Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
� Plzeňské historické stavby � Plzeňské historické stavby � Plzeňské historické stavby �<br />
„Jdeme na Bolevák“<br />
Začíná sezóna, a tak věta z nadpisu<br />
bude v Plzni znít stále častěji,<br />
jak bude přibývat horkých dní.<br />
Zchladíme rozpálená těla v některém<br />
z velkých rybníků nebo se<br />
osvěžíme procházkou kolem jejich<br />
břehů, které zatím ještě zůstávají<br />
unikátním krajinným celkem. Žádné<br />
z našich velkých měst ve svém bezprostředním<br />
zázemí takový nemá,<br />
avšak blbost, chamtivost a vadná<br />
představa o podobě rozvoje z něj<br />
nemilosrdně ukrajují. Mnohdy se<br />
přehlíží, že jej tvoří nejen samotné<br />
vodní plochy, ale také okolní lesy<br />
a pole - zvláště ta jsou jistým druhem<br />
lidí vnímána jen jako zdroj zisku<br />
z případných stavebních míst.<br />
Komu nebo čemu ale vděčíme za<br />
vznik bolevecké rybniční soustavy,<br />
která tvoří páteř tohoto kusu krajiny?<br />
V první řadě to byla pro Plzeň<br />
mimořádně š�astná doba 2. poloviny<br />
15. století, ve které městská<br />
obec cílevědomě dokázala zúročit<br />
oběti a náklady, které vložila do porážky<br />
revolučního husitství. Zatímco<br />
"husitské" Čechy doby poděbradské<br />
s sebou vlekly stagnaci a úpadek jako<br />
následek věroučné odchylky<br />
a národoveckých výstřelků (vzpomeňme<br />
pronásledování našich<br />
Němců i Židů v revolučním období),<br />
Plzeň mířila vzhůru. Těžila z privilegovaných<br />
kontaktů s Říší, a narozdíl<br />
od větší části země se jejího panství<br />
netýkala blokáda ze strany katolické<br />
Evropy, s níž mohla bez překážek<br />
sdílet kulturní podněty. V rámci<br />
země i v zahraničně politických<br />
kontaktech se město uplatňovalo<br />
jako svébytná mocenská jednotka<br />
a v obhajobě svých zájmů neváhalo<br />
vystoupit, také vojensky, proti bezperspektivní<br />
vládě <strong>Jiří</strong>ho Poděbradského,<br />
přijavše za krále Matyáše<br />
Korvína, který mj. svým půso-<br />
bením otevíral dveře střední Evropy<br />
renesanční inovaci. Plzeň tou dobou<br />
investovala do svého vojenského<br />
potenciálu, podnikala řadu významných<br />
staveb, z nichž halové<br />
trojlodí Bartolomějského chrámu se<br />
stalo největším stavebním dílem<br />
svého druhu v zemi, zlatý věk zažívala<br />
kultura. Není náhodou, že první<br />
v Čechách tištěná kniha pochází<br />
z tehdejší Plzně. Takové byly podmínky,<br />
za nichž došlo ke stavbě náročného<br />
díla, jakým bolevecká rybniční<br />
soustava bezpochyby byla.<br />
Počátek celého podniku představují<br />
majetkové přesuny na počátku<br />
2. poloviny 15. století. Plzeňská<br />
obec koupila od kapituly u sv. Apolináře<br />
na Novém Městě Pražském<br />
17. dubna 1460 ves Bolevec (dříve<br />
Voleves), reorganizovala její pozemky<br />
a na jejich části postavila<br />
Velký rybník (asi 53,3 ha rozlohy,<br />
délka hráze zhruba 250 m, výška až<br />
kolem 10 m), který už zjara násle-<br />
Bolevecká rybniční soustava. Černě značeny dnešní vodní plochy, šedě zaniklé rybníky.<br />
Historické jádro vsi Bolevce v šedém orámování. Vpravo živý svědek počátků<br />
boleveckých rybníků (od. r. 1460), památný dub na hrázi Velkého rybníka.<br />
Kresba a foto J. Anderle.<br />
dujícího roku 1461 fungoval, jak dokládají<br />
písemné záznamy. V téže<br />
době se plzeňští stali správci skomírající<br />
vsi Borku, bezpochyby opět<br />
s cílem vystavět na jejích pozemcích<br />
rybník. Borek bychom dnes<br />
marně hledali na běžné mapě. Zanikl<br />
a jeho pozůstatky leží v lese severovýchodně<br />
od historického jádra<br />
Bolevce. Z někdejšího rybníku zbyla<br />
alespoň hráz v údolí pod areálem<br />
Škoda na Orlíku. O existenci této<br />
zřejmě nemalé vodní nádrže se<br />
poprvé dozvídáme z listiny pořízené<br />
roku 1464. Tím je výpově� písem-<br />
Ing. Jan Anderle, historik architektury<br />
ných pramenů, pokud jde o vznik<br />
soustavy, vyčerpána. Stáří ostatních<br />
rybníků bylo donedávna neznámé.<br />
Při jejich opravě v posledních<br />
letech byly získány dřevěné<br />
součásti bývalých zařízení hrází.<br />
Přírodovědecká metoda tzv. dendrochronologie,<br />
která pracuje na<br />
základě srovnání posloupnosti<br />
tlouštěk letokruhů konkrétního<br />
vzorku se standardní<br />
letokruhovou řadou,<br />
umožnila bezpečnou<br />
dataci nalezených<br />
dřev. Většinou pocházejí<br />
z oprav rybníků v 17.<br />
a 18. století. Dřevěné výpustné<br />
potrubí Košináře<br />
však bylo vyrobeno už roku<br />
1480 a bezpochyby<br />
souvisí se vznikem tohoto<br />
rybníka. Ukazuje se tak,<br />
že základní kostra soustavy<br />
- Velký rybník, rybník<br />
Borecký a patrně i další,<br />
byla ještě v počátečním<br />
období doplňována tak,<br />
aby vznikl ucelený systém<br />
nádrží k chovu ryb, zejména<br />
kaprů, který stojí<br />
na koordinovaném využití<br />
rybníků třecích, výtažních<br />
a kaprových. Můžeme tedy<br />
s jistotou říci, že bolevecká<br />
soustava je specifickou<br />
stavební památkou<br />
z období pozdní gotiky.<br />
Dobou svého vzniku předešla<br />
známější rybniční<br />
soustavy v Polabí a jižních<br />
Čechách. Za její<br />
vznik vděčíme rozhledu<br />
i hospodářské čilosti plzeňských<br />
měš�anů, a zejména<br />
technické zdatnosti<br />
stavitele, bohužel neznámého.<br />
Víme jen, že mohl<br />
vycházet ze zkušeností výstavby<br />
dnes zaniklé starší a neméně imposantní<br />
soustavy rybníků na nedalekém<br />
panství chotěšovského kláštera.<br />
Nejspíše z odborného prostředí<br />
rybníkářství na Plzeňsku pak o málo<br />
později čerpal významný rybníkářský<br />
teoretik, humanistický vzdělanec<br />
a vposledku olomoucký arcibiskup,<br />
plzeňský rodák Jan Skála<br />
z Doubravky a Hradiště (*1486).<br />
Hovoří-li se tedy o počátcích rybníkářství<br />
v Čechách, mělo by být<br />
Plzeňsku vyhrazeno přední místo.<br />
Jan Anderle<br />
46 <strong>Plzeňský</strong> rozhled 5/2006
Change language