Diplomova prace zaverečná - Theses

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI 

PEDAGOGICKÁ FAKULTA 

Katedra primární pedagogiky 

Lucie Sikorová 

IV. ročník – prezenční studium 

Obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ 

VYTVÁŘENÍ OBČANSKÝCH KOMPETENCÍ 

PROSTŘEDNICTVÍM SEXUÁLNÍ VÝCHOVY 

V PRIMÁRNÍ ŠKOLE 

Diplomová práce 

Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D. 

Olomouc 

2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených 

pramenů a literatury. 

V Třinci 20. 3. 2010 

……………………………

Děkuji vedoucí práce, Doc. PaedDr. Miluši Raškové, Ph.D., za odborné vedení práce, 

poskytování rad a materiálních podkladů k práci, ale i učitelům a dětem základních škol, 

u nichž jsem prováděla výzkum.

OBSAH 

ÚVOD ……………………………………………...…………………………………………6 

I TEORETICKÁ ČÁST ………….………………………………………………….8 

1 SEXUÁLNÍ VÝCHOVA V SYSTÉMU PRIMÁRNÍHO 

VZDĚLÁNÍ KONCEM 20. STOLETÍ A POČÁTKEM 

21. STOLETÍ …………….………………………………………………….8 

1. 1 Charakteristika základního vzdělání …………………………………...8 

1. 1. 1 Primární vzdělání a jeho cíle …………………………………..9 

1. 1. 2 Sexuální výchova v systému primárního vzdělání ČR ………...9 

1. 2 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ……………..10 

1. 2. 1 Sexuální výchova v rámcovém vzdělávacím programu pro 

základní vzdělání ……………………………………………..12 

1. 2. 2 Vývoj pojmu kompetence …………………………………… 14 

1. 2. 3 Pojetí klíčových kompetencí ………………………………….15 

1. 2. 4 Podmínky pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ………….. 17 

1. 3 Klíčové kompetence ………………………………………………….14 

1. 3. 1 Souvislost občanských kompetencí s tématy 

sexuální výchovy …………………………………………..…19 

1. 4 Historický vývoj sexuální výchovy ………………………………..…20 

1. 4. 1 Sexuální výchova a různé pohledy na její definování ……..…21 

1. 4. 2 Cíle a etické zásady sexuální výchovy …………………….…22 

1. 4. 3 Přehled sexuální výchovy u dětí 

mladšího školního věku……………………………………….23 

1. 4. 4 Principy sexuální výchovy ………………………………...….25 

1. 4. 5 Sexuální a reprodukční práva ……………………………..….26 

II PRAKTICKÁ ČÁST …………………………….………………………………..28 

2 METODOLOGICKÁ ČÁST …………………………………………….28 

2. 1 Cíl výzkumu ……………………………………………………….....28

2. 2 Metoda výzkumu ……………………………………………………..28 

2. 3 Realizace výzkumu …………………………………………………...29 

2. 4 Předpoklady výzkumu ………………………………………..………29 

2. 5 Výsledky výzkumu …………………………………………...………29 

2. 6 Srovnání předpokladů s výsledky výzkumu …………………..….…..57 

2. 7 Závěry k prováděnému výzkumu …………………………….………58 

3 METODICKÁ ČÁST …………………………….………………….……60 

3. 1 Návrh přípravy na vyučovací hodinu ………………………….……..60 

3. 2 Realizace vyučovací hodiny …………………………………….……60 

3. 3 Srovnávání výsledků didaktického testu před realizací 

vyučovací hodiny a po ní ……………………………………………..65 

3. 4 Náměty pro činnost v pedagogické praxi ………………………… ….70 

ZÁVĚR ……………………………………………..………………………………………74 

SEZNAM CITACÍ ……………………….………………………………………….……75 

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ …………………….…………77 

SEZNAM PŘÍLOH …………………………………….…………………………………79 

ANOTACE

ÚVOD 

Sexuální výchova se uskutečňuje jako kterákoli jiná výchova, působením 

rozmanitých prostředků dějících se intencionálně i nepřímo funkcionálně. Setkáváme se s ní 

v institucích rodiny, školy a v poslední době také dochází k její masové medializaci v různých 

sdělovacích prostředcích. V současné době zaštiťují oficiálně sexuální výchovu kromě rodiny 

a školy i mimoškolské organizace (střediska volného času, krizová centra, Státní zdravotní 

ústav aj.), důležitou roli při výuce hraje osobnost učitele, jeho citlivost, taktnost, pedagogický 

talent, a schopnost zaujmout. Vývoj lidského sexuálního chování, zároveň tedy prapočátků 

sexuální výchovy, je přirozeně ovlivňován již od samotného počátku, kdy se člověk stává 

občanem. Její význam je nezpochybnitelný, protože probíhá neustále a prolíná se naším 

životem všude tam, kde se setkávají lidé. Jedinec, který prochází různými stupni vzdělávacího 

systému, je zásadně ovlivněn tím, jaká fakta a skutečnosti jsou mu vštěpovány v hodinách 

různých předmětů. Sexuální výchova by měla vycházet z takové pozice, která by poskytla 

jedinci různorodost pohledů na sexualitu a výchovu k toleranci a zodpovědnosti, jejichž 

složky patří také do výchovy k občanství. V sexuální výchově se tak, jako ve všech 

předmětech prolínají klíčové kompetence, které jsou součástí rámcového vzdělávacího 

programu. Na první pohled se zdá, že témata sexuální výchovy v primární škole a občanské 

kompetence mají k sobě daleko, ale i v hodinách sexuální výchovy se žáci mohou učit 

vzájemné spolupráci, respektovat názory druhých, chovat se demokraticky apod. Tato kritéria 

musí splňovat nejen výuka, ale i materiály používané k její výuce. 

Toto téma je velmi zajímavé a zároveň ožehavé. Bohužel v naší době jsou stále určité 

věci tabu a lidé si pojem sex či sexualita spojují s něčím nemravným a neslušným. Mínění lidí 

je stále ovlivňováno společností, důležitost je kladena na morální otázky. V dnešní době 

na nás téma sexuality působí ze všech stran, je součástí našeho života, najdeme ho téměř 

všude, v reklamách, v časopisech, na internetu a velmi často i v televizi. Pozitivním faktorem 

je nepřeberné množství různých informací k tomuto tématu, ale bohužel s tím často přichází 

i mnoho problémů, které vychází z toho, že děti danému problému nerozumí. Důležité je, aby 

se k tomu škola a rodina postavila zodpovědně a pomohla jim záplavu, pro děti mnohdy 

nepochopitelných informací, objasnit. Pokud budeme děti informovat již od útlého věku, 

budeme je varovat před mnoha nástrahami a nebezpečími dnešní doby a nebudou u nich 

vznikat zbytečné dezinformace a předsudky. Děti v primární škole, ale i v předškolním 

vzdělávání potřebují pozornou a účelnou sexuální výchovu. Nemusíme se bát, že pokud 

6

s dítětem začneme hovořit příliš brzy, že tomu dítě neporozumí, dítě nám dá samo najevo, 

co ho zajímá a co ne, z našich informací si vybere pro něj to podstatné. 

Pro svou diplomovou práci jsem si toto téma zvolila záměrně, podle mého názoru není 

na toto téma nikdy dost odpovědí a propojení občanských kompetencí se sexuální výchovou 

je v dnešní době velice zajímavé a aktuální téma. Podle mého názoru se dítě v této výchově 

formuje nejen po stránkách vědomostí, dovedností, návyků aj., ale také po stránce občanské 

a proto je třeba v hodinách sexuální výchovy tyto občanské kompetence vytvářet. 

Cílem diplomové práce bylo zpracovat veškeré získané informace z oblasti sexuální 

výchovy a v ní vytvářených občanských kompetencí s využitím na 1. stupni základních škol 

a analyzovat výsledky šetření, které se vztahují k zjištění vědomostní úrovně žáků pátých tříd 

v oblasti sexuální výchovy se zaměřením na téma Rozmnožování člověka. 

Teoretická část se opírala o základní literaturu, vymezovala dílčí pojmy a zaměřovala 

se především na vývoj sexuální výchovy v systému primárního vzdělání od konce 20. století 

a počátku 21. století a spolu s touto výchovou na občanské kompetence, které se vytvářejí 

mimo jiné i prostřednictvím sexuální výhovy v primární škole. 

Praktická část byla rozdělena na dvě hlavní kapitoly, kterými jsou metodologická 

a metodická část. 

Cílem metodologické části bylo zmapovat znalosti žáků 5. ročníku v oblasti sexuální 

výchovy a zároveň tak poukázat na vytváření klíčových kompetencí v této výchově. Formou 

didaktického testu jsem ověřovala znalosti z oblasti sexuální výchovy se zaměřením na téma 

rozmnožování člověka v rámci sexuální výchovy v primární škole. 

Metodická část byla zaměřena na vyučovací hodinu sexuální výchovy s názvem 

Rozmnožování člověka, kde se zaměřovala na vytváření občanských kompetencí. Práce může 

sloužit širší veřejnosti, zejména učitelům, kterým podávám námět, jak provádět vyučovací 

hodinu sexuální výchovy na prvních stupních základních škol. Dílčím cílem metodické části 

bylo se zaměřit na uvedené položky ve výše uvedeném didaktickém testu, které žákům dělaly 

problém. Zhotovenou vyučovací jednotku sexuální výchovy jsem následně ověřila 

v 5. ročníku Základní školy Bystřice 848 v Bystřici. V této třídě jsem také prováděla výzkum 

znalostí žáků z otázek rozmnožování člověka před vyučovací hodinou sexuální výchovy 

a také po ní. V této části jsem také předložila několik námětů z oblasti sexuální výchovy 

pro pedagogickou činnost v 5. ročníku primární školy se zaměřením na občanské kompetence. 

7

I TEORETICKÁ ČÁST 

1 SEXUÁLNÍ VÝHOVA V SYSTÉMU PRIMÁRNÍHO VZDĚLÁNÍ 

KONCEM 20. STOLETÍ A POČÁTKEM 21. STOLETÍ 

Jak uvádí M. Rašková (2008) včleněním sexuální výchovy do edukačního procesu 

žáků mladšího školního věku, jako souhrnnou součást výchovy ke zdraví se navázalo 

na historický odkaz, který zaštítil snahu o její realizaci v primárním vzdělávání od druhé 

poloviny 20. století. Sexuální výchova v české primární škole získala už v posledním 

desetiletí minulého století stálou pozici v primárním vzdělávání. 

1. 1 Charakteristika základního vzdělání 

Jak uvádí J. Skalková (2007) s rozvíjením školských soustav v evropských zemích 

se ustálil termín základní vzdělání, můžeme ho také označit jako primární vzdělání a slovníky 

často uvádí pojem elementární vzdělání. Rozumí se jím vzdělání, které se v populaci 

uskutečňuje do 15/16 let, v našich podmínkách to znamená do ukončení povinné školní 

docházky na úrovni školy primární a nižší sekundární. 

V souladu s mezinárodním vývojem se základní vzdělání snaží ztvárnit společenské 

nároky na veškerou populaci určitého věku v nové kvalitě a úrovni vzdělávání. Funkce tohoto 

základního vzdělání je poskytnout pevný a solidní základ, který by vedl k všestrannému 

rozvoji žáka za předpokladu pro další vzdělávání a sebevzdělávání veškeré populace a dále 

její životní uplatnění. K tomuto poznatkovému základu se řadí i rozvíjení klíčových 

kompetencí. Podle Rámcového vzdělávacího programu (2007) základní vzdělání navazuje 

na předškolní vzdělání a na výchovu v rodině. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou musí 

povinně absolvovat celá populace žáků, ve dvou obsahově a organizačně navazujících 

stupních. 

Základní vzdělání na 1. stupni umožňuje a usnadňuje svým pojetím přechod žáků 

z předškolního vzdělávání a rodinné výchovy do povinného systému vzdělávání. Je založeno 

na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, včetně žáku se speciálními 

8

vzdělávacími potřebami. Toto vzdělání svým činnostním charakterem motivuje žáky 

k dalšímu vzdělávání, vede je k učební aktivitě a poznání, kde je možné hledat, objevovat 

kreativně tvořit a nalézat vhodnou cestu k řešení problémů. 

1. 1. 1 Primární vzdělání a jeho cíle 

Zvláštní postavení v procesu transformace školství jak uvádí A. Nelešovská 

a H. Spáčilová (2005, s. 22) „zaujímá primární škola, která tvoří jednu z prioritních součástí 

školského systému.“ 1 

Obecný cíl primárního vzdělání je chápan jako dosažení tzv. primární vzdělanosti. 

Tím je myšleno, že žák si osvojí gramotnost a získá prvotní náhled na svět a místo člověka 

v něm. Úkolem primární školy je hledání možností, výběru učiva, jeho uspořádání a výběr 

dalších prostředků vzdělání. Tyto možnosti dítěti umožňují poznávat okolní svět na úrovni 

jeho věku a způsobu poznání. 

Podle M. Raškové (2008) prochází vzdělání v současném primárním školství mnoha 

změnami, které se vyznačují platností dvou vzdělávacích koncepcí, a to Standardu základního 

vzdělání (1995) a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (2005). Dnešní 

etapa vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání začala 

od roku 2007/2008 pouze v 1. ročníku základní školy a na něj postupně navazují další 

ročníky. Tento Standard základního vzdělání (1995) byl nahrazen Rámcovým vzdělávacím 

programem pro základní vzdělávání (dále RVP ZV). V souvislosti s příchodem RVP ZV 

učební osnovy vzdělávacích programů obecná škola (1993), základní škola (1996) a národní 

škola (1997) nahradily školní vzdělávací programy. 

RVP ZV je státem schváleny a určený dokument, který je závazný pro všechny školy, 

které vzdělávají žáky v povinném vzdělávání. 

1. 1. 2 Sexuální výchova v systému primárního vzdělávání ČR 

M. Rašková (2007) uvádí, že v současném světě se stala sexuální výchova běžnou 

součástí školní výchovy, liší se však svým obsahem, formou, ale i věkem dětí, které mají být 

v těchto otázkách vzdělávány. Dítěti se vstupem do systému školního vzdělávání nastanou 

9

nové povinnosti. V dnešní moderní primární škole sexuální výchova nechybí, soustavně 

navazuje na výhovu v rodině a případně na výchovu v mateřské škole. 

K. Janiš (2008) uvádí, že v dnešní době se poukazuje na znovuposílení úlohy a funkce 

rodiny a školy. Tím, že se otevřel prostor pro svobodu slova, dostala sexuální výhova další 

podobu a to v systému mravní výchovy. 

Podle M. Raškové (2008) má sexuální výchova v současných evropských systémech 

primárního vzdělání společné prvky, které můžeme shrnout do několika bodů: 

• Sexuální výchova patří do povinného vzdělávání v primární škole, je včleněno 

do všech vyučovacích předmětů, proto se neuskutečňuje jako samostatný předmět. 

Realizace této výuky je na základě koedukace, při které musí vyučující respektovat 

věkové a individuální zvláštnosti žáků mladšího školního věku a volit jim 

specifické metody, formy a prostředky výuky. Tato výchova probíhá pravidelně 

v průběhu roku, nebo se uskutečňuje v blocích. 

• Prvotní úlohu v sexuální výchově má rodina a škola (resp. učitel) může pouze 

obohacovat, rozvíjet a podporovat kladné výchovné působení rodiny a také musí 

respektovat její požadavky. 

• Je kladen důraz na připravenost učitele k sexuální výchově. 

• Na sexuální výchově se podílí řada společenských organizací (nadace, speciální 

centra, poradenská zařízení aj.) 

1. 2 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání 

Jak uvádí A. Nelešovská a H. Spáčilová (2005) v návaznosti na Národní program 

rozvoje vzděláváni - Bílá kniha (2001) vznikl v letech 2001 – 2004 RVP ZV. Jedná 

se o klíčový dokument, který stanovuje požadavky v oblasti základního vzdělání v podobě 

cílů, očekávaných výstupů a obsahu, kterých má žák po dobu vzdělávání dosáhnout. 

RVP ZV (2007) charakterizuje základní vzdělání, jako vzdělání, které vychází 

z nových strategií. Základním cílem je vybavit žáka souborem klíčových kompetencí a jejich 

propojení se vzdělávacím obsahem a praktickým životem. Stanovuje pojetí obecných cílů 

základního vzdělání na 1. a 2. stupni základní školy. Podle A. Nelešovské a H. Spáčilové 

(2005, s. 36) „Mezi hlavní tendence tohoto programu patří zohlednění potřeb a možností žáků 

ve vzdělávání, a uplatňování variabilnější organizace a individualizace výuky, vytváření 

10

příznivého sociálního, emocionálního i pracovního klimatu založeného na účinné motivaci, 

spolupráci a aktivizujících metodách, zavedení změn v hodnocení žáků, především širší 

využívání slovního hodnocení.“ 2 Toto lze považovat za reakce na problémy našeho školství. 

Věnuje se vzdělávacím oblastem, průřezovým tématům. Obsahuje také očekávané výstupy, 

které jsou prakticky využitelné v běžném životě. Zaměřuje se i na vzdělání žáků mimořádně 

nadaných nebo na žáky se speciálními potřebami. 

Vzdělávací obsah základního vzdělání je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. 

Na 1. stupni se zaměřují na tyto oblasti: 

• Jazyk a jazyková komunikace (zahrnuje český jazyk a cizí jazyk) 

• Matematika a její aplikace 

• Člověk a jeho svět 

• Informační a komunikační technologie 

• Umění a kultura 

• Člověk a zdraví 

• Člověk a svět práce 

Do rámcového vzdělávacího programu se také zařazují Doplňující vzdělávací obory, 

ale nejsou povinnou součástí základního vzdělání, pouze tento obsah doplňují a rozšiřují. Lze 

je využít pro všechny nebo jen pro některé žáky jako povinně volitelný vzdělávací obsah. 

Na 1. stupni základní školy lze využít jen vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru 

Dramatická výhova. 

Dále jsou zde zastoupeny Průřezová témata, která reprezentují aktuální problémy 

dnešního světa a stávají se významnou součástí základního vzdělání. Pomáhají rozvíjet 

osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot. Tématické okruhy průřezových témat jsou 

propojeny napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. 

V základním vzdělání jsou vymezena tato průřezová témata: 

• Osobnostní a sociální výchova 

• Výchova demokratického občana 

• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 

• Multikulturní výchova 

• Environmentální výchova 

• Mediální výchova 

11

1. 2. 1 Sexuální výchova v rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělání 

M. Rašková (2008) uvádí, že sexuální výchova je v české primární škole zahrnuta 

do komplexní výchovy, má interdisciplinární charakter a její cíle se uplatňují prostřednictvím 

všech vyučovacích předmětů. Po obsahové stránce je nově vymezena v platném školském 

dokumentu tj. RVP ZV, 2005. Sexuální výchova je na 1. stupni základní školy zahrnuta 

do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a témata sexuální výchovy začleněna do tématického 

okruhu Člověk a jeho zdraví, kde jsou zahrnuty očekávané výstupy pro 1. a 2. období 

na 1. stupni základních škol. Podle M. Raškové (2008, s. 9), „je koncipována jako součást 

rozvoje pozitivního lidského cítění a mezilidských vztahů v rámci záměrné cílevědomé 

(formativní) činnosti učitele i žáka. Sexuální výchova má svůj obecný cíl, a to kvalitní život 

v partnerství, manželství i rodičovství s akcentem na harmonii biologickou, psychickou, 

sociální a etickou, a má i své konkrétní cíle, které vycházejí především z věkových 

a individuálních zvláštností dětí.“ 3 

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jako jediná oblast koncipována pouze 

pro 1. stupeň základního vzdělání. Tato vzdělávací oblast vymezuje podle RVP ZV (2007, 

s. 37) „vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, 

techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje 

k dovednostem pro praktický život.“ 4 Svým široce rozvinutým obsahem tvoří společně 

s dalšími vzdělávacími oblastmi povinné základní vzdělání na 1. stupni. Vzdělávání v této 

oblasti rozvíjí poznatky, dovednosti a zkušenosti žáků získané z rodinné výchovy 

a z předškolního vzdělávání. Žáci si utváří prvotní ucelený obraz světa. Učí se vnímat lidi 

kolem sebe a vztahy mezi nimi, poznávat sami sebe i své okolí. Žáci se učí vyjadřovat své 

myšlenky, dojmy a poznatky, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Tato 

vzdělávací oblast musí být propojena s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků. 

Tímto žáci přijímají nové životní role a životní situace, napomáhá jim při nalézání jejich 

postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních a režimových návyků. 

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je rozdělen do pěti 

tématických okruhů: 

• Místo, kde žijeme 

• Lidé kolem nás 

• Lidé a čas 

• Rozmanitost přírody 

12

• Člověk a jeho zdraví 

Zaměřila bych se na tématický okruh Člověk a jeho zdraví, jelikož jsou v něm 

obsažená témata, která se týkají učiva v sexuální výchovy na 1. stupni základního 

vzdělání. 

Očekávané výstupy, jak uvádí RVP ZV (2007) v 1. období jsou tyto: 

Žák 

• uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky 

s využitím znalostí o lidském těle; umí pečovat o své zdraví 

• dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví 

jiných 

• chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která 

je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě 

• reaguje přiměřeně na pokyny dospělých při zvláštních událostech 

Očekávané výstupy v 2. období jsou tyto: 

Žák 

• využívá poznatků o lidském těle a podporuje vlastní zdravý způsob života 

• rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte 

před a po jeho narození 

• uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových 

situacích vytvářejících mimořádné události 

• předvede jednoduché způsoby odmítání návykových látek 

• uplatňuje základní dovednosti a návyky související z podporou zdraví a jeho 

preventivní ochranou 

• ošetří drobná poranění a dokáže přivolat lékařskou pomoc 

• používá ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných 

způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty daného věku 

Do tohoto tématického okruhu se řadí učivo, kterým by měl žák projít v průběhu 

1. a 2. období základního vzdělání: 

Učivo: 

• lidské tělo – pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, životní projevy a potřeby, 

základy lidské reprodukce, vývoj jedince 

13

• partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy – biologické a psychické změny 

v dospívání, rodina a partnerství, etická stránka sexuality, HIV/AIDS 

• péče o zdraví, zdravá výživa – osobní, intimní a duševní hygiena, denní režim, 

pitný režim, zdravá strava 

• návykové látky a zdraví – odmítání hracích automatů a návykových látek 

• osobní bezpečí – bezpečné chování v krizových situacích (šikana, týrání, sexuální 

zneužívání) 

• situace hromadného ohrožení 

1. 2. 2 Vývoj pojmu kompetence 

Jak uvádí J. Veteška (2008) pojem kompetence se v pedagogice začal používat 

v souvislosti se změnou a analýzou obsahů školního vzdělávání v evropských školských 

systémech. Tato změna je v didaktické terminologii v souladu s evropským vývojem, kdy 

se vzdělávání snaží vyjádřit společenské nároky na veškerou populaci a to v nové úrovni 

a kvalitě vzdělávání. Proto význam kvality vzdělávání celé populace stále roste (na primárním 

a sekundárním stupni se tento základ opírá o rozvíjení klíčových kompetencí). 

Kompetence jsou znalosti, schopnosti a dovednosti, které nejsou vázány na žádnou 

určitou činnost, ale umožňují člověku působit v mnoha funkcích a na mnoha pozicích 

a úspěšně zdolávat změny ve svém pracovním životě. Význam slova kompetence, jak uvádí 

J. Veteška a M. Tureckiová (2008, s.20) „může jít však mnohem dál, a to pokud se používá 

ve vztahu ke schopnosti vykonávat práci, nebo část práce kompetentně, nebo k souboru 

chování (jak by se měl člověk chovat, aby kompetentně plnil svěřené úkoly či kompetentně 

zastával svoji funkci).“ 7 První pojetí můžeme použít pro oblast práce, kde se představí 

jedinečnost lidského potenciálu (kompetenci), druhé pojetí jde-li o oblast chování a může se 

vztahovat k osobnosti člověka (kompetentnost). Pojem kompetence, jak uvádí B. H. Čechová 

(2009) můžeme označit jako jedinečnou schopnost člověka jednat úspěšně a dále rozvíjet svůj 

potenciál na základě vlastních zdrojů, a to v různých životních situacích, úkolech 

a činnostech, spojenou s možností a ochotou rozhodovat a nést za svá rozhodnutí 

odpovědnost. 

Definice kompetencí podle J. Vetešky a M. Tureckiové (2008, s. 18) „jako kvalifikací 

přesahujících jednotlivé profese“ 8 je logická i když ještě není zcela jednotlivě vnímaná. 

14

Ovšem zavedení termínu klíčové kompetence do kurikulárních dokumentů České republiky 

a také jeho užívaní v zemích Evropské unie je diskuze zcela uzavřena, a proto považujeme 

za zcela nezbytné a logické užívaní pojmů „kompetence“ a „klíčové kompetence“. 

1. 2. 3 Pojetí klíčových kompetencí 

V rámcových vzdělávacích programech jak uvádí J. Veteška (2008), vychází pojetí 

klíčových kompetencí ze studia mezinárodních výzkumů, ze studia evropských kurikulí 

i s průběhem kurikulárních reforem v mnoha evropských zemích. V České republice se pojem 

klíčové kompetence opírá o Národní program rozvoje vzdělávání, který se nazývá Bílá kniha. 

Pojem kompetence je upřednostňován před jinými pojmy jako například dovednosti, 

způsobilost, schopnosti, a to s ohledem na vzájemnou slučitelnost pojmů v mezinárodním 

a evropském měřítku a také proto, že svým rozsahem pokrývá jak dovednosti, vědomosti, 

schopnosti, tak i postoje a hodnoty. V české odporné pedagogické literatuře se tento pojem 

ustálil a postupně vstupuje i do podvědomí širší veřejnosti. Identifikace a definice klíčových 

kompetencí v rámcových programech plně respektují studie a výzkumy a vycházejí 

z kutikulárních reforem v evropských zemích. Charakteristikou klíčových kompetencí v RVP 

ZV, kterou uvádí J. Veteška (2008, s. 72) je jejich „přímé propojení se vzdělávacím obsahem 

jednotlivých vzdělávacích oblastí, respektive oborů.“ 9 Tyto obory přispívají svým 

vzdělávacím obsahem k osvojení a rozvoji stanovených klíčových kompetencí a posilují také 

činnostní charakter takzvaných očekávaných výstupů, které jsou součástí vzdělávacího 

obsahu a ukazují k jakým vědomostem, dovednostem by měli žáci na konci každé etapy 

vzdělávání dospět. 

1. 2. 4 Podmínky pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 

Pro výuku, která dosahuje klíčových kompetencí, jak uvádí B. H. Čechová (2009) jsou 

vhodné metody aktivního učení. Směřují k tomu, aby si žáci tvořili nové úsudky a ty spolu 

s pochopením nové informace začlenili do systému svých znalostí. Při této aktivní výuce 

provádějí žáci většinu aktivity sami. Řeší problémy, studují myšlenky a zkoušejí 

je v praktických činnostech. Tato metoda aktivního učení se snaží napodobit přirozené učení, 

15

proto v něm učitel hraje spíš přihlížející osobu než poskytovatele informací. Nejaktivnějšími 

účastníky vyučovacího procesu jsou žáci, učitel tedy doprovází, pomáhá a vede. Žáci 

při využívání těchto metod často pracují v různě početných skupinách. B. H. Čechová (2009, 

s. 33) uvádí, že „metody aktivního učení využívají sociálních vztahů ve třídě a často 

i takzvaného peer teachingu – žáci se učí od sebe navzájem.“ 11 

Hlavní charakteristiky aktivního učení: 

• je upřednostňován rozvoj hodnot a postojů žáků 

• používají vyšší úrovně myšlení (syntéza, analýza, hodnocení) 

• žáci více aktivně tvoří něž naslouchají učiteli 

• zdůrazňováno rozvíjení dovedností žáka nad sdělováním informací 

Pro úspěšný rozvoj klíčových kompetencí u žáků hraje důležitou roli plánování výuky 

a stanovení cílu výuky, které zahrnují jednotlivé klíčové kompetence. Cílem pedagoga je, aby 

se žák sám zajímal, jak pokročil v rozvíjení dané kompetence. Ve vyučovací hodině by měl 

být proto vysvětlen cíl hodiny tak, aby jej žák pochopil a měl přehled o svém pokroku 

a přibližoval se ke stanovenému cíli. 

V současné době se školy snaží a učí využívat třífázový model učení. Tento model 

chápe poznávání jako proces, který neustále postupuje, ve kterém přebírá roli žákova aktivita 

a snahou pedagoga je vytvořit pro ni optimální podmínky. 

o 1. fáze je evokace 

V této první fázi vyzýváme žáky k tomu, aby si uvědomili a vybavili co o daném tématu 

už vědí nebo co si myslí, že o něm vědí. Žáci zkoušejí tvořit otázky, na kterých budou dále 

pracovat a hledat odpovědi. Takto se během evokace propojují poznatky, které už žáci mají 

a znají s poznatky novými. Cílem této fáze je žáky motivovat a povzbudit do další činnosti 

a řešení problémů. 

o 2. fáze – uvědomění si významu 

Žák se seznamuje s novými myšlenkami a snaží se je propojit s těmi dosavadními. Objevuje 

nové souvislosti a vztahy, hledá odpovědi na otázky položené v první fázi evokace. Tato fáze 

může probíhat formou kooperativního učení, kde učení probíhá v malých skupinkách, v nich 

žáci spolupracují na řešení úkolu. Podle B. H. Čechové (2009, s. 36) „Žák hledající 

souvislosti staví most mezi starým a novým a buduje zázemí pro hlubší chápání tématu.“ 12 

o 3. fáze – reflexe 

16

Je poslední fází poznaného, objeveného a pozměněného. V této fázi má žák možnost 

ohlédnout se zpět a uvědomit si, co se naučil. Má také příležitost poznat, že naučená látka 

nemusí mít konečnou podobu, že je zde ještě příležitost pro další zjištění nových poznatků. 

Tak se reflexe může stát novou příležitostí pro opětovné učení. 

Používáním tohoto třífázového modelu učení se zpřístupní další cesta, jak sledovat 

proces učení žáků. Postupně tak pedagogové získávají novou odbornost, kromě 

zprostředkovatele informací upevňují svou odpornost v oblasti procesu učení. 

1. 3 Klíčové kompetence 

Podle R. Šikulové et al. (2008) se o klíčových kompetencích začalo hovořit 

v 70. letech 20. století v souvislosti se zaměstnaností a trhem práce. Autorem tohoto termínu 

je Rieter Mertens. Klíčové jsou především proto, že se pomáhají lidem vyrovnávat 

se skutečností a usnadňují vývoj dalšího poznání ve zvládání nároků flexibilního světa práce. 

Klíčové kompetence vstupují do oblasti vzdělávání v 90. letech 20. století a důvodem jejich 

návratu bylo zvýšit kvalitu vzdělávání a jeho efektivitu. 

Klíčové kompetence podle RVP ZV (2007) představují souhrn vědomostí, dovedností, 

schopností, hodnot a postojů, které jsou důležité pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena 

ve společnosti. Výběr a pojetí těchto klíčových kompetencí vyplývá z hodnot obecně 

přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence daného 

jedince mají přínos k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí 

týkajících se občanské společnosti. Z. Bělecký et al. (2007, s.7) uvádí „mít kompetenci 

znamená, že člověk (žák) je vybaven celým složitým souborem vědomostí, dovedností 

a postojů, ve kterém je vše propojeno tak výhodně, že díky tomu člověk může úspěšně 

zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci, v osobním životě. Mít 

určitou kompetenci znamená, že se dokážeme v určitě situaci přiměřeně orientovat, provádět 

vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj.“ 5 

Smyslem a cílem vzdělávání podle RVP ZV (2007), je vybavit všechny žáky 

souborem těchto klíčových kompetencí na takové úrovni, která je pro ně dosažitelná, a tímto 

je připravit na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetenci 

je proces složitý a probíhá dlouhou dobu. Má počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje 

v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v průběhu celého života. Cesta 

17

klíčových kompetencí jak uvádí J. Veteška (2008) je plynulý, celoživotní vzdělávací proces, 

který slouží k vývoji člověka a k individuálnímu zvyšování jednací kompetence a zahrnuje 

také celé spektrum neodborných kvalifikací. Jak uvádí RVP ZV (2007) úroveň klíčových 

kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělání nepovažujeme za konečnou, 

ale tyto získané kompetence v průběhu vzdělávání slouží jako neopomenutelný základ 

pro celoživotní učení žáka, pro jeho vstup do života a pracovního procesu. Jednotlivé klíčové 

kompetence se různými způsoby prolínají, proto nestojí vedle sebe izolovaně jsou 

multifunkční a lze je získat jako výsledek celistvého procesu vzdělávání. K jejich utváření 

a rozvíjení musí směřovat vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které probíhají ve škole. 

V etapě základního vzdělání jsou za klíčové kompetence podle RVP ZV (2007, s. 14) 

považovány „kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; 

kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.“ 6 Všechny 

tyto klíčové kompetence, kromě kompetence občanské jsou uvedeny (Příloha 1). 

Občanské kompetence 

Občanské kompetence jsou takové dovednosti, znalosti, schopnosti, hodnoty a postoje, 

které žákům poskytují a umožňují se v dospělosti plnohodnotně zapojit do života občanské 

společnosti. 

Školní třída představuje při otevřeném vyučování skupinu, kde platí určité společenské 

normy a jednotlivé činnosti probíhají podle stanovených pravidel. Na tvorbě těchto pravidel 

pro činnosti i pro vzájemné soužití se podílejí všichni společně, žáci i vyučující. Dodržování 

pravidel vyžaduje odpovědný přístup, který je podmínkou, že otevřené vyučování bude 

fungovat. Důležitým znakem práce při otevřeném vyučování je spolupráce a vzájemná pomoc 

při řešení skupinových i individuálních úkolů. Některé z občanských kompetencí uvedených 

v RVP ZV (např. ochrana životního prostředí, pozitivní postoj ke kulturním tradicím základy 

sexuální výchovy aj.) jsou mezi základními požadavky na práci ve škole. Činnostní učení 

prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť jsou často 

ve vzájemném hovoru, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé 

zkušenosti atp. Tento ráz výuky vede podle RVP ZV k tomu, že žák: 

• respektuje a váží si přesvědčení, vnitřních hodnot druhých lidí, odmítá hrubé 

zacházení, uvědomuje si povinnost klást odpor proti hrubému fyzickém 

i psychickému jednání a zacházení, je schopen se vcítit do situací druhých lidí 

• chápe principy, na kterých fungují zákony a společenské normy, zná svá práva 

a povinnosti ve škole i mimo ni 

18

• rozhoduje se zodpovědně a poskytuje podle svých možností pomoc druhým, chová 

se zodpovědně v krizových situacích, které mohou ohrozit život a zdraví člověka 

• chrání naše tradice, kulturní i historické dědictví a zapojuje se do kulturních 

a sportovních aktivit 

• chápe základní environmentální problémy, svá rozhodnutí činí v zájmu podpory 

a ochrany zdraví 

1. 3. 1 Souvislost občanských kompetencí s tématy sexuální výchovy 

Reforma zdůrazňuje především to, jak uvádí Výzkumný ústav pedagogický v Praze 

(2007), že výuka ve škole nemá odkládat rozvoj kompetencí až na dobu, kdy žáci budou mít 

potřebné znalosti, aby tyto kompetence zvládli. Ukázalo se, že získávání vědomostí se děje 

právě smysluplnou a celkově ucelenou aktivitou žáků, nikoli nacvičováním nebo učením 

se textů zpaměti. 

Podle Z. Běleckého et al. (2007, s. 7) jsou „klíčové kompetence něčím, co žák rozvíjí 

a využívá ve všech vyučovacích předmětech, jsou to jisté univerzální způsobilosti: umění učit 

se, umění dorozumívat se, spolupracovat, jednat demokraticky, řešit problémy, pracovat 

soustředěně“ 10 Tyto kompetence slouží žákovi v každém vyučovacím předmětu i v životě. 

Platí také, že v zásadě v každém z vyučovacích předmětů můžeme rozvíjet i ty klíčové 

kompetence, které vidíme danému předmětu vzdálenější. 

Na první pohled se zdá, že témata sexuální výchovy v primární škole a občanské 

kompetence mají k sobě daleko. Ale i v hodinách sexuální výchovy se žáci mohou učit 

vzájemné spolupráci, respektovat názory druhých, chovat se demokraticky apod. Taková 

výuka ovšem probíhá jinak než tradiční hodina s výkladem, cvičením a zkoušením. Učitelé 

musí dobře porozumět, které části obsahuje a co všechno v sobě skrývá každá z těchto 

klíčových kompetencí. V. Täubner (1997) uvádí, že občan je charakterizován celým 

systémem skupinových norem, které mu umožňují individuální a skupinovou existenci. Dítě 

potřebuje kolem sebe k vytváření svého sebepojetí určitý počet sžitých lidí, aby mohla 

probíhat výhova k občanství, kde socializované chování hraje významnou roli. Tím, že člověk 

likvidoval jeden selektivní faktor za druhým, musel stále více pracovat na svém kulturním 

a výchovném zázemí, tedy na svém občanském fungování. 

19

1. 4 Historický vývoj sexuální výchovy 

M. Rašková (2007) uvádí, že sexuální výchova není žádný nový objev dnešní moderní 

doby, ale její kořeny sahají už do 19. století. Podle M. Raškové (2007, s. 13)) „Za průkopníky 

sexuální výhovy jsou považováni sexuologové A. H. Forel (1848-1931) a H. H. Ellis (1858- 

1936).“ 13 A. H. Forel pocházel ze Švýcarska a sexuální výchovu popisoval jako metodu, 

která zkoumá prevenci poruch v pohlavním životě, také Angličan H. H. Ellis se zaměřoval 

na puritánské názory zejména ke vztahu k ženám. 

Po 1. světové válce začal být zdůrazňován význam sexuální výchovy. Snaha 

intenzivněji zavést sexuální výchovu do škol se stala úřední záležitostí až po 2. světové válce. 

Na počátku 50. let 20. století byla většina evropských vlád proti zavádění sexuální výchovy 

do škol. Výjimku však tvořilo Švédsko, kde byla zavedena sexuální výchova na základních 

školách již od roku 1942. Jak uvádí M. Rašková (2008) od 60. let 20. století byla sexuální 

výchova postupnými kroky začleňována do systému zahraničního i českého školství. 

Od tohoto roku se zrodila základní vývojová linie začlenění sexuální výchovy do školního 

vzdělávání. Byl to první krok, kdy byla tzv. výchova k rodičovství zavedena Věstníkem 

ministerstva školství na základní devítileté školy jako povinná. 

Sexuální výchova procházela v průběhu let mnoha změnami, které se týkaly také 

jejího názvu. V českém školství se vyskytovalo mnoho názvu např. pohlavní výchova, 

výchova k rodičovství, výchova k manželství a rodičovství, rodinná výchova, sexuální 

výchova. Zejména v průběhu 70. let 20. století došlo i v evropských zemích ke změnám 

v názvech např. Učit se žít společně, Norsko - Lidská reprodukce, Finsko – Výchova 

k rodinnému životu aj. Již v 80. letech 20. století se v zahraničním školském systému vrací 

k názvu sexuální výchova. V těchto letech se také zvýšila pozornost k problematice sexuální 

výchovy. Podle M. Raškové (2008, s. 25) „v resortu školství byla na základě spolupráce 

s ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR konstatována nutnost jak vypracovat zásady 

výchovy k rodičovství a přípravu na manželský a rodinný život.“ 14 Podle těchto zásad dále 

uskutečňovali dnešní sexuální výchovu ve školním vzdělávání. Vznikl dokument s názvem 

Výchova k rodičovství na ZDŠ, 1970, podle kterého byla tato výchova koncipována. Sexuální 

výchova se dále vyvíjela a podstupovala mnoha změnami. 

V 80. letech 20. století byla sexuální výchova ve znamení stagnace. Změnil se pouze 

název na tzv. výchovu k manželství a rodičovství. V primárním školství nedošlo 

20

ke koncepčním změnám, obsah a užití forem zůstává a k přesnému vymezení učiva sexuální 

výchovy v učebních osnovách zde nedošlo. 

Teprve v druhé polovině 90. let 20. století došlo k výraznějším koncepčním změnám 

a také ke změně názvu, který se změnil na rodinná a sexuální výchova. Tato výchova 

se včlenila do primárního školství, jako součást výchovy ke zdraví. Podle M. Raškové (2008, 

s. 27) „Oproti dřívějším koncepcím byly základy rodinné a sexuální výchovy, jako jeden 

z okruhů výchovy ke zdraví, specificky vymezeny v příslušných učebních osnovách obecné 

školy, základní školy i národní školy.“ 15 Začaly se také odstraňovat další nedostatky, 

zejména v dostupnosti literatury a potřebných učebních pomůcek. 

V posledním letech 20. století byla vytvořena smysluplná koncepce sexuální výchovy, 

která se týká také žáků mladšího školního věku. Změnou společenského klimatu, jak uvádí 

K. Janiš (2005) došlo k přijímání nových problému a úkolů, které se vztahují k lidské 

sexualitě. Výrazně se projevil zájem masově sdělovacích prostředků, o některá, tabuizovaná 

témata (např. prostituce, pedofílie). Z pozice problematiky lidské sexuality můžeme 

v současné době vidět mnohem konstruktivnější přístup společnosti a všech subjektů 

výchovy. Tato koncepce sexuální výchovy se uzavřela ve školním roce 2006/2007 a stala 

se základem pro dnešní novodobé školství. 

1. 4. 1 Sexuální výchova a různé pohledy na její definování 

Jak uvádí M. Rašková (2007) existují různé úhly pohledu pro definování sexuální 

výchovy. Sexuální výchova není jen výchovou k mezilidským vztahům, protože zde by byl 

kladen důraz pouze na vytváření mezilidských vztahů, které by se měly projevovat ve sféře 

duchovní a emocionální a poté až fyzickým sexuálním chováním. Z tohoto hlediska obsahuje 

sexuální výchova získávání vědomostí, orientaci v lidských hodnotách a ovládání vlastního 

jednání. Sexuální výchova by měla člověka přizpůsobit k podřízení své sexuality pohlavní 

lásce a mravnímu rozhodování. 

Pro vlastní vymezení pojmu sexuální výchova podle K. Janiše (2005, s. 13), může být 

směrodatná charakteristika sexuální výchovy, která byla vypracována Světovou 

zdravotnickou organizací. „Podstatu a cíle sexuální výchovy tvoří vše, co přispívá k výchově 

celistvé osobnosti, schopné poznávat a chápat sociální, mravní, psychologické a fyziologické 

zvláštnosti jedinců podle pohlaví a díky tomu zformovat optimální mezilidské vztahy s lidmi 

svého i opačného pohlaví.“ 16 (in R. Uzel, 1996, s. 62). 

21

Jestliže je sexuální výchova pojímána jako výchova k mezilidským vztahům, tak 

podle M. Raškové (2008, s. 18) definujeme tuto sexuální výhovu takto: „Úspěšná sexuální 

výchova musí obsahovat zprostředkování vědomostí, orientaci v hodnotách a ovládání 

vlastního jednání. Cílem sexuální výchovy je rozvíjet a upevnit sexuální uvědomění, které 

připravuje a přizpůsobuje člověka podřídit svoji sexualitu pohlavní lásce a mravně 

se přizpůsobovat.“ 

„Sexuální výchova se týká především formování vyspělých mezilidských vztahů, které zahrnují 

i sféru sexuální. Než se mezilidské vztahy začnou projevovat fyzickým sexuálním konáním, 

měly by se projevit ve sféře emocionální a duchovní.“ 17 

Mnohdy je sexuální výchova pojímána pouze jako proces předávání poznatků 

z fyziologie a biologie člověka a jeho reprodukce: „Sexuální výchova poskytuje informace 

o sexu, těhotenství, antikoncepci různými formálními a neformálními způsoby.“ 18 

Sexuální výhova musí být pojímána v širších souvislostech a komplexně. Tato 

komplexní sexuální výchova vytváří u dítěte morální principy, formuje jeho jednání a postoje 

k sexuální problematice. M. Rašková (2008, s. 19) definuje tuto komplexně pojímanou 

sexuální výchovu takto: „Sexuální výchova znamená vštípení morálních principů a formování 

lidského jednání a postojů k sexuální problematice. Vyžaduje rozvíjet citovou oblast jedince 

v návaznosti na jeho budoucí sexuální touhy a potřeby.“ 19 Není to pouze předávání faktů, 

ale i zaujímání postojů k osobnostní morálce. 

1. 4. 2 Cíle a etické zásady sexuální výchovy 

Jak uvádí M Rašková (2008) hlavním cílem sexuální výchovy je předat dětem 

přiměřenou znalost o anatomii, fyziologii, psychologii a etice sexuality. Poskytování 

předpokladů pro tvoření vlastního hodnotového systému i pro zodpovědné usměrňování 

života. Nezbytným cílem je také naučit dítě, aby pojímalo sexualitu jako nedílnou součást 

lidského života a respektovat složitost určitých stanovisek. Podle R. Hajnové a S. Kleinové 

(2002) si klade sexuální výchova na základní škole několik cílů. 

• Usilovat o odložení startu do pohlavního života na dobu zralosti. 

• Při předčasném zahájení pohlavního života, který je nyní obvyklý, vybavit 

dospívající mládež informacemi a dovednostmi z oblasti ochrany před pohlavními 

22

chorobami 

a zábraně početí. 

• Vést děti k motivaci vytvořit stabilní a fungující manželství. 

• Vyzdvihnout věrnost a nesobeckost ve vztazích dvou partnerů. 

• V tématech by se mělo objevit morální hodnocení, poukázat na zdravotní důsledky 

a možný dopad na partnera a děti. 

• Důležité je úzce spolupracovat s rodiči a průběžně je informovat o cílech sexuální 

výchovy. 

Jak uvádí M. Raškové (2007) existují vedle obecných cílů také etické zásady sexuální 

výhovy. Každý vychovatel by se měl těmito zásadami řídit. Mezi etické zásady podle 

M. Raškové (2007, s. 11) „patří zejména rovnocennost mužů a žen v sexuální morálce, 

odmítání rasové diskriminace, odmítání porušování osobní svobody prostřednictvím 

psychického a fyzického nátlaku či agrese, respektování pozice homosexuálů 

ve společnosti.“ 20 Existují také další zásady, které jsou stejně významné, jako tyto 

zmiňované a souvisejí např. s existencí sexuálních vztahů mezi nejrůznějšími skupinami lidí. 

1. 4. 3 Přehled sexuální výhovy u dětí mladšího školního věku 

Obsah sexuální výchovy je podle V. Täubnera (1997) koncipován spirálovitě (témata 

se opakují a rozvíjejí na hlubší úrovni pro různé věkové kategorie) a aktuálně v blocích. 

Aktuální bloky reagují na novou situaci, která se v rámci celé společnosti nebo jen v rámci 

určitého regionu náhle objeví, nebo obsahují témata, která nebylo možné z různých důvodů 

vyložit dříve. Je samozřejmé, že uváděný obsah nelze chápat jako neměnné dogma. 

Vychovatel sám musí zvážit zařazení tématu i jeho hloubku vzhledem k žákovi, jeho 

zvláštnostem vzhledem k celkové situaci a vzdělanosti v regionu, ve škole nebo ve třídě. 

L. Podroužek (2003) uvádí, že sexuální výchova je řazena v šesti základních okruzích, 

které jsou rozděleny na témata. Jedná se o tyto okruhy 1. Člověk., 2. Vztahy mezi lidmi, 

3. Osobní dovednosti, 4. Sexuální chování, 5. Sex a zdraví, 6. Sex a kultura. 

Jak uvádí M. Rašková (2007) vhodná témata pro děti v mladším školním věku 

vycházejí z předchozích poznatků a zkušeností. Dětem je potřeba předávat informace, které 

jsou přiměřené jejich věku, neustále je prohlubovat, doplňovat a zpřesňovat. 

23

Dítě ve věku od šesti do jedenácti let je zpravidla žákem primární školy (tj. první 

stupeň základní školy) a toto období je spojováno s názvem mladší školní věk. Dítě opouští 

předškolní vzdělávání a vstupuje do systému školního vzdělávání. Jedná se o poměrně 

dlouhou a specifikou etapou vývoje v životě dítěte, rozšiřuje se obsah sexuální výchovy 

o další důležitá témata, se kterými mohou děti přijít do styku. 

Podle L. Čiperové (2003) v mladším školním věku dochází k upevnění sexuálních rolí 

a k prohloubení pohlavní identity. Sexuální role je spojena s určitým ženským či mužským 

chováním např. úpravou zevnějšku typikou pro kluky nebo pro holky. Pohlavní identita zase 

představuje určitý pocit příslušnosti jednomu z pohlaví. 

Děti by si také podle M. Raškové (2007) v tomto období měly uvědomit odpovědnost 

za své chování a rozpoznat, že se ocitly v nebezpečí. Měly by chápat význam rodiny, domova 

pro jejich život a osvojit si základní pravidla chování ve společnosti. Vedle základních 

poznatků o jednotlivých částech lidského těla včetně reprodukčních orgánů, si děti musí 

vytvářet etické postoje k sexualitě a dokázat se vyvarovat rizikovému sexuálnímu chování. 

Mezi základní témata sexuální výchovy u dětí v předškolním věku se řadí tyto: 

• partnerské soužití, rodina, manželství, rodičovství, projevování citu a lásky, etické 

a právní normy, 

• přátelství, kamarádství, vztahy mezi lidmi, 

• rozdíly mezi mužem a ženou, 

• kulturní slovník, 

• zamilovanost, láska, úcta, vztahy k druhému pohlaví, 

• sexuální chování mezi lidmi, mazlení, objímaní, líbání, 

• ochrana před sexuálním a jiným zneužíváním dětí, 

• lidské tělo, jeho části, význam tělesné i duševní hygieny, 

• násilí a sexualita ve sdělovacích prostředích, 

• puberta, menstruace, poluce, tělesný vzhled, 

• základy lidské reprodukce, vznik a vývoj jedince před a po narození 

• početí, těhotenství, porod, novorozenec, kojení 

• rizika pohlavně přenosných chorob, včetně HIV/AIDS 

Sexuální výchova neustále provází širokou oblast lidského života a mezi základní 

předpoklady spokojenosti v životě patří nejen soulad v oblasti partnerské, rodičovské 

a manželské, ale také vytváření dobrých vztahů mezi lidmi, které jsou v souladu s principy 

a normami společnosti. 

24

Nejen povinností školy, ale také povinností každého dospělého člověka, který má vliv 

na dítě je poskytnout informace a preventivně poučit o příslušném nebezpečí, které může dítě 

potkat. Děti jsou v tomto věku velmi důvěřivé a často nedokáží rozpoznat nebezpečnou 

situaci, která může nastat vůči jejich osobě, proto je důležité seznámit děti s tím, že existují 

i takoví lidé, kteří jim mohou ublížit a být pro ně nebezpeční a poskytnout jim radu, jak 

se proti takovým lidem bránit. 

1. 4. 4 Principy sexuální výchovy 

Výchova v obecném pojetí jak uvádí K. Janiš a V. Täubner (1999) vychází z obecných 

principů a podle obsahu, cílů a podmínek jsou stavěny další podmínky. Tyto principy jsou 

v sexuální výchově výsledkem současné úrovně vědeckého poznání v pedagogice 

a psychologii a vyjadřují společenskou a historickou zkušenost výchovných systémů sexuální 

výchovy u nás a v zahraničí. Aplikace těchto principů zvyšuje efektivitu výchovy. Podle 

M. Raškové (2008, s. 20) „Při realizaci platí principy (tj. určitá pravidla), která nelze 

podceňovat ani přehlížet. Představují nejzákladnější zásady, které vyjadřují zobecněnou 

společenskou zkušenost a zvyšují efektivitu výchovy ve vztahu ke specifice jednotlivých 

věkových kategorií dětí.“ 21 Mezi základní principy sexuální výchovy patří: 

• komplexnost (rozvíjet všechny obsahové oblasti ve všech rovinách a najednou), 

• důvěra (přátelsky a výchovně působit a podávat pravdivé informace), 

• přiměřenost ( vzhledem ke stránce biologické, psychické a sociální zralosti dítěte), 

• etika (výchovně působit v souvislosti se žádoucím mravním chováním a také 

tolerance k sexuálním menšinám, např. homosexuálním apod.). 

V primární škole je třeba tyto principy rozšířit o další, které vycházejí ze současné 

pedagogické praxe i ze zahraničí. Tyto principy označujeme jako principy: 

• vědeckosti (předávat pravdivé poznatky, které dosahují současné úrovně 

vědeckého poznání, s přihlédnutím k úrovni dítěte a jeho poznání), 

• koedukovanosti (společně výchovně působit na chlapce a dívky, nerozdělovat je 

podle pohlaví a nevybírat pro ně určená témata), 

• aktivity žáka a spolupráce se žákem (vychovatel musí zvolit vhodné výchovné 

metody a pomůcky), 

25

• spolupráce rodiny a školy (předat základní informace o průběhu sexuální výchovy 

ve škole a respektovat postoje rodičů) 

Tyto principy mají mnoho společného s psychickými potřebami dítěte, a proto musíme 

mít na paměti, že dítě potřebuje být při sexuální výchově milováno, vyrůstat v atmosféře 

lásky, být akceptováno, mít pocit bezpečí a vhodné vzory k napodobování. 

1. 4. 5 Sexuální a reprodukční práva 

Jak uvádí M. Rašková (2008) v souvislosti s uplatňováním etických zásad a principů 

sexuální výchovy, by mělo výchovné působení podporovat také sexuální a reprodukční práva. 

Tato práva se týkají jednotlivců i párů a jsou stanovena v dokumentu Mezinárodní federace 

plánovaného rodičovství (IPPF – International Planned Parenthood Federation). Celým 

názvem Charta sexuálních a reprodukčních práv, který byl přijat v roce1995. Tento dokument 

udává svůj cíl jako podporu a ochranu sexuálních a reprodukčních práv a svobod ve všech 

politických, ekonomických a kulturních systémech na celém světě. Podle M. Raškové (2007) 

je celkem stanoveno 12 práv, z nichž jsou všechna součástí mezinárodních dokumentů 

o lidských právech. Tyto reprodukční práva také úzce souvisejí s občanskými kompetencemi, 

které jsou v nich obsaženy. 

Práva charty: 

• Právo na život (vyjadřuje také, že těhotenství ženy by nemělo být příčinou jejího 

ohrožení). 

• Právo na svobodu a na osobní bezpečnost (všechny osoby musí mít svobodu 

kontroly svého sexuálního a reprodukčního života, nikdo nesmí bát nucen 

k těhotenství, sterilizaci nebo potratu). 

• Právo na rovnost a ochranu proti všem formám diskriminace (tj. včetně svobody 

reprodukčního a sexuálního zdraví). 

• Právo na soukromí (ženy mají právo samostatného reprodukčního výběru a služby 

spojené se sexuálním a reprodukčním zdravím by měly být důvěrné). 

• Právo na svobodu myšlení (osvobození od názoru a zvyků i prostředků 

omezujících svobodu v názoru na sexuální a reprodukční zdravotnickou péči 

a ostatní související otázky). 

• Právo na informace a vzdělání (týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví). 

26

• Právo rozhodnout se zda uzavřít sňatek, založit a plánovat rodinu. 

• Právo rozhodnout se, zda a kdy mít děti. 

• Právo na zdravotní péči a ochranu zdraví (informace, dostupnost, výběr, 

bezpečnost). 

• Právo užívat plodů vědeckého pokroku (přístup k novým bezpečným a přijatelným 

reprodukčním technologiím). 

• Právo na shromažďování a politickou účast (všichni lidé mají právo usilovat 

o ovlivnění vlády a uznání priorit v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví 

a práv). 

• Právo na ochranu proti mučení a špatnému zacházení (včetně práva dětí 

na ochranu od sexuálního zneužívání). 

IPPF jako největší světová dobrovolná organizace pro plánování rodiny se snaží 

zapojit a zavést právo do skutečného života lidí. Sexuální a reprodukční práva jsou 

ustanovena v kontextu lidských práv. 

V České republice působí nevládní organizace společnost pro plánování rodiny 

a sexuální výchovy, která získala členství v Mezinárodní federaci plánovaného rodičovství 

(IPPF). Znát sexuální a reprodukční práva není úkolem pro děti. Měli bychom být seznámeni 

se základními reprodukčními a sexuálními právy, které jsou známy po celém světě a zaujmout 

k nim patřičné stanovisko, které přenášíme do výchovného poznání dětí. 

27

II PRAKTICKÁ ČÁST 

2 METODOLOGICKÁ ČÁST 

Tato část diplomové práce byla zaměřena na zjištění znalosti žáků 5. ročníku v oblasti 

sexuální výchovy. Výzkum jsem prováděla formou didaktického testu, kde jsem ověřovala 

znalosti z oblasti sexuální výchovy se zaměřením na téma rozmnožování člověka v rámci 

obsahu sexuální výchovy v primární škole. Výsledky, které mi didaktický test poskytl jsem 

srovnala se stanovenými hypotézami. 

2.1 Cíl výzkumu 

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň stanovených znalostí žáků pátých 

tříd v oblasti sexuální výchovy se zaměřením na téma rozmnožování člověka 

a to pomocí didaktických testů. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, zda jsou rozdíly 

ve znalostech odlišných pohlaví tzn. chlapců a dívek. 

2. 2 Metoda výzkumu 

Jako metodu výzkumu jsem si zvolila diagnostickou metodu didaktického testu, 

protože jsem chtěla zjistit jakou úroveň znalostí mají žáci 5. tříd primární školy v oblasti 

sexuální výchovy a dosáhnout co největšího počtu respondentů. Samotnému sestavování 

didaktických testů předcházelo studium odborné literatury (P. Gavora, 1996; M. Chráska 

2007; J. Průcha, 1995), také byly použita odborná literatura z didaktiky sexuální výchovy. 

Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum, na který jsem vytvořila 

didaktický test pro žáky 5. třídy v Olomouci. Po zadání tohoto didaktického testu bylo 

zjištěno, že některé otázky žákům nevyhovují nebo jsou příliš náročné z hlediska jejich 

znalostí v oblasti rozmnožování člověka, proto byl v konečné verzi vytvořen didaktický test 

s dvanácti polynomickými úlohami. Respondenti zde měli na výběr ze čtyř možných 

28

alternativ odpovědí, kde vždy byla pouze jedna správná odpověď. Předpokládaná délka 

didaktického testu byla asi 15 minut. Znění dotazníku je uloženo (Příloha 2). 

2. 3 Realizace výzkumu 

Výzkum jsem prováděla na 1. stupni základních škol v pátých ročnících, protože zde 

by měla být ukončena základní etapa učiva sexuální výchovy v primární škole. Sběr dat 

se uskutečnil v listopadu roku 2009. Šetření proběhla v plně organizovaných školách 

a to ve městech i vesnicích okolí Třince a Olomouce. Výzkumné šetření jsem prováděla 

ve třídách sama a pokud jsem se neúčastnila didaktického testu s dětmi, předala jsem paním 

učitelkám příslušných tříd průvodní dopis k testu (Příloha 3). Výzkumu se zúčastnilo celkem 

120 respondentů, z toho 57 chlapců a 63 dívek. Věk žáků byl 10 až 11 let. 

2. 4 Předpoklady výzkumu 

Stanovila jsem si tyto předpoklady: 

1. Předpokládám, že žáci pátých tříd primární školy mají základní znalosti pojmů, které 

jsou obsaženy v učivu sexuální výchovy. 

2. Předpokládám, že znalosti z oblasti rozmnožování člověka jsou u žáků pátých ročníků 

na dobré vědomostní úrovni. 

3. Předpokládám, že chlapci jsou v tématice rozmnožování člověka na lepší vědomostní 

úrovni než dívky. 

2. 5 Výsledky výzkumu 

Výsledky výzkumu jsem sestavila do grafů a tabulek. Ke každé uzavřené otázce jsem 

vytvořila tabulku a graf, kde byly zaznamenány odpovědi všech 120 respondentů. Pod tímto 

grafem je vždy tabulka a graf chlapců a dívek, kteří byli vyjmuti z celkového počtu 

respondentů. Výsledky výzkumu jsou zpracovány v grafech a tabulkách na následujících 

stranách. Na závěr jsem uvedla souhrnný graf správných a chybných odpovědí, jak z celkové 

29

počtu respondentů n = 120, tak jednotlivé otázky zvlášť vyhodnoceny podle pohlaví. Tento 

graf obsahuje otázky a odpovědi celého didaktického testu. 

30

Otázka č. 1 

K početí dítěte je zapotřebí? 

Tabulka č. 1 celkový počet respondentů (n = 120) 

odpověď počet vyjádření v % 

a) dvou žen 0 0,0 

b) dvou mužů 1 0,8 

c) ženy a muže 113 94,2 

d) dvou lidí 6 5,0 

Graf č. 1 

počet 

120 

100 

80 

60 

40 

20 

0 

0 


1 

odpověď 

113 

31 

6 

a) dvou žen 

b) dvou mužů 

c) ženy a muže 

d) dvou lidí 

Hlavím cílem otázky číslo 1 bylo zjistit, zda respondenti vědí, že k početí dítěte 

je zapotřebí ženy a muže. Tímto také poukazuji, že respondenti mají znalost pojmu početí 

dítěte. 

113 respondentů (94,2 %) označilo správnou odpověď c – ženy a muže, 6 respondentů 

(5,0 %) označilo odpověď d – dvou lidí, jeden respondent (0,8 %) označil odpověď b – dvou 

mužů a odpověď a – dvou žen neoznačil žádný z respondentů. Z grafu vyplývá, 

že respondenti znají pojem početí dítěte a vědí, že k početí dítěte je zapotřebí ženy a muže. 

Tuto otázku hodnotím jako úspěšnou..

Tabulka č. 2 odpovědi chlapců (n = 57) a dívek (n = 63) 

odpověď chlapci dívky 

a) dvou žen 0 

0 

0 % 

0,0 % 

b) dvou mužů 1 

0 

1,75 % 

0,0 % 

c) ženy a muže 53 

60 

92,98 % 

95,24 % 

d) dvou lidí 3 

3 

5,27 % 

4,76 

celkem 57 63 

Graf č. 2 

počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

0 1 

53 


3 

57 

32 

0 0 

60 

chlapci počet dívky 

odpověď 

3 

63 

a) dvou žen 



d) dvou lidí 

celkem 

Z grafu číslo 2 je patrné, že dívky se dokáží orientovat v mezilidských vztazích lépe 

než chlapci. Dívek, které označily správnou odpověď c – ženy a muže bylo 60 (95,24 %) 

a chlapů, kteří označili správnou odpověď bylo 53 (92,98 %).

Otázka č. 2 

Co umožňuje mužům a ženám rozmnožování? 



a) vnitřní orgány 7 5,83 

b) pohlavní orgány 77 64,17 

c) párové orgány 10 8,33 

d) vaječníky 25 20,83 

nevím 1 0,84 

Graf č. 3 

počet 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 


7 

77 

10 

odpověď 

25 

33 

1 

a) vnitřní orgány 

b) pohlavní orgány 

c) párové orgány 

d) vaječníky 

nevím 

Otázkou číslo 2 jsem chtěla zjistit, zda respondenti mají představu, které orgány 

umožňují ženě a muži rozmnožování. Správnou odpověď b – pohlavní orgány označilo 77 

respondentů (64,17 %), odpověď d – vaječníky označilo 25 respondentů (20,83). Možnost 

c - párové orgány označilo 10 respondentů (8,33 %), 7 respondentů označilo možnost a – 

vnitřní orgány, kdy tato odpověď by mohla být správná pouze v případě označení více 

možných odpovědí v jedné otázce. Jeden respondent odpověděl, že neví (0,84 %) z celkového 

počtu respondentů n = 120. 

Tuto otázku hodnotím jako kladně zodpovězenou.



a) vnitřní orgány 4 

3 

7,02 % 

4,76 % 

b) pohlavní orgány 37 

40 

64,92 % 

63,49 % 

c) párové orgány 5 

5 

8,77 % 

7,94 % 

d) vaječníky 10 

15 

17,54 % 

23,81 % 

nevím 1 

0 

1,75 % 

0,0 % 

celkem 57 63 

Graf č. 4 

počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

4 


37 

5 10 

1 

57 

3 

40 

5 

34 

15 

chlapci dívky 

odpověď 

0 

63 





nevím 

celkem 

V grafu číslo 4 jsou nepatrné rozdíly mezi dívkami a chlapci, proto tento graf 

hodnotím také jako vyrovnaný mezi oběma pohlavími z hlediska znalostí rozmnožování 

člověka.

Otázka č. 3 

Když je žena těhotná? 



a) plod se vyvíjí mimo její tělo 6 5,0 

b) plod se nevyvíjí 2 1,67 

c) plod roste v děloze uvnitř jejího těla 86 71,67 

d) plod roste ve vaječnících uvnitř jejího těla 25 20,83 

nevím 1 0,83 

Graf č. 5 

počet 

90 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

6 

2 

86 

odpověď 

Když je žená těhotná? 

25 

1 

35 

a) plod se vyvíjí mimo její tělo 

b) plod se nevyvíjí 

c) plod roste v děloze uvnitř 

jejího těla 

d) plod roste ve vaječnících 

uvnitř jejího těla 

nevím 

Hlavním cílem otázky číslo 3 bylo zjistit, zda respondenti vědí, že plod roste v děloze 

matky uvnitř jejího těla. Pojem plod jsem zvolila záměrně abych zjistila, zda respondenti 

projeví znalost tohoto pojmu. Správnou odpověď c – plod roste v děloze uvnitř jejího těla 

označilo 86 respondentů (71,67 %), odpověď d - plod roste ve vaječnících uvnitř jejího těla 

označilo 25 respondentů (20,83 %). Chybná odpověď a – plod se vyvíjí mimo její tělo, kterou 

označilo 6 respondentů (5,0 %) mě překvapila u žáků pátých tříd, protože jsem se domnívala, 

že vědí, že plod se vyvíjí uvnitř matčina děla. Možnost b – plod se nevyvíjí označili dva 

respondenti (1,67 %) a zde jsem usoudila, že tito tři žáci nemají osvojen pojem plod. 

Tuto otázku hodnotím jako úspěšnou.



a) plod se vyvíjí mimo její tělo 4 

2 

7,02 % 

3,17 % 

b) plod se nevyvíjí 2 

0 

3,51 % 

0 % 

c) plod roste v děloze uvnitř jejího těla 42 

44 

73,68 % 

69,84 % 

d) plod roste ve vaječnících uvnitř jejího těla 9 

16 

15,79 % 

25,40 % 

nevím 0 

1 

0 % 

1,59 % 

celkem 57 63 

Graf č. 6 

počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

42 

57 


44 

16 

9 

4 2 0 2 0 1 


odpověď 

36 

63 



c) plod roste v děloze uvnitř 

jejího těla 

d) plod roste ve vaječnících 

uvnitř jejího těla 

Nevím 

celkem 

Z grafu číslo 6 je patrné, že chlapci byli v této otázce na lepší vědomostní úrovni 

než dívky. Správnou odpověď c – plod roste v děloze uvnitř jejího těla označilo 42 chlapců 

(73,68 %) z celkového počtu 57 chlapců a 44 dívek (69,84 %) z celkového počtu 63 dívek.

Otázka č. 4 

Dítě přichází na svět obvykle? 



a) řitním otvorem 42 35 

b) pochvou 40 33,31 

c) placentou 6 5 

d) pupeční šňůrou 31 25,83 

nevím 1 0,83 

Graf č. 7 

počet 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

42 

40 


6 

odpověď 

31 

37 

1 

a) řitním otvorem 

b) pochvou 

c) placentou 

d) pupeční šňůrou 

nevím 

Hlavním cílem této otázky číslo 4 bylo zjistit, zda žáci vědí, že dítě přichází na svět 

pochvou. Domnívala jsem se, že v současné době jsou děti více obeznámeny s tímto tématem, 

ale 42 respondentů (35 %) označilo chybnou variantu a – řitním otvorem. Z toho vyplývá, 

že respondenti neznají termín pochva a tudíž nedokázali zařadit správnou odpověď a nebo 

se domnívají, že dítě přichází na svět řitním otvorem. Správnou variantu b – pochvou označilo 

40 respondentů (33,31 %). 31 respondentů (25,83 %) se domnívá, že správná odpověď byla 

možnost d – pupeční šňůrou, 6 respondentů (5 %) označilo odpověď c – placentou a jeden 

respondent (0,83 %) odpověděl nevím. 

Tuto otázku hodnotím jako neúspěšnou a soudím, že je potřeba se touto problematikou 

více zabývat a věnovat se jí.



a) řitním otvorem 21 

21 

36,84 % 

33,32 % 

b) pochvou 16 

24 

28,07 % 

38,09 % 

c) placentou 4 

2 

7,02 % 

1,66 % 

d) pupeční šňůrou 16 

15 

28,07 % 

12,50 % 

nevím 0 

1 

0 % 

1,59 % 

celkem 57 63 

Graf č. 8 

počet 

než chlapci. 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

21 16 


16 

57 

21 24 

4 

0 

2 


odpověď 

38 

15 

1 

63 


b) pochvou 

c) placentou 


nevím 

celkem 

Z grafu číslo 8 jasně vidíme, že děvčata jsou v této otázce na lepší vědomostní úrovni

Otázka č. 5 

Některé ženy rodí operací zvanou? 



a) císařský řez 102 85 

b) doktorský řez 1 0,84 

c) porodní řez 10 8,33 

d) břišní řez 7 5,83 

Graf č. 9 

počet 

120 

100 

80 

60 

40 

20 

0 


102 

1 

odpověď 

10 7 

39 

a) císařský řez 

b) doktorský řez 

c) porodní řez 

d) břišní řez 

Tuto otázku číslo 5 jsem zvolila záměrně, protože jsem chtěla zmapovat, jak 

se respondenti orientují v pojmech, které se týkají rozmnožování člověka. Otázku hodnotím 

jako kladnou, protože 102 respondentů (85 %) z celkového počtu n = 120 označilo správnou 

možnost a – císařský řez, 10 respondentů (8,33 %) odpovědělo chybnou možnost 

c – porodní řez, 7 respondentů (5,83 %) označilo možnost d – břišní řez a pouze jeden 

respondent (0,84 %) odpověděl možnost b – doktorský řez. 

Tuto otázku z didaktického testu hodnotím jako úspěšně zvládnutou, je potřeba pouze 

upozornit na tento pojem a upevnit si ho.

Tabulka č.10 odpovědi chlapců (n = 57) a dívek (n = 63) 


a) císařský řez 45 

57 

78,95 % 

90,48 % 

b) doktorský řez 1 

0 

1,75 % 

0,00 % 

c) porodní řez 6 

4 

10,53 % 

6,35 % 

d) břišní řez 5 

2 

8,77 % 

3,17 % 

celkem 57 63 

Graf č. 10 

počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

45 


1 6 5 

57 57 

40 

0 4 2 


odpověď 

63 





celkem 

Při pohledu na graf číslo 10 je zřejmé, že znalosti dívek jsou na lepší úrovni 

než vědomosti chlapců. 57 dívek (90,48 %) a 45 chlapců (78,95 %) označilo správnou 

možnost a – císařský řez.

Otázka č. 6 

Soulož se uskutečňuje? 



a) líbáním 32 26,68 

b) hlazením 4 3,33 

c) zavedením pohlavního údu muže do pochvy ženy 76 63,33 

d) zavedením pohlavního údu ženy do pochvy muže 7 5,83 

nevím 1 0,83 

Graf č. 11 

počet 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

32 

4 

76 

odpověď 


7 

41 

1 

a) líbáním 

b) hlazením 

c) zavedením pohlavního údu 

muže do pochvy ženy 

d) zavedením pohlavního údu 

ženy do pochvy muže 

nevím 

Hlavním cílem otázky číslo 6 bylo zjistit, zda žáci vědí co znamená pojem soulož a jak 

se uskutečňuje. Myslím si, že tato tématika je v primární škole opomíjena, neboť pedagogové 

se těmto otázkám straní a žáci tuto problematiku znají z medií nebo jiných dostupných 

informací. Byla jsem mile překvapena počtem správných odpovědí z celkového počtu 

respondentů n = 120 označilo správnou odpověď c – zavedením pohlavního údu muže 

do pochvy ženy 76 respondentů (63,33 %). Myslím si, že tato otázka je důležitá i z hlediska 

sexuální prevence a to zejména sexuálního zneužívání, protože mnoho dětí neví, jak se soulož 

uskutečňuje a proto je třeba informovat žáky o této problematice. Odpověď a – líbáním 

odpovědělo 32 respondentů (26,68 %), 7 respondentů (5,83 %) označilo odpověď

c - zavedením pohlavního údu ženy do pochvy muže, 4 respondenti (3,33 %) označilo 

odpověď b – hlazením a jeden respondent (0,83 %) odpověděl nevím. 

Tuto otázku hodnotím jako kladnou i když je třeba se touto tématikou na 1. stupni 

základních škol více zabývat. 



a) líbáním 16 

16 

28,07 % 25,40 % 

b) hlazením 4 

0 

7,02 % 0,00 % 

c) zavedením pohlavního údu muže do pochvy ženy 34 

42 

59,65 % 66,66 % 

d) zavedením pohlavního údu ženy do pochvy muže 3 

4 

5,26 % 6,35 % 

nevím 0 

1 

0,00 % 1,59 % 

celkem 57 63 

Graf č. 12 

počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

16 

34 

57 

16 

42 

4 3 

0 0 

4 

1 


odpověď 


42 

63 

a) líbáním 

b) hlazením 

c) zavedením pohlavního údu 

muže do pochvy ženy 

d) zavedením pohlavního údu 

ženy do pochvy muže 

nevím 

celkem 

Z grafu číslo 12 je zřejmé, že znalosti dívek jsou na lepší úrovni než vědomosti 

chlapců. 42 dívek (66,66 %) a 34 chlapců (59,65 %) označilo správnou možnost a – císařský 

řez.

Otázka č. 7 

K oplození neboli početí dojde? 



a) splynutím dvou vaječníků 6 5,00 

b) splynutím dvou spermií 20 16,67 

c) spojením vajíčka a spermie 90 70,00 

d) spojením dvou vajíček 1 0,83 

nevím 3 2,50 

Graf č. 13 

Počet 

90 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

6 


20 

90 

Odpověď 

1 

43 

3 

a) splynutím dvou vaječníků 

b) splynutím dvou spermií 

c) spojením vajíčka a spermie 

d) spojením dvou vajíček 

nevím 

Myslím si, že tato otázka je pro žáku důležitá z hlediska pojmosloví, protože pokud 

žáci nevědí co je to oplození neboli početí, tak na otázku nemohou odpovědět správně. 

Z grafu číslo 13 je zřejmé, že 90 respondentů (70,00 %) označilo správnou odpověď 

c - spojením vajíčka a spermie. 20 respondentů (19,67 %) označilo b – splynutím dvou 

spermií, 6 respondentů si myslí, že oplození je splynutí dvou vaječníků, pouze jeden 

respondent (0,83 %) označil chybnou odpověď d – spojením dvou vajíček a dva respondenti 

z celkového počtu n = 120, označilo, že odpověď neznají. 

Tuto otázku hodnotím kladně.



a) splynutím dvou vaječníků 2 

4 

3,51 % 

6,35 % 

b) splynutím dvou spermií 12 

8 

21,06 % 

12,70 % 

c) spojením vajíčka a spermie 42 

48 

73,68 % 

76,19 % 

d) spojením dvou vajíček 0 

1 

0,00 % 

1,58 % 

nevím 1 

2 

1,75 % 

3,18 % 

celkem 57 63 

Graf č. 14 

Počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

42 


57 

48 

12 

2 0 1 

4 8 

1 2 


Odpověď 

44 

63 





nevím 

celkem 

Při pohledu na graf číslo 14 a tabulku s uvedenými procenty je zřejmé, že v této otázce 

jsou opět lepší dívky. Správnou odpověď c – spojením vajíčka a spermie označilo 48 dívek 

(76,19 %) a 42 chlapců (73,68 %).

Otázka č. 8 

Dívka může otěhotnět od doby? 



a) osmnácti let 38 31,67 

b) kdy se líbala s mužem 7 5,83 

c) patnácti let 18 15,00 

d) když začne mít první menstruaci 55 45,83 

nevím 2 1,67 

Graf č. 15 

Počet 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

38 


7 

18 

Odpověď 

55 

45 

2 

a) osmnácti let 

b) kdy se líbala s mužem 

c) patnácti let 

d) když začne mít první 

menstruaci 

nevím 

Otázku číslo 8 jsem do didaktického testu vložila záměrně z hlediska prevence 

nechtěného početí u dívek a chlapců, protože si myslím, že mnoho žáků primární školy 

má mylné vědomosti o tom, kdy dívka může otěhotnět. Jak jsem usoudila z výsledků této 

otázky 38 respondentů (31,67 %) se domnívalo, že správná odpověď je a – od osmnácti let. 

55 respondentů (45,83 %) označilo správnou možnost d – kdy začne mít první menstruaci. 

18 respondentů (15,00 %) označilo možnost c – patnácti let, 7 respondentů (5,83 %) označilo 

chybnou možnost b – kdy se líbala s mužem a dva respondenti (1,67 %) z celkového počtu 

n = 120 neznali odpověď na tuto otázku.

Zjistila jsem, že v této otázce mají žáci velké nedostatky a proto je potřeba 

se na 1. stupni základních škol touto problematikou více zabývat. 


Odpověď chlapci dívky 

a) osmnácti let 22 

16 

38,60 % 

25,40 % 

b) kdy se líbala s mužem 3 

4 

5,26 % 

6,35 % 

c) patnácti let 10 

8 

17,54 % 

12,70 % 

d) když začne mít první menstruaci 21 

34 

36,85 % 

53,97 % 

nevím 1 

1 

1,75 % 

1,59 % 

celkem 57 63 

Graf č. 16 

Počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

22 

10 

3 

21 


1 

57 

16 

4 8 

46 

34 


Odpověď 

1 

63 




d) když začne mít první 

menstruaci 

nevím 

celkem 

Graf číslo 16 jasně prokazuje, že v problematice otěhotnění dívek jsou dívky na lepší 

znalostní úrovni než chlapci. Z grafu a tabulky vyplývá, že dívek, které označily správnou 

možnost d - bylo 34 (53, 97 %) a chlapců 21 (36, 86 %).

Otázka č. 9 

Chlapec může dívku oplodnit od doby? 



a) kdy začne mít výron semene 50 41,67 

b) patnácti let 21 17,5 

c) osmnácti let 34 28,33 

d) kdy se líbal s ženou 14 11,67 

nevím 1 0,83 

Graf č. 17 

Počet 

50 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

50 


21 

34 

Odpověď 

14 

47 

1 

a) kdy začne mít výron 

semene 

b) patnácti let 

c) osmnácti let 

d) kdy se líbal s ženou 

Prostorový sloupcový 5 

Na předchozí otázku navázala také tato otázka číslo 9, kde jsem znova chtěla poukázat 

na již zmíněnou problematiku nechtěného početí, ale tentokrát z hlediska chlapců. Zde se 

důkladně ověřily znalosti, protože pokud respondent nevěděl odpověď na otázku číslo 

8, tak také mylně odpověděl na tuto otázku. 50 respondentů (41,67 %) označilo správnou 

odpověď a – kdy začne mít výron semene, 34 respondentů (28,33 %) označilo odpověď c – 

osmnácti let, 21 respondentů (17,5 %) označilo odpověď b – patnácti let, 14 respondentů 

(11,67 %) označilo chybnou odpověď d – kdy se líbal s ženou a nevím odpověděl jeden 

z respondentů (0,83 %). 

Zjistila jsem, že v této otázce mají respondenti určité nedostatky, kterými je třeba 

se dále zabývat.



a) kdy začne mít výron semene 19 

31 

33,33 % 

49,20 % 

b) patnácti let 11 

10 

19,30 % 

15,87 % 

c) osmnácti let 20 

14 

35,09 % 

22,22 % 

d) kdy se líbal s ženou 7 

7 

12,28 % 

11,11 % 

nevím 0 

1 

0 % 

1,59 % 

celkem 57 63 

Graf č. 18 

Počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 


57 

31 

19 20 

11 

7 

10 

0 

14 

7 

1 


Odpověď 

48 

63 

a) kdy začne mít výron 

semene 




nevím 

celkem 

Opět musím konstatovat, že v této otázce měly lepší znalosti dívky, kterých 

odpovědělo správnou odpověď a – kdy začne mít výron semene 31 (49,20 %) a chlapců 

označilo správnou možnost pouze 19 (33,33 %).

Otázka č. 10 

Pojem embryo znamená? 



a) plod 30 25,00 

b) zárodek – počáteční stádium vývoje organizmu 63 52,50 

c) placenta 6 5,00 

d) dítě 15 12,50 

nevím 6 5,00 

Graf č. 19 

Počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

30 

63 

Pojem embryo znamená 

6 

Odpověď 

15 

49 

6 

a) plod 

b) zárodek – počáteční stádium 

vývoje organizmu 

c) placenta 

d) dítě 

nevím 

Hlavním cílem této otázky bylo zmapovat žáky ve znalosti pojmu embryo, byla jsem 

překvapená, že 63 respondentů (52,50 %) označilo správnou variantu b – zárodek, počáteční 

stádium vývoje organizmu. 30 respondentů (25 %) označilo variantu a – plod, 15 respondentů 

(12,50 %) označilo variantu d – dítě a 6 respondentů (5 %) na otázku odpověděli nevím. 

Tuto otázku hodnotím jako z větší míry kladně zodpovězenou, ale velká část 

respondentů odpověděla chybně, proto je důležité se tímto tématem důsledněji zabývat.



a) plod 15 

15 

26,32 % 23,81 % 

b) zárodek – počáteční stádium vývoje organizmu 31 

33 

54,39 % 52,38 % 

c) placenta 2 

4 

3,51 % 

6,35 % 

d) dítě 7 

8 

12,28 % 12,70 % 

nevím 2 

3 

3,50 % 

4,76 % 

celkem 57 63 

Graf č. 20 

Počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

15 

31 

2 7 2 


57 

15 

33 

50 

4 8 3 


Odpověď 

63 

a) plod 

b) zárodek – počáteční 

stádium vývoje 

organizmu 

c) placenta 

d) dítě 

nevím 

Z grafu číslo 20 je patrné, že chlapci jsou znalejší tohoto pojmu embryo a vědí 

co znamená. 31 chlapců (54,39 %) označilo správnou možnost b – zárodek, počáteční stádium 

organizmu a 33 dívek (52, 38 %) také označilo tuto správnou odpověď.


Pohlaví dítěte určují spermie, které jsou dvojího typu. 



a) chromozomy X a Z 12 10,0 

b) chromozomy X a Y 30 25,0 

c) chromozomy A a B 49 40,84 

d) chromozomy Z a Y 16 13,33 

nevím 13 10,83 

Graf č. 21 

Počet 

50 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 


12 

30 

49 

Odpověď 

16 

51 

13 

a) chromozomy X a Z 

b) chromozomy X a Y 

c) chromozomy A a B 

d) chromozomy Z a Y 

nevím 

Otázka číslo 11 se může zdát na první pohled náročná pro žáky 5. ročníku primární 

školy, ale tato znalost je uvedena v obsahu učiva sexuální výhovy, tudíž by se pedagogové 

měli o této problematice zmínit. Správná odpověď je b - spermie dvojího typu jsou 

chromozomy X a Y. Největší počet respondentů a to 49 (40,84 %) odpovědělo na tuto otázku 

chybně, zvolili odpověď c – chromozomy A a B, 30 respondentů (25,0 %) označilo správnou 

možnost b – chromozomy X a Y, 16 respondentů (13,33 %) označilo možnost 

d – chromozomy Z aY, 12 respondentů (10,0 %) označilo možnost a – chromozomy X a Z 

a 13 respondentů (10, 83 %) uvedlo, že se tuto problematiku ve škole neučili. 

Tuto otázku hodnotím, jako chybně zodpovězenou ze strany většiny respondentů 

a z toho vyplývá, že znalosti žáků v této problematice jsou na nízké vědomostní úrovni.



a) chromozomy X a Z 5 

7 

8,77 % 

11,11 % 

b) chromozomy X a Y 16 

14 

28,08 % 

22,23 % 

c) chromozomy A a B 25 

24 

43,86 % 

38,09 % 

d) chromozomy Z a Y 10 

6 

17,54 % 

9,52 % 

nevím 1 

12 

1,75 % 

19,05 % 

celkem 57 63 

Graf č. 22 

Počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 


5 

16 

25 

10 

1 

57 

7 

14 

52 

24 


Odpověď 

6 

12 

63 





nevím 

celkem 

Z grafu číslo 22 vyplývá, že chlapci se touto tématikou více zabývají a mají lepší 

znalosti než dívky. Správnou odpověď b – chromozomy X a Y označilo 16 chlapců 

(28,08 %) a dívek 14 (22,23 %).


Čím se mohou lidé před oplozením chránit, když dítě nechtějí? 



a) tím, co je napadne 9 7,50 

b) antikoncepcí 96 80,00 

c) jakoukoli tabletou 3 2,50 

d) nemohou se chránit 11 9,17 

nevím 1 0,83 

Graf č. 23 

Počet 


100 

90 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

9 

96 

3 

Odpověď 

53 

11 

1 

a) tím, co je napadne 

b) antikoncepcí 

c) jakoukoli tabletou 

d) nemohou se chránit 

nevím 

Hlavním cílem otázky číslo 12 bylo zjistit znalosti žáků v oblasti antikoncepce a také 

prokázání znalosti tohoto pojmu. Myslím si, že tato problematika je úzce spjata s životem dětí 

a proto by se měli tyto informace dozvědět již na 1. stupni základních škol. 96 respondentů 

(80,0 %) zvolilo správnou variantu b – antikoncepcí, 11 respondentů (9,17 %) zvolilo variantu 

d – nemohou se chránit, 9 respondentů zvolilo variantu a – tím co je napadne, 3 respondenti 

(2,50 %) zvolili variantu c – jakoukoli tabletou a jeden respondent (0,83 %) odpověděl nevím. 

Tuto otázku hodnotím jako kladnou z hlediska znalostí respondentů.



a) tím, co je napadne 2 

7 

3,51 % 

11,11 % 

b) antikoncepcí 45 

51 

78,95 % 80,95 % 

c) jakoukoli tabletou 3 

0 

5,26 % 

0,00% 

d) nemohou se chránit 7 

4 

12,28 % 

6,35 % 

nevím 0 

1 

0,0 % 

1,59 % 

celkem 57 63 

Graf č. 24 

Počet 


70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

2 

45 

57 

51 

3 7 

0 

7 

0 4 1 


Odpověď 

54 

63 

a) tím, co je napadne 



d) nemohou se chránit 

nevím 

celkem 

Z tabulky a grafu číslo 24 vyplývá, že dívky mají větší znalosti z problematiky 

ochrany před oplozením než chlapi. 51 dívek (80,95 %) zvolilo správnou odpověď 

b - antikoncepcí a 45 chlapců (78,95 %) zvolilo tutéž správnou odpověď.

Souhrnná tabulka správných a chybných odpovědí (n = 120) 

Tabulka č. 25 

Otázky správná 

odpověď 

počet 

55 

vyjádření 

v 

procentech 

1. K početí dítěte je zapotřebí? 113 94,17 % 

chybná 

odpověď 

počet 

vyjádření 

v 

procentech 

7 5,83 % 

2. Co umožňuje mužům a ženám 

rozmnožování? 

77 64,17 % 43 35,83 % 

3. Když je žena těhotná? 86 71,67 % 34 28,33 % 

4. Dítě přichází na svět obvykle? 40 33,33 % 80 66,67 % 

5. Některé ženy rodí operací 

zvanou? 

102 85,0 % 18 15,0 % 

6. Soulož se uskutečňuje? 76 63,33 % 44 36,67 % 

7. K oplození neboli početí dojde? 90 75,0 % 30 25,0 % 

8. Dívka může otěhotnět od doby? 55 45,83 % 65 54,17 % 

9. Chlapec může dívku oplodnit 

od doby? 

50 41,67 % 70 58,33 % 

10. Pojem embryo znamená? 64 53,3 % 56 46,7 % 

11. Pohlaví dítěte určují spermie, 

které jsou dvojího typu. 

30 25,0 % 90 75,0 % 

12. Čím se mohou lidé před 

oplozením chránit, když dítě 

nechtějí? 

96 80,0 % 24 20,0 % 

Graf č. 25 

Souhrnný graf správných a chybných odpovědí (n = 120) 

počet 

120 

100 

80 

60 

40 

20 

0 

113 

7 

77 

43 

86 

34 40 

80 

102 

18 

76 

44 

90 

30 

55 65 

70 6456 

50 

30 

90 96 

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 

otázky 

správná odpověď počet chybná odpověď počet 

24

Vyhodnocení správných a chybných odpovědí chlapců a dívek 

Tabulka č. 26 (počet chlapců = 57, počet dívek = 63) 

Otázky počet 

správných 

odpovědí 

chlapců 

1. K početí dítěte je zapotřebí? 53 

92,98 % 

2. Co umožňuje mužům a ženám 37 


64,91 % 

3. Když je žena těhotná? 42 

73,68 % 

4. Dítě přichází na svět obvykle? 16 

28,07 

5. Některé ženy rodí operací 45 

zvanou? 

78,95 % 

6. Soulož se uskutečňuje? 34 

59,65 % 

7. K oplození neboli početí 

42 

dojde? 

73,68 % 

8. Dívka může otěhotnět od 

21 

doby? 

36,84 % 

9. Chlapec může dívku oplodnit 19 

od doby? 

33,33 % 

10. Pojem embryo znamená? 31 

54,39 % 

11. Pohlaví dítěte určují spermie, 16 




nechtějí? 

Graf č. 26 

počet 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

53 

28,07 

45 

78,95 % 

56 

počet 

chybných 

odpovědí 

chlapců 

4 

7,01 % 

20 

35,09 % 

15 

26,32 % 

41 

71,93 % 

12 

21,05 % 

23 

40,35 % 

15 

26,32 % 

36 

63,16 % 

38 

66,67 % 

26 

45,61 % 

41 

71,93 % 

12 

21,05 % 

počet 

správných 

odpovědí 

dívek 

60 

95,24 % 

40 

63,49 % 

44 

69,84 % 

24 

38,10 % 

57 

90,48 % 

42 

66,67 % 

48 

76,19 % 

34 

53,97 % 

31 

49,21 % 

33 

52,38 % 

14 

22,22 % 

51 

80,95 % 

Vyhodnocení správných a chybných odpovědí chlapců a dívek 

42 

45 

42 

37 

34 

16 

31 

21 

19 

16 

počet správných 

odpovědí chlapců 

45 

4 

41 

20 

23 

15 

12 

15 

41 

36 

38 

26 

počet chybných 


12 

60 

44 

40 

24 

57 

48 

42 

34 

31 

33 

počet správných 

odpovědí dívek 

14 

51 

3 

23 

19 

1. 2. 3 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 

39 

6 

počet 

chybných 

odpovědí 

dívek 

3 

4,76 % 

23 

36,51 % 

19 

30,16 % 

39 

61,90 % 

6 

9,52 % 

21 

33,33 % 

15 

23,81 % 

29 

46,03 % 

32 

50,79 % 

30 

47,62 % 

49 

21 

15 

77,78 % 

12 

19,05 % 

32 

29 30 

počet chybných 


49 

12

2. 6 Srovnání předpokladů s výsledky výzkumu 

Výzkumem jsem získala mnohé zajímavé informace. Záleží na čtenáři, které z nich 

budou pro něj podnětné. Pro mě je důležité srovnání výsledků hodnot s předpoklady, které 

jsem si v úvodu výzkumného šetření vytkla. 

1. Předpokládám, že žáci pátých tříd primární školy mají základní znalosti pojmů, 

které jsou obsaženy v učivu sexuální výchovy, zejména v otázkách rozmnožování 

člověka. 

Výsledky mě přesvědčily, že toto tvrzení je do jisté míry pravdivé. Předpoklady 

se potvrdily u otázek číslo 1, 2, 3, 5, 7, 10, 12, kde jsem zjistila pozitivní informace, které 

dokazují, že respondenti jsou znalí většiny pojmosloví, které je obsaženo v učivu sexuální 

výchovy zejména v otázkách rozmnožování člověka. V otázce číslo 1 se ukázalo, 

že respondenti znají pojem početí, tudíž na otázku odpovědělo správně 113 respondentů 

(94,2 %) z celkového počtu respondentů n = 120. Otázka číslo 2 také přinesla kladné 

výsledky, zde se zjišťovala znalost pojmu rozmnožování, u této otázky museli žáci mimo jiné 

znát pojem rozmnožování, aby dokázali označit správnou variantu odpovědí. Z celkového 

počtu dotazovaných n = 120 odpovědělo správně 77 respondentů (64,17 %). Otázku číslo 

3 také hodnotím jako kladnou, protože jsem se přesvědčila, že žáci vědí co znamená pojem 

plod a děloha a na základě této vědomosti dokázalo 86 žáků (71,67 %) správně odpovědět, 

že plod roste v děloze uvnitř matčina těla. Jako další kladnou otázku z hlediska pojmosloví 

hodnotím otázku číslo 5, kde je zřejmá znalost pojmu císařský řez, na kterou 102 

respondentů (85 %) odpovědělo správně. V otázkách číslo 7 a 10 je zřejmé, že většina žáků je 

znalá pojmům oplození a embryo. V otázce číslo 12 bylo potřeba znát pojem antikoncepce, 

který většina žáku zná a byla s ním seznámena ať už v hodinách sexuální výchovy nebo mimo 

ni. Z celkového počtu respondentů n = 120 odpovědělo správně otázku 96 respondentů 

(80,0 %). Předpoklady ve znalosti pojmu byly však vyvráceny v otázkách číslo 4, 6, kde jsem 

zjistila, že respondenti neznají pojmy pochva a soulož. Tudíž jsi troufám říct, že tato tématika 

je na 1. stupni základních škol opomíjena. Otázky číslo 8, 9 nebyly založeny na znalosti 

pojmů, ale na vědomostech k tomuto tématu. U otázky číslo 11 se hypotéza nepotvrdila, 

protože zde byla nízká úspěšnost správných odpovědí, kdy žáci měli být znalí pojmu 

chromozomy X a Y. Z celkového počtu n = 120 respondentů odpovědělo správně pouze 

30 respondentů (25,0 %). 

57

Z předchozích odstavců je patrné, že předpoklad se potvrdil. 

2. Předpokládám, že znalosti z oblasti rozmnožování člověka jsou u žáků pátých 

ročníků na dobré vědomostní úrovni. 

Ano, z šetření je patrné, že žáci pátých ročníků primární školy se v problematice 

rozmnožování člověka orientují. Vyplývá to z úspěšnosti většiny otázek v didaktickém testu. 

Hypotéza potvrzena. 

3. Předpokládám, že chlapci jsou v tématice rozmnožování člověka na lepší 

vědomostní úrovni než dívky. 

Ne, z grafů a tabulek na předcházejících stranách je patrné, že chlapci nejsou 

v tématice rozmnožování člověka na lepší vědomostní úrovni než dívky. Tento fakt je zřejmý 

v otázkách číslo 1, 4, 5, 6, 7 ,8 ,9 ,12, kde se dívky prokázaly podstatně lepšími znalostmi 

než chlapci. Ve zbylých otázkách číslo 2, 3, 10, 11, naopak lepší znalosti prokázali chlapci. 

Hypotéza byla vyvrácena. 

2. 7 Závěry k prováděnému výzkumu 

Bylo velmi zajímavé a obohacující sledovat výsledky výzkumu. Je nesporné, že žáci 

chápou problematiku rozmnožování člověka a společně s ním i význam sexuální výchovy 

v životě každého člověka. Žáci jsou znalí pojmu rozmnožování, vědí, jak dítě přichází na svět 

a čím se mohou chránit před oplozením. Zároveň bych chtěla podotknout, že v otázkách 4, 6, 

8, 9 byly nedostatky, na které jsem se zaměřila v následující kapitole. 

V šetření jsem se taktéž zaměřila na znalost pojmů nejen z oblasti rozmnožování 

člověka, ale i z obecných pojmů sexuální výchovy vůbec. U většiny dotazovaných jsem byla 

překvapená, že těmto pojmům rozumí a vědí v jaké problematice je mohou použít. U otázky 

číslo 6 bylo zarážející, že mnozí žáci i před dnešní dobu plnou mediálních propojení 

a informovanosti nevědí co je to soulož. Pro vzdělávajícího v této oblasti, nejen pedagoga, 

ale taky rodiče, vychovatele atd. to znamená, větší zaměřenost na toto téma, které může být 

chápáno i jako prevence sexuálního zneužívání dětí. 

58

3 METODICKÁ ČÁST 

Tuto část diplomové práce jsem věnovala přípravě na hodinu sexuální výchovy 

s názvem Rozmnožování člověka, kde se zaměřím na položky, které žákům dělaly problém 

ve výše uvedené metodologické části. Znalosti žáků dále rozvedu a zdůrazním tvorbu 

občanských kompetencí, které se vytvářejí v této hodině sexuální výchovy. Zhotovenou 

přípravu na hodinu budu následně zkoušet v praxi v 5. ročníku Základní školy Bystřice 848. 

V této třídě budu také ověřovat znalostí žáků v oblasti sexuální výchovy před realizací hodiny 

s názvem Rozmnožování člověka a také po ní. Výsledky budou zachyceny do grafů a tabulek. 

Dále nabídnu náměty činností do hodin sexuální výchovy v 5. ročníku základní školy. 

3. 1 Návrh přípravy na vyučovací hodinu 

Realizace: Základní škola Bystřice 848 

Předmět: Sexuální výchova 

Tématický celek: Rozmnožování 

Téma vyučovací hodiny: Rozmnožování člověka 

Ročník: 5. 

Počet žáků: 24 

Časový rozsah: 1 vyučovací hodiny – 45 minut 

Cíl hodiny: Děti si zopakují a rozšíří znalosti o rozmnožování člověka. 

Vyučovací pomůcky: Balicí papír, suché křídy, fixy, tužka, lepidlo, pracovní listy (Příloha 5) 

Formy: Vyučovací hodina – samostatná práce, skupinová práce 

Výukové metody: Slovní – rozhovor, vysvětlování, Názorné – předvádění činností, 

pozorování, Praktické – grafické činnosti 

Mezipředmětové vztahy: Český jazyk, přírodověda, výtvarná výchova, vlastivěda 

Klíčové kompetence: Občanské kompetence 

59

3. 2 Realizace vyučovací hodiny 

1. Charakteristika třídy 

Celkem 24 žáků z toho 13 chlapů a 11 dívek. 

Žáci jsou v této třídě velice vnímaví, nápadití a umí společně spolupracovat. 

Na činnost ve skupinách jsou zvyklí a proto jim nedělalo problém se v činnostech orientovat, 

přizpůsobit se a určit si jednotlivé role. Sexuální výchova v 5. ročníku ZŠ měla velký ohlas a 

je zřejmé, že děti o tuto tématiku mají zájem a jsou přirozeně zvídavé. 

2. Průběh vyučovací jednotky 

Úvodní část: Paní učitelka přivítá děti a seznámí je s programem hodiny. 

Motivace: Děti se posadí do kruhu na koberec, který je umístěn v zadní části třídy a vyučující 

každému dítěti rozdá příběh (viz. níže), na kterém je text příběhu s názvem Záhada oplození. 

Tento příběh mají žáci za úkol přečíst po kruhu, tak, že každý přečte jednu větu. Vyučující 

určí začínajícího žáka a poté se postupuje po řadě dokud se text nepřečte do konce. Před 

četbou tohoto příběhu pedagog upozorní děti, aby dávaly pozor a vnímaly čtený text. 

Po přečtení toho příběhu mají děti za úkol opět po kruhu jdoucí za sebou říct jednu větu, 

kterou se dozvěděly v příběhu a tak stvoří nový příběh. Každou větu si vyučující s dětmi 

vysvětlí, tak aby jí všechny děti rozuměly. 

Příběh: Záhada oplození 

K početí dítěte je zapotřebí muže a ženy. Muži a ženy mají pohlavní orgány, které jim 

umožňují rozmnožování. V jejich těle vznikají pohlavní buňky, které jim umožňují 

rozmnožování. Když je žena těhotná plod roste v děloze uvnitř jejího těla. Dítě se v děloze 

pohybuje a spí a žije svým vlastním životem. Dítě přichází na svět obvykle pochvou. Některé 

ženy rodí operací zvanou „císařský řez“. Ženy mají prsy s mléčnými žlázami, v nichž se tvoří 

mléko pro jejich dítě. Soulož se uskutečňuje zavedením pohlavního údu muže do pochvy 

ženy. Při souloži může žena přijít do jiného stavu (být těhotná). Spojením vajíčka a spermie 

dojde k oplození, početí. Dívka může otěhotnět od doby, kdy začne mít první menstruaci. 

60

Chlapec může dívku oplodnit, jakmile začne mít výron semene. Početím začíná vývoj plodu. 

Vzniká nový lidský život. Pohlaví dítěte určují spermie, které jsou dvojího typu (chromozomy 

X nebo Y). Lidé se mohou před oplozením chránit, když dítě nechtějí. Této ochraně říkáme 

antikoncepce. 

Hlavní část: 1. činnost 

Vyučující rozdělí děti na dvě skupiny stejného pohlaví. Chlapci se ve skupině 

přesunou k tabuli a dívky do zadní části třídy, kde vyučující rozdá jednotlivým skupinám 

balicí papír a žáci si nachystají fixy a suché pastely. Každá skupina má za úkol vybrat 

jednoho zástupce z dívek a jednoho zástupce z chlapců, který si lehne na zem a ostatní žáci 

obkreslují jeho obrys na balící papír. 

Dívky budou na balicím papíru znázorňovat ženu a chlapci muže. Poté každá skupina 

dostane pracovní listy, které jim pomohou pro dokreslení ženského a mužského těla 

(Příloha 5), které jsou čerpány z kurikula C. F. Zonis (1992). Žáci mají za úkol dokreslit jak 

ženě tak muži všechny anatomické části, které se týkají rozmnožování člověka a jsou pro něj 

potřebná. Následně k jednotlivým částem mužského a ženského těla nalepí názvy, které si 

vystřihnou z barevně otištěných pracovních listů (Příloha 5). 

61

Po ukončení této činnosti se členové jednotlivých skupin postaví a představí svou 

vytvořenou osobu muže a ženy. Každý ze skupiny popíše jednu část lidského těla popřípadě 

orgány a zkusí říct k čemu tento orgán nebo část lidského těla slouží, v úloze rozmnožování 

člověka. Při této činnosti vyučující pomáhá a nabádá žáky ke komunikaci 

se skupinou opačného pohlaví. Úkolem žáků je navzájem si předat informace o opačném 

pohlaví člověka. 

Chlapci a děvčata si mezi sebou sdělí informace a dojdeme k zjištění, že k početí dítěte 

je zapotřebí muže a ženy. 

2. činnost – didaktická hra „Poznáš kdo jsem“ inspirovaná V. Täubnerem (1996) 

62

Tato didaktická hra vyplývá z předešlé činnosti a navazuje na další jev a to zrození 

dítěte, které se poté stává občanem a osobností. Zde je včleněn rozvoj občanských 

kompetencí, které si dítě zafixuje pomocí didaktické hry, ve které nepřímo zjistí, že každý 

člověk se stává občanem a určitou osobností, která respektuje přesvědčení druhých lidí a váží 

si jejich vnitřních hodnot. 

Každý žák představuje nějakou známou osobnost, jejíž jméno má připevněno 

na zádech. Jméno své osobnosti však nezná a v krátkých rozhovorech s ostatními se pokouší 

zjistit, kým je. Pomocí dotazů na spolužáky hledá svou identitu. Odpovědi na otázky mohou 

mít jen tři: ano, ne, nevím. Pokud si odpovídající žák není jistý, odpovídá raději nevím, aby 

tazatele zbytečně nemátl. Vyučující přiděluje jména osobností přiměřeně k věku jednotlivým 

žákům, kteří přistoupí k tabuli. 

Po skončení hry pokračuje debata o osobnostech, které jednotliví hráči představovali 

(o jejich případných vlastnostech, přednostech i záporech) a o dnešním názoru na ně. 

Závěrečná část: Hra „Mrkaná“ 

Děti se zde učí neverbální komunikaci a zrakovému kontaktu s různým významem. 

Ve hře se objevuje spousta strategií ve zrakovém dorozumívání a také různé způsoby chápání 

zrakových signálů. Děti se asertivně učí dívat se vzájemně do očí. 

Žáci vytvoří dvojitý kruh, v němž partneři stojí za sebou. Přední hráč sedí na zemi, 

spoluhráč za ním stojí a dívá se pouze na svého kolegu před sebou. Uprostřed kruhu stojí 

jeden hráč a mrkáním se k sobě snaží přilákat některého z hráčů vnitřního kruhu. Hlídač 

za ním nesmí sledovat hráče uprostřed kruhu, ale hlídá každý pohyb svého spoluhráče. Přitom 

má ruce sepjaté vzadu za tělem. Lákaný hráč musí rychle a různými způsoby vyskočit 

a připojit se k hráči uprostřed kruhu, který jej mrkáním láká. Když se mu to podaří, mrká zase 

on a láká jiné spoluhráče. Hráč, který byl dosud uprostřed kruhu, zaujme opuštěné místo 

vylákaného hráče. Když se lákanému hráči nepodaří uniknout (hlídač postřehl pokus o únik 

63

a lehce ho rukou klepl nebo zachytil), stává se z něj hlídač a původní hlídač si sedne nebo 

se postaví na jeho místo do vnitřního kruhu. 

Na úplný závěr hodnocení hodiny, pochvala dětí za předešlou činnost 

a vystavení prací žáku na chodbách školy. 

3. 3 Srovnání výsledků didaktického testu před realizací vyučovací hodiny 

a po ní 

Výsledky didaktického testu třídy 5. A jsem sestavila do následujících souhrnných 

tabulek a grafů. 

Níže uvedené grafy a tabulky nesporně ukazují, že u žáků došlo ve všech otázkách 

k znalostnímu posunu, tudíž hodinu sexuální výhovy hodnotím kladně a s velkým 

výkonnostním rozdílem před vyučovací hodinou sexuální výchovy a po ní. 

Do hodiny sexuální výchovy jsem se snažila včlenit činnosti tak, aby žáky zaujaly 

a zároveň je obohatily z hlediska vědomostí, které jim dělaly problémy v didaktickém testu. 

Je velice zajímavé, že před realizací hodiny sexuální výchovy byly chlapci 

v didaktickém testu na lepší vědomostní úrovni než dívky, jak vyplývá z níže uvedeného 

grafu číslo 27 a tabulky číslo 27. Ve srovnání s grafem číslo 29 a tabulkou číslo 

29 po realizaci vyučovací jednotky sexuální výchovy byly na vyšší vzdělanostní úrovni zase 

dívky. 

Tabulky jednotlivých odpovědí z didaktického testu před realizací vyučovací jednotky 

a po ní jsou umístěny (Příloha 4). 

Myslím si, že realizovaná vyučovací jednotka sexuální výchovy žáky bavila a byla 

přínosem nejen vědomostním, ale také životním. Vyzkoušela jsem si, jak vyučovat 

a připravovat tuto hodinu se zaměřením na rozmnožování člověka a byla to pro mne velká 

zkušenost. Tímto jsem chtěla také dokázat, že s občanskými kompetencemi lze pracovat 

a vytvářet je prostřednictvím sexuální výchovy a nejen v ní. 

64

Vyhodnocení správných a chybných odpovědí chlapců a dívek před hodinou sexuální 

výchovy (počet chlapců = 13, počet dívek = 11) 


Otázky Počet 

správných 

odpovědí 

chlapců 


84,62 % 



84,62 % 


69,23 % 


53,85 % 


10 

zvanou? 

76,92 % 


69,23 % 

7. K oplození neboli početí dojde? 11 

84,62 % 

8. Dívka může otěhotnět od doby? 6 

46,15 % 

9. Chlapec může dívku oplodnit 6 

od doby? 

46,15 % 


76,92 % 



23,08 % 


11 


nechtějí? 

84,62 % 

65 

Počet 

chybných 

odpovědí 

chlapců 

2 

15,38 

2 

15,38 % 

4 

30,77 % 

6 

46,15 

3 

23,08 % 

4 

30,77 % 

2 

15,38 % 

7 

53,85 % 

7 

53,85 % 

3 

23,08 % 

10 

76,92 % 

2 

15,38 

Počet 

správných 

odpovědí 

dívek 

11 

100 % 

6 

54,55 % 

9 

81,82 % 

5 

45,45 % 

10 

90,90 % 

6 

54,55 % 

10 

90,80 % 

3 

27,27 % 

3 

27,27 % 

6 

54,55 % 

2 

18,18 % 

10 

90,80 % 

Počet 

chybných 

odpovědí 

dívek 

0 

0,00 % 

5 

45,45% 

2 

18,18 % 

6 

54,55 % 

1 

9,09 % 

5 

45,45 % 

1 

9,09 % 

8 

72,73 % 

8 

72,73 % 

5 

45,45 % 

9 

81,82 % 

1 

9,09 %

Graf č. 27 

12 

10 

8 

6 

4 

2 

0 

Vyhodnocení správných a chybných odpovědí chlapců a dívek před 

hodinou sexuální výchovy 

1 11 

9 

7 

10 

9 

11 

6 6 

10 

3 

Počet správných 


11 

2 2 

4 

6 

3 

4 

2 

7 7 

3 

10 

Počet chybných 


2 

66 

11 

6 

9 

5 

10 

6 

10 

3 3 

6 

Počet správných 


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 

2 

10 

0 

5 

2 

6 

1 

5 

1 

8 8 

5 

Počet chybných 


Souhrnná tabulka správných a chybných odpovědí před hodinou sexuální výchovy 

(n = 24) 



odpověď 

počet 

vyjádření 

v 

procentech 

chybná 

odpověď 

počet 

9 

1 

vyjádření 

v 

procentech 

1. K početí dítěte je zapotřebí? 22 91,67 % 2 8,33 % 

2. Co umožňuje mužům a ženám 


17 70,83 % 7 29,17 % 


4. Dítě přichází na svět obvykle? 12 50,0 % 12 50,0 % 


zvanou? 

20 83,33 % 4 16,67 % 

6. Soulož se uskutečňuje? 15 62,5 % 9 37,5 % 

7. K oplození neboli početí dojde? 21 87,5 % 3 12,5 % 

8. Dívka může otěhotnět od doby? 9 37,5 % 15 62,5 % 

9. Chlapec může dívku oplodnit od 

doby? 

9 37,5 % 15 62,5 % 

10. Pojem embryo znamená? 16 66,67 % 8 33,33 

11. Pohlaví dítěte určují spermie, 


5 20,83 % 19 79,17 % 



nechtějí? 

20 83,33 % 4 16,67 %

Graf č. 28 

počet 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

Souhrný graf správných a chybných odpovědí před vyučovací hodinou 

sexuální výchovy 

22 

2 

17 

7 

18 

6 

1212 

20 

4 

15 

9 

67 

21 

3 

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 

9 

15 

9 

15 

16 


Vyhodnocení správných a chybných odpovědí chlapců a dívek po hodině sexuální 

výchovy (počet chlapců = 13, počet dívek = 11) 


Otázky správné 

odpovědi 

chlapců 


100 % 



100 % 


92,31 % 


92,31 % 


12 

zvanou? 

92,31 % 


100 % 

7. K oplození neboli početí dojde? 11 

84,62 

8. Dívka může otěhotnět od doby? 13 

100% 

9. Chlapec může dívku oplodnit od 13 

doby? 

100 % 


84,62 % 





nechtějí? 

100 % 

13 

100 % 

chybné 

odpovědi 

chlapců 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

1 

7,69 % 

1 

7,69 % 

1 

7,69 % 

0 

0,00 % 

2 

15,38 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

2 

15,38 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

8 

5 

19 

správné 

odpovědi 

dívek 

11 

100 % 

11 

100 % 

11 

100 % 

11 

100 % 

11 

100 % 

11 

100 % 

11 

100 % 

11 

100 % 

10 

90,91 % 

7 

63,64 

11 

100 % 

11 

100 % 

20 

4 

chybné 

odpovědi 

dívek 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 % 

1 

9,09 % 

4 

36,36 % 

0 

0,00 % 

0 

0,00 %

Graf č. 29 

Vyhodnocení správných a chybných odpovědí chlapců a dívek po 

hodině sexuální výchovy 

počet 

14 

12 

10 

8 

6 

4 

2 

0 

1313 131313 

1313 

121212 

11 

11 

správné 

odpovědi 

chlapců 

2 

68 

2 

111111111 111 

10 

00 111 0 00 00 

00000000 1 

00 

chybné odpovědi správné chybné odpovědi 

chlapců odpovědi dívek dívek 

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 

Souhrnná tabulka správných a chybných odpovědí po hodině sexuální výchově (n = 24) 



odpověď 

počet 

vyjádření 

v 

procentech 

7 

chybná 

odpověď 

počet 

4 

vyjádření 

v 

procentech 

1. K početí dítěte je zapotřebí? 24 100 % 0 0,00 % 

2. Co umožňuje mužům a 

ženám rozmnožování? 

24 100 % 0 0,00 % 


4. Dítě přichází na svět 

obvykle? 

23 95,38 % 1 4,17 % 


zvanou? 

23 95,38 % 1 4,17 % 

6. Soulož se uskutečňuje? 24 100 % 0 0,00 % 

7. K oplození neboli početí 

dojde? 

22 91,67 % 2 8,33 % 

8. Dívka může otěhotnět od 

doby? 

24 100 % 0 0,00 % 

9. Chlapec může dívku 

oplodnit od doby? 

23 95,38 % 1 4,17 % 

10. Pojem embryo znamená? 18 75,0 % 6 25 % 

11. Pohlaví dítěte určují 

spermie, které jsou dvojího 

typu. 

24 100 % 0 0,00 % 



nechtějí? 

24 100 % 0 0,00 %

Graf č. 30 

Souhrný graf správných a chybných odpovědí po hodině sexuální výchovy 

počet 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

24 

0 

24 

0 

23 

1 

23 

1 

23 

1 

69 

24 

0 

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 

22 

otázky 

2 

24 

0 

23 

1 

18 


3. 4 Náměty pro činnost v pedagogické praxi 

V této části bych chtěla předložit několik námětů z oblasti sexuální výchovy 

pro pedagogickou činnost v 5. ročníku primární školy se zaměřením na vytváření občanských 

kompetencí. 

Podle mého názoru jsou hry pro děti velmi důležité, umožňují jim svým obsahem 

a využitím netradičních prostředků navodit neformální atmosféru v kolektivu a dovolují 

volnější a nezávaznou komunikaci. Tyto hry nejsou povinné, dovolují dětem i učiteli kdykoli 

reagovat na právě vzniklou situaci, i díky tomuto se děti učí improvizaci, která je pro jejich 

budoucí život velmi důležitá. Těmito hrami je můžeme vhodně podněcovat a obohacovat jak 

po citové, tak i po sociální a morální stránce. 

Musím také podotknout, že jako pedagogové bychom si měli dávat pozor také 

na možnost různého názorového a náboženského vyznání v rodinách dětí. Měli bychom 

rodiče již předem upozornit, co budeme s dětmi v sexuální výchově probírat a mít jejich 

písemný souhlas. 

Inspiraci a náměty pro didaktické hry a činnosti v sexuální výchově jsem čerpala 

z publikací V. Täubnera (1996), K. Smolíková a R. Hajmová (1997), V. Täubner a K. Janiš 

(1998). 

6 

24 

0 

24 

0

Dále poukazuji na širokou škálu didaktických materiálů, odborné literatury s výběrem her 

a zajímavých rad, které mají možnost učitelé při své činnosti s žáky plně využívat. 

1. námět: Didaktická hra s názvem „Podle mě“ 

Žáci se volně prochází po třídě, pedagog může zpočátku určit začínajícího hráče, který 

zvolá „podle mě“. Děti se zastaví a hráč předvádí určité pohyby nebo chování, které 

ho v danou chvíli napadne. Žáci jeho chování napodobují, tak dlouho dokud někdo z nich 

neřekne „stop“. A začne předvádět vlastní pohyb. Žáci po ukončení ukázky hádají, o jaký typ 

chování a o jakou situaci jde. 

Pedagog může dětem doporučit téma pro předvádění pohybu a chování například: 

„Zahrajte situaci, kdy se na diskotéce představuje chlapec dívce“. 

Smysl hry: Děti se zbavují ostychu v situaci, kdy je na ně soustředěná pozornost a učí 

se přebírat dominantní roli. Učí se také navazovat vzájemné kontakty mezi chlapcem a dívkou 

a v pohybech zvládat etiketu vztahů. 

Vytváření občanských kompetencí: Respekt k druhým – emocím druhých 

se neposmívá, nedělá opovržlivé poznámky. 

2. námět: Didaktická hra s názvem „Židle“ 

Tato hra se hraje ve smíšených párech, dívka a chlapec. Chlapci si lehnou na zem 

a představují materiál na tvorbu židle a dívky je formují do tvaru židle, křesla apod. Poté 

si ověří, jak jejich židle funguje. Dívky mohou vyzkoušet všechny ostatní židle a vyhlásit židli 

nejlepší. Pedagog se může zapojit do této hry jako porotce a rádce. 

Smysl hry: Přispívá k sebeovládaní a výcviku dotykové tolerance. Hra je vhodná 

pro výcvik a takt vzájemného dotýkání. Pokud dítě tuto hru nechce hrát, může se stát 

například porotcem. 

Vytváření občanských kompetencí: Pravidla – s pomocí dospělé osoby vytváří 

a formuje pravidla soužití třídy, tyto pravidla dodržuje a nebo přijímá důsledky z jejich 

nedodržení; ve sporech se dovolává pravidel. 

3. námět: Didaktická hra s názvem „ Jaké je počasí“ 

Tato hra se hraje ve smíšených párech. Jeden hráč si sedne na židli čelem k opěradlu. 

Druhý hráč se postaví za jeho záda. Vyučující pošeptá hráči, který stojí za zády sedícího, nebo 

mu dá na papírku napsanou informaci, jaké je právě počasí. Hráč za ním musí prsty, hranou 

ruky nebo dlaní toto počasí beze slov ztvárnit na záda sedícího. Instrukce mohou být 

70

následující (drobný déšť, lehký vánek, krupobití, první dešťové kapky). Konec počasí naznačí 

hráč tím, že záda prstem přeškrtne a sedící hráč mu řekne jaké je počasí. 

Smysl hry: Učit děti jemnému doteku a korektním vztahu mezi chlapcem a dívkou. 

Vytváření občanských kompetencí: Odmítání násilí – připomíná pravidla soužití, 

nezahajuje útoky na druhé a neúčastní se jich, neponižuje druhé. 

4. námět: Didaktická hra s názvem „Každý jsme jiný“ 

Pro každé dítě připravíme arch papíru, na který nakreslíme kroužek, do kterého děti 

nakreslí své obličeje. Vhodnými otázkami je vybídneme, aby přemýšlely samy o sobě (jaké 

máš vlasy, jsou rovné, či vlnité máš ve vlasech nějakou ozdobu, jaké máš oči apod.). Potom 

děti vyzveme, aby namalovaly své tělo. Hovoříme o lidském těle a o jeho částech – všichni 

máme stejné části, ale každý je jiný. V čem se navzájem lišíme? Liší se také chlapečkové 

a holčičky – rozdíly nejen anatomické (učíme se názvy pohlavních orgánů), ale i rozdílné 

způsoby a formy chování. 

Smysl hry: Vyzdvihnout význam individuality každého dítěte, jako vstup 

do problematiky tématu o pohlavních orgánech. 

Vytváření občanských kompetencí: Respekt k druhým – respektuje druhé pohlaví, 

chápe, že každé dítě má svou individualitu. 

5. námět: Didaktická hra s názvem „Hvězdičky“ 

Potřebné pomůcky k činnosti nádoba (miska, džbán, košík), do ní nastříháme papírové 

čtverečky. Promluvíme si s dětmi, jaké vlastnosti máme mít a jak se máme chovat, aby si nás 

ostatní vážili a měli nás rádi. Budeme-li takové vlastnosti mít, budeme mít hodně kamarádů. 

Lidé se na nás budou usmívat. Budeme jako hvězdičky, co svítí na obloze. Na jedné straně 

čtverečků je napsaná nějaká kladná vlastnost a na straně druhé nakreslená hvězdička. Každý 

nápis přečteme a uvedeme vhodný příklad a vysvětlení, s dětmi si o tom popovídáme. 

Hvězdičky představují vlastnosti, které bychom měli mít. 

nimi. 

Smysl hry: Pěstování návyků správného chování dětí a budování dobrých vztahů mezi 

Vytváření klíčových kompetencí: Respekt k druhým – respektování kladných 

a záporných vlastností druhých lidí. 

6. námět: Didaktická hra „Uzlovaná“ 

71

Dvě skupiny hráčů utvoří dvě řady. Jeden hráč je Alexandr Makedonský a musí jít 

před zahájením hry za dveře. Hráči se v každé řadě drží pevně za ruce. Pak utvoří kříž tak, 

že jedna řada jakoby půlí řadu druhou. Dále se hráči v jedné řadě drží pevně za ruce. Pak 

první hráči v každé řadě začínají svoji řadu zaplétat do řady druhé tím, že couvnou 

až do středu kříže, a odtud různě podlézají spojené ruce hráčů druhé řady nebo je přelézají 

atd. Samozřejmě, že za sebou táhnou svoji řadu. Učitel proplétání v určitém okamžiku ukončí. 

Pak zavolá Alexandra Makedonského, který má uzel rozplést, ale nesmí jej rozetnout tak, jak 

to udělal jeho slavný předchůdce. Najde tedy konec jedné řady, to pozná podle jedné volné 

ruky prvního hráče nebo hráče posledního. Vezme jej za ruku a zpět s ním a s celou řadou 

uzel rozplétá. Dbáme na to, aby se řady neroztrhly. Je také možné, aby část uzlu ležela nebo 

seděla ne zemi. Hru lze pochopit i jako soutěž, v níž několik Alexandrů soutěží o nejrychlejší 

rozpletení uzlů. Hráči v řadách jsou při rozplétání pasivní, nijak Alexandrovi nepomáhají, 

ale ani aktivně proti němu nepostupují. 

Smysl hry: Sblížení dětí dotykem, překonávání ostychu a zároveň vést ke vzájemné 

dotykové tolerantnosti a korektnosti. 

Vytváření občanských kompetencí: Respekt k právům jednotlivce – respektuje 

návrhy druhých, uvažuje nad nimi a neodmítá je rovnou, podává své osobní návrhy, jak 

realizovat přijatou situaci. 

7. námět: Didaktická hra s názvem „Psaní knihy“ 

Učitel žákům navodí nějaký problém a po vysvětlení provede aktivizační procvičení, 

besedu. Když si je jistý, že žáci mají o problému dostatečné informace, zadá jim potřebné 

instrukce. Například: „Vaším úkolem bude vytvořit knihu pro 11leté děti, které neumí číst 

česky, proto to bude kniha obrázková. Děti se v ní mají dovědět všechno potřebné o chorobě 

AIDS a o infekci HIV, jaká je to nemoc, jak se přenáší, jak vypadá, jak se projevuje a také, 

jak se mohou děti a lidé proti této nemoci chránit.“ Úkol mohou děti provádět ve skupinách 

a vyučující by měl vymezit čas na tuto tvořivou činnost, nejlépe jednu vyučovací hodinu. Žáci 

mohou pracovat se symboly a kresbami, mohou také tvořit koláče atd. Nakonec se společně 

s dětmi vyhodnotí nejlepší kniha. Je možné každé skupině zadat jiný úkol, pak vznikne 

skupina publikací, které se mohou vystavit ve škole k nahlédnutí. 

Smysl hry: Žáci musí hledat výtvarné formy výrazu problému a jeho rozvíjení. To 

je vede k vzájemné diskusi o problému a k hledání věcí podstatných a nepodstatných. 

Vytváření občanských kompetencí: Respekt k druhým – dokáže pracovat ve skupině 

a podílet se na společné činnosti. 

72

ZÁVĚR 

Diplomová práce byla zaměřena na vytváření občanských kompetencí Rámcového 

vzdělávacího programu pro základní vzdělání prostřednictvím sexuální výhovy v primární 

škole ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. 

Cílem diplomové práce bylo zpracovat veškeré získané informace z oblasti sexuální 

výchovy a v ní vytvářených občanských kompetencí s využitím na 1. stupni základních škol 

a analyzovat výsledky šetření, které se vztahují k zjištění vědomostní úrovně žáků pátých tříd 

v oblasti sexuální výchovy se zaměřením na téma Rozmnožování člověka, což bylo splněno. 

Teoretická část vymezovala dílčí pojmy a zaměřovala se především na vývoj sexuální 

výchovy v systému primárního vzdělání od konce 20. století a počátku 21. století a spolu 

s touto výchovou na občanské kompetence, které se vytvářejí mimo jiné i prostřednictvím 

sexuální výhovy v primární škole. 

Praktická část diplomové práce byla rozdělena na část metodologickou a metodickou. 

Metodologická část přinesla výsledky výzkumu zaměřeného na zmapovaní znalostí 

žáků 5. ročníků v oblasti sexuální výchovy a zároveň tak poukázala na vytváření klíčových 

kompetencí v této výchově. Formou didaktického testu byly ověřeny znalosti z oblasti 

sexuální výchovy se zaměřením na téma Rozmnožování člověka v rámci sexuální výchovy 

v primární škole. 

Výsledky šetření jsem využila v metodické části pro tvorbu vyučovací jednotky 

sexuální výhovy na téma Rozmnožování člověka, kde jsem se zaměřila na ty položky, které 

žákům dělaly problém. 

Zhotovená vyučovací jednotka sexuální výchovy byla ověřena v 5. ročníku Základní 

školy Bystřice 848 v Bystřici a bylo předloženo několik námětů z oblasti sexuální výchovy 

pro pedagogickou činnost v 5. ročníku primární školy se zaměřením na občanské kompetence. 

Věřím, že práce poslouží jako zdroj bohatých informací pro pedagogy a také studenty 

pedagogických oborů a přinese jim mnoho nápadu a inspirace pro jejich vlastní tvorbu 

sexuální výchovy v primární škole, kde také pomůže plnit požadavky nového kurikula 

a v něm klíčových kompetencí. 

73

SEZNAM CITACÍ 

1 NELEŠOVSKÁ, A. SPÁČILOVÁ, H. Didaktika primární školy. Olomouc: Univerzita 

Palackého v Olomouci, 2005. 245 s. ISBN 80-244-1236-5. 

2 NELEŠOVSKÁ, A. SPÁČILOVÁ, H. Didaktika primární školy. Olomouc: Univerzita 


3 RAŠKOVÁ, M. Připravenost učitele k sexuální výchově v kontextu pedagogické teorie 

a praxe v české primární škole. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouci, 2008. 190 s. ISBN 

978-80-244-2077-6. 

4 JEŘÁBEK, J, TUPÝ, J. Rámcová vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami 

provedenými k 1. 9. 2007) [online]. Praha: VÚP, 2007. 126 s. [cit. 2010-03-10]. Dostupné 

na WWW: . 

5 BĚLECKÝ, Z.; HAUSENBLAS, O.; HUČÍNOVÁ, L. et al. Klíčové kompetence 

v základním vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 75 s. ISBN 978 

-80-87000-07-6. 

6 JEŘÁBEK, J, TUPÝ, J. Rámcová vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami 

provedenými k 1. 9. 2007) [online]. Praha: VÚP, 2007. 126 s. [cit. 2010-03-10]. Dostupné 

na WWW: . 

7 VETĚŠKA, J. TURECKIOVÁ, M. Vzdělávání a rozvoj podle kompetencí. Kompetence 

v andragogice, pedagogice a řízení. Praha: Univerzita Jana Ámose Komenského Praha, 2008. 

140 s. ISBN 978-80-86-723-54-9. 



140 s. ISBN 978-80-86-723-54-9. 



140 s. ISBN 978-80-86-723-54-9. 

10 BĚLECKÝ, Z.; HAUSENBLAS, O.; HUČÍNOVÁ, L. et al. Klíčové kompetence 

v základním vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 75 s. ISBN 978- 

80-87000-07-6. 

11 ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: 

Portál, 2009. 117 s. ISBN 978-80-7367-388-8. 

74

12 ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: 

Portál, 2009. 117 s. ISBN 978-80-7367-388-8. 

13 RAŠKOVÁ, M. 5 otázek k sexuální výchově dětí předškolního a mladšího školního věku 

(3 – 11 let). Informativní příručka o sexuální výchově nejen pro studenty, učitele, vychovatele 

a rodiče. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 43 s. ISBN 978-80-244-1737-0. 



978-80-244-2077-6. 



978-80-244-2077-6. 

16 JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. Opava: slezská univerzita v Opavě, 2005. 93 s. 

ISBN 80 – 7248 – 305 – 6. 

17 RAŠKOVÁ, M. Připravenost učitele k sexuální výchově v kontextu pedagogické teorie a 

praxe v české primární škole. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouci, 2008. 190 s. ISBN 

978-80-244-2077-6. 



978-80-244-2077-6. 



978-80-244-2077-6. 

20 RAŠKOVÁ, M. 5 otázek k sexuální výchově dětí předškolního a mladšího školního věku 





978-80-244-2077-6. 

75

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ 

1. AUGUSTYN, J. Sexuální výchova v rodině a ve škole. Kostelní vydří: Karmelitánské 

nakladatelství, 1997. 80 s. ISBN 80-7192-331-1. 

2. ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: 

Portál, 2009. 117 s. ISBN 978-80-7367-388-8. 

3. DONÁT, J. DONÁTOVÁ, N. Důvěrně a otevřeně o sexualitě: Sexuální výchovy 

pro základní školu a pro nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Fortuna, 1996. 95 s. ISBN 

80-716-371-X. 

4. GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné 

pracovníky. Brno: Paido, 1996. 130 s. ISBN 80-85931-15-X. 

5. HAJNOVÁ, R. KLEINOVÁ, S. Průvodce sexuální výchovou pro základní a střední školy. 

Brno 2002. 86 s. ISBN 80–7013–359–7. 

6. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: 

Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 

7. JANIŠ, K. Úvod do sexuální výchovy. Opava: slezská univerzita v Opavě, 2005. 93 s. ISBN 

80-7248-305-6. 

8. JANIŠ, K. TÄUBNER, V. Didaktika sexuální výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. 

107 s. ISBN 80-7041-902-4. 

9. JANIŠ, K. Učební text k problematice rodinné a sexuální výchovy. Hradec Králové: 

Gaudeamus, 2008. 117 s. ISBN 978-80-7041-898-7. 

10. Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický 

v Praze, 2007. 75 s. ISBN 978-80-87000-07-6. 

11. MAŇÁK, J. ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315-039-5. 

12. NELEŠOVSKÁ, A. SPÁČILOVÁ, H. Didaktika primární školy. Olomouc: Univerzita 


13. PODROUŽEK, L. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. Dobrá 

voda u Pelhřimova, 2003. 247 s. ISBN 80-864-734-57. 

14. PRŮCHA, J. WALTEROVÁ, E. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. 

292 s. ISBN 80-7178-029-4. 

15. RAŠKOVÁ, M. Připravenost učitele k sexuální výchově v kontextu pedagogické teorie 


978-80-244-2077-6. 

76

16. RAŠKOVÁ, M. 5 otázek k sexuální výchově dětí předškolního a mladšího školního věku 



17. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Grada, 2007. 322 s. ISBN 978-80-247-182-7. 

18. SMOLÍKOVÁ, K. HAJNOVÁ, R. Než se dítě zeptá: Program sexuální výchovy dětí 

předškolního věku. Praha: Portál, 1997. 33 s. ISBN 80-717-813-20. 

19. ŠILEROVÁ, L. Sexuální výchovy: Jak a proč mluvit s dětmi o sexualitě. Praha: Grada, 

2003. 103 s. ISBN 80-247-0291-6. 

20. TÄUBNER, V. JANIŠ, K. Na pomoc studentům a učitelům v sexuální výchově. Hradec 

Králové: Gaudeamus, 1998. 50 s. ISBN 80-7041-194-5. 

21. TÄUBNER, V. Metodika sexuální výchovy pro učitele, vychovatele, rodiče a studenty 

učitelství. Praha: Fortuna, 1996. 45 s. 

22. UZEL, R. Sexuální výchova u nás a v Evropě. Praha: SPRSV, 1996. s. 64. 

23. Vzdělávací program Národní škola. Praha: SPN, 1997. ISBN 80-04-26683-5. 

24. Vzdělávací program Obecná škola. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-106-1. 

25. Vzdělávací program Základní škola. Praha: Fortuna, 1996. ISBN 80-7168- 337-X. 

26. VETEŠKA, J. TURECKIOVÁ, M. Vzdělávání a rozvoj podle kompetencí: Kompetence 


140 s. ISBN 978-80-86-723-54-9. 

27. ZONIS, C. F. Úvod do sexuality. USA: Sorosova nadace, 1992. 65 s. 

Internetové zdroje: 

28. JEŘÁBEK, J, TUPÝ, J. Rámcová vzdělávací program pro základní vzdělávání 

(se změnami provedenými k 1. 9. 2007) [online]. Praha: VÚP, 2007. 126 s. [cit. 2010-03-10]. 

Dostupné na WWW: . 

29. Otevřené vyučování 21. století (se změnami provedenými k 4. 9. 2009) [online]. 

Dostupné na WWW: . 

77

SEZNAM PŘÍLOH 

Příloha 1 - Klíčové kompetence 

Příloha 2 - Didaktický test 

Příloha 3 - Úvodní dopis 

Příloha 4 - Tabulky jednotlivých odpovědí z didaktického testu 

Příloha 5 - Pracovní listy - Rozmnožování člověka 

78

Příloha 1 

o Kompetence k učení 

Na konci základního vzdělání žák: 

• vybírá a využívá vhodné způsoby, strategie, metody pro efektivní učení, organizuje 

své vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se celoživotnímu učení a dalšímu 

vzdělávání 

• třídí a vyhledává množství informací a efektivně je využívá v učebním procesu, 

tvůrčích činnostech a praktickém životě 

• pracuje s obecně užívanými termíny, symboly a znaky, propojuje do širších celků 

poznatky z různých vzdělávacích oblastí na tomto základě si vytváří komplexní 

pohled na přírodní, společenské a kulturní jevy 

• samostatně pozoruje a experimentuje s danými jevy a jejich výsledky kriticky 

posuzuje, porovnává a vyvozuje závěry pro využití v budoucnosti. 

• poznává význam a cíl učení, kriticky posoudí výsledky svého učení a diskutuje o nich, 

má kladný vztah k učení 

o Kompetence k řešení problémů 


• rozpozná a pochopí problém, dokáže vnímá nejrůznější problémové situace ve škole 

i mimo školu, nalézt a naplánovat řešení problémů s využitím vlastních zkušeností 

a usouzení 

• nalezne údaje vhodné k řešení problému a vytrvale hledá konečné řešení problému 

• samostatně volí vhodné způsoby řešení problému 

• praktiky ověřuje správné řešení problémů a aplikuje na řešení podobných situací 

• uvážlivě rozhoduje a kriticky myslí, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí 

o Kompetence komunikativní 


• v logické posloupnosti vyjadřuje své myšlenky a názory, výstižně a souvisle se 

vyjadřuje v písemném i ústním podání 

• naslouchá druhým lidem, vhodně na ně reaguje, obhajuje svůj názor a argumentuje 

• rozumí různým druhům textů, obrazových materiálů,užívá informační a komunikační 

prostředky, zároveň je využívá ke svému zapojení se do společenských rolí

• využívá také technologii spolu s informačními a komunikačními prostředky pro 

komunikaci ve světe 

• využívá a získává komunikativní dovednosti k vytváření vztahů k plnohodnotnému 

soužití s lidmi 

o Kompetence sociální a personální 

Na koni základního vzdělání žák: 

• podílí se s pedagogy na vytváření pravidel práce ve skupině a na spolupráci v týmu, 

přijímá nové role v pracovní činnosti a kladně ovlivňuje kvalitu skupinové práce 

• podílí se na utváření příjemného prostředí v týmu na základě úcty k druhým lidem 

a přispívá k upevňování dobrých vztahů mezi lidmi 

• efektivně spolupracuje v týmu s druhými lidmi a přispívá k diskuzi, debatě ve třídě 

• vytváří si pozitivní představu sám o sobě, ovládá a řídí své chování a jednání tak aby 

dosáhl pocitu sebeúcty 

o Kompetence pracovní 


• bezpečně používá materiály, vybavení a nástroje, dodržuje pravidla práce s tímto 

materiálem, přizpůsobuje se novým podmínkám 

• přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska funkčnosti, ale také 

z hlediska ochrany zdraví svého i zdraví druhých 

• rozhoduje o dalším vzdělávání a profesním zaměření 

• rozvíjí své podnikatelské myšlení

Příloha 2 

Ahoj děti, 

před sebou máte didaktický test, který jsem pro Vás vytvořila, protože mě zajímají Vaše 

znalosti o rozmnožování člověka, které znáte ze školy. Tento test se neznámkuje a ani se 

na něj nepodepisujte. 

Děkuji Vám za vyplnění s pozdravem Lucie Sikorová 

Prosím zakroužkujte vždy jen jednu správnou odpověď. 

Jsi: 

a) chlapec 

b) dívka 

1. K početí dítěte je zapotřebí: 

a) dvou žen 



d) dvou lidí 

2. Co umožňuje mužům a ženám rozmnožování: 





3. Když je žena těhotná: 



c) plod roste v děloze uvnitř jejího těla 

d) plod roste ve vaječnících uvnitř jejího těla

4. Dítě přichází na svět obvykle: 


b) pochvou 

c) placentou 


5. Některé ženy rodí operací zvanou: 





6. Soulož se uskutečňuje: 

a) líbáním 

b) hlazením 

c) zavedením pohlavního údu muže do pochvy ženy 

d) zavedením pohlavního údu ženy do pochvy muže 

7. K oplození nebo-li početí dojde: 





8. Dívka může otěhotnět od doby: 




d) kdy začne mít první menstruaci

9. Chlapec může dívku oplodnit od doby: 

a) kdy začne mít výron semene 




10. Pojem embryo znamená: 

a) plod 

b) zárodek – počáteční stádium vývoje organizmu 

c) placenta 

d) dítě 

11. Pohlaví dítěte určují spermie, které jsou dvojího typu: 





12. Čím se mohou lidé před oplozením chránit, když dítě nechtějí: 

a) tím co je napadne 



d) nemohou se chránit

Příloha 3 

Vážená paní učitelko, 

studuji 4. ročník Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dovoluji si Vám 

předat didaktický test, který je určen pro žáky 5. ročníku ZŠ. Prosím Vás o předání tohoto 

testu žákům a následně jeho vyplnění, které je zcela anonymní. Tento didaktický test bude 

použit pouze k účelům mé diplomové práce s názvem Vytváření občanských kompetencí 

prostřednictvím sexuální výchovy v primární škole. Didaktický test bude trvat 15 minut a je 

zaměřen na rozmnožování člověka. Jeho cílem je zjistit úroveň vědomostí žáku z této oblasti. 

Předem moc děkuji za spolupráci. 

S pozdravem Lucie Sikorová

Příloha 4 

Výsledky šetření, před hodinou sexuální výchovy. 

Otázka č. 1 



odpověď počet 





Otázka č. 2 








Otázka č. 3 








nevím 1 

Otázka č. 4 





b) pochvou 12 


d) pupeční šňůrou 3 

nevím 1

Otázka č. 5 








Otázka č. 6 








nevím 1 

Otázka č. 7 








nevím 1 

Otázka č. 8 







d) když začne mít první menstruaci 9 

nevím 1

Otázka č. 9 








nevím 1 





a) plod 7 


c) placenta 0 

d) dítě 0 

nevím 1 









nevím 3 








d) nemohou se chránit 2 

nevím 1

Výsledky šetření po hodinou sexuální výchovy. 

Otázka č. 1 








Otázka č. 2 








Otázka č. 3 








Otázka č. 4 





b) pochvou 23 


d) pupeční šňůrou 0

Otázka č. 5 








Otázka č. 6 








Otázka č. 7 








Otázka č. 8 







d) když začne mít první menstruaci 24

Otázka č. 9 












a) plod 5 


c) placenta 1 

d) dítě 0 

. 
















d) nemohou se chránit 0

Příloha 5 

Ženské pohlavní orgány 

Zakreslete: 

• vaječníky 

• vejcovody 

• děloha 

• pochva

vaječník 

vaječník 

vejcovod 

vejcovod

pochva 

děloha

Mužské pohlavní orgány 

Zakresli: 

• varle 

• šourek 

• penis 

• spermie

varle 

varle 

šourek 

penis 

spermie

ANOTACE 

Jméno a příjmení: Lucie Sikorová 

Katedra: primární pedagogiky PdF Olomouc 

Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D. 

Rok obhajoby: 2010 

Název práce: Vytváření občanských kompetencí prostřednictvím sexuální 

výchovy v primární škole. 

Název v angličtině: Forming of Civic Responsibilities through Sex Education 

at Primary Schools. 

Anotace práce: Cílem diplomové práce je zpracovat veškeré získané 

informace z oblasti sexuální výchovy a v ní vytvářených 

občanských kompetencí s využitím na 1. stupni základních 

škol. Zaměřuje se na analýzu výsledku šetření, které se 

vztahují k zjištění vědomostní úrovně žáků 5. ročníků ZŠ 

v oblasti sexuální výchovy se zaměřením na téma 

rozmnožování člověka a z něho vyplývajících metodických 

podkladů pro školní praxi. 

Klíčová slova: sexuální výchova, občanské kompetence, klíčové kompetence, 

primární škola, rámcový vzdělávací program pro základní 

vzdělání, etická zásada, vyučovací hodina, principy, 

reprodukční práva, žák 

Anotace v angličtině: The aim of my diploma thesis is processing all information 

obtained from the field of sex education and civic 

competencies generated using the 1th degree of primary 

school. It focuses on the analysis of research results relating 

to finding the knowledge level of the 5th primary school 

pupils in the area of sex education focusing on human 

reproduction and guideline for school practice resulting there 

from. 

Klíčová slova v angličtině: Sex Education, civic competencies, key competencies, 

Primary school, Framework educational program for basic 

eduation, ethic principle, lesson, principles, rights 

of reproduction, scholar

Přílohy vázané v práci: Příloha 1 - Klíčové kompetence 

Příloha 2 - Didaktický test 

Příloha 3 - Úvodní dopis 

Příloha 4 - Tabulky jednotlivých odpovědí z testu 

Příloha 5 - Pracovní listy - Rozmnožování člověka 

Rozsah práce: 78 s. 

Jazyk práce: CZ

Diplomova prace zaverečná - Theses

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?