Uvnitř čtěte: Nízké chmelové konstrukce se ... - Svobodný Hlas
Uvnitř čtěte: Nízké chmelové konstrukce se ... - Svobodný Hlas
Uvnitř čtěte: Nízké chmelové konstrukce se ... - Svobodný Hlas
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
svobodný hlas 23. února 2011 strana 7<br />
• Blšany u Loun<br />
Pátek, 18. února. Umolousané mlhavé pošmourno. Do Blšan ráda<br />
jdu přes Blšanský chlum, kde je sopečný kráter a rezervace vzácného<br />
motýla přástevníka kostivalového, po betonových plátech vojenské<br />
silnice. Dneska mohu do obce až odpoledne, kdy v redakci končí<br />
hodiny pro veřejnost. Potřebuji stihnout světlo na focení, proto volím<br />
autobus, který v pracovní dny jezdí dobře.<br />
Blšany po stránce vzhledové zaznamenaly<br />
vzestup. Zchátralý zá-<br />
z Loun, z dob, kdy měl na starosti<br />
mý pán. Ano, Karla Zemana znám<br />
mek proměnila oprava ve skvost, lounské koupaliště. Pro neplatiče<br />
návesní rybník s ostrůvkem vypadá, mají na výčepním pultu mrazivé<br />
až na tu vyhozenou televizi, čistý. upozornění, že teplota v Orlíku činí<br />
Na prostranství před ním <strong>se</strong> strakatí<br />
moderní dětské hřiště. Staví <strong>se</strong> Zaznamenali tu rekord, když tu pří-<br />
4 Celsiova stupně. A co je nového<br />
rodinné domky, chodníky vesměs slušníci Hradní stráže hráli poker<br />
pokrývá zámková dlažba. Nákladnou<br />
rekonstrukcí prošlo plno star-<br />
klubu šipkařů, neboť jsou dva noví<br />
den a půl. Nově <strong>se</strong> chystá založení<br />
ších domů, až na úděsný baráček obyvatelé velmi nadějnými hráči.<br />
proti hospodě. „Už by si ho dávno Nakonec mne pan hostinský vede<br />
někdo koupil, ale ten Pražák to neprodal,“<br />
hlásí mi starší pokuřující ling, perfektně vybavená posilovna<br />
přes dvůr do patra, kde je bow-<br />
pán. „Denně chodím přes Pšaňák a místnost pro stolní tenis. Na zpáteční<br />
cestě pyšně představuje vnuč-<br />
pěšky z Loun. Líbí <strong>se</strong> mi tady,“<br />
povídá chodec. Dříve bylo podobných<br />
barabizen po obcích tolik, že Cestou na Veltěže <strong>se</strong> mi líbí nika<br />
ku, rozkošné děťátko Alexandru.<br />
jste je ani nevnímali. Dneska ostře <strong>se</strong> soškou Panny Marie a na jedněch<br />
vratech cedule Brambory, kilo<br />
kontrastují s uhlazenými fasádami.<br />
Zvoním u vrat zámku a zatímco za 8 Kč. Potkávám mladíka Jana<br />
koukám na upravenou zeleň, za-<br />
Pechu z Prahy, který má v Blšanech<br />
Příznivci myslivosti, pánové Jindřich a Jiří stavějí pro nimrody „hačačátko“.<br />
městnanci hlásí z mluvítka, že <strong>se</strong> rodiče. Paní středního věku přede<br />
mnou mluvit nechtějí, neb tu nežijí, mnou honem utíká za vrata, aby<br />
ale pouze pracují.<br />
mluvit nemu<strong>se</strong>la. Na dvorech parkuje<br />
plno noblesních aut, mnohde<br />
Obhlížím fresku na zdi u Čermáků,<br />
výjev je dosud patrný. Také na zahrádkách mají sošky, dekorativní<br />
kameny, ozdobné trávy.<br />
památný strom s dávnou cedulkou<br />
stojí a někdejší škola je opravována. Před dvaceti lety j<strong>se</strong>m na lavičce<br />
Z procházky <strong>se</strong> p<strong>se</strong>m Filipem <strong>se</strong> od před domem zastihla <strong>se</strong>niora Antonína<br />
Bělohoubka, který mi vyprávěl,<br />
Bytin vrací David Lebduška. V Blšanech<br />
žije od pěti let. „J<strong>se</strong>m tady jak <strong>se</strong> oralo lokomobilou. Dneska<br />
spokojenej. Hodně <strong>se</strong> tu změnilo ale počasí venkovnímu pobytu moc<br />
k lepšímu. Ještě kdyby tak opravili nepřeje, takže na bodré lidi jeho<br />
komunikaci pod Pšaňákem, odešly typu mám spíš smůlu.<br />
mi tlumiče,“ postěžoval si mladík. Silničkou podél potoka <strong>se</strong> vracím<br />
U hospody právě sličná Jiřina píše znovu do vsi. Maminka a tatínek tlačí<br />
před <strong>se</strong>bou dva kočárky. Ve starší<br />
Vstup dvorem. Mladí chystají večírek<br />
a rovnají v lokále stoly. Naposledy<br />
j<strong>se</strong>m v této hospodě byla, když le spinká miminko Tadeáš. Tatínek<br />
ratolesti poznávám Alexandru, ved-<br />
to tu hostinská Jiřina Kolaříková Karel pracuje v průmyslové zóně<br />
proměnila v botanickou zahradu. ve firmě Nachi, pochází z Ústí nad<br />
Zeleně v oknech ubylo, překreslený Labem, maminka Alena z Mostu.<br />
obrázek zámku od Bohumila Lůžka Potkávám i kluky Toma a Aleše,<br />
<strong>se</strong> na zdi skvěje dosud.<br />
kteří míří na <strong>se</strong>tkání v hospodě.<br />
„Čepujeme vynikající žateckou jedenáctku,“<br />
říká hostinský, povědo-<br />
místní hospodu. Narážím na<br />
Přišli z Loun přes kopec a velebí<br />
muže,<br />
obce našeho okresu po dvaceti letech<br />
I za tak mlhavého odpoledne <strong>se</strong> vydala rodinka s dětmi na procházku.<br />
co nechce být jmenován. Přišel před Fermentační jednotka je tady všude<br />
dvaceti roky z Moravy a Blšanští ho cítit, jak bolavá noha.“ Pan Hájek <strong>se</strong><br />
mezi <strong>se</strong>be nepřijali, stále si připadá směje a vysvětluje, ať Jindřicha beru<br />
cizí. “Kdybych mohl, odešel bych s rezervou, že je to buřič. Pan Hájek<br />
odsud z fleku. Je to tu rozhádané. je tu vcelku spokojen.<br />
Tři sta lidí, a neshodnou <strong>se</strong>,“ trápí Jdu po nové komunikaci, míjím<br />
Moravana.<br />
další a další krásné nové domky.<br />
Vesnice vypadá dobře, ale uvnitř Pod Blšanským chlumem vyrostla<br />
<strong>se</strong> to mele. Dokonce tak, že tady celá nová čtvrť. Venčí <strong>se</strong> tu srnčí<br />
9. dubna budou nové komunální psice Kikina. Z teplého bytu jen<br />
volby. Jedni starostovi Dobromilu v tričku vychází mladičká Jarmila<br />
Konečnému fandí, druzí ho zatracují.<br />
A protože platí, že o kom <strong>se</strong> k návratu. „Všechno je to tu nesrov-<br />
Kulhánková a přemlouvá minisrnu<br />
mluvívá, nedaleko bývá, tak pana natelně lepší, než dřív,“ libuje si.<br />
Konečného potkávám. „Dospěli Vybíhám travnatou stráňku a jdu<br />
jsme do etapy, kdy nastupuje závist,“ k drůbežárně, která <strong>se</strong> příliš nezměnila.<br />
Za ní <strong>se</strong> rozkládá druhé pole<br />
poznamenává a víc situaci komentovat<br />
nechce.<br />
fotovoltaických panelů. Také zjišťuji<br />
Volím další ulici.V zahradě <strong>se</strong>trvale neutěšený stav mlýna. Pobertové<br />
už <strong>se</strong> tam ale nedostanou,<br />
na konci ulice sbírá polystyrén ze<br />
zateplování třia<strong>se</strong>dmdesátiletá Anna protože kdosi zničil mostek přes potok.<br />
Smutek pociťuji, i když jdu polní<br />
Černíková. „Hodně <strong>se</strong> to tady zlepšilo.<br />
Máme čistou pitnou vodu, plyn, pěšinou mezi elektrárnou a drůbežárnou<br />
na kdysi výstavné nádraží.<br />
opravené komunikace. Nevím, co<br />
proti starostovi všichni mají,“ říká Má nápis Chlumčany, ale do Blšan<br />
paní, která celý život opravovala je odtud blíž. Výstražná cedule mne<br />
v nemocnici prádlo, přišívala knoflíky,<br />
závěsy. Práci má ráda a na šicím abych <strong>se</strong> na opuštěném místě chova-<br />
nabádá, že mne monitorují kamery,<br />
stroji Lada opravuje textil podnes. la slušně. A pro klíč od toalety prý<br />
Mířím k fermentační jednotce, musím na pokladnu. Všechno je<br />
za níž <strong>se</strong> prostírá pole s fotovoltaickými<br />
panely. Pánové Jindřich Jeden <strong>se</strong> strážních domků vyhořel.<br />
však beznadějně opuštěné, zamčené.<br />
Nachtigal a Jiří Hájek pilně staví Rychle <strong>se</strong> smráká, mlha houstne,<br />
po<strong>se</strong>d. „Bude hačačátko,“ libuje si je mi zima, honem na autobus.<br />
pan Nachtigal. „Jak <strong>se</strong> tady žije Píše a fotí Květa Tošnerová<br />
Slečna Jiřina píše na tabuli křídou vzkaz návštěvníkům večerního <strong>se</strong>tkání.