Zpráva o situaci národnostních menšin v České ... - Jihočeský kraj

ZŠ a První soukromé osmileté gymnázium Thomase Manna – soukromá škola původně
provozovaná Svazem Němců v regionu Prahy a středních Čech (vznik byl iniciován bývalým
poslancem Walterem Piverkou) zařazená do rejstříku škol, předškolních zařízení a školských
zařízení – vzdělává žáky z rodin hlásících se k německé národnosti, žáky ze smíšených rodin,
českých rodin a rodin, které se vrátili po roce 1990 z emigrace v německy hovořících zemí.
Vyučovacím jazykem je jazyk český. Od 1. ročníku je zavedena rozšířená (povinná) výuka
německého jazyka a v němčině jsou vyučovány vybrané předměty. Na gymnáziu jsou
v německém jazyce vyučovány tyto předměty (nebo jejich části): dějepis, zeměpis,
matematika a biologie. Škola plní program Německý jazykový diplom II (Konference ministrů
školství SRN), udržuje intenzivní partnerské kontakty se školami v SRN.
Škola bez hranic – Hrádek nad Nisou/Hartau – experiment je uskutečňován v rámci
přeshraniční spolupráce na ZŠ Hrádek nad Nisou (ředitel školy Vlastimil Řehořek) a na
soukromé škole v saské Hartavě (nositel projektu Mike Wohne). Jedná se o projekt, jehož
podstatou je intenzivní setkávání a výměna žáků. Do projektu je zapojeno cca 24 českých a 20
německých žáků. Ve třídách v Hrádku nad Nisou zapojených do tohoto experimentu je
zavedena výuka německého jazyka od 1. ročníku, resp. MŠ, na škole v Hartavě je zavedena
výuka českého jazyka. Hudební, výtvarná a tělesná výchova jsou vyučovány v jazyce svého
souseda střídavě v Hrádku nad Nisou a v Hartavě prozatím jedenkrát týdně.
Obdobných projektů je v česko-saském příhraničí realizováno několik. Patří k vzdělávací
nabídce pro děti za smíšených manželství, popř. pro děti, jejichž rodiče mají německé předky.
V ZŠ probíhá mimo výše uvedeného také výuka německého jazyka jako cizího jazyka, tuto
výuku mohou zvolit i žáci z německé menšiny. Některé ZŠ nabízejí výuku německého jazyka
již od první třídy (např. ZŠ K Milíčovu, ZŠ Kladská, Základní škola Bernarda Bolzana
v Táboře). Informace o dvojjazyčných gymnáziích byla uvedena výše.
○ Polská menšina
- Polské národnostní školství 12
V roce 2010 pokračovala výchova v MŠ s polským jazykem vyučovacím i v MŠ, v nichž byly
zřízeny třídy s polským jazykem vyučovacím. Ve 20 MŠ s polským jazykem vyučovacím
do 36 tříd docházelo 712 dětí. Ve srovnání s rokem 2009 ubylo v těchto školách pět dětí.
V ZŠ s polským jazykem vyučovacím se vzdělávalo 1 611 žáků ve 112 třídách 21 škol
(některé jsou plně organizované, jiné mají pouze první stupeň). Oproti roku 2009 klesl počet
žáků o 9, snížil se počet samostatných škol o tři, počet tříd zůstal na stejné úrovni.
Všechna školská zařízení s polským jazykem vyučovacím v Moravskoslezském kraji se
nacházejí na území okresů Frýdek-Místek a Karviná, kde je největší koncentrace obyvatelstva
polské národnosti. Všechna polská školská zařízení jsou zařazena do rejstříku škol. Jejich
úkolem je vzdělávání občanů ČR polské národnosti v souladu se vzdělávacími programy,
avšak v jejich mateřském jazyce a s rozšířením o některé specifické předměty. 13
Bereme-li v potaz pouze třídy SŠ s výukou v polštině, v jednom gymnáziu s polským jazykem
studoval 351 žák ve 13 třídách (oproti roku 2009 studuje o 31 žáků méně, počet tříd se snížil
o jednu). Ve dvou středních odborných školách, obchodní akademii a střední zdravotnické
škole, studovalo celkem 98 (počet žáků se snížil o 37). V prvním ani ve druhém ročníku
Střední zdravotnické školy nestuduje žádný žák, v Obchodní akademii nejsou žáci v prvním
ročníku. Všechny 3 střední školy jsou také na území Moravskoslezského kraje. Podrobněji se
situace popsána v části materiálu Zpráva České školní inspekce o národnostním školství
v Moravskoslezském kraji.
12 Zdroj – Ústav pro informace ve vzdělávání (stav k 30. září 2010).
13 Doporučení MŠMT Rámcový učební plán pro školy s polským jazykem vyučovacím - účinnost od 1.9.2007.
29