Tofa-book/pdf copy 1 - DoBeS

—É-é!— déjidiri yn혬aarda dilgi. —Yndyò balyòny men ooda téók ékkirtir men. Bo hajahyryøa ªne berääli!— haja hyryøa baròaw, dilgi ot odavytŒan. Iówtii qaryyndanqynnyp qyót!— déjidiri. —men ottyø kedää qaryyøòa turòaw hamnééjn! —Qe! AmŒylyp la kΩr!— déjidiri iresaø. Am dilgi hamnap kire berdi. —Irej, irej, irej,irej, iósiò bolsa kedääri qyót— déjidiri. Iresaø biqiige kedääri qyótŒan. Walaahamnap tura —Irej, irej, irej, irej! —Kedäärì qyót! Kedäärì qyót!— déjidiri.«Éé» govorit togda lisa, «Esli xoqewí, á oqení bystro vylequ tvoi rany. Tolíkodavaj zaberemsá na verwinu étoj skaly». Kogda oni zabralisí na verwinu skaly,lisa, razhegwi koster, govorit medvedú. «Ty lohisí zdesí, s kraú, a á vstanupovywe i budu kamlatí». «Nu davaj poprobuj» soglasilsá medvedí. I vot lisanaqala kamlatí. Potom govorit emu «medvedí-medvedí, medvedí-medvedí, esli harko,otodvinísá!» Medvedí nemnogo otodvinulsá. Ona eåe nemnogo pokamlala i opátígovorit «medvedí-medvedí, medvedí-medvedí, otodvinísá eåe!»Oksana S.

Iresaø kedäärì qyótarynda: —qyótar aajy qoŒ.—déjìdìrì –Men boŒ quòlu bäärmen.— Dilgi —Quulbas sen.— déjidiri. —Kedäärì qyót!— déjìdìrì, —men qªnªsoodéjidyr men, onu doldyr!— déjidiri. Iresaø am kedäärì qyótéjn dääw quòluberdì. hajadan. hamnap turòan dilgi: —ékkire bergen!— dään. Izinwe tªóhªpbaròaw, haja hΩénda kΩΩrdé iresaø Ωlª bergen qyótyry. Am dilgi hyjyynòaqerlep turòaw, éótin qip turadyry.Medvedí eåe nemnogo otodvinulsá i govorit lise «dalíwe dvigatísá nekuda, áupadu vniz». «Ne upadewí», otveqaet lisa. «Vypolnáj to, qto á tebe govorú».Kogda he medvedí naqal eåe otodvigatísá, on sorvalsá vniz so skaly. Uvidev éto,lisa kamlaá i govorit «nu vot i vyzdorovel». Spustivwisí vniz po ego sledam,ona uvidela, qto medvedí lehit mertvyj u podnohiá gory. Lisa stala hití vozlemedvedá i estí ego máso.Oksana I.

Bìr Œada kΩrªp olyrda ióhi ŒuduruŒtuò toów Œudu qelep baóta keldi.Am dilòi ŒyówŒyradyry —Éj! Keliøer!— déjidiri. ŒuduruŒtuòlar kelgennér.Kelirge, dilgi éjttyradyry —qªnª dilep qoru siler?— dép. —Bis qiir qªme, éótdilep qoru bis— déjidiri ŒuduruŒtuòlar. —Œan혬ap kΩófej éótti tuvytŒan sen?—déjidiri. —haja hyryndan hamnaanym, iresaø kelgew, hajany a˜¬a bergen, bo keliptªówkew, Ωlª bergen —déjidiri dìlgi. —Onu qip tur men.Odnahdy ona uvidela, qto vniz po reke po lídu trusát dva volka. «Éj idite súda»zakriqala ona im. Volki podowli. Kogda oni podowli, lisa sprosila «Qto vyiåete?». «My iåem qto-nibudí sóestnoe», otveqaút oni, «a ty gde éto tak mnogomása razdobyla?». «A á kamlala na verwine skaly, priwel medvedí, perevaliskalu i upal vniz, vot ego á i em» otvetila lisa.Alena B.

—Am bis Œan혬ap éót tuófar bis?— déjidiri ŒuduruŒtuòlar. É-é!— déjidiri dìlgi—men bilir men, Œan혬ap silerge éót tuófar. Siler toówŒa baryp olyryøar!Yn혬aanòaw oluròaw ulu˜¬uøar! déjidiri. hire a˜¬yry sooŒ bolòan. ŒuduruŒtuòlartoówta ulu˜¬up olyrda ŒuduruŒtary toówŒa qyópwyna doøa bergennér.«Nu a kak nam najti máso» sprawivaút volki. Govorit lisa «Ej, á znaú kakmohno najti máso. Vy pojdite, sádíte na led i vojte». V to vremá bylo oqeníxolodno. Volki seli na led i naqali vytí. Ix xvosty krepko primerzli. Oninaqali otryvatí ix.Tatíána T.

MΩΩp olyrda ŒuduruŒtuòlar, aóltyrtyn wegerlìò aóttyò kiwi toów Œudutéówkiledìp qoóŒtap kelgen. Qoruda, ŒuduruŒtuòlarny kΩrgew, aótyn baòlapŒaavytty. Sªgesìn alòaw, ŒuduruŒtuòlarny ªzejttääw, wegeringe tääp alòaw nánaberdì. Dìlgi qióktì qeówtynyp qyótŒan ynda daòda. Unuun bäärì kiwiler olhajany «dìlgi qaryy» dép adaarªlegerläärìndé. TΩdª.V éto vremá po lídu exal na sanáx qelovek. Uvidev volkov, on privázal koná, vzáltopor i zarubil ix. Pogruziv volkov na sani, on vernulsá domoj. A lisa, xitrovyputavwisí, lehala v éto vremá na gore. S tex por lúdi stali nazyvatí tu skalu«lisij raspadok». Vsë.Katá I.

¨ΩΩrªk ble iresaø¨ΩΩrªk ŒyówŒa ŒusuŒtu orulap alØan. Bìr Œada waanda iresaø ¨ΩΩrªktªø orysyntyópŒan. Ol orysynda ióêi barba ŒusuŒ bolØan. Iresaø qääw, beórtke ΩΩrgen.Burunduk i MedvedíBurunduk delal sebe zapas kedrovyx wiwek na zimu. Odnahdy davno medvedíobnaruhil zapas burunduka. V étom zapase byli dve víúqnyx sumy kedrovyxwiwek. Medvedí sóel wiwki i silíno radovalsá.Ruzanna T.

ºΩrgew, ΩΩrªktªø oorêasyn oórta tyrØaŒtary ble qasytŒaw maŒtaan: —Beórtsen, ékki sen! ŒusuŒtu yn혬ap orulap tur!— dép. Onyn bäärì ¨ΩΩrªktªø oorêasyndairesaønyø Œolynyø izi aórtyp ŒaØan.Medvedí rasqesal grebenámi (kogtámi) spinu burunduka i ego xvalil: «Typrilehnyj, ty xorowij, kedrovuú wiwku tak sobiraewí» skazal on. S tex porsled ruki medvedá ostavalsá na spine burunduka.Ruzanna T.

Oksana I.Hená Á.

© 2001by the Tofa community, Aligdzer village, Irkutsk Region, Russian Federationand by the Altai-Sayan Language and Ethnography Project (ASLEP).All rights reserved.Funded by Volkswagen-Stiftung, Hannover, GermanyGraphic design by K. Tang