Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho ...

Masarykova Univerzita
Fakulta sociálních studií
Historie, současnost a
perspektivy Fair trade v Evropě
a jeho možnosti v České
republice
Luděk Štěrba
Vedoucí práce: RNDr. Naďa Johanisová
Msida 2004

Motto: Každá obchodní transakce je úkolem k tomu, aby
z ní obě strany vyšly spravedlivě. 1
Adam Smith, Teorie mravních citů (1759)
1
Every business transaction is a challenge to see that both parties come out fairly. Adam Smith, The
Theory of Moral Sentiments.
2

PODĚKOVÁNÍ:
Mé velké díky patří na prvním místě Nadi Johanisové za vedení, četná upozornění
na literaturu a problémy a cenné rady pro psaní této práce;
za možnost praxe ve Fair trade organizaci děkuji Evropské Unii a jejímu programu
Leonardo da Vinci, jmenovitě pak Věře Honzíkové ze zahraničního oddělení MU za
cennou pomoc při organizaci praxe.
Veliké poděkování za přínosnou praxi, cenné zkušenosti, praktické rady,
informace, maximální otevřenost, pomoc a výborné přijetí náleží maltskému družstvu
Koperattiva Kummerċ Ġust a všem jeho členům a spolupracovníkům, především pak
jeho vedoucí Nathalii Grima, Adrianovi Grima, Vinceovi a Lillian Caruana, Karstenovi
Xuereb a Sině Pisani. Poděkování si zaslouží též následující lidé, kteří mi pomohli:
Stacey Ebejer, Roderick Agius, William Azzopardi, William Grech, Michael Gatt, James
Farrugia, John Axiak, Jaime Viloria, Marie Claire Abdilla, Manwel Fenech, Joseph
Fenech, Kevin Attard, Isabelle Bonnici, Mark Abela, Antoinette Briffa-Psaila, Ann
Bugeja, Charles a Marie Galea, Lana Turner, Marie Therese Galea, Georgina Abela,
Robert Borg, Pauline Abela a Christine Fenech. Velké poděkování náleží též
spolupracujícím nevládním organizacím Grupp għat-Tielet Dinja, Inizjamed, Kopin,
MOVE! a Moviment Graffiti.
Za možnost začít s Fair trade prakticky v ČR, podporu a spolupráci i cenné
informace děkuji Šárce Špačkové; Yvonně Gaillyové a ZO ČSOP Veronica; Martině
Holcové; Michalu Jordánovi; Kláře Dvořákové; Jiřímu Peškovi; Petrovi Kulíškovi a
INEXU SDA; Luboru Kysučanovi a všem dalším Fair trade nakloněným přednášejícím a
studentům Humanitní environmentalistiky; Janě Sobotkové; Michalu Rezkovi, Zdeňkovi
Hrubému a FSC ČR; Dagmar Smolíkové a Hnutí Duha; Petře Kocourkové; Jiřímu
Silnému¸ Evě Knappové, Tomáši Tožičkovi a Ekumenické Akademii Praha; Věře
Lukášové a o.p.s. Jeden svět; Maxovi Jensenovi a o.s.Permalot
Za mnohé cenné informace, literaturu a další pomoc nezištně poskytnutou děkuji
Katrin Prőll a projektu Trialog rakouské organizace Horizont 3000; Lucovi Palagi,
Gianlucovi Bozzia, Danilovi Tucconi a CTM Altromercato; Paolovi Bravi; Marlike
Kocken a EFTA; Monice Berresheim-Kleinke a FLO International; Julii Smith a
Traidcraft; Fairtrade Foundation UK; Juanitě Fox a Ten Thousand Villages; Leonu
Lenhartovi a Fairtrade Austria; Brittě Coy a NEWS!; Liz Parker a Bananalink; Janě
Slovákové a o.s.Fairtrade Slovakia; Wojciechovi Zięba a Stowarzyszenie
Sprawiedliwego Handlu Trzeci Swiat i My.
Prohlašuji, že jsem na této práci pracoval samostatně a všechny použité prameny
uvádím v seznamech literatury.
3

OBSAH
1. ÚVOD........................................................................................................ 7
1.1 PROČ VLASTNĚ FAIR TRADE A PROČ BĚŽNÝ OBCHOD NENÍ SPRAVEDLIVÝ .......................... 8
2. CO JE FAIR TRADE............................................................................ 10
3. HISTORIE FAIR TRADE.................................................................... 16
3.1 PRVNÍ POKUSY ................................................................................................................. 16
3.2 60.LÉTA 20.STOLETÍ - POČÁTKY ROZVOJE FAIR TRADE.................................................... 17
3.3 70.LÉTA - POLITICKÁ FÁZE............................................................................................... 18
3.4 80. - 90. LÉTA - OBCHODNÍ FÁZE ..................................................................................... 19
4. SOUČASNÁ SITUACE (1995-2003) ................................................... 21
4.1 PŘEHLED FAIR TRADE ...................................................................................................... 21
4.2 PRODUKTY....................................................................................................................... 24
4.2.1 Potraviny ......................................................................................................... 24
4.2.1.1 Káva............................................................................................................ 24
4.2.1.2 Čaj .............................................................................................................. 26
4.2.1.3 Kakao.......................................................................................................... 27
4.2.1.4 Banány........................................................................................................ 30
4.2.1.5 Rýže............................................................................................................ 33
4.2.1.6 Cukr ............................................................................................................ 34
4.2.1.7 Ostatní potraviny ........................................................................................ 36
4.2.2 Nepotravinářské zboží.................................................................................... 37
4.2.2.1 Umělecké a řemeslné výrobky ................................................................... 37
4.2.2.2 Bavlna a textil............................................................................................. 38
5. PERSPEKTIVY DO BUDOUCNA ..................................................... 40
6. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH ........................................ 42
6.1 AUSTRÁLIE ...................................................................................................................... 42
6.2 BELGIE............................................................................................................................. 42
6.3 DÁNSKO........................................................................................................................... 43
6.4 FINSKO............................................................................................................................. 43
6.5 FRANCIE........................................................................................................................... 43
6.6 IRSKO............................................................................................................................... 44
6.7 ITÁLIE .............................................................................................................................. 44
6.8 JAPONSKO ........................................................................................................................ 45
6.9 KANADA .......................................................................................................................... 45
6.10 LUCEMBURSKO .............................................................................................................. 46
6.11 MALTA........................................................................................................................... 46
6.12 NĚMECKO ...................................................................................................................... 47
6.13 NIZOZEMÍ....................................................................................................................... 47
6.14 NORSKO ......................................................................................................................... 48
6.15 NOVÝ ZÉLAND/AOTEAROA............................................................................................ 48
6.16 PORTUGALSKO ............................................................................................................... 48
6.17 RAKOUSKO..................................................................................................................... 49
6.18 ŘECKO ........................................................................................................................... 49
4

6.19 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ............................................................................................. 49
6.20 ŠPANĚLSKO.................................................................................................................... 50
6.21 ŠVÉDSKO........................................................................................................................ 51
6.22 ŠVÝCARSKO ................................................................................................................... 51
6.23 VELKÁ BRITÁNIE ........................................................................................................... 52
7. MOŽNOSTI FAIR TRADE V ČESKÉ REPUBLICE ...................... 53
8. PROBLÉMY A OMEZENÍ.................................................................. 54
8.1 PROBLEMATICKÉ ASPEKTY KONCEPTU............................................................................. 54
8.2 PROBLÉMY STANDARDIZACE A CERTIFIKACE ................................................................... 55
8.2.1 Spojení environmentálního a sociální rozměru? (srovnání lesních
certifikací FSC a PEFC).......................................................................................... 61
8.3 JAK FAIR TRADE PŮSOBÍ................................................................................................... 63
9. ZÁVĚR ................................................................................................... 65
10. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE............................................ 67
10.1 LITERATURA A MATERIÁLY............................................................................................ 67
10.2 DALŠÍ INSPIRUJÍCÍ LITERATURA K TÉMATU .................................................................... 69
10.3 INTERNETOVÉ ZDROJE.................................................................................................... 71
10.3.1 Střechové organizace .................................................................................... 71
10.3.2 Národní certifikační organizace .................................................................. 72
10.3.3 Dovozci a prodejci......................................................................................... 72
10.3.4 Organizace v zemích producentů ................................................................ 79
10.3.5 Jiné relevantní organizace ........................................................................... 82
11.PŘÍLOHY.............................................................................................. 87
PŘÍLOHA 1 ČLENOVÉ EFTA................................................................................................... 87
PŘÍLOHA 2 ČLENOVÉ NEWS!................................................................................................ 87
PŘÍLOHA 3 ČLENOVÉ FLO INTERNATIONAL .......................................................................... 88
PŘÍLOHA 4 ČLENOVÉ ISEAL ................................................................................................. 89
PŘÍLOHA 5 CENY KÁVY.......................................................................................................... 90
PŘÍLOHA 6 VÝROBNÍ NÁKLADY KÁVY ................................................................................... 91
PŘÍLOHA 7 FAIR TRADE KÁVA................................................................................................ 92
PŘÍLOHA 8 KAKAOVÝ OLIGOPOL ........................................................................................... 93
PŘÍLOHA 9 NÁHRAŽKY KAKAOVÉHO MÁSLA ......................................................................... 94
PŘÍLOHA 10 FAIR TRADE KAKAO ........................................................................................... 94
PŘÍLOHA 11 FSC CERTIFIKOVANÉ LESY................................................................................. 95
PŘÍLOHA 12 POČET FIREM CERTIFIKOVANÝCH FSC............................................................... 96
PŘÍLOHA 13 PŘÍKLADY VÝROBCŮ.......................................................................................... 97
Cercle des Secheurs, Burkina Faso ........................................................................ 97
Fruits of the Nile, Uganda ....................................................................................... 97
Meru Herbs, Keňa ................................................................................................... 97
Panmai, Thajsko ...................................................................................................... 98
Salay, Filipíny........................................................................................................... 98
Tea Promoters, Indie ............................................................................................... 98
Toledo Cocoa Growers Association, Belize ........................................................... 99
ANOTACE ............................................................................................... 100
5

RESUMÉ .................................................................................................. 100
6

1. Úvod
V následující práci se snažím podat nezkreslený obrázek velmi pestrého konceptu
Fair trade – ve zkratce neziskového 2 sociálně a environmentálně přijatelného obchodu se
zeměmi globálního Jihu. Tento v evropských zemích známý a populární koncept si
pomalu ale jistě hledá své místo i v České republice.
V oddíle druhém se snažím ujasnit, co přesně Fair trade znamená, rozpoznat jeho
pozici ve srovnání s jinými aktivitami snažícími se o ‚spravedlivější‘ obchod a přiblížit
podstatu tohoto u nás dosud téměř neznámého ekonomického jevu.
V oddíle třetím podávám velmi zkrácený obrázek historie Fair trade, především pro
základní přehled z jakých kořenů toto široké hnutí vychází a co do značné míry stále
ovlivňuje jeho současnou podobu.
Hlavní část práce se zaměřuje na současnost Fair trade, nejdříve obecně, z výšin
celoevropského a globálního pohledu. Následuje část zaměřující se na Fair trade
z pohledu jednotlivých produktů, z pohledu na situaci na světovém trhu. Z této části by
mělo vyplynout, proč vlastně Fair trade existuje: jako odpověď na nespravedlnost
‚volného‘ trhu a jeho možná alternativa.
Dále následuje část, ve které se snažím odhadnout budoucí trendy Fair trade
v kontextu globalizace.
V oddílu šestém podávám stručný přehled o situaci v jednotlivých zemích, ze které
jednoznačně vyplývá vysoká popularita tohoto konceptu v mnoha zemích a jeho
vzrůstající síla, především na místní, ale i na národní a mezinárodní úrovni.
Oddíl sedmý tvoří krátká úvaha o možnostech a perspektivách Fair trade v České
republice.
V oddíle osmém pak poukazuji na nedořešené problémy Fair trade, ukazuji jeho
proměnlivost a jistou omezenost a snažím se ukázat nebezpečí, jimž je nebo
pravděpodobně bude vystaven.
Přeji konceptu Fair trade, aby se ve zdraví vypořádal s těmito problémy a
nedostatky a zdárně se rozvíjel ke spokojenosti všech jeho účastníků. V neposlední řadě
mu též přeji, aby zdárně a pevně zakotvil v srdcích, myslích a peněženkách obyvatel
české kotliny, moravských úvalů a slezských hor, tak jako se mu to povedlo u obyvatel
2 Fair trade organizace jsou většinou not-for-profit organizace, jejichž případný zisk je investován do
rozvojového vzdělávání a projektů v rozvojových zemích. Snad by se dal použít i výraz ‚neziskové
podnikání’.
7

miliónových metropolí, alpských údolí či pobřežních městeček v mnoha končinách
Evropy.
1.1 Proč vlastně Fair trade a proč běžný obchod není spravedlivý
Odpověď na tuto otázku by si vyžadovalo prostor několika knih a není v
možnostech ani této práce ani autora na ni jednoznačně a do hloubky odpovědět. Proto
uvádím jen několik příkladů, většinu z nich obecně známých, které pokazují jak na
nedostatky obecně prosazované myšlenky volného obchodu tak na realitu současného
obchodu verbálně prosazujícího tyto myšlenky, ve skutečnosti však často řízeného
pomocí cel a tarifů. V práci vycházím do značné míry z materiálů Fair trade organizací,
především proto, že jsou relativně nejdostupnější a nejdůvěryhodnější 3 . Ve srovnání s
další dostupnou literaturou jsou také podrobnější, netrpí přílišnou teoretičností a
odtržeností od reality a nabízí praktické příklady řešení.
V současné době 20 % světové populace konzumuje 80 % světových zdrojů,
Spojené státy s 6 % populace světa spotřebovávají 30 % energie, zatímco na Indii s 20 %
populace připadají pouhá 2 % 4 . Podle kritérií OSN vzrostl počet nejméně rozvinutých
zemí od 60.let do konce 90.let z 31 na 49. Tyto země do značné míry závisí na vývozu
asi 30 komodit do vyspělých zemí (nejdůležitější asi káva, čaj, cukr, kakao, banány,
bauxit, měď, cín, nitráty, kaučuk a bavlna) 5 . Mnohé z nich jsou závislé na jediné
komoditě – například Srí Lanka na čaji, Zambie na mědi, Uganda na kávě, Ghana a
Pobřeží Slonoviny na kakau. Obchod s těmito komoditami kontrolují průměrně z 80 %
velké nadnárodní firmy 6 , které tak určují do značné míry ceny, z ceny konečného
produktu obdrží pěstitelé minimum.
Ke zhoršování situace bezpochyby přispívá i Společná zemědělská politika
Evropské Unie (CAP). Přímé podpory zemědělcům na výrobu nepodmíněné omezením
jejich produkce jim umožňují vyrábět více než jsou evropské potřeby, a přebytky jsou
pomocí dalších podpor vyváženy zvláště do zemí třetího světa, čímž snižují ceny pro
místní zemědělce a ničí tamní ekonomickou rovnováhu, vedou obyvatele do závislosti na
3
Použité informace pochází z větší části ze zdrojů Fair trade organizací, nicméně není důvod je považovat
za nedůvěryhodné. fair trade organizace nemají důvod své informace zkreslovat, naopak informace
dodávané Fair trade pracovníky ze zemí třetího světa jsou často jedním z mála důvěryhodných zdrojů.
4
Chocolate the Facts s.15.
5
Tamtéž.
6
Většina těchto trhů je kontrolována 3-6 společnostmi. Tamtéž.
8

dovozu zatím levných potravin ze zahraničí 7 a tím k potřebě většího množství zahraniční
měny získatelné jen vyšším vývozem. Ovšem vývozu do zemí EU, Japonska i USA je
často bráněno lobbyistickými aktivitami výrobců na Severu pomocí protekcionistických
opatření jako jsou celní tarify a kvóty na množství dováženého zboží. Rizika nestabilních
cen jsou přenášena na farmáře v rozvojových zemích, kteří tyto podpory na vývoz či
jakékoliv dotace nedostávají 8 . Zjednodušeně lze říci a spočítat, že na jednu evropskou
krávu připadá ročně na dotacích dvakrát tolik peněz než kolik činí průměrný roční příjem
farmáře ve třetím světě 9 . V neposlední řadě pak množství přímých dotací vyplácených
zemědělcům snižuje množství peněz poskytnutých například na rozvojovou pomoc,
kterou podle kritérií OSN, která se zavázala plnit, v současnosti splňují pouze Švédsko,
Dánsko, Norsko, Nizozemí a Švýcarsko 10 . Další složitou otázkou, na kterou bohužel není
v této práci prostor, je, k čemu a jak je tato pomoc používána či často spíše zneužívána, a
to jak ze strany dárců tak ze strany příjemců.
Globální systém obchodování ustanovující globálně vzájemně nahraditelné
komodity místo originálních nezaměnitelných výrobků má jistě i svá pozitiva – snižuje
ceny pro spotřebitele a zavádí standard určité komodity, což může být jak negativní –
kvalitnější druhy jsou smíchány s méně kvalitními a může to vést k nižší „globální
kvalitě“ produktu, jako se tomu stalo u kávy a čaje, tak i pozitivní - vyšší standardní
kvalita jako je tomu v případě banánů. K negativům jednoznačně patří potlačování
místních specifik a odrůd, přinášející nahraditelnost výrobku - kukuřice z Iowy je stejná
jako z Argentiny a vede ke „ztrátě tváře“ – nelze vystopovat historii konkrétního
výrobku na pultu, tedy ani konkrétní sociální a environmentální dopady jeho výroby.
Mizení geneticky odlišných odrůd je velkým nebezpečím pro světové zemědělství 11 .
7
Totéž víceméně platí i pro USA a Kanadu, které svým farmářům také poskytují četné dotace na podporu
vývozu. Velkým problémem je, že vývoz levného obilí do chudých zemí podporovaly i rozvojové agentury
- například americká US Aid Agency v rámci svého programu rozvojové pomoci, v tomto případě spíše
„pomoci“.
8
At´ už kvůli tomu, že neexistují nebo kvůli korupci.
9
Trade for Change s.1.
10
Země OECD se zavázaly do roku 2010 ročně přispívat 0,7 % svého HDP na rozvojovou pomoc (cíl
OSN), plní to pouze výše zmínění, o absurdně nízkém podílu rozvojové pomoci České republiky a
ostatních středo- a východoevropských zemí lépe pomlčet (poskytnutých 400 milionů korun na rozvojovou
pomoc (respektive 1,6 miliardy i s humanitární pomocí a odpuštěním dluhů) místo 16 miliard, což by
odpovídalo 0,7 % HDP (v roce 2001) je neuvěřitelné číslo). Ani cíli EU - minimu 0,39 % HDP do roku
2009 (tzn. kolem 9 miliard ročně) se neblížíme... Neumannová 2003, Europe in the World 2003:48. Cílem
EU pro rok 2006 je 0,33 % HDP. Development Co-operation 2003:14.
11
Viz podrobně Douthwaite, Short Circuit, kapitola 6 Life from the Land.
9

Z obsáhlé studie amerického Sustainability Institute, která se snaží shrnout dopady
dnešního působení světového obchodu z hlediska systémového přístupu vyplynula tato
tři podstatná negativa:
- tendence k překračování výrobní kapacity přírodních zdrojů systému, ve kterém
je komodita produkována.
- tendence k překračování schopnosti životního prostředí absorbovat odpady.
- tendence k neustálému snižování nákladů a příjmů výrobců a obcí bez ohledu na
jejich skutečné potřeby 12 .
Všechny výše zmíněné jevy vedly v posledních desetiletích k hledání alternativ.
Jednou z nich velmi se rozvíjející v posledních letech je Fair trade.
2. Co je Fair trade
Termín je nejrozšířenější v anglické verzi - Fair trade, (Fairer Handel německy,
commerce équitable francouzsky, comercio justo španělsky, commercio equo e solidale
italsky, comércio justo portugalsky, sprawiedliwy handel polsky....) V současnosti lze
ovšem říci, že se ujímá termín Fair Trade jako obecně srozumitelný i v neanglicky
mluvících zemích. Přesný český ekvivalent zatím neexistuje a tak budu v následující
práci užívat termínu Fair trade 13 , který mi připadá nejpřípadnější a jaksi neutrálně
znějící; z možných českých překladů – asi nejpravděpodobnější spravedlivý obchod, mi
v češtině zní až příliš honosně a absolutně, ač také byl a asi bude používán 14 . Další
termín – rovnoprávný obchod (equitable) použitý například jako název semináře
zabývajícího se kromě jiného také Fair trade 15 , má podle mne širší vymezení – nejen Fair
trade jako takový, ale i další aktivity jako jsou etické bankovnictví, podmínky světového
obchodu či obecně problematika rozvojové pomoci. Pokud by se termín Fair trade
obecně neujal, pak by asi nejlepší alternativou mohl být spravedlivější obchod, který
byl použit například pro informační leták vydaný brněnským Ekologickým Institutem
Veronica. Termínem, který také vystihuje část podstaty tohoto konceptu a mohl by se
stát tím pravým, by mohl být poctivý obchod; ačkoli nebo právě proto, že by mohl
provokovat kontroverzi nepoctivosti jiného obchodu. Další možnost – fér obchod,
12
Race to the bottom – soutěž o přízeň investorů pomocí pobídek, danových prázdnin, úlevám na clech,
darováním pozemků... Viz Moving Sustainability… 2003:12.
13
Zatím není jasné kterou variantu zvolit: Fair trade, Fairtrade, Fair Trade, fair trade nebo fairtrade.
14
Gaillyová 2000:25.
15
Pořádaného Ekumenickou Akademií v Praze 2.-4.5.2003 ve spolupráci s Evangelische Akademie Baden
a EA Meissen.
10

používaný například slovenským o.s. Fairtrade Slovakia se mi nezdá být v českých
zemích použitelnou alternativou.
V případě používání termínu Fair trade ovšem plyne jisté nebezpečí zmatení pro
anglického jazyka méně znalé z podobného termínu trade fair, což ovšem znamená
veletrh, prodejní a kontraktační výstavu či obchodní prezentaci firem a nemá
s alternativním obchodem téměř nic společného. Problematické je také jeho užívání pro
osoby angličtiny neznalé, které si pod tímto souslovím těžko něco představí.
Fair trade je částí širšího proudu alternativních ekonomických aktivit jako jsou
etické banky, úvěrová družstva, projekty nevládních rozvojových organizací, církevních
charit apod. Nějaká jednotná, v některém právním dokumentu zakotvená definice Fair
trade prozatím neexistuje. Zatím nejreprezentativnější definicí je zřejmě následující, na
které se shodli členové platformy FINE při setkání v létě 1999 16 : Fair trade je
alternativní přístup ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu. Je to obchodní
partnerství, jehož cílem je udržitelný rozvoj pro vyloučené a znevýhodněné výrobce.
Tohoto cíle se snaží docílit poskytováním výhodnějších obchodních podmínek,
zvyšováním uvědomění spotřebitelů a kampaněmi.
Fair trade si klade 6 cílů:
1. Zlepšit životní podmínky a blahobyt výrobců zlepšením jejich přístupu na trh,
posílením organizací výrobců, poskytnutím lepších cen za výrobky a zajištěním
kontinuity obchodních vztahů.
2. Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé
obyvatele 17 , a chránit děti před využíváním v procesu výroby.
3. Zvyšovat vědomí spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na
výrobce tak, aby svou kupní sílu mohli využít pozitivním způsobem.
4. Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a
transparentnost.
5. Přispívat tak ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního
obchodu.
6. Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně
přijatelného chování a ekonomického zabezpečení 18 .
16 Platforma FINE byla založena v roce 1998 a sdružuje následující níže podrobněji popsané zastřešující
organizace zabývající se problematikou Fair Trade - FLO, IFAT, NEWS! a EFTA. Viz kapitola 3.4.
17 Indigenous people.
18 Kunz 1999:8.
11

Obsáhlejší definice severoamerické Fair Trade Federation 19 (FTF) vysvětluje
kritéria a odlišnosti od konvenčního obchodu stanovuje následovně:
Spravedlivé mzdy: Výrobci dostávají za své výrobky spravedlivou cenu, což
znamená, že pracovníci obdrží přinejmenším minimální mzdu v dotyčné zemi stanovenou.
Protože však minimální mzda často nestačí pro uspokojení základních potřeb člověka,
pracovníkům je zaručena taková mzda, která jim umožní tyto základní potřeby (jídlo,
přístřeší, vzdělání a zdravotní péče pro celou rodinu) pokrýt. Spravedlivá mzda nutně
neznamená,že spotřebitel za výrobek zaplatí více. Protože Fair trade organizace
vynechávají vykořisťující prostředníky a jednají přímo s výrobci, snižují tak náklady a
zvyšují tak podíl, který z maloobchodní ceny dostane výrobce.
Odpovídající pracoviště: Družstva a sdružení nezávislých výrobců jsou rozumnou
alternativou k podmínkám velkovýroby a vykořisťujících dílen, kde nezabezpečení
pracovníci dostávají nižší než minimální mzdu a většina zisku odtéká do rukou
zahraničních investorů nebo místních elit, které často mají malý zájem o dlouhodobou
prosperitu obcí, v nichž fungují. Fair trade organizace se angažují především v oblasti
malých podniků, pracovníky vlastněných a demokraticky řízených družstev a sdružení
přinášejících prospěch svým pracovníkům a obcím. Díky sdružování mají nezávislí
výrobci přístup k úvěrům, snižují své náklady na suroviny a získávají tak vyšší a
spravedlivější ceny za své produkty. Pracovníci získávají vyšší výdělky, zisky jsou
rovnoprávněji rozdělovány a často investovány do místních projektů péče o děti,
zdravotní péče, vzdělávání a překonávání analfabetismu. Pracovníci si také zlepšují své
organizační a řídící schopnosti, které jim pak umožňují svépomocí zajistit rozvoj jejich
obcí. Jsou zajištěny bezpečné a zdraví neškodící pracovní podmínky a zabezpečena
kontrola využití místních zdrojů.
Vzdělávání spotřebitelů: Fair trade organizace vychovávají spotřebitele k vědomí
důležitosti nákupu Fair trade produktů, čímž podporují spravedlivé mzdy a pracovní
podmínky. Prostřednictvím spravedlivějšího obchodu a chování se způsobem
respektujícím práva pracovníků a životní prostředí se hnutí Fair trade snaží vzdělávat
spotřebitele o často skrytých lidských nákladech jejich „výhodných nákupů“.
Poskytováním informací o výrobci, kultuře a podmínkách, za nichž výrobek vznikl Fair
trade organizace zvyšují respekt a porozumění mezi kulturami spotřebitelů a výrobců
19 O´Brien 2002:12-13.
12

v rozvojových zemích. Vzdělávají také spotřebitele a odpovědné osoby o nerovnostech
globálního obchodu.
Trvalá udržitelnost: Fair trade organizace doporučují výrobcům účast v přírodě
přátelských způsobech užívání a správy místních zdrojů. Mnoho členů FTF pracuje
s výrobci z oblastí s vysokou biodiverzitou na vývoji výrobků založených na trvale
udržitelném užívání místních přírodních zdrojů, čímž dávají zúčastněným obcím podnět
k ochraně jejich přírodního prostředí pro příští generace.
Finanční a technická podpora: Malí farmáři a řemeslníci z rozvojových zemí
postrádají levný přístup k penězům, což snižuje jejich výdělky. Členové FTF nakupující
přímo od výrobců často výrobcům poskytují finanční pomoc, ať už formou přímé půjčky,
platby předem nebo spojením se zdroji financování. Oproti mnohým běžným dovozcům,
kteří platí za výrobky s 60-90 denním zpožděním, Fair trade organizace často platí
předem, takže výrobci mají dostatek peněz na suroviny a své základní potřeby během
výroby. Často poskytují další důležité technické poradenství a podporu jako jsou
informace o trhu, zpětnou vazbu o výrobku a výcvik ve správě financí. Oproti komerčním
dovozcům Fair trade organizace udržují dlouhodobé obchodní vztahy se svými výrobci a
pomáhají jim adaptovat se při změnách trendů.
Respekt ke kulturní identitě: Fair trade organizace povzbuzují k výrobě a vývoji
výrobků založených na kulturních tradicích výrobců adaptovaných pro západní trhy.
Snaží se podporovat umělecké schopnosti výrobců způsobem, který zachovává jejich
kulturní identitu.
Odpovědnost veřejnosti: Finance, politika řízení a obchodní praktiky členů FTF
jsou otevřené veřejnosti a kontrolované FTF.
Kromě termínu Fair trade bývají užívány v souvislosti se snahami o zlepšení
podmínek mezinárodního obchodu ještě následující termíny a aktivity:
Alternative trade - alternativní obchod, do značné míry synonymum, hodně se
používalo v 60-70.letech – např. ATO (Alternative Trade Organisations), IFAT
(International Federation for Alternative Trade); dnes je používanější Fair trade.
Alternative trade je spíše obecný, a zdá se, širší termín pro opak konvenčního
mezinárodního obchodu, tedy negativně oproti němu vymezený. Fair trade sám sebe
vymezuje pozitivně a do názvu klade důraz na spravedlnost, tedy jistým konkrétním
směrem mířenou alternativitu ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu. Zatím
neexistuje obecný konsensus a používají se oba termíny, víceméně jako synonyma.
13

Ethical trade – etický obchod; tento termín bývá používán ve dvou významech –
jednak v širším smyslu slova, tedy jako obchodní praktiky respektující základní etická
pravidla; v tomto případě je Fair trade jednou z jeho odnoží, specializovanou na malé a
znevýhodněné výrobce v rozvojových zemích, kteří by se na globálním trhu sami
neprosadili.
V užším a častěji používaném smyslu slova se jedná o termín spojený
s ekonomickými aktivitami běžných firem, používaný v souvislosti se zaváděním
firemních kodexů chování v rozvojových zemích; může zde hrozit nebezpečí, že se jedná
jen o krásná slova snažící se ukázat firmu ve světle přijatelném pro vybíravé zákazníky
na Severu, jakýsi „fairwashing“ 20 . Organizací, která je hlavní zastřešující platformou
tohoto konceptu, je Ethical Trading Iniciative (ETI) 21 , používá standardů vycházejících
z mezinárodně uznaných standardů Mezinárodní organizace práce (ILO). Hlavní rozdíl
oproti Fair trade spočívá v tom, že Fair trade je zaměřen více na přímou pomoc
konkrétním znevýhodněným komunitám na Jihu pomocí obchodu a zajištění přístupu na
trh Severu za zvýhodněných podmínek zahrnující postupný rozvoj a zlepšování,
investice do svépomoci, povinnost investovat do místní komunity, transparentnost
vlastnictví, dlouhodobé vztahy mezi výrobci a spotřebiteli či formou rozvojové pomoci
skrze obchod; zatímco cílem etického obchodu je zajistit základní pracovní standardy
v podnicích a pobočkách velkých firem již vyvážejících na Sever a ujistit o tom
zákazníky na Severu. V tomto kontextu by se dalo říci, že Fair trade je jakousi
prohloubenější, konkrétnější a přímější formou etického obchodu pro ty, kteří se ještě
nedostali na světový trh.
Otázku důvěryhodnosti etického obchodu se mi zatím nepodařilo plně rozluštit.
Nicméně exkurs na webové stránky jedné z šesti největších čokoládových firem 22
poskytující obrázek firmy hrdě se hlásící k etickému obchodu jako k základnímu
principu její činnosti 23 a srovnání tohoto obrázku s realitou obchodu s kakaem mou
důvěru v toto schéma rozhodně neposílilo. I ostatní firmy se nějakou formou hlásí
k eticky a environmentálně ohleduplnému chování: další z firem se podle jejich
20 Tím mám na mysli analogii k brainwashingu – obecnému vymývání mozků a greenwashingu - natírání
na zeleno, vytváření image environmentálně přijatelných praktik subjektu, která se environmentálně
přijatelně nechová.
21 Nevládní zastřešující organizace, jejímiž členy jsou jednak zúčastněné firmy (např. The Body Shop,
Chiquita, Levi Strauss, Marks & Spencer či Tesco), jednak nevládní organizace zaměřené na pomoc (např.
Oxfam, CAFOD, Traidcraft Exchange, Christian Aid, Fairtrade Foundation, Save the Children či War on
Want...) a odborové svazy.
22 Více o podmínkách obchodu s kakaem viz v kapitole 4.2.1.3.
23 Cadbury- Schweppes (www.cadburyschweppes.com).
14

informací podílí na úsilí OSN v boji proti zneužívání dětské práce a snaze o zlepšení
životních podmínek farmářů v západní Africe 24 ; jiná nás informuje, že dosáhla velkého
úspěchu na poli životního prostředí zavedením PET lahví namísto PVC 25 . Další firma 26
se hlásí k zavedení dovozu trvale udržitelné kávy, tvořící nepatrnou část jejího obchodu s
kávou; středoevropskému uchu nanejvýš podivně zní její úsilí v boji proti hladu
v Lotyšsku poskytováním základních potravin nebo program pomoci Slovensku
zabývající se poskytováním kvalitnější a častější stravy starým lidem. Další se pro jistotu
nevyjadřují vůbec 27 nebo nabízí pouze obecná ”gumová“ prohlášení o vysoké úrovni
etiky a mravního jednání firmy a stálé snaze o trvalou udržitelnost 28 .
Další dva pojmy souvisejicí s naším tématem uvádí C.Hines 29 ; jedná se ovšem
spíše o teoretická pojmenování určitého širšího přístupu než o obecně používané a jasně
definované pojmy.
Managed trade - tedy řízený obchod, je obchod, jehož cíle a úhel pohledu je
stejný jako u běžného mezinárodního obchodu – tedy zisk především, ale managed trade
je omezován a kontrolován vládami, používá tarifů, podpor, systematického plánování a
svým pojetím vychází přímo z Keynese:„Každý národ má právo na stálý systém
obchodních intervencí tak, aby si zajistil kontrolu své vlastní budoucnosti s možností
izolovat se od rozmarů trhu a praktik nadnárodních firem, které jsou mimo jeho
kontrolu“.
Self-reliant trade – soběstačný obchod – obchod, jehož cílem je snaha vystříhat se
závislosti na obchodu. Prostředky, jak toho dosáhnout, jsou zde prostředky předchozího
modelu, ovšem se zahrnutím mezinárodních pracovních a sociálních standardů; počítá s
dlouhodobějšími mimoekonomickými cíli, které jsou prvořadé; orientace na růst není na
prvním místě. 30 Otázkou, která se mi ovšem vkrádá v souvislosti s tímto druhem
obchodu do mysli, je, zda v praxi opravdu existuje něco, co by se tak mohlo nazvat, nebo
se jedná pouze o teoretický koncept založený na přání otcem myšlenky.
24 Mars (www.mars.com).
25 Nestlé (www.nestle.com) ve svých francouzských plnírnách minerálek Vittel a Contrexeville.
26 Kraft Foods (www.kraft.com).
27 Ferrero (www.ferrero.it).
28 Hershey (www.hersheys.com).
29 Hines 2000a:132.
30 Hines 2000a:133.
15

3. Historie Fair trade
3.1 První pokusy
Počátky uplatňování myšlenek Fair trade se jistě dají vystopovat už v 19 století,
kdy na jejich základě byla zakládána první družstva vlastníků a spotřebitelů. Snahy o
vyloučení zbytečných prostředníků, přiblížení výrobce a konečného spotřebitele a
posílení jejich vztahu, zdůraznění lokálních vazeb a významu výrobců pro místní
komunitu byly základem vzniku družstevního hnutí v Anglii, Itálii, Španělsku a dalších
zemích. Smutná je diskreditace těchto hnutí a myšlenek ve střední a východní Evropě,
kde měly velkou tradici 31 , a to jak v době totality 32 , tak i po jejím konci 33 . Ovšem také na
Západě se často tato družstva proměnila v klasické firmy či sítě supermarketů, kde se
vztah výrobce a spotřebitele ztrácí a odlišit je od běžné firmy je obtížné 34 . Existuje
nicméně i množství dobře fungujících příkladů 35
Historie Fair trade, jak je vnímán nyní, totiž jako pomoc lidem z rozvojových zemí
při průniku na jiný či globální trh při současném zajištění spravedlivé ceny za jejich
produkty a práci při respektování určitých sociálních a environmentálních standardů,
začíná v podstatě po druhé světové válce. Tento způsob prodeje uplatňovali mnohé
misionářské společnosti přinejmenším od 19.století jako formu podpory svých aktivit
v misijních zemích a místních obyvatel 36 . Britská, za druhé světové války skupinou
oxfordských quakerů založená nevládní organizace Oxfam, pracující s poválečnými
31
Úvěrová drużstva typu Schulze-Delisch či Reiffeisen (družstevní záložny a tzv. kampeličky podle jejich
zakladatele Kampelíka) se u nas masově šířila od konce 19.století a zabránila krachu řady drobných
řemeslníků a rolníků. V období první republiky existovala take rolnická zásobovací a výkupní družstva a
síť spotřebních družstev, která podstatně přispěla ke zmírňování sociálních rozporů v zemi.
32
Jednota – spotřební družstvo se nijak nelišila od jiných státních podniků, JZD rozhodně nebyla
dobrovolnými sdruženími malých vlastníků půdy a od státních podniků se lišila také víceméně jen názvem.
33
Družstevní záložny jako synonymum krádeže vkladů téměř dokonale zdiskreditovaly kredit kampeliček
přetrvávající z dob první republiky. Existují ovšem i kampeličky solidní, bohužel o nich málokdo ví.
Osobní sdělení, Naďa Johanisová. Také bývalá JZD či Jednoty, pokud nezkrachovaly, se staly většinou
obchodními společnostmi a s družstevními myšlenkami nemají už nic společného. Snad jen bytová
družstva vzniklá nově jako sdružení vlastníků bytů v bytových domech (nikoli ovšem ta přetrvávající z dob
totalitních) pozitivně navazují na tuto myšlenku. V roce 2002 u nás bylo 746 zemědělských družstev
(České zemědělství, 2002); otázka ovšem je, zda vůbec a jak mnoho mají tato družstva společného s
družstevními myšlenkami, když vznikla transformací pseudodružstev vzniklých v době totality.
34
Například družstevní britská Co-operative Wholesale Society (CWS) je dnes obchodním řetězcem
nepříliš se lišícím od jiných řetězců.
35
Viz Douthwaite, Short Circuit.
36
Jistě podrobnějšího zkoumání by si zasloužily tyto aktivity v rámci historie jednotlivých misijních aktivit
církví a misijních řádů. Kořeny Fair trade vychází mnohdy ze stejných pohnutek a kolem 60 % současných
Fair trade organizací vzniklo z podnětu členů církví a je jimi z části financováno či vlastněno. Například
aktivity severoamerických mennonitů na podporu souvěrců v mennonitských koloniích v paraguayském
Gran Chacu nákupem jejich produktů koncem 19. a počátkem 20. století jsou toho dokladem. Novinkou
20. a 21. století je jistě otevřenost pro všechny, nevázanost na náboženské struktury a globalizace tohoto
obchodu. Viz Kunz 1999.
16

uprchlíky v Evropě, rozšiřovala svou působnost do zemí třetího světa, a když během
50.let tehdejší ředitel britského Oxfamu navštívil Hongkong plný čínských uprchlíků,
napadla ho myšlenka na prodej jejich výrobků v Británii. Podobně v roce 1959 vznikla
v Nizozemí z iniciativy skupiny katolických křesťanů v městě Kerkrade specializovaná
organizace S.O.S. Wereldhandel 37 . Jejím prvotním cílem byla finanční podpora méně
rozvinutých oblastí v zemích třetího světa a podpora rozvojových projektů. Na základě
těchto projektů vzniknuvší malé dílny či skupiny výrobců měly poté problémy s odbytem
svých výrobků v místě a tak vznikl nápad prodávat jejich výrobky v zemích Severu.
Take v severní Americe začaly aktivity tohoto druhu po druhé světové válce.
V roce 1946 členové mennonitské církve 38 Edna Ruth a Joe Bylerovi ze své návštěvy
Portorika dovezli první vyšívané ubrusy koupené od místních žen a začali je prodávat ve
farnostech v Pennsylvánii. Z těchto aktivit se pak během dalšího vývoje vyvinul
Mennonite Central Committee Self Help Crafts. Od 70.let na jeho základě pak vznikla
celá síť specializovaných obchodů v USA a Kanadě Ten Thousand Villages 39 . Podobně
v roce 1949 byl členy americké protestantské církve Church of Brethren v Marylandu
založen SERRV – Sales Exchange for Refugees Rehabilitation Vocation 40 na pomoc
zvláště evropským uprchlíkům.
3.2 60.léta 20.století - Počátky rozvoje Fair trade
Dobročinné prodeje v rámci různých církví či jiných sdružení existovaly jistě už
během 50.let, například v rámci World University Service v Německu a Nizozemí či
výše zmíněného britského Oxfamu. V širším a organizovanějším měřítku se ovšem toto
hnutí začalo rozvíjet právě v 60.letech. V roce 1965 Oxfam začal projekt „Bridge“, který
měl zajistit malý, ale stálý zdroj příjmů jeho účastníkům. Tento program byl úspěšný a
tak vznikla první alternativní obchodní organizace 41 , dovážející hlavně různé řemeslné
výrobky z rozvojových projektů – dřevořezby z Haiti, bambusové výrobky z Filipín,
slaměné zboží a keramiku z Mexika nebo sandály z Indie. Specializované Fair trade
37 S.O.S. Světový obchod. Od roku 1994 přejmenovaná na Fair Trade Organisatie – v současnosti největší
holandská a 3.největší evropská Fair trade organizace.
38 Mennonitská nebo též anabaptistická církev je jedna z amerických církví vzešlá z protestantských
základů.
39 Dnes provozuje asi 150 obchodů v USA a Kanadě a je největší severoamerickou Fair trade organizací.
Explore the Village 2002.
40 Nynější SERRV International, v současnosti druhá největší Fair trade organizace v USA, nezaměřuje se
už pouze na uprchlíky.
41 Dnešní pobočka Oxfam Fair Trade UK.
17

obchody 42 jako zvláštní a samostatný segment trhu tedy vznikají především od
2.poloviny 60.let. První evropský čistě Fair trade obchod byl otevřen v roce 1969
v nizozemském Brekelenu 43 . Jejich síť se brzy kromě Nizozemí a Velké Británie
rozšířila především do Belgie, Německa, Švýcarska a Dánska. Později následovalo
Rakousko, Švédsko, Itálie a Francie. V polovině 80.let bylo po celé Evropě už asi 1000
takových obchodů a dnes jich je kolem 3000.
3.3 70.léta - Politická fáze
Změny ve světové organizaci obchodu po velké ropné krizi v roce 1973 spolu
s nástupem neoliberalismu na počátku 80.let se odrazily i ve změně pojetí Fair trade.
Jednak se Fair trade organizace zaměřily na snahu rozšířit povědomí o Fair trade na
celou společnost a jednak se sami začali více otvírat; z čistě církevních či křesťansky
orientovaných misijních projektů se staly projekty zahrnující účast odborových
organizací, environmentální, protijaderné a mírové skupiny, ženské hnutí a
protirasistické skupiny. Kromě z církevních kořenů vzešlých vznikají i levicově
zaměřené Fair trade organizace. Celkově lze říci, že právě v této době došlo ke
vzniku určité koalice občanského sektoru v oblasti Fair trade 44 . Začala také postupná
profesionalizace Fair trade organizací, ačkoliv jsou dosud do značné míry závislé na
dobrovolné práci. V kontextu nástupu neoliberalismu v ekonomice a závodů ve zbrojení
v politice a výše zmíněných aktérů Fair trade, často levicově zaměřených, pak
nepřekvapí snahy obchodovat s tzv. socialistickými rozvojovými zeměmi jako byla
tehdejší Tanzanie, či americkým embargem postižená sandinovská Nikaragua 45 . Cílem
bylo kromě poskytnutí trhu a odbytu výrobků také poskytnout těmto zemím solidaritu a
ukázat přívětivější tvář, než tehdejší americká zahraniční politika. Dnes je pozůstatkem
42 Worldshop či Fair trade shop v angličtině, weltläden německy, bottega del mondo italsky, magasin du
monde francouzsky, tienda del comercio justo španělsky...v češtině zatím potřebný termín chybí. Fair trade
obchod zní nepříliš pěkně, obchod či obchůdek jednoho světa zní lépe, ovšem problémem pro věci
neznalého je české nerozlišování mezi trade a shop - obchod.
43 Bucolo 1999:16.
44 Zde si nelze neodpustit poznámku, že společný nepřítel - ekonomický neoliberalismus - zde spojoval
aktéry, kteří by asi za jiných okolností k sobě těžko hledali cestu. Další doklad toho, že vše špatné je pro
něco dobré…
45 Na počátku 80. let došlo v Nikaragui ke svržení pravicového diktátora Somozy, jenž si do značné míry
zprivatizoval celou zemi do rukou své rodiny, levicovým hnutím sandinistů (s kubánskou a sovětskou
podporou); USA v rámci tehdejší politiky zatlačování komunismu vyhlásily na Nikaraguu obchodní
embargo – a doplatili na to opět nikaragujští farmáři.
18

tohoto období fakt, že asi 60 % Fair trade organizací vychází církevních kořenů, zbylých
40 % z politicky levicových, původně studentských hnutí 46 .
3.4 80. - 90. léta - Obchodní fáze
Nastupuje ekonomický neoliberalismus spojený se zaváděním pravidel volného
obchodu 47 . V důsledku více příčin, které zahrnovaly například zvýšenou nabídku a růst
vlivu velkých obchodníků došlo ke kolapsu cen mnohých komodit – např. kávy, a to do
takové míry, že jejich cena na světovém trhu nepokrývá náklady na jejich produkci.
Mnoho zemí závislých na těchto komoditách se tak stalo naráz ještě chudšími. Další
zhoršení situace přivodil masový nástup produkce levnějších náhražek přírodních a
tropických produktů – umělá vlákna místo bavlny a juty, řepný cukr a kukuřičný
glukózový sirup místo třtinového cukru, syntetický kaučuk místo přírodního.
V důsledku neúspěšnosti mnoha projektů vlády – dárci od druhé poloviny 80.let
začínají pomalu přehodnocovat chápání rozvojové politiky dosud prezentované
především jako industrializace a urbanizace 48 . Vznik společného evropského trhu vedl
k velkým změnám a byl vynikajícím impulsem pro další rozvoj Fair trade - směrem
k postupující profesionalizaci a snaze uplatnit se na hlavním trhu, ke snaze nezůstat
omezen jen na specializované Fair trade obchody, dobročinné bazary, Fair trade dny a
zásilkové katalogy. Tato snaha prodávat i „normálním“ zákazníkům v supermarketech či
jídelnách institucí vedla jednak ke specializaci – vznikají specializovaní dovozci a
velkoobchodníci, asociace a sítě prodejců, jednak ke vzniku jasně odlišující certifikace,
jako významného způsobu, jak šířit povědomí a rozeznatelnost Fair trade výrobků na
běžném trhu. Tyto snahy o standardizaci a certifikaci Fair trade produktů vyústily ve
vznik zvláštní ochranné známky. První Fair trade ochranná známka a certifikační
organizace vznikla v roce 1988 v Nizozemí pod jménem Max Havelaar 49 . Po jeho vzoru
pak vznikly v dalších zemích pod stejným jménem nezávislé certifikační organizace
(Belgie (1990), Francie a Švýcarsko (1992), Dánsko, Norsko), v dalších zemích pak
46
Zvláště v Itálii, Nizozemí, Francii a Španělsku.
47
General Agreement on Trade and Taxes (GATT), dochází k rušení tarifů, cel a obecně ke snížení
kontroly v mezinárodním obchodě.
48
Či v jiném pojetí a jinde jako elektrifikace a vláda sovětů, příp. Sovětů…
49
Podle stejnojmenného románu významného holandského spisovatele 19.století Eduarda Douwes-
Dekkera řečeného Multatuli (=Mnoho jsem zažil a vytrpěl) vydaného roku 1860 – odehrávajícího se
v tehdejší Nizozemské Indii (dnešní Indonésii) a líčící poměry na tamějších plantážích, v obchodu s kávou
a obecně systém koloniální správy a obchodu. Korupce a nespravedlnost typická pro dnešní Indonésii byla
v podstatě stejná za holandské koloniální správy – jen tam byli navíc Holanďané, kteří si část zisku
přivlastňovali a v podstatě spolupracovali s místními náčelníky na vykořisťování obyvatel.
19

vznikly certifikační organizace pod názvem TransFair (Německo (1993), následovaly
Lucembursko, Rakousko, Itálie, Kanada, USA, Japonsko) a nezávisle na nich Fair Trade
Foundation (Velká Británie (1994) a Irsko).
V 90.letech také dochází ke vzniku zastřešujících Fair trade organizací 50 . Jako
globální organizace sdružující výrobce, vývozce a dovozce vznikla při setkání 36 Fair
trade organizací v nizozemském Noordwijku aan Zee v roce 1989 International
Federation for Alternative Trade (IFAT). Sídlí v britském Bicesteru a v současnosti
sdružuje kolem 200 členských organizací z 55 zemí. Její výhodou je globální rozměr,
prostor pro diskusi o kritériích a trendech Fair trade, je vhodným místem pro setkávání a
kontakt spotřebitelů, výrobců, dovozců a prodejců, pro sdílení informací, jejich zapojení
do konkrétních kampaní a projektů, dále se snaží rozvíjet akce na podporu nároků
domorodých obyvatel na jejich půdu a zvyšovat povědomí veřejnosti o alternativním
obchodu; nevýhodou, jak už tomu u globálních organizací bývá, je jistý nedostatek
soustředěnosti na určité konkrétní problémy a nepříliš velká akceschopnost. V roce 2002
zavedl IFAT vlastní certifikační značku, certifikující organizace a nikoliv výrobky.
Další organizací, oficiálně vzniklou sice až v roce 1990, ovšem neformálně
existující již nejméně 10 let předtím jako síť spolupracujících evropských dovozců, je
European Fair Trade Association (EFTA) se sídlem v nizozemském Maastrichtu 51 a
pobočkou v Bruselu. Sdružuje 12 nejvýznamnějších Fair trade dovozců z 9 evropských
zemí 52 . Je asi nejaktivnější a převážně na lobbying a zavádění společné politiky
zaměřenou Fair trade organizací. Vydává také pravidelné zprávy a přehledy o situaci Fair
Trade v Evropě a koordinuje prováděné výzkumy. Má bezpochyby velký podíl na vzniku
a vývoji Fair trade certifikace 53 .
V roce 1994 jako reakce na vznik společného evropského trhu vzniká sdružení
národních asociací Fair trade obchodů v evropských zemích - Network of European
World Shops (NEWS!) se sídlem v nizozemském Utrechtu. V současnosti přesídlilo do
Bruselu a sdružuje 15 členů z 13 evropských zemí 54 . Soustřeďuje se na lobbying,
podporu profesionalizace world shopů a sdílení informací, pořádá každoroční den
evropských Fair trade obchodů. Jeho dosah a vliv je ovšem poměrně slabý 55 .
50
Podrobněji se vznikem a působením Fair trade zastřešujících organizací zabývá Guttiérez 1996.
51
Nedávno se hlavní kancelář přestěhovala do nizozemského Schin op Geul.
52
Viz příloha 1.
53
Podílela se na založení TransFair.
54
Viz příloha 2.
55
Osobní sdělení. Seminář o Fair trade, Verona 2003
20

Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce 1997. Fairtrade Labelling
Organisations Internatinal (FLO) se sídlem v německém Bonnu sdružuje 17 národních
certifikačních organizací 56 . Snahy o zavedení jednotné známky a o vznik národní
certifikační instituce v současnosti probíhají v Austrálii a Novém Zélandu, Egyptě,
Mexiku a Španělsku. FLO koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro
jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů.
Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem
300 z 40 zemí. Kromě toho se věnuje i propagaci právě zaváděné jednotné Fair trade
známky.
Zatím málo známou zastřešující organizací 57 sdružující mezinárodní akreditační,
certifikační a standardy určující organizace v oblasti sociálně a environmentálně
zaměřené certifikace je International Social and Environmental Accreditation and
Labelling Alliance (ISEAL) – vznikla v roce 1999 58 a sídlí v Kanadě.
4. Současná situace (1995-2003)
4.1 Přehled Fair trade
Průzkum, který provedla agentura EUROBAROMETER pro Evropskou Komisi
v roce 1997, ukázal, že znalost konceptu Fair trade mezi evropskou veřejností není
špatná – 11% obyvatel už někdy koupilo Fair trade výrobek; i když samozřejmě existují
značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi podle dostupnosti a zavedenosti (škála se
pohybovala od 3% v Portugalsku a Řecku, po 49 % v Nizozemí) 59 . Bylo zjištěno, že 74
% obyvatel by si koupilo Fair trade banány, kdyby byly stejně všude dostupné jako
konvenční a 37% obyvatel by bylo ochotno zaplatit o 10 % navíc oproti konvenčním
banánům stejné kvality. Průzkum také prokázal celkem předpokládanou tezi o
pozitivním vlivu předchozích nákupních rozhodnutí - 93 % těch, kdo měli s Fair trade
produkty už nějakou zkušenost, bylo ochotno koupit Fair trade banány a 70 % by
zaplatilo o 10 % více. 60
V současnosti tvoří objem Fair trade podle C. Hinese 0,03 % světového exportu 61 ,
ovšem údaje EFTA uvádějí 0,01%, což se mi zdá spíše odpovídat pravdě. Jisté je, že Fair
56
Viz příloha 3.
57
Organizace sdružující mezinárodní organizace, které sdružují národní organizace, „deštník deštníků“.
58
Viz příloha 4.
59
Communication on „Fair Trade“ from the European Commission to the Council 1999:4.
60 Tamtéž.
61 Hines 2000a:132
21

trade se přímo týká a ovlivňuje životy asi 800 000 zúčastněných výrobců a jejich rodin,
což odhadem ovlivňuje život kolem 5 milionu lidí v rozvojových zemích 62 .
Fair trade je záležitost především západních společností: z celkového objemu Fair
trade prodeje připadá 70 % na Evropu, kde lze tyto produkty koupit na více než 70 000
prodejních míst, z toho ve 3000 specializovaných Fair trade obchodech a 43 000
supermarketech. O zbylých 30 % se dělí především USA, Kanada, Austrálie, Nový
Zéland a Japonsko.
Podmínky pro Fair trade se v jednotlivých zemích značně liší. Podle délky
existence, znalosti konceptu ve veřejnosti a významu by se rozvoj Fair trade
v jednotlivých zemích dal rozdělit následovně:
1. Nejrozvinutější, ukazující budoucí trendy: Nizozemí, Švýcarsko.
2. Dobře rozvinuté s dlouhou tradicí a dobrou znalostí veřejnosti: Belgie,
Lucembursko, Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko.
3. Středně rozvinuté a rychle se rozvíjející v poslední době: Itálie, Finsko, Irsko,
Norsko, Francie, USA, Kanada, Japonsko.
4. Méně rozvinuté s velkým potenciálem do budoucna a prudkým rozvojem
v současnosti: Španělsko, Portugalsko, Austrálie, Nový Zéland.
5. Málo rozvinuté, v počátcích: Řecko. Do této kategorie bych řadil i Českou
republiku a ostatní postkomunistické státy střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Toto rozdělení je samozřejmě schematické a ne plně pravdivé, neboť nebere v
potaz rozdíly mezi regiony v jednotlivých zemích (staré a nové spolkové země
v Německu, severní a jižní Itálie), kulturní rozdíly (USA, Japonsko) nebo specifičnost
jednotlivých zemí (Francie).
Čtyřmi největšími dovozci podle obratu za rok 2002 byli v následujícím pořadí:
1. gepa (Německo) 40 milionů €,
2. CTM Altromercato (Itálie) 32 milionů €,
3. Fair Trade Organisatie (Nizozemí) 18 milionů €,
4. Traidcraft (Velka Británie) 15 milionů € 63 .
O růstu významu a vlivu Fair trade svědčí i následující aktivity: Evropská Unie
zahrnuje Fair trade do svého programu na zvýšení sociální odpovědnosti firem 64 . O Fair
trade proběhla debata v britském parlamentu a britský premiér Blair navštívil Fair trade
62 Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:12.
63 Osobní sdělení, Verona, červen 2003, založené na materiálech EFTA a IFATu.
64 Corporate Social Responsibility (CSR).
22

družstvo Kuapa Kokoo v Ghaně; podle rozhodnutí nizozemské vlády nepodléhají
investice do organizací certifikovaných jako Fair trade daním; všechny významné řetězce
supermarketů ve Švýcarsku a téměř všechny italské prodávají Fair trade kávu 65 . Instituce
jako mnohé evropské parlamenty, ministerstva životního prostředí, Světová banka či
firma Volkswagen podávají Fair trade kávu ve svých prostorách 66 .
Kolem 69 % objemu Fair trade v Evropě tvoří potravinářské zboží, z čehož téměř
polovina připadá na kávu 67 . Trvale roste množství druhů zboží a objem prodeje. Asi 27
% tvoří nepotravinářské spotřební zboží. Zbylá 4 % tvoří literatura, propagační materiály
a zboží od domácích znevýhodněných výrobců. Odhad celkového obratu Fair trade
v Evropě za rok 2001 byl 370 milionů € 68 . Certifikovány (tzn. mající přesné standardy a
nesoucí FLO známku) jsou v současné době 69 následující produkty – káva, čaj, kakao a
čokoláda, cukr, banány, ananas, mango, rýže, pomerančová šťáva, med, sušené ovoce a
míče. V procesu vývoje jsou standardy pro víno, olej, citrusy a další tropické komodity
jako koření a marmelády.
Jedním z doposud málo zmíněnych, ale nezastupitelných aspektů Fair trade je
dobrovolnictví. Ve Fair trade je aktivně zapojeno kolem 100.000 dobrovolníků 70 , na
kterých je celá koncepce do značné míry závislá. Díky dobrovolnictví, tedy sníženým či
nulovým nákladům na mzdy zaměstnanců v zemích Severu, se daří udržovat konečné
ceny produktů na přijatelné úrovni. Otázka je, kam se bude Fair trade vyvíjet
s pokračující profesionalizací a pronikáním do supermarketů, které snižují náklady spíše
zaměstnáváním na snížené úvazky, dočasnými zaměstnanci a cenovým tlakem na své
dodavatele. Zda bude morálně přijatelnější cesta Fair trade obchodů za snížením nákladů
pomocí dobrovolnictví úspěšná a Fair trade obchody si udrží své zákazníky, nebo zda
postupně pod tlakem supermarketů skončí nebo se profesionalizují či zda budou
zákazníci Fair trade obchodů nadále kupovat Fair trade výrobky v nich a zákazníci
supermarketů v supermarketech, je otázka, na kterou ukáže odpověď nejbližší
budoucnost. Prozatím jsou však Fair trade obchody bez práce dobrovolníků stěží
představitelné.
Všeobecné rozšíření Fair trade certifikace prokazatelně zvýšilo znalost konceptu
mezi lidmi a zvýšilo dostupnost Fair trade produktů. V roce 2001 byla vytvořena
65
Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:2.
66
Tamtéž.
67
2 % celkového objemu kávy prodané v zemích Evropské Unie. Communication 1999:3.
68
Krier 2001:16.
69
Data z listopadu 2003. FLO International.
23

jednotná celoevropská (v podstatě celosvětová) ochranná Fair Trade známka namísto
původních 7 různých národních známek a v průběhu roku 2003 je postupně začala plně
nahrazovat, různou rychlostí v různých zemích.
Růst poptávky spotřebitelů po sociálně a environmentálně přijatelných produktech
vede kromě nezávislé certifikace také k zavádění různých firemních či oborových
kodexů chování 71 . Jejich problémem ovšem je oproti nezávislé certifikaci principiální
netransparentnost a obtížná kontrola, spotřebitel jim může jen důvěřovat, ale těžko
prověřovat 72 .
4.2 Produkty
4.2.1 Potraviny
4.2.1.1 Káva
Káva je druhou nejobchodovanější komoditou na světě hned po ropě a
nejdůležitější zemědělskou komoditou třetího světa vůbec 73 . Poskytuje živobytí více než
100 milionům lidí a na jejím pěstování je závislých kolem 25 milionů farmářů z 80
zemí 74 . Roční světový obrat obchodu s kávou je 55 miliard $ 75 a vypěstuje se jí kolem 7
milionů tun 76 . Nejvýznamnějšími producenty jsou v současné době Brazílie, Vietnam,
Kolumbie, Indonésie, Indie, Mexiko, Guatemala, Etiopie, Pobřeží Slonoviny a Uganda 77 .
Pro mnohé africké a středoamerické země je káva hlavní exportní komoditou (Etiopie,
Uganda, Burundi, Rwanda, Nikaragua, Honduras, Salvador) 78 . V současné době prudce
roste její pěstování v asijských zemích – hlavně ve Vietnamu a Indii.
Pro světový trh s kávou je typická velká fluktuace cen, což je zčásti zaviněno
podobně jako v obchodu s kakaem tím, že se jedná o plodinu stromovou 79 a také velká
závislost na počasí ovlivňující úrodu v jednotlivých oblastech pěstování. Velký vliv ale
zřejmě mají i spekulace na růst či pokles cen, jimž je trh s kávou vystaven. Káva mění
majitele až stopadesátkrát (!!!), než se dostane ke svému konečnému spotřebiteli. 80 Velký
70 Communication 1999:3.
71 Codes of Conduct (CoC).
72 Viz více v kapitole Problémy standardizace a certifikace.
73 Spilling the Beans 2002:4.
74 Spilling the Beans 2002:4.
75 Challenges of Fair Trade 2001:59.
76 V roce 2002 to bylo 7 126 000 tun podle statistiky International Coffee Organization (ICO). Viz více na
stránkách www.ico.org.
77 Challenges of Fair Trade 2001:63.
78 Spilling the Beans 2002:6.
79 Viz podrobněji trh s kakaem, 4.2.1.3.
80 Spilling the Beans 2002:4.
24

pokles ceny počátkem roku 1990, způsobený zhroucením sdružení výrobců kávy, kdy
cena klesla o více než třetinu za jediný týden, velmi poškodil množství farmářů. Tyto
fluktuace mají negativní vliv především na malé farmáře, kteří žijí od úrody k úrodě.
Odhaduje se, že například jen v Hondurasu to mělo za následek opuštění půdy a odchod
až 100 000 farmářů do měst 81 . Stejná situace panuje i v Africe. Mnozí farmáři si už
nemohou dovolit platit školní poplatky svým dětem. Během 90.let cena prudce kolísala a
od roku 2000 opět klesala 82 . Zatím nejnižší cena v celé historii byla v koncem roku
2001 83 , tak nízká, že nepokrývala výrobní náklady ani těch nejefektivnějších pěstitelů.
Mnohým z nich sklizeň jejich kávy přinesla ještě větší ztrátu, než kdyby ji nechali shnít
na keřích. Ani současná cena 84 nepokrývá náklady většiny farmářů, ti přesto často
setrvávají u jejího pěstování – při alternativách, které se jim nabízejí: pěstovat koku či
prodat a opustit svou půdu, se většina rozhodne zůstat u kávy, zvýšit její produkci a
nějak se protlouci do časů lepších cen, tím přispívají k další nadprodukci. Jako i u dalších
produktů, je velká část trhu v rukou nadnárodních firem. Není tu sice ještě tak velká
koncentrace jako u jiných komodit, ale rychle postupuje. V současné době 15 největších
firem 85 ovládá asi 80 % trhu. Celkově lze říci, že tento trh je velmi nestabilní a v rukou
spekulantů. Pro dokreslení nepoměru zisku jednotlivých aktérů: z jedné a třičtvrtě libry,
kterou zaplatí návštěvník londýnské kavárny za svůj šálek capuccina, dostane farmář
v Kolumbii asi 5 pencí 86 .
Káva je také bezpochyby nejdůležitějším a nejtypičtějším Fair trade výrobkem,
tvoří největší část objemu Fair trade. Ve Fair trade s kávou se angažuje 185 sdružení z 24
zemí Afriky, Latinské Ameriky a Asie 87 s 510 000 členy a zlepšuje tak život kolem 2,5
milionu lidí. Byla také jedním z prvních Fair trade výrobků – nejdříve se objevila
v Nizozemí v roce 1973. Fair trade zajišťuje pěstitelům stabilní cenu kávy vždy
pokrývající výrobní náklady a navíc prémii na rozvoj navíc, obvykle je 60 % ceny
placeno předem, takže farmáři se nemusí zadlužovat a platit úroky, odpadá také množství
81
Challenges of Fair Trade 2001:59
82
Za libru kávy arabica dostal dodavatel v Hondurasu v lednu 2000 0,70 $, zatímco v prosinci téhož roku
už jen 0,35 $.Údaje ICO. Viz příloha 5.
83
V říjnu 2001cena v Hondurasu poklesla na pouhých 0,15 $ za libru arabicy. Údaje ICO.
84
Listopad 2003 – kolem 0,49 $ za libru kávy arabica, 0,34 $ za libru méně kvalitní kávu robusta. Aktuální
denní ceny kávy jsou dostupné na stránkách ICO - www.ico.org. Viz příloha 6.
85
Čtyři největší - Nestlé, Kraft Foods, Procter & Gamble a Sara Lee-Douwe Egberts ovládají 40 % trhu; o
další velkou část se dělí následující Neuman Kaffee, Volcafé, Esteve, Aron, Cargill, ED&F Man, Dreyfus,
Mitsubishi a Tchibo. Spilling the Beans..2002:8 a Challenges of Fair Trade 2002:61.
86
Spilling the Beans 2002:4
87
Viz příloha 7.
25

prostředníků a překupníků. Pokud je světová cena vyšší než dohodnutá stabilní cena 88 ,
dostávají farmáři pětiprocentní prémii nad světovou cenu. Výsledkem je káva, jejíž cena
se jen mírně liší od konvenční, a u vysoce kvalitních druhů či u kávy organické je
většinou na stejné úrovni.
4.2.1.2 Čaj
Také čaj můžeme zařadit mezi typické koloniální produkty, téměř polovina 89
vypěstované úrody se vyváží. Ve velkém se obchoduje především se třemi odlišnými
typy - čajem černým (fermentovaným), zeleným (nefermentovaným) a Oolongem
(polofermentovaným). Největšími producenty jsou Indie (28 % světové roční produkce),
Čína (24%), Srí Lanka (10%), Keňa (9%), Turecko (6%) a Indonésie (5,5%). Největší
výrobci vzhledem k vysoké domácí spotřebě opět nejsou největšími vývozci a tak pořadí
vývozců je následující: Srí Lanka (21 % světového vývozu), Keňa (19%), Indie (17 %),
Čína (16%), Indonésie (8%) a Argentina (4%). Roste podíl afrických zemí na vývozu
(Keňa, Tanzanie, Uganda, Malawi, Zimbabwe) 90 . S nárůstem globálního oteplování se
dělají dokonce pokusy o pěstování čaje v jižní Anglii 91 , takže zanedlouho nemusí platit,
že Velká Británie je druhým největším světovým dovozcem čaje 92 po Rusku.
Oproti situaci v obchodu s kávou a kakaem se s čajem neobchoduje jako s
komoditou. Existují velké rozdíly v cenách podle kvality, podle místa sklizně i podle
ročních období. Velké firmy obchodující s čajem mají ovšem velký vliv – 7
nejvýznamnějších firem 93 obchoduje s 85 % světového vývozu. Tyto firmy v důsledku
své pozice na trzích ovlivňují svými nákupy a množstvím zásob cenu a množství čaje na
trhu a v důsledku jejich činnosti také dochází ke snižování kvality a růstu zaměnitelnosti
čajů – k vytváření jakési „celosvětové čajové směsi“ nižší kvality 94 , podobně jako se
88
Což už dlouho není. Dlouhodobá výkupní cena za Fair trade kávu je 1,26 $ za libru arabicy a 1,06 $ za
libru robusty. Podle výzkumu FLO z roku 1997 činí výrobní náklady malého farmáře na produkci libry
arabicy 0,75 – 0,90 $. Velké plantáže dokáží snížit náklady na úroveň kolem 0,5 $ a mohou si dovolit
počkat s prodejem několik měsíců po sklizni, kdy bývají vyšší ceny; malí, často zadlužení farmáři jso
nuceni prodávat svou úrodu ihned po dozrání. Například výkupní cena v Mexiku v roce 2000 byla mezi
0,45 - 0,89$ za libru, to je ovšem cena, kterou platili velcí zpracovatelé velkým dodavatelům, nikoli
prostředníci malým farmářům. Spilling the Beans 2002:14-15.
89
44,7 % v roce 1999. Challenges of Fair Trade 2001:70.
90
Challenges of Fair Trade 2002:70-71.
91
Dle zpravodajství BBC.
92
137 000 tun ročně, což je 2,5 kg na osobu v roce 2000. Challenges of Fair Trade 2001:77.
93
Lipton (Unilever), Allied Lyons, Tetley, Premier Brands, Cooperative Wholesale Society (CWS),
Associated British Foods (ABF) a James Finlay. Challenges of Fair Trade 2001:71.
94
Jejich produkty se těžko dají odlišit a situace zřejmě spěje k vytvoření standardizovaného “čaje” - vzniku
čaje-komodity, International Tea Organization atp...,zatím existuje International Tea Committee…
26

tomu stalo již dříve u kávy. Často také vlastní plantáže a zpracovatelské provozy,
kontrolují i dopravce a lodní zasílatelství.
Čaj bývá nejčastěji vyvážen v relativně brzkém stadiu výroby – hned po základním
zpracování. Nejlukrativnější část výroby zahrnující až 50 % konečné ceny čaje –
míchání, balení, reklama a marketing bývají vesměs prováděny až v zemích spotřeby.
Samotné pěstování čaje je velmi náročné na práci – sběr se provádí ručně několikrát do
roka, náročné je také základní zpracování – čaj musí být zpracován pokud možno ještě
v den sběru, nemá-li být jeho kvalita snížena. Pracovní podmínky na plantážích jsou
velmi špatné, zvláště v severní a severovýchodní Indii; v jižní Indii a na Srí Lance je
situace lepší, přesto nikoli záviděníhodná. Například odbory sice existují, ale často
nikoho nereprezentují a jsou vůči zaměstnancům lhostejné 95 . Pro situaci v Africe jsou
typické malé farmy, prodávající své výpěstky prostředníkům a zpracovatelům, kteří jim
často snižují ceny z důvodu domněle nižší kvality 96 .
Fair trade v oblasti čaje je poměrně rozvinutý. V současné době se dováží od 50
organizací z 9 zemí 97 a je dostupný ve všech 17 zemích, kde působí certifikační
organizace.
Specifická je pro projekty týkající se čaje kromě vyšší ceny a všeobecného
směřování k organické produkci snaha o balení a výrobu konečného produktu přímo na
místě produkce. Příkladem je TPI - Tea Promoters India, soukromá firma, která si
pronajala státní plantáž v Dardžilingu v severní Indii, dnes pěstuje certifikovaný
organický čaj a provozuje balírnu, školu pro děti okolních obyvatel, knihovnu a
společenské centrum, stanici na bioplyn. Projekt Stassen na Srí Lance - ve spolupráci
s německou organizací gepa pomáhá s pěstováním organického čaje, jeho balením do v
místě pletených košíčků a zaměstnává více než 2000 místních obyvatel Další podobné
projekty existují i v afrických zemích (Keňa, Tanzanie, Zimbabwe) 98 .
4.2.1.3 Kakao
Kakao patří mezi produkty typicky koloniální, produkce se téměř kryje s vývozem.
70% kakaa pochází ze západní Afriky, zbytek je produkován v jihovýchodní Asii (17 %)
a Latinské Americe (13%). Největšími producenty a zároveň vývozci silně závislými na
95
Challenges of Fair Trade 2002:72-73.
96
Jinak řečeno je prostě podvádí, neboť pěstitelé nemají informace o cenách, ani možnost nezávisle
dokázat prostředníkům kvalitu dodávaného čaje. Osobní sdělení, Luca Palagi, Floriana, listopad 2003.
97
Z Číny, Indie, Nepálu, Srí Lanky, Vietnamu, Keni, Tanzanie, Ugandy a Zimbabwe. Data FLO
International, listopad 2003.
27

cenách této plodiny jsou Pobřeží Slonoviny a Ghana, které dohromady produkují asi 55
% světové produkce kakaa. Mezi významné producenty pak patří z afrických zemí ještě
Nigérie a Kamerun, v Asii Indonésie a Malajsie, v Americe Brazílie a Ekvádor 99 .
Pro trh s kakaem jsou typické střídající se období přebytku a nedostatku spojené
s výchylkami cen. Příčinou je nerovnováha poptávky a nabídky způsobovaná tím, že
kakaové boby jako plody stromů nemohou být rychle z roku na rok vypěstovány –
v období velké poptávky se sází hodně nových stromů, které ovšem začínají plodit až po
letech, kdy už poptávka může být úplně jiná a často tak v období přebytku snižují ceny,
mnohde se je ani nevyplatí sklidit a shnijí na stromech…Další velký vliv na trh s kakaem
mají spekulační nákupy - investoři, kteří jen investují své peníze do kakaa jako výhodné
komodity a spekulují na pokles či růst ceny - kakao změní průměrně čtrnáctkrát svého
majitele, než se dostane ke konečnému výrobci. Dalším důvodem nestability je opět vliv
nadnárodních firem výrobců čokolády, které se staly díky svým zásobám a vlivu na ceny
nejsilnějšími hráči na trhu s kakaem – 6 největších firem 100 ovládá 80 % trhu. V letech
1999 - 2000 101 došlo k poklesu ceny kakaa až o polovinu oproti předchozímu roku
v důsledku rozhodnutí EU povolující nahrazení kakaového másla v čokoládě jinými
levnějšími rostlinnými tuky 102 až do výše 5 % celkové hmotnosti. Toto opatření je sice
zmírněno tím, že kakaové máslo může být nahrazeno pouze 6 druhy tropických tuků,
majících podobné vlastnosti jako je stejná teplota tání a mísitelnost s kakaovým máslem
v jakémoliv poměru, v konečném důsledku dochází ke snížení spotřeby kakaa a tak ke
snížení množství peněz plynoucích do pěstitelských zemí. I navzdory několika špatným
sklizním v devadesátých letech byla cena kakaa v roce 2000 na 27-letém minimu.
V současné době cena sice stoupla 103 , vzhledem k nepokojům v Pobřeží Slonoviny a
špatné úrodě v dalších zemích, přesto je však stále nezaručuje spravedlivou mzdu svým
pěstitelům.
98 Challenges of Fair Trade 2001:74-6.
99 Challenges of Fair Trade 2001:89-91.
100 Viz příloha 8.
101 0,36 $ za libru na newyorské burze v listopadu 2000 oproti 0,72 $ za libru v listopadu 1998. Aktuální
denní ceny kakaa lze nalézt na stránkách International Cocoa Organisation (ICCO) – www.icco.org.
102 Viz příloha 9.
103 V roce 2002 a první polovině roku 2003 došlo k prudkému vzestupu cen až na 0,80 -1$ za libru, cena
současná (14.listopad 2003) je 1594 $ za tunu, což znamená kolem 0,72 $ za libru kakaa, v přepočtu 43,47
Kč za 1 kg bobů. Což je ovšem cena na burze, nikoli cena kterou dostane farmář. Z ceny 100g tabulky
mléčné čokolády v obchodě (kolem 20 Kč včetně DPH) s obsahem kakaa kolem 25% (25 g) to znamená
při kurzu 27,3 Kč/ 1$ (14.11.2003) cenu obsaženého kakaa 1,09 Kč! Viz denní ceny na www.icco.org.
Stabilní dlouhodobá Fair trade cena byla stanovena na 1600 $ za tunu, za organické kakao 1800 $.
V případě, že tržní cena převyšuje Fair trade cenu, dostávají zúčastnění k tržní ceně navíc příplatek 150 $.
28

Zpracování kakaových bobů na kakaový prášek, kakaové máslo či kakaovou hmotu
probíhá především v zemích Severu – důvodem je jak podnebí, tak nedostatek
zpracovatelských kapacit a nízká kvalita zpracování v zemích původu. Přesto roste podíl
zpracování přímo na místě - a dnes například Brazílie a Malajsie kakao dováží a
zpracovávají, zatímco jejich pěstování vzhledem k příliš vysoké ceně práce omezují.
Pěstování se tak stává „výsadou“ nejchudších zemí s nejnižšími mzdami, na farmách a
plantážích v Pobřeží Slonoviny pracují ti úplně nejchudší - imigranti ze sousední Burkiny
Faso, běžná je dětská a otrocká práce. 70 % zisku zůstává čokoládovému průmyslu,
farmář dostane stěží 5 % 104 . Pracovníci na farmách většinou nikdy čokoládu ani
neochutnali, neboť si ji při svých mzdách nemohou dovolit koupit. Situace na
brazilských kakaových plantážích 105 v severovýchodní provincii Bahia, soustřeďující 90
% brazilské výroby kakaa je hrozivá. Běžné je používání v Evropě zakázaných pesticidů
bez adekvátních ochranných pomůcek, zaměstnavatelé vybízí své pracovnice ke
sterilizaci - jinak je nezaměstnají 106 .
Fair trade v oblasti kakaa se rozvíjí poměrně dlouho a v současné době je
certifikované Fair trade kakao dostupné od osmi sdružení z osmi zemí 107 . Například
švýcarská Claro dováží přímo na místě zpracované kakaové máslo a prášek od družstva
El Ceibo z Bolívie a sdružení Conocado z Dominikánské republiky, spolu s Fair trade
třtinovým cukrem z Filipín je zpracovává a výsledkem je organická Fair trade čokoláda
Mascao. Jiným velmi úspěšným příkladem je sdružení Kuapa Kokoo z Ghany, které
v roce 2001 sdružovalo kolem 35 000 členů v 684 vesnicích a mělo fungující projekty
přechodu na organickou produkci, pomoc svým znevýhodněným členům jako budovani
studní a stavby škol a stalo se dokonce podílníkem v Day Chocolate Company - britském
výrobci Fair trade čokolády.
Nejvíce Fair trade čokolády se prodá ve Švýcarsku, Nizozemí a Velké Británii,
v přepočtu na osobu vede Lucembursko. Dalším zajímavým použitím Fair trade
kakaového másla je jeho užívaní v kosmetice 108 .
104 Challenges of Fair Trade 2001:92
105 V Brazílii, Malajsii a Indonésii převažují velké plantáže oproti situaci v Africe, pro kterou jsou typické
malé farmy. Odborníci na kakao se ovšem shodují, že nejkvalitnější kakao je africké a pěstování na malých
farmách pro kvalitu optimální.
106 Až 70 % z nich, severovýchod Brazílie. Chocolate, The Facts, s.4.
107 Viz příloha 10.
108 Firma Bodyshop.
29

4.2.1.4 Banány
V současné době tvoří banány pátou nejobchodovanější zemědělskou komoditu
světového obchodu (po obilí, cukru, kávě a kakau). Co se týče celkové hodnoty produkce
jsou na čtvrtém místě za rýží, pšenicí a kukuřicí 109 . Z produkce kolem 86 milionů tun 110
ročně sklizených banánů se na světovém trhu obchoduje kolem 14 % 111 . Největší
pěstitelé – Indie, Brazílie, Ekvádor, Filipíny, Čína a Indonésie ovšem opět nejsou
největšími vývozci, neboť pěstují banány téměř výhradně pro domácí spotřebu (případ
Indie, Brazílie, Číny). Většina banánů je zde pěstována malými farmáři pro vlastní
potřebu či maximálně místní trh. Největšími vývozci jsou Ekvádor (34 % ročního
světového vývozu), Kostarika (18%), Kolumbie (13%), Filipíny (9%), Guatemala (6%),
Honduras (4%) a Panama (4%) a v těchto zemích, zvláště v případě středoamerických a
Ekvádoru, vysoce závislých na banánech, také převažují velké plantáže. Největším
dovozcem je Evropská Unie, s dovozem přes 4 milionů tun ročně, což činí 35 %
světového obchodu s banány 112 .
Na trhu s banány opět platí, že 86 % trhu je kontrolováno 5 největšími firmami 113 ,
které tak mají rozhodující slovo, neboť vlastní i balírny, přepravní společnosti, chladírny
a distribuční velkoobchodní firmy. Neustálý tlak na snižování cen vede v poslední době
tyto firmy ke snaze přesunout se do chudších zemí, kde mohou platit nižší mzdy - z jižní
a střední Ameriky především do jihovýchodní Asie, kde je ve srovnání s Amerikou nižší
cena práce 114 , neexistují odbory, jsou zde nižší daně a nižší environmentální standardy
ochrany, pokud vůbec nějaké. Další strategií je zbavovat se vlastnictví plantáží, uzavírat
dlouhodobé smlouvy se smluvními výrobci za zhoršených podmínek 115 a věnovat se
pouze marketingu a obchodu.
109 Liddell 2000:3-4.
110 Toto číslo zahrnuje všechny druhy banánů, nejen velké žluté sladké banány odrůdy Cavendish známé u
nás, ale také sladké červené banány, zelené (plantains, plátanos) – používané vařené jako zelenina, malé
pisangy, bananitos (baby bananas) atp.
111 Liddell 2000:3-4.
112 Přibližně 20 % z tohoto množství (asi 850 000 tun) produkuje EU sama – banány se pěstují na
španělských Kanárských ostrovech, na portugalské Madeiře, na řecké Krétě a na francouzských
zámořských územích Guadeloupe a Martinique v karibské oblasti. Challenges of Fair Trade 2001:121.
113 Chiquita (United Fruit), Dole (Standard Fruit) sídlící v USA, Del Monte s majiteli z Mexika a
Spojených Arabských Emirátů, Fyffes sídlící v Irsku a ekvádorská Noboa/Pacific Fruit. Liddell 2000:5.
114 Průměrná denní mzda pracovníků na plantáži činila v roce 2001 10 $ v Kostarice a 6,40 $ v Ekvádoru,
zatímco na Filipínách 3,50 $ a v Indonésii pouhých 1,60 $/den. Challenges of Fair Trade 2002:117.
115 Například oficiální výkupní cena banánů v Ekvádoru v roce 1999 klesla za půl roku z 3,20 $ za krabici
(40lb = 18,14 kg) na 2,20 $ u stálých dodavatelů na výlučnou smlouvu, nezávislým výrobcům platili
dokonce pouze 1$, ve srovnání s cenou v Evropě, kde tatáž krabice ve velkoobchodě stála v tutéž dobu až
25 $ neuvěřitelné. Challenges of Fair Trade 2002:119. Průměrné výrobní náklady v roce 1998 však činily
4,70 – 5,90 $ za krabici. Van de Kasteele 1998.
30

Velké plantáže přispívají značně k environmentálním škodám a škodám na lidském
zdraví. Podle průzkumů je například 90 % korálových útesů na kostarickém pobřeží
mrtvých v důsledku pesticidů splavených převážně z banánových plantáží. Kostarika je
také na jednom z prvních míst na světě ve spotřebě pesticidů na osobu 116 a také v počtu
otrav pesticidy 117 . U žen pracujících v balírnách banánů byl prokázán dvojnásobný
výskyt leukémie a porodních defektů než v ostatní populaci 118 . Odvodnění plantáží vede
k růstu povodní a sesuvů v důsledku svedení odvodňovacích kanálů z plantáží do řek,
plantáže také často bývají zakládány na místě původních lesů 119 . Dalším nebezpečím je
slabá odolnost vyšlechtěných odrůd proti škůdcům, neboť na exportních plantážích je
pěstována jediná geneticky homogenní odrůda, poskytující sice vysokou úrodu, ale
náchylná ke škůdcům a chorobám, silně vyčerpávající půdu a potřebující velké množství
hnojiv.
Pracovní podmínky na plantážích se stále zhoršují – dochází ke snižování
sociálních standardů, rušení kolektivních smluv tam, kde existují odbory, vznik
pseudoodborů Solidarismo financovaných přímo firmami, prodlužování pracovní doby
(až na 12 hodin denně), zaměstnávání krátkodobých imigrantů za prací z ještě chudších
oblastí. V důsledku toho je v oblastech pěstování banánů na export zvýšená migrace 120 ,
vznikají „čistě mužské vesničky“, zvýšila se nejistota práce, roste alkoholismus a jiné
závislosti, prostituce, násilí a dochází k rozpadu rodin. Odborově organizovaní
pracovníci bývají propuštěni a jsouce na černé listině obíhající mezi vlastníky plantáží,
mají problém získat práci jinde. Většina zaměstnanců je zaměstnána krátkodobě na
tříměsíční smlouvu, neexistují dovolené či nemocenské dávky. Dělník na plantáži získá
z konečné ceny banánu 1-3 %, malý farmář 7-10 %, v zemi produkce zůstává průměrně
12 % 121 . I malí nezávislí farmáři jsou nuceni k těmto opatřením, aby mohli soutěžit
s cenami produkce z velkých plantáží.
116 4 kg na osobu ročně oproti celosvětovému průměru 0,5 kg. Podrobněji viz Astorga 1998.
117 72 % všech případů otrav se stalo na banánových plantážích (!) oproti např. 7 % na květinových
plantážích, 6% na třtinových, 5% kávových, 4% na ananasových a 2% při výrobě pesticidů. Challenges of
Fair Trade 2001:118.
118 Dle výzkumu National University of Costa Rica. Podrobněji Astorga 1998.
119 Kostarika není zemí, kde je situace nejhorší, ale naopak je jedna z vyspělejších a jediná, kde takovéto
průzkumy vůbec existují; v poměrech Latinské Ameriky je pokládána za rozvinutější zemi, s vyššími
mzdami a životními standardy, kam míří mnozí imigranti za prací ze sousední Nikaraguy a Panamy; bývá
také nazývána Švýcarskem Latinské Ameriky. Jsou-li výše zmíněné podmínky v Kostarice, jak je tomu v
jiných zemích…
120 Například v Belize téměř všichni dělníci na plantážích pochází z ještě chudšího Salvadoru, Hondurasu a
Guatemaly. Challenges of Fair Trade 2001:127.
121 Podrobně viz Bermudez 1998
31

Fair trade v oblasti banánů začal už v 70.letech, kdy švýcarská dobrovolnická
skupina Frauenfelder Bananenfrauen začala pracovat na kampani týkající se podmínek
v banánovém průmyslu. První „banány solidarity“ z Nikaraguy se prodávaly také
v 70.letech ve Švýcarsku. Brzy poté následovala Belgie a Německo. V současné době 122
lze Fair trade banány koupit v 10 evropských zemích, Kanadě a Japonsku. V roce 1996
došlo k rozšíření prodeje i do supermarketů a množství takto prodaných Fair trade
banánů značně stouplo. Banány se dováží od 10 producentů z Dominikánské republiky,
Ekvádoru, Ghany, Kolumbie, Kostariky a Návětrných ostrovů v Karibském moři 123 .
Nejvíce Fair trade banánů spotřebovává Velká Británie (13 000 tun), Švýcarsko (10 000
tun), Nizozemí (4 000 tun) 124 . Velmi rychle roste také zájem o organické Fair trade
banány. Největším úspěchem je Švýcarsko, kde Fair trade banány tvoří až 20 % podílu
na trhu a jejich prodejní cena v obchodech je stejná jako u běžných banánů 125 .
Nepominutelný úspěch Fair trade v oblasti banánů měl také vliv na nadnárodní
banánové firmy – Chiquita začala rozvíjet projekt na zlepšení situace na plantážích
v Kostarice monitorovaný Rainforest Aliance, Dole zavádí integrovaný systém péče o
rostliny (IPM) podle standardů ISO 14000, Del Monte začalo prodávat „banány
s láskou“ 126 o kterých tvrdí, že splňují sociální standard SA 8000 127 a Fyffes zavedlo svůj
vlastní kodex chování ve spolupráci s ETI. Otázku, zda se jedná o „fairwashing“ nebo
jde skutečně o zájem managementu těchto firem o zlepšení situace zaměstnanců a
environmentálně přijatelnější chování, si netroufám posoudit. Nepochybné je, že firmy
reagovaly na přání zákazníků a v jejich strategiích, jak si udržet či zvýšit svůj podíl na
trhu, se dnes objevují sociální a environmentální ohledy. Nicméně zprávy od
latinskoamerických odborových organizací hovoří o velmi malé či žádné změně, které
tyto programy a kodexy chování přinesly pro pracovníky na plantážích 128 . Jisté ovšem je,
že koupě Fair trade banánů dává spotřebiteli jistotu v těchto ohledech.
122 Data z června 2002. Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:15.
123 Výkupní cena byla stanovena v rozmezí 7,25 – 11,50 $ za krabici v závislosti na spotřebitelských
cenách v různých zemích původu. Challenges of Fair Trade 2001:128.
124 Data FLO International.
125 Max Havelaar Switzerland Report. Otázka konečné ceny banánů na trhu je složitá: Fair trade organické
banány a běžné organické banány stojí kolem 3 €/kg, Fair trade neorganické a neFair trade značkové
(Chiquita) kolem 2 €/kg, běžné neznačkové 1-1,5 €/kg, stav v Itálii 2003.
126 „Banana con amore“ na italském trhu. Challenges of Fair Trade 2001:130.
127 Viz více v kapitole 8.2 Problémy standardizace a certifikace.
128 Challenges of Fair Trade 2001:130.
32

4.2.1.5 Rýže
Největšími pěstiteli rýže jsou Čína (31 % světové roční produkce), Indie (21%),
Indonésie (8,6%), Bangladéš (6%), Vietnam (5%) a Thajsko (4%) 129 . Situace světového
vývozu se ovšem značně liší, neboť rýže se pěstuje ve většině asijských a afrických zemí
především pro vlastní spotřebu - takže největšími světovými vývozci rýže nejsou její
největší producenti nýbrž v následujícím pořadí Thajsko (29% světového vývozu rýže),
Vietnam (18%), USA (12%), Čína (9%) a Pákistán 8 % 130 . Také objem světového
obchodu s rýží není příliš velký ve srovnání s celkovou produkcí 131 . Obchoduje se
především s dlouhozrnnou odrůdou Indica, krátkozrnnou Japonica a voňavými odrůdami
(Basmati, Jasmine). Ze zemí EU se nejvíce rýže 132 pěstuje v Itálii (53 % produkce EU) a
Španělsku (31 %), o zbytek se dělí Francie, Portugalsko a Řecko. Dováží se především
Indica a vonící druhy.
Pro světový trh s rýží je typická velká nestabilita, způsobená závislostí na úrodě
v každém roce, některé státy jsou jeden rok vývozci a druhý rok dovozci. Existují velká
omezení vývozu ze strany vlád zemí závislých na rýži jako hlavním zdroji potravy
obyvatel (vývozní licence). Značný vliv má také postavení klíčových hráčů na trhu, kde
existuje tak velké soustředění kapitálu, že čtyři největší obchodníci s rýží 133 ovládají přes
40 % trhu a působí na výrobce i tím, že jsou zároveň významnými dodavateli hnojiv a
zemědělských potřeb. Nové pokusy s geneticky modifikovanými odrůdami se nevyhýbají
ani rýži 134 , a snaží se navázat farmáře na velké firmy dodávající jak osivo a hnojiva tak i
kupující vypěstovanou rýži. Nebezpečí také plyne ze snižování počtu odrůd a zaměření
se na několik málo z nich monokulturně a intenzivně pěstovaných 135 . Jiným nebezpečím
je vyšší používání umělých hnojiv a pesticidů, které jsou nebezpečné pro ryby, tradičně
chované na rýžových polích a tvořící potřebný doplněk bílkovin pro samozásobitelské
farmáře.
Fair trade v oblasti rýže se potýká s problémy hlavně kvůli clům ze strany dovozců
a omezením na vývoz ze strany zemí vyvážejících, někdy dokonce zneužívaných jako
129
Tamtéž s. 137.
130
Tamtéž s. 138.
131
Například v roce 2001 bylo sklizeno 595 milionů tun rýže, světovým trhem prošlo 22,7 milionů tun,
tedy 3,7%. Challenges of Fair Trade 2001:137-8.
132
Naprosto převažuje Japonica, vhodná i pro evropské podnebí., co se množství týká – 2,5 milionu tun
ročně (2001), ve světovém měřítku tedy velmi málo.
133
Continental, Cargill, Glencore a Riz et Denrées. Challenges of Fair Trade 2001:140.
134
„Zlatá rýže“- obohacená o provitamín A.
135
Z doložených více než 86 000 odrůd roste, např.. v Kambodži na 84 % rýžových polí jediná odrůda.
Challenges of Fair Trade, 2001:136.
33

hůl na nepohodlnou konkurenci 136 . Přesto se už téměř 10 let dováží malé množství
voňavé jasmínové rýže, většinou organicky pěstované, ze severovýchodního Thajska 137 .
V současné době roste poptávka i nabídka, především po speciálních a exotických
druzích jako jsou americká černá, fialová, červená či bílá voňavá rýže. Další sdružení
farmářů vznikla v Thajsku, Indii, Pakistánu a Laosu, a Fair trade rýže je nyní dostupná i
v mnoha dalších zemích. FLO registruje 5 organizací, všechny z Thajska. Oproti jiným
komoditám je ovšem Fair trade v oblasti rýže dosud v počátcích a dovážené množství
rýže je velmi malé.
4.2.1.6 Cukr
Největšími světovými exportéry cukru jsou Brazílie (18 % světového exportu
cukru), Evropská Unie (15 %) a Thajsko (11%) 138 . Export cukru je ovšem v těchto
zemích jen jednou z mnoha položek vývozu. Mnohem větší význam má cena cukru na
světových trzích pro menší země, které jsou na exportu cukru závislé jako na hlavním
zdroji zahraniční měny, jako jsou Belize (39% hodnoty veškerého exportu země),
Dominikánská republika (24 %), Guyana (36 %), Fidži (40 %), Kuba (69 %), Mauritius
(28 %) 139 .
Zvláštním jevem je existence preferovaného přístupu některých zemí na významné
trhy – na trh EU má bezcelní kvóty na dovoz Mauritius a Guyana 140 , na trh
severoamerický má zase zlepšený přístup Dominikánská republika a Filipíny 141 .
Situace na trhu EU, kde extrémně vysoká cla na dovoz cukru 142 prakticky zabraňují
dovozu, je nadále neudržitelná; navíc existují garantované ceny domácím výrobcům
(třikrát vyšší než světové ceny) – jsou sice omezené kvótami 143 , které jsou ovšem tak
vysoké, že převyšují celkovou spotřebu cukru v EU a naopak dovolují výrobcům
136
Případ snah Oxfamu v indickém státě Urísa v roce 1997, ústící v soudní proces za snahu vyvézt 14 tun
organické rýže do Belgie a Británie, z jehož výtěžku se měla postavit loupárna rýže pro místní farmáře, má
co dělat spíše se snahami místních zkorumpovaných elit a obchodníků s rýží o větší moc než s ochranou
místního trhu a zajištěním potravy pro domácí obyvatelstvo; zákaz vlády vyvážet rýži podložený
celoindickou neúrodou v tomto regionu majícím trvalé přebytky rýže vede naopak k ožebračování místních
obyvatel a růstu moci zprostředkovatelů nad farmáři. Chalenges of Fair Trade 2001:144-5.
137
Švýcarská Claro a thajská organizace Green Net.
138
Pare 2002:1.
139
Challenges of Fair Trade 2001:96.
140
Jako bývalé kolonie – britská a francouzská.
141
V případě Filipín také bývalá kolonie, Dominikánská republika je zase blízký spojenec.
142
V EU v roce 2000 256 %, vyšší cla na dovoz cukru má jen Japonsko - 346 %!!! Challenges of Fair
Trade 2001:102.
143
V roce 2001 činila 14 500 000 tun. Challenges of Fair Trade 2001:100.
34

produkovat další tuny cukru nad dotované množství 144 . Každoročně EU exportuje na
světový trh kolem 6 milionů tun 145 – tedy čtvrtinu až třetinu své roční výroby. Nízká
cena je ještě podporována dotacemi na podporu vývozu. Lobby evropských výrobců
cukru zatím vítězí. Ovšem snad pouze dočasně – od roku 2006 mají být sníženy dovozní
tarify na cukr pro dovoz z 48 nejméně rozvinutých zemí a od roku 2009 úplně zrušeny.
Vliv evropských podpor vývozu cukru vede k snižování ceny cukru na světovém
trhu, což v některých regionech zemí Jihu vedlo k úplné likvidaci pěstování cukrové
třtiny, v jiných k dalšímu zhoršování sociálních a pracovních podmínek zaměstnanců
v zemědělství a cukrovarnictví. Nejdůležitější oblast pěstování cukrové třtiny –
severovýchodní Brazílie je současně nejchudším brazilským regionem s nejnižšími
mzdami, nejvyšším podílem dětské práce a nejnižší vzdělaností. V Dominikánské
republice se sekáči cukrové třtiny rekrutují převážně z emigrantů ze sousedního Haiti,
nejchudší země západní polokoule; je zde běžný zákaz opouštět plantáže či naprostá
nedostupnost zdravotní péče pro pracovníky 146 .
Fair trade v oblasti cukru má svá specifika – především se liší tím, že cukr se
vyrábí i v zemích konečné spotřeby a tak vysoká cla chránící domácí výrobce mají vliv
na cenu a tím pádem na množství dovezeného cukru, což například v případě kávy či
kakaa neexistuje. Problémem je také zpracování – cukrová třtina musí být zpracována
ihned po sklizni a výrobní zařízení i malého cukrovaru je velmi drahé. Proto existuje jen
málo sdružení malých pěstitelů, kteří jsou schopni vyrobit konečný produkt – Fair trade
třtinový cukr v kvalitě přijatelné pro evropské trhy. První Fair trade cukr uvedl na trh
švýcarský Max Havelaar v roce 1994. V současné době FLO registruje 13 výrobců ze 7
zemí 147 , z čehož polovina má současně i certifikát organického zemědělství a tento cukr
je dostupný ve většině zemí. V roce 2002 činil celkový dovoz FLO certifikovaného Fair
trade cukru asi 650 tun. Jeho spotřeba roste – ani ne tak díky většímu zájmu spotřebitelů
o tento cukr jako takový, ale díky rostoucímu množství Fair trade cukru používaného pro
výrobu Fair trade čokolády, müsli tyčinek, cukrovinek či kakaových nápojů v prášku.
Situace v ČR není o mnoho jiná než v zemích EU – i u nás má silné postavení
lobby cukrovarníků a pěstitelů řepy, ministerstvo zemědělství poskytuje víc než slušné
dotace, existují kvóty výroby a subvence na vývoz cukru. V roce 2002 bylo dovezeno do
144
Součást evropské Common Agricultural Policy (CAP).
145
Například v roce 2002 6,9 milionu tun. Svoboda, Divišová 2002:6.
146
Challenges of Fair Trade 2001:104.
147
Dominikánská republika, Ekvádor, Filipíny, Kostarika, Malawi, Paraguay a Peru. Data FLO
International, listopad 2003.
35

ČR 42 347 tun cukru, zatímco vývoz činil 107 707 tun, respektive 206 071 tun,
započítáme-li do něj i vývoz ve výrobcích obsahujících cukr. Nejvíce se vyvezlo do
Polska, Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Slovenska, Uzbekistánu, Ukrajiny a
Německa 148 . Třtinový (ne Fair trade) cukr se k nám dováží v malém množství převážně
z Mauritia 149 .
4.2.1.7 Ostatní potraviny
Kromě výše zmíněných produktů, které představují z hlediska objemu prodeje
velkou většinu Fair trade dostupných potravin, jsou na trhu i další Fair trade produkty –
velký růst prodeje vykazují ovocné šťávy 150 . Pomerančová šťáva, nejdříve zavedená
v Nizozemí a dnes dostupná v 13 zemích měla největší úspěch a získala významný podíl
na trhu. V současné době roste poptávka po dalších exotických šťávách 151 a šťávách
organických. Dalším produktem dlouhodobě zavedeným a prodávaným v 8 zemích je
med 152 . Zde je ovšem diskutabilní, zda neoddiskutovatelný sociální přínos pro obyvatele
rozvojových zemí vyváží environmentální dopady jeho dovozu. Je lokálně získatelné
zboží potřeba dovážet z jižní Ameriky? Pravda, lesní či luční evropský med není týž jako
med z mexického pralesa či uruguayské pampy. I co se týká množství, není podíl
dovezeného medu zrovna vysoký, je to spíše doplněk a rozšíření nabídky produktů, takže
si myslím, že je to poměrně nedůležitá otázka. Přesto vzbuzuje velké pochybnosti o Fair
trade jako řešení environmentálních problémů…Dalšími dostupnými produkty jsou
čerstvé mango, ananas a bananitos 153 , olej 154 , sušené ovoce a ořechy 155 a další
výrobky z Fair trade surovin, především čokoláda, čokoládové, ovocné či müsli
tyčinky a jiné cukrovinky jako sušenky apod., marmelády 156 , čaje z rooibosu 157 ,
148 Svoboda, Divišová 2002:6.
149 Vzhledem k jeho konečné ceně kolem 70 Kč/kg díky clu.
150 Od 15 organizaci z 6 zemí – Brazílie, Ekvádoru, Indie, Kostariky, Kuby a Mexika. Data FLO
International, listopad 2003.
151 Mangová, ananasová, grapefruitová, banánová a maracujová. Data FLO International.
152 Od 26 organizací ze 7 zemí - Chile, Guatemala, Mexiko, Nikaragua, Tanzanie, Uruguay a Zambie. Data
FLO International, listopad 2003.
153 Nizozemský dovozce Agrofair zásobující Fair trade banány většinu evropských zemí, kde je lze dostat,
dováží i Fair trade mango z Mexika, Ekvádoru a Ghany a od konce roku 2002 také Fair trade ananas. Od
konce roku 2003 dováží bananitos (baby bananas)- jinou odrůdu banánů, v Evropě malo známou.
Připravuje se i dovoz a certifikace citrusů, což by mohl být významný další krok k rozšíření Fair trade trhu.
154 Olivový olej z Palestiny, mangový z Burkiny Faso. Materiály Claro a CTM Altromercato.
155 Mango z Burkiny Faso, ananas z Beninu, kešu z Guiney-Bissau, para z Brazílie, buráky ze Salvadoru,
sušené banány, papája či kokos z Filipín, rozinky z Jižní Afriky, kiwi z Bolívie, datle z
Palestiny…Materiály gepa a Commercio Alternativo.
156 Druhy jako ananasová z Laosu, pomerančovo-grapefruitová ze Svazijska či speciální z květů ibišku
Carcadé z Keni, a jiné exotické jako maracujová, papajová, mangová, guavová či kumquatová. Materiály
gepa a CTM Altromercato.
36

honeybushe 158 , maté 159 a ovocné, guaraná nápoje, quinoa 160 , rýžové a quinoové
těstoviny, kuskus 161 , chili omáčky, chutney z tropického ovoce, čočka, fazole, soja,
koření, víno, banánové, palmové a quinoové pivo, rum, cachica 162 a bio-likéry,
dokonce Fair trade žvýkačky 163 apod. Jak vidět nabídka v zemích s nejrozvinutějším Fair
trade trhem 164 poskytuje mnohé – asi brzy dospěje do stadia, do kterého dospěl trh
s organickými potravinami - existence Fair trade cigaret však zatím na rozdíl od „biocigaret“
na sebe nechává čekat.
4.2.2 Nepotravinářské zboží
4.2.2.1 Umělecké a řemeslné výrobky
Dovoz uměleckých výrobků stál u zrodu Fair trade a i v současné době tvoří
významnou část celkového obratu Fair trade v Evropě (asi 27%), v severní Americe
dokonce až 50 %. Až 50 % těchto výrobků se dováží z Asie, o zbytek se rovným dílem
dělí Afrika s Blízkým Východem a Latinská Amerika. Kolem 5000 druhů výrobků od
400 Fair trade sdružení zahrnuje zboží od textilu a oděvních doplňků přes keramiku,
sklo, různé umělecké předměty, proutěné zboží, hudební nástroje, nábytek až po šperky
či speciality jako pakistánské Fair trade míče či indické kuchyňské nádobí. Následující
důvody ukazují téměř předurčenost tohoto druhu zboží pro Fair trade: výrobky jsou
náročné na práci, jejich výrobou je podporována místní kultura, je snadné je vyrábět
přímo doma nebo v malých dílnách nenáročných na vybavení, udržují se tradice a
řemeslné dovednosti, používají se místní suroviny, vyrábí se originály, sice podobné, ale
ne stejné. Rozmanitost těchto výrobků a touha zákazníků po neopakovatelnosti přispívá
k omezené možnosti je standardizovat, vyrábět ve velkých sériích či na běžících pásech.
Honba za co nejnižší cenou zde není tak silná jako v jiných odvětvích. Velké nadnárodní
firmy se v této oblasti příliš neangažují.
I zde se ovšem setkáváme s vlivy globálního trhu. Pro konvenční trh s řemeslnými
předměty je typické velké množství prostředníků. Mezi dovozcem do země prodeje a
157
Aspalathus linearis – jihoafrická rostlina
158
Cyclopodia intermedia - jihoafrická rostlina.
159
Ilex paraguayensis – Yerba maté, velmi populární nápoj v Argentině, jižní Brazílii, Paraguayi a
Uruguayi.
160
Chenopodium quinoa Willd. – “incká pšenice”, amarantu podobná rostlina pěstovaná hlavně v Peru a
Bolívii.
161
Především z Palestiny (CTM Altromercato, Commercio Alternativo).
162
Druh brazilské lihoviny podobný rumu (nikoliv tuzemskému).
163
Obsahující mexické Fair trade chicle oproti konvenčním. Materiály gepa.
37

výrobcem v rozvojové zemi je celá řada agentů a zprostředkovatelů 165 , vytvářejících celé
sítě, což ovlivňuje i výši ceny pro výrobce – ta je obvykle velmi nízká. Neprůhlednost
tohoto obchodu je také zřejmá: Když dovozce vyžaduje certifikát o nepoužívání dětské
práce při výrobě, vývozce mu jej s úsměvem rád poskytne, protože nikdo není schopen
dohledat a zkontrolovat, že určitý výrobek opravdu nebyl tímto způsobem vyroben 166 .
Pro Fair trade v této oblasti jsou typické dva odlišné způsoby fungování: jednak na
marketing zaměřené organizace sdružující jednotlivá menší sdružení výrobců, kterým
poskytují potřebný servis, či pomoc s designem výrobků; druhým typem jsou projekty
nevládních organizací pro znevýhodněné, chráněné dílny, svépomocné ženské projekty
apod., kteréžto aktivity poskytují i přístřeší či vzdělávají své členy. Fair trade je pro
mnoho těchto skupin jediná příležitost, jak se dostat na zahraniční trh, či vůbec získat
odbyt pro své výrobky. Významným přínosem je také podíl Fair trade na zvyšování
znalostí spotřebitelů o podmínkách ve výrobě koberců či textilu.
V současné době probíhá ve spolupráci FLO a IFAT proces vytváření standardů
pro nepotravinářské zboží. Jako pilotní nepotravinářský produkt obdržely certifikaci FLO
sportovní míče, dovážené od dvou výrobců z Pákistánu a prodávané zatím v Itálii a
Švédsku. Pokud bude tento proces úspěšně dokončen, bude se moci Fair trade známka
objevit také na dalším velkém trhu.
4.2.2.2 Bavlna a textil
Největšími pěstiteli bavlny je Čína (20,3 % světové produkce), USA (18,7 %),
Indie (14,5 %), Pákistán (9,4 %), Uzbekistán (6 %) a Turecko (4,4%) 167 . Významná je
produkce bavlny pro západoafrické státy (Mali, Senegal, Benin), jejich produkce činí
dohromady asi 4,8 %); EU (Španělsko, Řecko) ročně vypěstuje 550 000 tun (2,9%).
Největšími zpracovateli bavlny jsou Čína, Indie, USA, Turecko, Brazílie, Indonésie a
Mexiko 168 . Pěstování bavlny má významné environmentální dopady – bavlna je náročná
na vodu, zavlažováno je kolem 15 % polí, což v oblastech pěstování bavlny, většinou v
subtropech s aktuálním nedostatkem vody často vede k desertifikaci a zasolování půdy.
164
Zde vycházím především z prodejních katalogů britských (Traidcraft), německých (gepa), španělských
(Ideas), švýcarských (Claro) a italských (CTM Altromercato, Commercio Alternativo).
165
Příklad Filipín ukazuje, že přinejmenším pět úrovní zprostředkovatelů; výrobce z filipínské vesnice
nemá šanci proniknout na trh a prodávat své pletené výrobky přímo americkému dovozci. Challenges of
Fair Trade 2001:152-3.
166
Zvláště pověstní hrozivými podmínkami, dětskou a otrockou prací jsou výrobci koberců v Pakistánu,
Indii a Nepálu.
167
Challenges of Fair Trade 2001:183.
168 Tamtéž.
38

Odstrašujícím a obecně známým příkladem je Uzbekistán – katastrofa vyschlého
Aralského jezera je dokladem vlivu neudržitelného pěstování bavlny na životy obyvatel.
Velmi podobné problémy existují i v Egyptě, Súdánu a dalších zemích. Při pěstování se
také používá velké množství pesticidů 169 a umělých hnojiv, při sklizni pak defolianty.
Organické pěstování bavlny je relativně nové, první pokusy začaly v 80.letech
v Turecku, dnes tvoří organická produkce bavlny asi 1% světové produkce, ale rychle
roste 170 . V některých oblastech Turecka a Indie dokonce převažuje. Problémem je opět
cena certifikace, kterou si nemohou malí farmáři dovolit, i když by splňovali její
podmínky a v mnoha zemích neexistence odděleného trhu s organickou bavlnou či
povinnost prodávat výpěstky státem vlastněné exportní organizaci, která nerozlišuje
organickou bavlnu od konvenční. Fair trade bavlna zatím neexistuje.
Také zpracování bavlny má významné environmentální a sociální dopady. Díky
globalizaci se dnes 75% textilního průmyslu nachází v rozvojovém světě a přesun tohoto
průmyslu do zemí s nejnižšími mzdami a standardy stále pokračuje. Bavlněný prach a
množství bělidel, činidel a umělých barviv používaných při výrobě často poškozuje
zdraví zaměstnanců. Pracovní podmínky žen a často dětí pod 15 let zaměstnaných
v textilních továrnách v Latinské Americe či Číně si nezadají s obrazem britských
továren 19. století 171 . Existují výrobci 172 vyrábějící z organicky pěstovaných surovin a
snažící se co nejvíce omezit používání nebezpečných chemikálií při výrobě. Fair trade
v této oblasti zatím není příliš rozvinut, existují ale textilní výrobky vyráběné
„řemeslně“, za použití přírodních barviv a spravedlivých podmínek. Fair trade tak nabízí
alespoň částečnou alternativu nepodílení se na extrémně nespravedlivých praktikách
konvenčního textilního průmyslu 173 . Problémem je nicméně velmi vysoká cena těchto
výrobků ve srovnání s tovární výrobou.
169 Při pěstování bavlny (4% světového zemědělství) se spotřebovává 11 % světové produkce pesticidů (a
65 % insekticidů). Roční odhady smrtelných otrav pesticidy činí až 40 000 lidí, především v rozvojových
zemích. Challenges of Fair Trade 2001:178.
170 Challenges of Fair Trade 2001:182.
171 Clean Clothes Campaign uvádí jako běžné a typické podmínky v textilních továrnách neomezenou
pracovní dobu, úkolové mzdy, časté přesčasy, neexistenci nemocenského pojištění či rodičovské dovolené,
sexuální obtěžování.atd…viz podrobněji na www.cleanclothes.org.
172 Např. americký výrobce oděvů Patagonia.
173 Jiným zajímavým příkladem tohoto přístupu je maličká britská firma Feelgood Factory, v podstatě
jediný člověk, pravidelně jezdící do Indie, kde nakoupí kvalitní doma vyráběné látky, s kterými pak kočuje
po Británii a prodává je. Viz Ajrakh.
39

5. Perspektivy do budoucna
Téměř jisté a spíše jen otázkou času se zdá být šíření Fair trade aktivit do nově
přistupujících zemí EU: u nás se touto problematikou zabývají Společnost pro Fair Trade
a rozvojové vzdělávání, o.p.s. Jeden svět, Ekumenická akademie a INEX-SDA; na
Slovensku o.s. Fairtrade Slovakia; v Polsku Stowarzyszenie Sprawiedliwego Handlu
„Trzeci Świat i My“ a Polska Akcja Humanitarna; na Maltě Koperattiva Kummerċ Ġust,
Grupp għat-Tielet Dinja a Kopin; v Estonsku Estonian Fund for Nature; ve Slovinsku
SEECRAN; aktivity tohoto druhu začínají i v Srbsku. Zatím se ke mně nedostala
informace, že by se Fair trade někdo hlouběji zabýval v Maďarsku, Litvě, Lotyšsku,
Chorvatsku, na Kypru, v Rumunsku, Bulharsku, Makedonii, Bosně, Černé Hoře a
Albánii.
Zajímavou možností dalšího rozvoje a šíření konceptu Fair trade je možnost jeho
provozování přímo v zemích Jihu, v zemích produkce. Jeden z prvních pokusů tohoto
druhu úspěšně proběhl v Indii 174 . Projekt na zavedení výroby Fair trade zápalek byl
založen na spolupráci německé poradenské organizace Fairtrade e.V. a místní indické
nevládní organizace. Dosavadní systém výroby zápalek podomácku ručně vyráběných
v regionu Sivakasi v jižní Indii byl pověstný dětskou prací a velmi nízkými úkolovými
mzdami. Základem projektu bylo určení základní mzdy pokrývající životní náklady a
zavedení přijatelných pravidel výroby – v důsledku toho se mzdy zvýšily o 50 %. Jedním
z prvních zákazníků se kromě německých NGO stala indická síť pětihvězdičkových
hotelů, která tyto zápalky odebírá pro své klienty.
V počátcích je síť Fair trade obchodů v indických městech vznikající ve spolupráci
s CTM Altromercato. Dalším příkladem je velký úspěch filipínských Fair trade výrobků
v obchodech thajského Bangkoku.
Zdá se, že i přímo v zemích, kde jsou Fair trade produkty vyráběny, je tedy možné
získat pro ně odbyt. Například peruánské Fair trade organizace vyrábějící keramiku
s úspěchem prodávají část své produkce na místním trhu, problémem je ovšem cena,
která je výrazně nižší než cena, kterou dostanou v rámci Fair trade. Totéž platí i o mnoha
pěstitelích kávy prodávajících část své méně kvalitní produkce pro místní spotřebu.
Další otázkou je, zda se rozšiřuje vnímání nepřijatelnosti dosavadních podmínek
výroby i na tyto země, nebo zda jde jen o důsledek globalizace – ne už chudý Jih a
bohatý Sever, ale enklávy chudoby i na Severu a enklávy bohatství i na Jihu; či bohatí
174 Kunz 1999:29.
40

„globálové“ 175 cestující po celém světě vyžadující spravedlivé produkty a posilující si tak
svůj status versus chudí „lokálové“ musící se spokojit s tím nejlevnějším bez ohledu na
podmínky při výrobě. Obrázek bohatých „Seveřanů“, kteří neví „co by roupama dělali“ a
tak po indickém hotelu vyžadují Fair trade zápalky z FSC certifikovaného dřeva
k připálení svých biocigaret z certifikovaného biotabáku a v krabičce z neběleného
recyklovaného papíru…, zatímco chudý „Jižan“ musí koupit nejlevnější možný výrobek
- od nadnárodní firmy vlastněné „Seveřany“ (?).
Nevím, osobně bych zůstal v této otázce spíše skeptický, Indie sama o sobě není
příkladem nejchudší země 176 , ale spíše kontinentem, zahrnujícím jak chudé tak bohaté.
Myslím si ovšem, že potenciál do budoucna pro Fair trade přímo v zemích Jihu, zvláště
v těch ne úplně nejchudších latinskoamerických 177 či asijských 178 i některých
afrických 179 je značný.
Velkým zlomem pro celé hnutí Fair trade bylo zavedení certifikace spojené často
s rozsáhlými informačními a propagačními kampaněmi. Díky nim se Fair trade výrobky
(potraviny) dostaly do běžného prodeje v supermarketech a spotřebitelé, kteří neměli
dosud možnost si je koupit, tak tuto možnost dostali. Otázka dostupnosti
v supermarketech nicméně dosud rozděluje Fair trade hnutí, někteří účastníci odmítají
možnost nákupu Fair trade výrobků v supermarketech nadnárodních řetězců jako jdoucí
proti hlavní myšlence a cíli Fair trade. Jiní jí blahořečí jako možnost dostat se do
povědomí široké veřejnosti – mainstreamu a vyjití z ‚ghett‘ církevních, studentských,
rozvojových, antiglobalizačních, environmentálních a sociálních organizací a jim
přátelských kruhů. Osobně bych souhlasil s argumenty obou směrů a vyčkal, jak se bude
dál situace vyvíjet. Možný je vznik dvojí Fair trade linie, podobně jako je tomu u
ekologického zemědělství 180 . Existence dvojí certifikace 181 by tomu mohla nasvědčovat.
Můžeme být časem svědky ‚mainstream‘ Fair produktů (FLO) a ‚spravedlivějších‘ Fair
produktů (IFAT)? Pro Fair trade jako celek by to asi nebylo nejšťastnější řešení.
175
Bauman 1999.
176
Podle metodiky OSN do seznamu 49 nejméně rozvinutých zemí (least developped countries (LDC))
Indie nepatří. Viz podrobně na www.unesco.org/ldc/list.htm. (13.4.2003).
177
Fair trade obchod existuje v argentinském Buenos Aires, aktivity tohoto druhu probíhají i v Brazílii
(Sao Paulo), též v Chile, Uruguayi a Mexiku – zde byla nedávno založena samostatná Fair trade
certifikační organizace, možná Venezuela, Kostarika.
178
Určitě Izrael, Jižní Korea, Taiwan, Singapur, Hongkong, Thajsko, Indie možná i Čína, Malajsie,
Filipíny, bohaté arabské státy, Turecko, Rusko.
179
Bezpochyby Jihoafrická republika, možná Egypt či metropole mnoha afrických zemí.
180
‚Mainstream‘ a biodynamické, v ‚organicky pokročilejších‘ zemích s vlastní certifikací jako ‚lepší (a
dražší) bio‘.
41

Jisté je stálé rozšiřování nabídky produktů, každý měsíc lze najít nové řemeslné
výrobky i potraviny 182 ; v oblasti certifikace se připravuje například certifikace Fair trade
pomerančů a standardy se plánují i na další výrobky.
Dalším obecným jevem je rozšiřování nabídky výrobků o výrobky organizací
znevýhodněných skupin přímo ze zemí Severu jako jsou indiánské komunity v USA a
Kanadě, Aboriginals v Austrálii, Maorové na Novém Zélandu, či výrobky uprchlíků,
chráněných dílen lidí s postižením či malých ekologicky hospodařících NGO či
církevních komunit 183 .
6. Situace v jednotlivých zemích
6.1 Austrálie
Situace v Austrálii je velmi zajímavá. Nedávno vzniklá Fair Trade Association
Australia and New Zealand (FTAANZ) 184 chystá zavedení certifikace na květen 2004,
kdy se stane též plnoprávným 18. členem FLO International. Fair trade nicméně existuje
v Austrálii už dlouho, nejvýznamnějším dovozcem je Oxfam Trading, další menší
dovozci Trade Winds Tea & Coffee a Trading Partners. Síť obchodů funguje nezávisle a
neorganizovaně. Vzhledem k menší znalosti ve veřejnosti je zde velký potenciál k šíření.
6.2 Belgie
Belgie je zemí s dlouhou tradicí Fair trade. Dvě největší organizace, Oxfam
Wereldwinkels ve vlámské části a Magasins du Monde Oxfam ve francouzské části jsou,
jak napovídá název, součástí velké rodiny nadace Oxfam. Oxfam Wereldwinkels
s obratem kolem 5 milionů € se specializuje na dovoz potravin a provozuje kolem 175
obchodů (Wereldwinkel), velmi populární i mimo Belgii jsou její čokoládové výrobky
Equita. Magasins du Monde Oxfam s obratem 2,7 milionu € se specializují na řemeslné
výrobky a provozují 75 obchodů (magasin du monde). V Belgii působí i pobočka
nizozemské Fair Trade Organisatie. Kromě toho lze Fair trade výrobky (potraviny)
certifikované belgickým Max Havelaar koupit asi v 1000 supermarketech. Vzhledem
k sídlu Evropské Unie v Bruselu mají svou základnu v Belgii i mezinárodní Fair trade
181
„Tradiční“ Fair trade hnutí – certifikace organizací (IFAT) a „Nový“ Fair trade – certifikace výrobků
(FLO).
182
Stačí pravidelně sledovat nabídkové katalogy největších dovozců jako gepa nebo CTM Altromercato.
183
Organické ovocné šťávy a víno z hospodářství lidí s mentálním postižením a církevních komunit
v nabídce CTM Altromercato.
184
Založená australskými a novozélandskými NGOs, s působností po obě země.
42

organizace 185 a ve spolupráci s belgickými organizacemi dosáhly značných úspěchů i na
lokální úrovni - závazky místních zastupitelstev nakupovat Fair trade atp...
6.3 Dánsko
Fair trade je zde poměrně rozvinutý a dlouho známý, vzhledem k tradičně silné
pozornosti Dánska věnované problémům rozvoje. Velmi silná je pozice certifikace Max
Havelaar, jejíž výrobky lze najít v 2700 (většina) supermarketech. Hnutí Fair trade
obchodů je relativně slabší, existuje kolem 20 specializovaných obchodů, z nich jen asi
polovina je členy sdružení dánských Fair trade obchodníků FairNet. Největším
dovozcem, specializujícím se na potraviny je U-Landsimporten. Dva další menší
dovozci, Butik Salam a U-Landsforeningen Svalerne dováží hlavně řemeslné výrobky.
Fair trade káva a čaj je v prodeji například v dánském parlamentu a na ministerstvu
životního prostředí. Dalším zajímavým směřováním je snaha o spojení s místní
ekologickou produkcí 186 .
6.4 Finsko
Fair trade ve Finsku je relativně nový. Maailmankauppojen liito ry 187 sdružuje
kolem 30 existujících obchodů a další organizace, zabývající se rozvojovou
problematikou. Zatím neexistuje velký dovozce a obchody dováží nezávisle na sobě.
Certifikační organizace Reilun kaupan edistämisyditys ry 188 byla založena ve spolupráci
environmentálních, rozvojových a církevních organizací, odborů a sdružení Fair trade
obchodů. Jí certifikované výrobky jsou dostupné v 2100 supermarketech. Vzhledem
k tomu, že Finsko má nejvyšší spotřebu kávy na osobu na světě 189 , pro Fair trade kávu je
zde velký potenciál. Prominentním uživatelem Fair trade kávy je finský parlament.
6.5 Francie
V porovnání s ostatními srovnatelnými státy (Německo, Itálie, Velká Británie) je
Francie pozadu. Francouzský commerce équitable se velmi rozvíjí až v posledních
několika letech. Velká kampaň v letech 1998-99 ve spolupráci s odbory,
185 EFTA Advocating and Campagning Office, NEWS!.
186 Spočívající v úzké spolupráci Fair trade dovozce U-Landsimporten s dodavatelem produktů
ekologického zemědělství Urtekram.
187 Finské sdružení Fair trade obchodů.
188 Finské sdružení pro podporu Fair trade.
189 Kolem 10 kg ročně.
43

environmentálními, spotřebitelskými a mládežnickými organizacemi vedla k prosazení
konceptu ve veřejnosti. Velký úspěch mělo zavedení certifikace Max Havelaar do
supermarketů, dnes dostupné ve 2500 z nich. Existuje kolem 90 Fair trade obchodů
(magasin du monde). Největším dovozcem je Solidar’Monde s obratem 3,1 milionu €.
Sdružení Fair trade obchodů 190 poskytuje důležité marketingové a vzdělávací služby
svým členům. Kromě toho existuje i Plateforme du Commerce Équitable (PFCE) -
sdružení dovozců, prodejců a rozvojových organizací mající na starost lobbying a
propagaci.
6.6 Irsko
Irský Fair trade je do značné míry stále pod vlivem britských Fair trade organizací.
Největší Fair trade organizací – dovozcem skrze Oxfam UK a provozovatelem 20 Fair
trade obchodů je Oxfam Ireland. Kromě toho existují i další nezávislé obchody a malí
dovozci, spojení většinou s rozvojovými organizacemi. Celkem je zde asi 30
specializovaných obchodů. Nedlouho existující certifikační organizace Fairtrade Mark
Ireland zavedla Fair trade produkty zatím asi do 50 supermarketů. Nicméně prudký růst
prodeje a zájmu v poslední době dává tušit, že Fair trade si získává srdce irských
spotřebitelů.
6.7 Itálie
Situace v Itálii má svá specifika – italské commercio equo e solidale je do značné
míry založeno na družstevním hnutí - malých nezávislých družstvech a sdruženích
nadšenců působících v místě svého bydliště a provozujících jeden až dva obchody.
Existují samozřejmě i větší a profesionalizující se družstva 191 . Největší italský a druhý
největší evropský Fair trade dovozce CTM Altromercato 192 je sdružení nezávislých
družstev. Fair trade v Itálii začal asi před patnácti lety. CTM bylo založeno v roce 1988,
bouřlivý rozvoj však nastal až v posledních čtyřech letech, kdy vznikla velká část sítě
Fair trade obchodů (bottega del mondo). Dnes jich je v provozu kolem 400. CTM
Altromercato se profiluje ne čistě jako obchodní organizace, ale také jako alternativní
hnutí, Fair trade obchody regionálně působících nezávislých družstev v jednotlivých
190
Fédération Artisans du Monde.
191
Cooperativa Chico Mendes provozující 10 obchodů v Miláně a okolí, Cooperativa Mandacarú
v provincii Trento, Cooperativa Pace e Sviluppo v provincii Treviso.
192
Cooperazione Terzo Mondo – Spolupráce s Třetím světem, obrat 32 milionů € (za období červenec
2002-červen 2003).
44

italských městech a regionech jsou zároveň centry alternativního života a rozvojového
vzdělávání. V současné době je velmi zajimavým fenoménem vznik Fair trade kaváren a
restaurací, často fungujících i jako knihovna rozvojové, antiglobalizační a
environmentálně zaměřené literatury a kontaktní centrum pro různé NGO v místě. Spolu
s tím se velké oblibě těší i družstevní etické bankovnictví 193 .
CTM Altromercato se vědomě rozhodlo nepoužívat Fair trade značky a certifikace,
ač splňují její kritéria, kontrolovaná italským TransFairem, členem FLO, ale posilovat
svoji značku Altromercato jako alternativu. V současnosti je situace taková, že Fair trade
produkty jsou dostupné i v 2700 supermarketech – některé řetězce prodávají Fair trade
produkty certifikované TransFairem a jiné produkty CTM Altromercato. Dalšími
významnými dovozci jsou Commercio Alternativo (obrat 4,5 milionu €), Equoland (1,75
mil.), Libero Mondo (1,7 mil.), Equo Mercato (1 mil.) a Roba dell’Altro Mondo (650
000). Tradičně nejsilnějsí je Fair trade hnutí na severu, od Říma na jih, na Sicílii a
Sardinii je méně rozvinuté 194 , ale v posledních letech i tam vzkvétá.
6.8 Japonsko
Japonský Fair trade je pro nás exotický a pro člověka neznalého japonštiny je
mnoho informaci o něm bohužel nedostupných. Nicméně největším dovozcem je Alter
Trade, specializující se na potraviny, kromě toho existuje množství dalších malých
dovozců a obchodů, zvláště s řemeslnými výrobky, časté je spojení prodeje bio a Fair
potravin. Existuje certifikační organizace TransFair Japan.
6.9 Kanada
Kanadský Fair trade se vyvíjel v úzké spolupráci a velmi podobně jako Fair trade
ve Spojených státech. Významným specializovaným prodejcem jsou Ten Thousand
Villages. Další významnou Fair trade organizací je Oxfam Canada. Velmi populární se
zvláště v poslední době stává Fair trade káva, dodáváná dovozci Bridgehead, La Siembra
a Just Us! Coffee. Podobně jako v USA je situace značně nepřehledná a existuje mnoho
malých dovozců, nezávislých prodejců, církevních a studentských skupin angažujících se
v této oblasti. Organizace v Quebecu mají úzké vztahy s francouzskými Fair trade
193 Organizace Banca Etica, Etimos...
194 Informace o situaci v italském Fair trade se opírají především o poznatky a osobní sdělení na semináři
organizovaném ve spolupráci projektu Trialog rakouské NGO Horizont 3000 a italského CTM
Altromercato proběhnuvšího ve dnech 20-21.6.2003 v italské Veroně.
45

organizacemi. Certifikace je ve srovnaní s USA pokročilejší a kanadský TransFair
certifikuje větší objem a má větší nabídku produktů než jeho kolega v USA.
6.10 Lucembursko
Lucemburský Fair trade má dlouhou tradici. Existuje zde 5 Fair trade obchodů 195 ,
které vytvořili společnou koordinační organizaci Arbechtsgrupp Drett-Welt-Butteker 196 .
Zboží, vzhledem k velikosti a poloze Lucemburska pochází především od německých
(gepa) a belgických (Magasins du Monde Oxfam, Oxfam Wereldwinkels) dovozců.
Existuje zde vlastní certifikační organizace TransFair Minka, jejíž produkty lze nalézt
v sítích supermarketů (70, všechny tři velké řetězce) a obchodech zdravé výživy (80).
Zajímavým a následováníhodným je používání Fair trade surovin v sedmi místních
pekárnách a Fair trade čokoláda ve 40 % vánočních balíčků, které obce dávají místním
dětem.
Právě díky kontaktům ZO ČSOP Veronica na lucemburský Fair trade se povedlo
dostat do Brna první vzorek Fair trade potravin jako vzorek na propagaci a další
spolupráce by byla velmi přínosná.
6.11 Malta
Jeden obchůdek provozovaný družstvem Koperattiva Kummerċ Ġust podle
italského vzoru, zboží především od italských organizací CTM Altromercato a
Commercio Alternativo, britské Cafédirect a Traidcraft, připravuje se spolupráce na
projektech s organizacemi hlavně v oblasti Středomoří (Maroko, Palestina). Vznikl
v roce 1997 v úzké spolupráci s dalšími nevládními organizacemi a pravděpodobně
nebude mít v brzké době následovníky, vzhledem k potenciálu Malty 197 . V plánu je
nicméně přesun obchodu do větších a lépe umístěných prostor, rozvoj prodeje skrze
spřízněné skupiny v obcích a farnostech, větší propagační kampaň, vzdělávací kampaň
ve školách (Fair trade snídaně) a další networking v rámci CTM Altromercato a IFATu,
jichž je družstvo aktivním členem.
195 Na zemi s 420 000 obyvatel velmi slušné číslo.
196 Pracovní skupina obchodů třetího světa.
197 400 000 obyvatel.
46

6.12 Německo
Německo je největším trhem pro Fair trade na světě. Existuje zde kolem 700 Fair
trade obchodů (Weltläden), větší část z nich sdružených ve Weltläden Dachverband 198 .
Největším dovozcem Fair trade výrobků na světě je právě německá gepa. Její obrat je
kolem 40 milionů € ročně. Poskytuje i dovozní služby pro menší Fair trade organizace
z dalších evropských zemí. Další významní dovozci jsou El Puente (2,5 milionu €) a
Dritte-Welt Partner (2,3 milionu). Velký úspěch má certifikace - německý TransFair má
výrobky jím certifikované v prodeji ve všech velkých řetězcích supermarketů v 19 000
prodejních místech. Fair trade káva a čaj jsou dostupné v Bundestagu, bavorském a
durynském parlamentu a prezidentské kanceláři. Budoucnost je ve sbližování bio a Fair,
tak aby časem mohla vzniknout jedna značka.
6.13 Nizozemí
Jedna z nejrozvinutějších Fair trade zemí, s druhým největším podílem peněz na
osobu utracených za Fair trade výrobky – 2,12 € ročně 199 a největším podílem znalosti
konceptu Fair trade ze zemí Evropské Unie (49% dotázaných). Certifikační značku Max
Havelaar znalo naprosto nejvíc dotázaných – 74 % 200 . Nizozemí často sloužilo jako
model pro Fair trade organizace v jiných zemích a nizozemský Max Havelaar byl první
certifikační organizací, podle které vznikly všechny ostatní.
Nizozemská Fair Trade Organisatie je třetí největší dovozce Fair trade výrobků
v Evropě s obratem 18 milionů € ročně a její výrobky tvoří kolem 63 % Fair trade
prodeje v Nizozemí. Druhý největší nizozemský dovozce De Evenaar se soustřeďuje na
nepotravinářské zboží a jeho podíl je kolem 10 %. Největším dovozcem čerstvého Fair
trade ovoce v Evropě je v Nizozemí sídlící společnost Agrofair, vlastněná z 50 %
evropskými Fair trade dovozci (Fair Trade Organisatie, gepa, CTM Altromercato..) a z
50% organizacemi Fair trade pěstitelů v rozvojových zemích.
Landelijke Vereniging van Wereldwinkels (LVWW) 201 sdružuje kolem 400
specializovaných obchodů, které začínají postupně používat jednotné logo a
profesionalizuji se. Fair trade výrobky jsou dostupné i v 2200 supermarketech (90 %
všech nizozemských supermarketů), kromě toho v mnoha školách a ve většině městských
198 Sdružení Fair trade obchodů.
199 Mainstreaming... 2001:8.
200 Dle výzkumu z roku 1999.
201 Nizozemská asociace Fair trade obchodů.
47

institucí, ministerstev a parlamentu. Také velká část vánočních balíčků, které svým
zaměstnancům každoročně dávají firmy, nyní obsahuje Fair trade výrobky.
6.14 Norsko
Situace norského Fair trade je poměrně složitá. Po krachu norského Fair trade
dovozce Alternativ handel se rozpadla síť Fair trade obchodů v současné době existují
jen jednotlivé nezávislé obchody, dovážející své zboží samostatně. Situaci nicméně
zachraňuje certifikační organizace Max Havelaar, jejíž výrobky jsou dostupné v sítích
supermarketů (3000) a značka je ve veřejnosti dobře známá. Mnoho instutucí a firem
také nabízí Fair trade kávu v automatech, stejně jako je dostupná v parlamentu, na
ministerstvech a univerzitách.
6.15 Nový Zéland/Aotearoa
Situace na Novém Zélandu je velmi podobná Austrálii. Nedávno vzniklá
certifikační organizace FTAANZ má působnost pro obě země a jejími zakladateli jsou
nevládní organizace z obou zemí. Nejvýznamnějším dovozcem a provozovatelem sítě 30
Fair trade obchodů po celém Novém Zélandu je Trade Aid Importers, další důležitý je
Oxfam New Zealand. Velký nárůst popularity zaznamenává Fair trade v poslední době.
6.16 Portugalsko
Fair trade v Portugalsku je velmi nový, první Fair trade obchod vznikl v roce 1999
v městečku Amarante u Porta. V současné době 202 zde existuje 6 obchůdků (Lisabon,
Porto, Aveiro, Evora, Almada..), další 4 se připravují v brzké době na otevření. Zboží
pochází především od italských a španělských dovozců. Plánují ovšem i vlastní projekty
spolupráce především s portugalsky hovořícími rozvojovými zeměmi (Angola,
Mozambik, Východní Timor, Kapverdy).
V posledním období zde Fair trade zažívá velký boom a růst popularity 203 .
Zkušenosti z Portugalska by pro český Fair trade mohly být velmi přínosné vzhledem
k velmi podobné velikosti a ekonomické síle obou zemí, nevýhodou je geografická a
částečně i kulturní vzdálenost.
202 Osobní sdělení, Pedro Villarinho, Verona, červen 2003.
203 Osobní sdělení, Diana Henriques.
48

6.17 Rakousko
Rakouský Fair trade se velmi rozvíjí zvláště v posledních několika letech. Největší
rakouská Fair trade organizace – EZA Dritte Welt 204 sice existuje už od roku 1975, ale
její velký rozvoj se datuje do 90. let (v současnosti s obratem kolem 6 milionů € ročně).
Dnes je v Rakousku kolem 70 specializovaných obchodů (Weltläden). Velmi úspěšná je
certifikační organizace Fairtrade Austria, bývalý TransFair, člen FLO, jejíž produkty
jsou prodávány ve většině supermarketů (1500). Pro Rakousko příznačná je spolupráce
se svazem ekologických zemědělců Bio Ernte a společná bio+Fair informační kampaň.
Zajímavým modelem, který by stál za následování, je závazek regionální vlády ve
Štýrsku používat ve svých zařízeních Fair trade výrobky a tam, kde je možný výběr,
dávat jim přednost před konvenčními, s tím, že během několika let mají Fair trade
výrobky tvořit 25% výdajů.
6.18 Řecko
Fair trade v Řecku je v počátcích. Existuje zde jedna dovozní organizace Cosmos
Art, spolupracující s nizozemskou Fair Trade Organisatie. Prodává také Fair trade
výrobky (98 % řemeslné výrobky, zbytek káva) ve svém obchodu v Aténách a dodává je
do asi 100 dalších prodejních míst. Nicméně čistě Fair trade obchody, jak je známe
z jiných zemí, v Řecku nenajdeme. Znalost konceptu je velmi slabá, stejně jako zájem
řecké veřejnosti o rozvojovou problematiku. Dalším problémem je nižší nákupní síla
řecké společnosti a tím pádem větší důraz na ceny produktů, což znevýhodňuje Fair
trade. Jistá podobnost s naši situací by mohla být poučná.
6.19 Spojené státy americké
Fair trade v USA má dlouhou historii, je zde více malých a nezávislých dovozců,
prodejců a skupin, často vázaných na některou z křesťanských protestantských církví.
Situace je poměrně nepřehledná. Největší dovozce je Ten Thousand Villages se sítí
vlastních obchodů jak v USA tak v Kanadě. Spolu s druhým nejvýznamnějším dovozcem
SERRV se soustřeďují na řemeslné výrobky. Největším dovozcem Fair trade kávy a čaje
je Equal Exchange. Kromě toho existuje kolem 100 nezávislých menších dovozců.
Certifikační organizace TransFair je v porovnání s evropskými certifikacemi slabá, ale
její význam roste. Zájem o Fair trade výrobky roste, USA mají jeden z největších ročních
204 EZA - Entwicklungszusammenarbeit mit den Dritte Welt = Rozvojová spolupráce s třetím světem.
49

přírůstků prodeje Fair trade výrobků a velký potenciál. Fair trade, dosud omezený
vesměs na univerzity, některé církevní, sociálně a environmentálně zaměřené skupiny se
postupně dostává do povědomí širší veřejnosti a Fair trade káva je například dostupná i
v řetězcich kaváren 205 a supermarketů 206 . První organizací sdružující dovozce, výrobce,
velkoobchodníky a prodejce v USA a Kanadě byla North American Alternative Trade
Organization, v roce 1994 vzniklá na základě každoročních konferencí skupin
zabývajících se Fair trade. Od roku 1995 pracuje pod názvem Fair Trade Federation
(FTF). Sídlí ve Washingtonu, D.C. a reprezentuje asi 150 organizací. Poskytuje
informace, spojuje výrobce s dovozci a spotřebiteli, koordinuje výzkumy, pořádá
každoročně konferenci Fair trade a světový den Fair trade. Od roku 1999 existuje jako
samostatná organizace Fair Trade Resource Network (FTRN) 207 , sídlící také ve
Washingtonu,D.C., která se zaměřuje na především na šíření informací o Fair trade,
zvyšování povědomí veřejnosti, sběr a zpracování dat o Fair trade. Na jejich webových
stránkách jsou také k nalezení zajímavé dokumenty o Fair trade, především v severní
Americe. Blízce spolupracující organizací je Co-op America zabývající se výchovou
spotřebitelů, obchodu i investorů ve směru trvalé udržitelnosti a sociální odpovědnosti,
každoročně vydávající Green Pages, seznam firem a produktů splňujících
environmentální a sociální standardy.
6.20 Španělsko
Situace španělského comercio justo je poněkud nepřehledná, nicméně v posledních
letech se překotně rozvíjí. Největší dovozci jsou Intermón Oxfam (převážně řemeslné
výrobky), který současně provozuje dvacet vlastních obchodů; další dva velcí dovozci se
specializují na potraviny: katalánská Alternativa 3 a andaluská IDEAS, která má i vlastní
síť 15 obchodů (tiendas de la solidaridad). Kromě toho existují další menší dovozci jako
Equimercado a Mercadeco. Existuje kolem 60 obchodů koordinovaných pomocí
Comisión de Tiendas de Comercio Justo. Fórum Fair trade organizací – Coordinadora
Estatal de Organizaciones de Comercio Justo sdružuje rozvojové organizace, dovozce a
obchodníky. Certifikace zatím neexistuje, ale vede se o ní diskuse a připravuje se.
Koncept je dosud ve veřejnosti relativně málo známý, ale stále roste počet institucí, jako
205 Starbucks.
206 Safeway.
207 Původně součást FTF.
50

například regionální vlády Katalánska a Baleárských ostrovů, které se rozhodly Fair
trade podpořit.
6.21 Švédsko
Švédsko ma dlouhou tradici Fair trade. Největší dovozce je Sackeus, dovážející
především potraviny s obratem 1,7 milionu € ročně; dva další dovozci Alternativ Handel
a North & South Exchange jsou mnohem menší. Některé obchody dovážejí i samostaně
nebo od nizozemských a německých dovozců. Existuje kolem 25 Fair trade obchodů
(Världsbutik) sdružených ve Världsbutikerna for Rättvis Handel 208 a používajících též
společné logo. Certifikační organizace Föreningen för Rättvisemärkt, založená v roce
1996, umožnila, aby Fair trade produkty byly dostupné v 750 supermarketech. Dalším
prodejním kanálem je kolem 1000 církevních skupin po celé zemi, což vzhledem
k rozloze země je významným způsobem distribuce. Na pořadu dne je snaha o spojení
nabídky bio a Fair produktů.
6.22 Švýcarsko
Země s pravděpodobně nejrozvinutějším Fair trade trhem na světě. Zdejší Max
Havelaar certifikoval 60 druhů kávy (5% trhu, 1200 tun), med (10% dovozu medu, 370
tun), kakao a čokoládu (1%, 210 tun), čaj (5% trhu černého čaje, 40 tun), banány (22%
trhu, 13.000 tun v roce 2001), pomerančovou šťávu (5% trhu, 3,5 milionu litrů), rýži,
čerstvé ovoce - ananas, mango, cukr (1% trhu, 24 tun) 209 . Novinkou je certifikace
řezaných květin (8 % celkového dovozu růží). Švýcarsko vykazuje největší podíl peněz
na osobu utracených za Fair trade výrobky ze všech evropských zemí – v přepočtu 6, 75
€ ročně 210 .
Nejvýznamnějším dovozcem a současně prodejcem vlastnícím síť
specializovaných Fair trade obchodů v německy mluvících kantonech 211 je Claro Fair
trade AG, které prodávají jak potraviny, tak řemeslné výrobky či biokosmetiku.. Kromě
nich v německy mluvícím Švýcarsku funguje dalších 125 podobných specializovaných
obchůdků s produkty od Clara. Druhou nejvýznamnější organizací je Caritas Fairness,
pobočka švýcarské katolické Caritas, která dováží a prodává převážně řemeslné výrobky.
208
Sdružení Fair trade obchodů pro spravedlivý obchod.
209
Viz zpráva Max Havelaar Switzerland 2001, uvedené údaje jsou za rok 2001.
210
Mainstreaming…2001:8.
211
135 obchodů Claro Weltläden s jednotným designem, otvírací dobou, velikostí, prodejní strategií a
promotion. Krier 2001:55.
51

Ve francouzsky mluvících kantonech působí 44 obchůdků, sdružených v Association
Romande de Magasins du Monde, s produkty především od Clara a několik obchůdků je
i v italsky mluvícím kantonu Ticino, s výrobky opět od Clara a vztahy k sdružení
italských Fair trade obchodů (ABdM). Certifikační organizace Max Havelaar byla
založena s finanční podporou švýcarského ministerstva zahraničí. Dva největší řetězce
supermarketů 212 prodávají Fair trade potraviny ve více než 2100 supermarketech.
Největším úspěchem jsou Fair trade banány, které obsadily celosvětově nejvyšší
podíl Fair trade výrobku na trhu – 22 % 213 a jejich cena je srovnatelná s banány
z konvenčního obchodu. Znalost certifikační značky Max Havelaar uvádělo v průzkumu
z roku 1998 60 % dotázaných 214 . Fair trade káva je podávána například na regionálních a
federálních úřadech, Swissairu či v sídle Mezinárodním výboru Červeného kříže a
institucí OSN.
Hlavním úkolem švýcarského Fair trade trhu je nyní udržení získané pozice,
protože potenciál pro zvýšení prodeje se už zdá vyčerpán. Důraz je kladen na větší podíl
produktů současně certifikovaných jako produkty ekologického zemědělství a Fair trade,
po kterých je největší poptávka a obecně zvýšení kvality výrobků.
6.23 Velká Británie
Fair trade je zde tradiční a poměrně dobře známý veřejnosti. Největší dovozce
Traidcraft je specializovaný na potraviny, s obratem 15 milionů € ročně. Má vlastní síť
4500 dobrovolných prodejců po celém Spojeném království, velkou část také prodává
skrze poštovní objednávky a Fair trade obchody. Druhým největším je Oxfam,
soustřeďující se spíše na řemeslné výrobky a prodávajíci Fair trade ve více než 300
svých obchodech. Další menší dovozci jsou skotský Equal Exchange a Shared Earth z
Yorku. Konsorcium Twin Trading, společně založené Traidcraftem, Oxfamem, Equal
Exchange a TWIN, dováží a dodává velmi populární kávu Cafédirect a čaj Teadirect.
British Association of Fair Trade Shops (BAFTS) sdružuje velkou část Fair trade
obchodů (Worldshop), kterých je kolem 400. Fair trade výrobky certifikované
certifikační organizací Fairtrade Foundation jsou k dostání ve více než 3100
supermarketech. Kampaň Fair trade obcí si získala širokou podporu veřejnosti a mnoho
212
Migros a Co-op, které dohromady ovládají 75 % švýcarského maloobchodního trhu potravin. Krier
2001:56.
213
Dle údajů Max Havelaar Switzerland report; Krier 2001:56 uvádí 15 % - což i tak je celosvětově
absolutně nejvyšší podíl na trhu.
214 Krier 2001:56.
52

obecních zastupitelstev, škol a dalších institucí tak dnes nabízí tyto produkty svým
zaměstnancům a žákům ve školních jídelnách.
7. Možnosti Fair trade v České republice
V České republice je situace zatím v počátcích – existuje jediný Fair trade obchod
v Praze provozovaný obecně prospěšnou společností Jeden svět 215 . V Brně je možné od
konce roku 2003 omezený sortiment koupit v Ekologické poradně Veronica 216 díky
spolupráci Společnosti pro Fair trade a rozvojové vzdělávání, Ekologického institutu
Veronica a o.p.s. Jeden svět.
Ze srovnání ČR s ostatními zeměmi EU v podobných oblastech vyplývá, že zájem
o Fair trade výrobky v budoucnu poroste. Jak rychle, záleží do značné míry na úspěšnosti
informační kampaně a vzdělávacích aktivit, nutného prvního kroku k rozvoji tohoto
konceptu u nás.
Téměř naprostá neznalost konceptu ve veřejnosti a nedostupnost Fair trade
výrobků se zdaji být momentálně zásadními problémy, s kterými se Fair trade u nás
potýká
Zájem o výrobky, podle reakce veřejnosti, která měla možnost se s výrobky Fair
trade setkat, je značný; někteří tyto výrobky a koncept Fair trade znají z pobytu v
zemích, kde jsou běžně v prodeji, jiní se s nimi setkali poprvé, ale koncepce Fair trade
jim připadá zajímavá a přínosná. Mnohé z nich nadchla ekologická certifikace – zatím u
takových výrobků jako káva či čokoláda u nás těžko dostupná a nepříliš obvyklá.
Problémem zůstává především možnost, kde si tyto výrobky koupit a pravděpodobně
klíčovou úlohu bude hrát cena – bude-li příliš vysoká ve srovnání s běžnými výrobky,
hrozí nebezpečí, že si Fair trade výrobky nekoupí ani ti, kterým je koncept sympatický a
oslovil je. Zatím u nás neexistuje aliance rozvojových, církevních, sociálních,
environmentálních a antiglobalizačních organizací, které jsou v západoevropských
zemích často hlavními propagátory Fair trade a mnohde i společnými zakladateli
specializovaných Fair trade organizací. O tom, že by Fair trade patřil k samozřejmé
součásti jejich činnosti nebo se stal výrazem odpovědného spotřebitele u státních
institucí, jako je tomu v mnoha zemich EU, si zatím můžeme nechat jen zdát.
215 Obchůdek jednoho světa, Korunní 60, Praha 2-Vinohrady.
216 Panská 9.
53

Nicméně v médiích se začínají objevovat informace týkající se tohoto tématu 217 a
zájem o tento koncept u spotřebitelů, nevládních organizací a dalších subjektů evidentně
roste. Vstup do Evropské Unie, kdy by mělo být mnohem snazší dovážet výrobky od
evropských Fair trade dovozců, by měl přinést další impuls pro rychlejší rozvoj tohoto
zatím pomalu, ale jistě se prosazujíciho konceptu.
8. Problémy a omezení
8.1 Problematické aspekty konceptu
Nebezpečím Fair trade může být jeho omezenost na určitou skupinu lidí – může se
tak vytvořit zóna relativního bohatství v chudé oblasti, což může vyvolat odpor proti Fair
trade v těch, co se na něm nepodílejí. Místní úředníci mnohdy ani nemají zájem zlepšit
situaci lidí, naopak mohou ztratit kontrolu nad dosud na nich závislými lidmi, což vyvolá
jejich odpor a obstrukce. Pokud sami něco nezískají z Fair trade projektů, nemají zájem
na tom, aby se lidé organizovali do družstev a organizací, v některých oblastech je to
dokonce životu nebezpečné. Zakladatelé a podporovatelé Fair trade družstev mnohde
zemřeli za podezřelých okolností či byli zavražděni 218 .
Výrobci se mohou stát závislí na Fair trade exportu a odejít úplně z místního trhu.
Dlouhodobé a stabilní vztahy s odběrateli na Severu se tak mohou stát i pastí hrozící
ztrátou dynamiky organizace. Naštěstí mnozí dovozci jsou si tohoto nebezpečí vědomi a
pomáhají organizacím výrobců se stálou obměnou nabídky výrobků (design, obaly,
marketing, vývoj) a povzbuzují je na cestě k větší samostatnosti a nezávislosti, uplatnění
na místním trhu apod.
Dalším výrazným problémem je nebezpečí kulturní eroze. Velkou popularitu si
získal Fair trade v Latinské Americe, kde poměrně dobře fungují komunitní projekty a
Fair trade se velmi úspěšně rozvíjí. Situace v Asii je také Fair trade nakloněna, i když zde
bývají problémy s transparentností organizací, oproti Africe jsou ale zanedbatelné.
Afrika ve Fair trade zaostává, a má velké problémy s plněním standardů.
Problémem je, že standardy byly vytvořeny na Západě a reflektují westernizované
vidění světa. Byly vytvořeny s ohledem na situaci Latinské Ameriky, odkud pocházely
první organizace a výrobky, postupně se uplatňovaly i v Asii a Africe. Požadavek
demokratického rozhodování organizací je v africkém kontextu často plněn jen formálně.
Mnohé africké projekty a organizace nefungují na principu komunity a společných
217 Sedmá generace, Veronica, Literární noviny, Bariéry, Nový prostor, Čro - Vltava, Mladý svět…
54

investic jako v Asii a Latinské Americe, ale v rámci rodinných klanů a neformální
ekonomiky. Může a má Fair trade vnucovat evropská měřítka v principu odlišným
kulturám, kterým je demokratické rozhodování cizí?
Je trvale udržitelný export marmelády z Keni - plněné do v Evropě vyrobených
sklenic s etiketami vytištěnými v Evropě zpracovávané pomocí v Evropě vyrobených
strojů opatřených díky pomoci v Evropě sídlící Fair trade organizace a konzumované
evropskými spotřebiteli?
Podle názoru Lucy Palagiho 219 , odpovědného v CTM Altromercato za projekty
v Africe by ideální budoucností Fair trade v Africe bylo odejít z Afriky a nechat africké
společnosti žít v systému neformální ekonomiky. Na druhé straně tento stav je zatím
stěží dosažitelný, takže prozatímním řešením by mohlo být vytvoření specifických
standardů pro Afriku. V současnosti však Fair trade pomáhá konkrétním lidem v Africe
tak jako tak, i když jeho působení není ideální 220 .
8.2 Problémy standardizace a certifikace
Otázka Fair trade certifikace je poměrně složitou kapitolou a palčivým současným
problémem Fair trade hnutí. Existují zde dva zatím se neslučující přístupy: certifikace
výrobků a certifikace organizací.
Koncepce certifikace organizací (zaváděná IFATem od roku 2002) se vztahuje
výlučně na způsob činnosti celé organizace, certifikované jako Fair trading organizace.
Pro spotřebitele se tak tyto organizace stávají důvěryhodným subjektem dodávajícím
produkty vyráběné za spravedlivých podmínek. Nevýhodou je možnost jejího uplatnění
zatim pouze v rámci Fair trade hnutí, neboť jinak je naprosto neznámá.
Certifikace výrobků (FLO a národní certifikační organizace v jednotlivých
zemích), má výhodu snadné dostupnosti pro výrobce a získala si tak u nich oblibu.
Nevýhodou je, že v zemích, kde neexistuje národní certifikační orgán, je celá tato
certifikace k ničemu, neboť tuto značku nemá kdo prosazovat. Nebezpečím je zde také
zapojenost velkých řetězců, které uspokojí malou Fair trade žádající část spotřebitelů a
jinak se stále chovají neudržitelně.
Základní otázkou, na kterou si v oblasti standardů musíme odpovědět, je, zda má
vůbec smysl vytvářet jednotné celosvětové standardy. Podmínky v zemích Severu jsou
218 Francisco Alves Mendes Filho, známější jako Chico Mendes v Brazílii.
219 Osobní sdělení, Luca Palagi, Birkirkara, listopad 2003
55

jiné než v zemích Jihu, lidé jsou zvyklí na jiné životní standardy, pracovní podmínky,
délku svátků, podnebí ovlivňující práci, „dovolenou“… Teprve, odpovíme-li si na ni
kladně, můžeme připustit, že celá standardizace jako nutný předpoklad certifikace má
smysl. Z tohoto úhlu pohledu musíme uznat oprávněnost a potřebnost Standardů ILO 221 .
Praxe dodržování základních standardů ILO sice nesvědčí o tom, že by tyto standardy
měly velký praktický dopad, přesto však mohou sloužit a slouží jako základní
vyžadované minimum pro další náročnější certifikační systémy. Jejich základní a
podstatnou nevýhodou je jejich prosaditelnost – mnoho vlád je podepsalo, ale málokdo je
prosazuje a kontroluje jejich dodržování. Problémem je i jejich zavádění: pokud by si je
výrobce v některé zemi, kde nejsou běžně dodržovány,přál zavést, ponese sám náklady
na jejich zavedení, pravděpodobně pak bude muset zvýšit ceny a sníží tak svou
konkurenceschopnost.
FLO Fair trade standardy náklady na zavedení řeší rozdělením těchto nákladů mezi
výrobce a spotřebitele. Cílem je sdílet náklady s výrobcem. Fair trade standardy jsou více
šité na míru podmínkám rozvojových zemí a oproti ILO standardům lépe řeší otázku
mzdy. V mnoha zemích zákonem stanovená minimální mzda neznamená zajištění
základních životních potřeb, proto Fair trade standardy vyvíjí vlastní nezávislé pojetí
toho, co znamená dostačující mzda pro zajištění životních potřeb v závislosti na různých
cenách a podmínkách v jednotlivých regionech.
Dalším aspektem FLO standardů je jejich průběžnost. Důraz je na započetí a
postupné uvádění standardů do života, nikoli nutnost splnit je předtím, než bude
certifikace zavedena a známka poskytnuta. To také zlevňuje jejich zavedení oproti
například praxi certifikace organického zemědělství, které si mnozí malí zemědělci
z rozvojových zemí díky ceně za certifikaci nemohou dovolit, ač by její podmínky
snadno splňovali.
Klíčovým problémem důvěryhodnosti standardů a v očích spotřebitele certifikační
známky a celého systému je kontrola. Je potřebná na dvojím stupni – jednak interní,
prováděná někým přímo z organizace, tedy dobrovolná a předpokládající zájem
standardy plnit, nikoli je obcházet a jejich plnění pouze předstírat; její výhodou je znalost
problémových míst, situace a rychlé odstraňování nedostatků; nevýhodou
220
Asijští a latinskoameričtí výrobci často dotují africké (v rámci cen Fair trade dovozců). Osobní sdělení,
Luca Palagi, Birkirkara, listopad 2003.
221
Podrobně dostupné na stránkách ILO – zde proto jen v kostce uvádím 5 základních standardů nejčastěji
používaných a uváděných – zákaz dětské práce; zákaz nucené a otrocké práce; zákaz diskriminace
56

nedůvěryhodnost v očích veřejnosti. Druhým nepostradatelným stupněm je kontrola
externí, nezávislým inspektorem certifikační organizace; její nevýhodou je neznalost
prostředí a podmínek, možná snaha skrývat nedostatky; výhodou větší důvěryhodnost
veřejnosti a neexistence „provozní slepoty“. Teprve kombinace obojího dává šanci k
vybudování důvěry v certifikační systém.
V poslední době se často vytvářejí kodexy chování institucí či asociací výrobců
určitého oboru. Z toho plyne problém růstu množství certifikačních značek a systémů.
Například v Belgii existuje 40 různých certifikačních značek, což často vede k zmatku
spotřebitelů 222 . Příklad pseudoznačky Fair and Care Scheme zavedené německými
dovozci koberců na své zboží ukazuje, že se jedná pouze o matení zákazníků. 223 Na
dovezený koberec je prostě nalepena značka a nikdo už nekontroluje, zda jsou výrobcem
plněny podmínky výroby. V lepším případě se tak jedná o dobrým úmyslem
motivovanou snahu vyhovět přání zákazníka na přijatelné podmínky výroby, v horším
(možná častějším) případě pouze o marketingový trik, jak si získat či udržet zákazníka a
vyhovět jeho přáním takovým způsobem, aby se vlk zákazníkova svědomí nažral, ale
koza firemního zisku zůstala celá. Největším nebezpečím těchto pseudoznaček je
podkopávání důvěry zákazníků v jakékoliv značky, což může časem vést k úplnému
odmítnutí značek jako něco znamenajících a potvrzujících. Důvěra spotřebitelů ve
značku je nejdůležitějším kapitálem systému certifikace.
Existují ovšem i důvěryhodné značky vytvořené ve spolupráci odborů,
rozvojových organizací a sdružení obchodníků, příkladem zde může být německý Flower
Label Programm, snažící se zavést sociálně a environmetálně přijatelná kritéria pro
pěstování květin na Jihu a jejich dovoz na Sever.
Jako u všech certifikačních systémů zde platí přímá závislost na spotřebitelské
poptávce, která je postavena na komunitě informovaných spotřebitelů. Problém může
nastat a často i nastává z důvodu přebytku nabídky nad poptávkou: pokud se příliš
mnoho výrobců snaží uplatnit na trhu s kvalitní kávou arabica, poruší tím jeho stabilitu a
sníží tak ceny. Podpora výrobců v tomto specifickém segmentu trhu nemůže být řešením
problémů systému ovlivňujícího milióny farmářů 224 . Ne všichni výrobci se mohou
z důvodů rasy, pohlaví, náboženství…; právo na odborové sdružování; právo na kolektivní výhody a
vyjednávání. Více viz www.ilo.org.
222
Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:6.
223
Kunz 1999:20.
224
Gresser, Tickell 2002: 42.
57

specializovat na určitý fair trade produkt, protože po něm není dostatečná poptávka – ne
všichni, kteří by chtěli, se tak mohou Fair trade účastnit 225 .
Základním znakem důvěryhodnosti certifikačního systému je, zda je externě
monitorován nebo nikoliv. Průzkum ILO z listopadu 1998 226 , který zkoumal a
porovnával na dvěstě těchto kodexů, došel k závěrům, že pouze třetina se odvolává na
standardy ILO, jen 15 % obsahovalo články o právu na odbory a/nebo právu na
kolektivní výhody, zato 45 % zdůrazňovalo zákaz dětské práce 227 a 75 % zlepšení
zdravotních a bezpečnostních podmínek, tedy to, co nejsnáze osloví potenciální
zákazníky. Nelze ovšem tvrdit, že všechny firemní kodexy chování jsou typický
„fairwashing“, jsou mezi nimi určitě některé smysluplné projekty. V oblasti nezávislých
standardů je možné za relativně důvěryhodný sociální standard považovat například
americký SA 8000 228 , i když ani jemu se nevyhnuly problémy. Jedním z nebezpečí je
výklad tohoto standardu managementem – byl zaznamenán případ z Číny, kde zavedení
tohoto standardu místo zlepšení vedlo spíše ke zhoršení situace pracovníků – dělníkům
bylo řečeno, že sice mají zaručenu osmihodinovou pracovní dobu přesně podle podmínek
standardů, což ale znamená, že musí více pracovat a vyrobit stejné množství výrobků
jako dříve za 12 hodin, chtějí–li si zachovat stejnou výši mzdy jako měli před zavedením
standardu 229 . Často je také pracovníky vnímán spíše jako soubor pravidel, která musí pod
hrozbou sankcí dodržovat, než nástroj, který jim má pomoci k lepším pracovním
podmínkám 230 . Je zřejmé, že zde se zavedení standardu míjí se svým účelem a pouze se
drží litery – to je, myslím si, nebezpečí všech certifikací a formálních shora zavedených
pravidel.
Fair trade standardy jsou plně kompatibilní se standardy ILO, vychází z nich a jsou
povinné jako minimum, i když v mnohých otázkách se mírně míjí – asociace nezávislých
farmářů má sice zaručeno právo na odbory podle standardů ILO, ale toto právo je pro ně
irelevantní; jinde žádné odbory neexistují.
225 Moving sustainability…2003:47.
226 Overview of Global Developments and Office activities concerning Codes of conduct, social labelling
and other private sector initiatives adressing labour issues, dostupné na www.ilo.org
227 Ovšem s velkými rozdíly ve stanovení věku, kdy člověk už není dítětem.
228 Obdoba environmentálního standardu ISO 14000 či standardu kvality ISO 9000 v oblasti sociální,
spravovaný organizací Social Accountability International, k podmínkám podrobněji viz www.cepaa.org.
V současnosti tuto certifikaci obdrželo 310 firem z 38 zemí se 138.000 zaměstnanci. Jejich seznam je
dostupný na www.sa-intl.org/Accreditation/CertifiedFacilities.htm (říjen 2003). Podle počtu zaměstnanců,
kteří certifikaci podléhají je nejvíce certifikovaných z Číny, Vietnamu, Brazílie, Filipín, Pakistánu a
Indie.., podle množství firem je pořadí Čína, Itálie, Brazílie, Indie, Vietnam a Pakistán… Certifikována je i
jedna česká, nadnárodní firmou vlastněná firma - Westvaco Svitavy, vyrábějící obalové materiály.
229 Zeegers 2000.
58

Jistě i Fair trade standardy čelí problémům důvěryhodnosti. Opravdu velké
nebezpečí, s kterým však pravděpodobně nelze moc udělat, je ve vlivu médií. Případ
reportáže německé televize z Fair trade organizace v Africe, která medializovala
neplnění toho, co bylo zákazníkům Fair trade obchodů slibováno 231 , vedla ke snížení
prodejnosti a ztrátě důvěry části zákazníků. V hlavním čase odvysílaná reportáž 232
odhalující negativa tak může mít dalekosáhlý dopad na celý koncept. Transparentnost
certifikace a opravdu nezávislá kontrola je tudíž klíčovým aspektem důvěryhodnosti a
tím pádem i prodeje, který je na důvěře spotřebitelů v případě Fair trade naprosto závislý.
Jedním z vnitřních problémů Fair trade standardů je cosi, co bych pracovně nazval
„určení míry Fairtradedovitosti“ u výrobků skládajících se z více přísad. U certifikace
organických produktů platí pravidlo, že výrobek musí obsahovat 95 % součástí
z organického zemědělství. U Fair trade výrobků je to obtížné stanovit – může být
čokoláda obsahující pouze 30 % Fair trade kakaa považována za Fair trade nebo ne?
Dnes převládá názor, že 51 % objemu produktu 233 musí být z Fair trade certifikovaných
surovin. Zdánlivě jasné a jednoznačná hranice jako u pravidel certifikace organického
zemědělství, kterou si také Fair trade certifikace bere za vzor. Problémem ovšem je, jak
do tohoto objemu produktu zahrnout pracovní podmínky při výrobě, které jsou součástí
standardu či jak určit 51% hranici u výrobků nepotravinářských.
Ošidnost 51% povinného obsahu prozradí následující příklad. Žvýkačky obsahují
především cukr a chicle 234 , podstatný komponent, bez kterého by žvýkačka nebyla
žvýkačkou. V současné době prodávané Fair trade žvýkačky se vyrábí z Fair trade chicle
a konvenčního rafinovaného cukru. Chicle ovšem tvoří podstatně méně objemu výsledné
žvýkačky než cukr a rozhodně nedosahuje potřebné 51% hranice. Z tohoto úhlu pohledu
tedy žvýkačky nesplňují nároky certifikace. Jiný úhel pohledu však prozradí oprávněnost
certifikace. Jeden sběrač chicle ve středoamerickém pralese ročně nasbírá kolem 300
kilogramů, zatímco průměr množství cukru vyrobeného jedním pracovníkem činí 30 tun.
Srovnáním potřebného množství práce - pracnosti získání potřebných surovin - dojdeme
230 Challenges of Fair Trade2002:53.
231 Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda se v tomto případě jednalo o oprávněné výtky a zjištění nebo šlo o
honbu za senzací a nepravdivé zkreslení situace. Mnohdy dobrovolníci v obchodech z neznalosti přehánějí
výhody pro výrobce, takže není těžké je nachytat a dokázat nepravdivost mnohých tvrzení. To ovšem nic
nemění na prokázané prospěšnosti Fair trade pro výrobce.
232 Ať už pravdivá nebo nepravdivá, ve výsledném působení to nehraje tak velkou roli.
233 U tekutin platí, že musí splňovat 51% Fair trade součástí v suchém stavu. U produktů složených z více
surovin platí pravidlo, že pokud hlavní součást výrobku činí 95 a více %, nemusí se již nic víc prokazovat;
u produktů obsahujících 51-95 % musí být na obalu přesně specifikovány podíly jednotlivých složek
s uvedením procentuálního podílu Fair trade surovin. Pravidla TransFair Germany.
234 Pryskyřice ze stromu rodu Sapodilla, rostoucího v Mexiku.
59

k závěru, že z tohoto úhlu pohledu tvoří chicle ve žvýkačce přes 90% a tyto žvýkačky tak
plně vyhovují certifikaci 235 . Ale jak to zahrnout do standardu?
Obecně by se dalo shrnout problematiku spojení sociálních a environmentálních
standardů následovně: Samotná organická certifikace často nemusí řešit sociální
problémy a může používat sociálně neúnosných praktik - příkladem mohou být americké
organické mléčné velkofarmy v Kalifornii vlastněným velkými nadnárodními firmami 236 .
Trh s organickými produkty v USA dospěl do fáze, kdy velké firmy disponují mocí nad
trhem tak, jako se tomu stalo u běžných komodit, což jim umožňuje snižovat standardy –
ekologicky certifikovaným drůbežárnám v Georgii 237 se podařilo snížit standardy na
používaná krmiva, takže už nemusí být 100 % organická. Od jiných velkofarem se tyto
farmy liší pouze způsobem produkce, nikoliv rozměry, sociálními podmínkami,
podporou rozvoje venkova atd., což bezpochyby bylo původním komplexnějším
záměrem organické certifikace. Problémem je moc nad standardy, vliv toho, kdo určuje
jejich základní nastavení a snaha certifikovaných subjektů standardy zvyšovat či
snižovat. Základním aspektem je zde opět motivace: pokud certifikovaní splní standardy,
nemají motivaci standardy zvyšovat a překračovat je, neboť za to není žádná odměna,
naopak může nastat snaha o jejich snížení. Pokud jsou však certifikovaní účastníky
procesu stálého zlepšování a zvyšování standardů, motivace hraje klíčovou roli, a
certifikace jako neustálý proces tak může přinášet potřebnou dynamiku neustálého
rozvoje.
Fair trade zatím díky jeho nižší rozvinutosti ve srovnání s certifikací ekologického
zemědělství tato koncentrace moci a z ní plynoucí problémy a tlak na standardy tolik
nehrozí, ovšem nebezpečí prve zmiňované tu bezpochyby je. Čistě sociálně certifikované
výrobky nemusí být environmentálně přijatelné – u mnohých Fair trade výrobců od
běžných komerčních subjektů převzatá snaha o co nejvyšší produkci nemusí brát příliš
ohled na environmentální zátěž produkce. Motivace certifikovaných je zde také
víceméně zajištěná nutností rozvoje a dynamika certifikace je jedním ze základních
aspektů Fair trade certifikace. Ovšem zvyšování příjmů cestou zvyšování produkce se
nezdá být tou nejperspektivnější politikou. Kvalita místo kvantity je jistější, nikoliv
ovšem vše řešící přístup. Vyšší než standartní úroveň kvality Fair trade by měla být
samozřejmostí. V oblasti Fair trade zemědělství standardní integrovaná ochrana, ač je
235 Kunz 1999:11-12.
236 5 organických mléčných velkofarem, z nich dvě „průmyslové“ ,každá s 5000 krávami, kontroluje 70 %
trhu s organickými mléčnými produkty v Kalifornii… Podrobně viz Baker 2002.
60

jistě přínosem oproti konvenčnímu přístupu, nemusí být do budoucna dostatečná. Je
ovšem dobré a časté, že mnozí výrobci jsou v procesu přechodu na organickou produkci.
Klíčovým momentem Fair trade však nadále zůstává jeho odbyt a větší rozšíření.
Do budoucna se proto jeví nezbytným spojení obou principů pokud možno do
jediné certifikace. Environmentální požadavky Fair trade standardů zatím nejsou
dostatečné, stejně jako sociální standardy organické certifikace zatím nepodporují
sociálně udržitelné chování výrobců. Práce sdružení ISEAL na postupném sjednocování
podmínek a koordinaci lobbyingu v oblasti sociální a environmentální standardizace je
nepostradatelná a snad jednou v budoucnu, doufejme, vyústí ve vznik jednotné nezávislé
a důvěryhodné environmentálně sociální certifikace a známky.
8.2.1 Spojení environmentálního a sociální rozměru? (srovnání
lesních certifikací FSC a PEFC)
Jedním z dalších systémů certifikace, který bych zde rád podrobněji ukázal jako
příklad toho, že i mimo samotný Fair trade se jeho principy může dařit uplatňovat, je
lesní certifikace zaváděná pod hlavičkou Forest Stewardship Council (FSC) od roku
1993. Tato certifikace zahrnuje dva rozdílné procesy – jednak certifikaci lesního
managementu – tedy zabezpečení trvale udržitelného a co možná přírodě blízkého
hospodaření v lesích a jednak certifikaci spotřebního řetězce – tedy výrobků
dřevozpracujících firem, kde musí být důsledně a kontrolovatelně používáno k výrobě
FSC dřevo. Důraz je především kladen na environmentální aspekty hospodaření, ale i
sociální a pracovní standardy zde hrají svou roli a je kontrolováno jejich dodržování.
Praktické zkušenosti z jejich zavádění u nás vedly ke zlepšení sociální situace
zaměstnanců, zlepšení komunikace s obcemi i zaměstnanci, stejně jako environmentálně
mnohem přijatelnějšímu hospodaření (nepoužívání pesticidů, ponechávání části mrtvého
dřeva v lese, ponechávání a značení doupných stromů, zákaz kácení podél vodních toků
a pramenišť…) nad rámec současného lesního zákona. 238 V celkovém objemu je takto
certifikovaných v současné době asi 2-3 % světových lesů, v absolutních číslech se jedná
o přibližně 40.000 000 hektarů lesa v 57 zemích, z čehož největší část se nachází
v Evropě a Americe 239 . U nás se zatím jedná o jeden podnik – Školní lesní podnik
MZLU Masarykův les Křtiny s 10 441 hektary lesa, ale další jsou v procesu certifikace
237 Baker 2002.
238 Osobní sdělení. Zdeněk Hrubý, Michal Rezek, FSC ČR
239 Viz příloha 11.
61

(Lesní správa Lány, snad Lesy města Brna...). Co se týká druhé části – dřevozpracujícího
průmyslu je certifikováno kolem 2400 firem v 59 zemích, opět ponejvíce v Evropě a
Americe. 240 Důležitým aspektem, shodným s Fair trade certifikací je, že se jedná o
certifikaci konkrétních vlastníků, často obecních či komunitou vlastněných lesů a že je
certifikován proces, snaha o další zlepšování stavu lesa, posun k trvalé udržitelnosti
environmentální i sociální spíše než dosavadní stav.
Množství certifikovaných lesů, dřevozpracujících podniků a také poptávka po FSC
dřevě každoročně roste, hlavně v zemích s největším rozšířením a znalostí značky (Velká
Británie, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Švédsko) je značná. Také co se týče cen, platí totéž
co u Fair trade, že může, ale nemusí být dražší než konvenční dřevo. I u nás už jsou
výrobky FSC ke koupi 241 a certifikováno je zatím 11 dřevozpracujících firem.
Jisté nebezpečí skýtá způsob certifikace – FSC sama necertifikuje, pouze akredituje
specializované certifikační firmy – nebezpečí je zde v tom, že certifikační firmy jsou
placeny za certifikaci – a mají tedy zájem certifikovat co nejvíce – na druhou stranu musí
respektovat podmínky akreditace, aby o ni nepřišli 242 . Monitorují dodržování standardů a
případně i certifikaci odebírají 243 . Problematická je také FSC certifikace už existujících
monokulturních plantáží. Zde se zatím vedou spory zda a za jakých podmínek je
certifikovat, platí ovšem, že už certifikovaný les změnit v plantáž nelze. Velké nebezpečí
hrozí přirozeným lesům tam, kde majitel napřed z přirozeného lesa vytvoří plantáž a pak
si ji nechá certifikovat jako FSC.
Tyto standardy jsou vytvářeny FSC: obecné celosvětové vytvářené centrem a
platné tam, kde prozatím neexistují standardy národních iniciativ a jednotlivé národní
standardy vytvářené na základě světových standardů místními skupinami podle
specifických místních přírodních podmínek či typu lesů. FSC se dále snaží podporovat
jejich šíření.
Konkurenční, ale také již značně rozšířenou lesní certifikací je Pan European
Forest Certification (PEFC). Zdá se, že jde o cosi podobného Ethical trade v oblasti
koncepcí Fair trade; tento systém je také zaměřen na „hlavní proud“, zde se ovšem
bezpochyby jedná o typický greenwashing a pseudocertifikaci, což v případě ethical
trade prozatím není úplně jasné. Zatímco FSC je podporována především renomovanými
240 Viz příloha 12.
241 V řetězcích Hornbach a OBI. IKEA tvrdí, že je prodává pod vlastní značkou – ale zde není jasné, zda se
jedná výlučně o FSC dřevo.
242 Což se už také stalo.
243 Což se už přihodilo.
62

nevládními organizacemi jako WWF, Greenpeace a Friends of the Earth, ale kupodivu i
obchodními řetězci – IKEA, Home Depot, B & Q či Assi Domäin snažícími se zřejmě o
vylepšení své image u zákazníků, PEFC podporují především velcí vlastníci lesů,
sdružení dřevozpracujícího průmyslu a papíren. Standardy PEFC vychází z lesních
zákonů a v podstatě automaticky je obdrží každý, kdo dodržuje místní lesní zákon, což
ovšem v žádném případě nezaručuje trvalou udržitelnost, neboť velkoplošné holoseče či
likvidace unikátních biotopů a jejich nahrazení monokulturou v mnoha lesních zákonech
není řešena, nebo pokud je, často není dodržována a patřičně postihována. Monitorování
dodržování standardů prakticky neexistuje, a zatím nikomu nebyl certifikát odebrán 244 .
Při anketě finských vlastníků lesů certifikovaných PEFC dokonce 59 % z nich ani
nevědělo, že je jejich les certifikovaný, natož aby dodržovali nějaké standardy z této
certifikace vyplývající 245 . Signifikantní pro tuto certifikaci je také to, kdo ji provádí – u
nás například Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) podřízený Ministerstvu
zemědělství, tvůrce smutně pověstných lesních hospodářských plánů dříve prosazujících
monokultury a holoseče a dnes, kdyby to bylo možné, zřejmě také. Tato certifikace
stejně jako podobná americká 246 Sustainable Forestry Iniciative (SFI) a kanadská
Canadian Standards Association (CSA) propagovaná a zaváděná hlavně velkými
vlastníky lesů a papírnami není důvěryhodná.
8.3 Jak Fair trade působí
Příklady působení Fair trade na výrobce podávám v příloze 13. Myslím, že tyto
příklady potvrzují oprávněnost tvrzení o jeho prospěšnosti.
Z hlediska neoliberálních ekonomů je Fair trade bezpochyby neobhajitelným
protekcionismem neoprávněně zvýhodňujícím některé subjekty na trhu. Z úhlu pohledu
alternativních ekonomů (například David Korten) by se však dalo dodat, že za
současného stavu světového obchodu jsou naopak nadmíru zvýhodňovány velké firmy, a
že znevýhodnění výrobci rozhodně nejsou v rámci tohoto konceptu zvýhodňováni nad
rozumnou míru. Jedná se naopak o cosi jako je program pozitivní diskriminace v oblasti
vzdělávání – zajištění výhodnějších podmínek pro ty, kdo by byli jinak bez šance. Jde o
snahu srovnat výchozí podmínky, nikoli o podporu neschopných. Nehledě k sociálním
ohledům – lidé účastnící se Fair trade se nestávají milionáři, ale používají své „výhody“
244 Rezek M., osobní sdělení
245 Rezek 2001.
246 Míněny Spojené státy americké
63

k zajištění svých základních životních potřeb, které jim současný stav světového
obchodu nezabezpečuje. Zvýhodňuje-li současný mezinárodní obchod (a korupce..)
především oligopoly, Fair trade je jedním z pokusů o udržení rovnoprávného a
spravedlivého dělení příležitostí, tedy bytostným zastáncem pravidel volného trhu, jak je
formuloval A.Smith. Evropská Unie jednoznačně uznává kompatibilitu konceptu Fair
trade s pravidly WTO 247 .
Výtce, že jde o nesystémové opatření se asi nevyhneme, ano, je to nesystémové
řešení. Ale jestliže tento koncept pomáhá několika milionům zúčastněných
v nezáviděníhodné situaci, má smysl. Držet se čistě systémového řešení nespravedlností
světového obchodu (pokud o toto řešení někdo opravdu intenzivně usiluje, o čemž bych
si dovolil pochybovat 248 ) za cenu horších životních podmínek pro tisíce lidí mi připadá
jako lpění na liteře, zatímco duch se už dávno ztratil.
Jestliže je celý systém mezinárodního obchodu nespravedlivý ve svém zárodku, už
ze své podstaty, a z toho, co jsem se zatím dozvěděl, jsem došel k názoru, že tomu tak je,
a jestliže se ho přitom nelze nezúčastnit, neboť i tak uzavřené země jako Bhútán či
Severní Korea jsou jeho účastníky, byť omezeně, a jestliže na radikální změnu tohoto
systému není v nejbližší budoucnosti naděje, pak mi i takové částečné nesystémové
řešení pro malou část lidí jako je koncept Fair trade, připadá naprosto oprávněné a
legitimní.
Další výtkou a možná, že oprávněnou je, že Fair trade je pouze pro vyvolené, že ne
každý, kdo by chtěl, se do něj může zapojit 249 . Tato výtka by se také dala formulovat
jako „privatizace problému lidských práv“ 250 : pro účastníky Fair tradu standardy a práva
platí, pro pracovníky mimo ne. Z této výtky plyne otázka, zda by místo zavádění vyšších
Fair trade standardů nebylo lepší podporovat zavádění alespoň minimálních standardů
ILO. Nevím, na tuto otázku nemám jasnou odpověď. Možná je to opravdu tak, že někdo
prostě měl to štěstí a k Fair trade se dostal či nachomýtl.
247 Communication 1999:6.
248 Například padesát let činnosti Mezinárodní organizace práce (ILO) zatím nepřineslo žádoucí zlepšení
situace pracovníků v rozvojových zemích, základní standardy ILO mnoho zemí nedodržuje, i když se
k tomu jejich vlády písemně zavázaly.
249 Buď o Fair trade neví, nebo v jeho blízkosti neexistuje žádná organizace nebo už existující organizace
nepřibírají další zájemce z důvodů omezeného odbytu zboží.
250 Kunz 1999:31.
64

9. Závěr
Fair trade je životaschopným způsobem obchodu, který zohledňuje přijatelné a
trvale udržitelné podminky pro výrobce i spotřebitele. Za současných podmínek
mezinárodního obchodu je Fair trade beze vší pochybnosti spravedlivější alternativou.
Zda je dlouhodobě trvale udržitelný a možný jako většinový způsob obchodu pro mě
nadále zůstává otázkou, na kterou jsem odpověď nenalezl. Netroufám si odpovědět ani
ano ani ne.
Fair trade je rozhodně výzvou pro běžný ‘free trade’ a příkladem toho, že to jde i
jinak, pokud je dostatek vůle ze strany lidí na Severu. Co se týká možnosti úspěchu
tohoto konceptu v České republice, nenalezl jsem žádný důvod, proč by u nás Fair trade
nemohl fungovat. Přes všechna omezení, jako jsou nízká kupní síla obyvatel či novost
tohoto konceptu pro české spotřebitele, nám příklad úspěchu prodeje a certifikace
ekologických potravin ukazuje, že je u nás o k přírodě a lidem spravedlivější produkty
zájem. Ze srovnání s podobnou situací ve většině zemí EU (pokročilá organická
produkce, Fair trade relativně méně rozvinutý) mi vyplývá, že když Česká republika
pokročila v organické produkci a koncept je stále známější, není jediný racionální důvod,
proč by si Fair trade take neměl získat časem popularitu, jako se to povedlo ve výše
zmíněných zemích. Poměrně výjimečná situace na Maltě, (organická produkce dosud v
počátcích a naopak Fair trade je pokročilejší) se zdá být výjimkou potvrzující pravidlo.
Nemůžeme sice očekávat, že budeme za dva roky tam, kde je dnes v této oblasti
Německo nebo Itálie, ale přesto by vývoj u nás mohl být rychlejší, vezmeme-li si
poučení z chyb, které Fair trade hnutí udělalo v těchto zemích v minulosti. Bohužel
rozsah této práce mi nedal možnost podrobněji se tomuto tématu věnovat.
Jako nic lidského ani Fair trade není dokonalý a environmentální a sociální krizi
světa nevyřeší. Myslím si, že pokud k Fair trade nepřistupujeme s ambicemi, že by měl
vyřešit problém mezinárodního obchodu, pak můžeme být s jeho příspěvkem ke zlepšení
současné situace navýsost spokojeni. Fair trade sám o sobě neřeší problémy
mezinárodního obchodu, ale ve spolupráci s dalšími aktivitami je rozhodně přínosem pro
komunity, kde působí, i pro spotřebitele na Severu. Lze jej považovat i za určitou vyšší
formu rozvojové pomoci, ve srovnání s velkými projekty by to mohl být téměř ideální
prostředek vycházející z místních podmínek, možností a kultury. Jeho velmi oceňovanou
65

stránkou je, že není vnímán na prvním místě jako pomoc, ale jako obchod 251 , a to jak
účastníky z Jihu tak i spotřebiteli ze Severu.
Zda je přínosem pro přírodu? Myslím, že jednoznačně ano. Přes určitou
problematičnost daleké lodní dopravy Fair trade přináší a podporuje ekologické
zemědělství, zalesňovací a protierozní projekty, podílí se na rozvoji venkova a brání
odchodu obyvatel do měst, podporuje malé farmáře, poskytuje práci v odlehlých
venkovských oblastech i velkoměstských slumech.
Přes všechny potíže, omezení a existující nedostatky má své místo na světě a je
dobře, že svým malým dílem přispívá k jeho menší nespravedlnosti.
251 Viz populární heslo kampaní Trade not Aid, nebo názvy Fair trade organizací Traidcraft a Trade Aid.
66

10. Použitá literatura a zdroje
10.1 Literatura a zdroje citované v textu
Ajrakh, Printing & Dyeing of Fabric, bez vročení, leták. Lower St. Clears, Wales,
The Feelgood Factory.
Astorga Yamileth, (1998), The Environmental Impact of the Banana Industry. A
case study of Costa Rica, URL dokument: http://bananas.agoranet.be/Environmental.htm
(19.3.2003)
Baker Linda (2002), The Not-so-sweet Success of Organic Farming. Salon.com,
July 29, 2002, URL dokument
http://www.salon.com/tech/feature/2002/07/29/organic/index.html
Bauman Zygmunt, (1999), Globalizace, Důsledky pro člověka. Praha, Mladá
fronta.
Bermudez Umaña Gilberth, (1998), Working conditions in Latin American Banana
Plantations, URL dokument: http://bananas.agoranet.be/WorkingConditions.htm
(19.3.2003)
Bucolo Elisabetta, (1999), Le commerce équitable. Paris, Impatiences
démocratiques. URL dokument: www.karlpolanyi.org (12.2.2003)
Challenges of Fair Trade 2001-2003 (2001), Fair Trade Yearbook. Maastricht,
EFTA.
Chocolate the Facts, bez vročení, brožura. Oxford, Third World First.
Communication on „Fair Trade“ from the European Commission to the Council,
(1999), Brussels. URL dokument www.worldshops.org/fairtrade/communication1.htm
(7.2.2003)
České zemědělství (2002). Praha, Zemědělský svaz.
Douthwaite Richard, (1998), Short Circuit. White River Junction, Vermont, Green
Chelsea Publishing Company.
Developing Fairtrade´s Labelling, FLO International Report 2000-2001 (2001).
Bonn, FLO International.
Development Co-operation of the European Union and the Process of Enlargement,
(2003). Brussels, EU.
Europe in the World, (2003), Essays on EU Foreign, Security and Development
Policies. London, BOND.
Explore the Village, Ten Thousand Villages Annual Report, (2002). Akron,
Pennsylvania, Ten Thousand Villages.
67

Gaillyová Yvonna, (2000), Spravedlivá čokoláda – krůčky ke globální
zodpovědnosti, Veronica č.1, s. 25.
Gresser Charis, Tickell Sophia, (2002), Mugged: Poverty in your coffee cup.
Oxfam International.
Guttiérez A.M., (1996), NGOs and Fair Trade, the Perspectives of Some Fair Trade
Organisations, Dissertation - University of East Anglia, URL dokument
http://www.citinv.it/equo/corsi/guttierez/ (5.2.2003)
Hines Colin, (2000a), Localization: A Global Manifesto. London, Earthhscan.
Hrubý Zdeněk, FSC certifikace krok za krokem, bez vročení, leták. Brno, Hnutí
Duha
IFAT Annual Report 2002, (2003).
Krier Jean-Marie, (2001), Fair Trade in Europe 2001, Facts and Figures on the Fair
Trade Sector in 18 European Countries. Maastricht, EFTA.
Kunz Martin, (1999), Fair Trade – How does it Relate to Other Attempts to
Improve Working Conditions in Global Economy? Wiesbaden, World University
Service. URL dokument www.fairtradesolutions.com/fairtradeenglish.pdf (6.2.2003)
Liddell Ian, (2000), Unpeeling the Banana Trade. London, Fairtarde Foundation.
URL dokument www.fairtrade.org.uk/downloads/pdf/unpeeling.pdf (10.4.2003)
Mainstreaming Fairtrade Labelling, FLO International Report 2001-2002 (2002).
Bonn, FLO International.
Max Havelaar Switzerland Report 2001, URL dokument
www.maxhavelaar.ch/web/havelaar/mainR2.nsf/allbyunid/AD5E24835FD2A24DC1256
B7C002E11C9/$file/Porträte.pdf (11.2.2003)
Moving Sustainability into the Mainstream of Natural Resource Economies, A
Sustainability Institute Draft Report (2003). Hartland, Vermont, Sustainability Institute.
Multatuli (vl. jm. Douwes-Dekker Eduard) (1947), Max Havelaar. Praha, Svoboda.
Neumannová Jana, (2003) Africký hlad Afričanům. Respekt, r. 14, č.13, s.10
O´Brien Chris, 2002 Report on Fair Trade Trends in the U.S. & Canada, (2002),
Washington D.C., Fair Trade Federation, URL dokument
www.fairtradefederation.org/2002trends.htm (7.2.2003)
Overview of Global Developments and Office activities concerning Codes of
conduct, social labelling and other private sector initiatives adressing labour issues
(1998), Geneve, ILO. URL dokument www.ilo.org (12.4.2003)
68

Pare Simon, (2002), Le sucre labellisé Max Havelaar: entre le protectionnisme et la
mondialisation. Montreuil, Max Havelaar France.
Ransom David, (2001), The No-nonsense Guide to Fair Trade. Oxford, New
Internationalist.
Rezek Michal, Hrubý Zdeněk, Lesní certifikace Forest Stewardship Council, bez
vročení, brožura, Brno, Hnutí Duha.
Rezek Michal, (2001), Certifikace šetrně obhospodařovaných lesů – informační list.
Brno, Hnutí Duha.
Spilling the Beans on the Cofee Trade, (2002). London, Fairtrade Foundation, URL
dokument www.fairtrade.org.uk/downloads/pdf/spilling.pdf (30.3.2003)
Svoboda Ivan, Divišová Eva, (2002), Situační a výhledová zpráva Cukr, cukrovka,
prosinec 2002. Praha, Ministerstvo zemědělství, URL dokument
www.mze.cz/cz/komodity/_svz/svz_cukr_2002_12.pdf (20.2.2003).
Trade for Change, bez vročení, brožura. London, Christian Aid.
Van de Kasteele Adelien, (1998), The Banana Chain: The Macroeconomics of the
Banana Trade, URL dokument: http://bananas.agoranet.be/MacroEconomics.htm
(19.3.2003)
Zeegers Alexia, (2000), SA 8000: une norme sociale au bénéfice des travailleurs du
Sud ou des multinationales du Nord? Lettre Vêtements propres no.7, December 2000 .
10.2 Použitá literatura necitovaná v textu
Ausubel Kenny, (2001), The Bioneers: Declaration of Interdependence. White
River Junction, Vermont, Green Chelsea Publishing.
Birchall Johnston, (1997), The International Co-operative Movement. Manchester
and New York, Manchester University Press.
Brichetti Paolo, (2003), Fair trade, i conti con la coerenza. Altreconomia, no.43,
Ottobre 2003, p.15-18.
Daly Herman E., Cobb J.B., Cobb C.W.,(1994), For the Common Good :
Redirecting the Economy toward Community, Environment and Sustainable Future.
Boston, Beacon Press.
Daly Herman E.,(1996), Beyond Growth: The Economics of Sustainable
Development. Boston, Beacon Press
Douthwaite Richard, (1999), Ekológia peňazí. Dolný Kubín, diveRzita.
69

Dietz Martin, Piepel Klaus, Van Biesbrock Johanna (eds.), (2001), Development
Impact of Fair Trade, Contributions for Discussions. Aachen/Stuttgart/Bonn,
Misereor/Bread for the World/Friedrich Ebert Foundation.
Ericson Rosemarie Benz, (2002), The Conscious Consumer. Akron, Pennsylvania,
Ten Thousand Villages.
Facts and Figures on the Fair Trade Sector in 16 European Countries (1998).
Maastricht, EFTA.
Fair Trade in Europe, Facts and Figures on the Fair Trade Sector in 14 European
Countries (1995). Maastricht, EFTA.
Fair Trade Organisatie Annual Review 2001, Fair Trade Organisatie Netherlands,
URL dokument: www.fairtrade.nl/download/37annualreview.doc (8.4.2003)
Fairtrade Foundation UK Annual Review 2000-2001. London, Fairtrade
Foundation.
Food Rights, Re-writing Trade Rules, bez vročení, brožura. London, Action Aid.
The Food Question: Profits versus People?, (1990), Bernstein Henry, Crow Ben,
Mackintosh Maureen, Martin Charlotte (Eds.). London, Earthscan.
Genuss im Einklang mit der Natur, bez vročení, brožura. Wien, Transfair
Ősterreich.
Georgescu-Roegen Nicholas (1971), The Entropy Law and the Economic Process,
Cambridge, Harvard University Press
Gorz André, (1994), Capitalism, Socialism, Ecology. London, Verso.
Gorz André, (1999), Reclaiming the Work. Beyond the Wage-based Society,
Cambridge, Polity Press.
Hines Colin, (2000), Localization - The Post-Seattle Alternative to Globalization,
The Ecologist report, Vol. 30, No.6, pp.55-57.
Hines Colin, (2002), Local Food:Global Solutions, Resurgence No.210, pp. 30 -33.
Klein Naomi, (2001), No logo. London, Flamingo.
Korten David.C. (1987), Third Generation NGO Strategies: A Key to Peoplecentered
Development, World Development, Vol.15, pp 145-159
Korten David C. (2001), Keď korporácie vládnu svetu. Košice, Mikuláš Hučko.
Laville Jean-Louis, (2000), L´économie sociale et solidaire en Europe. Paris,
Impatiences démocratiques. URL dokument: www.karlpolanyi.org (13.2.2003)
70

Lecomte Tristan, bez vročení, Tendances de consommation : le fort développement
du marché du Commerce Équitable. URL dokument:
www.altereco.com/PDF/…(15.2.2003)
Legrain Philippe, (2002), Open World:The Truth About Globalisation. London,
Abacus.
Madeley John, (2000), Hungry for Trade. How the Poor Pay for Free Trade.
London, Zed Books.
Madeley John, (2003), A People’s World. Alternatives to Economic Globalization.
London, Zed Books.
Mishan Ezra J., (1994), Spor o ekonomický růst. Praha, Sociologické
nakladatelství.
Morelli Anna, (2003), Fiori, solo spine per i lavoratori. Altreconomia, No. 41,
Luglio-Agosto 2003, pp. 28-29.
Morelli Anna, (2003), Tazzine nere, effetto domino. Altreconomia, No. 40, Giugno
2003, pp.6-9.
Murphy Dervla, (1993), The Ukimwi Road. From Kenya to Zimbabwe. London,
John Murray.
Murphy Dervla, (1999), One Foot in Laos. London, Flamingo.
Němcová Lidmila (ed.), (2001), Vybrané kapitoly z českého družstevnictví, Praha,
Družstevní asociace ČR.
Novati Emilio, (2003), Il tempo del riscatto. Altreconomia, No.40, Giugno 2003,
pp.10-11.
Sendorf Mark, Clive Hamilton, (1997), Human Ecology, Human Economy,
Chapter 6 Trade and the Environment, pp. 148-167. St.Leonards, Australia, Allen and
Unwin.
Stalker Peter, (2001), The No-nonsense Guide to International Migration. Oxford,
New Internationalist.
10.3 Internetové zdroje
10.3.1 Střechové organizace
www.eftafairtrade.org – EFTA - European Fair Trade Association, Schin op Geul,
Netherlands
www.fairtrade.net – FLO - Fairtrade Labelling Organisations International, Bonn
Germany
www.fairtradefederation.org – FTF - Fair Trade Federation, Washington DC, USA
71

UK
Belgium
www.ifat.org – IFAT - International Federation for Alternative Trade, Bicester,
www.worldshops.org – NEWS! - Network of European World Shops, Brussels,
10.3.2 Národní certifikační organizace
www.fta.org.au - Fair Trade Association Australia and New Zealand (FTAANZ),
Canberra
www.fairtrade.at – Fairtrade Austria (bývalý Transfair), Wien
www.maxhavelaar.be – Max Havelaar Belgium, Bruxelles
www.transfair.ca – TransFair Canada, Ottawa
www.maxhavelaar.dk – Max Havelaar Denmark, København
www.reilukauppa.fi – Reilun Kaupan Edistämisyhdistys – Finnish Association for
Promoting Fair Trade, Helsinki, Finsko
www.maxhavelaarfrance.org – Max Havelaar France, Paris - Montreuil
www.transfair.org – TransFair Germany, Köln
www.fair-mark.org – Fair Trade Mark Ireland, Dublin
www.transfair.it – TransFair Italy, Padova
www.transfair-jp.com – TransFair Japan, Tokyo
www.transfair.lu – TransFair Minka Luxemburg, Oetrange
www.comerciojusto.com.mx - Comercio Justo Mexico, AC
www.maxhavelaar.nl –Max Havelaar Netherlands, Utrecht
www.maxhavelaar.no – Max Havelaar Norway, Oslo
www.rattvisemarkt.se - Föreningen för Rättvisemärkt, Stockholm, Sweden
www.maxhavelaar.ch – Max Havelaar Switzerland, Basel
www.fairtrade.org.uk – Fairtrade Foundation, London, UK
www.transfairusa.org – TransFair USA, Oakland, California
10.3.3 Dovozci a prodejci
Austrálie 252
252 nejedná se o reprezentativní výčet organizací, ale pouze o ty, které mají, nebo u kterých jsem nalezl
funkční webovou stránku. Důležité Fair trade organizace jsou zde zmíněny; menší organizace a producenti
mnohdy website nemají. To se týká hlavně velkého množství malých dovozců v USA (viz seznam členů
FTF na www.fairtradefederation.org) a nezávislých obchodů či církevních charit.
72

www.oxfamtrading.org.au – Oxfam Trading, Athol Park, South Australia
www.tradewinds.org.au – Trade Winds Tea & Coffee Pty Ltd, Rewesby North,
NSW
www.tradingpartners.com.au – Trading Partners, Hawthorn, Victoria
Belgie
www.madeindignity.be – Magasins du Monde Oxfam, Bruxelles, řemeslné
výrobky, dovozce prodejce
www.oww.be – Oxfam Wereldwinkels, Gent, potraviny dovozce prodejce
www.maya.be – Maya Fair Trading, Liége
Česká republika
www.fairtrade.zde.cz, www.fairtrade.cz - Společnost pro Fair trade a rozvojové
vzdělávání o.s., Brno
Dánsko
www.fairtrade.dk – FairNet Odense, sdružení prodejců
www.salam.dk – Butik Salam Import, Odense, řemeslné výrobky
www.u-landsimporten.dk – U-Landsimporten, Nykobing Mors, dovozce potraviny
Finsko
www.maailmankaupat.fi – Maailmankauppojen Liitto ry, Turku, - Finnish
Association of World Shops, asociace prodejců
www.kehitysmaakauppa.org – Tampeeren Kehitysmaakauppa, Tampere
Francie
www.andines.com - Andines S.A., Paris - L´Ile Saint Denis, dovozce, prodej
www.altereco.com – Alter Eco S.A., Paris, dovozce, velkoobchod
www.artisanatsel.com – Artisanat SEL (Service d´Entraide et de Liaison),
Villemandeur
www.artisansdumonde.org – Féderation Artisans du Monde, Paris, asociace
prodejců a síť obchodů Artisans du Monde
www.azimuts-art-nepal.com – Azimuts Artisans du Népal, Bazens
www.coordinationsud.org/coordsud/membres/aspal.html - ASPAL - ARTISAL
Association de Solidarité avec les Peuples d´Amerique Latine, La Couronne
www.bouticethic.com – Boutic Ethic, Le Lyon d´Angers
www.commercequitable.org – PFCE - La Plate-Forme pour le Commerce
Équitable, Paris - Pantin, společná platforma -asociace dovozců, prodejců,
dobrovolnických skupin
73

www.commercequitable.com – Commercequitable.com SARL, Paris - La Varenne
St.Hilaire - prodejní katalog
www.commerce-solidaire.com – Commerce solidaire com, Artisans du Soleil,
Saint Barthelémy d´Anjou, dovozce, prodejce
www.edea.fr – Édéa, Paris, dovoz, prodej - dřevěné výrobky
www.equiterre.com – Association EquiTerre, Paris, asociace, prodej ,dovoz
www.sira-kura.com – Sira Kura, Paris, dovoz, prodej
www.solidarmonde.fr –Solidar Monde, Paris – Vitry sur Seine, dovozce
Irsko
www.chocaid.com – CHOCaid, Cork, prodej fair trade čokolády na pomoc rozvoj.
projektů
www.dakini.ie – Dakini, Galway, dovozce a prodejce
wdcentre@eircom.net - Association of Fair Trade Shops in Ireland, Waterford
www.oxfamireland.org – Oxfam Ireland, Dublin
Itálie
www.assobdm.it – Associazione Botteghe del Mondo, Reggio Emilia, asociace
prodejců
www.altromercato.it – CTM (Cooperativa Terzio Mondo) Altromercato, Bolzano -
Verona, největší dovozce a velkoobchod
www.commercioalternativo.it – Commercio Alternativo, Ferrara, dovozce a prodej
www.chicomendes.it – Cooperativa Chico Mendes, Milano, prodej
www.commercioequo.org – Cooperativa Pangea, Roma, prodej
www.equoland.it – Equoland Positive Trade, Campi Bisenzio (Firenze), dovozce
www.equomercato.it – Equomercato Cooperativa, Cantú (Como),
www.liberomondo.org – Libero Mondo Cooperativa Sociale, Brà (Cuneo),
dovozce, prodejce
www.ravinala.org – Cooperativa Ravinala, Reggio Emilia, dovozce, prodejce
www.roba.coop – Roba dell´Altro Mondo, Rapallo (Genova), dovozce
www.consapevolezza.it/partners/comes/comes.asp - Comes, Commercio equo e
solidale, Roma
http://media.supereva.it/enghera.freeweb/index.htm - Cooperativa Sociale Enghera,
Catania, Sicilia
Japonsko
74

www.altertrade.co.jp, www.sbpark.com/atjhp/ – Alter Trade Japan Inc., Tokyo,
dovozce banány, káva, cukr
www.globalvillage.or.jp – Global Village Fair Trade Company (v japonštině)
www.yk.rim.or.jp/~ngo/ - Nepali Bazaro
www.peopletree.co.jp - People Tree, Fair Trade Imports and shop (v japonštině)
www.p-alt.co.jp/ - Press Alternative, (v japonštině)
Kanada
www.bridgehead.ca – Bridgehead 2000, Ottawa, Ontario, káva čaj kakao
www.justuscoffee.com – Just Us! Coffee Roasters Co-operative, Wolfville, Nova
Scotia,
www.lasiembra.com – La Siembra Co-op, Ottawa, Ontario, kakao, čokoláda, cukr
káva
prodejce
www.levelground.com – Level Ground Trading Ltd, Saanichton, British Columbia,
www.oxfam.ca – Oxfam Canada, Toronto, Ontario
www.commerceequitable.com – Commerce Équitable Oxfam Québec, Montreal
www.equiterre.qc.ca – Equiterre, Montreal, Quebec, prodej
Malta
www.maltaforum.org – Koperattiva Kummerċ Ġust, Valletta - Pembroke, dovozce,
Německo
www.dritteweltpartner.de, www.dwp-rv.de – Dritte Welt Partner, Ravensburg,
dovozce velkoobchod
www.el-puente.de – El Puente GmBH, Harsum, dovozce
www.gepa3.de – GEPA Fair Handelshaus, Wuppertal, největší světový dovozce a
velkoobchod
www.podi-mohair.de – Podi Mohair, Langen, dovoz, prodej
www.team-versand.de – Eine Welt TEAM Versand GmBH, Bohmte, dovozce
www.topqualitea.com – Top QualiTea, Freiburg, dovozce, poradenství - čaj
www.weltlaeden.de - Weltläden Dachverband, Mainz, asociace prodejců
Nizozemí
www.agrofair.org – Agrofair, Netherlands, dovozce fair trade banánů a jiného
ovoce
www.amandla.nl – Amandla, Deventer, dovozce
www.barbosa.nl – Barbosa do Brazil, dovozce
75

www.fairtrade.nl – Fair Trade Organisatie, Culemborg, dovozce
www.goedwerk.nl – Stichting Goed Werk, Veenendaal, dovozce
www.hasla.nl – Huulp aan Sri Lanka, Enschede, dovozce
www.jab-origin.nl – Just a Business, Culemborg, dovozce
www.kinta.nl – Kinta – Afrikanische Kunstnijverheid, Amsterdam, dovozce
www.madatnepal.nl – Madat Nepal Handel, Amersfoort, dovozce
www.wereldwinkels.nl - Landelijke Vereiniging van Wereldwinkels, Utrecht,
asociace prodejců
www.wierook.nl – De Moeder´s Wierook, Almere-Haven, dovozce
Norsko
www.fairtrade.no – Fair Trade Norge, Hølen, dovozce, prodejce
Nový Zéland
www.oxfam.org.nz - Oxfam New Zealand
www.tradeaid.co.nz – Trade Aid Importers Ltd, Christchurch, dovozce, prodejce
Polsko
www.sprawiedliwyhandel.org - Stowarzyszenie Sprawiedliwego Handlu Trzeci
Swiat i My, Gdansk-Wrzeszcz
Portugalsko
http://homepage.esoterica.pt/~cidac/index.html - CIDAC (Centro de Informação e
Documentação Amilcar Cabral), Lisboa
www.sul-online.org – Associação de Cooperação para o Desenvolvimento, Aveiro
Rakousko
www.cona.at – CONA HandelsGmBH, Ried im Traunkreis, dovozce
www.eine-welt-handel.com – Eine Welt Handel AG, Leoben, dovozce a prodejce
www.elinka.com – El Inka, Oberndorf, dovozce
www.eza3welt.at – EZA (Entwicklungszusammenarbeit) mit der Dritten Welt
GmBH, Bergheim (Salzburg), dovozce, prodejce
www.weltlaeden.at – Arge Weltläden, Feldkirch, asociace prodejců
Řecko
www.cosmosart.gr – Cosmos Art, Athens
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
www.bishopstontrading.co.uk – Bishopston Trading, Bristol
www.thebodyshop.com – The Body Shop International, London, výrobce
kosmetiky z fairtrade surovin
76

www.bookchair.com – Bookchair Company Ltd, London, dřevěné výrobky
www.bafts.org.uk – BAFTS – British Association of Fair Trade Shops, London,
asociace prodejců
www.cafedirect.co.uk – Cafédirect Ltd., London, káva,čaj
www.clipper-teas.com – Clipper Teas, Beaminster, čaj
www.divinechocolate.com – Day Chocolate Company, London, čokoláda
www.equalexchange.co.uk – Equal Exchange Trading Ltd., Edinburgh, potraviny
www.ganesha.co.uk – Ganesha, London, řemeslné výrobky
www.greenandblacks.com – Green and Black´s, London, čokoláda
www.onevillage.co.uk – One Village, Charlbury, řemeslné výrobky
www.oneworldshop.co.uk – One World Shop, Edinburgh, Scotland
www.oxfam.org.uk/fair_trade - Oxfam UK
www.sharedearth.co.uk – Shared Earth Ltd, York, řemeslné výrobky
www.traidcraft.co.uk – Traidcraft plc, Gateshead
www.tropicalforest.com – Tropical Forest Products Ltd, Aberystwyth, Wales, med
www.tropicalwholefoods.com – Tropical Wholefoods, London, ovoce,zelenina,
koření
www.twin.org.uk – TWIN (Third World Information Network) Trading
Spojené státy americké
www.asianworldimports.com – Asian World Imports, Blue Hill, Maine, řemeslné
výrobky
www.bluehandstore.com – Blue Hand Store (Batik) textil
www.brighthope.org – Bright Hope International, Hofman Estates, Illinois,
řemeslné výrobky
www.cafecampesino.com – Café Campesino, Americus, Georgia, káva
www.deansbeans.com – Dean´s Beans, Orange, Massachusetts, káva čaj
www.tibetcollection.com – dZi Tibet Collection, Washington DC, řemeslné
výrobky
www.easternartarcade.com – Eastern Art Arcade, Downers Grove, Illinois,
řemeslné výrobky
www.equalexchange.com – Equal Exchange, Canton, Massachusetts, káva,čaj,
kakao
www.fairtradequilts.com – Fair Trade Quilts & Crafts, Virginia Beach, Virginia,
řemeslné výrobky, textil
77

www.guayaki.com – Guayakí Sustainable Rainforest Products, San Luis Obispo,
California, yerba maté
www.jamtown.com – Jamtown, Seattle, Washington, řemeslné výrobky
www.kusikuy.com – Kusikuy Clothing Company, Brattleboro, Vermont, textil
www.lucuma.com – Lucuma Designs, Ardmore, Pennsylvania, řemeslné výrobky
www.macrosun.com – MacroSun International, Missouri, řemeslné výrobky
www.marketplaceindia.com – Market Place: Handwork of India
www.mayaworks.com – Maya Works, Chicago, Illinois, řemeslné výrobky
www.paperroadtibet.org – Paper Road Tibet, Washington DC, papírové výrobky
www.patagonbird.com – Patagon Bird, NY, New York, řemeslné výrobky
www.peacecraft.org – Peacecraft, Albuquerque, New Mexico, řemeslné výrobky
www.ramon5.com – Ramona Enterprises, San Francisco, California
www.rishashay.com – Rishashay, Missoula, Montana, řemeslné výrobky
www.sasak.com – Sasak Gallery and Imports, Seattle, Washington, řemeslné
výrobky
www.serrv.org – SERRV International, New Windsdor, Maryland, řemeslné
výrobky
www.singingshamantraders.com – Mata Ortiz Originals, Coeur d´Alene, Idaho,
řemeslné výrobky
www.tenthousandvillages.com – Ten Thousand Villages, Akron, Pennsylvania, +
New Hamburg, Ontario, Kanada
www.transylvanianimages.com – Transylvanian Images, Oakland, California,
řemeslné výrobky
www.tribalfiber.com – Tribal Fiber, Nederland, Colorado, výrobky z konopí
www.wildboarcreek.com – Wild Boar Creek, Washington DC, řemeslné výrobky
www.windingroadtrading.com – Winding Road Trading Company, Broomfield,
Colorado, řemeslné výrobky
Španělsko
www.alternativa3.com – Alternativa 3, Tarrassa, Barcelona, Katalánsko, dovozce
www.cooperaccio.org - Cooperacció, Barcelona, Katalánsko
www.e-comerciojusto.org – Coordinadora Estatal de Organizaciones de Comercio
Justo, Donostia, Baskicko, asociace Fair trade organizací
www.equimercado.adsis.org – Equimercado ADSIS, Bilbao, Baskicko
www.intermonoxfam.org – Intermon Oxfam, Valencia
78

www.comerciosolidario.com – IDEAS, Córdoba, dovozce
www.laceiba.org - La Ceiba Cooperativa de Comercio Justo, Madrid
www.euskalnet.net/erein - Erein Getxo, Algorta, Baskicko
www.euskalnet.net/mercadeco – Mercadeco
www.nodo50.org/espanica - Espanica Comercio Justo, Madrid
www.panxea.org - Panxea, Asociacion para o Comercio Xusto e Solidario,
Santiago de Compostela, Galicia
www.setem.org – Federacion SETEM, Madrid, dovozce
prodejců
www.sodepaz.org – Sodepaz, Madrid
www.solidaridad.org – Solidaridad Internacional, Madrid
www.xarxaconsum.org - Xarxa Consum Solidari, Barcelona, Katalánsko
Švédsko
www.alternativhandel.com –Alternativ Handel, Göteborg, dovozce
www.la-maison-afrique.se – La Maison Afrique AB, Vessigebro, dovozce
www.rattvishandel.se – Rättvis Handel Import AB, Göteborg, dovozce
www.sackeus.se – Sackeus, Göteborg, dovozce
www.varldsbutikerna.org – Världsbutikerna för Rättvis Handel, Gőteborg, asociace
Švýcarsko
www.mdm.ch – Association romande des Magasins du Monde, Lausanne, asociace
prodejců
www.claro.ch - Claro Fair Trade AG, Orpund, dovozce a síť obchodů
www.caritas.ch – Caritas Schweiz Fairness Handel, Luzern
www.gebana.com – Gebana AG, Zürich, dovozce potraviny
10.3.4 Organizace v zemích producentů
Bangladéš
www.aranyacrafts.com – Aranya Crafts, Dhaka
www.basebangladesh.com – BaSE - Bangladesh Shilpo Ekota (United Artisans of
Bangladesh)
www.peoplink.org/ecota – ECOTA (Effort for Crafts Organization Trading
Advancement) Fair Trade Forum, Dhaka
www.peoplink.org/partners/bd/gb/ - Gonno Unnayan Prochesta Batik
79

www.peoplink.org/partners/bd/nr/ - Noakhali Rural Development Society
www.peoplink.org/partners/bd/pu/ - Pollee Unnayan Prokolpo
www.citechco.net/swallows/thanapara/ - Thanapara Swallows Development
Society
Bolívie
www.senor-de-mayo.com – ASARBOLSEM (Asociación Artesanal Boliviana
Señor de Mayo)
City
Brazílie
www.vivario.org.br – Viva Rio Comercio Solidario
Ekvádor
www.sinchisacha.org – Fundación Sinchi Sacha, Quito
www.yachanagourmet.com – Yachana Gourmet, Quito ,kakao,čokoláda
Filipíny
www.apfti.org.ph – APFTI (Association of Partners for Fairer Trade Inc.), Quezon
www.philippinefairtrade.com – Community Crafts Association of the Philippines
(CCAP), Quezon City
www.preda.org/fairtrading – PREDA (People´s Recovery, Empowerment and
Development Assistance Foundation) Fair Trade Products, Olongapo City
www.salayhandmade.com – Salay Handmade Paper Industries Inc., Salay
kakaa
Ghana
www.kuapakokoo.com – Kuapa Kokoo, Ashtown, Kumasi, sdružení pěstitelů
Guatemala
www.creceridea.com – Asociación para la Promoción del Comercio Equitativo de
Centroamerica y Mexico - CRECER, Ciudad de Guatemala
Haiti
www.drexco.com - Drexco, Port-au-Prince
Indie
Chennai
www.peoplink.org/asha –Asha Handicrafts Association
www.imagination-auroville.com – Imagination Auroville
www.silence-india.com – Silence
www.peoplink.org/sipa – South Indian Producers Assoociation, Teynampet
80

Delhi
www.peoplink.org/tara – TARA (Trade Alternative Reform Action) Projects, New
Indonésie
www.mitrabali.com – Mitra Bali Foundation, Lod Undut Tubuh, Bali
www.peoplink.org/pekerti – The Pekerti Foundation
www.pekerti.com –Pekerti Nusantara, Jakarta
Izrael
www.sunbula.org – Sunbula, West Bank and Gaza Strip
Chile
www.comerciojusto.cl – ACJR (Alianza Chileana por un Comercio Justo y
Responsable)
www.xmission.com/~arts/comparte/ - COMPARTE (Comercializadora de
Productos Artesanales Exportables) Chilean Handicrafts
www.fundacionsolidaridad.cl – Fundación Solidaridad, Santiago
www.tiendacomerciojusto.cl – Tienda Comercio Justo, sdružení nevlád. organizací
podporujících FT
Keňa
www.apdkbombolulu.com – Association for the Physically Disabled of Kenya
(APDK) Bombolulu, Mombasa
www.africaonline.co.ke/gatsby - Gatsby Marketing Centre
Alajuela
Kolumbie
www.promotoraccio.com.co – Promotora de Comercio Social, Medellín
Kostarika
www.frentesolidario.org – Asociación Latinoamericana de Pequeños Caficultores,
Mexiko
www.geocities.com/paualweb – PAUAL (Pequeños Apicultores Unidos de
America Latina) – asociace výrobců medu
www.frentesolidario.org/yeninavan – Yeni Navan
www.laneta.apc.org/xochiquetzal/ - Xochiquetzal
Nepál
organizací)
www.bhaktapurcraft.com – Bhaktapur Craft Printers, Bhaktapur
www.fairtradegroupnepal.org – Fair Trade Group, Kathmandu (11 členských
81

www.peoplink.org/kts/ - Kumbeshwar Technical School
www.peoplink.org/mahaguthi/ - Mahaguthi Craft with a Conscience
Nigérie
www.fantsuam.com – Fantsuam Foundation, Jos
www.peoplink.org/partners/ng/na – ATNN (Alternative Trade Network of Nigeria)
Peru
www.candelaperu.org – CANDELA (Commercio Alternativo y Developmiento
Latina America)
www.ciap.org – CIAP (Central Interegional de Artesanos del Peru)
www.manosamigas.com –Manos Amigas S.A., Lima
Srí Lanka
www.ccodp.org – CCODP (Central Council of Disabled Persons), Bandarawela
www.peoplink.org/gospelhouse – Gospel House Handicrafts, Madampe
www.tradenetsl.lk/siyath – Siyath Exports, Colombo
Thajsko
www.thaicraft.org – The Thai Craft Association, Bangkok
www.ttcrafts.co.th – Thai Tribal Crafts, Chiang Mai
Vietnam
www.aulacdesigns.com –Au Lac Designs, Ha Noi
www.craftlink-vietnam.com – Craft Link, Ha Noi
Zimbabwe
www.africanhandmadepaper.com – Mapepa, Ruwa, Zimbabwe
10.3.5 Jiné relevantní organizace
http://fairtrade.asn.au – People for Fair Trade, Australia – dobrovolnická síť
www.acri-cocoa.org – World Cocoa Foundation, USA
www.aquariumcouncil.org – Marine Aquarium Council (MAC), Honolulu, Hawaii,
USA
www.banafair.de – BanaFair e.V., Gelnhausen, Germany, nezisková organizace
zabývající se trhem s banány
www.bananalink.org.uk – Banana Link UK informace o ochodu s banány, odkazy
Germany
www.bizme.de - Bremen Information Centre for Human Rights and Development,
82

www.bsca.com.br – Brazil Specialty Coffee Association, Alfenas, Brazil
www.brot-fuer-die-welt.org – Brot für die Welt, Protestant Development Agency,
Stuttgart, Germany
www.cafeunidos.org – Cafe Unidos, kanadská stránka věnovaná fair trade kávě ze
všech aspektů, zaměřená na Kanadu, Spojené státy a Mexiko
www.cafod.org.uk – Catholic Agency for Overseas Development (CAFOD),
London, UK
www.catgen.org – bývalý Peoplink USA, nyní CatGen (Catalogue General)
www.cbea.org – Commonwealth Banana Exporters Association, sdružení pěstitelů
a vývozců banánů z bývalých britských karibských ostrovů
www.ccfd.asso.fr – Comité Catholique contre la Faim et pour le Développement
(CCFD), Paris, France
www.cepaa.org, www.sa-intl.org – Social Accountability International, N.Y., USA
spravuje standard SA 8000
www.certifiedwood.org – Forest Certification Resource Center, Portland, Oregon,
USA
www.cipsi.it - Coordinatio de initiative popolari de solidarieta internazionale,
Roma, Italy
www.christianaid.org.uk – Christian Aid, London, UK
www.cleanclothes.org – Clean Clothes Campaign
www.comhlamh.org – Comhlámh – Development Workers in Global Solidarity,
Dublin .Ireland
www.coopamerica.org – COOP America, Washington DC, USA nezisková
organizace, vydavatel Green Pages
www.coordinationsud.org – Coordination SUD - Solidarité Urgence
Développement, Paris, France sdružení NGO rozvojové pomoci
www.cordaid.nl – Cordaid, Den Haag, Netherlands
www.crida-fr.org – Centre de Recherche et d´Information sur la Démocratie et
l´Autonomie (CRIDA), Paris, France
www.czechfsc.cz – Forest Stewardship Council ČR, Brno
www.enda.sn – Environnement et Développement du Tiers-Monde (ENDA),
Dakar, Senegal
www.ethicaltrade.org – Ethical Trading Iniciative (ETI), London, UK
83

www.fairtrade.de – Fair Trade e.V., Wuppertal, Germany nezisková organizace
zabývající se lobbyingem, poradenstvím, marketingem, vzděláváním o Fair Trade
Fair Trade Assistance, Netherlands poradenství, marketing, vzdělávání
www.fairtradecenter.se – výborně udělaná stránka o Fair Trade, rozvojové pomoci,
ekologii, globalizaci, s mnoha odkazy a jedinou nevýhodou - je bohužel pouze ve
švédštině
www.fairtraderesource.org – Fair Trade Resource Network, Washington DC, USA
www.fairtradesolutions.com – Fair Trade Solutions, Windsor, UK poradenská a
marketingová organizace
www.fes.de – Friedrich Ebert Stiftung, Bonn, Germany
www.fian.de - FoodFirst Information and Action Network, Herne, Germany
www.flower-label-programm.org - Flower Label Programm, Bonn, Germany
www.fors.cz - FORS, česká platforma nevládních rozvojových organizací
www.fscoax.org – Forest Stewardship Council (FSC), Main Office - Oaxaca,
Mexico; International Center – Bonn, Germany
www.fsc-info.org – přehledný vyhledávač všech FSC certifikovaných lesů,
dřevozpracujících firem a jejich produktů
www.funedesin.org – Foundation for Integrated Education and Development,
Quito, Ecuador
www.globalexchange.org – Global Exchange, San Francisco, California, USA
vzdělávací organizace, promotion
www.gorta.ie – The Freedom from Hunger Council of Ireland, Dublin, Ireland
www.helvetas.ch – Schweizer Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit,
Zürich, Switzerland
www.hivos.nl – Humanistisch Instituut voor Ontwikkelingssamenwerking, Den
Haag, Netherlands
www.icco.nl – Interkerkelijke Organisatie voor Ontwikkelingssamenwerking,
Zeist, Netherlands
www.icco.org – International Cocoa Organisation (ICCO), London, UK
www.ico.org – International Coffee Organisation (ICO), London, UK
www.ictsd.org –International Centre for Trade and Sustainable Development
(ICTSD), Geneva, Switzerland
www.ifoam.org – International Federation of Organic Agriculture Movements
(IFOAM), Tholey-Theley, Germany
84

www.iied.org – International Institute for Environment and Development (IIED),
London,UK
www.iisd.org – International Institute for Sustainable Development (IISD),
Winnipeg, Canada
www.ilo.org – International Labour Organisation (ILO), Geneva, Switzerland
www.ioas.org – International Organic Accreditation Service (IOAS), Jamestown,
North Dakota, USA
www.irft.org – International Resources for Fairer Trade (IRFT), Mumbai, India
www.isealalliance.org – International Social and Environmental Accreditation and
Labelling Aliance (ISEAL), Kaslo, British Columbia, Canada
www.itto.or.jp – International Tropical Timber Organisation (ITTO), Jokohama,
Japan
www.jah.nl – Stichting Jongeren voor alternatieve Handel, Utrecht, Netherlands,
asociace dobrovolníků
www.karlpolanyi.org – Institut Karl Polanyi, l´Université Concordia, Montreal,
Canada
www.kez.cz – Kontrola ekologického zemědělství (KEZ), o.p.s., Chrudim
www.krav.se – Krav, Uppsala, Sweden labellingová organizace pro organické
potraviny
www.maketradefair.com – Oxfam International
www.mcc.org – Mennonite Central Committee, Akron, Pennsylvania, USA
www.mennonites.org – Mennonite Church USA
www.misereor.de – Misereor e.V., Catholic Development Agency, Aachen,
Germany
www.msc.org – Marine Stewardship Council
www.neweconomics.org – New Economics Foundation, London, UK
www.novib.nl – Novib Oxfam, Den Haag, Netherlands
www.oekobank.de – Ökobank, Frankfurt am Main, Germany
www.oikocredit.com - Oikocredit Netherlands
www.panda.org – World Wide Fund for Nature (WWF)
www.pan-europe.net – Pesticides Action Network Europe
www.pan-international.org – Pesticides Action Network International
www.pefc.cz – Pan European Forest Certification (PEFC) ČR, Brandýs nad Labem
85

www.pefc.org – Pan European Forest Certification (PEFC) Council, Merl-
Hollerich, Luxembourg – centrála PEFC
www.peopleforfairtrade.org – People for Fair Trade, Seattle, Washington, USA síť
dobrovolníků
www.rainforest-alliance.org – Rainforest Alliance, N.Y. USA, její součástí je
Sustainable Agriculture Network (SAN)
www.rugmark.de – Rugmark Europe, Köln, Germany nezisková organizace
zabývající se dětskou prací ve výrobě koberců a textilním průmyslu v Asii, vlastní label
www.sasa.org.za – South African Sugar Association (SASA),
www.scaa.org – Specialty Coffee Association of America (SCAA), Long Beach,
California, USA
www.shared-interest.com – Shared Interest Society Ltd, Newcastle upon Tyne, UK
www.sidi.fr – Société d´Invesstissement et de Développement International (SIDI),
Paris, France
www.step-foundation.ch – STEP Foundation, Bern, Switzerland – rozvojové
projekty- koberce
www.sweatshopwatch.org – Sweatshop Watch, Oakland, California, USA
www.trialog.or.at – Trialog Wien, Austria, projekt rakouské organizace Horizont
3000 zaměřený na rozvojovou pomoc, a pomoc jejímu rozvoji v nově přistupujících
zemích EU.
www.triodos.nl –Triodos Bank, Zeist, Netherlands
Ecuador
www.trocaire.org – Trocaire, Kildare, Ireland
www.undp.org – United Nations Development Programme (UNDP)
www.yachana.com – Yachana Lodge – Ekoturistický projekt organizace Funedesin
86

11.Přílohy
Příloha 1 Členové EFTA
Belgie Magasins du Monde Oxfam
Oxfam Werelwinkels
Francie SolidarMonde
Itálie CTM Altromercato
Německo Gepa
Nizozemí Fair Trade Organisatie
Rakousko EZA Dritte Welt
Španělsko IDEAS
Intermon Oxfam
Švýcarsko Claro
Velká Británie Oxfam UK
Traidcraft
Příloha 2 Členové NEWS!
Belgie Magasins du Monde Oxfam
Oxfam Wereldwinkels
Dánsko Fairnet
Finsko Maailmankauppojen Liitto ry
Francie Artisans du Monde
Irsko Association of Fair Trade Shops in Ireland
Itálie Associazione Botteghe del Mondo
Německo Weltläden Dachverband
Nizozemí Landelijke Vereniging van Wereldwinkels
Rakousko Arge Weltläden
Španělsko Coordinadora Estatal de Organizaciones de Comercio
Justo
Švédsko Världsbutikerna főr Rättvis Handel
Švýcarsko Claro Fair Trade
Association romande des Magasins du Monde
Velká Británie British Association of Fair Trade Shops
87

Příloha 3 Členové FLO International
Belgie Max Havelaar Belgium
Dánsko Max Havelaar Denmark
Finsko Reilun kaupan edistämisyhdistis ry
Francie Max Havelaar France
Irsko Fair Trade Mark
Itálie TransFair Italy
Japonsko TransFair Japan
Kanada TransFair Canada
Lucembursko TransFair Minka Luxemburg
Německo TransFair Germany
Nizozemí Stichting Max Havelaar
Norsko Max Havelaar Norge
Rakousko FairTrade Austria
Spojené státy americké TransFair USA
Švédsko Főreningen főr Rättvisemärkt
Švýcarsko Max Havelaar Stiftung Schweiz
Velká Británie Fair Trade Foundation
88

Příloha 4 Členové ISEAL
Fair trade Labelling Organizations
International (FLO)
sdružení
organizací
národních Fair trade certifikačních
Forest Stewardship Council (FSC) certifikace trvale udržitelného dřeva a lesního
hospodaření
International Federation of Organic
Agriculture Movements (IFOAM)
International Organic Accreditation
Service (IOAS)
sdružení organizací ekologických zemědělců a
národních certifikačních organizací ekologického
zemědělství
akreditace certifikace pro IFOAM
Marine Aquarium Council (MAC) certifikace a standardizace obchodu s akvarijními
rybičkami, korály, ochrana korálových útesů a
pobřežních společenstev
Marine Stewardship Council (MSC) certifikace a standardizace trvale udržitelného
rybolovu
Social
(SAI)
Accountability International
Sustainable
(SAN)
Agriculture Network
sociální certifikace dle sociálního standardu SA
8000
pobočka Rainforest Alliance
89

Příloha 5 Ceny kávy
Cena kávy odrůdy arabica na newyorské komoditní burze a cena téže
certifikované fair trade kávy
Materiály Fairtrade Foundation a Newyorská komoditní burza.
90

Příloha 6 Výrobní náklady kávy
Průměrné výrobní náklady (v dolarech za libru kávy) a průměrná výkupní cena
běžné kávy
Materiály ICO
91

Příloha 7 Fair trade káva
Afrika Etiopie
Kamerun
Kongo
Rwanda
Tanzanie
Uganda
Asie Indonésie
Papua Nová Guinea
Thajsko
Východní Timor
Latinská Amerika Bolívie
Brazílie
Dominikánská republika
Ekvádor
Guatemala
Haiti
Honduras
Kolumbie
Kostarika
Mexiko
Nikaragua
Peru
Salvador
Venezuela
Data FLO International, listopad 2003
92

Příloha 8 Kakaový oligopol
Cadbury-Schweppes Bouquet d’Or (Francie)
Hueso (Španělsko)
Piasten (Německo)
Neilson (Kanada)
Productos Santi (Argentina)...
Ferrero
Hershey Poulain (Francie)
Guber Schokoladen (Německo)
Sperlari (Itálie)...
Mars - Masterfoods
Nestlé Čokoládovny Orion (Česká republika)
Goplana (Polsko)
Malčika (Bulharsko)
Intercsokolade (Maďarsko)
Rowntree (Velká Británie)
Curtiss Brands (USA)
D’Onofrio (Peru)
Buitoni (Itálie)
Perrier (Francie)...
Phillip Morris - Kraft Foods Figaro (Slovensko)
Jacobs – Suchard - Milka (Německo)
Csmege (Maďarsko)
Côte d’Or (Belgie)
Republica (Bulharsko)
Olza (Polsko)
Poiana (Rumunsko)
Lacta (Brazílie)
Terry’s (Velká Británie)
Freia (Norsko)
Marabou (Švédsko)
Toblerone (Švýcarsko)…
Ransom 2001:117
93

Příloha 9 Náhražky kakaového másla
bambucký tuk zvaný též máslovníkový olej (butteroil) z máslovníkových ořechů (shea
nut, Butyrospermum parkii) ze západní Afriky
bornejský tuk zvaný též illipe či tengkawang (Shorea spp.)
olej z jader manga (Mangifera indica)
palmový olej z palmy olejné (Elaeis guineensis, Elaeis olifera)
tuk Kokum gurgi (Garcinia Indica)
tuk sal (Shorea robusta)
výjimku mají čokolády používané do mražených krémů a zmrzlin, kde může být použit i
kokosový olej.
Příloha č.1 k vyhlášce 76/2003 Sb.
Příloha 10 Fair trade kakao
Belize Toledo Cocoa Growers Association
Bolívie El Ceibo
Dominikánská republika Conacado
Ekvádor MCCH
Ghana Kuapa Kokoo
Kamerun MACEFCOOP
Kostarika APPTA
Nikaragua
Data FLO International, listopad 2003
94

Příloha 11 FSC certifikované lesy
Podle rozlohy (stav 4.11.2003)
Švédsko 9.819 777 ha
Polsko 6.141 929
Kanada 4.209 354
Spojené státy 3.711 686
Chorvatsko 1.988.480
Lotyšsko 1.685 932
Rusko 1.395 479
Brazílie 1.376 943
Jižní Afrika 1.374 423
Velká Británie 1.154 835
Estonsko 1.063 517
Bolívie 946 888
Nový Zéland 675 808
Mexiko 562 052
Německo 447 885
Irsko 438 000
Guatemala 435 090
Litva 385 537
Chile 353 577
Švýcarsko 202 981
Maďarsko 188 687
Japonsko 171 011
Nizozemí 127 627
Zimbabwe 127 285
Belize 95 800
Indonésie 90 240
Malajsie 77 242
Uruguay 75 094
Kostarika 69 800
Namibie 61 130
Argentina 47 797
Slovensko 43 659
Šalomounovy ostrovy 39 402
Honduras 37 277
Uganda 35 000
Rumunsko 31 611
Ekvádor 21 341
Kolumbie 20 056
Svazijsko 17 018
Francie 16 375
Filipíny 14 800
Nikaragua 13 157
Itálie 11 411
Česká Republika 10 441
Panama 9 991
Srí Lanka 9 790
95

Lichtenštejnsko 7 372
Thajsko 6 349
Norsko 5 100
Belgie 4 342
Rakousko 4 044
Paraguay 2 700
Zambie 983
Čína 940
Španělsko 449
Dánsko 372
Finsko 93 ha
Forest Stewardship Council, www.fscoax.org, 4.11.2003
Příloha 12 Počet firem certifikovaných FSC
vyrábějící FSC výrobky
Spojené státy 554
Velká Británie 309
Německo 238
Nizozemí 170
Brazílie 149
Polsko 134
Švédsko 126
Jižní Afrika 121
Kanada 98
Švýcarsko 96
Japonsko 55
Nový Zéland 55
Itálie 54
Belgie 52.....
Česká Republika 11
Forest Stewardship Council, www.fscoax.org, 8.1.2003
96

Příloha 13 Příklady výrobců
Cercle des Secheurs, Burkina Faso
„Sdružení sušičů” změnilo život asi 600 venkovských zemědělců v jedné
z nejchudších zemí světa – západoafrické Burkině Faso. Plody manga jsou na Severu
poměrně drahé, ale v Burkině Faso jsou běžné a často hnijí na ulicích, vyvážet je ovšem
není snadné (mango „nerado cestuje„) - stojí to dost peněz a péče. Zemědělci proto
experimentovali se zpracováním plodů a uspěli s jejich sušením na slunci, takže jsou
schopni za jeden den získat usušené mango. Nedávno se sdružení podařilo jejich
mangovníkové sady dát certifikovat jako organické, což dále zvýšilo zájem o jejich
výrobky.
Členové sdružení dostávají technickou podporu při pěstování a dále se vzdělávají,
sdružení se stalo motorem celkového rozvoje oblasti kde působí. V Burkině Faso, kde
míra analfabetismu je 66% u mužů a 85 % u žen – jedna z nejvyšších na světě (a 70 %
farmářů tvoří ženy), má tento příklad velký dopad.
Jejich sluncem sušené mango nemá sice tak lákavou barvu a pravidelný tvar jako
sušené mango běžně dostupné v českých obchodech, ale chuťově je nesrovnatelně lepší.
Fruits of the Nile, Uganda
„Ovoce Nilu” je jednou ze skupin zaměřených na vzdělávání farmářů v oblasti
solárního sušení, ale i marketingu jejich produktů. Solární sušičky zprvu užívané
jednotlivými zemědělci a sdruženími samostatně daly vzniknout malým venkovským
sušárnám, které dnes poskytují dostatek solární elektrické energie, dříve naprosto
nedostupné, i pro domácnosti zemědělců, kteří ji tak mohou využívat k činnostem pro
nás samozřejmým, pro ně však znamenajícím velkou novinku - světlo, vaření....
Meru Herbs, Keňa
“Meruské bylinky” mají 430 členů (farmářů) a poskytují obživu 2300 lidem v
okrese Tharaka ve východní Keni, 6 hodin jízdy od Nairobi v období sucha. Sdružení
pěstuje a zpracovává na čaj heřmánek, ibišek a citronovou trávu (Lemongrass). Kromě
toho pěstují papaju, mango, banány a maracuju, které zpracovávají na džemy.
Specialitou, ve které nemají konkurenci, je speciální džem z květů ibišku Carcade.
Projekt vznikl v roce 1989, kdy ve spolupráci s katolickou diecézí Meru byl
postaven zavlažovací systém. V roce 1991 vzniklo sdružení Meru, k jehož cílům patřilo
97

získávat prostředky na údržbu zavlažovacího systému a zvyšovat životní úroveň svých
členů. V roce 1996 byla postavena továrnička na zpracovaní džemů.
V současné době provozují zpracování a balení čajů a výrobu džemů. Od roku 1999
se část farmářů účastní projektu přechodu na ekologicky certifikovanou produkci, která
by měla být úspěšně ukončen certifikací v letošním roce.
Panmai, Thajsko
Sdružení “Mnoho stromů” vzniklo v jedné z nejchudších oblastí Thajska – na
seveovýchodě, v roce 1985, aby pomohlo zastavit stále rostoucí odchod obyvatel do
velkých měst. Kolem 500 žen z 24 vesnic skrze ně prodává své doma tkané hedvábné
výrobky. Sdružení tak podporuje používání původních ručních tkacích technik a místních
přírodních barviv. V období sázení a sklizně rýže tkaní neprobíhá, aby nebyl narušen
tradiční způsob života.
„Používáme přírodní barviva, protože chceme chránit naše přírodní dědictví.
Přírodní barvivo je nám blízké, z našeho okolí. Stromů a listů je všude kolem nás
dostatek, zatímco umělá barviva vypouštěná do rybníka ničí přírodu.„
Pi Moon, členka Panmai z vesnice Songhong
Salay, Filipíny
Sdružení Salay vzniklo v roce 1987 jako odpověď na nezaměstnanost a hladomor
způsobený potyčkami mezi vládou a povstalci. Zaměřilo se na výrobu ručního papíru
z místních zdrojů. Dnes zaměstnává 270 lidí, a vyrábí různé druhy papíru, krabiček,
pozunámkových bloků z ručního papíru do něhož jsou vlisovány místní rostliny a listy
stromů. Lidé mají možnost pracovat v místě, kde se narodili, mají přístup k elektřině,
lékařské péči, probíhá pro ně výuka angličtiny a práce na počítači. Zaměstnanci, kteří
mají zájem, se mohou stát podílníky sdružení.
Tea Promoters, Indie
Dardžilinský čaj je proslulý po celém světě. V roce 1990 si soukromá společnost
TPI pronajala od indické vlády jednu z tamních velmi zanedbaných čajových plantáží.
Pracovníci z plantáže Samabeong provozovali samozásobitelské pěstování potravin a
prodávali ručně zpracovávaný čaj. Během let se stali silným společenstvím. Ředitel TPI a
také bývalý správce čajové plantáže Brídž Mohan se rozhodl, že to je příležitost
98

k zavedení nového přístupu – ekologickému pěstování čaje a sociálnímu rozvoji. A co
více, nechtěl to dělat pro pracovníky, ale spolu s pracovníky. Zanedbaná plantáž byla
ideální pro ekologickou produkci, protože dlouhá léta nebyla nijak chemicky ošetřována;
také sociální rozvoj, zvláště školství bylo velmi zanedbáváno.
V důsledku nepřítomnosti vlastníka či správce si pracovníci sami vytvořili správní
radu, která nyní ve spolupráci s novým nájemcem probrala potřebná opatření na zavedení
novinek. Tato první správní rada se stala modelovým příkladem pro další Fair trade
plantáže a její činnost vedla k mnoha pozitivním změnám v této oblasti. V současné době
stojí v Samabeongu společenské centrum s knihovnou, kde si pracovníci mohou číst či
sledovat televizi; centrum slouží také jako místo pro shromáždění odborů a původně
sloužilo také jako škola. Dnes je zde také střední škola zaměřená na pěstování čaje
otevřená všem dětem z okolí. Jsou zde zaměstnáni kvalifikovaní učitelé poskytující
dobré vzdělání místním lidem. Kromě sociálních přínosů bylo také vysazeno mnoho
nových čajových keřů a více než 20 000 stromů jako protierozní ochrana a zdroj
palivového dříví. Staví se stanice pro zpracování bioplynu. Funguje zde továrnička
zpracovávající a balící čaj rovnou pro konečné spotřebitele, která dává práci 24 ženám.
Tato proměna trvala méně než 10 let.
Toledo Cocoa Growers Association, Belize
Toledské sdružení pěstitelů kakaa je sdružení farmářů pěstujících v malé
středoamerické zemi Belize na pobřeží Mexického zálivu kakaové boby. Pěstují je bez
použití pesticidů a z jejich bobů se vyrábí speciální zlatá mayská čokoláda s příměsí
místní přírodní vanilky, obsahující až 70 % kakaa, což znamená o to méně cukru. Kromě
toho je z kakaa vyráběn také místní nápoj zvaný „kukuh„ – složený z kakaa, pomerančů,
vanilky a nového koření. S pomocí britské firmy, která tuto čokoládu a nápoj vyrábí a
prodává v Británii mohou tak belizští farmáři pokračovat v tradičním pěstování kakaa –
v zástinu vyšších stromů bez použití chemických prostředků s respektem k dalším
obyvatelům pralesa. Za pomoci peněz, které získali prodejem, mohli opravit střechy
svých domů. Jejich dalším plánem je oprava cesty do vesnice, kde žijí. Dosud museli
nosit pytle s kakaem k nejbližší silnici na zádech, neboť do vesnice se nebylo možno
dostat.
Vybráno z materiálů CTM Altromercato a Fairtrade Foundation
99

Anotace
Práce shrnuje zásady konceptu Fair trade – sociálně a environmentálně
přijatelného obchodu se znevýhodněnými výrobci z rozvojových zemí. Zařazuje tento
koncept do kontextu ostatních pokusů o spravedlivější poměry mezinárodního obchodu
Shrnuje informace o jeho historii, podává přehled o jeho současných podobách a
aktivitách v jednotlivých zemích. Ukazuje neudržitelnost současného volného obchodu
na příkladech kávy, čaje, kakaa, banánů, rýže, cukru, řemeslných výrobků a bavlny.
Poukazuje na možnosti a příležitosti pro tento rozšířený koncept v České republice.
Snaží se rozpoznat budoucí trendy, které se v rámci Fair trade objevují a které by mohly
hrát v budoucnu významnou roli, například jeho postupné sbližování s ekologickým
zemědělstvím a certifikací lesnictví. I přes množství v práci zmíněných problémů a
omezení nalézá oprávněnost a prokazatelnou sociální a environmentální prospěšnost Fair
trade.
Resumé
The Past, the Present and Perspectives of Fair Trade in Europe and its
Opportunities in the Czech Republic
This thesis gives a summary of the basic principles of Fair Trade – not-for-profit
trade with disadvantaged Third World producers in a socially and environmentally
acceptable way. It places this concept into the wider context of other attempts at making
international trade fair. It summarizes information about its history, gives an overview of
the current situation and its activities in particular countries. It shows the ways in which
free trade is unsustainable, as we can see on the international stage with regard to coffee,
tea, cocoa, bananas, rice, sugar, handicrafts and cotton. It points out the possibilities and
opportunities for this widespread concept in the Czech Republic. It tries to find out
future trends that are already appearing now and how these could play an important role
in the future. One such example is the gradual convergence to organic agriculture and
the adaptation of forestry certifications. It shows the legitimacy and substantial social
and environmental value of Fair Trade in spite of its numerous problems and limitations.
100