You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
akrobatické lyžování<br />
Akrobatům<br />
Akrobatůmvládli rozhodčí<br />
Medailové naděje Aleše Valenty i Nikoly Sudové přišly vniveč...<br />
text: Martin Hašek<br />
redaktor deníku Sport<br />
Aleš Valenta tam obhajoval slavné vítězství z minulé<br />
olympiády v Salt Lake City a na startu stál<br />
v bojovné náladě, i přesto, že ho limitoval natržený<br />
vaz v pravém koleni. Ten si poranil ve Špindlerově<br />
Mlýně těsně před odjezdem na olympijské hry a znovu<br />
pět dní před olympijskou kvalifikací přímo v Sauze<br />
d´Oulx. Fyzioterapeut Pavel Kolář Valentovi doporučoval<br />
čtyřtýdenní klid. Jenomže Valenta chtěl<br />
závodit.<br />
Ve dvou kvalifikačních skocích ho ale zradil dopad.<br />
Poprvé dopadl jen na jednu nohu, podruhé skok<br />
vůbec neustál a spadl na záda. Rozhodčí přitom právě<br />
dopadu a dojezdu věnují největší pozornost.<br />
„Při prvním skoku jsem trochu dopadl dopředu<br />
a strašně jsem se zabořil do sněhu. Rozhodčí mi<br />
dali málo bodů, ale nechme to,“ popisoval Valenta.<br />
„U druhého skoku jsem měl velkou nájezdovou rychlost<br />
a s tím se už nedalo nic dělat. Bylo to padesát<br />
na padesát, jestli dopad vyjde. Nevyšel.“<br />
Valentovi zřejmě uškodila mrazivá změna podmínek,<br />
která zatvrdila můstek. Ten pak skokana vypálil<br />
do vzduchu rychleji, než potřeboval. Valentova další<br />
olympijská mise tak skončila jedenadvacátým místem<br />
v kvalifikaci, do finálové dvanáctky neprošel.<br />
Jeho olympijské trápení ale ještě nebylo u konce.<br />
Ve finále totiž musel sledovat závod, v kterém rozhodčí<br />
určili šampionem Číňana Chan Sien-pchenga.<br />
Ten přitom ve svém druhém finálovém skoku předvedl<br />
jen skok se třemi vruty. Je zvláštní, kam se akrobatické<br />
skoky posunuly od Salt Lake City. Tam Valenta<br />
k vítězství potřeboval světovou novinku, skok s třemi<br />
salty a pěti vruty, který na závodech předvedl jako<br />
první v historii.<br />
6<br />
reportáž <strong>dukla</strong><strong>sport</strong><br />
Horské městečko Sauze d´Oulx zničilo dva velké sny českých<br />
akrobatických lyžařů.<br />
Během turínských her tady skončilo olympijské kralování akrobatického<br />
lyžaře Aleše Valenty a medaile nezbyla ani na boulařku Nikolu Sudovou.<br />
Oba závody ale ovlivnilo sporné rozhodování sudích. Valentu jejich metr<br />
popudil dokonce natolik, že jim chce v budoucnosti fušovat do práce.<br />
Jury přísných pánů a paní měly vliv na olympijské výsledky<br />
akrobatických lyžařů Aleše Valenty a Nikoly Sudové na olympijských<br />
hrách v Turíně, respektive v horském areálu v Sauze d´Oulx blízko<br />
francouzsko-italských hranic.<br />
V Sauze d´Oulx na překvapivě nízké známky doplatil<br />
především Bělorus Dmitrij Daščinskij, jeden<br />
z favoritů, který vedl po prvním finálovém kole,<br />
aby zůstal druhý. Úplně vyhořeli Kanaďané, kteří<br />
do té doby sezóně vládli. Američan Jeret Petterson<br />
odvážně zkusil pětivrutový skok s třemi otáčkami<br />
v prostředním saltu, přesně ten, který Valenta označil<br />
poetickým názvem „ledový dech“. Stačilo mu to<br />
ale až na sedmé místo.<br />
„Nelíbí se mi, že skok nemá chybu ve vzduchu, ale<br />
kvůli tomu dopadu ho skrouhnou. Manuály rozhodčích<br />
a jejich metodika se nezměnily za dvacet let. Ale<br />
skoky se každým rokem vyvíjejí,“ kritizoval Valenta.<br />
„V budoucnosti bych se chtěl zapojit do role rozhodčího<br />
na mezinárodní scéně. Někteří rozhodčí ani<br />
nesjedou kopec a rozhodují o bytí a nebytí profesionálních<br />
<strong>sport</strong>ovců. Přijde mi to škoda.“<br />
Tahle doba ale nepřijde hned. Valenta stále patří<br />
do špičky. Dokázal to týden po olympiádě ve švýcarském<br />
Davosu, kde skončil v závodě Světového<br />
poháru třetí.<br />
Rozhodčí chybovali<br />
Zatímco Aleši Valentovi by zřejmě ani spravedlivější<br />
rozhodování k olympijskému finále nepomohlo,<br />
boulařku Nikolu Sudovou stál podivný pohled sudích<br />
možná i medaili.<br />
Je to paradox. Sudová celý rok mluvila o tom,<br />
že na olympijských hrách bude pro místo mezi nejlepšími<br />
třemi nutné zvládnout nový skok s názvem<br />
D Spin X, tedy salto mimo osu. Lyžařka ho trénovala<br />
už od léta. Má za sebou stovky skoků do bazénu a desítky<br />
pokusů na sněhu, včetně tvrdých pádů.<br />
VÝSLEDKY<br />
AKROBATICKÝCH LYŽAŘŮ<br />
NA XX. ZOH 2006<br />
NIKOLA SUDOVÁ<br />
(jízda v boulích): 6. místo<br />
ŠÁRKA SUDOVÁ<br />
(jízda v boulích): 26. místo<br />
ALEŠ VALENTA<br />
(akrobatické skoky): 21. místo<br />
Klub: všichni Dukla Liberec<br />
V olympijské jízdě svůj trumf vytáhla, ale bylo<br />
to k ničemu. D Spin X v horní části a helikoptéra<br />
se zánožkou a roznožkou v dolní části trati jí vynesly<br />
šesté místo. Za nový skok dostala od rozhodčích jen<br />
1,1 bodu…<br />
„D Spin se dal provést líp. Ale to provedení nebylo<br />
špatný, zvlášť jak jsem ho ustála. Vyjela jsem z něj<br />
do boulí moc dobře,“ pochvalovala si Sudová. „Jestli<br />
jsem za něj dostala jenom 1,1 bodu, tak to je hodně<br />
málo.“<br />
Sudová možná doplatila na výsledek z kvalifikace,<br />
odkud postoupila do finále jako třináctá. Ve finále<br />
se začínalo od nuly, ale podle nepsaných pravidel<br />
rozhodčí dávají medaili jen těm, kteří v rozhodujícím<br />
boji startují mezi posledními šesti.<br />
„Myslím si, že do čtvrtého místa, měla Nikola být,“<br />
stěžoval si trenér Radek Herot. „Nevím, co víc chtějí<br />
rozhodčí vidět. Mě může hřát to, že zvolila i zvládla<br />
perfektně ve finále nový skok. Jenže za něj dostala<br />
strašně malé známky.“<br />
D Spin X nakonec nebyl takovou výhodou, jak<br />
se před závody zdálo. Zlatou medaili dostala Kanaďanka<br />
Jennifer Hailová, která předvedla daleko méně<br />
obtížné skoky. Podle mnohých měla vyhrát Norka<br />
Kari Traaová.<br />
To, že sudí, kteří rozhodovali ve finále, neměli svůj<br />
den, přiznala i mezinárodní rozhodčí Hana Kalužáková.<br />
„Po kvalifikaci za nimi byla a říkala mi, že sami přiznávali,<br />
že se sekají. Spousta lidí nebyla bodováním<br />
spokojená,“ posteskla si Sudová. |<br />
Uvítací tabule v Božím Daru dává všem návštěvníkům<br />
vědět, že právě tady žije stříbrný olympijský<br />
medailista. Když se Lukáš Bauer vracel z her v Turíně,<br />
aby krajanům ukázal stříbrnou medaili, na náměstí<br />
se ukázalo sto padesát lidí.<br />
„Nečekal bych, že vás tu bude tolik,“ radoval<br />
se Bauer.<br />
Tahle pozornost ale znamená jen malou část požitků,<br />
které si osmadvacetiletý lyžař vysloužil, když<br />
v olympijském závodě na 15 kilometrů klasicky vydřel<br />
stříbrnou medaili. Především si splnil svůj životní<br />
sen. Bauer až do tohoto závodu marně usiloval o první<br />
úspěch na vrcholné akci.<br />
Rozpačitý start<br />
Dokonce i na začátku Olympijských her v Turíně si<br />
prožil další ze svých příběhů se špatným koncem.<br />
Skoro celý skiatlon se držel vepředu. Po úvodních<br />
patnácti kilometrech klasickou technikou vyjížděl<br />
z depa jako první. Na druhé polovině trati, bruslařské<br />
patnáctce, vzal osud závodu do svých rukou. Usilovně<br />
se snažil pole roztrhat, ale nenašel partnera.<br />
Nakonec jeho naděje splaskly v hromadném finiši,<br />
v kterém skončil desátý.<br />
To vše ale bylo zapomenuto, když projel cílem<br />
klasické patnáctky a podíval se na výsledkovou<br />
tabuli. Byl v tu chvíli druhý za Estoncem Veerpalu.<br />
Pro Bauerova ale bylo klíčové, že porazil Rusa Ročeva,<br />
s kterým na dálku celý závod bojoval o medaili.<br />
A když na něj v závěru ztratil i Němec Angerer, Bauerovi<br />
zůstalo stříbro.<br />
„Ptal jsem se, jestli je fakt pravda, že je to první<br />
mužská individuální medaile pro české lyžování,“<br />
vyprávěl Bauer. „Nevěřil jsem, že ji třeba v roce 1912<br />
nikdo neměl. Dostalo mě, že je to asi pravda. Ale<br />
že bych z toho padal na zadek, to ne.“<br />
VÝSLEDKY<br />
BĚŽCŮ NA LYŽÍCH<br />
NA XX. ZOH 2006<br />
Skiatlon: 10. Lukáš Bauer, 14. Jiří Magál,<br />
21. Martin Koukal, 36. Milan Šperl<br />
Sprint dvojic: 10. Martin Koukal a Dušan Kožíšek<br />
15 km klasicky: 2. Lukáš Bauer, 59. Petr Michl<br />
Štafeta: 9. Lukáš Bauer, Martin Koukal,<br />
Jiří Magál, Dušan Kožíšek<br />
Sprint: 15. Martin Koukal, 22. Dušan Kožíšek<br />
50 km volně: 7. Martin Koukal, 8. Jiří Magál,<br />
16. Lukáš Bauer, 27. Milan Šperl<br />
Kluby: Lukáš Bauer, Martin Koukal (oba SKP<br />
Jablonec), Jiří Magál, Milan Šperl, Dušan Kožíšek,<br />
Petr Michl (všichni Dukla Liberec)<br />
<strong>dukla</strong><strong>sport</strong><br />
Běžkaři:<br />
Kromě toho, že je prvním mužským olympijským<br />
medailistou v běžeckém lyžování, Bauer i překonal<br />
výkon své tchýně Heleny Šikolové-Balatkové. Ta<br />
získala bronzovou medaili v Sapporu v roce 1972.<br />
Bauer měl k medaili několikrát blízko už před<br />
letošní olympiádou. Na ZOH 2002 v Salt Lake City<br />
se v závodě na 30 kilometrů volně dlouho držel<br />
v přední skupině, ale padl v taktické hře v závěru.<br />
Před mistrovstvím světa 2003 měl životní formu, ale<br />
těsně před odjezdem onemocněl. A loni na světovém<br />
šampionátu mu v závodě na 15 kilometrů volně chybělo<br />
k medaili necelých pět sekund.<br />
Právě po loňském mistrovství světa v Oberstdorfu<br />
se Bauer ještě víc zatvrdil. Požádal všechny členy<br />
doprovodného týmu, aby mu dali návrhy, co se dá<br />
zlepšit. Do svého medailového projektu investoval<br />
statisíce.<br />
„Lukáš je nejpracovitější ze všech. Připadá mi<br />
jako nějakej starej profesor ve škole, který musí mít<br />
všechno ťip ťop. Jak to není, je rozzlobenej,“ řekl<br />
o Bauerovi jeho osobní servisman Vít Fousek.<br />
Bauer nebyl sám<br />
Bauer na olympiádě svůj medailový projekt zakončil<br />
úspěšně. Mužský běžecký tým tak pokračuje v silných<br />
letech. Od světového šampionátu 2003 se družstvo<br />
z žádné velké akce nevracelo bez medaile. Bauer<br />
jen vystřídal dosavadního hrdinu Martina Koukala,<br />
který před třemi lety na mistrovství světa vyhrál<br />
bruslařskou patnáctku a loni získal spolu s Dušanem<br />
Kožíškem bronzovou medaili ve sprintu dvojic volnou<br />
technikou.<br />
Tentokrát zůstal Koukal na olympijských tratích<br />
v Pragelatu bez medaile. Ovšem znovu potvrdil,<br />
že nejlepší formu umí vyladit na vrchol sezóny.<br />
Po dvaadvacátém místě ve skiatlonu se dostal<br />
sláva<br />
Lyžařští běžci oslavují Bauerovo stříbro a litují skandálu ve štafetě...<br />
i ostuda<br />
První medaile z olympijských her pro mužské běžecké lyžování, to je skvělý výsledek mise týmu trenéra Miroslava Petráska. Stříbro Lukáše Bauera<br />
ze závodu na 15 kilometrů klasicky ozářilo výpravu mnohých nadějí. Mužstvo za sebou nemá jediný propadák, mohlo dokonce skončit ještě lépe.<br />
do finále ve sprintu dvojic a do play off ve sprintu<br />
jednotlivců. Jeho vrcholný kousek přišel v závěrečné<br />
bruslařské padesátce.<br />
Dva kilometry před cílem si Koukal hlídal pozici<br />
těsně za první linií a připravoval si síly k útoku. V té<br />
chvíli ale upadl Ital Pietro Piller Cottrer, kontakt<br />
s ním neustál další reprezentant Milan Šperl, přezdívaný<br />
Špek, který Koukala smetl. Koukal ještě čelo<br />
závodu dojel, ale ve finiši skončil sedmý.<br />
„Hlídal jsem si to, ale bohužel jsem nečekal, že mě<br />
sestřelí Špek,“ pravil Koukal v cíli o svém týmovém<br />
kolegovi. „Musel jsem to dojíždět a sto metrů před<br />
cílem mi síly došly. Věřím, že kdybych neupadl, ty síly<br />
by mi ve finiši stačily. Nechybělo moc.“<br />
Rovněž Jiří Magál nezklamal. Čtrnácté místo ze skiatlonu<br />
a především osmé místo z volné padesátky, to<br />
je slušná bilance.<br />
Žalčíkův omyl<br />
Vystoupení mužského běžkařského týmu mělo jedinou<br />
vadu. Dva dny po Bauerově stříbrném závodu<br />
se běžela štafeta, v které ani česká sestava nebyla<br />
bez naděje na medaili. Vedoucí týmu Květoslav Žalčík<br />
ale na čtvrtý úsek místo Milana Šperla omylem zapsal<br />
Dušana Kožíška. Na chybu se přišlo až ráno v den<br />
závodu a už se nedalo nic změnit.<br />
„Tohle se nesmí stát na župním přeboru, natož pak<br />
na olympiádě,“ litoval Žalčík, kterého vedení výpravy<br />
ze ZOH okamžitě odvolalo.<br />
Trojice Bauer, Koukal a Magál předávala štafetu<br />
Kožíškovi na třetím místě. Nepřipravený náhradník<br />
se ale propadl až na deváté místo. |<br />
text: Martin Hašek<br />
redaktor deníku Sport<br />
reportáž<br />
7<br />
běžecké lyžování
Change language