stavby pro výchovu a vzdělání mateřské školy - Veronika Kubelková

NB4
Ročník: 2
Akademický rok: 2010/2011
Vypracovala: Veronika Kubelková
Skupina: A2-7
STAVBY PRO VÝCHOVU A VZDĚLÁNÍ
MATEŘSKÉ ŠKOLY
Seminární práce
17. 5. 2011
1

Obsah
1. Školská výchovně vzdělávací soustava v ČR......................................................................... 3
2. Definice mateřské školy ......................................................................................................... 3
3. Struktura mateřské školy ........................................................................................................ 3
4. Požadavky na mateřské školy................................................................................................. 4
5. Příklad provozního schématu oddělení MŠ ........................................................................... 4
6. Mateřská škola Sluštice .......................................................................................................... 6
7. Mateřská škola Radnice........................................................................................................ 11
8. PŘÍLOHA ............................................................................................................................. 12
Seznam příloh:
Mateřská škola Sluštice - Situace pozemku, Půdorys 1. NP, Půdorys 2. NP, Řezy A-A, B-B,
C-C, D-D, E-E
Mateřská škola Radnice – půdorys 1.NP, Půdorys 2. NP
Zdroje:
Doc. ing. arch. Petr MEZERA Csc. Nauka o budovách 40/41 : Občanské stavby. [s.l.] :
ČVUT, 1998. 60 s.
NEUFERT, Navrhování staveb, 33. zcela nově přepracované vydání
http://stavbaroku.cz (Mateřská škola ve Slušticích)
http://www.archiweb.cz (Mateřská škola s komunitním centrem)
http://www.odsradnice.estranky.cz (Mateřská škola Radnice)
www.wikipedia.cz (Waldorfská pedagogika)
2

1. Školská výchovně vzdělávací soustava v ČR
Převzato z Nauka o budovách 40/41 (Občanské stavby 2), Stavby pro výchovu a vzdělání, Textová část, Doc. ing. arch. Petr
Mezera, CSc., 1998, vydavatelství ČVUT
2. Definice mateřské školy
Mateřská škola je začleněna do jednotné soustavy výchovy a vzdělání, do všestranného
rozvoje jedinců ve věku od 3 do 6 let a označuje první stupeň vzdělání pro děti ve třídě. Děti
navštěvující mateřskou školu si vytváří základy vědomostí a dovedností, rozvíjí řeč, myšlení,
motorické vlastnosti a estetické vnímání. Učí se též jak adekvátně komunikovat, hrát a
integrovat s jinými. Hlavní činností dětí je hra. Mateřská škola připravuje děti na vstup do
školy, což je další úroveň vzdělání nazývána prvním stupněm.
3. Struktura mateřské školy
Mateřské školy jsou zřízeny většinou na celodenní péči. Základní jednotkou mateřské školy je
oddělení, které se skládá ze vstupních prostor, šatny pro děti (tzv. filtr), umývárny a wc,
herny, pracovny, ložnice a jídelny. Dále se na oddělení nachází šatna a wc pro učitele,
přípravna jídel, sklad lehátek a lůžkovin a úklidová komora. Každé oddělení by mělo mít
vlastní venkovní hřiště. Dalšími částmi mateřské školy jsou úsek vedení a hospodářská část.
Úsek vedení tvoří pracovna ředitelky, zasedací místnost, sociální a hygienické zařízení.
Hospodářskou část tvoří úsek stravování, kde se nachází kuchyň, prádelna s příslušenstvím,
sklad čistého a špinavého prádla.
3

4. Požadavky na mateřské školy
Třída mateřské školky je základní organizační jednotkou určité věkové skupiny, ve které
je nejvíce 25 dětí. Budovu MŠ je nutno umístit ve zdravém prostředí, nejlépe v centru
spádového okruhu. Docházková vzdálenost má být maximálně 15 minut dětské chůze
(500m).
Dispoziční řešení musí být účelné a musí vyhovovat požadavkům na provoz mateřských
škol. Každé oddělení je navrženo jako „bezchodbový“ prostor. Musí mít vlastní vstup, na
které navazuje šatna dětí. Ze šatny je přístup do společenské místnosti. Na tuto místnost
přímo navazují umývárny a wc, lehárna - herna a pracovna či jídelna.
Interiér by měl být barevně řešen, jelikož má vliv na zrakový vjem prostorů a tvarů. Je
potřeba se řídit specifickými vlastnostmi barevného vnímání u dětí. Vybavení interiéru by
mělo být tvořeno nábytkem vhodným pro děti, tzn. bez ostrých rohů a velikostně
přizpůsobeno. Při plánování je třeba dbát na dětská specifika. Musí se klást velký důraz
na bezpečnost dětí.
Pozemek mateřské školy má být rozdělen na venkovní prostory pro děti (hřiště) a
hospodářský dvůr, který je samostatně přístupný z příjezdové komunikace a nesmí být
přístupný dětem. Každé oddělení by mělo mít vlastní hřiště, které tvoří plocha zpevněná i
travnatá. Dětské hřiště a jeho vybavení má umožňovat jak všestranný pohybový rozvoj
dítěte, tak také jeho citové a estetické uspokojení.
Co se týče požadavků na osvětlení, tak všechny prostory musí vyhovovat příslušným
normám. Místnosti sloužící pro pobyt dětí vyžadují denní osvětlení a přirozené větrání.
Prostory umýváren, wc a šaten mohou být osvětleny sdruženě.
Dalším důležitým faktorem je akustika. Ta by měla řešit jak ochranu budovy před hlukem,
stejně tak i ochranu proti hluku uvnitř budovy.
5. Příklad provozního schématu oddělení MŠ
Obrázek převzat z Nauka o budovách 40/41, Stavby pro výchovu a vzdělání, obrazová část,
Doc.ing.arch. Petr Mezera, CSc.
4

Převzato z Nauka o budovách 40/41 (Občanské stavby 2), Stavby pro výchovu a vzdělání, Textová část, Doc. ing. arch. Petr
Mezera, CSc., 1998, vydavatelství ČVUT
5

6. Mateřská škola Sluštice
Autor: Vít Polák
Adresa: Sluštice, Česká republika
Investor: Maitrea a.s.
Realizace: duben 2010
Obec Sluštice leží přibližně 6 km severovýchodně od Říčan v okrese Praha – východ.
Pozemek, na kterém se nachází mateřská škola byl vybrán v jádru obce a přiléhá k jedné
z hlavních ulic. Jedná se o bývalý hospodářský dvůr s přilehlým sadem, který byl později
přeměněn v rekreační zahradu a z původních hospodářství zbyla jen stodola a dvoupodlažní
obytný dům s barokní fasádou. Pozemek byl uzavřen před okolními domy vzrostlou vegetací,
což dodávalo pozemku ojedinělou atmosféru. Snahou tedy bylo vytvořit stavbu, která by se
do této stávající zahrady začlenila a výrazně by ji nenarušovala.
Investor chtěl vytvořit mateřskou školu, která by pojala 50 dětí a ve které by se výuka opírala
o principy waldorfské pedagogiky. Waldorfská pedagogika je nauka o výchově a umění
výchovy, alternativní pedagogický směr. Je organizována jako svobodná škola (bývá
zřizována od mateřské školy po maturitu, diferenciace předmětů začíná od 8. ročníku), která
podporuje individuální nadání a kreativitu a snaží se zajistit všestranný rozvoj dítěte (včetně
uměleckých oborů).
Stávající zrekonstruované budovy na pozemku mají sloužit jako komunitní centrum pro
setkávání skupin celé věkové kategorie během dne.
Budova mateřské školy je tedy samostatnou stavbou nacházející se v prostoru zahrady mezi
stávajícími budovami. Na pozemku je účelně umístěna v jižním cípu tak, aby byl co nejvíce
využit volný prostor zahrady.
Vstup do budovy vede pěšinou přes zahradu, mezi stromy a zbytky zdiva bávalé stodoly.
Půdorys budovy je členitý, nicméně jádro, kde je umístěn prostor společného vstupu a hala
působí téměř symetricky a je zakončen elipsoidním tvarem, ve kterém jsou umístěny chodba,
sborovna, kancelář a strojovna. Ve školce se nachází dvě třídy.
Centrální vstupní hala je křižovatkou budovy, ale též slouží jako prostor pro drobné slavnosti.
Na vstupní halu navazují šatny, které mají i zvláštní samostatný vstup na zahradu. Ze šaten je
přímý vstup do tříd. Velmi účelné se mi zdá být propojení šaten s umývárnou a wc pro děti.
Tyto prostory jsou též propojeny se třídou. Třída je velká místnost, která je opticky rozdělena
na dvě části. Je to herna a jídelna. Herna je určena pro volnou hru a jídelna slouží pro
společné stolování, ale pravděpodobně i pro pracovní aktivity. Na jídelnu navazuje malá
kuchyňka, která umožní připravovat a vydávat jídla. Vedle kuchyňky se nachází wc pro
učitele, které též navazuje přímo na třídu. K jedné ze tříd přiléhá místnost zvaná ložnice dětí
a slouží pro odpolední odpočinek. Praktičtější by dle mého názoru bylo mít tyto ložnice dvě -
pro každou třídu zvlášť. Jednak pro to, aby děti z druhé třídy nemusely zbytečně přecházet,
ale také proto, že děti z různých tříd se mohou navzájem rušit. K ložnici náleží jedno wc
s předsíňkou.
6

Za vstupní halou je dále umístěna chodba, na kterou navazují toalety pro invalidy, již
zmíněná strojovna, sborovna a kancelář. Ze strojovny je přímý přístup do kotelny a skladu
paliva. Na chodbě se též nachází schodiště vedoucí do druhého patra. Ve druhém patře je
umístěn velký sál, který slouží pro větší slavnosti, dětská představení a případně odpolední či
večerní zájmové činnosti. Na mezipodestě jsou umístěny toalety. K sálu náleží i terasa, která
je se zahradou propojena schody a umožňuje tak přímý vstup do sálu mimo školku.
V severovýchodní části budovy je umístěna kuchyně s příslušenstvím, která má vlastní vstup
a prostory pro zásobování a odvoz odpadu a nezasahuje nijak do prostor školky. Se školkou
je propojena dlouhou chodbou, takže je dobře přístupná.
Interiér školky působí velmi příjemným, harmonickým a útulným dojmem a vytváří rodinnou
atmosféru. Je to proto, že hlavním materiálem uvnitř celého interiéru je dřevo. Ve třídách
jsou dřevěné podlahy, stropy i nábytek. V centrální hale je dřevěná podlaha sice nahrazena
dlažbou, ale i ta je sladěna tak, aby společně s dřevěným stropem a nábytkem vytvářela
ucelený dojem. Stěny v interiéru jsou omítnuté, barvy bílé nebo jemných teplých barev.
Zajímavostí je, že třídy jsou osvětleny shora, velkými jehlanovými světlíky. Do prostoru heren
zároveň přichází světlo velkým kruhovým oknem, které tvoří dominantu prostoru. Do sálu ve
druhém podlaží přichází světlo ze všech stran. Aby prostor uvnitř si zachoval i vlastní
intimitu, jsou po obvodu instalovány světlé průsvitné závěsy. Strop sálu je též dřevěný,
v jádru se nachází hedvábné svítidlo – tzv. vnitřní slunce.
Obr. 1 Pohled na školku
7

Obr. 2 Pohled na školku ze zahrady
Obr. 3 Vstupní prostory s návazností na šatnu dětí
8

Obr. 4 Prostor jídelny s návazností na hernu v zadní části
Obr. 5 Interiér sálu
9

Obr. 6 Detail kruhového okna v herně
Mateřskou Školu ve Slušticích bych zařadila mezi velmi povedené stavby, které splňují
veškeré funkční požadavky. Dispoziční řešení je přehledné a účelné. Ovšem i z hlediska
architektonického je tato stavba velmi zajímavá a je vidět, že její návrh byl pečlivě
promyšlen.
V příloze přikládám provozní řešení a další stavební dokumentaci, kterou jsem k této stavbě
sehnala.
10

7. Mateřská škola Radnice
Tato mateřská škola se pravděpodobně nachází v okrese Rokycany. Bohužel k této stavbě
jsem našla pouze půdorysné podklady a žádné další informace, nicméně z těchto podkladů je
patrné dispoziční a provozní řešení této budovy, kterému se budu věnovat.
Školka je navržena pro kapacitu dětí 3 x 28. Již na první pohled můžeme vidět rozdíly
v dispozicích mezi touto školkou a školkou ve Slušticích. Jako hlavní rozdíl bych uvedla
hospodářský úsek, kdy v této školce je kuchyň integrována přímo do jádra budovy a není
umístěna ve vedlejším křídle. Dalším rozdílem je i to, že umývárny a wc nejsou dětem
přístupné z šaten, ale pouze z herny.
Nyní již k samotnému rozboru. Budova má dvě nadzemní podlaží a její půdorys je téměř
obdélníkového tvaru. První podlaží je mírně vyvýšeno, neboť k hlavnímu vstupu do budovy
vedou 4 schody. Vstup je upraven i pro bezbariérový přístup a to rampou, která vede ke
vstupu z levé strany. Vstup je rozdělen na dvě části a to na vstup pro zaměstnance a zvláštní
vstup pro děti. Na vstup pro děti navazují přímo šatny. Na šatny navazuje velká společenská
místnost, která je rozdělena posuvnými dveřmi na hernu a lehárnu. Za lehárnou se nachází
sklad lehátek a hraček. Umývárny a wc mají bezprostřední přístup z herny, ale jak jsem již
psala, nemají přímou návaznost na šatny. Druhý vchod je určen zaměstnancům, návštěvám.
Za tímto vstupem se nachází chodba na kterou navazuje jídelna, kuchyň a mycí místnost,
šatna, sprcha a wc pro kuchařky a sklad. Na tuto chodbu též navazuje další chodba, která je
oddělena od této dveřmi a zde je umístěna ředitelna, wc a wc pro invalidy, šatna
vychovatelky, úklidová komora a schodiště vedoucí do druhého nadzemního podlaží. Je zde
přístup i do herny. Dle mého názoru je jídelna velmi nešťastně umístěna, neboť nemá přímou
návaznost na třídu dolního podlaží a děti tak musí procházet přes dvě chodby, které jsou
určeny zaměstnancům. Stejně tak přístup do tříd ve druhém podlaží je složitý. Děti musí
projít přes společnou šatnu a hernu v dolním podlaží, projít chodbou a teprve pak se
dostanou na schodiště a následně do své třídy.
Ve druhém nadzemním podlaží se nachází dvě třídy. Na jednu navazuje sklad lehátek a
hraček, na druhou ložnice. Vzdálenost mezi skladem lehátek a ložnicí je velká a každá
z těchto místností je umístěna na druhé straně budovy. Toto vidím též jako nevýhodné. Na
každou ze tříd navazují umývárny a wc pro děti. Z chodby vedoucí od schodiště je opět
přístup do úklidové komory, wc, dále do kabinetu učitelek a kabinetu pomůcek.
Další nedostatek vidím v tom že sklad, odpad a věci týkající se hospodářské sekce nemají
vlastní přístup a tudíž předpokládám, že zásobování se provádí přes hlavní vchod.
Je zjevné, že tato školka odpovídá běžnému standardu. Co se týče dispozičního a provozního
řešení, tak je vyhovující, ale najdou se zde drobné nedostatky, které mohou budit dojem
jakéhosi nekomfortu.
11

8. PŘÍLOHA
12