VĚDOMÍ, KONTINUÁLNÍ NADVĚDOMÍ, KONTINUÁLNÍ EXISTENCE, lidské civilizace 9.9.2017 - verze č.2

KOMPLEXNÍ PODVĚDOMÍ - pracuje s aktuálním stavem, ději na základě určité architektury
z kvantového podvědomí 2-4 čakra a tělesného podvědomí.
PREDIKČNÍ PODVĚDOMÍ – pracuje s budoucími ději, odhaduje a připravuje nás na další dění, dle
aktivních vrstev popsaných na stránce 2.
Mezi těmito dvěma stavy vědomí, vzniká třetí stav vědomí (prostorové), vědomí přítomnost a
existence. Tím vzniká náš psychický – duševní projev. Jelikož jde už o více prostorové procesy, tak se
začne rozvíjet naše psychické prostorové vědomí.
MOZEK
Mozek vytváří vlastně dvojí architekturu a to příjem informací a jejich zpracování, přidělení priorit,
hodnot, stavu. Jinak řečeno dojde k uvědomení si, že to není váza ale hrnek, že je z porcelánu, je na
něm nějaký obrázek, je plný či prázdný… Mozkové centra a jejich subsystémy ze zde uložených
databank, složí do daného rozměrného stavu a pojmout je v hodnotách jakých jsme se naučili ve
škole a životě a máme zde uložené v určitých mozkových centrech (databankách).
Další subsystémy určují priority to, jestli budeme hrnek potřebovat anebo ne. Tím dojde k redukci
vnímání vnějšího prostředí a jeho dějů. Je to nutné i z toho důvodu, kde zrakové centrum vytěžuje
mozek až na 70%. Oči vidí 100% reality, po redukci na základě uložených priorit pak použijeme 20%.
To se děje na úrovni, sluchu, hmatu, čichu … Takto vlastně vzniká i část naší reality, jež je tvořená ze
dvou stavů a to vnímání na úrovni smyslů, tedy kolik máme smyslů, tolik vnímáme z okolní 100%
reality. Nemáme třeba receptory v oku na ultra či infra záření, magnetické pole … Druhý stav je na
úrovni mozku a je redukční, jež určí prioritu dějů, věcí, osob, … kolem nás a pojmou ji do svého pole a
budou sledovat její vývoj. Nepotřebujeme sledovat veverku v parku, když stojíme na ulici a
vstupujeme do obchodu …
Je to opět princip neuronových sítí a jejich neuronových uzlů, jež v sobě „stahují“ jak stav neuronové
sítě tak její proměnné hodnoty. Zde to je neuronová síť KOMPLEXNÍHO PODVĚDOMÍ, pod sítě, jež
pracuje s vnějším a vnitřním prostředím, realitou. Je to i princip bublin, kde je hlavní bublina
PODVĚDOMÍ, jež má dvě bubliny (ekosystémy), vnější a vnitřní a ty zase … Pak je zde neuronová síť
PREDIKČNÍHO PODVĚDOMÍ, jež má podobnou strukturu. Společně pak vytváří další neuronovou síť a
tou je naše denní vědomí, realita, kde je časová osa, minulost, přítomnost, budoucnost.
Jak jsem výše uvedl, tak se jedná vlastně o neuronovou síť, jež má psychickou stavbu, tak aby byla
schopná pracovat s výše uvedenými konstantami vrstev a sítí, jejich prostorovými stavy a ději, tedy
procesy v jejich neuronových sítí.
Zde mně napadá ta možnost, kde mozek je určen a přizpůsoben k tomu aby vytvářel „mechanickou“,
procesní či procesorovou část, jež má dvě tyto složky KOMPLEXNÍ PODVĚDOMÍ a PREDIKČNÍ
PODVĚDOMÍ v části komplexního vědomí. Jež je navíc podporováno zřejmě rozdělením mozku na dvě
hemisféry, kde se vlastně „zpracovávají“ dvě vlákna procesů a vytváří plynulý stav a děj. Lze to i
pozorovat třeba když píšeme ve stresu, tak obskočíme písmenko anebo napíšeme něco jiného.
Dalším příkladem je když se na něco soustředíme, tak nevnímáme své okolí. Dále má redukční část,
3