1 VÝVOJ STRUKTURY POZEMKOVÉ DRŽBY A ... - Kuttna

kladem velkostatkové zemědělské výroby zůstaly stejně jako v předchozím období dvory. Aždo vleklé hospodářské krize, jež vypukla v 70. letech 19. století, na těchto dvorech hospodařilašlechta ve vlastní režii. Během krize však velká část majitelů velkostatků, zejména v nížinnéčásti okresu, ztratila zájem o vlastní podnikání a snažila se ztráty z podnikání minimalizovattím, že jednotlivé dvory pronajímala. To se týkalo především panství Nové Dvory, Žehušice,ale i Ratají. Před první světovou válkou podle neúplných údajů bylo pronajato 23 dvorů. Tímsi šlechta zajistila alespoň ve formě pachtovného minimální zisk ze dvorů. Někdy však nestačilani pronájem a některé velkostatky byly nuceny k prodeji části dvorů, čímž se dosavadní rozsahvelkostatku někdy i dosti podstatně omezil. Konečnou ránu šlechtickému velkostatkovémupodnikání zasadila první pozemková reforma, jež zabrala velkostatkům půdu nad 250 ha celkovévýměry, z toho 150 ha orné půdy. O jejích výsledcích informuje jednak rozsáhlé díloJ. Voženílka a jednak poslední ze schematismu velkostatků. Majitelům velkostatků sice bylačást pozemků, zpravidla těch nejlepších propuštěna i s několika hospodářskými dvory zezáboru, ale většina pozemků byla zabrána. Z jednotlivých dvorů byly obvykle vytvořeny zbytkovéstatky, které byly prodány za přídělovou cenu zájemcům. Touto cestou byly zachoványracionálně velké zemědělské výrobní jednotky. Pouze minimum dvorů bylo bezezbytku rozparcelováno.1 Drobným zájemcům byly rozparcelovány zpravidla okrajové části pozemkůněkterých dvorů. První pozemková reforma až na výjimky podlomila ekonomické základyvelkostatkového hospodaření, neboť majitelům zbyly obvykle vedle jednoho dvou dvorů izámky, parky, obory apod., pro jejichž údržbu a opravy již výnosy majetku propuštěného zezáboru nestačily. Na druhé straně část šlechtických majitelů postižená společensky i zrušenímšlechtických titulů ztratila zájem o podnikání, uzavřela se do sebe, společensky se stýkalavětšinou jen s kruhy bývalé šlechty a v řadě případů již sama nepodnikala a zbývající dvorypřípadně průmyslové podniky i nadále pronajímala. Meziválečnou strukturu velkého pozemkovéhovlastnictví tak sice i nadále tvoří velkostatky a jejich dvory a nově i zbytkové statky,ale podnikání na nich je roztříštěno mezi majitele a nájemce. Počátkem třicátých let existovalona okrese Kutná Hora již jen 23 velkostatkových dvorů a 16 zbytkových statků. Ve vlastnírežii bylo obhospodařováno celkem 17 dvorů. Nejvíce - čtyři - jich obhospodařoval velkostatekRataje, jemuž zůstaly čtyři dvory. Rovněž velkostatku Malešov zůstaly tři dvory, na nichžvelkostatek dále hospodařil. Zručský velkostatek hospodařil ve dvou dvorech a velkostatkyKřesetice, Žleby, Sedlec, Zbraslavice, Hodkov, Kácov, Horka a Červené Pečky obhospodařovalypo jediném dvoře. Propachtovaných dvorů existovalo na okrese celkem šest. Z nich dvapronajímal velkostatek Nové Dvory, který ve vlastní režii vůbec nehospodařil, a dále po jednomvelkostatky Žleby, Jindice, Sázava a Filipov. Zbytkové statky byly nejvíce zakládányv nížinné části okresu. Z bývalých žlebských dvorů byly zbytkové statky vytvořeny ze sedmi,z novodvorských ze čtyř stejně jako z dříve sedleckých a jediný zbytkový statek byl zřízen přistatku Ostrov. Vedle těchto velkých pozemkových jednotek zemědělské výroby existovaly inadále již dříve odprodané jednotlivé velkostatkové dvory, na něž se první pozemková reformanevztahovala. 21 Zvláštní ukázku parcelace bývalých dvorů je dodnes možno vidět v Dobřeni, kde jak z traktu chlévů, taki z traktu stodol a sýpky byly vytvořeny byty a k nim přidělena část pozemku. Uprostřed dvora je vedenasilnice. Obdobou je dvůr v Chotusicích, který byl parcelován tak, že trakt chlévů byl rozdělen podlejednotlivých klenebních oblouků a ke každému bytu byla přidělena stejně úzká část přes dvůr, kde jsounyní zahrádky a dvorky, stojících stodol. Dvůr v Přibyslavicích byl rozdělen mezi dva vlastníky a nadvoře vyrostla nejprve zeď a poté i další novější účelové budovy nahrazující ty, které zůstali majitelidruhé poloviny.2 Definitivní výsledky pozemkové reformy nebyly zpracovány. Stejně tak jsou neúplné jednotlivé schematismy,z nichž meziválečný je pouze jediný a nezachycuje pozemkovou reformu po jejím dokončení,9