Zpravodaj Unie geologických asociací č - ČAAG

Zpravodaj UGA 4/2007
Legislativa
Ještě jednou k novému stavebnímu zákonu
(Jan Marek)
K článku o novém stavebním zákonu 183/2006 Sb. z hlediska inženýrské i jiné geologie,
publikovaném v předchozím čísle 3/2007 tohoto časopisu, doplňujeme ještě komentáře ke
dvěma dalším prováděcím vyhláškám, které vyšly souběžně s uvedeným zákonem.
Na rozdíl od vyhlášek 500/2006, 501/2006, 502/2006 a 503/2006, ke kterým bylo
možno v průběhu jejich tvorby za Českou asociaci inženýrských geologů stihnout podat
(nevyžádané) připomínky, tvorba vyhlášek 498/2006 a 499/2006 se na Ministerstvu pro
místní rozvoj uskutečnila, aniž by se ČAIG o tom dozvěděla a nemohla je proto včas
připomínkovat. Jak to dopadlo?
Vyhláška 498/2006 Sb. se týká nově ustavené funkce autorizovaných inspektorů. Ti
by měli převzít na vlastní odpovědnost řadu úkonů vykonávaných dosud projektanty a
stavebními úřady, čímž by mělo dojít ke zjednodušení administrativy a k časovým úsporám
v jednotlivých fázích přípravy, realizace nebo kolaudace staveb. K tomu má Ministerstvo pro
místní rozvoj zřídit Koordinační radu pro autorizované inspektory, ustavit několik
odborných zkušebních komisí a přijímat vyjádření Komory k jednotlivým uchazečům. Ve
znění § 1 – 2 ani v dalším textu však není upřesněno, která komora takto může zasahovat do
výběru uchazečů, zdali to má být Česká komora architektů, nebo Česká komora
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, nebo nějaká jiná. (V této souvislosti
si musíme opětovně uvědomit a litovat, že dosud nebyla ustavena geologická komora, která
by mohla takový výběr uchazečů ovlivňovat, zejména upravovat rozsah znalostí od uchazečů
požadovaných).
V příloze 1 je uveden rozsah znalostí, který má uchazeč prokázat. V oblasti navrhování
a provádění staveb m.j. problematiku zakládání staveb a též problematiku geologie a
hydrogeologie podloží, mechaniky zemin, hydrogeologické průzkumy staveniště. Když
pomineme gramatickou kostrbatost formulace, zůstává uspokojení, že se takový požadavek
v seznamu jiných vůbec objevil. Zůstává ale údiv, proč se v jedné větě hned 2x objevuje
pojem hydrogeologie, zatímco inženýrská nebo stavební geologie (která hydrogeologické
aspekty staveniště v sobě nutně obsahuje) zmíněna vůbec není. Inženýrská (stavební) geologie
je aplikovaný obor geologických věd, který byl speciálně vyvinut už před řadou desetiletí
právě k tomu, aby územním architektům, stavebním inženýrům, projektantům a správním
orgánům podával soubor informací potřebných pro správný výběr staveniště, volbu způsobu
založení stavby, realizaci stavby i odhad jejího vlivu na okolí, včetně informací o faktorech
hydrogeologických, ložiskově geologických (přirozené stavební suroviny aj.),
environmentálních (střety zájmů o využití území, ochranná pásma aj.) či geotechnických
(mechanika zemin a hornin). Jako samostatný obor se vyučuje na stavebních i
přírodovědeckých fakultách, dokonce i na fakultách báňských a železničních více než 50 let.
Autorům vyhlášky to nějak uniklo.
Více udivuje, že vhodnější formulaci nezajistil geologický odbor Ministerstva životního
prostředí, které je spolupředkladatelem nového stavebního zákona a proto je též
nepominutelným připomínkovým orgánem i pro prováděcí vyhlášky. Znovu se potvrzuje
6