Zpráva o situaci národnostních menšin v České ... - Jihočeský kraj

vystupuje nejen při kulturních akcích ŘO Šumperk či dalších řeckých obcí, ale účastnila se
i krnovských Řeckých dnů.
Řecká obec Třinec pořádala oslavy státních svátků Řecké republiky a její členové se dále
účastnili dalších kulturních a společenských akcí pořádaných jak AŘO, tak řeckými obcemi.
Jednotlivé řecké obce fungují samostatně. Asociace řeckých obcí figuruje jako zastřešující
orgán, který koordinuje činnost jednotlivých obcí, zastupuje obce a řeckou menšinu při
jednání s vládními či jinými orgány jak České tak Řecké republiky.
Základem činnosti každé jednotlivé řecké obce jsou aktivity, které si sama naplánuje
a zorganizuje. Samozřejmosti je nutnost dobré informační platformy, kterou zajišťuje právě
AŘO, která je pak zárukou té kýžené koordinace aktivit jednotlivých obcí. Základem dobrého
fungování AŘO jsou pravidelné schůze Správní rady AŘO rozšířené o předsedy jednotlivých
řeckých obcí.
Financování aktivit řeckých obcí je zajišťováno jednak prostřednictvím AŘO, která
každoročně vypracovává projekty pro Ministerstvo kultury a Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy, ale také si je obce zajišťují svými iniciativami v rámci svého regionu (dotace
z místních samospráv, členské příspěvky, sponzorské dary, apod.)
2. Uveďte stručný přehled jejich aktivit.
Řecké obce v uplynulém roce organizovaly celou škálu různorodých aktivit a činností.
Společným jmenovatelem všech těchto aktivit a činností byla většinou akce se zaměřením na
kulturu nebo na školství. Zde je výčet těch nejdůležitějších a nejvýznamnějších aktivit AŘO,
které mají zásadní charakter a dosahují celonárodního nebo regionálního charakteru:
• Ve všech obcích v rámci AŘO v ČR proběhly v roce 2010 oslavy státních svátků
Řecké republiky, a to v měsících březen-duben (státní svátek 25.3.) a říjen-listopad
(státní svátek 28.10.). Nad rámec těchto oslav zorganizovali některé z obcí také
novoroční svátek (tzv. Kopsimo pitas), a to v období prosinec-leden.
• V mnoha řeckých obcích probíhá aktivní a intenzivní výuka řeckého jazyka, která je
základem pro zachování řeckého jazyka i pro další generace v rámci řecké menšiny
v ČR. Výuka probíhala v obcích v řeckých obcích Brno, Karviná, Ostrava, Šumperk,
Krnov, Opava, Praha.
• Obohacením pravidelné výuky řeckého jazyka jsou semináře s výukou řeckého jazyka,
ale také zájezd školních dětí do Řecka s intenzivní výukou řečtiny.
• Kromě výuky řeckého jazyka byla důležitá také práce s dětmi v tanečních, pěveckých
a hudebních folklorních souborech, které působí při řeckých obcích a vystupují nejen
ve svých řeckých obcích, ale i v ostatních řeckých obcích po celé ČR a také se účastní
akcí či festivalů s národnostní tématikou.
• Velkého významu dosahují i akce, při kterých se řecká menšina setkává s jinými
národnostními menšinami, které působí na území ČR – Dny národnostních menšin
v Karviné, při kterých se prezentují národnostní menšiny žijící v tomto regionu
(kromě té řecké jsou to zejména menšiny polská, slovenská a romská), ale také Řecké
dny v Krnově, kde se kromě řeckých tanečních a hudebních souborů prezentovala
židovská národnostní menšina, ale také folklorní soubor z Polska.
3. Jaká byla spolupráce organizací příslušníků národnostní menšiny s orgány veřejné správy na všech
úrovních a ve všech příslušných regionech?
AŘO si velmi cení spolupráce s orgány veřejné správy na všech úrovních od ministerských až
po místní. Na společenské a kulturní akce celorepublikového charakteru, které pořádá či
zaštiťuje AŘO jsou pravidelně zváni zástupci státních orgánů, a to zástupci Úřadu vlády resp.
Rady, zástupci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale také
149