Digitální foto 2017-01

PROFI ZÓNA
ZKUŠENOSTI Z PRAXE
ZKUŠENOSTI
Z PRAXE
Někdejší opravář počítačů George Stoyle dosáhl úspěchu
jako podvodní fotograf. Vyprávěl nám o tom, co člověka
pod hladinou potká a s čím je zapotřebí počítat.
G
EORGE Stoyle má za sebou
opravdu zajímavou životní
dráhu – začínal jako
opravář počítačů ve skromné
dílničce vedle veřejné prádelny,
případně jako „všemi milovaný
čistič záchodů na aktivní sopce“.
Posléze vystudoval ekologii a nějakou
dobu strávil v Hondurasu a dalších
tropických zemích. „Díky tomu jsem měl
spoustu skvělých příležitostí fotografovat
pod vodou po celém Karibiku,“ vzpomíná.
„Navíc jsem přišel na to, jaký potenciál se
v ekologické fotografii skrývá.“
Dalších sedm let strávil George především
na lodích coby mořský ekolog, fotografická
vášeň u něj ovšem postupně přerostla
v regulérní zaměstnání. V posledních letech
natáčel krátké dokumentární filmy
například pro Smithsonian Institution
nebo Skotský úřad pro ochranu přírody.
Letos se stal celkovým vítězem ankety
British Wildlife Photography Awards.
Studoval jste fotografii,
konkrétně tu podvodní?
Ne, studoval jsem mořskou ekologii, ale
fotografuji už nějakých dvacet let a tyhle
George Stoyle spojil svého velkého koníčka,
tedy podvodní fotografování, s kariérou
mořského ekologa.
dvě činnosti se mi časem nějak prolnuly.
Ještě předtím jsem dělal do počítačů
a webdesignu, ekologie mě začala zajímat
až později. A záhy jsem zjistil, že moje
podvodní fotografie vlastně fungují jako
ekologické výpovědi a projekty.
Dnes dělám poměrně dost práce pro
Smithsonian Institution ve Spojených
státech. V uplynulých letech jsem od
nich dostával různé zakázky, časem
převážila filmařina. Hodně spolupracuji
s rybářskými komunitami
v rozvojových zemích.
Jak se pod vodou tvoří kompozice?
Pravidla jsou víceméně stejná jako při
normálním fotografování na zemi, tedy
pokud vás nějaká pravidla zajímají. Ale
jinak to vypadá tak, že člověk prostě
plave sem a tam a hledá zajímavé motivy.
Jedna věc je důležitá: pod vodou
děláte většinou jen dva typy záběrů,
širokoúhlé snímky a makrofotografie.
Než se ponoříte, musíte si vybrat,
kterému z nich se budete věnovat dnes,
a tím je to víceméně dané. Při makrofotografii
se soustředím na malé objekty
a živočišné druhy, širokoúhlé fotografování
probíhá v podstatě stejně jako
normální krajinařina. Často mířím
objektivem směrem k hladině, abych
zachytil co nejvíc světla a trochu ty svoje
kompozice projasnil.
A co práce se světlem a expozicí?
Tam se postup liší?
Tam ano, a výrazně. V podstatě se
neobejdete bez blesku nebo jiného
typu umělého světla. Já používám
dva, abych scénu nasvítil dostatečně
zeširoka. Mám podvodní kryt se dvěma
rameny, na která se blesky dají připevnit.
V tropech člověk občas blesk vysloveně
nepotřebuje, ale stejně je lepší ho mít
– bez něj se z fotografií trochu vytrácejí
červené odstíny. Všechno pod vodou je
hlavně zelené a modré, takže se umělé
světlo hodí, má-li hrát snímek více
barvami. V tropech bývá voda čistší, >
GEORGOVA PRÁCE
58 DIGITÁLNÍ FOTO LEDEN 2017