Mají okrasné zahrady smysl

Stejně, jako o své soukromé zahradě, bychom měli uvažovat i o veřejném prostoru – vnést do
sídla ten kousek ráje, oázu, ze které čerpáme energii do dalšího života všude tam, kde to jen
jde.
- Proto ruku v ruce s průmyslovou revolucí a růstem měst začaly vznikat veřejné parky. Člověk
potřeboval na chvíli uniknout z šedi a shonu, společenský život se odehrával na promenádách
v parcích.
- Později se začal park infiltrovat do celého sídla a místo zelených ostrovů začala zeleň
protkávat zástavbu napříč městem – začíná se mluvit o zelené infrastruktuře (/dopravní
infrastruktura, technická infrastruktura, …).
- Dnes přestáváme přistupovat k zelené složce v sídlech odděleně a začínáme se snažit o
symbiózu neživých a živých složek – vznikají zelené střechy, zelené fasády, začíná se více a
více prosazovat princip modrozelené infrastruktury, soudobá ulice dokáže dobře využít
dešťovou vodu a slouží nejen člověku, ale mnoha dalším organizmům.
- S rostoucími vědomostmi si začínáme více uvědomovat, nakolik je příroda složitý a komplexní
systém a že strom není jen prvek pro okrášlení nábřeží a půda není jen materiálem, ze
kterého strom roste -> již víme, že kořeny rostlin jsou v symbióze s mykorhizou hub a
dokážou mezi sebou komunikovat, předávat si živiny i zkušenosti, že půdní živočichové
ovlivňují kvalitu celého ekosystému a závisí na nich, zda se nám nad zemí bude dařit a
budeme mít co jíst, …