Lekce 2B. Strom a růst dřevin

Stresu s nedostatku vody se dřeviny vyhýbají morfologickými a anatomickými
adaptacemi:
- schopnost kořenů čerpat velká množství vody z půdy,
- vysoké root/shoot ratio (vytváření bohatého kořen. systému),
- redukce listové plochy (rolování listů, skládáním a zastiňováním listů, vytváření
husté kuželovité koruny),
- omezení transpirace činností průduchů (uzavíraní průduchů v reakci na nedostatek
vody),
- zesílení kutikuly a tím omezení kutikulární transpirace,
- sdružování vodivých cév a vytváření většího podílu vodivých pletiv, tzn.
důležitější než omezování transpirace je vytváření velkého podílu těchto pletiv,
neboť uzavření průduchů by naopak omezilo fotosyntézu.
Velikost dřevin
Stromy jsou nejvyššími žijícími organismy na Zemi. Nejvyšší je Sequoia
sempervirens (112.2 m v r. 1996) s basálním průměrem 3.1 m (může dosáhnout až 6.7
m); nejdelší dřevina je rattan (plazivé palmy nejhojnější v Malajsii; např. rod
Korthalsia) 171 m. Nejvyšší trop. stromový druh Araucaria steinii (Nová Guinea) 89
m.
Nejmohutnější dřevina je Sequoiadendron giganteum (NP Sequoia, pohoří Sierra
Nevada, Kalifornie, měřeno r. 1996) – výška 83,8 m, bazální Ø 11 m, odhadnutá váha
2030 t (největší živočich je plejtvák obrovský, blue wale, délka 24.5-27.5 m, váha
100-150 t) (největší zaznamenaný klon dřeviny, Populus tremuloides, v Utahu byl 43
ha, váha přes 6000 t).
Průměrné výšky temperátních dřevin (Evropa, S. Amerika) jsou 30-45 m (Fig.
6.1., Thomas pp.158). Např. nejvyšší dub Velké Britanie 43 m, nejmohutnější dub Ø
3.6 m, výška 24 m.
10