co slyšíme. Vznikají chvěním hmoty. Chvějící se těleso rozechvíváokolní vzduch a ten rozechvívá sluchové ústrojí v našem uchu – toto chvěni v uchu vnímámejako zvuk.Zvuk dělíme na tóny a hluky. Některá tělesa kmitají stále stejně rychle, chvějí sepravidelně, jiná kmitají nestejně rychle, nepravidelně. Tóny vznikají pravidelným chvěním /hluky nepravidelným chvěním hmoty.Tóny mají určitou přesnou výšku, kterou můžeme napodobit zpěvem nebo na hudebnímnástroji. Slyšíme-li například nějaký tón hraný na housle, můžeme jej též zazpívat nebo zahrátna klavíru nebo na kytaře. Tyto tony se budou vzájemně lišit barvou, ale budou mít stejnouvýšku.Hluky jsou všechny ostatní zvuky kromě tonů, například rány, šumy, praskáni, skřípaní,syčení, šramot. Maji výšku neurčitou, můžeme sice někdy přibližně určit, zda znějí vysoko,hluboko nebo ve střední poloze, ale nemůžeme jejich výšku stanovit tak přesně jako u tonů, aproto ji také nemůžeme zazpívat ani zahrát na hudební nastroj.V hudbě užíváme především tonů. Jsou to tony hudebních nástrojů a lidského hlasu(zpěvu). Kromě tonů se však v hudbě uplatňuji i některé hluky, například zvuk maléhobubínku, činelů nebo trianglu.1.2 VLASTNOSTI TÓNŮZákladní vlastnosti tónů jsou čtyři: délka, síla (hlasitost tonu), barva (témbr tónu) avýška.Slovo tón se v hudbě užívá v několikerém významu, např. jako znějící tón (akustickýjev), nebo prvek tónové soustavy (Základní tón, zvýšeny tón), interval (celý tón, půltón).1.3 TÓNOVÁ SOUSTAVA, JMÉNA TÓNŮ, NOTOVÉ PÍSMOTónová soustava je přehledné uspořádání všech tónů, užívaných v hudbě, podle jejichvýšek. Tónová soustava si nevšímá ani délky, ani síly nebo barvy tónu, ale pouze jejichvýšky.Základem naší tónové soustavy je sedm tonů, které se jmenují „c, d, e, f, g, a, h“.Těchto sedm tonů se v tónové soustavě několikrát opakuje v různých výškových polohách.Souhrnně se nazývají Základní Tónová řada.Od výchozího tónu c k nejbližšímu opakovanému c nachází osm stupňů: 1. c, 2.d, 3.e,4.f, 5.g, 6.a, 7.h, 8.c. Vzdálenost mezi těmito dvěma c se proto nazývá oktáva.Tónová soustava obsahuje celkem devět oktáv, z nichž každá má své jméno: subkontaoktáva C2, kontra C1, velká C, mala c, jednočárkovaná c1nebo c´až pětičarkovaná oktáva c5nebo c´´´´´.1