ROČENKA 2011 - Národní park Šumava

povrchových vod na odtoku, především s ohledem na následné posouzení vlivu revitalizace na retenci
vody v území a kvalitu povrchových vod na odtoku z revitalizovaných oblastí.
3.2.2. Program revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť
Ivana Bufková
Součástí revitalizačního programu byly v roce 2011 tzv. Dny pro rašeliniště. Hlavním cílem těchto akcí
bylo poskytnout návštěvníkům i místním obyvatelům Šumavy možnost bezprostředně se zúčastnit
ochrany unikátních částí šumavské přírody a také se o nich leccos nového a zajímavého dozvědět.
V rámci Dnů pro rašeliniště byly prováděny pomocné práce, které doplňovaly a navazovaly na
realizaci vlastních revitalizačních projektů. Pracovalo se pouze dopoledne, odpoledne se všichni
zúčastnění vydali do zajímavých a nepříliš známých koutů šumavské přírody, kde nechyběla ani
typická, člověkem nezničená rašeliniště či jiné pozoruhodné biotopy. Tyto exkurze byly s výkladem
zaměřeny nejen na rašeliniště, ale i na přírodu a její ochranu na Šumavě vůbec.
Během Dnů pro rašeliniště, které probíhaly od května do října letošního roku, se sešlo několik
skupin zahrnujících místní obyvatele i návštěvníky NPŠ z celé republiky. Pracovalo se především na
Březnických a Cikánských slatích. Současně v roce 2011 proběhly ve spolupráci s nevládními
organizacemi (Duha) tři turnusy v rámci Týdne pro les, které byly zaměřeny na podpůrné revitalizační
práce na lokalitách v Luzenském údolí a na Cikánských slatích.
Během všech těchto akcí dobrovolníci zasypávali přehrazené odvodňovací kanály přírodním
materiálem např. hatěmi z větví, drny nebo částmi kmenů z blízkých polomů s cílem podpořit jejich
spontánní zazemnění. Mezi hrázemi se po vyplnění vždy nechal mělký sloupec vody pro zarůstání
mokřadními rostlinami. Na hladinu vyplněných úseků byly pak vloženy trsy rašeliníků s ostřicemi,
z nichž většina se uchytila a dobře rozrůstala, jak se ukázalo na konci letní sezóny.
V rámci revitalizačního programu byly v roce 2011 zpracovány také projektové dokumentace
pro revitalizaci dvou potoků ve Vltavském luhu – Jedlového a Žlebského potoka v celkové délce 2,6
km.
Realizace revitalizace dolní části toku Hučina (1,25 km), na kterou byl projekt zpracován
v roce 2010, je podmíněna dotací z Operačního programu životního prostředí. V roce 2011 byla
zpracována a podána žádost o dotaci do OPŽP: Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny
(ERDF) - Primární oblast podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny.
3.3. Bezlesí
Veronika Kolářová, Eva Brojírová, Daniela Steinbachová
Činnost pracovníků zabývajících se bezlesím je zaměřena především na zajištění managementu
bezlesí vhodného z hlediska ochrany přírody a přípravu koncepčních materiálů a dalších podkladů
20