Biomasa a Geotermálie - TZ Dresden - TZ Dresden

Miniprojekt: 

Průvodce obnovitelných energií 

Vedoucí partner: 

Ingenieurbüro Dr.-Ing. Fred Winkler 

Gostritzer Str. 63 

01217 Dresden 

Projektový partner: 

CZ Biom 

České sdružení pro biomasu 

U Čtyř domů 1201/3 

140 00 Praha 

Za podpory Evropské unie 

Fondu malých projektů euroregionu Elbe/Labe 

v Euroregionu Elbe/Labe 

- Biomasa a Geotermálie -

Euroregion ELBE/LABE 

Inhalt 

1.Díl I - Sasko - Biomasa ......................................................................................................................... 4 

1.1 Úvod ............................................................................................................................................... 4 

1.2 Fytomasa ....................................................................................................................................... 4 

1.3 Dřevní biomasa .............................................................................................................................. 6 

1.5 Bioodpady ...................................................................................................................................... 8 

1.6 Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy ....................................................................... 8 

1.7 Zařízení zpracovávající biomasu ................................................................................................... 9 

Fytomasa: ....................................................................................................................................... 10 

1.8 Závěrečné shrnutí ........................................................................................................................ 10 

2. Díl II - Sasko - Geotermální energie ................................................................................................. 13 

2.1 Úvod ............................................................................................................................................. 13 

2.2 Geotermální energie k výrobě tepla ............................................................................................. 13 

2.3 Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie .................................................................... 15 

2.4 Další možné aplikace geotermální energie ................................................................................. 15 

2.5 Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů .......................................................... 15 

2.6 Výhled do budoucna .................................................................................................................... 16 

3. Díl III – Česko - Biomasa ................................................................................................................... 17 

3.1. Úvod ........................................................................................................................................ 17 

3.2 Výběr vhodného druhu biomasy .................................................................................................. 19 

3.2.1 Druhy biomasy ................................................................................................................... 19 

3.2.2 Cíleně pěstovaná biomasa ................................................................................................ 22 

3.2.3 Zbytková biomasa ............................................................................................................. 23 

3.3 Ústecký region – potenciál biomasy ............................................................................................ 24 

Základní charakteristika ..................................................................................................................... 24 

4. Díl IV: Česko – Geotermální energie ................................................................................................. 28 

4.1 Úvod ............................................................................................................................................. 28 

4.2 Tepelná čerpadla ......................................................................................................................... 29 

Situace v ČR .................................................................................................................................. 29 

4.3 Závěr ............................................................................................................................................ 31 

4.4 Zdroje: .......................................................................................................................................... 31 

2


5. Příloha ............................................................................................................................................... 32 

5.1 Saské subjekty zabývající se biomasou ...................................................................................... 32 

5.2 Saské subjekty zabývající se geotermální energií ....................................................................... 34 

5.3 České subjekty zabývající se biomasou ...................................................................................... 35 

5.4 České subjekty zabývající se geotermální energií ...................................................................... 37 

3


1.Díl I - Sasko - Biomasa 

1.1 Úvod 

Pod pojem biomasa spadá obecně všechna hmota organického původu. Patří sem rostliny, 

živočichové, jejich zbytky, vedlejší produkty, odpady a posklizňové zbytky. V rámci zákonu o 

obnovitelných energiích se považují za biomasu látky definované v nařízení o biomase, na které se 

vztahují následující popisy. Bez povšimnutí zůstávají mimo jiné skládky a skládkový plyn, stejně tak i 

čistírenské kaly. 

Obr. 1: Biogenní paliva 

Významné je především využívání biomasy pro produkci tepla, nasazení kapalných bioenergií (jako 

například bionafta, rostlinné oleje první generace a bioethanol) pro účely mobility a využití bioplynu 

pro produkci elektřiny a tepla. 

1.2 Fytomasa 

V současné době se v Sasku využívá pro pěstování obnovitelných zdrojů energie téměř 62 % půdy 

ležící ladem. Tím se Sasko řadí v Německu na samý vrchol, neboť celostátní průměr činí 34,8 %. 

V jakém rozsahu se mohou tyto plochy pro obnovitelné zdroje energie dále využívat, můžeme jen 

odhadovat. Agentura obnovitelných zdrojů e.V (FNR) předpokládá, že by v Německu mohlo být 

získáno pro nepotravinářské účely na 800 000 ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s 

energetickými plodinami). Pokud bychom vzali v potaz celkovou plochu, která činí v současné době 

11,9 mil. ha, připadá na ně 6,7 %. Když přeneseme tento poměr na saskou výsadbu, získáme dalších 

cca 48 000 ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s energetickými plodinami) pro 

4


obnovitelné zdroje energie v technickém sektoru. Celkově bylo tedy v roce 2006 v Sasku pro tuto 

oblast využíváno přibližne 108 000 ha, což představuje 14,9 % orné půdy (viz. obr. 2). 

Obr. 2: Vývoj pěstování obnovitelných surovin / energetických plodin v Sasku 

Pro další rozšíření pěstování rostlin k energetickým nebo látkovým účelům se v současné době 

využívají plochy určené k nepotravinářským účelům. V Sasku se nacházelo v roce 2007 pro tyto účely 

134 000 ha 8 , což odpovídá podílu 18,6 % zemědělské půdy. Za předpokladu průměrného výnosu 10 

t/ha sušiny za rok, se vypěstuje na této výměře ročné 1,34 mil. tun suché biomasy, které dávají energii 

cca 23,7 PJ. 

Odhadnout budoucí vývoj rozšiřování ploch pro pěstování biomasy k energetickému nebo látkovému 

využití je velmi obtížné a závisí na globálních faktorech, jako je například oteplování klimatu, vývoj 

světového hospodářství a spotřeba energie. 

5


Obr. 3: Prognóza pro nepotravinářské využití půdy do roku 2020 

V souladu s udržitelným využíváním zemědělské půdy by se měl technický potenciál biomasy do roku 

2020 zvýšit ze stávajících 23,7 PJ/rok až na 51,3 PJ/rok, což odpovídá zdvojnásobení využívání 

biomasy. 

1.3 Dřevní biomasa 

Lesní plochy zaujímají v Sasku celkovou plochu 521 628 ha ( stav k 31.12.2006 ). Se zalesněním 

28,3 % leží Sasko pod celoněmeckým průměrem, který činí 31 % ( Bundeswaldinventur II, 

1.10.2002 ). Při relativně vysoké hustotě osídlení, tak připadá na každého obyvatele Saska 

průměrných 0,14 ha lesní plochy. 

Saské lesy jsou v průměru staré 65 let. Jsou tak o 7 let mladší, než je průměr v SRN a většina stromů 

je ve stáří mezi 41 a 60 lety (23 %). Starších než 100 let je jen 15 % z celkové plochy. 

Produkce dřeva s krátkým obmytím na zemědělské půdě s cílem energetického využití se nachází 

zatím v počáteční fázi. Jedná se zde o rozhraní mezi zemědělstvím a lesnictvím. Zásadní opatření a 

rozhodnutí se však vztahují především na zemědělskou výrobu. Plantáže rychlerostoucích plodin 

skýtají v Sasku značný energetický potenciál, skutečná produkce je však ještě v plenkách. 

Momentální rozsah ploch – především založených v rámci BMBF – sdruženého projektu 

„AGROWOOD I“ - přibližně 90 ha. 

Zbytková dřevní hmota z lesní výroby představuje cca. 260 000 t sušiny/rok, zbytků z průmyslové 

výroby pak cca. 73 800 t. Dohromady tak dosahuje množství zbytkové dřevní hmoty z lesnictví a 

z průmyslové výroby v Sasku cca. 333 800 t/rok, čemuž odpovídá technický potenciál 5,9 PJ/rok. 

V Sasku bylo díky konkrétní poptávce po dřevních odpadech z lesnictví a z výroby dosaženo 

vysokého využití biomasy. Na druhé straně komplikuje ještě lepší využití současné ekonomické, 

6


strukturální a právní podmínky. To se týká například odpadů vzniklých ze zemědělských zbytků (s 

výjimkou chlévské mrvy) a technického potenciálu biomasy, který skýtají soukromé lesy. 

Díky vývoji cen fosilních paliv v posledním roce prudce stoupla poptávka po pevných palivech 

z biomasy, především po palivech dřevěných. Obrázek 4 udává charakteristiku těchto paliv. Výhody 

dendromasy jsou známy, kromě ní je tu však také rostoucí zájem o fytomasu, která má rovněž 

značnou výhřevnost. Je také nezbytné zajistit optimalizaci emisí z biomasy, pro což je nutné nejdříve 

stanovit právní rámec tak, aby bylo možné využít např. obilí jako paliva v malých a středně velkých 

výtopnách (< 100 kW). 

Obr. 4: Prodaná dendromasa pro energetické využití v Sasku (m 3 ) 

Souhrnně bylo např. v roce 2007 cca 1 767 000 m 3 (plm) dřeva (což odpovídá asi 2 209 000 m 3 (prm) 

pokáceném v celém saském lese. Vztaženo na roční přírustky ve výši 4,5 mil. m3 (prm) to představuje 

podíl 49 %. 

Na rozdíl od zemědělství může lesnictví reagovat na měnící se životní prostředí jen velice 

dlouhodobě, a proto lze vyvinout na produkci lesní biomasy jen velmi omezený krátkodobý vliv. 

Bezpečný odhad produkce dřeva v důsledku měnícího se klimatu, jako je zvyšující se teplota a 

snižující se množství srážek, a složení dřevního sortimentu zatím není možný. Proto se následné 

scénáře zaměřují hlavně na zvýšení stability lesních ekosystémů. 

7


Využívání lesních ploch podléhá již dnes řadě technologických a funkčních omezení. Upozornění na 

omezení vyplývají z celostátního lesního mapování. Jedná se například o technologické omezení 

hospodaření na strmých svazích. Do jaké míry ovlivňují hospodářská omezení potenciál biomasy není 

v současné době bohužel možné zjistit. 

1.5 Bioodpady 

Další potenciál se skrývá v biologicky rozložitelných odpadech, jejichž množství každoročně 

kontinuálně stoupá. Toto dokazuje statistika posledních pěti let na území Saska. 

Obr. 5: Objemy odděleně separovaných bioodpadů – zelených odpadů z domácností podle 

jednotlivých správních obvodů. 

S dodatečným přihlédnutím k odpadům z parků, zahrad, trhů a odpadům z podniků, se odhaduje 

celkové množství v roce 2005 na 235 000 t. 

V odpadovém hospodářství má značný význam domácí kompostování, je hodnoceno pozitivně jak 

z hlediska ekologického, tak z hlediska zachování přírodních zdrojů. Spalování přichází v úvahu jako 

alternativa pro kompostování jen ve velmi omezené míře. Naopak výroba bioplynu by mohla nabýt 

velkého významu, zvláště kdyby byl fermentační zbytek zkompostován a použit pro úpravu krajiny. 

1.6 Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy 

S pomocí teoretického potenciálu může být v průběhu jednoho roku stanovena teoretická fyzická 

využitelnost nabídky energie, která se nachází na území Saska. Stanovení tohoto potenciálu však 

neumožňuje učinit žádné závěry o jejím skutečném využití. Může však posloužit jako orientační 

hodnota maximálního možného energetického přínosu. 

8


Obr. 6: Teoretický potenciál biomasy 

Vypočtený teoretický potenciál Saska ve výši 185,7 PJ /rok odpovídá 56 % současné konečné 

spotřeby. 

1.7 Zařízení zpracovávající biomasu 

V Sasku se nachází 209 podniků, zpracovávajících biomasu na bázi dřeva, s elektrickým výkonem 

74,5 MW a tepelným výkonem 242,6 MW (viz. tab. 6). Kromě toho se zde nachází téměř 10 000 kotlů 

na dřevo (5 514 podporovaných a 4 550 nepodporovaných), které poskytují dohromady dalších cca 

236 MW tepelných. 

Abb. 7: Podniky zpracovávající biomasu 

V Sasku bude roční potřeba pro zajištění dostatečného zajištění současných kapacit pro produkci 

pelet, elektráren a tepláren na biomasu a domácností splaujících dřevní biomasu celkově asi 

3 000 000 m 3 /rok (150 000 t/a) dřeva. 

9


Dřevěné pelety se vyrábějí mimo jiné v následujících zařízeních: 

- Pellinos – Holzpellets Pfaffroda- Hallbach 15 000 t/rok 

- Neue Energie- Gesellschaft Großenhain 40 000 t/rok 

- Bioverwertungsgesellschaft Klix 

(očekáváno rozšíření na 12 000 t/rok) 

6 000 t/rok 

Potřeba Saských závodů ve výši cca. 300 000 m 3 /rok je v současné době pokryta ze Saského lesa a z 

dřevních odpadů lesnické a průmyslové výroby. 

Fytomasa: 

- Wiesenburg: Stanice pro zplynování velkokapacitních balíků slámy 

- Poskytování zemědělských služeb v oblasti sušení - Grimma s.r.o: Výroba pelet z fytomasy 

(kapacita: 10.000 t/rok) 

Nedostatečná nabídka vhodných druhů a klonů a výrazná sucha počátkem léta se ztrátami mezi 60 – 

100 % jsou výraznými překážkami pro nová zařízení. 

1.8 Závěrečné shrnutí 

V Sasku je roční technický potenciál ze zemědělství a lesního a odpadového hospodářství 5,15 mil. t 

biomasy a organických zbytků, což odpovídá produkci cca. 209 mil. m 3 bioplynu (viz obrázek a příloha 

5). Toto množství představuje 87,2 PJ energie. 

Tento potenciál (87,2 PJ) by při výlučně energetickém využití pro výrobu elektrické energie a tepla 

pokrýval 26,3 % saské spotřeby. 

Z tohoto technického potenciálu bude energeticky nebo látkově využito pouze 32,9 PJ. Příčiny 

využitelnosti technického potenciálu z pouhých 37,7 % jsou zapříčiněny 

- ztrátami v přeměně energie, 

- chybějícími nebo nedostatečnými technologickými předpoklady, 

- struktuálním znevýhodněním, 

- přihlédnutím k procesní energii spotřebované na její přeměnu, 

- nedostatečným využitím nejlepší dostupné technologie. 

Pokud by byl v Sasku skutečný využitelný technický potenciál 32,9 PJ, využit výhradně pro 

energetické účely, mohlo by být pokryto 9,9 % konečné spotřeby energie (teplo a elektrická energie) 

10


Saska. Národní cíl pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů byl stanoven přijetím nařízení 

2001/77/ES1 Evropské unie, pro Německo a má hodnotu 12,5 %. 

Skutečně využitelný technický potenciál biomasy lze zvýšit do roku 2020 ze současných 32,9 PJ/rok - 

pod podmínkou využití všech rezerv - až na 67,2 PJ/rok. Energetické využití (proud, teplo, paliva) 

boduo i nadále hlavním využitím obnovitelných zdrojů energie/biomasy. Této oblasti je přiřazeno 

přibližně 66 % z budoucího odhadovaného potenciálu. 

Energetické a látkové využití skutečného technického potenciálu biomasy ve výší 32,9 PJ/rok je 

zřetelné z tabulky 8. 

V roce 2007 byl využit potenciál biomasy k výrobě elekrické energie a tepla ve výši 11,3 PJ. Vztaženo 

na saskou spotřebu energie (elektřina a teplo) odpovídá tento potenciál podílu 3,41 %. Na základě 

toho byl v rámci saského programu na ochranu klimatu stanoven cíl zvýšit podíl na konečné spotřebě 

do roku 2010 na 11,08 PJ, což bylo dosaženo již koncem roku 2006. 

Další rozšíření využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla je nezbytné. Potenciál se spatřuje 

především v: 

- cíleném zvýšení mobilizace surového dřeva v soukromých lesích, 

- začlenění nevyužitého potenciálu v zemědělství (např. krátkodobé plantáže, jedno- a víceleté 

travní porosty), 

- zvýšení efektivity, zvláště u tepla, 

- testování sytémů pro spalování fytomasy, 

- rozvoj nových oblastí pro zpracování biomasy, především bioplynu. 

Obr. 8: Využití skutečného potenciálu biomasy 

11


Saská vláda vidí v udržitelném pěstování a využívání přírodních zdrojů biomasy smysluplnou 

alternativu pro tuto zemi a pro rozvoj venkova a lesnictví. To znamená pro mnoho odvětví v Sasku 

možnost udržitelného rozvoje. 

V budoucnu bude při využití přirodních zdrojů energie kladen důraz především na energetické využití 

pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv. 

12


2. Díl II - Sasko - Geotermální energie 

2.1 Úvod 

Pod pojmem „geotermální energie“ nebo „zemské teplo“ rozumíme energii uloženou v zemi. V hloubce 

cca. od 10 do 20 m pod zemským povrchem je teplota ovliněna slunečním zářením a klimatickými 

teplotními výkyvy. Pod touto zónou se teplota v našich zeměpisných šířkách pohybuje okolo 10°C a 

zvyšuje se v závislosti na struktuře a složení zemské kůry v této oblasti asi o 3°C na 100 m hloubky 

(průměrný geotermální gradient na území Saska). Geotermální energie je z hlediska dimenze lidského 

času nevyčerpatelným zdrojem energie. Její použití má pozitivní vliv na životní prostředí, neboť 

zachovává přírodní zdroje a pomáhá snižovat emise CO2. 

Z hospodářského hlediska je pro saské podniky v současné době významná pouze podpovrchová 

geotermální energie, i přesto, že často představuje pouze jednu z činností v portfoliu podniků. 

Hodnotový řetězec je v této oblasti velmi komplexní, protože zahrnuje domovní, vrtnou a geotermální 

techniku. V Německu je jen velmi málo dodavatelů, kteří poskytují kompletní servis, což skýtá velký 

potenciál. Kompetence saských společností leží především v konstrukčních a inženýrských službách, 

ale také v produkci jednotlivých komponentů, jako například geotermální sondy, které se v Sasku 

úspěšně vyrábějí. 

2.2 Geotermální energie k výrobě tepla 

V současné době je v Sasku provozováno asi 7 500 tepelných čerpadel, využívajících podpovrchovou 

geotermální energii (vrty do hloubky 150 m), o instalovaném výkonu 90 MWh. Touto energií jsou 

vytápěny, nebo naopak ochlazovány, jak jednotlivé budovy, tak bytové a kancelářké komplexy, ale 

třeba i obchodní centra a kryté bazény. K nejčastěji využívaným formám patří na sondy vázaná 

geotermální zařízení, následované geotermálními zařízeními se systémy kolektorovými a studňovými. 

I přesto je geotermální energie z pohledu zajištění bezpečných dodávek energie a potenciálu na trhu 

s teplem uznávána jako významná domácí zásoba energie prozatím pouze v omezené míře. Se stále 

vzrůstajícími náklady na energii lze však v budoucnu počítat s dalším rozvojem geotermální energií 

vytápěných a klimatizovaných budov. 

13


Obr. 9: Stav využívání a dodávek obnovitelných zdrojů energie v Sasku 

Ve výzkumné oblasti vynikají v Sasku díky zkušenostem a dlouholeté praxi hlavně Bergakademie 

Freiberg a Hochschule Zittau / Görlitz. Současný vývoj v oblasti podpovrchové geotermální energie se 

týká především účinnosti a skladování energie. 

Dalším zajímavým výzkumným záměrem je také kombinace geotermální energie s ostatními 

obnovitelnými zdroji. Hlubinné geotermální projekty nejsou díky nedostatku teplé užitkové vody 

v kolektorech v Sasku zatím realizovány. Takováto, na termální vodě nezávislá, petrothermální 

hloubková energie se nalézá zatím z velké části pouze ve stádiu základního výzkumu. Obecně lze 

však říci, že se hloubková geotermální energie nachází v přímé konkurenci celosvětového boomu 

v oblasti těžby ropy a zemního plynu, a tudíž nemůže dosáhnout svého plného potenciálu. 

K problematice výroby elektřiny z geotermálních zdrojů se ozývají první pozitivní ohlasy, tudíž by se 

měla dále rozvíjet. 

14


2.3 Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie 

Technologie pro získávání geotermální energie jsou v současné době v procesu vývoje. V Německu 

existuje řada pilotních projektů, které si kladou za cíl, v co nejkratším časovém měřítku dodávat tuto 

el. energii do rozvodné sítě. Vzhledem k potenciálnímu významu této technologie pro ekologickou a 

energetickou politiku a vzhledem ke stále trvajícím nejistotám, zvláště v oblasti technického 

potenciálu, ekonomických možností a možných ekologických následků, byl podán návrh z okruhu 

parlamentních zpravodajů, tuto problematiku a možnosti v Německu podrobněji analyzovat v rámci 

běžícího monitoringu „Obnovitelné zdroje energie“. 

Toto je k nalezení v TAB Arbeitsbericht Nr. 84 „Möglichkeiten geothermischer Stromerzeugung in 

Deutschland. (Deutscher Bundestag Ausschuss für Bildung, Forschung und Technikfolgeabschätzung). 

2.4 Další možné aplikace geotermální energie 

Často preferované využití zemského tepla spočívá ve vytápění jak jednotlivých budov, tak i 

budovových komplexů (vytápění a teplá voda), a ve výrobě el. Proudu; možné je i využití termálních 

vod pro terapeutické účely. Méně známé je, že se zemské teplo může využít ke chlazení budov, 

k ukládání tepla a chladu v podzemí v podobě sněhu a ledu ze silnic, železnice, mostů eventuelně i z 

přistávacích drah. 

Geotermální energii můžeme rozdělit na následující oblasti: 

• podpovrchová geotermální energie 

• zvláštní případy (přechod k hloubkové geotermální energii) 

• hloubková geotermální energie 

• hydrotermální energie 

• Hot Dry Rock (HDR) - eventuelně Hot Fractured Rock (HFR) -technologie 

2.5 Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů 

Podpovrchový geotermální potenciál Saska bude v průběhu několika let zobrazen s celoplošným 

pokrytím na interaktivní digitální mapě odstupňované do 130m hloubky v měřítku 1 : 50 000. Vzniká 

takzvaný Geotermální atlas, který obsahuje mapy pro odběr ze čtyř rozdílných hloubek (40 m, 70 m, 

100 m, 130 m) jak i pro případ „pouze vytápění“, tj. 1 800 pracovních hodin ročně, tak pro „vytápění a 

ohřev vody“, což představuje ročně 2 400 pracovních hodin. Tyto mapy jsou k nalezení na internetu 

v podobě interaktivní mapové aplikace. Tištěné a vázané kopie nebudou vzhledem k této skutečnosti 

k dispozici. Geotermální mapy naleznetete na této adrese: 

http://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/geologie/9718.htm 

15


SÄCHSISCHES LANDESAMT FÜR UMWELT, LANDWIRTSCHAFT UND GEOLOGIE 

Projektgruppe Geothermie | Abteilung 10 Geologie 

Halsbrücker Straße 31a | 09599 Freiberg 

Postanschrift: Pillnitzer Platz 3 | 01326 Dresden Pillnitz 

Tel.: +49 03731 294 245 | Fax: +49 03731 294 201 

karina.hofmann@smul.sachsen.de | www.smul.sachsen.de/lfulg 

Pokud kliknete na mapu, otevře se interaktivní okno s celkovým pohledem na Sasko. Zde budou 

barevně označeny oblasti s dokončeným geotermálním mapováním. Mapování je provedeno v řezu 

listů TK-50 a obnáší vysoké náklady na zpracování, tudíž se dokončení plánuje podle LfUG na rok 

2015. 

Ovládání interaktivní mapy, příklady výpočtů a informace ke vzniku mapy mohou být nalezeny v 

příslušném návodu k mapě. (také na Sächsischen Geothermietag Dresden 30.10.2009) 

2.6 Výhled do budoucna 

Výrobě elektřiny z geotermálních zdrojů je připisován zvláštní význam především pro to, že jako 

domácí zdroj energie by byla schopna zajišťovat stálé dodávky elektrického proudu, a tím i potřebu 

kontinuálního zajišťení „Obnovitelného zatížení“. Kromě toho existuje v Německu značný technický 

potenciál, který může posunout výrobu elektřiny v budoucnu do energeticko-ekonomicky relevantního 

měřítka. To by umožnilo přispět geotermální energii k ochraně životního prostředí a zachování zdrojů. 

Tyto přednosti se však střetávají i s problémy, a to hlavně z hlediska ekonomického. Především, 

pokud bude geotermální elektřina získávána současně s využitelným teplem v kombinované výrobě 

tepla a el. energie, se otevírá otázka, jaký podíl potenciálu by mohl být začleněn do současného 

energetického systému. 

16


3. Díl III – Česko - Biomasa 

3.1. Úvod 

V podmínkách České republiky je k výrobě obnovitelných zdrojů energie možno využít energii vody, 

větru, biomasy, bioplynu, solární energii, geotermální energii a energii okolního prostředí a kapalná 

biopaliva. V rámci tohoto dokumentu bude stručně objasněn a popsán potenciál biomasy na území 

České republiky, jedna kapitola bude zaměřena na potenciál v rámci Ústeckého kraje. 

Při využívání biomasy pro energetické účely dochází ke spalování dřevní a rostlinné hmoty. Biomasa 

se rozděluje na následující kategorie (MPO, 2009): 

• Palivové dřevo 

• Dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě 

• Rostlinné materiály 

• Brikety a pelety 

• Celulózové výluhy 

• Dřevěné uhlí 

Výroba elektřiny z biomasy v České republice je prozatím na minimální úrovni, hrubá výroba elektřiny 

z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 % (MPO, 

2009), podíl biomasy z celkové hrubé domácí výroby činí pouhých 1,34 %. Národní cíle pro ČR jsou 

stanoveny na 8 % v roce 2010. V roce 2008 bylo k výrobě elektřiny využito 865 tisíc tun biomasy, což 

je o 200 tisíc tun více než v roce 2007 (MPO, 2009). 

V roce 2008 bylo vyrobeno 1 171 GWh elektřiny z biomasy, což je více než v roce předchozím (968 

GWh). Narostlo zejména využívání dřevního odpadu, pilin a štěpky. Vedle „tradičních“ paliv – dřevního 

odpadu, pilin a štěpky (578 tisíc tun) a celulózových výluhů (224 tisíc tun) byl v roce 2008 

zaznamenán pokles spotřeby neaglomerované rostlinné hmoty (v roce 2006 62 tisíc tun, 16 tisíc tun 

v roce 2007 a 15 tisíc v roce 2008). Spotřeba pelet a briket oproti tomu vzrostla o 8 tisíc tun (24 tisíc 

tun) (MPO, 2009). 

Počet 

subjektů 

Výroba 

elektřiny 

(MWh) 

Vlastní 

spotřeba vč. 

ztrát (MWh) 

17 

Dodávka do 

sítě (MWh) 

Přímé 

dodávky 

(MWh) 

Spotřeba 

paliva (t) 

27 1 170 527,4 589 198,6 581 328,7 0,0 865 116,3 

Tab. 1: Výroba elektřiny z biomasy v roce 2008


V České republice je z biomasy primárně produkována tepelná energie. Největší podíl na této 

produkci pak má produkce tepla v domácnostech, kde je přednostně využíváno palivové dřevo. V níže 

uvedené tabulce je znázorněna výroba tepla v ČR. 

Palivo Počet 

Odpad, štěpky, 

apod. 

respondentů 

Hrubá výroba 

tepla (GJ) 

18 

Vlastní 

spotřeba a 

ztráty (GJ) 

Prodej tepla 

(GJ) 

Spotřeba 

paliva (t) 

699 8 297 771,,9 7 208 516,8 1 089 255,1 1 023 815,9 

Palivové dřevo 520 355 809,9 355 351,2 458,7 34 718,8 

Rostlinné materiály 51 258 500,6 74 955,1 183 545,4 22 390,4 

Brikety a pelety 85 211 316,4 78 331,2 132 985,2 16 402,8 

Celulózové výluhy 2 6 339 164,8 6 019 045,4 320 119,4 787 471,4 

Ostatní biomasa 0 0 0 0 0 

Celkem 1 186 15 462 553,5 13 736 199,7 1 726 363,8 1 884 799,3 

Tab. 2: Výroba elektřiny z biomasy podle jejich typů v roce 2008 

*Bez domácností a drobných spotřebitelů 

Dř. štěpka, 

odpad 

Celulózové 

výluhy 

Rostlinné 

materiály 

Brikety a 

pelety 

Ostatní 

biomasa 

Počet 

respondentů 

Výroba 

elektřiny 

(MWh) 

Vlastní 

spotřeba vč. 

ztrát (MWh) 

Tab. 3: Výroba tepelné energie z biomasy v roce 2008* 

Dodávka do 

sítě (MWh) 

Přímé 

dodávky 

(MWh) 

Spotřeba 

paliva (t) 

21 603 047,9 131 813,6 471 234,4 0 579 384,1 

2 458 468,7 436 656,7 21 812,0 0 224 342,2 

7 23 085,2 2 722,2 20 363 0 15 120,4 

7 84 535,6 18 006,2 66 529,4 0 44 924,6 

1 1 390 0 1390 0 1 345 

V tabulce nejsou zahrnuty domácnosti a drobní spotřebitelé, jelikož množství tepla vyrobených tímto 

způsobem není zjistitelné, nejsou plně známy jejich zdroje. Nejvíce využívány jsou celulózové výluhy 

(787 tisíc tun). Podíl neaglomerovaných rostlinných materiálů je stále nízký, a to 22 tisíc tun. 

V domácnostech připadá největší podíl na palivové dříví z lesa, z údržby zeleně, ze samosběru či 

z nákupu od specializovaných prodejců.


Palivo Na výrobu elektřiny Na výrobu tepla Celkem 

Dřevní odpad, štěpka, piliny atd. 579 384 1 023 816 1 603 200 

Palivové dřevo - 34 719 34 719 

Rostlinné materiály 15 120 22 390 37 511 

Brikety a pelety 44 925 16 403 61 327 

Celulózové výluhy 224 342 787 471 1 011 814 

Ostatní biomasa 1 345 0 1 345 

Celkem 865 116 1 884 799 2 749 916 

Odhad spotřeby dřeva v domácnostech 

Vývoz biomasy vhodné k energetickým účelům 

Celkem energeticky využitá či vyvezená biomasa 

Tabulku 4: Celkové energetické využití biomasy v roce 2008 (tuny) 

3.2 Výběr vhodného druhu biomasy 

19 

3 397 340 

719 503 

6 866 759 

Pro energetické využití je možné využít celou škálu paliv z biomasy. Rozhodnutí pro využití daného 

druhu biomasy jsou dána několika charakteristikami. Mezi nejdůležitější patří samozřejmě cena 

biomasy vůči vyprodukované energii, dostupnost biomasy, vhodnost pro energetické využití, 

manipulovatelnost a další. Z důvodu kategorizace se většinou biomasa vhodná pro spalování 

rozděluje dle jejího původu na biomasu zbytkovou a biomasu cíleně pěstovanou. Biomasa zbytková 

vhodná pro energetické využití pochází především ze zemědělské výroby, coby vedlejší produkt 

potravinářské produkce. Cíleně pěstovaná biomasa se v poslední době začíná prosazovat díky 

možnosti využití ploch, které nejsou vhodné pro potravinářskou produkci a dále díky vyvážení 

nadprodukce potravin. Biomasa těchto dvou původů pak může být dále buď využívána přímo, nebo je 

dále upravována na kompaktní biopaliva. 

3.2.1 Druhy biomasy 

Biomasu lze dělit dle základních kritérií. Jednak dle původu lze rozlišovat biomasu cíleně pěstovanou 

a odpadní a dále dle formy biomasy. Vzhledem k tomu, že energetické využívání biomasy je 

procesem, jehož ekonomičnost je silně ovlivněna i právními podmínkami, respektive bonusy za 

produkci energie, bude přehled druhů biomasy proveden dle kategorizace vyhlášky č. 453/2008 sb.


Skupina Druh biomasy Původ Konkurence 

20 

Vhodnost využití ve 

velkých energ. 

zdrojích 

1 Energetické plodiny Cíleně pěstované - + 

1 RRD Cíleně pěstované - + 

2 Obilná sláma Zemědělské zbytky 

Živočišná produkce, 

hnojení 

2 Sláma olejnin Zemědělské zbytky Hnojení + 

2 Kukuřičné zbytky Zemědělské zbytky 


hnojení 

2 Otruby Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 

2 Slunečnicový šrot Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 

2 Řepkový šrot Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 

2 

Znehodnocené zrno a 

semena olejnin 

Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 

2 Ostatní rostlinná pletiva Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 

2 Řepné řízky Cukrovarnictví 

2 Pivovarnické mláto Pivovarnictví 

2 Tráva 

2 Kaly z ČOV ČOV 


anaerobní digesce 


anaerobní digesce 

Úprava krajiny, úprava 

Živočišná produkce + 

městských prostorů 

Hnojení, anaerobní 

digesce 

2 Dřevo do průměru 7cm Lesní zbytky - + 

2 Hroubí do délky 1 m Lesní zbytky - + 

2 Zelená štěpka Lesní zbytky - + 

2 Použité dřevo Odpady - + 

2 Zbytky z produkce celulózy Produkce celulózy - + 

2 

2 

Kompost nevyhovující 

jakosti 

Výmět z rozvlákňování 

odpadního papíru a lepenky 

Kompostárny - - 

Odpady, recyklace - - 

2 Deinkingové kaly Papírnické odpady - - 

+ 

+ 

0 

0 

-


2 

Zbytková biomasa z 

kožedělného a textilního 

průmyslu 

Kožedělný a textilní 

průmysl 

Skupina Druh biomasy Původ Konkurence 

21 

- - 

Vhodnost využití ve 

velkých energ. 

zdrojích 

3 Piliny Dřevařský průmysl - + 

3 Hobliny Dřevařský průmysl - + 

3 

Odřezky a dřevo určené pro 

materiálové využití 

Dřevařský průmysl - + 

3 Krajiny, odřezy, řezivo Dřevařský průmysl - + 

3 Palivové dřevo 

3 

Sulfátový, sulfitový výluh, 

surové tálové mýdlo 

Dřevařský průmysl, 

lesní zbytky 

Vytápění 

domácností 

Papírnické odpady Hnojení - 

4 Zbytkový jedlý olej a tuk Odpady, Průmysl Anaerobní digesce - 

4 

Rostlinné oleje a živočišné 

tuky 

Zemědělství Anaerobní digesce - 

4 Výpalky Lihovarnictví Anaerobní digesce 0 

4 Alkoholy z biomasy Lihovarnictví - - 

4 Ostatní kapalná biopaliva Produkce biopaliv 

4 Kůra 

Lesní zbytky, 

Dřevařský průmysl 

Doprava, malé 

motory 

+ 

- + 

5 BRO z kuchyní a stravoven Gastroodpady Anaerobní digesce - 

5 BRKO a průmyslové BRO 

Vytříděný komunální a 

průmyslový odpad 

Anaerobní digesce - 

Poznámka: + lze využívat, 0 omezená využitelnost, nutná úprava paliva, - nevhodné k využití 

Tabulka 5: Přehled druhů biomasy a jejich původu a konkurenčních odvětví dle vyhlášky 

453/2008 sb. 

-


3.2.2 Cíleně pěstovaná biomasa 

3.2.2.1 Energetické plodiny 

V České republice máme několik skupin cíleně pěstovaných energetických plodin, které se dají dělit 

na jednoleté, víceleté či trvalé, dále dle botanického rozdělení na obiloviny, traviny a velká skupina 

rostlin dvouděložných. Hlavním kritériem při pěstování biomasy je vysoký výnos nadzemní hmoty, pro 

přímé spalování jsou vhodné zejména plodiny, které dosahují výnosu kolem 10 t suché hmoty z 1 ha. 

Následující tabulka nabízí přehled vybraných energetických plodin, pěstovaných v rámci České 

republiky. 

Plodina Termín 

setí 

Výsevek 

[kg/ha] 

22 

Šířka 

řádků 

[cm] 

Výnos 

suché 

hmoty 

[t/ha] 

Spalné teplo 

(s popelovinami) 

[GJ/t] 

Čirok cukrový květen 20 25 11,5 17,588 

Sorghum 

Moench. 

sacharatum (L.) 

Čirok obecný květen 20 25 zrno 5,8 17,633 

Sorghum bicolor (L.) Moench 

Hyso (kříženec) začátek 

Sorghum x Sorghum sudanense května 

24-30 25-30 10,6 17,657 

Katrán přímořský Krambe duben 20 25 zrno 2,09 

Crambe maritima L. 

sláma 2,11 

Konopí seté květen 100 

Cannabis sativa L. 

15-130 

Koriandr 

Koriandrum sativum L. 

setý duben 20 25 

Laskavec kříženec Sterch. duben 0,5-1 50 

Amaranthus chlorostachys Willd. 

12,5 8,85-10,5 18,060 

Lnička jarní Camelina sativa (L.) březen 10 12,5 zrno 1,8 

Crantz. 

sláma 2,59 

Lnička ozimá Camelina sativa (L.) konec 

Crantz. 

srpna 

Proso seté Panicum miliaceum L. začátek 

května 

10 12,5 zrno 1,8 

sláma 3,52 

20-80 25-30 

Roketa setá Eruca sativa Miler. duben 5-6 12,5


Plodina Termín 

setí 

Slunečnice setá Helianthus annus březen- 

L. 

duben 

Sudánská tráva Sorghum začátek 

sudanense (Piper) Staf in Prain května 

Výsevek 

[kg/ha] 

23 

Šířka 

řádků 

[cm] 

Výnos 

suché 

hmoty 

[t/ha] 

Spalné teplo 

(s popelovinami) 

[GJ/t] 

24-30 25-30 8,3 16,7 (výhřevnost) 

24-30 25-30 

Světlice barvířská Saflor březen 20-25 25 zrno 2,59 

Carthamnus tinctorius L. 

sláma 4,91 

Zdroj: VÚRV 

Tab. 6: Přehled vybraných energetických plodin 

3.2.2.2 Energetické dřeviny – plantáže rychle rostoucích dřevin 

Výhřevnost rychle rostoucích dřevin (RRD) je srovnatelná s ostatními dřevinami. Mezi nejvíce 

perspektivní dřeviny se v našich podmínkách jeví topoly a vrby, které snáší zdejší podmínky a 

poskytují dostačující výnos (za dobrý výnos můžeme považovat 8-10 tun na hektar sušiny za rok). 

Plantáže v ČR nejsou zakládány a do budoucna ani nebudou na nejúrodnějších půdách, proto se před 

založením musí vybrat území, vhodné klimaticky, půdně i ekonomicky. Pro zdárný růst a životodárnost 

plantáže je důležitý zejména dobrý výběr stanoviště a správné klony řízků na danou lokalitu. VÚKOZ 

zpracoval rámcovou typologii zemědělských půd, která může při výběru pomoci. Seznam s druhy 

dřevin (klony) povolenými pro zakládání porostů r.r.d. s využitím finanční podpory státu (NV 505/2000 

a jeho novelizace) je každoročně zpřesňován metodickými pokyny MŽP a Mze. 

Řada druhů a klonu topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště a některé snesou i 

dočasné zaplavení po dobu až 50-60 dní. Velmi dobře rostou na říčních náplavách nebo i na 

površích bez vegetace např. náspech, stavebních úpravách, navážkách, lesních pasekách dobře 

zásobených vodou. 

3.2.3 Zbytková biomasa 

− Rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby: kukuřičná, obilná, řepková sláma, zbytky po 

likvidaci křovin a lesních náletů, dřevní odpady ze sadů a vinic, luk a pastvin. 

− Lesní odpady: dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny, palivové dřevo, 

manipulační odřezky, klest. 

− Organické odpady z potravinářských a průmyslových výrob (odpady z provozů na zpracování 

a skladování rostlinné produkce, odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, cukrovarů, konzerváren, 

z vinařských provozů, odpady ze stravovacích provozů, odpady z dřevařských provozů – 

odřezky, hobliny, piliny, odpady z papíren), 

− Organický podíl tuhých komunálních odpadů, komunální organické odpady z venkovských


sídel, kaly z čistíren odpadních vod, odpadní organické zbytky z údržby zeleně a travnatých 

ploch. 

− Odpady z živočišné výroby: exkrementy z chovů hospodářských zvířat, zbytky krmiv, odpady z 

mléčnic a z přidružených zpracovatelských kapacit. 

3.3 Ústecký region – potenciál biomasy 

Základní charakteristika 

Rozdělení a intenzita zemědělské výroby v tomto kraji (tj. okresy Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Most, 

Teplice, Ústí nad Labem) se vyznačuje velkou variabilitou, což je dáno zejména vysokou koncentrací 

průmyslu a těžbou hnědého uhlí v okresech Chomutov, Most,Teplice a Ústí nad Labem a rovněž 

přítomností hřebene Krušných hor, které zabírají nejméně třetinu uvedených okresů. Okresy Louny a 

Litoměřice jsou převážně zemědělské, okres Děčín má extenzivní zemědělskou výrobu a vysoké 

zastoupení chovu skotu. V následující tabulce jsou znázorněny plochy zemědělských a lesních 

oblastech v této oblasti. 

Celková výměra území Ústeckého kraje 5 335 km 2 , což odpovídá 6,7 % rozlohy ČR. Lesní pozemky 

(1 582 km2) jsou na 29,7 % území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesnění o 11 % nižší. 

Zemědělská půda zaujímá přes 52 % rozlohy kraje, v tom je 35,5 % orné půdy, jejíž podíl ve srovnání 

s ČR je o 10 % nižší. Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebene Krušných hor 

a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin a v okolí soutoku Ohře a Labe je rovinatý. 

Klimaticky leží větší část kraje (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středně teplé oblasti, kde bývá okolo 

60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes 8° C a roční průměrný úhrn srážek 

do 600 mm. Území v blízkosti jihozápadní a západní hranice kraje a území se severovýchod a jih 

od Děčína je v oblasti mírně teplé s cca 40 letními dny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční 

teplotou okolo 7°C. Krušné hory se nacházejí v chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 

mrazovými dny a průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 5°C a až 1 000 mm ročního úhrnu srážek 

podobně jako ve Šluknovském výběžku. 

24


Obr. 1: Generalizované kategorie využití analyzovaného území na základě dat CLC 

2000 

Kraj zastoupení kategorií výměra k.ú. 1 lesní zemědělská orná ttp 2 vinice chmelnice sady 3 zahrady 4 

okresy ha ha ha ha ha ha ha ha ha 

Děčín 90860 44808 36410 11192 22497 0 0 377 2344 

Chomutov 93532 34446 39235 23808 13666 22 16 905 818 

Litoměřice 103215 16828 73728 60280 7036 249 1485 2711 1967 

Louny 111765 17518 80207 67255 5619 12 4929 1187 1205 

Most 46716 15486 13545 9447 3007 105 0 422 564 

Kraj zastoupení kategorií výměra k.ú. 1 

lesní zemědělská orná Ttp 2 

25 

vinice chmelnice Sady 3 Zahrady 4 

Ústí nad Labem 40444 12681 18357 5275 11922 0 0 211 949 

Česká Lípa 113708 52844 45871 26003 17938 0 45 291 1595 

Celkem 647165 159949 323303 120474 88020 388 6475 6511 10373 

1 Celková výměra území je základní zeměměřičský podklad evidence pozemků. Každá obec má zpravidla 

vymezeno katastrální území, může však ležet i na více katastrálních územích. Ukazatel je součtem 

katastrálních území obcí v daném okrese. 

2 Trvalé travnaté porosty zahrnují louky, pastviny a pastevní výběhy. 

3 Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy, též pozemky, kde 

se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů a pozemky, kde se pěstuje rybíz nebo angrešt. 

4 Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné 

zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři 

až do výměry 0,25 ha.


Tab. 7: Celková výměra ploch, zastoupení kultur a lesní půdy v roce 2006 

Kraj zastoupení porostů jehličnaté listnaté 

okresy ha ha 

Děčín 39526,75 10238,65 

Litoměřice 7717,99 8258,06 

Most 6657,96 7984,2 

Teplice 7289,83 9407,9 

Ústí nad Labem 3340,27 8992,31 

Česká Lípa 39526,75 10238,65 

Vybrané okresy celkem 104059,55 55119,77 

Tab. 8: Zastoupení druhů lesa v zájmovém území (ha) 

Největší podíl ze sledované výměny zaujímají obilniny a to 73,47 %, zastoupení plodin je následující, 

největší část pšenice ozimá a jarní (65,4%), ječmen jarní sladovnický (19,6 %), krmné obiloviny (7,3 

%), žito a triticale (4,5 %). Dále jsou na orné půdě zastoupeny řepka (9,14 %), cukrovka (0,3 %) a 

kukuřice (1,5%). Dále se pěstují víceleté pícniny, slunečnice a konopí. 

Obr. 2: Kategorie výnosovosti orné půdy podle BPEJ zastoupených v katastru 

26


Svozové vzdálenosti Sláma 

obilovin 

Sláma 

řepka 

Seno louky a Lesní těžební Celkem 

pastviny 

27 

biomasa 

biomasy 

km t t t t t Gj 

Energetický 

obsah celkem 

do 50 214 453 28 651 133 786 35 985 412 875 5 960 787 

50 až 75 211 161 28 211 71 334 31 303 342 009 4 940 184 

75 až 100 47 717 6 375 71 058 24 178 149 327 2 036 212 

celkem 473 330 63 238 276 178 91 465 478 598 12 937 184 

Tab. 9: Produkční potenciál za sledované území a druh biomasy ve třech svozových 

vzdálenostech


4. Díl IV: Česko – Geotermální energie 

4.1 Úvod 

Do této kategorie se dle současné evropské energetické statistiky zařazuje využívání tepla získaného 

z nitra země k výrobě elektřiny, či k přímému vytápění budov nebo zemědělských zařízení (skleníky) 

atp., bez využití tepelných čerpadel (MPO, 2008), pomocí nich se však geotermální energie využívá. 

Tepelná čerpadla nebo výměníky tepla využívají zemské teplo o nižší teplotě. Obecně vhodnější je 

považovat čerpadlo za energeticky efektivní technologii, která využívá jen část OZE (půda, voda, 

vzduch, odpadní teplo) (Zpráva nezávislé komise, 2008). 

Přímé využívání geotermální tepelné energie není v ČR pravděpodobně prováděno. Dle Zprávy 

nezávislé komise (2008) je v našich podmínkách nutné uvažovat mimo tepelných čerpadel pouze se 

systémem „hot dry rock“ (HDR), které spočívá v navrtání nepropustné horniny, českého krystaliniku, a 

vytvoření propustného kolektoru, kterým protéká voda, vracející se čerpacím vrtem v podobě horké 

vody až páry opět k povrchu. 

Projekty na případnou výrobu elektrické energie nepřímo z energie geotermální jsou zatím ve stádiu 

příprav a úvah (MPO 2008). Nejdále zatím postoupil projekt využití geotermální energie v 

Litoměřicích. Na úspěchu tohoto projektu, kde je počítáno s kombinovanou výrobou elektrické a 

tepelné energie, nepochybně závisí rozvoj využívání této energie v další lokalitách ČR. Elektrárna by 

měla poskytovat přibližně 50 MW tepelné a 5 MW elektrické energie ročně. (Schuhová, 2010). 

Část města Děčína je též vytápěna pomocí geotermální energie, získané z podzemního jezera, ze 

kterého teče voda o teplotě 30°C z hloubky 550 m na povrch. Pomocí tepelných čerpadel (2 x 3,28 

MWt), je teplo podzemní vody užíváno k efektivnímu předehřívání doplňovací vody z potrubního 

topení z teploty asi 55°C na asi 72°C. 

Specifické je využití termálních vod v lázních a bazénech, tyto hodnoty se ovšem nezapočítávají do 

statistiky využívání OZE. 

28 

Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro 

posouzení energetických potřeb České 

republiky v dlouhodobém časovém horizontu 

(2008) 

Obr. 1: Příhodné oblasti pro využití 

geotermální energie v České 

republice


4.2 Tepelná čerpadla 

Tepelná čerpadla jsou zařízení, která umožňují odebírat teplo z okolního prostředí (půda, voda, 

vzduch, odpadní teplo atp.) a převádět ho na vyšší teplotní hladinu. Jen ta část vyrobené energie, 

která odpovídá využité energii okolního prostředí, je chápána jako obnovitelná. Primární zdroje pro 

tepelné čerpadlo jsou 

• Zemské teplo (z půdy, hornin, vody) 

• Okolní vzduch 

• Odpadní teplo a vody 

• Povrchová voda 

• Podzemní prostory 

Situace v ČR 

V roce 2005 bylo na český trh nainstalováno a dodáno necelých 1 800 tepelných čerpadel o tepelném 

výkonu zhruba 25 MW (MPO, 2006). V následujícím roce byl zjištěn podstatný nárůst, a to 2 500 nově 

instalovaných čerpadel o výkonu přes 40 MW (MPO, 2007). V roce 2007 je zaznamenán opět vzrůst, 

a to 3 615 tepelných čerpadel o celkovém výkonu 49 MW (MPO, 2008), další rok již 4 000 čerpadel o 

výkonu přes 55 MW (MPO, 2009). 

Rozvoj využívání tepelných čerpadel u nás nastal na počátku 90. let 20. století, i když první kusy se 

objevily již v 50. a 60. letech 20. století (zahraniční výroba). V tuzemsku se začaly vyrábět v 80. letech 

20. století. V grafu 1 je znázorněn vývoj počtu instalací tepelných čerpadel od počátku devadesátých 

let až do roku 2002. 

Graf 1: Počty instalací tepelných čerpadel v letech 1993 – 2002 (Zdroj: Petrák, 2004) 

29


Následující tabulka ukazuje orientační přehled odběratelů tepelných čerpadel dle let. Jedná se pouze 

o orientační přehled, data jsou získána od hlavních distribučních společností (ČEZ a. s., Pražská 

energetika a.s., E. ON Distribuce a.s.) (MPO, 2009). Domácnosti např. provozují v sazbách D 45/46, 

řada odběrných míst je osazena více čerpadly a větší firmy sazby C55/56 nevyužívají. 

Sazba 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 

C55 161 227 414 475 478 489 489 

D55 2 541 3 449 5 312 6 012 6 030 6 067 6 108 

C56 0 0 0 0 0 0 0 

D56 0 0 0 0 0 0 0 

Firmy celkem 161 227 414 551 710 834 947 

Domácnosti 

celkem 

2 541 3 449 5 312 6 795 9 095 11 257 14 199 

Tab. 1. Přehled počtu odběratelů provozujících tepelná čerpadla 

30 

Zdroj: MPO, 2009 

Následující tabulku ukazuje, které typy tepelných čerpadel jsou nejvíce využívány. Nižší průměrný 

instalovaný výkon čerpadel vzduch – vzduch je dán zejména jejich instalací v objektech, které mají 

nízkou tepelnou ztrátu. Vzduch-voda obsahují i ventilační tepelná čerpadla na odpadní vzduch 

(rekuperace). V této tabulce byly také zahrnuty výsledky jen hlavních dodavatelů čerpadel, proto je 

tento odhad nutno brát s rezervou (MPO, 2009). 

Vzduch – 

vzduch 

Vzduch – 

voda 

Počet Podíl (%) Tepelný výkon 

(kW) 

Tab. 2 Odhad celkové dodávky tepelných čerpadel v roce 2008 

Podíl (%) Průměrný 

60 2,27 787 2,2 13,1 

1150 43,53 15 173 42,53 13,2 

Země – voda 1381 52, 27 18 764 52,38 13,6 

Voda – voda 51 1,93 1 101 3,07 21,6 

Jiné 0 0,00 0 0 0 

Celkem 2 642 100 35 826 100 13,6 

výkon (kW) 

Zdroj: MPO, 2009


Zdroj: MPO, 2009 

Tab. 3. Instalace v domácnostech vybrané k podpoře ze SFŽP v roce 2008 

4.3 Závěr 

V dokumentu byla využita data Ministerstva průmyslu a obchodu, která ovšem nejsou zcela kompletní, 

jelikož ne všechny oslovené firmy poskytly informace o sobě. Výsledky šetření jsou však dostatečně 

přesné pro popsání reálného stavu tepelných čerpadel v České republice. 

Trend tepelných čerpadel u nás narůstá, růst cen ostatních energií zájem o tuto oblast jen navýší, 

v současnosti je navíc možné získat na takovýto druh vytápění dotace od SFŽP. 

4.4 Zdroje: 

Počet instalací Instalovaný tepelný výkon (kW) 

Hlavní město Praha 5 66,1 

Středočeský kraj 19 204,2 

Jihočeský kraj 19 203,9 

Plzeňský kraj 1 6,9 

Karlovarský kraj 7 80,1 

Ústecký kraj 18 193,8 

Liberecký kraj 11 168,1 

Královéhradecký kraj 13 141,5 

Pardubický kraj 5 51,9 

Vysočina 6 86,3 

Jihomoravský kraj 4 37,3 

Olomoucký kraj 1 6,5 

Zlínský kraj 2 15 

Moravskoslezský kraj 12 103,5 

Celkem 123 1 365,1 

Tepelná čerpadla v roce 2008. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2009 




Petrák. Tepelná čerpadla v České republice. VVI 5/2003. TZB – info, 2004 

Statistika tepelných čerpadel. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2005 

Schuhová T.. První geotermální elektrárna v ČR: Liberec nebo Litoměřice? 2010. Dostupné 

z www.nazeleno.cz 

Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v 

dlouhodobém časovém horizontu. 2008 

31


5. Příloha 

5.1 Saské subjekty zabývající se biomasou 

Firma Ulice/Straße Město/Stadt 

PSČ/ 

PLZ 

web e-mail Tel. 

Agrargenossenschaft 

„Bergland“ Clausnitz e.G. 

Hauptstr. 13 

Rechenberg- 

Bienenmühle 

09623 - - 

+49-37327- 

1403 

Agrargeselllschaft 

Reinhardtsgrimma AG 

Zur Alten Schäferei 19 Reinhardtsgrimma 01768 - - +49-35053- 

42403 

Altenberger Heizung-,Sanitärund 

Brandschutz GmbH 

Hauptstr. 82 

Altenberg OT 

Schellerhau 

01773 www.altenberger-hsb.de Altenberger-hsb@gmx.de +49-35052- 

25330 

Bioenergiehof Böhme Dorfstrasse 44 

Schmiedeberg OT 

Obercarsdorf 

01762 http://bioenergiehof-boehme.de Info@bioenergiehof-boehme.de +49-3504- 

611448 

Büttner Heizung Sanitär Rathausstr. 12 Altenberg 01773 - - +49-35056- 

31831 

Dresdner Vorgebirgs Agrar 

AG 

Pulverweg 1 Hänichen 01728 - - +49-351- 

4720754 

ED energie.depot GmbH Heidestr. 70 Radeberg 01454 www.energie-depot.com Info@energie-depot.com +49-3528- 

418142 

Ehrenberger Landservice 

GmbH 

Hauptstr. 105 

Hohnstein OT 

Ehrenberg 

01848 www.landservice-ehrenberg.de Info@landservice-ehrenberg.de +49-35975- 

81252 

Elektro+Solar Matthias 

Fischer. 

Veteranenstr. 3 Dresden 01139 www.elektro-solar.de Fischer@elektro-solar.de +49-351- 

8488759 

Energietisch Altenberg e.V. Platzd des Bergmanns 2 Altenberg 01773 www.energietisch-altenberg.de 

Dietrich.papsch@energietischaltenberg.de 

+49-35052- 

29514 

Erneuerbare Energie 

Großhandel GmbH 

Barbarastr. 41 Dresden 01129 www.eegh.de Info@eegh.de +49-351- 

79525540 

Forstverwaltung Bühlau Heidemühlenweg 38 Dresden 01324 

- 

- 

+49-351- 

4605934 

Grundmann Andreas Solarund 

Heizungsbau 

Morgenleite 4 Dresden 01237 www.grundmann-haustechnik.de Mail@grundmann-haustechnik.de +49-37327- 

1403 

Holzhof Dresden – BOL 

GmbH 

Meschwitzstr. 21 Dresden 01099 www.holzhof-dresden.de Info@holzhof-dresden.de +49-351- 

2060795 

Sächsisches Forstamt 

Tharandt 

Mühlweg 2a Kurort Hartha 01737 - - +49-35203- 

33889 

SenerTec Center Sachsen 

e.K. 

Karlsbader Str. 65 Rittersgrün 08355 www.senertec-sachsen.de Sachsencenter@gmx.de +49-37757- 

88288 

Trockenwerk GmbH 

Großhartmannsdorf 

Muldaer Str. 1 Großhartmannsdorf 09618 www.tkwghd.de Info@tkwghd.de +49-37329-291 

32


Umweltbildungszentrum 

Johannishöhe 

VEE Sachsen e.V. 

- Tharandt 01737 www.johannishoehe.de Info@johannishoehe.de +49-35203- 

37181 

Vereinigung zur Förderung 

der Nutzung der 

Erneuerbaren Energien 

Schützengasse 16 Dresden 01067 www.vee-sachsen.de Info@vee-sachsen.de +49-351-4943- 

347 

Verbraucherzentrale 

Sachsen-Beratungszentrum 

Dresden 

Fetscherplatz 3 Dresden 01307 - Vzs.bzd@t-online.de +49-351- 

4416208 

Waldwirtschaft Göhler Altenberger Str. 71 Schmiedeberg 01762 www.waldwirtschaft-goehler.de Info@waldwirtschaft-goehler.de +49-35052- 

29838 

Wettinische Fortsverwaltung Am Schlosspark 14 

Radeburg OT 

Berbisdorf 

01471 www.wettinische-forstverwaltung.de 

Kontakt@wettinischeforstverwaltung.de 

+49-35208- 

34682 

Die ausführlichen Adressen finden Sie in der Onlineversion unter www.tzdresden.de/projekte.html Weitere Biogasanlagen mit landwirtschaftlicher 

Biomasse im Landkreis Löbau – Zittau können unter www.bioenergynet.eu - Machbarkeitsstudie S.89 gefunden werden. 

33


5.2 Saské subjekty zabývající se geotermální energií 


PSČ/ 

PLZ 


Elektro-Sanitär Paul Uthmannstr. 35 Dresden 01169 www.esp-dd.de Info@esp-dd.de 

+49-351-41406- 

0 

Elektroinstallation Roland 

Mart 

Stuppener Str. 101 Dresden 01259 www.elektromeister-mart.de Info@elektromeister-mart.de +49-351- 

2023913 

Erdwärme Solartechnik GbR 

Radeberg 

Haustechnik&Service 


Heinrich-Gläser-Str. 17 Radeberg 01454 www.erdwaerme-solartechnik.de.tl 

34 

Info@erdwaermesolartechnik.de.tl 

+49-3528- 

229408 

Kesselsdorfer Str. 46 Dresden 01159 www.hts-dresden.de Th.vogel@hts-dresden.de +49-351- 

416650 

Hoch- und Tiefbau GmbH Sora Nr. 5A Klipphausen 01665 www.uwerisse.de Info@uwerisse.de +49-35204-789- 

0 

i.b.t.a. Ing.-Büro T.Arnold Uthmannstr. 69 Dresden 01169 www.ibta.de Arnold@ibta.de +49-351- 

4030394 

Ingenieurbüro Dr. Scheffler & 

Partner GmbH 

Fiedlerstr. 4 Dresden 01307 www.ib-scheffler.de Info@ib-scheffler.de +49-351- 

254690 

Solar-Wärmepumpen- 

Heizungen GmbH 

KEMA IEV 

Fichtestr. 1 Coswig 01640 - - +49-3523- 

71228 

Ingenieursgesellschaft für 

Energieversorgung GmbH 


Gostritzer Str. 63 Dresden 01217 www.kema.com Contact-kema-iev@kema.com +49-351-871- 

9200 

Preiswert-heizen.de Forstweg 5 Freital 01705 www.preiswert-heizen.de Info@preiswert-heizen.de +49-351- 

6411214 

Reinhard Hönig-Alternative 

Energieanlagen 

Bergsiedlung 33a Dresden-Weixdorf 01108 www.ra-waermepumpen.de - +49-351- 

8900298 

Säuberlich Bad&Heizung Lugaer Str. 2 Dresden 01259 

www.saeuberlich-dresden.de Info@saeuberlich-dresden.de +49-351- 

2038016 

Sven Hammer Moderne 

Heiztechnik und Bäder 

Heizungsbau 

Thomas Heine Haustechnik 

und Montagedienstleistung 

Sachsenwerkstr. 31 Dresden 01257 - - +49-351- 

2133200 

Niedersedlitzer Str. 84 Dresden 01257 www.thomas-heine-haustechnik.de Thomas-heine@t-online.de +49-351- 

2060795 

Vogt Andre Sanitär- und 

Heizungstechnik 

Ernst-Thälmannstr. 21 Wilsdruff 01737 www.vogtsysteme.de Sanitaertechnik-vogt@arcor.de +49-35203- 

30519 

Wpsoft GbR Achtbeeteweg 10 Dresden 01189 www.wp-opt.de Info@wp-opt.de +49-351- 

4246712


5.3 České subjekty zabývající se biomasou 


PSČ/ 

PLZ 


Zemědělská bioplynová 

stanice Radovesice 

Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem 400 02 

Kompostárna Pitterling Důlní ulice Chudeřice 418 01 www.kompostarny.cz kompostarna@ekodendra.cz 

Kompostárna Nelson- areál 

skládky Nelson II 

Bezručova 28 Duchcov 419 01 

Coxys Důlní ulice Bílina 418 01 www.coxys.cz obchod@coxys.cz 603552464 

Jeem s.r.o. Kosá 278 Děčín 405 02 www.drevene-peletky.cz info@drevene-peletky.cz 777254214 

Kompostárna v areálu 

skládky Modlany II 

Kompostárna Jedlová hora, 

Provozovatel P-EKO 

Jiří Vacek Pražská 208/87 

Biotech progress, a.s. Drážďanská 517/52 

STZ, a.s. Žukovova 100/27 

Modlany 34 Modlany 417 13 

Masarykova 109 Ústí nad Labem 400 01 www.p-eko.cz/ p-eko@p-eko.cz 

Bílina-Pražské 

Předměstí 

Ústí nad Labem- 

Krásné Březno 


Střekov 

400 07 

35 

603583123 

www.av-vacek.cz jiri.vacek@av-vacek.cz 417 823 961 

post@biotech-pro.com 603 181 881 

400 03 www.stz.cz stz@stz.cz 475 291 111 

CZECH PELLETS, s.r.o. Stará 1387/10, Ústí nad Labem 400 01 www.czechpellets.cz info@czechpellets.cz 777 561 228 

Motejl V Úvoze 1418 

Sběrný dvůr bioodpadu 

Kladruby 

Roudnice nad 

Labem 

413 01 

Kladruby 415 01 

jiri.motejl@seznam.cz 

Libor Formánek Americká 1607/15 Teplice 415 01 libor@formaneklibor.cz 417 570 895 

Jan Matoušek Štefánikova 399/23 


Klíše 

400 01 

maty.rmz@seznam.cz 606 655 535 

Petr Macek Náves 102 Soběchleby 417 42 www.zemnipracemacek.webnode.cz/ 776 887 994 

Dřevo Z. Dvořák Klostermannova 1777/48 Děčín 405 02 http://www.palivovedrevozdvorak.cz/ info@drevo-zdvorak.cz 608 456 128 

Jiří Jehlička Jindřicha Plachty 192 


Mojžíř 

403 31 

jirikjehlik@seznam.cz 721 854 107 

LM Technologies Strážky 65 Ústí nad Labem 403 40 475 201 671 

PREOL, a.s. Terezínská 47 Lovosice 410 02 http://www.preol.cz/ info@preol.cz 416 564 800 

Setoi CZ Brozanská 365 

Bohušovice nad 

Ohří 

http://www.setoi.cz setoi@setoi.cz 604 479 732


ANIVEG ECO 8. května 165 Lovosice 410 02 www.aniveg.cz 416 570 111 

Karel Jonák Kleneč 203 

Roudnice nad 

Labem 

413 01 www.peletky-brikety.cz info@peletky-brikety.cz 723 333 815 

Farma MaP spol. s r.o. Libkovice pod Řípem 28 

Roudnice nad 

Labem 

413 01 

materna@c-mail.cz 603 182 910 

Bioplynová stanice Julčín Úštěk Úštěk 411 45 

Severočeské vodovody a 

kanalizace, a.s. 

Česká Lípa 

www.scvk.cz/ 

840 111 111 



Bystřany 

www.scvk.cz/ 

840 111 111 



Děčín - Boletice 

www.scvk.cz/ 

840 111 111 



Litoměřice 

www.scvk.cz/ 

840 111 111 



Most - Chánov 

www.scvk.cz/ 

840 111 111 



Neštěmice 

www.scvk.cz/ 

840 111 111 

Dalkia Česká republika, a.s. Trmice 

HEX Teplice spol. s r.o. Újezdeček č.e. 266 

Újezdeček, okres 

Teplice 

415 01 

Kogenerace Radim s.r.o. 

Tušimice - 

Chomutov 

Mondi Šťětí a.s. Litomĕřická 272 Štětí 41108 www.mondigroup.com 

36


5.4 České subjekty zabývající se geotermální energií 


37 

PSČ/ 

PLZ 


Termo Děčín Oblouková 25 Děčín 405 02 www.mvv.cz/termo_decin.html termo@termo.mvv.cz 412 552 440 

Free-therm s.r.o. U Skladiště 421 

Ústí nad Labem - 

Předlice 

400 01 www.free-therm.cz/ info@free-therm.cz 608 968 652 

Kespogas s.r.o. Vaníčkova 11 Ústí nad Labem 400 01 www.kespogas.cz kespogas@volny.cz 

AWAC TRADE s.r.o. Drážďanská 14 Ústí nad Labem 400 07 www.awactrade.cz/ at.cerpadla@email.cz 

EKOMONT Dc s.r.o Vítězství 95 Děčín 33 - Nebočady www.ekomontdc.cz info@ekomontdc.cz 412 547 650 

EKOREGULA, s.r.o Majakovského 169/6 Ústí nad Labem 400 01 www.ekoregula.cz/ ekoregula@ekoregula.cz 475 511 414 

Heron s.r.o. Ludvíkovice 211 Ludvíkovice 407 13 www.herondc.cz heron@volny.cz 412 512 044 

R.I.P. Děčín, spol. s r.o Březová 372/83 Děčín 405 02 www.rip.cz info@rip.cz 412 517 635 

Instalmont Beneš-Sárközi, spol. s 

r.o. 

Instalmont Beneš-Sárközi, 

spol. s r.o. Střední 11/10 

Dubí-Pozorka 417 03 www.instalmont.cz/ instalmont@seznam.cz 

Klimax Teplice, s.r.o. Teplická 45 Košťany 417 23 www.klimax.cz/ info@klimax.cz 

Jezbera a syn - TOPENÍ - VODA - 

PLYN 

Teplická 380/92 Děčín IV-Podmokly 

www.jezbera.cz jezbera@jezbera.cz 412 530 964 

G - TERM o.z. Českolipská 1996/9 Litoměřice-Předměstí 412 01 www.hennlich.cz g-term@hennlich.cz 416 711 111

Biomasa a Geotermálie - TZ Dresden - TZ Dresden

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?