1 VÝVOJ STRUKTURY POZEMKOVÉ DRŽBY A ... - Kuttna

První zmínky o osídlení Kutnohorska pocházejí již z 10. století. Týkají se však pouze Malína,který patřil k významným hradištím ve vlastnictví rodu Slavníkovců soupeřících s Přemyslovcio moc ve státě.Z následujícího století pochází již více údajů. Čáslav tehdy byla ve vlastnictví panovníka asídlil zde hradský správce spravující zdejší hradský obvod pokrývající zřejmě převážnou částdnešního okresu Kutná Hora. Panovník však nebyl jediným pozemkovým vlastníkem na Kutnohorsku.Dalšími vlastníky byly především církevní instituce. Především to byl Sázavskýklášter založený roku 1034, který zřejmě kolonizoval své okolí a založil tak řadu obcí. Z 11.století však je jmenovitě uvedena pouze Sázava a Jakub. Přítoka patřila v polovině 11. stoletíolomouckým biskupům. Objevil se i první vlastník z drobné šlechty vlastnící ves resp. tvrzChabeřice. Po vyvraždění Slavníkovců patřil Malín Přemyslovcům.Kolonizační činnost klášterů se výrazně rozšířila ve století dvanáctém. Vedle Sázavskéhokláštera byl roku 1142 založen klášter v Sedlci, který jednak dostal darem některé vesnice ajednak některé sám založil. Ve dvanáctém století je jmenován pouze Hlízov, Sedlec, Malín,Přitoky, Bylany a Chotusice. Základ pozemkového vlastnictví však byl klášteru věnován jehodonátorem šlechticem Miroslavem z Cimburka. Můžeme tedy na Kutnohorsku již ve dvanáctémstoletí předpokládat šlechtickou državu. 1 Ostatně Miroslav nebyl jediným šlechtickýmvlastníkem na okrese. Malá šlechtická sídla, nejspíše tvrze, byla již i v Jakubu, Třeboníně a veVrdech. Své domínium rozšířil i Sázavský klášter Získal zejména některé obce na Zbýšovsku,kde založil proboštství. Na Kutnohorsko však zasahovalo i dominium Vilémovského kláštera,jemuž zde patřily Vlačice.Podstatně bohatší údaje se dochovaly pro 13. století, kdy zřejmě na Kutnohorsku dospívalado své vrcholné fáze kolonizace spojená se zakládáním nových vesnic. Zatímco pro 11.století máme k disposici údaje o pěti dnešních katastrálních územích okresu z 215, pro 12.století již o 15, tak pro 13. století již víme o 57 katastrálních územích. Tehdy se již plně rozvinulasvětská kolonizace a v jejím důsledku již zcela běžně vznikala drobná, ale již i většíšlechtická sídla. Podle dochovaných, nicméně jistě neúplných pramenů, bylo ve 13. století naokrese 32 pozemkových vlastníků, z nichž téměř 80% vlastnilo jedinou ves a dalších více jakjsou dána rokem šetření, jako to bylo v případě Berní ruly a Tereziánského katastru, ještě mladší data seodvíjí od vydání pramenů, podle nichž byla studie zpracována. V předbělohorském období jsou pramenyznačně neúplné, čím starší, tím neúplnější. Velmi často není zjistitelné, kdo byl vlastníkem dané obcepřesně k polovině století. V tomto případě je vzato datum informace nejbližší polovině století. Přednostbyla dána těm datům, která již postihla některé významné změny jako byly např. husitské války, protihabsburskýodboj a pod, které výrazně změnily pozemkovou držbu. Je zřejmé, že metoda průřezovýchroků nepostihne mnohé ze spletitého vývoje pozemkové držby na Kutnohorsku. Zároveň při jejich neustálýchzměnách tato metoda umožňuje stanovit pevné body, ke kterým lze vztáhnout údajeo pozemkovém vlastnictví. Běžná byla i situace, kdy v jedné obci byla řada vlastníků, zejména ve středověku.Avšak obdobné případy se vyskytovaly až do roku 1848, např. obec Černíny vrchnostenskynáležela třem majitelům. V takovýchto případech je tato obec "připsána" více vlastníkům. Toto pravidloje porušováno období kolem roku 1848 v případech, kdy vrchnost vlastnila v dané obci pouze zanedbatelnýpočet domů a poddaných. Je zřejmé, že především ve středověku bude studie obsahovat řadu chyb.Otvírá se zde tak další možnost detailního, nejlépe monografického studia jednotlivých obcí. Jako základnítopografická jednotka bylo zvoleno katastrální území, které umožňuje nejlépe historické srovnání.Znamená to ale současně, že některá menší sídla (samoty, osady) byly opomenuty. I zde platí, žestudium lze v tomto směru prohloubit.1 O Miroslavu z Cimburka a jeho pozemkovém vlastnictví však prameny mlčí. Ani archeologický výzkumna hradišti Cimburku u Kutné Hory nepřinesl poznatky, které by dokládaly existenci raně feudálníhošlechtického sídla. Miroslav z Cimburka bývá pokládán za zakladatele šlechtického rodu, který pozdějivytvořil významné panství na Moravě a z něhož pocházel např. i známý Ctibor Tovačovský z Cimburka.2