Úvodní seminář - Univerzita Komenského

Dějiny SSSR a Ruska.
Problémy, prameny a interpretace
Bratislava, Univerzita Komenského
2012/2013

Úvodní slovo:
Úvodní seminář
George F. Kennan a ruský pocit nejistoty
Vědomostní test
Diskuse o náplni semináře
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 2

George F. Kennan a ruský pocit nejistoty I.
George Frost Kennan
* 16/02/1904
† 17/03/2005
1929 studium v Berlíně ruské
historie a jazyka
1933 začíná pracovat v Moskvě
1938/39 velvyslanectví v Praze
1939/41 působí v Berlíně
1944/46 opět v Moskvě
1946 „Long telegram“
1947 „The Source of Soviet
Conduct“
1952 velvyslanec v Moskvě
1961/63 velvyslanec v Bělehradu
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 3

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty II.
Long telegram, 22 February 1946
http://www.gwu.edu/~nsarchiv/coldwar/documents/episode-1/kennan.htm
The Source of Soviet Conduct, Foreign Affairs, 1947
http://www.historyguide.org/europe/kennan.html
Kennan, George F. (1951), American Diplomacy, 1900–1950, Chicago: University of Chicago Press,
OCLC 466719
Kennan, George F. (1956), Russia Leaves the War, Princeton: Princeton University Press, OCLC
1106320
Kennan, George F. (1958), Russia, the Atom, and the West, New York: Harper, OCLC 394718
Kennan, George F. (1961), Russia and the West under Lenin and Stalin, Boston: Little, Brown and
Company, OCLC 253164
Kennan, George F. (1967), Memoirs: 1925–1950, Boston: Little, Brown and Company, OCLC 484922.
Kennan, George F. (1972), Memoirs: 1950–1963, Boston: Little, Brown and Company, OCLC 4047526.
GADDIS, John, W. George F. Kennan: An American Life. Penguin Group US, 2011, 800
p. ISBN 978-1-59420-312-1.
Srovnej:
The Novikov Telegram, 27 September 1946
http://academic.brooklyn.cuny.edu/history/johnson/novikov.htm
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 4

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty III.
1945
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 5

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty IV.
22/02/1946
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 6

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty V.
05/03/1946
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 7

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty VI.
Struktura „Long Telegram“
Basic features of post-war Soviet outlook.
Background of this outlook.
Its projection in practical policy on official level.
Its projection on unofficial level.
Practical deductions from standpoint of US policy.
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 8

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty VII.
Part 1: Basic Features of Post War Soviet Outlook, as Put
Forward by Official Propaganda Machine
SSSR žije v antagonistickém kapitalistickém obklíčení
syndrom obklíčené pevnosti
strach z okolního světa: naši poznají, že „tam“ je lépe
oni poznají, jak na tom skutečně jsme
Rozpory kapitalistického světa vedou k válce
válka mezi kapitalistickými zeměmi, agrese proti SSSR
Máme i přátele na Západě
komunistické strany vs. socialisté sociální demokraté
imperialistickou válku přeměnit v revoluci v kapitalistických zemích
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 9

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty VIII. a
Part 2: Background of Outlook
„it does not represent natural outlook of Russian people“
jde o stranickou linii masivně propagovanou a hlídanou
Západ má ale co do činění se zastánci stranické linie
Premisy stranické linie nejsou správné
mírová koexistence je možná
konfrontaci před WWII a WWII nepřeměnil SSSR na revoluci, ale bojoval
po boku Spojenců (!?)
analýza situace v zahraničí není objektivní a je stavěna na „basic inner-
Russian necessities“
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 10

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty VIII. b
„At bottom of Kremlin's neurotic view of world affairs is traditional and
instinctive Russian sense of insecurity“
mírumilovní rolníci vs. kočovníci
setkání s ekonomicky vyspělejším Západem
nejen „insecurity“ ale také „uncertainity“
MASTNY, Vojtech. The Cold War and Soviet Insecurity: The Stalins Years.
Oxford Press: 1998. 285 p. ISBN: 978-0195126594
It was no coincidence that Marxism, which had smoldered ineffectively
for half a century in Western Europe, caught hold and blazed for first
time in Russia.
nikdy nepoznalo přátelské okolí, proto blízká teorie o nemožnosti řešení
ekonomických konfliktů evoluční cestou
vysoký cíl, opravňuje prostředky. Bez marxismu obyčejní krutovládci
socialismus porazí kapitalismus (vnitřní problémy, rána z milosti)
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 11

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty VIII. c
„Many of them are too ignorant of outside world and mentally too dependent to
question [apparent omission] self-hypnotism, and who have no difficulty making
themselves believe what they find it comforting and convenient to believe.“
utajování a konspirační teorie vyvolávají otázku, s jakými informacemi nakonec
vedení pracuje
„I for one am reluctant to believe that Stalin himself receives anything like
an objective picture of outside world.“
marxismus v podstatě mohl navázat na učení o třetím Římu
bolševici navázali jak na samoděržaví, tak pravoslaví
BERĎAJEV, Nikolaj.Alexandrovič. Prameny a smysl ruského komunismu.
1. vyd. Praha: Prostor, 2012, 217 s. ISBN 978-80-7260-262-9.
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 12

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty IX.
Part 3: Projection of Soviet Outlook in Practical Policy on Official Level
vnitřní politika:
síla a prestiž SSSR
intenzivní militarizace ekonomiky
maximální rozvoj armády
demonstrace úspěchů pro vnější svět
vysoký stupeň utajování všeho
snaha skrýt slabá místa
zahraniční politika:
rozšiřování sféry vlivu (sousedé, rozšíří-li se politický vliv – další regiony)
snaha oslabovat vliv západních zemí v koloniích
využívání mezinárodních organizací (OSN)
posilování vlivu velvyslanectví, tam kde je možné čelit Západu
tendence SSSR i jeho satelitu k autarkní ekonomice
kulturní politika formální „with superabundance of vodka and speeches“
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 13

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty X.a
Part 4: Following May Be Said as to What We May Expect by Way of
Implementation of Basic Soviet Policies on Unofficial, or
Subterranean Plane, i.e. on Plane for Which Soviet Government
Accepts no Responsibility
mezinárodní komunistické hnutí, pod kontrolou Moskvy
kde není komunistických stran tak velký, komunisté pomáhají jednotlivě
organizace, které Moskva může infiltrovat (odbory, mládežnické organizace,
kulturní skupiny)
mezinárodní organizace, kde je možné získat vliv
pravoslavná církev v zahraničí
panslavisté
vlády zemí, které jsou připraveny se podřídit SSSR (Bulharsko, Jugoslávie,
Čína)
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 14

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty X.b
Využití aparátu:
podrývání politického a strategického potenciálu hlavních západních zemí
oslabení národní bezpečnosti
zvyšování sociálního a ekonomického napětí
posilování konfrontace místo vyjednávání
posilování napětí v koloniích
násilné akty
využívání liberálních hnutí na Západě
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 15

G. F. Kennan a ruský pocit nejistoty X.c
maximální snaha postavit proti sobě hlavní západní země
antiamerická propaganda v Anglii a naopak
u Evropanům snaha vybudit nenávist proti oběma dvěma
rozrušit jakoukoliv snahu o sjednocování, kde by nebyl SSSR
„In general, all Soviet efforts on unofficial international plane will be
negative and destructive in character, designed to tear down sources of
strength beyond reach of Soviet control.“
neexistuje kompromis s konkurujícími státy
konstruktivní vztahy jen když komunistická moc bude dominovat
neustálá snaha o infiltraci
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 16

Vstupní test
1. Přiřaďte k sobě původní jména a pseudonymy významných představitelů bolševiků:
o Uljanov ○ Lenin
o Skrjabin ○ Molotov
o Džugašvili ○ Stalin
o Bronštejn ○ Trockij
2. Co mají společného tyto smlouvy?
o Brest-litevská smlouva (1918)
o Rapallská smlouva (1922)
o Pakt Ribbentrop-Molotov (1939)
3. Která z těchto osob spolehlivě neměla nic společného s Leninem?
o Naděžda Krupská
o Ines Armandová
o Anna Achmatova
o Alexandra Kolontajová
4. Georgij Gapon, Krvavá neděle a Petrohrad se váží k události:
o Únorová revoluce 1905
o vypuknutí Velké války 1914
o Říjnová revoluce 1917
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 17

5. Říjnová (Októbrová) revoluce se uskutečnila
o IX. měsíc roku 1917
o X. měsíc roku 1917
o XI. měsíc roku 1917
6.Uveďte, o jakou organizaci se jedná, a zkuste seřadit její mutace v chronologickém
pořádku:
o VČK Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией и саботажем при
Совете народных комиссаров РСФСР (1917-1922)
o GPU Государственное политическое управление при Народном комиссариате внутренних дел
РСФСР (1922-1923)
o OGPU Объединённое государственное политическое управление при Совете народных
комиссаров СССР (1923-1934)
o NKVD Народный комиссариат внутренних дел СССР (1934-1946)
7. Seřaďte chronologicky za sebou vůdce strany či země:
Lenin 1917-1924
Stalin 1924-1953
Chruščov 1953-1964
Brežněv 1964-1982
Andropov 1982-1984
Černěnko 1984-1985
Gorbačov 1985-1991
Jelcin 1991-1999
Putin 2000-2008
Medvěděv 2008-2012
Putin 2012
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 18

8. Kdo z těchto ruských/sovětských spisovatelů není laureátem Nobelovy ceny?
o Pasternak Boris 1958 za významný počin jak v oblasti současné poezie, tak i v oblasti velké
tradice ruské epiky (Doktor Živago)
o Mandelštam Osip
o Brodskij Josif 1987 za všeobjímající autorství, prodchnuté jasným myšlením a básnickou
intenzitou
o Akunin Boris
o Šolochov Michail 1965 za uměleckou sílu a integritu, v jeho eposu Don, ve kterém ztvárnil
historickou fázi v období ruských lidí (Tichý Don)
o Solženicyn Alexandr 1970 za etickou sílu, se kterou následuje stěžejní tradice ruské
literatury (Souostroví Gulag)
o Bunin Ivan 1933 za přísnou uměleckost s jakou nese klasické ruské tradice v próze (Život
Alexeje Arseněva)
9. Knihy The Great Terror: Stalin's Purge of the Thirties (1968) a Great Terror The
Harvest of Sorrow: Soviet Collectivization and the Terror-Famine (1986)napsal:
o Robert Conquest
o Richard Pipes
o Orlango Figes
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 19

10. Na přelomu let 1942/1943 se odehrála vojenská operace, která v podstatě
rozhodla o výsledku II. světové války na východní frontě. Šlo o operaci, která
se odehrála u města:
o Leningrad
o Moskva
o Stalingrad
o Kursk
11. Na které konferenci spojenců se rozhodovalo o poválečném osudu
Československa?
o Teherán (1943)
o Jalta (1945)
o Postupim (1945) potvrzení odsunu Němců
12. Uveďte, o jakou organizaci se jedná, a zkuste seřadit její mutace v
chronologickém pořádku:
o Российская социал-демократическая рабочая партия 1898
o Российская социал-демократическая рабочая партия (большевиков) 1917-1918
o RKS(b) – РКП(б) Российская Коммунистическая партия (большевиков) 1918-1925
o VKS(b) – ВКП(б) Всесоюзная коммунистическая партия (большевиков) 1925-1952
o KSSS- КПСС Коммунистическая партия Советского Союза 1952-1991
o KSRF – КПРФ Коммунистическая партия Российской Федерации od 1993
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 20

13. Chruščovova kritika Stalina se odehrála na dvou sjezdech KSSS. Na kterých?
Tato kritika vešla do dějin jako:
o XIX. a XX.
o XX. a XXI.
o XX. a XXII. 1956 a 1961
o kritika některých nezákonných praktik soudruha
Stalina
o kritika kultu osobnosti
o kritika některých přehmatů v době kolektivizace
14.Pojem celiny je spojen se jménem:
o Stalin
o Chruščov
o Brežněv
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 21

16. Které z následujících událostí se neodehrály v době, kdy byl generálním
tajemníkem KSSS L.I. Brežněv?
o intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa 1968
o intervence do Afganistánu 1979 – 1989
o sestřelení výzvědného letounu USA U-2 1960 (Chruščov)
o sestřelení jihokorejského civilního letadla KAL 007 roku 1983 (Andropov)
o karibská krize 1962 (Chruščov)
17. Přiřaďte k sobě starý a nový název přejmenovaných
sovětských měst:
o Stalingrad ○ Volgograd
o Leningrad ○ Sankt-Peterburg
o Kujbyšev ○ Samara
o Gorkij ○ Nižnyj Novgorod
o Molotovsk ○ Severodvinsk
18.Politika glasnosti, která se stala jedním ze symbolů
perestrojky, byla mimo jiné spojena s:
o přepracováním pětiletých plánů
o zveřejňováním platů nejvyšších státních a stranických představitelů
o zaplňováním bílých míst v sovětské historii
o novou pozicí k sovětským satelitům
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 22

19. Rozpad Sovětského svazu znamenal vznik nových států na základě bývalých
svazových republik. Kolik těchto svazových republik bylo?
o 13
o 14
o 15
o 16
20. Termín “blízké zahraničí“ byl zaveden ministrem zahraničních věcí:
o AndrejemGromykem
o Vjačeslavem Molotovem
o Andrejem Kozyrevem
o Igorem Ivanovem
… a znamenal:
o vymezení sféry vlivu Moskvy v sousedních zemích
o prostor za železnou oponou
o území konfliktu s Čínskou lidovou republikou za řekou Usuri
o vymezení vlivu Moskvy v jejích komunistických satelitech
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 23

Diskuse o náplni semináře I.
• S jakými očekáváními jste se rozhodli pro tento seminář?
• Cíle:
orientace v dějinách SSSR;
přehled o „problematických“ místech v dějinách SSSR;
přehled a analýza literatury k dějinám SSSR;
přehled archivů k dějinám SSSR;
kam dále jít pro informaci;
…
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 24

Diskuse o náplni semináře II.
• Výstupy:
vypracování výběrové bibliografie ke zvolenému tématu;
popis a předběžná analýza zvoleného problému;
jak na to?
• Průběh semináře:
úvodní slovo;
prezentace bibliografie. Prameny (jaké a kde je hledat).
Další zdroje;
popis problému ke studiu;
metoda výzkumu
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 25

2. Seminář
1905 – 1917. Tři revoluce s třemi různými konci.
Kontinuita či diskontinuita ve vývoji Ruska na počátku XX. století.
3. Seminář
Lenin-Trockij-Stalin. Tři vůdci, tři perspektivy a tři různé osudy.
Různé koncepty dalšího vývoje Ruska. Byl Stalin nástupcem Lenina či zničil jeho dílo? Nabízel
Trockij lepší variantu?
4. Seminář
Vznik SSSR. Svazek bratrských národů nebo umělý a násilný konstrukt?
Svoboda národům nebo budování nového impéria? Miny zpomalené reakce.
5. Seminář
Kolektivizace a industrializace. Jeden krok k socialismu, druhý k silnému státu.
Holodomor v Ukrajině: genocida ukrajinského národa nebo „jen“ zločin komunismu? Skok vpřed, ale
za jakou cenu?
6. Seminář
„Velký teror.“ Exces nebo systém vlády?
Může mít teror smysl? Vývoj interpretace stalinského řízení společnosti.
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 26

7. Seminář
Druhá světová válka. Vstup SSSR do velké mezinárodní politiky.
Pakt Ribbentrop-Molotov. Vznik komunistického bloku.
8. Seminář
Nikita Segejevič Chruščov. První pokus o destalinizaci.
Boj o moc v nejvyšším vedení a destalinizace jako jeden z jeho nástrojů. Otřesy systému doma i v
zahraničí.
9. Seminář
Brežněvovská stagnace. Počátek konce.
Vnější i vnitřní krize systému. Jistota v zítřejším dni, přežívající mýtus nebo smutná realita vývoje
Ruska?
10. Seminář
Perestrojka: poslední pokus o záchranu komunismu v SSSR.
Glasnosť, nové myšlení. Měl Gorbačov šanci na úspěch?
11. Seminář
Rozpad SSSR. Budování demokracie a tržní ekonomiky v jelcinském Rusku.
Zpochybnění demokracie v očích Rusů. Zmařená šance, nebo zákonitý vývoj?
3/9/2013 Dějiny SSSR a Ruska 27