Mantinely vývoje člověka a společnosti, slabiny duchovních myslitelů 30.9.2017

1800), parní mlátička obilí (zejm. Angličan Richard Trevithick, 1811), puška nabíjená zezadu (Němec
Johann Dreyse, 1827), žací stroj (zejm. Američan Cyrus McCormick, po r. 1830), bubínkový revolver
(Američan Samuel Colt, 1835), daguerrotypie jako přímý předchůdce fotografie (Francouz Louis
Daguerre, 1839), značková telegrafická abeceda (Američan Samuel Morse, 1838), tiskařská rotačka
(Američan Richard Hoe, 1846), ocelové dělo.
ASTROLOGIE
Z hlediska astrologie, zde rok 1761 je konjunkce Saturna s Uranem ve znamení Berana, 1791
opozice Urana ve znamení Lva s Plutem ve znamení Vodnáře. 1792, konjunkce Marta, Jupitera a
Neptuna ve znamení Vah v opozici na Saturna ve znamení Býka.
Významné přírodní katastrofy s celosvětovým dopadem.
Zemětřesení v Lisabonu 1755. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v
historii. Má na svědomí odhadem 60 000 obětí, z nichž většina zahynula ve vlnách tsunami a
za požárů, které následovaly bezprostředně po zemětřesení. Lisabon utrpěl značné materiální i lidské
ztráty.
8. června 1783 došlo na Islandu k mohutné sopečné erupci. Z 25 kilometrů dlouhé trhliny Laki se 130
krátery začala vytékat láva. Proudy rozžhavené horniny se dostaly až do vzdálenosti 88 kilometrů a
pohltily plochu o rozloze 570 čtverečních kilometrů. Kusy lávy byly vystřelovány do výšky 1,5
kilometru, mračna prachu vystoupila 13 kilometrů nad zemský povrch. Do atmosféry se uvolnilo asi
122 milionů tun oxidu siřičitého, přes 90 milionů tun kyseliny sírové a 8 milionů tun fluorovodíku.
Následky této mimořádné události byly tragické. Zahynuly desetitisíce lidí. Následky v Evropě, dva
dny po erupci dosáhl sopečný mrak Faerské ostrovy, Norsko a Skotsko. V polovině června již sopečný
popel dosáhl střední Evropy, kde způsobil neúrodu a rozšíření nemocí. Do 24. června se mračno
rozkládalo již nad celou Evropou a zasahovalo až do Finska a na Balkán. Dobový tisk
popisoval slunce při východu a při západu jako krvavě červený disk a bylo možné jej i v poledne
pozorovat nechráněným okem. V červenci se mračno rozkládalo už i na území Ruska, Sibiře a později i
nad Čínou. Vedle Islandu nejsilněji dopadly následky erupce na severské země.
V západní Evropě a na Britských ostrovech kyselé deště silně poškodily lesy a zničily menší rostliny,
což způsobilo všeobecnou neúrodu. Celkové průměrné teploty klesly o 1,3 °C a nižší teploty vydržely i
další tři roky. Předpokládá se spojitost mezi erupcí Laki a neúrodou rýže v Japonsku.
Maunderovo minimum je název období sluneční aktivity v letech 1638 - 1715. V této době se na
Slunci neobjevovaly téměř žádné sluneční skvrny. To mělo vliv na podnebí na Zemi, které bylo
výrazně chladnější. Období Maunderova minima je jedním ze tří nejchladnějších období malé doby
ledové (14. - 19. století). Druhým nejchladnějším obdobím je Spörerovo minimum (1400 - 1510) a
třetím Daltonovo minimum (1790 - 1830).
Výbuch sopky Tambora, 10. dubna 1815. Tato sopečná erupce je považována za největší
zaznamenanou erupci v historii lidstva. Výbuch tehdy vyvrhl asi 150 km³ pyroklastických
trachyandezitů a byl slyšet až do vzdálenosti 2700 km od sopky. Kouř dosáhl výšky 44 km a sopečný
materiál společně se sopečnými plyny byl dopraven až do stratosféry. V okruhu 80 km údajně
zahynulo vše živé včetně 10 000 lidí. V následujících týdnech následkem hladomoru a
šíření nemocí zahynulo dalších 80 000 lidí. Podle odhadů si erupce vyžádala přibližně 92 000 lidských
životů.
3