Průzkum rybí obsádky nádrže Nové Mlýny III v roce 2008

Průzkum rybí obsádky
nádrže Nové Mlýny III
v roce 2008
Stručné shrnutí výsledků pro obhospodařovatele a
odbornou veřejnost
M. Prchalová, J. Kubečka, M. Tušer,
J. Frouzová, M. Jankovský, M. Muška
Terénní spolupráce a spolupráce při zpracování:
J. Beneš, E. Bouše, J. Černý, E. Hohausová, J. Jan,
O. Jarolím, L. Kočvara, M. Kratochvíl, J. Svobodová,
L. Veselý, J. Zima
České Budějovice, květen 2009
Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
HYDROBIOLOGICKÝ ÚSTAV
pracovní skupina FishEcU
Na Sádkách 7
České Budějovice 370 05
tel.: +420 385 310 262
fax: +420 385 310 248
email: hbu@hbu.cas.cz
http://www.hbu.cas.cz/fishecu/

ÚVOD A METODIKA
V rámci situačního monitoringu stojatých povrchových vod v České republice
proběhlo v roce 2008 sledování rybích obsádek deseti nádrží. Veškeré práce proběhly
podle jednotné metodiky (Kubečka a Prchalová, 2006).
Dle této metodiky byly použity tři způsoby vzorkování ryb: odlovy
mnohoočkovými tenaty, odlovy hlubinným elektrickým agregátem a kvantitativní
sledování vědeckým echolotem. Pro tenata a pro elektrický agregát není v současné
době znám způsob přepočtu úlovku na absolutní početnost nebo biomasu ryb, takže
lze jejich úlovky sledovat z hlediska druhového složení a relativní početnosti.
Navzdory přívlastku „hlubinný“ lze úlovky elektrického agregátu považovat za
charakteristické pro nejmělčí partie nádrže do hloubky cca jednoho metru. Naopak
tenata vzorkují prakticky všechny habitaty nádrže až do největších hloubek. Pro první
přiblížení jsou úlovky tenat rozděleny do dvou kategorií – úlovky tenat bentických a
pelagických. Bentická tenata vzorkují dnové habitaty nádrže (~ bentické habitaty, do
výšky 1,5 m nade dnem), zatímco pelagická tenata vzorkují volnou vodu nádrže (~
pelagické habitaty ležící nad bentickými habitaty). Podrobnější popis viz Kubečka a
Prchalová (2006). Metodika je přístupná ke stažení na internetové adrese:
http://www.ochranavod.cz/
(Monitoring / Metodiky, normy / Přehled akceptovaných metodik stojatých vod /
Ryby)
Lovem nepoškozené ušlechtilé ryby byly vráceny zpět do vody. Usmrcené ryby
bez rybářské míry byly předány do zpracovny ryb Rybářství Pohořelice.
Jelikož patří všechny tři novomlýnské nádrže mezi velmi zarybněné, doba
expozice tenat byla zkrácena, aby byl podchycen pouze večerní vrchol aktivity ryb.
Obvykle se tenata exponují od večera do rána tak, aby byly pokryty oba tj. večerní i
ranní vrcholy aktivity ryb. Na velmi zarybněných vodách však rychle dochází
k zaplnění tenat (saturaci) a delší doba instalace nepřináší lepší výsledky (Olin a kol.,
2004). Početnosti a biomasy úlovků tenat zahrnují tedy pouze večerní vrchol aktivity
ryb.
Každá nádrž byla podle uvedené metodiky rozdělena na několik lokalit, které
byly celé prozkoumány vědeckým echolotem. Na každé z lokalit byla vybrána
charakteristická oblast, ve které byla exponována tenata (dle přítomných hloubek
dané oblasti) a loveno elektrickým agregátem. Vzorkované lokality byly vybírány tak,
aby pokrývaly podélný gradient výskytu ryb, který je v našich nádržích jedním
z nejdůležitějších faktorů řídících množství a druhové složení ryb (Vašek a kol., 2004;
Prchalová a kol., 2008). Poloha vzorkovaných lokalit je uvedena na Obrázku 1.
1

VÝSLEDKY
Semikvantitativní a kvantitativní údaje o rybí obsádce jsou uvedeny v Tabulce 1.
V tenatních úlovcích a v úlovcích z elektrolovu jsou zvlášť uvedeny ryby tohoroční
(0+ ryby) a zvlášť ryby starší. Tohoroční ryby často představují značnou část úlovků
tenat, avšak výpovědní schopnost informací o tohoročních rybách je omezena
vysokou velikostní selektivitou tenat vůči těmto rybám (Prchalová a kol., 2009).
Případnou interpretaci těchto údajů je lépe provádět ve spolupráci s odborníky.
Úlovky starších ryb na jednotku úsilí jsou přímočařejším ukazatelem množství ryb.
Ze srovnání jednotlivých lokalit vyplynulo, ze nejvyšší početnost a biomasa ryb
v úlovcích bentických tenat byla nalezena na lokalitě NMIII 2 (1019 ks resp.
137 kg/1000 m 2 ). Na této lokalitě bylo uloveno maximální množství jak starších tak
tohoročních ryb. Obě dvě lokality, na kterých bylo loveno pelagickými tenaty,
vykazují srovnatelné celkové množství ryb. Avšak na lokalitě NMIII 4 bylo uloveno
cca dvakrát tolik tohoročních ryb než na lokalitě NMIII 1. Na lokalitách, kde se
instalovala zároveň bentická a pelagická tenata, bentická tenata ulovila vždy nižší
počet starších ryb, ale vždy vyšší počet tohoročních ryb na jednotku úsilí v porovnání
s pelagickými tenaty. Průměrný úlovek bentických tenat na celou nádrž činil 449 ks
resp. 84 kg/1000 m 2 a úlovek pelagických tenat byl 391 ryb resp. 130 kg/1000 m 2 .
Celkem bylo instalováno 1800 m 2 bentických a 900 m 2 pelagických tenat.
Úlovky elektrickým agregátem byly nejvyšší stejně jako u tenat na lokalitě
NMIII 2 (128 ks resp. 7 kg/100 m proloveného pobřeží). Úlovky na ostatních
lokalitách se pohybovaly v rozmezí 24 až 49 ks resp. 1,2 až 2,6 kg/100 m. Průměrný
úlovek na celou nádrž činil 61 ks a 3,2 kg/100 m. Na všech lokalitách byly úlovky
starších ryb vyšší než úlovky ryb tohoročních. Celkově bylo proloveno 1900 m
pobřeží.
Z výsledků hydroakustického sledování vyplývá, že odhadnuté početnosti a
biomasy byly poměrně srovnatelné mezi jednotlivými lokalitami. Nejvyšší početnost
byla zaznamenána na lokalitě NMIII 1, nejvyšší biomasa na lokalitě NMIII 4. Průměr
za celou nádrž činil 1893 ks/ha a 805 kg/ha. Celkem bylo prozkoumáno 14,5 miliónů
m 3 objemu nádrže.
Tabulka 2 uvádí druhové složení úlovků bentických tenat. Celkem bylo uloveno
11 druhů ryb a dva kříženci. Nejpočetnějším druhem byl cejnek malý, který
představoval 50 % průměrné početnosti starších ryb. Dalšími důležitými druhy byly
ježdík obecný s 14 % a plotice obecná s 13 %. Čtvrtým nejvýznamnějším druhem byl
okoun říční s 9 %, pátým cejn velký s 8 % a šestým candát obecný s 2 %. Prvních pět
nejvýznamnějších druhů a ouklej obecná byly uloveny na všech lokalitách, candát
nebyl uloven na lokalitě NMIII 2. Na všech lokalitách byl nejpočetnější cejnek a jeho
početnost byla nejvyšší na lokalitě NMIII 2. Zajímavé druhové složení vykazovala
2

lokalita NMIII 4 tj. lokalita nejblíže hráze s nádrží Nové Mlýny II, kde byl druhým
nejpočetnějším druhem candát a třetím ježdík. Kapr byl uloven pouze na lokalitách
NMIII 3 a 4, přičemž na NMIII 4 byla jeho početnost vyšší než na NMIII 3. Průměrně
kapr představoval půl procenta početnosti. Bolen dravý se objevil v úlovku pouze na
lokalitě NMIII 4.
V úlovcích pelagických tenat bylo zaznamenáno pouze osm druhů, přičemž cejn
siný a ostroretka stěhovavá nebyli uloveni do bentických tenat (Tabulka 3). Na všech
lokalitách byla nejpočetnější ouklej obecná, která v průměru představovala 57 %
početnosti starších ryb. Dalšími početnými druhy byly cejn velký s 20 a cejnek malý
s 19 % početnosti. Podíly dalších druhů byly nižší než 2 %. Cejn siný a ostroretka byli
uloveni pouze na lokalitě NMIII 1 a kapr jen na lokalitě NMIII 4. Ostatní druhy se
vyskytovaly na obou lokalitách.
Tabulka 4 obsahuje druhové složení vzorků společenstva starších ryb uloveného
elektrolovem. Celkem bylo uloveno 14 druhů. Nejpočetnějším druhem byla ouklej,
která v průměru představovala 46 % početnosti. Ouklej byla nejdůležitějším druhem
na lokalitách NMIII 2 a 4 a druhým nejvýznamnějším druhem na lokalitě NMIII 3,
kde na prvním místě byl bolen. Na lokalitě NMIII 1 se ouklej vůbec nechytla.
V průměru druhým nejpočetnějším druhem byl bolen, jehož početnost byla nejvyšší
na lokalitě NMIII 3. Třetím nejpočetnějším druhem byl okoun říční, jehož maximální
množství bylo uloveno na lokalitě NMIII 1, kde byl zároveň nejdůležitějším druhem.
Kapr byl čtvrtým nejpočetnějším druhem a představoval 3,6 % početnosti a byl těsně
následován jelcem jesenem s 3,5 %. Kapr byl nejpočetnější na lokalitě NMIII 4.
Bolen, okoun a jesen byly jediné druhy, které byly uloveny na všech lokalitách.
Nejvíc druhů bylo zaznamenáno na lokalitě NMIII 4. V porovnání s úlovky tenat byly
elektrolovem zaznamenány druhy jako úhoř, hlavačka mramorovaná, jelec jesen,
štika, sumec, které nebyly do tenat uloveny. Na druhou stranu v úlovcích elektrolovu
chyběl lín, který byl uloven pouze do tenat. Z toho plyne, že společenstvo obývající
jiné habitaty v rámci jedné nádrže je velmi různorodé. Svou roli hraje také druhová
selektivita tenat i elektrolovu – např. do tenat se velmi obtížně loví úhoř a štika, a
proto často v úlovcích tenat chybí, i když jsou na lokalitě přítomni. Jedinci hlavačky
jsou zase příliš malí a proplouvají i nejmenšími očky tenat.
Tabulka 5 uvádí přehled celkového množství ryb odhadnutého
hydroakustickými metodami na všech nádržích během monitoringu v roce 2008.
Výsledky byly spočteny váženým způsobem – početnosti a biomasy na jednotlivých
lokalitách byly pováženy plochou těchto lokalit. Odhadnutá početnost ryb v nádrži
Nové Mlýny III byla v porovnání s ostatními nádržemi vysoká (1893 ks/ha).
Odhadnutá biomasa byla naopak nejvyšší (805 kg/ha). Vždy je třeba mít na paměti, že
v nádrži samé jsou velké rozdíly v množství ryb a že je třeba vzít v potaz tuto
variabilitu jak při vzorkování, tak při interpretaci výsledků.
V porovnání nádrží novomlýnské soustavy byla početnost na Nových Mlýnech
III střední – cca dvakrát nižší než na Nových Mlýnech I a jedenapůlkrát vyšší než na
3

Nových Mlýnech II. Biomasa byla srovnatelná s Novými Mlýny II a zhruba o
200 kg/ha vyšší než na Nových Mlýnech I. V úlovcích tenat bylo na Nových Mlýnech
III zaznamenáno stejně druhů jako na Nových Mlýnech I, a to 14, což bylo o dva
druhy více než na Nových Mlýnech II. Elektrolovem zde bylo uloveno nejméně
druhů, a to 14, z celé soustavy novomlýnských nádrží, kde byl celkový počet druhů
16. V porovnání s Novými Mlýny I se zde navíc chytla ostroretka, jelec jesen a tloušť.
Nebyli však zaznamenáni hrouzci, karasi a perlín. V porovnání s Novými Mlýny II
byli navíc v úlovcích lín, jelec tloušť a kříženci a chyběli karasi a hrouzci.
V úlovcích tenat a elektrolovu bylo celkově zaznamenáno 17 rybích druhů a dva
kříženci. Nejvyšší počet druhů – 33 – je publikován v příspěvku Luska a kol. (1994,
in Pecín, 2000), který zahrnuje i období po napuštění nádrže, které se vyznačuje
přítomností druhů říčních, které jsou později nahrazeny druhy tolerujícími stojaté
podmínky nádrže. Oproti tomuto výčtu nebyl v roce 2008 na nádrži Nové Mlýny II
zaznamenán žádný lososovitý či síhovitý druh, slunka obecná Leucaspius delineatus,
perlín ostrobřichý Scardinius erythrophthalmus, nepůvodní střevlička východní
Pseudorasbora parva, hrouzek obecný Gobio gobio gobio a hrouzek běloploutvý
Romanobogio belingi, ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus, parma obecná
Barbus barbus, podoustev říční Vimba vimba, hořavka duhová Rhodeus sericeus,
nepůvodní amur bílý Ctenopharyngodon idella, tolstolobik bílý Hypophthalmichthys
molitrix a tolstolobec pestrý Aristichthys nobilis; karasi obecný Carassius carassius a
stříbřitý C. gibelio. V roce 2008 jsme však oproti výše zmiňovanému výčtu
zaznamenali na Nových Mlýnech III hlavačku mramorovanou. Tento druh byl poprvé
v českých vodách nalezen na nádrži Nové Mlýny I v roce 1994 (Lusk a Halačka,
1995) a od té doby se šíří po řece Dyji i do dalších míst. Další průzkumy prováděné
na nádrži Nové Mlýny III v období, kdy už byla rybí obsádka stabilizována po
napuštění, zaznamenaly počet druhů 6 až 9 (Prokeš a Baruš, 1994; Jurajda a kol.,
1997; Pecín, 2000; Jurajda a Regenda, 2004).
Poděkování
Zpracování této zprávy pro uživatele bylo podpořeno grantem CZ0091 z Islandu,
Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Finančního mechanismu EHP a finančního
mechanismu Norska.
Citovaná literatura
Jurajda, P., Reichard, M., Hohausová, E., 1997. A survey of inshore 0+ juvenile fish community in the
Nové Mlýny lowland reservoir, Czech Republic. Folia Zoologica 46, 279-285.
Jurajda, P., Regenda, J., 2004. Littoral 0+ fish assemblges in three reservoirs of the Nové Mlýny dam
(Czech Republic). Czech Journal of Animal Sciences 49, 450-457.
Kubečka, J., Prchalová, M., 2006. Metodika odlovu a zpracování vzorků ryb stojatých vod. VÚV
T.G.M., Praha, 22 stran.
4

Lusk, S., Halačka, K., Lusková, V., 1994. Ichtyologicko-rybářské poznatky o vodním díle Nové Mlýny
na řece Dyji. In: Pellantová, J., Franek, M. (editoři), Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží
v období 1988-1993. ČUOP, Brno, 123-124.
Lusk, S., Halačka, K., 1995. The first finding of the tubenose goby, Proterorhinus marmoratus, in teh
Czech Republic. Folia Zoologica 44, 90-92.
Olin, M., Kurkilahti, M., Peitola, P., Ruuhijärvi, J., 2004. The effects of fish accumulation on the
catchability of multimesh gillnet. Fisheries Research 68, 135-147.
Pecín, M., 2000. Zhodnocení ichtyocenóz vodního díla Nové Mlýny. Diplomová práce. MZLU, Brno,
pp. 53.
Prchalová, M., Kubečka, J., Vašek, M., Peterka, J., Seďa, J., Jůza, T., Říha, M., Jarolím, O., Tušer, M.,
Kratochvíl, M., Čech, M., Draštík, V., Frouzová, J., Hohausová, E., 2008. Patterns of fish
distribution in a canyon-shaped reservoir. Journal of Fish Biology 73, 54-78.
Prchalová, M., Kubečka, J., Říha, M., Mrkvička, T., Vašek, M., Jůza, T., Kratochvíl, M., Peterka, J.,
Draštík, V., Křížek, J., 2009. Size selectivity of standardized multimesh gillnets in sampling
coarse European species. Fisheries Research 96, 51-57.
Prokeš, M., Baruš, V., 1994. Monitoring inchtyocenózy soustavy vodních nádrží Nové Mlýny. In:
Pellantová, J., Franek, M. (editoři), Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-
1993. ČUOP, Brno. 113-122.
Vašek, M., Kubečka, J., Peterka, J., Čech, M., Draštík, V., Hladík, M., Prchalová, M., Frouzová, J.,
2004. Longitudinal and vertical spatial gradients in the distribution of fish within a canyonshaped
reservoir. International Review of Hydrobiology 89, 352-362.
5

Tabulka 1. Výsledky průzkumu bentickými a pelagickými tenaty, elektrolovem a hydroakustického průzkumu nádrže v roce 2008. Výsledky
jsou uvedeny zvlášť pro ryby tohoroční (0+ ryby) a ryby starší, a to pro jednotlivé lokality nádrže (viz Obrázek 1). Jednotky a úsilí jsou uvedeny
v m 2 instalovaných sítí u tenat a v metrech proloveného pobřeží u elektrolovu.
Metodika NMIII 1 NMIII 2 NMIII 3
jednotky 0+ ryby Ryby starší Celkem 0+ ryby Ryby starší Celkem 0+ ryby Ryby starší Celkem
Bentická tenata početnost ks/1000 m 2 33,3 287,0 320,4 238,9 780,6 1019,4 86,1 411,1 497,2
biomasa kg/1000 m 2 0,3 75,7 76 1,8 135 136,7 0,7 90,8 91,4
Pelagická tenata početnost ks/1000 m 2 22,2 379,6 401,9 - - - - - -
biomasa kg/1000 m 2 0,2 134,9 135,1 - - - - - -
Elektrolov početnost ks/100 m 16,6 28,2 44,8 30,0 97,8 127,8 1,4 48,0 49,4
biomasa kg/100 m 0,2 2,4 2,6 0,3 6,7 7,0 0,01 1,2 1,2
Hydroakustika početnost ks/ha 2374,0 2055,8 1614,5
biomasa kg/ha 887,4 768,5 787,4
Metodika NMIII 4 Průměr pro celou nádrž Úsilí
jednotky 0+ ryby Ryby starší Celkem 0+ ryby Ryby starší Celkem
Bentická tenata početnost ks/1000 m 2 64,8 100,0 164,8 94,4 354,4 448,9 1800 m 2
biomasa kg/1000 m 2 0,6 52,3 52,8 0,7 83,5 84,3
Pelagická tenata početnost ks/1000 m 2 50,0 330,6 380,6 36,1 355,1 391,2 900 m 2
biomasa kg/1000 m 2 0,4 125 125,3 0,3 129,9 130,2
Elektrolov početnost ks/100 m 6,4 17,2 23,6 13,6 47,8 61,4 1900 m
biomasa kg/100 m 0,03 1,9 1,9 0,1 3,0 3,2
Hydroakustika početnost ks/ha 1782,9 1892,7 14,457 mil. m 3
biomasa kg/ha 889,1 805,1
6

Tabulka 2. Početnost jednotlivých druhů ryb starších než jeden rok ulovených do bentických tenat na jednotlivých lokalitách. Početnost je
uvedena v ks/1000 m 2 .
Druhy Vědecké jméno NMIII 1 NMIII 2 NMIII 3 NMIII 4 Průměr %
cejnek Blicca bjoerkna 144,4 388,9 238,9 31,5 178,3 50,3
ježdík Gymnocephalus cernuus 18,5 119,4 77,8 16,7 50,0 14,1
plotice Rutilus rutilus 38,9 136,1 22,2 9,3 46,1 13,0
okoun Perca fluviatilis 27,8 105,6 13,9 3,7 33,3 9,4
cejn velký Abramis brama 48,2 13,9 44,4 5,6 27,8 7,8
candát Sander lucioperca 1,9 5,6 18,5 7,2 2,0
ouklej Alburnus alburnus 5,6 8,3 2,8 9,3 6,7 1,9
kapr Cyprinus carpio 2,8 3,7 1,7 0,5
hybrid cejn x cejnek Abramis x Blicca 1,9 2,8 1,1 0,3
bolen Aspius aspius 1,9 0,6 0,2
lín Tinca tinca 2,8 0,6 0,2
hybrid plotice x cejnek Rutilus x Blicca 2,8 0,6 0,2
tloušť Squalius cephalus 2,8 0,6 0,2
Celkem 287,0 780,6 411,1 100,0 354,4 100
7

Tabulka 3. Početnost jednotlivých druhů ryb starších než jeden rok ulovených do pelagických tenat na jednotlivých lokalitách. Početnost je
uvedena v ks/1000 m 2 .
Druhy Vědecké jméno NMIII 1 NMIII 4 Průměr %
ouklej Alburnus alburnus 157,4 250,0 203,7 57,4
cejn velký Abramis brama 79,6 63,9 71,8 20,2
cejnek Blicca bjoerkna 129,6 5,6 67,6 19,0
plotice Rutilus rutilus 5,6 2,8 4,2 1,2
bolen Aspius aspius 1,9 5,6 3,7 1,0
cejn siný Abramis ballerus 3,7 1,9 0,5
kapr Cyprinus carpio 2,8 1,4 0,4
ostroretka Chondrostoma nasus 1,9 0,9 0,3
Celkem 379,6 330,6 355,1 100
8

Tabulka 4. Početnost jednotlivých druhů ryb starších než jeden rok ulovených elektrolovem na jednotlivých lokalitách. Početnost je uvedena
v ks/100.
Druhy Vědecké jméno NMIII 1 NMIII 2 NMIII 3 NMIII 4 Průměr %
ouklej Alburnus alburnus 64,0 17,4 6,6 22,0 46,0
bolen Aspius aspius 4,6 18,8 27,6 2,4 13,3 27,9
okoun Perca fluviatilis 19,0 4,8 1,0 1,0 6,4 13,5
kapr Cyprinus carpio 0,6 0,4 5,8 1,7 3,6
jesen Leuciscus idus 0,2 5,5 0,8 0,2 1,7 3,5
cejn velký Abramis brama 1,4 2,0 0,2 0,9 1,9
plotice Rutilus rutilus 0,6 2,3 0,7 1,5
cejnek Blicca bjoerkna 1,6 0,4 0,8
hlavačka mramorovaná Proterorhinus marmoratus 0,6 0,6 0,3 0,6
úhoř Anguilla anguilla 0,2 0,2 0,1 0,2
štika Esox lucius 0,3 0,1 0,1
ostroretka Chondrostoma nasus 0,3 0,1 0,1
tloušť Squalius cephalus 0,2 0,1 0,1
sumec Silurus glanis 0,2 0,1 0,1
Celkem 28,2 97,8 48,0 17,2 47,8 100
9

Tabulka 5. Přehled celkových početností a biomas zjištěných hydroakustickým průzkumem na nádržích vzorkovaných v rámci Směrnice o
vodách v roce 2008.
Nádrž Fláje Lipno Nové mlýny I Nové mlýny II Nové mlýny III Orlík Seč Těrlicko Vranov Žermanice
Početnost (ks/ha) 278,8 602,8 4383,1 1255,8 1892,7 1434,4 864,2 948,2 1549,1 4328,7
Biomasa (kg/ha) 7,4 42,3 592,9 799,3 805,1 181,1 117,7 98,3 137,0 225,4
Plocha (ha) 153 4780 528 1031 1668 2732 220 268 765 248
10

Obrázek 1. Rozdělení nádrže na jednotlivé vzorkované lokality. Čísla na toku
označují říční kilometry.
11