Generace nula : Praha

[:nula:]
Generace Ø:
RAHA

FILIP TITTL
filip.tittl@seznam.cz
VLADIMÍR FIALKA
vlado.fialka@gmail.com
JAN HROUDA
hhrouda@volny.cz
TOMÁŠ JIRMAN
tomas.jirman@gmail.com
JAN KARÁSEK
honza.kar@gmail.com
ROBIN MÜLLER
robin.muller@centrum.cz
VÍT PODRÁSKÝ
podrasky@seznam.cz

[:nula:]
Generace Ø
Začínáme od nuly
Ateliér Koucký
FA ČVUT v Praze
LS 2009

PRAHA, VOLE

VŠICHNI NA JEDNOHO
HORAŽĎOVICE RULEZ
ISKUZE
KLUCI, NEBLÁZNĚTE..
TY JSI ŘEKL ZELEŇ !!!

SILNÁ DEBATA
STRUKTURA?!!
VIZE
EFINICE POJMŮ, DISKUZE, HLEDÁNÍ, DISKUZE, HLEDÁNÍ, DEFINICE, POKUS,
NALÝZA, NIC, ZASE NIC, PIVO NA LETNÉ, MODEL, TEXT, SKICA, DEFINICE, TEORIE,
OKUS, HLEDÁNÍ, DEFINICE, HLEDÁNÍ, DISKUZE, HLEDÁNÍ, DEFINICE, POKUS,
NALÝZA, TEORIE, NIC, ZASE NIC, PIVO NA LETNEJ, MODEL, TEXT, SKICA, DEFINICE,

Nemôžeme uvažovať o regulačnom pláne rozvoja mesta v
klasickom ponímaní. Nemôžeme už narysovať mesto a čakať kým sa
všetky bloky zastavajú danou funkciou. 19.st už skončilo a 21. potrebuje
nanovo definovať vzťahy v meste. Vznikli nové druhy vzťahov v mikro,
makro i v globálnom merítku, v ktorom sa neustále pohybujeme.
Mestské plánovanie 19.st je preč.
V mestách sa zhmotňuje virtuálny prchavý kapitál, ktorý sa
presúva tam, kde má šancu sa znásobovať. Vzťahy sú viazané na toky
informácií - len tam, kde ich človek dokáže získať a vzužiť sa vzťahy môžu
rozvíjať.
Vo filozofii globalizácie sú mocnými a bohatí tí, čo majú dosah
na mobilitu a informácie. Technologické novinky a ich použitie posúvajú
spoločnosť a vzťahy v nej ďalej. Revolúcia komunitných portálov, web 2.0,
3.0 sú nové éry internetu a vzťahov ľudí.
Rozsiahlosť našich krokov má v súčasnosti už väčšie meríko,
ako to bolo, keď sa mestá zakladali. Koordinácia našich krokov je oveľa
rozsiahlejšia a snažíme sa ju koordinovať územným plánovaním. Tento
proces sa však dostal do slepej uličky, a nedokáže odpovedať na vývoj
spoločnosti ako dinamického celku.

Hledáme novou
vizi Prahy.
Územnímu plánu Prahy chybí vize.
Praha je městem, které si zaslouží mít vizi pro další století.
Procesy globalizace společnosti mění její fungování.
Musíme se je naučit chápat a reagovat na správných místech,
ve správném měřítku.
Flexibilní reakce při vývoji města jsou klíčem k udržitelnému rozvoji.
Hledáme nové
způsoby regulace
města.
Legislativa neumožňuje reagovat na dynamický vývoj společnosti.
Současné prostředky regulace jsou statické, jejich snahou je přeurčit
vývoj a co nejpřesněji ho nadiktovat.
Ověřujeme teorie ve více měřítcích.
A co na to Karel?

[Ø+1]

DIAGNÓZA

[Praha - jak jí je?]
6 Praha je v celosvětové kontextu jedinečným městem. Má nádherný terénní
reliéf, ikonické dominanty, věžičkové panorama i širokou řeku. S trochou
nadsázky chybí už jen Ještěd a mořské pobřeží. Jak to, že to vše dohromady
nevystačí na moc víc než na jeden monumentální obraz s Karlovým mostem?
Roztříštěná se spoustou silných charakterů, zakletá ve svých zkamenělých
detailech nemůže najít jasný celkový obraz.
[Praha by se dala úspěšně rozprodat na
součástky a vystačila by na mnoho měst...]
Co jsou specifika Prahy? Rozmanitost, potenciál, fragmentace a snad až
nepřehlednost a chaotičnost. Praha má díky své struktuře velkou rozmanitost
v rámci města i své periferie. Uvnitř jasně dominuje historické jádro, těžící z
turismu a z rekreace obecně, vnitřní město pak nabízí velkou škálu rozličných
struktur s různým využitím.

7

[Analýza struktury]

_ jádro: rostlá struktura středověkého města vymezená
stále znatelnou trasou středověkého opevnění
_ město: založená struktura, stavební čára je shodná s
uliční čárou.
_ předměstí: struktura zahradního města, stavební čára
respektuje čáru uliční, ale není shodná
_ periferie: stavební čára nemá s uliční čárou žádný
vztah

[Makrostruktura komunikací]

charakter odpovídá okolnímu prostoru,
reaguje na strukturu zástavby
charakter neodpovídá okolnímu prostoru,
nemá na okolní zástavbu zásadní vazbu

[Doprava]
[Potenciál]

Již sama pozice Prahy v srdci Evropy, její vynikající napojení na kontinentální
dopravní síť ji činí velice lukrativní. To je ještě umocňováno velikým
množstvím rozvojových ploch, nebo jednotlivých parcel uvnitř města, které
jsou vhodné pro moderní rozvoj města a mají co nabídnout jak investorům tak
uživatelům – obyvatelům města
[Fragmentace]
Fragmentaci Prahy lze chápat jako pozitivum, či negativum. Na jednu stranu
způsobuje nepřehlednost, snižuje hustotu města i uměle zvyšuje vzdálenosti.
Na druhou stranu zvyšuje rozmanitost (viz výše) - a tím i atraktivnost. Za
určitých okolností, resp. z určitých míst umožňuje Prahu lépe přečíst. Také
potenciálně dovoluje město hierarchizovat.
13

[Krajina]

[0+2]

VIZE
PRO
PRAHU

Je toto Praha?
Toto je Praha.
Jak se ti líbí?
Bude tu zítra?

Nevzpomínám si.
Aha.
Psali, že je pěkná.
A je tu vůbec dnes?

Hledáme potenciál prahy v dramatickém
terénu, který je nezaměnitelným otiskem
v charakteru města. Hledáme krajinu pro
Prahu.

Reliéf Prahy je tvořen pražskou kotlinou, zahloubenou do lehce zvlněného
povrchu české tabule. Praha z Vltavského údolí přetéká do okolí, kde se ztrácí
a rozvolňuje.
[Vnitřní krajina svahů na rozhraní pražské
kotliny a okolní roviny je předělem, který
bude vždy ovlivňovat strukturu Prahy. Je
třeba využít veškerý potenciál takové situace.
Krajina definuje celkovou logiku Prahy.
Vymezuje město, ukryté v Pražské kotlině
na březích Vltavy a určuje charakter periferie
na okolních terasách. ]
Bylo by zásadní chybou tvrdit, že Praha může mít jednotný charakter od
centra až na okraj.
[Obě jmenované části struktury – město
i periferie - mají svá specifika a zákonitosti.
A zároveň vyžadují různé přístupy při
hledání jejich vnitřní logiky i vzájemných
vztahů. ]
Každá staví svůj potenciál na jiných předpokladech a kvalitách. Chceme je
najít a podpořit.

Město je kompaktní struktura s vysokou koncentrací dějů a aktivit, s
atraktivním urbáním prostředím. Právě široká škála možností a dynamika
prostředí vytváří kvalitu městského života. Expanze města musí být
realizována v jeho vnitřním potenciálu. Město musí být zahuštěno a děje
uvnitř zintenzivněny.
Periferie je definovaná bezprostředním vztahem ke krajině a virtuálním
vztahem k městu. Periferie je různorodá a klíčovou roli v ní hrají lokální
vztahy.
[Je třeba definovat město a jeho periferii,
se všemi pozitivními hodnotami, které k
tomu náležejí.]
Nabízíme základní krajinnou vizi pro Prahu. Nabízíme 2 koncepty pro město,
které se navzájem doplňují a dávají jeho struktuře základní hierarchii.
Nabízíme tři vize pro dobře fungující periferii.

KRAJINA je předělem, který zásadním způsobem zvyšuje kvalitu celku
VLTAVA

MĚSTO je kompaktní koncentrovaná struktura
PERIFERIE je definovaná bezprostředním vztahem
ke krajině a virtuálním vztahem k městu

Pouze koncentrované město nabízí
atraktivní a skutečně městské prostředí.
Chceme kompaktní, soudržné město
uprostřed krajiny. Město, které se umí
postavit ke své řece. Chceme fragmenty
Prahy poskládat k sobě a tím znásobit
sílu jejích jedinečných identit. Chceme
podpořit čitelné městské cesty a najít
srozumitelnou logiku ve všech měřítkách.
Kvalita periferie je v mnohosti,
rozmanitosti identit. Chceme periferii jako
pozitivní pojem. Chceme posílit přímý
vztah periferie a krajiny. Chceme periferii
jako jednoznačně definovanou entitu s
odpovídajícím postavením v rámci městské
struktury a s přesně vymezenou vazbou na
vnitřní město.

Vize pro město _1: Vltava
Vltava protéká Prahou od jihu k severu a přináší kvalitu
otevřeného prostoru i jasného vodítka. Fenomén Vltavy není
jen řeka samotná, ale i krajina s ní bezprostředně související –
ostrovy, náplavky (ale i Stromovka, Trója). Uchopíme-li je jako
jeden kvalitativně strukturovaný celek, vytvoříme zahradu Prahy
– snadno čitelnou oázu uprostřed města.
Zahuštěné a koncentrované město se může vymezit vůči krajině
Vltavy jako své antihmotě.
Nábřeží v nejširším slova smyslu je jeden z nejvelkolepějších
prostředků vnímání obrazu města. Praha má potenciál široké škály
kontaktu města s řekou - od kamenných promenád po veřejné
lázně a pláže. Vlastní hranu řeky doplňují intenzivní parky a
zahrady, ale i sportovní areály, stadiony. Součástí takového celku
je i Holešovické výstaviště či nově upravený Libeňský přístav.
Jasný prostorový vztah s řekou mají i další parkové komplexy –
letenské sady a krajinná osa Petřín – Strahov – Ladronka – Hvězda.

Letiště Ruzyně
Dejvice
Letná
Záklaní jednotkou města je lokalita, která v sobě nese svůj místní
význam a identitu. Jednoduchou adicí (byť kvalitních) lokalit
však srozumitelný celek města nevzniká. Město je vícevrstvý
organizmus, který je třeba chápat ve všech měřítcích.
Pankrá
V hmotě města definujeme významové osy. Ty propojují
jednotlivé dilčí identity a utváří logiku celkového obrazu města
v největším měřítku. Osy samotné se stávají řetězcem míst
globálního významu.
Toto propojení multiplikuje význam lokalit. Zvyšuje jejich
potenciál a díky konkurenci akceleruje rozvoj. Jeho forma
musí potvrzovat diverzitu obrazu města v jednotné logice jeho
fungování.

Vize pro město _2: Severní diametr
Holešovice
Vysočany
Libeň
Karlín
Žižkov
Vinohrady
c
Osa magistrály je klíčová pro srozumitelnost města ve velkém
měřítku. Její forma musí odpovídat charakteru městské struktury
a vázat na sebe kvality lokalit kterými prochází.
Praha potřebuje další osu, která bude organizovat logiku její
strukturu. Severo-jižní městský bulvár magistrály doplní východozápadní
osa severního diametru.
Severní diametr prochází částmi města s největším potenciálem
rozvoje (Holešovice, Libeň, Vysočany) a spojuje ho s jeho bránou -
letištěm.

Hrana je materializovaným vyjádřením
toho pozitivního ve významu slova
periferie. Periferie, jako atraktivního
prostředí na rozhraní města a krajiny.
V Praze. terénní situace rozhraní
přirozeně vytváří.
Je třeba orientovat (otočit) pražskou
periferii směrem do vnitřní krajiny,
směrem ke koncentrovanému městu
a připoutat jí tak k celkovému obrazu
Prahy. Orientací (prostorovou i
významovou) k pozitivním prvkům
prostředí vzniká z chaotické kaše
čitelná struktura s jasně definovaným
potenciálem.

Vize pro periferii _1: Hrana
Je těžké definovat vnější
okraj Prahy, hranu, která
je pro fungující periferii
tak nezbytná. Přesto
však existuje jasně čitelná
krajinná hrana. Není vně, ale
uvnitř struktury.

Pluralita lokalit vytváří rozmanitost příležitostí. Silné
lokality vytváří konkurenční prostředí a tím širší škálu
možností.
Centrum je uzlem, místem napojení do sítě.
Skrz síť vzniká vztah k městu a k jednotlivým
lokalitám. Bydlet v lokalitě znamená být součástí
vysokorychlostní a velkokapacitní sítě.

Vize pro periferii _2: Lokalita
Periferie jako množina míst,
množina lokalit. Každá lokalita
má svůj jasný charakter a
silnou image. Každá lokalita
je ideálním prostorem pro
realizaci místních vztahů.
Každá lokalita má své centrum.

Periferie v Praze je systém samostatních
lokalit za hranicí kontinuálního města.
Přehrada
Periferie je plnohodnotná struktura pro 21.století.
Periferie sama o sobě disponuje kvalitou a
potenciálem, který jí umožňuje odpoutat se od
svého města. Virtuální vzba k městu se přemění na
vzájemný vyvážený vztah jejich částí.

Vize pro periferii _3: Přehrada
S-Bahn
S-Bahn je propojením lokalit periferie. Je zhmotněním virtuálních
vztahů, komerčních aktivit a sociálních sítí webu nové generace.
Komunikační systém zabezpečuje vnitřní konkurenci mezi
jednotlivými částmi a tím ji udržuje v neustálém vývoji.
Vybudování Suchdolské přehrady a zatopení vnitřního města jen
potvrdí plnohodnotnost periferie.

[Ø+3]

KNOW-HOW?
NO, WHY?

[Územní
plánování je
v krizi...]

...Dostalo se do ní ve chvíli kdy relativně jasné zobrazování struktury
nahradilo umisťování funkcí. Po mapě rozházené barevné plošky, tvořící
kaleidoskopickou vizi jsou zodpovědně za dnešní neschopnost měst předat
jakékoliv poselství – jakýkoliv záměr. Vzniká labyrint nesouvislých přikázání
a restrikcí v němž se může stěží někdo orientovat. Labyrint v jehož útrobách
se skrývá prostor pro neprůhledné machiavellistické machinace. Složitost
tohoto systému není krásnou složitostí fraktálů, složitostí organismů kterými
nás příroda stále inspiruje; je to složitost umělá, vynucená, připomínající spíše
skutečný labyrint - obranný mechanismus, chránící naše města před čímkoliv
novým, chránící úředníky před rizikem a konzervující tak města v současné
podobě – jakž-takž fungující.
[Masterplanning is noth
investors - architects - to
their designs.]

Toto rigidní plánování kypí vyjadřovacími prostředky – a ty přesto nastačí
k vyjádření vize. Vize, jakožto úderná a čitelná zpráva nemůže být vyjádřena
v kvantitě, spočívá v kvalitě. A je to právě vize která vymezuje město. Říká
čím bude město, které je. Neignoruje jeho minulost (kterou nezvratně bude
i dnešek!), poučí se z ní a buď ji překročí, nebo do ni doslova šlápne. Nikdy ji
neobejde. Ale vize chybí...
A přesto je to právě vize, která nejzásadnějším způsobem ovlivní město.
Vize, jakožto bílé plátno na které bude namalován obraz města. Vize, jakožto
jediný prostředek, na kterém městu skutečně záleží – poněvadž co je to, nad
čím město, jakožto legislativní entita, chce skutečně mít kontrolu? Vskutku ji
zajímá kde bude železářství a v jaké výšce bude římsa? Ne! Tyto dílčí příkazy,
restrikce jsou pouze neschopností vyjádřit to o co skutečně jde, vizi města –
jeho charakter.
ing more than making
use the same inputs for

[Veškeré dnešní
regulativy jsou výsledkem
neschopnosti vyjádřit vizi
města, či její kompletní
absence.]
Je to charakter města který jej apriori tvoří. A je to vize, která charakter
předurčuje. Charakter – chcete-li image města – by také měl být jediným
výsledkem veškeré regulace města. Je to interakce mezi pečlivým výběrem
regulací chránících vyšší záměr (fungování celého organismu) a aktivací a
jednotlivými občany kteří městu vdechnou život a variaci.
[Jediným cílem urbanismu
– plánování - je udržitelnost
vize, spoluvytváření
charakteru města.]

Přístup první:
Děje a vztahy
Vize města se vždy snaží o vytvoření fungujícího a jedinečného organismu. Od
ostatních vizí se odlišuje charakterem, který je tvořen spoluúčastí obyvatel a
správní entity. Takovýto organismus je prvoplánově tvořen fyzickou hmotou
– urbanitou a krajinou. Avšak tak jako organismus nefunguje bez ducha
(osobnosti, nebo ať už si pod tímto pojmem představíme ceokoliv), nefunguje
město bez dějů uvnitř.
Zásadním problémem dnes zůstává jak tuto vizi vyjádřit a jakým způsobem ji
naplnit. Tvorba města tvarováním pouze fyzického je již za námi – to je možné
až od určitého měřítka: Fyzické je tvořeno detaily, takovými, které nelze
postihnout v měřítku celého města, v urbanismu; takovými, které však nelze
ignorovat, jelikož jsou to ony, které ve výsledku tvoří jednu vrstvu městského
image – jeho obraz. Tyto detaily by však neměly být vynucovány!
Co však můžeme vyjádřit v celoměstském kontextu jsou vztahy a ve výsledku
i děje. Jsou to tyto, které tvoří další vrstvu charakteru města. A jsou to tyto,
které lze dopředu určit, jejich vazby a vztahy, jejich sílu a dopady. Jasná
definice těchto elementů – parametrů – je nezbytná. Je třeba určit možné
dopady jednotlivých parametrů na výslednou strukturu. Ne však tak, aby
bylo vždy možné poze jedno řešení, takovýmto způsobem bychom se nikam
neposunuli, ale tak aby řešení bylo co možná nejvíce, aby realizátor měl co
nejvolnější ruku, přesto aby naplnil svým dílem vyšší plán.

DĚJE
[... jsou veškeré činnosti
a události odehrávající se
v prostoru města a na rozhraní
prostoru s budovami.]

Vycházejme z předpokladu, že děje lze do jisté míry a s nutnou dávkou
obecnosti v prostoru města naprogramovat. Jelikož děje jsou podmíněny
fyzickou stránkou města, lze jimi i naopak fyziku města podmínit. Reversí
tohoto procesu získáme právě požadovanou dávku obecnosti – každá funkce
je pevně spjata s určitým dějem, ale každý děj není pevně spjat s jednou
danou funkcí. Totéž platí i o struktuře.
[Každá funkce je pevně
spjata s určitým dějem, ale
každý děj není pevně spjat
s jednou danou funkcí.]
Takovýto liberální přístup umožňuje každému aktivně participovat na obrazu
města, avšak za předpokladu převzetí odpovědnosti – odpovědnosti za
vytvoření takovýchto dějů, odpovědnosti za takto vytvořený veřejný prostor.
Ani v tomto případě však struktura nevznikne svévolně. Lze ji vytvořit
spontánně – avšak kdo za ni ponese zodpovědnost? Tato cesta by jistě byla
velmi problematická. Lze ji naplánovat v podrobnějším měřítku, nechat
vzniknout masterplan – takový může zrealizovat město i soukromý investor,
který za ni poté ponese zodpovědnost. Lze i strukturu zcela objektivně
naprogramovat, pouze za použití daných parametrů.

[Struktura může vzniknout
spontánně, můžou být
vytvořeny masterplany,
nebo může být vytvořena
parametricky.]
Ať už vznikne fyzika – urbanita – za jakýckoliv podmínek je jisté, že takovýto
přístup do jisté míry vede na první pohled k omezení autority měst. Avšak
město získává daleko mocnější nástroj – nebude se muset zabývat s detailem
a bude se moci věnovat větší vizi. Proč neumožnit investorům vytvořit si
libovolnou struturu, budou-li toho schopni a budou-li dodržovat „větší plán“?
Proč za takových podmínek neumožnit privatizaci měst?

Přístup druhý:
Blok n – struktura pro město XX+1. století
Jako základní jednotka chápání husté městské zástavby měl blok v historii
urbanismu nezastupitelnou funkci až do začátku minulého století. V průběhu
20. století se vývoj k blokům vrátil obloukem přes zahradní město a volnou
zástavbu v krajině v postmoderně. Z dnešního pohledu je blok považován
za přežitý pozůstatek 19. století. V původní podobě uzavřené neprůchozí
struktury je blok z dnešního hlediska opravdu nepoužitelný. Proč však jeho
přínos zavrhovat jen z alibistických důvodů vymezení-se proti minulosti?
Blok jako princip odělení veřejného od (polo)soukromého a jednotka čitelné
struktury města je stále platný.
Ve světě XX+1, světě globalizace, komunikace a virzualizace je logickým
přístupem integrace a vrstvrní prostorových principů. Blokn používá princip
bloků oddělených komunikacemi ve třech horizontálních vrstvách a vytváří
částečně prostorově oddělená ale zároveň funkčně integrovaná místa.
[Blok n nabízí pro každý
děj a činnost prostory
odpovídajícího měřítka a
charakteru]

_ dopravní vrstva
měřítkem odpovídá pohybu v autě. Řeší místní dopravu,
zásobování a dopravu v klidu. Je účelné tuto vrstvu ve
většině případů umisťovat pod teren. Horší orientaci v
podzemních prostorech je eliminována elektronickým
systémem lokální orientace využívající GPS vozu.
_ veřejná vrstva
měřítkem odpovídá pohybu pěšky. Jednotlivé
superbloky jsou kompaktní hmotou o výšce do tří
běžných podlaží. Klíčovou pro tuto vrstvu je všesměrná
prostupnost pomocí veřejně přístupných pasáží a
otevřených ulic, do kterých ve většině případů není
umožněn vjezd IAD-obslouženo pomocí dopravní vrstvy.
Zde jsou umístěny komerční prostory a veřejné instituce,
zde se odehrávají události a činnosti rušného města.
_ soukromá vrstva
měřítkem odpovídá měřítku člověka. Zde se
odehrávají investice jednotlivých stavebníků, vznikají
polosoukromé a soukromé prostory odpovídající funkci
zástavby které slouží. Charakter zástavby není nutně
blokový, odpovídá požadavkustavitele a funkčním
požadavkům. Vytváří příjemné intimní prostory pro
relaxaci, které podporují sociální interakci mezi jejich
uživateli.

[...úkolem kvalitní architektury
je vytvářet atraktivní prostory
pro iniciaci zdravých dějů ve
městě, úkolem plánování je
iniciovat kvalitní architekturu]
Plánování
Vznik této struktury v nejčistší formě je podmíněn značnou ekonomickou
atraktivitou, výstavbou ve větších investičních celcích a vůlí investora
přistoupit na některé architektonické kvality jednotného masterplanu. Na
úrovni regulačního plánu veřejný sektor určuje pouze kostru komunikací v
dopravní vrstvě, hlavní směry průchodů ve veřejné vrstvě (z části shodné)
a místa napojení komunikací a infrastruktury vrstvy soukromé. Tímto
způsobem jsou vytvářeny vstupní podmínky pro soukromé investory do
jejichž působnosti v rámci bloků ve veřejné vrstvě a v celém rozsahu soukromé
vrstvy veřejný sektor dále nevstupuje.
Úkoly pro architekturu
Blok n poskytuje široké možnosti pro vytváření kvalitních prostorů.
Podmínkou je kvalitní regulační plán odpovídající potřebám dané jednotlivé
lokality a zároveň umožňující co nejširší škálu možností využití lokality.
Zároveň ale tato struktura ukládá nelehké úkoly pro architekta každého
jednotlivého návrhu. Nuností je především dosahnout dobrého vertikálního
bezbarierového funkčního propojení jednotlivých vrstev. Dále je nutné
dosahnout vizuálního propojení mezi dopravní a veřejnou vrstvou, aby se
z dopravní vrstvy nestávala asociální sklepení bez veřejné kontroly.

Voctáøova
Voctáøova
Vojenova
Voctáøova
Soko
Na kopeèku kopeèku
Sokolovská
Na kopeèku
Pod plynojemem
K Olympiku
Nekvasilova

lovská

Přístup třetí:
Plánování jako definování prostředí
pomocí parametrů
Fungování stavebních aktivit se zrychlilo a na první pohled znejasnilo. Měřítko
architektury a jednotlivých investic přesáhlo úroveň standardního vnímání
městského prostředí. Prostorová forma města již není „velkým domem“ ani
logickou a organizovanou strukturou. Její jednotlivé součásti mají spolu
málo společného. Jsou ovlivňovány pouze kombinací místních podmínek a
teoretických vazeb. Jejich vzájemné prostorové vztahy se zredukovaly na
fyzické propojení.
Proporce a forma veřejného prostoru již dávno nejsou základem pro
definování jeho charakteru. Vnímání měřítka prostoru se mnění se způsobem
jeho užívání.
[Struktura nevzniká
zpřesňováním abstraktu
v hierarchickém sledu
měřítek, ale řetězením
standardních prvků v jedné
úrovni.]

Těžko uvěřit představě, že takové město se dá klasickým způsobem předem
naplánovat či dokonce navrhnout. Přitom však základní smysl plánování, tedy
dosažení efektivity a kvality na základě sjednocení části parametrů zůstává
bezpochyby stále platný.
Jak tedy plánovat? Jak dosáhnout efektivity naplánované struktury a zároveň
nezafixovat její prostorovou podobu?
Město jako organismus bezprostředně reaguje na sebemenší změnu vnějších
i vnitřních podmínek. Vytváří se na základě standardních vzorců. Každá
jednotlivá investice je ovlivňována množstvím lokálních vstupů.
Musíme se naučit formulovat plán města analogickým způsobem. Vstoupit
do výše popsané logiky tvoření města a k běžným vstupům přidat další
parametry, které jsou vyjádřením vize fungování města.
Stanovení parametrů dává základní významovou koherenci při zachování
relativní prostorové flexibility. Právě jejich určování je cesta k úspěšnému
ovlivnění výsledné prostorové struktury.
Takový plán již nikdy nebude navrhovat konkrétní řešení. Potenciálně
umožňuje nekonečné množství variant prostorových vztahů. Každá z nich
však díky definovaným parametrům odpovídá předem určenému schematu a
zapadá do konzistentní logiky celkového prostředí.
Konkrétní struktura vzniká až v měřítku jednotlivých investic, její logika a
provázanost je zafixována pomocí parametrů.

[Ø+4]

APLIKACE

[BARRANDOV]
[DEJVICE]

[LETŇANY]
[HOLEŠOVICE]
[VYSOČANY]
[ROHAN]
[SLATINKA]

[Dejvice]
_ město _ diameter_blok n
Diameter je reťazec miest globálneho významu. Je makroštruktúrou mesta,
na ktorú sa viažu jednotlivé lokolity.
1
3
2
1_Hub
Jedným z najdôležitejších bodov v lokalite je napojenie na osu globálneho
významu. Na mieste kríženia ciest vzniká vysoká hustota vzťahov a
obsiahnutých významov v štruktúre.
Námestie je rušným hubom. Buštěhradská dráha, metro A a tramvaj vytvárajú
miesto neustáleho prúdeniana na globálnej ose. Štruktúra sa vrství vertikálne.
Na diametri prebiehajú globálne deje, v odvíjajúcej sa ose ulice Dejvickej deje
lokálne.

Dejvice sú križovatkou. Cez toto územie prechádza viacero významých ciest,
na ktoré naväzujú preriferie za hranicou mesta.
Osa diametru potvrdzuje logiku lokálnych väzieb a zjednodušuje ich
náväznosť.
2_Vrestvenie
Priechodnosť v území a kontinuita ciest v štruktúre mesta posilňuje vnímanie
jeho obrazu v tom najmenšom merítku človeka. Vertikálne vrstvenie vektorov
(krajiny, dopravy a mesta) umožňuje organicky zjednotiť jednotlivýé časti
štruktúry a tak prepojiť jednotlivé systémy krajiny. Vznikjá vrstvený BLOK n .
STRUKTURA
KRAJINA_MSTSKÁ
MÍSTNÍ SPOJENÍ MÍSTNÍ SPOJENÍ
GARANTOVANÉ SPOJENÍ
VLAK VLAK VLAK
METRO METRO METRO
HUB
3_Fenomén otvoreného priestoru
Fenomén otvorenej Letenskej pláne v štruktúre mesta musí byť potvrdený.
Formovanie hrany krajiny a hmoty tento otvorený priestor mesta znova
definuje.
Integrácia štadiónu, či vytvorenie živého parteru pozdĺž triedy Milady
Horákovej sú konkrétne zásahy do starej štruktury, ktoré sú formované
priamo priestorom diametru. Reverzibilne, táto štruktúra definuje diameter a
živý ho dejmi, ktoré sa vďaka nej odohrávajú vo verejnom priestore.

V mieste kríženia dochádza
k vrstveniu štruktúr.
Verejný priestor na
Hradčanskej spája
globálnu a lokálnnu
štruktúru.
V priestore hradieb sa nachádzajú
domy -paláce. Verejný priestor
ulice Patočkova komunikuje s
poloverejným priestorom. Hradby
sa účasťou mesta.

Hrana mezdi krajinou a hmotou
mesta vytvára napätie. Zároveň
definuje hranice otvoreného
priestoru.

_ foto modelu

[Holešovice]
_ město_diametr_ magistrála_řeka
Lokalita Holešovic je v současnosti jednou ze zanedbaných částí města. Tento
fakt má na svědomí jejich separace od organismu města třemi liniemi:
1_železnice
2_magistrála
3_Vltava
Holešovice jsou jimi dokonale obklíčeny a odříznuty od okolního světa.
Komunikace se sousedními lokalitami zajišťují čtyři zcela nevlídné vstupy,
které jsou primárně dopravními tepnami, nikoli přímým napojením na
strukturu města. Magistrála zde má charakter dálnice přetržené obrovskými
nevyužívanými plochami chátrajícího Bubenského nádraží. S řekou Holešovice
nijak nekomunikují. Ruch velkoměsta, pokud zde vůbec můžeme tento
pojem použít, se odehrává pouze na ulici Komunardů a několika přiléhajících
prostorech jako je např. tržnice.
Ovšem vzhledem k poloze v místě křížení diametru a magistrály - dvou
nejvýznamnějších tříd v Praze – a blízké vzdálenosti centra města území
nabízí obrovský potenciál. Potenciál, který skýtá neopakovatelnou příležitost
vytvořit novou pulzující městskou čtvrť.
Principem návrhu je tedy zapojení Holešovic do organismu města
odstraněním bariér – jejich zhodnocením - a přeměna na suverénní městskou
čtvrť – bránu do města, výkladní skříň Prahy 21. století.

[Místo tlejících zbytků libové masíčko, ze kterého
vymačkáme co nejvíce šťávy!]
Plochy železnice jsou výrazně zredukovány na potřebné minimum. Jsou
zachovány obě současné zastávky – nádraží Bubny a Holešovice.
Magistrála – městský bulvár s tramvají - je přirozeně propojena přes území
zrušených ploch Bubenského nádraží a poté napojena na most Barikádníků.
Jejím ekvivalentem v západovýchodním směru je diametr. V místě jejich
křížení vzniká středobod, nejdůležitější bod lokality, na který navazuje hlavní
veřejný prostor – centrální náměstí.
Vltava – podél řeky vede široké nábřeží s promenádou, která funguje na
principu hrany na periferii a vede v celé délce Holešovického nábřeží jako
spojnice drobných parků – pocket parků – po obvodu Holešovic, které fungují
jako rozhraní mezi řekou a strukturou města. Pocket parky jsou umístěny
především u lávek a mostů spojujících Holešovice s okolními lokalitami na
druhém břehu Vltavy.

magistrála
nádraží Bubny
Vltava
magistrála

in-line okruh/
cyklotrasy
Stromovka
Holešovice
Rohanský ostrov
Štvanice

nádraží Bubny
proražení bulváru
redukce
doplnění
uzavření bloků
doplnění bloků

nádraží Holešovice
uzel
osnova ulic
nová čtvrť

přístav
pocket park
centrální náměstí

brána do města
výšková úroveň 150m
promenáda
pocket park
pocket park
pocket park
pocket park
promenáda

_ foto modelu

[Rohanský ostrov]
_ město _ řeka _ diametr _ blok n
Rohanský ostrov má v Praze jedinečné postavení. Společně s Holešovicemi
je tato lokalita klíčem k rozvoji centra města pro 21. století. Toto území
obrovského potnciálu bylo po roce 2002 podrobeno protipovodňovým
úpravám a čeká na rozsáhlý transfrmační zásah.
[Společně s Holešovicemi je tato lokalita klíčem
k rozvoji centra města pro 21. století...]
V duchu vize pro začlenění Vltavy do organismu města je navržena obnova
původního Rohanského ostrova a vytvořením rozsáhlého parku. Ten
ohraničuje lokalitu společně s jasně uchopitelnou blokovou strukturou
Karlína, krajinným masivem Vítkova a složitým územím libeňského přístavu.
Problémem v území je jistá dualita os, kdy si ulice Sokolovská a Rohanské
nábřeží vzájemně si konkurují. Návrh sjednocuje tyto osy pomocí paralelního
pěšího prostoru který propojuje rušné části v celé čtvrti. Centrální náměstí u
stanice metra Invalidovna překlenuje mimoúrovňově ulici Rohanské nábřeží
a otevírá se do parku a prostoru řeky. Územím prochází i osa severního
diametru, která se v místě Palmovky dělí na obchodní bulvár a dopravní osu
vedenou pod terénem.
centrální náměstí

rytmus rušných a klidových prostorů
Navrhovaná struktura využívá na značné části území hustou zástavbu
využívající principy blok n . Tato hustá městská struktura umožňuje snadnou
všesměrnou prostupnost a otevírá celé území směrem k řece.
[velký potenciál si žádá velká řešení...]
Hlavní veřejné prostory jsou propojeny v řetězec po ose území, na které se
rytmicky mění charakter prostoru. Rušné prostory v okolí stanic metra se
střírdají s městskými parky. Hlavními body na tomto řetězci jsou Kaizlovy
sady před Invalidovnou, nové cenrální náměstí, nový lineární park propojující
náměstí s Palmovkou a upravené náměstí na Palmovce. Výška nové struktury
postupně roste směrem k libeňskému přístavu, kde je využít silný kontrast
výškové zástavby a volného prostoru městské krajiny a řeky.

brána do města
obnovený Rohanský ostrov
centrální náměstí

libeňský přístav
propojení diametru
blok n
pěší obchodní osa území

[Vysočany]
_ město _ diametr _ děje
Fáze 1: Vize
Návrh demonstruje možnosti náhrady současných územních a regulačních
plánů plánováním za pomoci dějů. Město se již nezabývá s návrhem
každého detailu, pracuje ve zcela jiném měřítku, určuje fungování města
jako celku, čímž předurčuje jeho charakter. Návrh fyzického, reálného je
možný až od určitého měřítka (rozuměj: lokalita > prostor > dům) a pouze s
určitým časovým předstihem. Je proto ponechán v rukou jednotlivců, kteří
nevyhnutelně realizují své plány a přetváří tak tvář města (město není a nikdy
nebylo statické).
Podstatou plánu je určit fungování lokalit a jejich vztah v celoměstském
měřítku. Snaží se vytvořit čitelný a fungující organismus a jasně
definovat vztah každého daného místa k němu. K tomu využívá již
dnes zcela běžných instrumentů, obecně označovaných jako „širší vztahy“. Ty
však jasně definuje a legitimizuje: Předpokládá návrh skeletu města, linií a
bodů, jež jsou zdroji dění a vyjadřují vztahy uvnitř i vně města. A předpokládá
šíření těchto dějů. Respektuje současnou strukturu a umožňuje její návrh, ta
však nadále není závazná. Pouze je. Stává se výchozí informací, podkladem.
Může se - a nevyhnutelně se bude - měnit. Plán se snaží pojmout všechny
varianty, již nediktuje, ale pouze usměrňuje.
[Podstatou plánu je určit fungující
organismus a jasně definovat vztah
každého daného místa k němu]

Zdroje dějů
Hrany – Všude kde dochází ke změně vzniká hrana. Nejvýraznější je
rozhraní krajiny a urbanity, ale lze ji stanovit i uměle fyzickým prvkem,
jako je dopravní infrastruktura, nebo změna struktury. U hrany je podstatný
jediný parametr a to její kontakt s okolím. Hrany tak máme kontaktní
a nekontaktní. U nekontaktních hran není třeba dodržovat kontakt
veřejného prostoru na jedné straně s veřejným prostorem na straně druhé.
U kontaktních hran se naopak toto vyžaduje a hrana – respektive změna
kterou umožňuje – je žádaným zdrojem dějů (jako například Ulice/Park,
jakožto zdroj rekreace, ale i reprezentace, důležitých dějů ve městě)
Linie a body – linie vyjadřují nejsilnější vztahy v území. Toky a vizuální osy,
vztahy, jsou demonstrovány liniemi, zatímco místa jejich průniku, začátku
a konce jsou body. Linie a body jsou tak nejsilnějšími aktivátory v území,
kterým je také zcela správně v návrhu veřejného prostoru věnováno
nejvíce pozornosti. Veškerá výstavba dotýkající se linií musí podporovat
děje, tedy musí mít aktivní parter a funkce, které takovéto děje živí.
Význam dějů, určuje význam linie: GLOBÁLNĚ a LOKÁLNĚ významné.
Globálně – celoměstsky – významné děje zcela formují okolní prostor.
Je to nejčastěji rekreace a reprezentace a to v nejširším možném měřítku.
Takto zformovaný prostor je doslova pohlednicí města. Lokálně významné
děje jsou méně intenzivní, dějí se v měřítku pouhé lokality, pro kterou jsou
také skutečně podstatné a mnohdy i nezbytné.
Šíření dějů
K popsání šíření dějů a jejich intenzity byl vybrán jedinný univerzální jev který tyto děje doprovází: Zvuk.
Klid – V oblastech, které leží dále od aktivátorů, nebo kde nechceme
ve veřejném prostoru velké množství dějů, kde se život odehrává
v soukromých prostorech a kde očekáváme komornější atmosféru, klid a
bezpečí.
Šum – oblasti města, které jsou spjaty s určitým aktivátorem, avšak
význam dějů v nich odehrávajících se není z hlediska lokality ani města
zásadní. Je podporováno spojení parteru s veřejnm prostorem a podpora
dějů, avšak není vyžadována. Stavby v takovéto oblasti nemusí být zdrojem
dějů.
Ruch – Lokálně významné děje se šíří v těchto oblastech. Jsou intenzivnější,
veřejný prostor, struktura i budovy jsou jim podřízeny. Stavby musí tyto
děje podporovat. Parter je neodmyslitelně spjat se svým okolím.
Hluk – Takovéto oblasti jsou výstavní skříní města, pohlednicí. Děje
ovlivňují celé osídlení, případně jejich význam sahá až za hranici města.
Stavby jsou reprezentací, stejně jako veřený prostor. Součástí jsou i
významné celoměstské toky.

schéma lokality A1 bez okrajů, měřítko
1:3333 (v CADu metrové měřítko výřzu 0,3)
[METRO]
[KONTRADEJVICKÉ NÁMĚSTÍ]
Konkrétní plán vršovic se opírá o vizi městského diametru. Pracuje s
předurčenými vztahy: Dopravními, historickými - bez nutnosti jakýchkoliv
konkrétních zásahů do území potvrzuje dvě nejvýznamnější linie v území
- Kolbenovu a Poděbradskou ulici - a body na ni. Určuje nové zakončení
diametru, vytváří náměstí tím, že určuje průběh dějů v území.

Fáze 2: Plán
Na počátku je vize. Tu je však nutno vyjádřit a zajistit její dodržení. K tomu slouží Plán: Výkres,
na němž je jasně určena krajina a její rozhraní s městem; linie a body které tvoří kostru města;
šíření dějů, jenž popisuje vztah místa k celku. Nelze zapomenout ani na strukturu,
nejnižší vrstvu výkresu, podklad, který jasně vyjadřuje majetko-právní
vztahy v území. (Ve výsledku i strukturu a nakonec
charakter místa)
[METRO]
[TRAM-ENDSTATION]

[Vysočany - volná interpretace: Více masterplanů]

Fáze 3: Interpretace Plánu
Vyvrcholením každého návrhu je realizace. Plán dějů je koncipován tak, že dovoluje
městům se rozvíjet s minimem omezení, reagovat tak vždy na současnou situaci a
vytvářet volné, konkurenceschopné prostředí - základem je možnost interpretace
plánu.
Ve většině případů se plán aplikuje na již existující a etablovanou strukturu a týká se
tak převážně nových realizací jednotlivých struktur. Nevynucují se zbytečné změny.
Jen v některých případech se předpokládá a je nutný zásah města. Tam, kde je zcela
neexistující infrastruktura, nebo tam, kde se vyvinuly nevhodné podmínky (slumy,
ghetta,...). Tam je nutné stanovit a navrhnout veřejné prostory, poměry a vztahy zcela
od znovu - vznikne masterplan. Masterplan, který se zrealizuje a stane se tak opět
první vrstvou Plánu, nikoliv závazným regulativem.
Město se musí naučit chodit v konkurenčním prostředí dnešních měst - musí být
konkurenceschopné, operovat na stejné úrovni s jednotlivými stavebníky. Chce-li mít
nad prostředím absolutní kontrolu, musí mít zodpovědně vytvořený masterplan, tak
jako jakýkoliv jiný investor.
Volná interpretace - série sousedství
Lokalita nemusí mít jendotný masterplan, konkretní struktura je výsledkem vztahů
stanovených Plánem a záměry jednotlivých investorů. Město může vzniknout z
různorodé struktury a fungovat aniž by existoval konkrétní plán. Každý investor může
interpretovat vztahy odlišně, vzniká žádoucí rozmanitost, životaschopnost města.
Vzniklá struktura je tak výsledkem spoluúčinnosti Plánu (dějů a vztahů v území
určených správní entitou), záměry investorů (struktura - obraz místa) a do jisté míry
i záběrem jednotlivých záměrů - zde je kupříkladu hůře definované hlavní náměstí,
jelikož je součástí hned tří záměrů, ale může mít i jednotný charakter, bude-li součástí
jedinného záběru). Samotné vymezení lokalit - „sousedství“ tak může být posledním
regulativem Plánu.

*/ Toto není struktura! Jsou znázorněny limity území, možné maximum
zástavby, bez výškových limitů, zásadní veřejné prostory a propustnost
budoucího města (kolmé prostory). Skutečná podoba je ponechána plně
pod kontrolou jednotlivých investorů.

Interpretace zadaná městem - jeden masterplan
Existují lokality, které je třeba usměrnit správným směrem. Avšak co je správný směr?
Dnešní města nejsou černobílá, jsou to velice složité organismy a nelze jednoznačně
určit správné směrování.
Pokud máme však určeny - zcela obecně - děje v daném místě, respektive jejich
intenzitu, lze navrhnout veřejné prostory, které budou základem pro volný rozvoj
území.

[Slatinka]
_ město _ lokalita_transformace
V oblasti zvané Slatinka na východním břehu Vltavy se nacházejí tři
urbanistické problémy k řešení. Jednak se jedná o velké množství
transformačních ploch (špatně využité a využité, ale už nepotřebné plochy)
a za další charakter zástavby, který se jako klín periferie vráží do městské
struktury a v neposlední řadě částečná izolace území od okolního světa . Jeden
problém řeší druhý. Pokud se podaří primární transformační plochy správným
způsobem propojit s okolím a využít ku prospěchu okolních/budoucích
obyvatel, bude hranice periferie vytlačena a Praha získá celistvější charakter.
klín periferie

transformační plochy
vstupy

Návrh řeší především primární rozvojové plochy. Toto území je ucelené a s
minimálním prospěchem pro obyvatele. Jelikož je území rozlehlé, realizace
jeho regenerace si vyžádá delší časový úsek. Proto není nyní vhodné řešit
veškeré sekundární transformační plochy. Lze však očekávat, že s postupnou
obnovou budou tyto plochy kultivovány a budou vytvářet městský charakter
oblasti. Po odstranění nepotřebných seřazovacích nádraží bylo cíle dosaženo
propojením ulic U Plynárny a V Korytech s tramvajovou linkou a její napojení
do zastávek Bohdalec a Nádraží Strašnice. Dále vybudování dvou železničních
zastávek Zahradní Město a Eden, podél jejichž trasy povede silniční propojka
mezi ulicí Švehlova a Otakarova.
Nová tramvajová linka je páteří oblasti. Na koncích tohoto bulváru jsou
situovány dvě významné veřejně prospěšné stavby a v jeho středu se k němu
připojí potok, který ho rozdělí na klidnější a rušnější část. Pod jižním
seřazovacím nádražím se nacházelo zatrubnění soutoku, na jehož místě je
rybník, jenž je překlenut mostem, který vedl přes nádraží.
Na místě zrušené odbočky do železniční zastávky Nádraží Strašnice je vybudován
okruh pro in-line bruslení, který je propojením stadiónů a hřišť ve sportovním
okrsku. Okruh je napojen na síť cyklostezek P-10.

dopravní schéma
in-line okruh

[Barrandov]
_ periferie _ hrana
Logika periferie je z principu repetitivní a tudíž aditivní. Měřítko
jejího používání odpovídá schematu lokálních vztahů. Ty jsou pro hledání
logiky struktury nejpodstatnější.
Periferie není na rozdíl od města koncentrovaná plošně, ale pouze lokálně. Pro
každou lokalitu je tedy klíčové její těžiště, které na sebe váže většinu místních
vztahů.
Atraktivitu periferie vytváří přímý vztah s krajinou.
Vytvoření lokalit s těžištěm na hraně krajiny dává všem zmíněným vztahům
společnou logiku.

hrana je parametr
definovaný v měřítku celkové
vize prahy, spolu s ostatními
charakteristikami lokálního
prostředí (stávající struktura,
prostorové podmínky)
ovlivňuje jednotlivé prvky
plánu v měřítku Barrandova
hrana nevytváří kontinuální prostor stejné
kvality. Váže na sebe stěžejní veřejné
prostory jednotlivých lokalit, mezi nimi
je potvrzena cestou-promenádou. jen
vyjímečně je soukromá.

struktura je orientovaná
směrem k těžišti na hraně,
úzké ostrohy nabzejí
speciifickou kvalitu
atraktivitě prostředí na
hraně odpovídá zvýšená
hustota

sídliště Barrandov
tramvajová trať
jednotlivé lokality se k hlavní
dopravní ose otáčí zády,
vzhledem ke svému měřítku
nemají (s vyjímkou „brány“) sílu
ji uchopit
klíčové veřej
těžiště orien

„brána do Barrandova“, s městem
v údolí nejen dopravní spojení,
ale i vizuální kontakt
hlavní dopravní osa procházející
krajinou do města
filmové ateliéry
vilová čtvrť z třicátých let
se stává součástí logiky celé
barrandovské terasy. v rámci
exkluzivity této lokality
zůstává hrana soukromá.
né prostory jako
tace struktury
cesta po hraně jako materializace významu
hrany v měřítku veřejného prostoru

[Letňany]
_ Periferie _ Hrana _ Krajina
Periferie jako množina lokalit. Každá lokalita
má své image a své centrum. Centrum
je uzlem, místem napojení do městské
velkokapacitní a vysokorychlostní sítě. Bydlet
na periferii znamená být součástí této sítě,
být součástí města jako pulzujícího celku.
Periferie jako místo styku města a krajiny.
Krajina je parkem, město je zahuštěním na
jeho hraně. Skutečná krajina a skutečné
město, ne pouze rozlitá kaše obojího.
Park je propojením, vlní se územím a nabízí
prostor pro aktivitu, sport, odpočinek,
setkávání, kulturu...
Hrana je místem spojení, místem kontaktu.
Hrana je prostor dějů a aktivit. Hrana je
nositelem energie. Být na hraně je atraktivní.
Město je reakcí na atraktivitu, zahuštěním
hrany, generátorem dějů a aktivity, zároveň i
jejich konzumentem.

Regulace_Aktivace_Iniciace_
Základním cílem regulace nebo lépe aktivace a iniciace je pouze ovlivnění
struktury, a to tak, aby se zvýšila hloubka působení hrany, maximalizovalo
se využití její atraktivity. Na vybraných místech je kladen důraz na vytváření
veřejného prostoru. Jakákoliv jiná regulace již není třeba!
Legenda regulačního/aktivačního/iniciačního plánu ( následující dvoustrana ):

[Ø...]

[Tato kniha vznikla v Ateliéru Romana Kouckého a
Edity Lisecové, kterým tímto děkujeme. Je to záznam
společné diskuze a hledání názoru na město, plán,
plánování. ČERVEN_2009]
DEJVICE Vladimír Fialka
HOLEŠOVICE Vít Podráský
ROHAN Robin Müller
VYSOČANY Jan Karásek
SLATINKA Tomáš Jirman
BARRANDOV Filip Tittl
LETŇANY Jan Hrouda

A co vy na to?