Dr. Jan Kefer: Syntetická magie - úvod

Bylo snad již badáno o tajemství „psychické vědy“? Byl již konstatován vědeckýfakt onoho „zářivého stavu“ lidské hmoty...? Touto otázkou vstupujeme již cele dooblasti magie.“Tito všichni badatelé jsou za jedno, že svými studiemi a pracemi prokázaliexistenci magie jako praktické vědy svého druhu. Mnohdy se však liší mezisebou v názoru, jakým způsobem provádějí se magické úkony, abypřinesly žádaný výsledek.Jedni vidí původ magických akcí ve vlastnostech lidského ducha. TakCrookes se domnívá, že magie působí vně nervovou energií, vitální silou, ježjest obsažena v lidské psyše. Svatý Tomáš Akvinský má za to, že duševnímvzrušením mění se tělo a tato změna, že se projeví vně: děje se to prý povýtce imaginací. Podle Caruse spočívá magická prakse na siláchpodvědomí, které jest vlastní prapodstatou našeho i přírodního bytí. Magiejest poznáním nevědomého ve vědomém. Vše, co se skrývá v nocipodvědomí, vše, co z vnějších jevů nese v sobě zahalený důvod vlastníhopodvědomého života přírody, co jet tak ztajené, že olovnice našeho badání dojeho hloubek nikdy nevnikne, to jest skutečné a opravdové pole, které již odstarých dob bylo zasvěceno magii. Podle Schindlera lidský duch jekoncentrací všech zemských sil, v něm jest zrcadlo všeho a tímtopříbuzenstvím může na okolí působiti. Lidský duch má vlastní sílu, kteroumůže působiti bezprostředně mimo sebe, ať již vědomě či nevědomě.Dosavadní neuspokojivé výsledky badání oficielní vědy záleží v chyběusuzování, že lidský duch jest něco zcela samostatného, od těla odlišného,zatím co opak je pravdou. V magii vše činí náš duch, naše mysl, zcela podleonoho slavného Agrippova disticha:Nos habitat, non tartara, sed nec sidera coeli,Spiritus in nobis, qui viget, illa facit.V nás nutno hledati principy magie, ani v pekle, ani na nebi, jest toživoucí a rašící lidský duch, který vytváří všechny divy magie. Totéž tvrdí iPerty, jenž pokládá spiritismus za moderní magii: úkazy parapsychologickéspočívají v magických silách člověka, jež odpovídají duchovnímu světu, jenžje světu hmoty souběžným.Jiní badatelé pokládají za podstatu magických úkazů lidskou vůli. Názortento zastává Schopenhauer, jenž však jinak se domnívá, že magie jestznalostí, neboť působí změny viditelného světa poznáním kausálního nexutěles, který se vymyká fysickému, jenž působí na vnějšek věcí, kdežto magiepůsobí na vnitřek. Stejně i Friedlaender, žák Kantův, učí, že magie spočívána moci naší vůle. Jest to rozumová, činná vůle, kterou se člověk stávápánem přírody. Cílem magie jest překonání přírody na základě vnitřníharmonie, která existuje mezi přírodou a rozumem, v dokonalé vzájemnosti.Magik používá svých vlastních pudů k přeměně v magickou vůli, jež se vesvém rozmachu opírá o rozum, přírodu a důvěru v sebe. Výklad, že divy jsoupůsobením - nebylo-li lze je vysvětliti jinak - dobrých či zlých sil, duchů,zamítá jako nevědecký. Magie jako každá jiná věda či nauka kotví v lidskémvědomí a lidské zkušenosti. Viděti v magii pouze následek volní činnosti jev moderním okultismu, ať již odborném či populárním, všeobecné. Důvodem20