Nový evangelický zpěvník old

15 Předmluva
Bohoslužba všedního dne jsou tradičním jádrem evangelických
zpěvníků již od doby reformace. Pátá kapitola Bohoslužba
na cestě životem se dotýká vnitřních zápasů víry – tedy všech
situací, v nichž věřící hledají východiska na své životní
pouti. V šesté kapitole Bohoslužba ve světě se písně zaměřují
spíše na naše okolí, prostředí a společnost, v níž žijeme,
a hledají pro všechny společnou budoucnost v Kristu.
V rámci kapitol jsou písně řazeny podle doby svého vzniku
od nejstarších po nejmladší.
Poznámky k zařazování, provozování
a nácviku písní a liturgických zpěvů
Písňová forma, jednodílná i vícedílná, je v tomto zpěvníku
nejčastější formou zpěvu. Jde o kompaktní strofický útvar,
který někdy vedle slok obsahuje také refrén, opakující se
po každé sloce. Písně o jedné sloce mohou být použity jako
vsuvky v modlitbách nebo mohou orámovat čtení, případně
se mohou několikrát opakovat.
Psalmodie je zpěv žalmů vycházející z původní praxe
střídavého zpěvu z doby starého Izraele. Oproti písňové
formě, která má často text upravený do slok s rýmujícími
se verši o stejném počtu slabik, umožňuje psalmodie
přednes žalmových veršů s různým počtem slabik. Jde
o volnější způsob recitace textu zpívaným přednesem,
tzv. kantilací. Základním elementem psalmodie je živě
mluvené slovo, které se intonuje dle spádu řeči s jemnými
důrazy na důležitých místech věty. K psalmodii bývá
přiřazena antifona, obsahující centrální myšlenku žalmu,
jež prokládá jednotlivé verše. Provedení psalmodie
vyžaduje důkladnou přípravu zpěváka, který zpívá verše
sólově. Pro shromáždění je to forma jednoduchá, protože
se přidává pouze na antifonu. Právě zpěv antifon a krátkých