KAM 01_2017

téma
Velkou turistickou atrakci takového rázu, jako je třeba Yerebatan
Sarayi v Istanbulu, slibuje v budoucnu také historický vodojem
pod Žlutým kopcem. Momentálně se jedná o jeho zpamátnění,
časem by se sem měli dostat zájemci na prohlídky. A dobrodružnější
povahy se mohou těšit na projekt Brno UNDERGROUND.
Spustit by se měl nejpozději do poloviny příštího roku. „Touha vidět
některé podzemní prostory je obrovská. Pro zdatnější jedince proto
budeme pořádat speciální exkurze. Máme vymyšleno několik tras,
odvážlivci budou sestupovat kanály po žebřících, chodit různými
šachtami a poslouchat zajímavosti z historie jednotlivých míst.
Nepostradatelnou součástí prohlídek bude také vybavení v podobě
holinek a čelovek,“ přibližuje projekt Petra Kovářová z Turistického
informačního centra města Brna.
Za vším hledej víno
Rok 1325 byl s trochou nadsázky rokem, který dnešnímu Brnu pomohl
a doposud pomáhá v poznání vlastní historie. Král Jan Lucemburský
totiž udělil brněnským měšťanům privilegia šenkovat jejich
vlastní víno. Od 14. do 16. století se díky tomu stala z Brna vinařská
velmoc. Vinice byly nejen v okolí města, ale také přímo v jednotlivých
městských částech. „Každý měšťan, který měl v Brně dům,
měl automaticky právo výčepu. Nikdo si to nenechal ujít, protože to
byla velice lukrativní činnost. Obchodovat s vínem bylo tehdy jako
dnes prodávat auta nebo počítače a ke všemu potřebovali kvalitní
sklep,“ vysvětluje Aleš Svoboda. Původní „ledničky“ – tedy prostory
pod domy k uskladnění jídla, tak Brňané stále častěji rozšiřovali.
A to dost často i nelegálně, tedy nejen pod svoji parcelu, ale i pod
veřejná prostranství, kam nesměli. Bohudík. Většina domů i jejich
suterénů totiž byla na přelomu 19. a 20. století zbourána a nahrazena
novými. Z té doby se dochovaly právě jen ty sklepy, které byly
kdysi postavené načerno.
Benešova ulice a co se skrývá pod ní. Foto: z knihy Brněnské podzemí
od Aleše Svobody
Zakonzervovaná minulost pod zemí
Právě sklepy a další podzemní stavby přitom mají naprosto nezastupitelnou
úlohu v poznávání naší minulosti. Na rozdíl od pozemních
staveb se špatně ničí a nejčastěji bývají jen zčásti zasypané. Aby
nedocházelo k jejich propadání a dalším tragédiím, pracuje se od
70. let na intenzivním a systematickém průzkumu. V tomto směru
je Brno v porovnání s dalšími českými a moravskými městy naprosto
výjimečné. „Průzkum brněnského podzemí je jedinou stavební
činností, kterou Brno získává další historické a památkové objekty,
protože všechny ostatní stavební činnosti je ničí. My naopak ten
seznam rozšiřujeme,“ dodává Svoboda. V budoucnu tak například
bude mít Brno místo jedné brány dvě. Po rekonstrukci parku za kostelem
sv. Tomáše (naproti Janáčkovu divadlu) bude nově zpřístupněna
(a také průchozí) brána Běhounského předbraní.
Pavla Olbrzymková
Kolektory
novodobé podzemní stavby ukrývající
rozvody inženýrských sítí, primární
kolektor od Jugoslávské ulice přes
Koliště, Křenovou a dále, sekundární
pod historickým centrem, přístupné:
exkurze TIC města Brna (pozvánka
v rubrice kam do města)
Stavby komerčního využití
byly využívány ke skladování potravin,
piva a vína, téměř všude v historickém
centru města, nejnověji objeven sklep
pod Římským náměstím, přístupný:
Labyrint pod Zelným trhem
a Mincmistrovský sklep
Sakrální podzemí
sloužilo k pohřbívání: např. krypty
pod Petrovem, kostelem sv. Janů nebo
kapucínským klášterem, přístupná:
kostnice u sv. Jakuba
Technické stavby
studny, odvodňovací štoly, vodojemy,
téměř všude v historickém centru
města, v plánu je zpřístupnit historické
vodojemy pod Žlutým kopcem
Strategické stavby
sloužily většinou k obraně nebo
úkrytu, kasematy nebo vojenské kryty
(pod Špilberkem, Petrovem, Kraví
horou, Stránskou skálou), přístupný:
Kryt 10-Z
6
Foto: archiv Aleše Svobody