LIDSKÝ FENOMÉN A FENOMÉN VÝVOJE SPOLEČNOSTÍ. 1.9.2017 doplnění 2.9.2017

vytlačuje ta část populace, jež má vnitřní duševní a altruistický rozvojový potenciál,
což vytváří bludný kruh a větší „zabetonovanost“ stavu.
Navíc do toho vstupuje a rozvíjí další civilizační fenomén a jeho první civilizační
vrchol. Počátek toho lze vysledovat do 19 století, ale výraznější rozvoj nastal v 1
světové válce a to vstup žen do ryze mužského světa, zde do výroby, neboť muži byli
v zákopech.
Po ukončení I světové války, jež má i ten formát že se rozpadli velké říše, Osmanská,
Rakousko Uherská, Ruská a vznikly současné státy a prostor pro demokracie.
To vytvořilo prostředí pro zapojení širších vrstev do správy společnosti a to
postupným zaváděním všeobecného volebního práva v 20 letech minulého století.
Tedy i volební právo žen.
Zde trochu odbočím, tím se „nastartoval“ proces kdy zde vznikla významná a
ovlivnitelná část populace dané společnosti, státu, tzv. dělná, jež je čistě naturální a
sociální roviny.
Toto si začali uvědomovat určití lidé a nastalo staleté období manipulace se
společností, kde nejvíce náchylnější byly ty společnosti s rozvinutou průmyslovou
sférou. Začal se po Evropě nebezpečně šířit komunismus a strach z něho vytvářel
podhoubí pro různé společenské ideologie, tak že po velké celosvětové hospodářské
krizi 1929, tento proces ještě zesil a vznikala společenská konfrontace, jež
v Německy vyústila v nástup Hitlera, nástup nacismu, v Itálii zase Mussoliniho,
v Španělsku Franco a v Japonsku …
Po II světové válce se to rozdělilo na dvě geopolitické roviny a studenou válku a
nukleární mír.
Vracím se zpět k ženám Dalším mezníkem byla II světová válka a začlenění žen
do chodů státu a podílení se na výrobě prostředků, jež po válce kde byl nedostatek
mužů vedl k postupným změnám, jež více rozvinul objev hormonální antikoncepce a
schopnosti žen „mít“ své tělo pod kontrolou. Nehrozilo náhlé nechtěné početí.
Projevem zde byl feminismus a postupné změny ve společenských rolích, kde je více
markantní to bylo ve školství které se značně feminizovalo a dále v rodinách, jež
dříve byly početnější, neboť zde žili pohromadě prarodiče. Celé to rozvíjela sociální
politika států, jež navíc začal přebírat hlavní řídící roli ve společnostech. Mizela
původní architektura a hodnoty rodiny, mužský princip a jeho role čímž se měnila i
ženská role, jež do sebe absorbovala mužské principy. Výchovu dětí mají především
v rukou ženy.
Toto dospělo do „vrcholu“ někde v roce 2000 a tzv. pozitivní diskriminací, kde už
hlavní nebyly schopnosti a zkušenosti ale příslušnost k pohlaví.
15