Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Prosinec 2012 / č. 1<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 1<br />
12/19/2012 1:59:09 PM
ŽIVOTOPIS<br />
OBSAH<br />
EDITORIAL<br />
Autor:<br />
Vendula Petřvalká<br />
vzdělání:<br />
1998 - 2007<br />
Základní škola I. Sekaniny 1804<br />
Ostrava - Poruba<br />
2007 - 2011<br />
Propagační výtvarnictví- Propagační grafika<br />
Vedoucí oboru Akad. mal. Roman Witasek<br />
Střední soukromá umělecká škola AVEART Ostrava, s.r.o.<br />
2012<br />
Volná grafika<br />
Vedoucí oboru Akad. Mal. Eduard Ovčáček<br />
Ostravská Univerzita v Ostravě, Fakulta umění<br />
doplňkové vzdělání:<br />
2006 - 2007<br />
Základní umělecká škola<br />
Ostrava - Poruba<br />
4-5 TAJEMSTVÍ DÝMKY<br />
ZAJÍMAVOSTI Z HISTORIE<br />
6-8 FUTHARK<br />
RUNOVÉ PÍSMO<br />
GERMÁNŮ A VYSVETLENÍ RUN<br />
9-13 PEXESO<br />
HRA A NÁVOD KE HŘE<br />
14-19 ZLATÉ HORY<br />
INFORMACE O OBLASTI, ROZHOVOR<br />
S RODÁKEM A ZNAZORNĚNÍ A PO-<br />
ROVNÁNÍ POČTU OBYVATEL Z ROKU<br />
1930, 2001 a 2011<br />
Milí čtenáři,<br />
Jmenuji se Vendula Petřvalská a<br />
jsem autorkou tohoto časopisu jménem Listy.<br />
V tomto prosincovém čísle Listů č. 1, jsem pro<br />
vás přípravila zajímavé čtení.<br />
Jako první zajímavímavý članek jsem zařadila<br />
TAJEMSTVÍ DÝMKY. Je to historický náhled<br />
a přehled, odkud pochází tento kult a jak se<br />
dále vyvíjel.<br />
Další článek je o runovém písmu starých<br />
germánů jménem FUTHARK s jednotlivým<br />
vysvětlením významu každé runy.<br />
A když už vás z těch informací bude bolet<br />
hlava, tak si můžete zahrát hru PEXESO,<br />
ke které jsou pravidla hry a pár informací o<br />
hře.<br />
Poslední článek je z našeho kraje, z města<br />
ZLATÉ HORY z podhůří Jeseníku. Je o<br />
historickém vývoji města a kraje. Rozhovor s<br />
rodákem a grafické znázornění počtu obyvatel<br />
k porování s dneškem.<br />
Přeji příjemné čtení.<br />
Praxe:<br />
2010<br />
Reklamní agentura API<br />
14 denní praxe<br />
2<br />
3<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 2-3<br />
12/19/2012 1:59:10 PM
TAJEMSTVÍ<br />
DÝMKY<br />
„Říká se, že kuřák cigarety běží, kuřák<br />
doutníku jde a kuřák dýmky sedí.“<br />
Kouření dýmky lze bez nadsázky nazvat obřadem. Dýmka se nekouří na zastávce, než přijede<br />
autobus. Na dýmku je třeba udělat si čas. Na jedno nacpání lze bafat třeba i několik desítek minut.<br />
To ovšem neberme jako nedostatek. Dýmka nám pomáhá zastavit se, popřemýšlet a nechat tak<br />
trochu stranou klokot dnešní uspěchané doby. Já osobně právě proto dýmku vyhledávám.<br />
Kouření má již téměř 3000 letou historii.<br />
Svědčí o tom reliéfy na starých památkách<br />
Mayů, Indiánů s vysokou kulturou ve Střední<br />
Americe.<br />
Původně bylo kouření tabáku náboženským<br />
obřadem, vyhrazeným pouze kněžím nebo<br />
pouze při slavnostních příležitostech. Postupně<br />
se však tabák stává každodenní součástí života<br />
Indiánů. Tabáku byla přisuzována léčivá moc<br />
i spojení s bohy.<br />
V dalším vývoji se vytvářela v Americe různá<br />
centra, která mají odlišný vývoj, a tím i odlišnou<br />
historii kouření tabáku. Nejvyšší úroveň<br />
dosáhlo kouření v již zmíněné Aztécké říši<br />
a v Severní Americe. Sběratelsky velmi cenné<br />
jsou hliněné a kamenné dýmky, nalezené<br />
v pohřebních pyramidách, zvaných „moundy“.<br />
Znázorňují postavy i zvířata, a jsou často velmi<br />
pěkně a detailně umělecky zpracovány.<br />
Ve střední části Severní Ameriky se nejvíce<br />
rozšířily dýmky, které měly hlavičku z měkkého<br />
červeného kamene, podobného mastku,<br />
který se nazývá katlinit. Indiáni jej nazývají<br />
dýmkový kámen. Rovněž pověstné „dýmky<br />
míru“ byly z katlinitu. Specifické dýmky Indiánů<br />
Severní Ameriky jsou dýmky v kombinaci<br />
se sekerou - tomahavkem, kdy topůrko je<br />
současně troubel.<br />
Jinak se vyvíjely dýmky v Jižní Americe.<br />
Zde, vzhledem k rozmanitosti dřeva, se nejčastěji<br />
vyráběly dýmky z tropických dřevin. I ty<br />
mají velmi často podobu zvířat.<br />
Předkolumbovská doba rovněž pamatuje dýmky<br />
ve tvaru písmene Y, kdy kratší dva konce<br />
sloužily ke kouření tabáku nosními dírkami.<br />
Rovněž kouření smotků tabáku, předchůdce<br />
současných doutníků, bylo známo již před<br />
objevením Ameriky.<br />
Objevení Ameriky roku 1492 znamenalo velký<br />
předěl v kouření tabáku. Do Evropy a ostatního<br />
světa se dostala celá řada rostlin jako je<br />
kukuřice, brambory, ale i tabák. Kouření však<br />
bylo spojováno s činností ďábla. To později<br />
přetrvávalo i ve výrobě dýmek, velká řada lidových<br />
dýmek má tvar hlavy čerta. Ve Španělsku<br />
a Portugalsku byli první kuřáci dýmek vězněni.<br />
O botanický název Nicotiana Tabacum se zasloužil<br />
francouzský diplomat Jean Nicot, který<br />
poslal z Portugalska do Paříže tabák.<br />
Ovšem největší rozvoj kouření nastává<br />
o 100 let později po objevení Ameriky, a to<br />
v Alžbětinské Anglii. Anglie se pokoušela již<br />
v 16. století zakládat osady v Severní Americe.<br />
Největší kolonii založil sir Walter Raleigh<br />
a nazval ji na počest anglické královny Virginií.<br />
A právě virginský tabák se stal dobrým výměným<br />
artiklem nové kolonie s Anglií. Kouření se<br />
rozšířilo i do ostatních vrstev anglické společnosti.<br />
Z Anglie se pak kouření tabáku rozšířilo<br />
na přelomu 16. a 17. století do ostatních zemí<br />
evropského kontinentu.<br />
Nejvíce po Anglii zapustilo kouření své kořeny<br />
v Holandsku. Dále se dostalo do Orientu, výsadou<br />
byly vodní dýmky. V Číně a Mongolsku<br />
se kouříval tabák z dýmek s malou kovovou hadičkou.<br />
Značně tvarově rozmanité jsou africké<br />
dýmky. Z materiálů se zde vyskytují přírodní<br />
materiály - dřevo, dýně, hlína, ale i kosti zvířat<br />
či rohů. Některé troubele jsou však i kovové.<br />
Zajímavé kouření tabáku bylo u primitivních<br />
kmenů, např. Křováků. Vzhledem k nedostatku<br />
materiálu si dělali tak zvané zemní dýmky,<br />
něco na způsob malé pece, a dým kouřili s tváří<br />
přitisknutou k zemi.<br />
V Asii a Tichomoří se rozšířily bambusové<br />
dýmky v podobě dvou válců. Z tlustějšího se<br />
kouřilo a do menšího se vkládal tabák. Tím<br />
se vytvářela velká vzduchová komora, která<br />
ochlazovala kouř. ◆<br />
4 5<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 4-5<br />
12/19/2012 1:59:14 PM
.FUTHARK.<br />
RUNOVÉ PÍSMO GERMÁNŮ<br />
Runové písmo vzniklo asi někdy počátkem<br />
našeho letopočtu v podhůří Alp odvozením<br />
z mladších podob severoetruských abeced.<br />
Některé znaky můžeme z písma Etrusků přímo<br />
odvodit, jiné jsou pravděpodobně původního<br />
germánského původu. Runové písmo se pak<br />
za postupných změn šířilo na sever za Alpy do<br />
germánských oblastí a dále do Anglie, Irska,<br />
Skandinávie. Staré teorie, že šlo o ryze původní<br />
pragermánské písmo ražené účelově např. nacistickou<br />
propagandou byly dávno opuštěny.<br />
Přestože existovalo několik různých runových<br />
sad, nejpoužívanější a nejznámější je bezesporu<br />
tzv. Futhark - abeceda nesoucí jméno dle svých<br />
prvních slabik F U TH A R K.<br />
Během vývoje se tvar i počet jednotlivých<br />
znaků měnil, až se z původních 24 znaků<br />
tzv. staršího Futharku ustálil na 16. znacích<br />
Futharku mladšího.<br />
Mladší Futhark sice abecedu zjednodušil, ale<br />
pro část dřívějších slabik chyběl nyní znak a<br />
tak se některé stejné znaky používaly často<br />
s různým významem - fonetickým i obsahovým.<br />
Texty ve starším Futharku jsou psané pragermánskou<br />
formou jazyka a nalézáme je zhruba<br />
od 2. do 7. století n.l. kdežto památky psané<br />
mladší formou Futharku náleží do období<br />
Vikingů a povikingského období a jsou již<br />
psány dialekty a jazyky jednotlivých germánských<br />
kmenů a národů.<br />
Nejmladší nápisy psané v runách nalézáme<br />
na náhrobních kamenech ve Skandinávii ještě<br />
v 16. století. I v mladším Futharku nalézáme<br />
rozdíly, existovaly tu v zásadě dvě hlavní<br />
skupiny severských runových abeced -<br />
skupina Dánská a Norsko-Švédská. V praxi<br />
se však v mladším Futharku používalo obou<br />
systémů po celé oblasti působení seveřanů<br />
zároveň a nezřídka se obě skupiny spojují<br />
a prolínají.<br />
Je tedy při překladech runových nápisů nutné<br />
brát ohled na nejednoznačnost formy<br />
a zároveň na často složitou formu zápisu.<br />
Překlady také komplikuje fakt, že se runami<br />
psávalo často v pruzích a pásech, někdy<br />
střídavě zprava do leva a naopak, nebo hlavou<br />
dolů (stáčel-li se např. pás do kruhu) a tak lze<br />
mnohé runy při horizontálním či vertikálním<br />
převrácení omylem zaměnit.<br />
RUNY V MAGII A NABOŽENSTVÍ<br />
Runové písmo se u Germánů nikdy nestalo<br />
běžným prostředkem komunikace.<br />
S pomocí run se psávalo jen velmi málo<br />
běžných a obsáhlejších zpráv a zápisů (jednu<br />
z mála výjimek tvoří jen obsáhlejší Codex<br />
Runicus - sbírka zákonů) - mnohem častěji jde<br />
o nekrology, pamětní nápisy, důležité zprávy<br />
a magické verše-formule, vždyť konečně slovo<br />
„runa“ je údajně odvozeno od slova „raunen“<br />
což v němčině znamená „šeptat“ a význam<br />
slova „runa“ tak podle této hypotézy je „tajemství“.<br />
FEHU „F“<br />
Bohatství je potěšením pro každého,<br />
přesto se každý musí dát ochotně, jestli<br />
jásat chce ve Valhalle.<br />
Význam: dobytek-bohatství, peníze, prosperita<br />
ÚRUZ „U“<br />
Divoký tur je prudký, s rohy nad sebou,<br />
Nebojácný to bojovník kráčející pustinou,<br />
všemohoucí.<br />
Význam: tur-fyzická síla, vytrvalost,<br />
odvaha, volnost, mužná síla<br />
THURISAZ „Th“<br />
Thorn je velmi ostrý ke každému, těžko se<br />
zdržuje, krutý k těm, kdož odpočívají mezi<br />
ostatními.<br />
Význam: Thor/Thurisaz (ledový<br />
démon)-nezměrná energie, síla ničit i<br />
budovat, zbraň, varování<br />
ANSUZ „A“<br />
Ústa jsou zdrojem řeči, podpora<br />
moudrosti a pro každého požehnáním<br />
a důvěrou<br />
Význam: komunikace-moudrost,<br />
rozum, věštění, zjevení<br />
RAIDO „R“<br />
Jízda dvoranou příjemná je, silnější však jest na<br />
silném oři sedět a urazit míli cest.<br />
Význam: jízda-cesta, kolo, pohyb, směr<br />
KÉNAZ „K“<br />
Pochodeň pro všechny živé je bledá a jasná,<br />
nejvíc hoří tam, kde vznešení odpočívají.<br />
Význam: oheň-světlo, vidět, rozumět,<br />
osvícení, nápad<br />
GEBÓ „G“<br />
Dar je pro každého sláva a povýšení, a pro<br />
potřebné pomoc a potrava.<br />
Význam: dar-svazek, vztah, pouto<br />
mezi dárcem a obdarovaným<br />
WUNJÓ „V,W“<br />
Potěšení třeba není těm, kteří malá<br />
mají přání a zármutek a rozmnoživši<br />
se jsou blažení.<br />
Význam: radost-štěstí, výhra, úspěch<br />
HAGALAZ „H“<br />
Kroupy jsou nejbělejší zrna, vlní se z nebe, točí<br />
se ve vzduchu a ve vodu mění se.<br />
Význam: krupobití-náhlá změna,<br />
zranění, nemoc<br />
NAUTHIZ „N“<br />
Potřeba v prsou přímá je, leč může často<br />
přispěním být, když včas nepečuje se<br />
o ni.<br />
Význam: nouze-těžkosti, protivenství,<br />
neštěstí, strádání<br />
ÍSA „I,Y“<br />
Led je studený a kluzký, jako sklo třpytí se,<br />
jasný je jako drahokamy, pole mrazem<br />
slité, jest příjemné zřít.<br />
Význam: led-chlad, zima, kluzkost<br />
JÉRA „J“<br />
Úrodný rok je nadějí pro každého, kdy bohové<br />
dovolí zemi dát pestré své plody bohatými<br />
a chudým.<br />
Význam: sklizeň-úroda, plodnost země,<br />
oslavy, přirozenost<br />
6<br />
7<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 6-7<br />
12/19/2012 1:59:14 PM
EIHWAZ „Z“<br />
Tis navenek jemným stromem je,<br />
tvrdým však a pevným v zemi, pastýř<br />
ohně s kořeny křivolakými, potěšení<br />
na zemi.<br />
Význam: tis-smrt, odchod do Valhally, ochrana<br />
před kouzlem<br />
EHWAZ „E“<br />
Kůň jest potěšením vznešených, kde reci ve<br />
zdraví na ořích svých slova si vyměňují, pro<br />
neklidné jest to útěcha.<br />
Význam: oř-pokrok, cesta, důvěra,<br />
rychlost, přátelství<br />
PERTH O „P“<br />
Šachy jsouť vždy představení a smích<br />
pro hrdé, kde válečníci sedí na hostině<br />
radostní pospolu.<br />
Význam: hra-kostky, schopnost ovládat<br />
osud, hostina<br />
MANNAZ „M“<br />
Lidé jsou jejich štěstím a drazí svým<br />
příbuzným, přesto se všichni musí odloučit<br />
jeden od druhého, neb bohové svěřili<br />
tělo zemi.<br />
Význam: člověk-lidství, neodvratnost,<br />
úděl, sebeobětování<br />
ALGIZ „X“<br />
Ostřice v kapradí roste, bují ve vodě,<br />
pálí krev každého, kdo jí dotkne se.<br />
Význam: sob-úspěch při lovu, ruka<br />
odvracející nebezpečí<br />
SÓWULÓ „S“<br />
Slunce je pro mořeplavce spolehlivé<br />
vždy, když se pohybují přes lázeň<br />
rybářskou, dokud je mořský oř k souši<br />
nedonese.<br />
Význam: slunce-vítězství, síla k útoku<br />
TEIWAZ „T“<br />
Tyr jest znamení, které má důvěru<br />
vznešených, stále pohybuje se<br />
a v temnotě noci nezná odpočinku.<br />
Význam: Tyr-spravedlnost, čest,<br />
přísaha, řád, válka, vůle, moc, odpovědnost<br />
LAGUZ „L“<br />
Voda se suchozemcům únavnou<br />
zdá, jestliže na ni odváží se v člunu<br />
nepevném, mořské vlny pěnit budou<br />
a mořský oř dbát by hlavou nepohazoval.<br />
Význam: voda-proměnlivost, neovladatelnost,<br />
intuice<br />
INGUZ „Ng“<br />
Ing ponejprv spatřen byl mezi Dány<br />
z východu, odplouval přes vlny<br />
s vozem svým vzadu, tak válečníci ho<br />
pojmenovali.<br />
Význam: naplnění-plodnost, dítě, domov<br />
DAGAZ „D“<br />
Den poslem bohů jest, světlo bohů<br />
pak štěstím a potěchou pro bohaté<br />
a chudé.<br />
Význam: den-teplo, světlo, růst<br />
8<br />
BERKANA „B“<br />
Bříza nemá plodů, nese ratolesti<br />
bez přírustku, je nádherná ve svých<br />
větvích, obtížena listím, těžká ve větru.<br />
Význam: bříza-obnova, očištění, vyléčení,<br />
zrození<br />
ÓTHILA „O“<br />
Domov je milován každým, když těšit<br />
se mohou ze svých práv a práce<br />
a prospívat v míru.<br />
Význam: domov-země předků, odkaz,<br />
síla rodu<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 8-9<br />
12/19/2012 1:59:15 PM
11<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 10-11<br />
12/19/2012 1:59:17 PM
PEXESO<br />
Pexeso je karetní hra pro nejméně dva hráče<br />
zaměřená na paměť a soustředění.<br />
Její původní název je Memory, název<br />
PEXESO je český akronym vzniklý ze sousloví<br />
PEKELNĚ SE SOUSTŘEĎ. Hraje se speciální<br />
sadou karet. Balíček se skládá ze sudého<br />
počtu, nejčastěji 64 karet, které tvoří dvojice.<br />
Cílem hry je nalézt co nejvíce dvojic.<br />
HISTORIE<br />
Předchůdce Pexesa bychom mohli najít<br />
v tradiční japonské hře se škeblemi zvané Kai<br />
awase.<br />
Před 30 roky hru uvedla Československá televize<br />
jako soutěžní hru z přenosu z Libereckých<br />
výstavních trhů a tím ji zpropagovala<br />
v široké veřejnosti. Díky nakladatelství Pressfoto,<br />
které ji začalo vydávat v mnoha obměnách,<br />
se hra uchytila dodnes.<br />
PEXESO VE DVOJICÍCH<br />
Hrají se ve čtyřech, protilehlé dvojice spolu.<br />
První hráč kartičku otočí, druhý též, třetí v<br />
kruhu (spoluhráč prvního) též. Pokud najde<br />
třetí hráč shodnou dvojici s kartou otočenou<br />
prvním hráčem vyřadí ji, otáčí další kartu a<br />
pak pokračuje hráč čtvrtý. Pexesa se na konci<br />
hry sčítají za celou dvojici hráčů. Hráči se musí<br />
před hrou dohodnout, zda si mohou hlasitě<br />
radit, či nikoli.<br />
PEXESO S BĚŽNÝMI KARTAMI<br />
Sada mariášových karet se rozloží na stole<br />
do pěti řad po šesti listech, v šesté řadě<br />
zůstanou jen dvě zbývající karty. Hraje se pak<br />
podle běžných, dodnes používaných pravidel.<br />
Zkušenější hráči mohou hrát s kartami<br />
žolíkovými. ◆<br />
PRAVIDLA HRY<br />
Karty se zamíchají a rozloží lícem dolů tak, aby<br />
žádný z hráčů neznal rozložení karet. Hráči<br />
postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby<br />
je viděli i ostatní hráči. Pokud karty patří<br />
k sobě (stejný obrázek), hráč je odebere<br />
a otáčí další dvojici (lze hrát i variantu, ve které<br />
i po nalezení shodné dvojice pokračuje další<br />
hráč v pořadí). Pokud karty k sobě nepatří,<br />
otočí je zpět lícem dolů a pokračuje další hráč<br />
v pořadí. Hraje se tak dlouho, dokud nejsou<br />
všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč<br />
s největším počtem nalezených dvojic.<br />
12<br />
13<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 12-13<br />
12/19/2012 1:59:17 PM
14<br />
ZLATÉ HORY<br />
POLOHA<br />
Město Zlaté Hory sousedí na severu s Polskem<br />
(gmina Głuchołazy), na západě s obcí<br />
Mikulovice a městem Jeseník, na jihu s obcí<br />
Heřmanovice a na východě s obcí Petrovice.<br />
Od okresního města Jeseník je vzdáleno 25,5<br />
km a od krajského města Olomouc 100 km.<br />
STŘEDOVĚK<br />
Do dosud neobydlené země na severním<br />
předhůří Jeseníků dorazila začátkem 13. století<br />
současně kolonizace prováděná vratislavskými<br />
biskupy (konkrétně biskupem Vavřincem,<br />
1207-1232) směrem od biskupského hradu<br />
Otmuchova a moravským markrabětem<br />
Vladislavem Jindřichem, bratrem českého krále<br />
Přemysla Otakara I., směrem od<br />
Opavy a Krnova. Kolem roku 1220 byly objevena<br />
zdejší ložiska zlaté rudy, nacházející se<br />
blízko povrchu a umožňující dobývání<br />
v povrchových, tzv. “měkkých” dolech. Rovněž<br />
z potoků, včetně říčky Bělé, bylo možné<br />
získávat zlato rýžováním. Těžbu zde zahájil<br />
biskup Vavřinec, avšak roku 1222 doly obsadil<br />
markrabě Vladislav Jindřich,<br />
který je neodevzdal zpět biskupovi ani poté, co<br />
v jeho neprospěch rozhodla rozhodčí komise<br />
jmenovaná papežem Honoriem III. a složená<br />
z vesměs polských církevních hodnostářů.<br />
Téhož roku však markrabě zemřel a jeho<br />
dědicem se stal sám král Přemysl Otakar I.<br />
O těchto skutečnostech se dozvídáme<br />
z papežova listu z 27. ledna 1224, ve kterém<br />
papež krále žádá o vrácení zlatých dolů vratislavským<br />
biskupům. Je velmi pravděpodobné,<br />
že v té době existovala již jak hornická osada<br />
v místě pozdějšího města Zlaté Hory, tak hrad<br />
Edelštejn založený biskupem k ochraně dolů.<br />
Výslovně se však osada zmiňuje až v roce 1263<br />
jako “Cucmantel” (odtud německé Zuckmantel<br />
a počeštěné Cukmantl; původ jména je<br />
nejasný) a hrad<br />
Edelštejn dokonce až v roce 1281. Zřejmě<br />
někdy koncem 13. století vznikl nad městem<br />
i další hrad, zvaný Leuchtenštejn; je možné, že<br />
jej dal postavit vratislavský biskup náhradou za<br />
ztracený Edelštejn, stejně jako dnešní Hlucholazy<br />
vznikly náhradou za Zlaté Hory.<br />
Sporů o hrad a město využili před rokem 1280<br />
loupežní rytíři Ota<br />
a Oldřich z Linavy, kteří se jich zmocnili<br />
a pustošili i okolní biskupské majetky. Proto od<br />
nich hrad i osadu odkoupil opavský kníže<br />
Mikuláš I., nemanželský syn Přemysla Otakara<br />
II., a odevzdal je roku 1281 vratislavskému<br />
biskupu Tomáši Zarembovi (1270-1292).<br />
Ten se však dostal do sporu s vratislavským<br />
knížetem Jindřichem IV. Probem, který hrad<br />
dobyl a spolu se vsí a doly prodal opět Mikuláši<br />
I. Opavskému, který si je tentokráte ponechal.<br />
Zlaté Hory pak náležely až do roku 1477<br />
k Opavsku.<br />
Dolování se mezitím úspěšně rozvíjelo a roku<br />
1306 obdržela ves Cukmantl městská práva dle<br />
magdeburského vzoru. Později město obdrželo<br />
i horní právo. Roku 1330 se prvně připomínají<br />
ražené štoly.<br />
V roce 1339 Jan Lucemburský město i s hradem<br />
Edelštejnem opavskému knížeti Mikuláši<br />
II. odebral (tehdy se zde poprvé zmiňuje<br />
kostel), avšak o 22 let později Karel IV. Cukmantl<br />
vrací nazpět. V letech 1377 až 1394 byl<br />
hrad Edelštejn centrem Hlubčicka. Roku 1443<br />
získalo město mincovní právo. Za husitských<br />
válek město a okolí příliš neutrpělo. 24. června<br />
1428 se však na Edelštejně sešla slezská knížata<br />
k poradě o společném postupu proti husitům.<br />
Poslední opavský kníže z rodu Přemyslovců,<br />
Václav IV. Opavský, zastavil roku 1440 město<br />
Cukmantl i s doly a Edelštejnem knížeti Bolku<br />
V. Opolskému zvanému “Husita” (†1460).<br />
Hrad v roce 1446 vyhořel a v něm shořela<br />
i městská práva. V roce 1465 panství od<br />
Bolkova bratra Mikuláše I. Opolského vyplatil<br />
Jiří z Poděbrad a připojil opět k Opavsku.<br />
Již o dva roky později však vojsko vratislavského<br />
biskupa a niského knížete Jošta<br />
z Rožmberka dobyla a pobořila hrad Edelštejn,<br />
ten už pak nebyl obnoven. Místo něho měl<br />
být ve městě opevněn zdejší kostel. Matyáš<br />
Korvín pak roku 1474 udělil hrad i Cukmantl<br />
biskupovi lénem jakožto český král. Roku 1477<br />
pak biskupové panství i formálně odkoupili od<br />
synů a dědiců Jiří z Poděbrad a stali se tak na<br />
několik staletí jeho majiteli. Město se tak stalo<br />
součástí Niského knížectví.<br />
15<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 14-15<br />
12/19/2012 1:59:21 PM
19. - 20. STOLETÍ<br />
V roce 1839 bylo zavedeno v Cukmantlu<br />
osvětlování ulic a o dva roky později byla postavena<br />
silnice do Heřmanovic. O 20 let později<br />
ji následovala silnice do Petrovic. Na železnici<br />
bylo město napojeno roku 1896 a železnice ve<br />
městě také končí. Plány na prodloužení tratě<br />
se neuskutečnily. Od roku 1844 probíhaly opět<br />
pokusy o obnovu dolování. Hornická činnost<br />
pak ustala v roce 1883, nikoliv však definitivně.<br />
V roce 1859<br />
bydlelo v Cukmantlu<br />
4100<br />
obyvatel a stálo<br />
zde 529 domů.<br />
Převažovala<br />
zde tkalcovská<br />
výroba, dále zde<br />
byly 3 mlýny,<br />
2 továrny na<br />
plátno, drátovna<br />
a papírna.<br />
V roce 1873<br />
byla založena<br />
nemocnice<br />
a o šest let<br />
později zde<br />
vznikly lázně dr.<br />
Karla Anjela.<br />
V roce 1891 byl<br />
ve městě zřízen<br />
vodovod a<br />
zároveň kanalizace.<br />
O sedm<br />
let později byla<br />
na Biskupské<br />
kopě otevřena<br />
rozhledna Františka Josefa I.<br />
V roce 1905 pak přibyla plynárna. V 1. světové<br />
válce padlo na 118 místních mužů, po válce se<br />
prakticky čistě německé město stalo součástí<br />
německého Sudetenlandu, ale zanedlouho je<br />
obsadila československá armáda. Menšinová<br />
škola pro česky mluvící<br />
obyvatelstvo vznikla až roku 1932. V září 1938<br />
zde došlo ke střetům mezi příslušníky Freikorpsu<br />
a členy Stráže obrany státu. Poté byl<br />
Cukmantl připojen ke Třetí říši a městem<br />
projížděl i německý vůdce Adolf Hitler. Česky<br />
mluvící v počtu 126 osob muselo opustit<br />
město. Dne 8. května pak město dobyla Rudá<br />
armáda.<br />
Po válce musela převážná část německého obyvatelstva<br />
opustit město. Místo nich přišli lidé<br />
z vnitrozemí Moravy, Slovenska a dokonce<br />
i Řecka. I tak však počet obyvatel znatelně klesl<br />
z předválečných<br />
4358 na 2190<br />
v roce 1947. 5.<br />
ledna 1948 byl<br />
změněn název<br />
města z Cukmantlu<br />
na Zlaté<br />
Hory. 29. března<br />
1960 byly<br />
k městu<br />
připojeny dosud<br />
samostatné obce<br />
Horní a Dolní<br />
Údolí, 13. února<br />
1964 pak<br />
i Ondřejovice<br />
a Rejvíz. Roku<br />
1958 byla<br />
obnovena těžba<br />
polymetalických<br />
rud a později<br />
zlata. Bylo postaveno<br />
panelové<br />
sídliště. 17.<br />
prosince 1993<br />
vyjel z dolů<br />
poslední vozík,<br />
těžba byla definitivně ukončena. Od roku 1960<br />
do 31. prosince 1995 bylo město Zlaté Hory v<br />
okrese Bruntál, poté přešlo do okresu Jeseník<br />
a stalo se jeho druhým největším městem.<br />
Zlaté Hory jsou členem a současně sídlem<br />
Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí<br />
vzniklého v roce 2001. Město je také od roku<br />
1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka.<br />
ROZHOVOR S RODÁKEM…<br />
„V tomhle revíru vytěžili během posledních pěti<br />
let, od roku 1988 do roku 1893 1,5 tuny zlata.<br />
Ale potom se ložisko zavřelo a dnes je<br />
nepřístupné. Předtím se celou historickou epochu<br />
tady těžilo zlato. A od 16. století, protože zase<br />
toho zlata tady není tolik, tak se přidávaly další<br />
suroviny, hlavně vitriol na výrobu kyseliny<br />
sýrové, případně barviva, okry.<br />
A teprve v posledních letech, to znamená od roku<br />
1950, kdy probíhal průzkum, tak se tady začaly<br />
těžit měděné rudy. A na konci těžby se těžil zinkozlatý<br />
koncentrát z ložiska Zlaté Hory západ.<br />
V roce 1993 se vyvezl poslední vozík.<br />
Těžba a úpravna skončila o rok později. Dá se<br />
říct, že to bylo politické rozhodnutí. Stát nemá<br />
zájem o průzkum ani těžbu zlatých ložisek<br />
v republice. Což je škoda, protože zlato je bohatství<br />
toho státu! To znamená, že by měl mít zájem<br />
to prozkoumat a zjistit, kde ta ložiska má.“<br />
…Ty baráky nechají spadnout, lidi nemají kde<br />
bydlet.<br />
- Prodávají to, místo aby to opravili.<br />
- Když to strkají do jiných věcí...<br />
- Tam je kulturní dům, ale kdo tam bude chodit,<br />
to já nevím.<br />
- Protože tady je veliká nezaměstnanost.<br />
◆ A jak to tedy vypadalo po válce,<br />
když jste přišel? To jste byl mladej, že jo?<br />
16 17<br />
-25.<br />
- Všichni tady byli noví. Chystal se odsun.<br />
- Každý hleděl urvat, co se dá.<br />
- První zlatokopové přišli, vykradli a odjeli do<br />
vnitrozemí.<br />
- A ti, kteří tady chtěli zůstat jako já, tak ti tady<br />
zůstali.<br />
◆ A nebylo vám líto těch Němců,<br />
co museli odejít?<br />
-To člověk nevnímal.<br />
- Když prožil tu německou dobu<br />
a potom toto, tak to ani nevnímal.<br />
- Mysleli jsme si, že je to po zásluze.<br />
- Některý domy byly neobydlený, postupně<br />
se to obydlovalo, idé si zvykali, nachá<br />
zeli si zaměstnání, budovaly se<br />
postupně závody, obchody a tak dále.<br />
- Pak přišlo znárodnění a zase se to změnilo.<br />
- Tak utekl život.<br />
- Už mě to nebaví na tomto světě.<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 16-17<br />
12/19/2012 1:59:24 PM
VÝVOJ POČTU OBYVATEL VE MĚSTĚ ZLATÉ HORY<br />
rok 2011<br />
4101 počet obyvatel<br />
rok 1930<br />
3924 Čechů<br />
Moravanů a Slezanů<br />
246 Slováků<br />
7471 počet obyvatel<br />
170 Čechoslováků<br />
48 Němců<br />
6938 Němců<br />
7331 řím. kat.<br />
74 evang.<br />
4507 počet obyvatel<br />
rok 2001<br />
10 Poláků<br />
986 řím. kat.<br />
12 čsl. hus.<br />
6 čsl.<br />
18 evang.<br />
34 izrael.<br />
27 pravosl.<br />
21 bez vyzn.<br />
2896 bez vyzn.<br />
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 18-19<br />
12/19/2012 1:59:29 PM
Č<strong>ASOPIS</strong> <strong>verze</strong> <strong>19.12.</strong> <strong>ČERNOBÍLE</strong>.indd 20<br />
12/19/2012 1:59:34 PM
Change language