1 VÝVOJ STRUKTURY POZEMKOVÉ DRŽBY A ... - Kuttna

PAMÁTKOVÁ PÉČE - STÁTNÍ SPRÁVA - KUTNÁ HORA 1Mgr. Ondřej SeifertMotto: Památková péče jako obor je lidmi chápána jako celospolečenský a tedy veřejně prospěšnýzájem státu o zachování kulturního dědictví národa, ovšem většinou jen do té doby, nežse tento zájem dotkne jejich soukromého vlastnictví, aneb quo vadis památková péče... ?Myšlenka nějakým způsobem obecně chránit bohaté kulturní dědictví v českých zemích vzniklajiž v 19. století, v době rakouskouherského mocnářství. Příčiny lze hledat v několika faktorech.Případně v probíhající postupné změně postoje k uměleckému či architektonickému dílu.Výtvarná věc přestává být již od doby osvícenecké organickou součástí života. Je na ni častonahlíženo jako na věc krásnou či starobylou, ale je vnímána jaksi "zvenku". Někdy se takéstává věcí už jen starou a nepotřebnou. Prudký rozvoj industriální společnosti předurčil izměnu hodnotového systému společnosti. I když jistě i nadále vznikala cenná díla, stávalo setak mnohdy (zejména v architektuře) na úkor po staletí rostlého organismu osídlení. S bohatnutímspolečnosti se zvyšoval počet stavitelů, kteří ne vždy byly ochotni z různých důvodůrespektovat urbanismus prostředí. Podobný osud částečně zasáhl i Kutnou Horu.Vývoj památkové péče byl brzděn či spíše uměle usměrňován hlavně později, v období poroce 1948. Pod praporem úředně stanoveného názoru, že "z minulosti se nedá žít, je třeba spětke světlým zítřkům", byly v mnohých ohledech opět tvrdě zasaženy historické hodnoty jaderměst a obcí. Relativní volnost stavebníků byla totiž cenou za nesvobodu v jiných oblastechstátních zájmů. Výsledky takových snah lze samozřejmě opět vystopovat i v Kutné Hoře.Naštěstí i v této době (1961) se podařilo prohlásit jádro Kutné Hory za městskou památkovourezervaci. Díky tomuto faktu a díky později (1987) prohlášenému rozsáhlému ochrannémupásmu rezervace bylo historické jádro do určité míry ušetřeno razantních asanačních zásahů,jaké jsou zřejmé v některých jiných městech Čech a Moravy. Ne nadarmo bylo v osmdesátýchletech "doprohlášeno" poměrně velké množství měšťanských domů v rezervaci i blízkémokolí. Tehdy šlo o to, zachránit co se dá! Zákon o státní památkové péči z roku 1987 lze sohledem na dobu vzniku považovat za poměrně zdařilý i přísný. Je však nutno připomenout,že pokud byly orgány památkové péče příliš nekompromisní, vždy ještě existovala možnostzásahu vyšších instancí, ať už máme na mysli národní výbory nebo výbory stranické.Dnes stojí výkon státní správy na úseku památkové péče před staronovými problémy.Změny vlastnických vztahů a opětovné upřednostnění soukromovlastnických práv vyvolalynutnost zcela jiných přístupů státní správy k obnovám jednotlivých kulturních památek, co domnožství - zejména měšťanských domů. Ze situace na trhu s nemovitostmi a z úrovně cennájemného logicky vyplývají potřeby vlastníků směřující k využití domu od sklepa až po půdu.Již první kolize se zájmy památkové péče se tedy objevují při řešení půdních vestaveb a jejichosvětlení. Druhý problém nastává v okamžiku záměru využití sklepních (převážně gotických)prostor - na co jiného než vinárny. Třetí oblastí sporů bývá druh střešní krytiny, členitostfasády a oken včetně označení provozoven. 2 Čtvrtým okruhem jsou interiéry. S ohledem nadosud nedostatečné množství podrobných stavebněhistorických průzkumů, jsou totiž při obnováchpamátek častým jevem nálezy hodnotných, pro Kutnou Horu již typických prvků(kupř. srubů v patrech, povalových či záklopových stropů, kamenných ostění atd.).V okamžiku kumulace zmíněných požadavků památkové péče vyvstávají na povrch rozporymezi zájmy státu a vlastníka, který chce provést opravu co nejlevněji a pokud možno za1 http://web.oku-kh.cz/rrr/kp/mpp.htm2 Velkoplošné reklamy nejsou v historickém jádru ve shodě se stavebním úřadem povolovány v žádnémpřípadě.51