Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
2. listopadu 2<strong>00</strong>5 zpravodajství z TÎ 5<br />
Heroické pracovní nasazení slavilo úspûch<br />
Spoleãnû byly zhodnoceny i oslaveny nejv˘znamnûj‰í investice roku<br />
V Kulturním domû Trisia v Tfiinci na Terase se minul˘ ãtvrtek odpoledne<br />
„hrála“ chlapská pfiesilovka. DÛvodÛ bylo hned nûkolik.<br />
V pondûlí krátce po 11. hodinû vyvrcholila totiÏ v Tfiineck˘ch Ïelezárnách<br />
nejvût‰í leto‰ní investiãní akce, kdy symbolick˘m zapálením<br />
a následnû jiÏ zafoukáním naostro byla po rekordních pûtaosmdesáti<br />
dnech opravy uvedena do provozu zcela zrekonstruovaná<br />
a zmodernizovaná vysoká pec ã. 4.<br />
A Ïe soubûÏnû s ní probíhala v hutním<br />
areálu fiada jin˘ch v˘znamn˘ch investic,<br />
pozvalo vedení TÎ aktéry, ktefií<br />
se svou kaÏdodenní prácí zaslouÏili<br />
o jejich zdárn˘ prÛbûh a ukonãení, ke<br />
spoleãnému posezení u slavnostních tabulí;<br />
samozfiejmû s pohodov˘m kulturním<br />
programem.<br />
Na úvod zaznûla sálem na jejich adresu<br />
slova podûkování a uznání a tlumoãil<br />
je osobnû generální fieditel TÎ Jifií Cienciala.<br />
I pfiestoÏe se v dne‰ní dobû vzletná<br />
slova pfiíli‰ nenosí, pfiirovnání jejích<br />
pracovního nasazení k heroick˘m ãi budovatelsk˘m<br />
ãinÛm byla zcela namístû.<br />
Pfiipomenul, Ïe investice obsáhly sv˘m<br />
rozpûtím jak prvov˘robu, tak oblast finalizace<br />
Ïelezárensk˘ch v˘robkÛ, kdyÏ<br />
vedle rozsáhlé opravy vysoké pece ã. 4<br />
do‰lo k v˘mûnû konvertorové nádoby<br />
K1, rekonstrukci licích proudÛ na kontilití<br />
ã. 1, modernizaci odprá‰ení technologick˘ch<br />
uzlÛ v aglomeraci ã. 1 ãi<br />
k v˘stavbû fosfátovací linky. Zvlá‰tní<br />
kapitolou byla pak záchrana a oprava<br />
kontijemné tratû postiÏené povodní.<br />
I kdyÏ tato akce byla na pozvánce uvedena<br />
jako poslední, heroick˘mi v˘kony<br />
a obrovsk˘m úsilím v‰ech, jeÏ se jí zúãastnili,<br />
se fiadí v historii Ïelezáren<br />
k tûm nejv˘znamnûj‰ím, zdÛraznil J.<br />
Cienciala. Jak dále uvedl, jednotliv˘ch<br />
akcí se celkem zúãastnilo ãtyfiia‰edesát<br />
firem, nepoãítaje dal‰í men‰í subdodavatele.<br />
Následnû pfienechal slovo vedoucím<br />
projektÛ jednotliv˘ch akcí,<br />
oborov˘m inÏen˘rÛm z útvaru TV –<br />
Rozvoj a investice.<br />
Jako první na exkurz do nedávné minulosti<br />
s pouÏitím vizuální techniky se<br />
vydal Radek Olszar, kter˘ pohovofiil<br />
k rekonstrukci a modernizaci vysoké<br />
pece ã. 4. Rozhodnutí, Ïe „ãtyfiku“ ãeká<br />
rozsáhlá oprava, padlo zhruba pfied<br />
dvûmi lety a nastartovalo nekoneãn˘<br />
ãas, kter˘ byl beze zbytku a velice úpornû<br />
vyuÏit pro pfiípravu projektu, v˘bûr<br />
realizaãních firem, zaji‰tûní dlouhodob˘ch<br />
dodávek apod. Alfou a omegou<br />
zahájení opravy v souladu s harmonogramem,<br />
to je v pondûlí 1. srpna,<br />
bylo pak, jak podotkl, úspû‰né sfoukání<br />
pece a odstranûní z nístûje zbytkového<br />
Ïeleza. To se podafiilo díky precizní<br />
práci pecních osádek a vedení stfiediska,<br />
co následnû umoÏnilo zaãít velmi<br />
rychle a intenzivnû práce na demontáÏi<br />
pecního pancífie a dal‰ích technologick˘ch<br />
uzlÛ. K „trháku“ Hutních montáÏí<br />
Ostrava jiÏ na samém startu se pfiipojila<br />
tfiinecká D5 a ve fázi samotné v˘stavby<br />
ostravská Teplotechna, brnûnsk˘<br />
Elektromont, Karrena, Kohut, Siemens,<br />
Autel a dal‰í. Získan˘ ãasov˘<br />
pfiedstih se povedlo udrÏet po celou dobu<br />
stavby. Tím byl také dán pfiedpoklad<br />
k uvedení agregátu do provozu o ãtyfii<br />
dny dfiíve.<br />
Na jeho slova navázal vedoucí provozu<br />
VO - V˘roba Ïeleza a ocele Jan Kantor.<br />
Pro tuto mimofiádnou pfiíleÏitost si<br />
pfiipravil malé, nicménû milé pfiekvapení<br />
v podobû „v˘lupkÛ“ surového Ïeleza<br />
ze vzorkovnice, jako památku na první<br />
„Ïelezn˘“ odpich z ‰esté hodiny ranní<br />
26. fiíjna. Pocty je mít ve své sbírce se<br />
dostalo generálnímu fiediteli Jifiímu<br />
Ciencialovi, odborn˘m fieditelÛm Janu<br />
Lasotovi, Boguslawu He<strong>cz</strong>kovi a Janu<br />
Czudkovi, vedoucímu projektu Radku<br />
Olszarovi a taktéÏ dlouholetému vedoucímu<br />
VP 4 a realizaãního t˘mu pro ná-<br />
jezd agregátu Kazimíru HliÊnikowskému.<br />
Rekonstrukce a modernizace konvertoru<br />
K1, spojená s v˘mûnou pecní nádoby,<br />
navazovala, jak uvedl Milan Mal˘,<br />
na obdobnou akci, která probûhla<br />
v kyslíkové ocelárnû na podzim loÀského<br />
roku. Tentokrát dílce nosného kruhu<br />
a konvertorové nádoby dorazily do<br />
V úter˘ 25. fiíjna 2<strong>00</strong>5 v 18 hod. 15 min. byl proveden první odpich ze zmodernizované VP 4. Kvalitní surové Ïelezo zaãalo<br />
z ní téct hned ráno následujícího dne. Foto: W∏adys∏aw Bi∏ko<br />
Tfiince z nedalek˘ch Vítkovic. O co jejich<br />
cesta do Ïelezáren byla oproti loÀsku,<br />
kdy vedla po vodû a sou‰i z Osnabrücku<br />
v severozápadním Nûmecku,<br />
prost‰í, o to technicky sloÏitûj‰í byla<br />
demontáÏ staré a montáÏ nové centrální<br />
pfievodovky. Celá akce probíhala za plného<br />
provozu druhého z dvojice konvertoru<br />
– „dvojky“ s tím rozdílem, Ïe<br />
loni kolem pracovi‰tû montérÛ pfieváÏely<br />
jefiáby koryta se ‰rotem, letos to byly<br />
pánve se surov˘m Ïelezem. S uznáním<br />
se pak M. Mal˘ vyjádfiil k dodávkám<br />
nûmecké SMS Demag a práci polsk˘ch<br />
montérÛ z Mostostalu Zabrze, ktefií, jak<br />
fiekl, podávali mimofiádn˘ profesionální<br />
v˘kon i nad rámec smluvních závazkÛ.<br />
Bûhem celé akce, zavr‰ené v poledne<br />
17. fiíjna první tavbou na K1, nedo‰lo<br />
k ani jednomu pracovnímu úrazu.<br />
Libor Kuãa, jenÏ loni mûl na starosti<br />
v˘stavbu nové pánvové pece ve stfiedisku<br />
sekundární metalurgie KKO, „upsal<br />
se“ tento rok rekonstrukci dvou licích<br />
proudÛ, druhého a ãtvrtého, na pûtiproudém<br />
ZPO 1 pro odlévání velkoobjemového<br />
formátu kruhové oceli<br />
o ø 525 mm. Potfiebn˘ ãasov˘ prostor<br />
pro montáÏní práce na blokovém kontilití<br />
poskytla oprava vysoké pece ã. 4<br />
a celá akce se udála ve dvou termínech:<br />
od 15. do 29. srpna a od 2. do 16. fiíjna.<br />
Tím se poãet proudÛ schopn˘ch odlévat<br />
„jumba“, jak se jinak podobn˘m kontislitkÛm<br />
v hutnické hant˘rce také fiíká,<br />
zv˘‰í po Novém roce na ãtyfii. „Tyto<br />
prÛmûry jsou schopny odlévat v Evropû<br />
snad jen dvû ocelárny,“ podotkl L. Kuãa<br />
a uvedl, Ïe v˘hledovû by si ZPO 1<br />
mohlo troufnout i na vût‰í sousto. Na<br />
závûr obzvlá‰È podûkoval údrÏbám<br />
ZPO, bez jejichÏ aktivního pfiístupu<br />
a úzké spolupráce s montáÏními firmami<br />
by koneãn˘ v˘sledek rekonstrukce<br />
nebyl tak pozitivní.<br />
V aglomeraci ã. 1 do‰lo v prÛbûhu<br />
záfií a fiíjna ke zmûnû zpÛsobu odprá‰ení<br />
technologick˘ch uzlÛ, kdy fyzicky<br />
i morálnû zastaralé a vyslouÏilé elektrostatické<br />
odluãovaãe byly nahrazeny<br />
dvûma látkov˘mi filtry. K této problematice<br />
hovofiil Gustav Hofierka. Jak jiÏ<br />
dfiíve uvedl pro nበlist, nov˘ zpÛsob<br />
odprá‰ení bude sto dostát stále pfiísnûj-<br />
‰ím a tvrd‰ím ekologick˘m poÏadavkÛm<br />
a minimalizovat prachovou sloÏku<br />
ve vzduchu dokonce pod zákonem stanovenou<br />
normu.<br />
Investici vyboãující z okruhu prvov˘roby<br />
prezentoval Vladislav Sikora. Má podobu<br />
linky pro fosfátování drátÛ a tyãové<br />
ocele a je umístûna v prostorách po b˘valém<br />
investiãním skladu poblíÏ Ïíhárny<br />
v Konské. Takto zpracovan˘ drát ãi tyã je<br />
vyhledávan˘m artiklem pfiedev‰ím zákazníky<br />
z okruhu v˘robcÛ rÛzn˘ch loÏisek<br />
a ‰roubÛ tváfiením. Zinkofosfátová vrstva,<br />
kterou linka na zmínûn˘ poloprodukt nanese,<br />
pÛsobí jako mazivo, ãímÏ zamezuje<br />
„lepení“ v˘robku v tváfiecí formû.<br />
Zatímco pfiedchozí akce perfektnû<br />
pfiipravovali a projektovali lidé, scénáfi<br />
události, kterou pfiipomenul vedoucí<br />
provozu VJ – Válcovna drátÛ a jemn˘ch<br />
profilÛ Jan Szmek, psala v prvních<br />
jejích minutách pfiíroda. ¤eã byla o povodni,<br />
jeÏ 24. srpna zasáhla kontijemnou<br />
traÈ, a o opatfieních vedoucích k její<br />
záchranû a následnû opravû. „Musím fiíci,<br />
Ïe máme perfektní havarijní protipovodÀov˘<br />
plán ze strany fieky Ol‰e. Tûch<br />
povodni tam v minulosti bylo více, nicménû<br />
vÏdycky jsme se k ním umûli postavit<br />
ãelem a zabránit prÛniku vody do<br />
v˘robních závodÛ. Letos, bohuÏel, byla<br />
situace zcela jiná. Neboranka, fiíãka ãi<br />
spí‰e potok, kde obvykle sahá voda po<br />
kotníky, nám ukázala, jakou má pfiíroda<br />
sílu,“ popisoval stav pfied dvûma mûsíci<br />
J. Szmek. Voda se valila na kontijemnou<br />
traÈ ze tfií stran – z potoka, z okolních<br />
svahÛ a melioraãních kanálÛ, zaplavovala<br />
ve‰keré prostory pod hutní<br />
podlahou. Proti záplavám bylo pouÏito<br />
na 260 pytlÛ s pískem a pfies 570 tun<br />
struskové drti. Kdo vidûl traÈ po pfiedchozí<br />
rekonstrukci a pak po Ïivelné pohromû<br />
musel b˘t ‰okován rozsahem<br />
‰kod. Firmy, které se specializují v odstraÀování<br />
podobn˘ch ekologick˘ch<br />
katastrof, odhadovaly, Ïe jen na likvidaci<br />
následkÛ povodnû bude zapotfiebí minimálnû<br />
tfií t˘dnÛ. M˘lili se. Bûhem tfií<br />
dnÛ bylo odãerpáno z podzemních prostor<br />
330 milionÛ litrÛ vody. Následná oprava<br />
probûhla pak za enormního nasazení<br />
firem, lidí z provozu a údrÏeb úspû‰nû.<br />
Na závûr vedoucí provozu VJ<br />
je‰tû jednou podûkoval v‰em, kdo se<br />
podíleli na odstranûní srpnové kalamity<br />
a pfiispûli k opûtovnému zprovoznûní<br />
tratû. Ta zahájila v˘robu jiÏ patnáct dnÛ<br />
po povodni – ve ãtvrtek 8. záfií. Je‰tû<br />
v záfií se podafiilo valcífiÛm z KJT naplnit<br />
operativní plán, v fiíjnu by mûlo b˘t<br />
v˘valkÛ oproti plánÛ zhruba o 5 tisíc<br />
tun více. (bv)<br />
Îelezárny postupnû sniÏují ekologickou zátûÏ<br />
TÎ – Tfiinecké Ïelezárny jiÏ tradiãnû<br />
vûnují znaãnou pozornost ochranû<br />
Ïivotního prostfiedí, a to jak v oblasti<br />
ochrany ovzdu‰í, tak vod i nakládání<br />
s odpady.<br />
KaÏd˘m rokem se v rámci technického<br />
rozvoje akciové spoleãnosti realizují<br />
v˘znamné ekologické stavby s cílem<br />
minimalizace negativních dopadÛ nejen<br />
na samotn˘ podnik, ale pfiedev‰ím<br />
na region a okolní pfiírodu. O tom, Ïe to<br />
nejsou pouze planá slova, svûdãí skuteãnost,<br />
Ïe za období posledních deseti<br />
let investovaly Tfiinecké Ïelezárny do<br />
Ïivotního prostfiedí takfika ãtyfii miliardy<br />
korun. Podle vedoucího odboru<br />
ochrany Ïivotního prostfiedí Miroslava<br />
Pietrosze, k nejv˘znamnûj‰ím patfiilo<br />
mimo jiné odsífiení koksárenského plynu,<br />
rekonstrukce chemick˘ch provozÛ<br />
koksovny, oprava s modernizací plynoãistírny<br />
KKO, oprava elektroodluãovaãÛ<br />
na aglomeracích, ekologizace provozu<br />
benzolky a fiada jin˘ch.<br />
V souãasné dobû probíhá v˘stavba<br />
dal‰ích investic, které mají za cíl sníÏení<br />
emisí do ovzdu‰í pfii souãasném po-<br />
Ïadavku zavádûní nejlep‰ích dostupn˘ch<br />
technik v rámci hutní v˘roby.<br />
Jedná se o nûkolik projektÛ v hodnotû<br />
asi pÛl miliardy korun s vyuÏitím vefiejné<br />
podpory, z nichÏ dva budou je‰tû letos<br />
uvedeny do trvalého provozu. Prvním<br />
je akce „Odprá‰ení uzlÛ na aglomeraci<br />
I“ a druhou pak „Odprá‰ení skipov˘ch<br />
jam a dopravníkÛ koksu“. Obû<br />
v˘znamn˘m zpÛsobem sníÏí zatíÏení<br />
regionu spadem prachu. Pro následující<br />
dva roky jsou pfiipraveny k realizaci<br />
dal‰í projekty, sniÏující emise ‰kodlivin<br />
do ovzdu‰í, a to v provozech aglomerace<br />
a koksovny.<br />
V‰echna tato technická opatfiení<br />
probíhají v souladu s poÏadavky<br />
„Programu ke zlep‰ení kvality<br />
ovzdu‰í mûsta Tfiince – správního<br />
obvodu obce s roz‰ífienou pÛsobností“,<br />
zpracovaného t˘mem odborníkÛ<br />
zab˘vajících se problematikou ekologie.<br />
Samozfiejmû, Ïe ve‰kerá opatfiení také<br />
striktnû splÀují podmínky zakotvené v legislativû<br />
Evropské unie, u nichÏ se rok od<br />
roku pfiedpokládá dal‰í zpfiísÀování. (mi)<br />
Tkaninov˘ filtr projektu VEPO ÎP „Odprá‰ení uzlÛ aglomerace 1” pfied dokonãením. Foto: Radek Potû‰il<br />
Protiplynová sluÏba v novém<br />
TÎ - Je známo, Ïe protiplynová<br />
sluÏba existuje v na‰em podniku jiÏ<br />
od 20. let minulého století. Nejdfiíve<br />
pÛsobila u hasiãského záchranného<br />
sboru, pak u útvaru bezpeãnosti práce<br />
a dnes opût u hasiãského záchranného<br />
sboru, oddûlení VVt – Technická<br />
zafiízení.<br />
V leto‰ním roce do‰lo k pfiemístûní<br />
protiplynové stanice do b˘valé budovy<br />
ãerveného zdiva u mechanick˘ch<br />
dílen. A tak kolektiv pracovníkÛ pozval<br />
do novû upraven˘ch prostor své<br />
b˘valé spolupracovníky, dne‰ní dÛchodce,<br />
ktefií u protiplynové sluÏby<br />
pracovali. Nové místnosti jím ukázali<br />
Jaroslav Pefiina a ing. Hynek Pyszko<br />
a vedoucí oddûlení ing. Jan Kobielusz<br />
pak v uãebnû pohovofiil<br />
o souãasném stavu vybavení a pouÏívání<br />
prostfiedkÛ pro ochranu zamûstnancÛ<br />
proti pÛsobení ned˘chatelné<br />
atmosféry i dal‰ích perspektivách<br />
pouÏívání protiplynové techniky pro<br />
potfieby Tfiineck˘ch Ïelezáren a jejich<br />
dcefiin˘ch spoleãností.<br />
Setkání se rovnûÏ zúãastnil fieditel<br />
divize pro severní Moravu a Slezsko<br />
firmy DRÄGER pan Ludvík Vavreãka.<br />
PfiipomeÀme jen, Ïe firma<br />
DRÄGER je svûtoznám˘m v˘rob-<br />
cem vysoce kvalitní d˘chací techniky<br />
a mûfiicích pfiístrojÛ na rÛzné druhy<br />
plynÛ, vãetnû známého ALCO-<br />
TESTU pro kontrolu obsahu alkoholu<br />
v krvi. V˘robky fy DRÄGER jsou<br />
v na‰ich Ïelezárnách jiÏ dlouhodobû<br />
vyuÏívány k plné spokojenosti. Pracovníci,<br />
které chrání pfied ned˘chatelnou<br />
atmosférou, na nû spoléhají<br />
a mají k ním dÛvûru.<br />
Po prohlídce protiplynové stanice<br />
se úãastníci setkání pfiesunuli do<br />
Klubu âHS. Nejdfiíve minutou ticha<br />
uctili památku b˘valého spolupracovníka<br />
Jana Galaãe, pak s nostalgií<br />
vzpomínali, jak zaãínali na „plynovce“<br />
v 60. létech a co v‰echno zaÏili.<br />
Byly veselé, ale bohuÏel i smutné<br />
a tragické pfiíbûhy, které se staly<br />
v souvislosti s v˘rony hutních plynÛ<br />
do pracovního prostfiedí. Jak to uÏ<br />
b˘vá, na ty ‰patné se nemyslí, radûji<br />
jsou vnímány ty dobré a veselé.<br />
Úãastníci setkání si váÏí pozvání<br />
k náv‰tûvû b˘valého pracovi‰tû, ale<br />
v novém prostfiedí. Dûkují organizátorÛm<br />
a vûfií tomu, Ïe aÏ oni jednou<br />
budou v dÛchodu, Ïe jím to jejich nástupci<br />
urãitû vrátí.<br />
Adolf Bolek,<br />
úãastník setkání<br />
Novinky ze svûta oceláfiství<br />
THYSSENKRUPP ZAHAJUJE<br />
V¯ROBU PÁSU NA MÍRU<br />
Nûmecká spoleãnost ThyssenKrupp Stahl zahájila provoz zafiízení, které<br />
vyrábí ocelov˘ pás na míru. Tato technika zahrnuje spojení dvou pásÛ odli‰né<br />
délky pro dal‰í válcování do 15 tunov˘ch svitkÛ. „Tailored strip” je dal‰í<br />
v˘robek ze skupiny na míru vyrábûn˘ch pfiedv˘robkÛ, která nyní zahrnuje<br />
také trubky, vyrábûné na míru. Podle TKS provoz spoleãnosti v Dortmundu<br />
je jedin˘ svého druhu v prÛmyslu, kter˘ vyfie‰il principiální problém v udr-<br />
Ïení diference pro svafiování men‰í neÏ 0,08 mm. ¤íká se, Ïe vyrábí pás<br />
v ‰ífikách 50-7<strong>00</strong> mm, v tlou‰Èkách 0,3-2,5 mm. Oãekává se, Ïe do roku 2<strong>00</strong>7<br />
bude vyrábût 10 tisíc tun roãnû. TK Stahl vidí moÏné aplikace na automobilové<br />
díly, ale také v nábytkáfiském prÛmyslu, ve v˘fukov˘ch a plynov˘ch<br />
systémech.<br />
MITTAL STEEL ZÍSKAL KRIVOJROÎSTAL<br />
Na Ukrajinû podruhé privatizovanou nejvût‰í oceláfiskou spoleãnost KrivojriÏstal<br />
získal v pfiímém televizním pfienosu Mittal Steel. Nejvût‰í svûtov˘<br />
v˘robce oceli nabídl za ocelárnu s ‰estapadesáti tisíci zamûstnanci 4,8 miliardy<br />
USD, v pfiepoãtu témûfi sto dvacet miliard korun. Ukrajinsk˘ KrivojroÏstal<br />
vyrábí roãnû 7 miliónÛ tun oceli a 6 miliónÛ tun válcovaného materiálu,<br />
pokr˘vá 20 % celkové oceláfiské produkce na Ukrajinû a 70 % v˘roby<br />
jde na export. Vlastní také blízké doly na uhlí a Ïeleznou rudu, a to se v dobû<br />
prudce rostoucích cen surovin prodraÏujících v˘robu cení nad zlato. Levná<br />
a vzdûlaná pracovní síla, levná doprava, kterou nezatûÏuje drah˘ dovoz<br />
surovin, blízkost Evropy i rostoucích trhÛ v b˘valém Spoleãenství nezávisl˘ch<br />
státÛ a na Blízkém v˘chodû, to v‰echno dûlá z KrivojroÏstali velmi<br />
dobré aktivum.<br />
VOLKSWAGEN BUDE VYRÁBùT AUTA<br />
Z âÍNSKÉ OCELI<br />
Koncern Volkswagen chce do roku 2<strong>00</strong>8 sníÏit náklady o deset miliard<br />
eur. Aby se vyhnul cenové válce dodavatelÛ oceli, ve kterém mají nejlep‰í<br />
pozice Arcelor a ThyssenKrupp, chce Volkswagen jiÏ v pfií‰tím roce nakupovat<br />
ocel v âínû a v Rusku. Koncern chce zároveÀ pomáhat pfii nákupu<br />
oceláfisk˘ch v˘robkÛ sv˘m subdodavatelÛm a sniÏovat tak jejich náklady.<br />
V letech 2<strong>00</strong>6 aÏ 2<strong>00</strong>8 chce koncern Volkswagen sníÏit materiálové náklady<br />
o tfii miliardy eur. Ze strategie Volkswagenu budou v nákladech profitovat<br />
i Audi, ·koda a Seat. Podle údajÛ kruhÛ blízk˘ch koncernu chce Volkswagen<br />
v pfií‰tí tfiíleté periodû sníÏit celkové náklady o 10 miliard eur, ãímÏ by<br />
se koncernu podafiilo zv˘‰it zisk na 5,1 miliardy eur.<br />
RUSKO DOVÁÎÍ VÍCE OCELI<br />
KvÛli vysok˘m cenám na domácím trhu redukují ruské podniky v˘robu<br />
korozivzdorn˘ch ocelí a nakupují jí více od evropsk˘ch podnikÛ. V Rusku<br />
se ceny korozivzdorn˘ch ocelí pohybují o 10 % aÏ 20 % nad úrovní svûtov˘ch<br />
cen. Zatímco v prvních ‰esti mûsících roku se dovozy válcovan˘ch v˘robkÛ<br />
zv˘‰ily o 52 % na 49 <strong>00</strong>0 tun, dovezeno bylo celkem 65 <strong>00</strong>0 tun v˘robkÛ<br />
z korozivzdorn˘ch ocelí. Poãítá se s tím, Ïe dováÏená mnoÏství se budou<br />
je‰tû dále zvy‰ovat. Ruské válcovny vyrobily v první polovinû roku<br />
2<strong>00</strong>5 celkem 30 860 tun, coÏ bylo o 40,4 % ménû, neÏ v loÀském prvním pololetí.<br />
ARCELOR INVESTUJE VE FRANCII<br />
Arcelor plánuje do roku 2<strong>00</strong>8 vynaloÏit investice ve v˘‰i 6<strong>00</strong> milionÛ eur<br />
do francouzsk˘ch provozÛ v Dunkert a Mardyck v severní Francií, jeÏ dodávají<br />
hlavnû pro automobilov˘ prÛmysl. Finanãní prostfiedky smûfiují z velké<br />
ãásti na opravu vysok˘ch pecí a modernizaci ocelárny v Dunkert.<br />
SKUPINA TMK KUPUJE<br />
VÁLCOVNU TRUB JEDNOÂå<br />
Spoleãnost Sinara Handels ze skupiny ruského v˘robce trub TMK (Trubnaja<br />
Metallurgiãeskaja Kompanija) koupila za 37,5 milionu eur majetek polské<br />
Válcovny trub JednoÊç. PÛvodnû nabízena cena byla o 2,5 milionu eur<br />
niωí, ov‰em v prÛbûhu jednání do‰lo k jejímu nav˘‰ení. Dfiíve neÏ dojde<br />
k samotnému pfievzetí této válcovny rusk˘m investorem je ale nutné, aby<br />
válcovna ohlásila úpadek a následnû nov˘ investor koupí její majetek od syndikátu<br />
a dokonãí její v˘stavbu. Zahájení v˘roby trub v této válcovnû se pfiedpokládá<br />
na léta 2<strong>00</strong>6 nebo 2<strong>00</strong>7, jelikoÏ stavební a zahajovací práce by mûly<br />
trvat nejménû 18 aÏ 24 mûsícÛ. Válcovna by mûla zamûstnat pfiibliÏnû 5<strong>00</strong> lidí.<br />
Skupina je nejvût‰ím v˘robcem trub v Rusku a druh˘m nejvût‰ím na svûtû<br />
a podle jejího prohlá‰ení chce ze slezské válcovny vytvofiit v˘znamn˘ evropsk˘<br />
podnik pro v˘robu trub a speciálních produktÛ pro tûÏební prÛmysl.<br />
Za první pololetí leto‰ního roku dosáhla skupina TMK zisku ve v˘‰i<br />
114 milionÛ USD a 1,3 miliardy USD trÏeb. (bk – monitoring tisku)
Change language