Hrdinové naší doby - Mladá fronta
10.02.2014 • Views
Share Embed Flag

Hrdinové naší doby - Mladá fronta

Hrdinové naší doby - Mladá fronta

Hrdinové naší doby - Mladá fronta

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
file.mf.cz

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

START NOW

Jistě, pane řediteli<br />

Proč mají nadnárodní<br />

firmy sklon dělat z Práce<br />

nesmyslnou otročinu<br />

a jak na ně vyzrát<br />

19. 9. 2011, číslo 07<br />

Už máte zlato?<br />

jak akcie Padají, stále<br />

víc lidí sPoléhá na<br />

bohatství Prověřené<br />

staletími<br />

Hrdinové naší <strong>doby</strong><br />

ZEN posadil ke kulatému stolu lídry světa<br />

byznysu, aby mluvili o svém boji s korupcí.<br />

A o tom, že jsou důležitější věci než zisk.<br />

Majitel firmy Adler Martin Hausenblas, finančník Karel Janeček, šéfka Ernst & Young<br />

Magdalena Souček a prezident Prague Business Clubu Luboš Drobík<br />

Stylový měS íčník. v ychází S deníkem mladá <strong>fronta</strong> e 15

Editorial<br />

Gold za všechny peníze<br />

V<br />

eíte, za co Západ kupuje od Arabů ropu? Ne za peníze. Nějaké<br />

potištěné papírky šejky nezajímají. Chtějí zlato. To je pro ně<br />

pravé bohatství. Na Arabský poloostrov se jim vozí přímo ze<br />

zlatých dolů. Největší obchod na planetě se tak odehrává pěkně po staru.<br />

Bez peněz. Surovina za surovinu. Je pravda, že celý byznys je trochu<br />

složitější, protože Západ nemůže dávat za ropu tolik zlata, kolik by odpovídalo<br />

jeho ceně na světových trzích, takže díky smlouvám s majiteli<br />

zlatých dolů se Arabům – už po dlouhé desítky let – dodává zlato jakoby<br />

levnější. Ale pořád je to zlato a ropní magnáti jsou spokojeni.<br />

Ještě před nedávnem prakticky nešlo koupit v Česku za rozumné peníze<br />

fyzicky opuncovaný kus zlata, u kterého je jistota, že nejde o padělek.<br />

Ale dnes už je tu obchodníků celá řada. Cena zlata roste a stále<br />

více lidí si ho kupuje jako pojistku na horší časy. ZEN požádal předního<br />

finančního experta Tomáše Prouzu z firmy Partners, aby se nám<br />

k tomuto pozoruhodnému jevu vyslovil v naší rubrice Chytré peníze.<br />

Staví se k nákupu mírně zdrženlivě, podle něj jde o dlouhodobou investici.<br />

Souhlasím i nesouhlasím. Zlato je skutečně ta nejlepší pojistka,<br />

jakou si člověk může dnes pořídit proti případnému otřesu na finančních<br />

trzích. Protože při pádu cen akcií se může kymácet i dolar a jiné<br />

měny a pak všechna aktiva a úspory mohou významně ztratit. To se<br />

zlatu, které je po celou lidskou historii nejtradičnější formou bohatství,<br />

nemůže stát. Protože zlato je hodnotou samo o sobě. Papírové peníze<br />

a akcie jsou po pádu trhu jen pouhými papíry,<br />

jak se přesvědčili lidé ve 30. letech. Zlatu také<br />

nehrozí inflace. Na světě je ho omezené množství<br />

a jeho těžba se nedá skokově zvýšit. Tomáš<br />

Prouza říká, že investice je to dlouhodobá. Ano,<br />

pokud finanční krize nepřijde nebo přijde až za<br />

několik let. Přijde-li ovšem třeba příští rok, pak<br />

může být nákup zlata velmi výhodnou investicí<br />

už v horizontu měsíců. Nepřeju si finanční krizi<br />

a doufám, že k ní nedojde. Ale jak říkají Angličané:<br />

better safe than sorry.<br />

Teď je to na vás. Můžete věřit známému ekonomovi,<br />

nebo laikovi, který se spíš než finančními<br />

prognózami řídí poučením historie a selským<br />

rozumem.<br />

n<br />

Příjemné čtení přeje<br />

Jan Müller, šéfredaktor<br />

▲ a110003992<br />

ZEN03

Jistě, pane řediteli<br />

Už máte zlato?<br />

Stylový měS íčník. v ychází S deníkem mladá <strong>fronta</strong> e 15<br />

obsAh<br />

MARINARINALDI.COM<br />

ZEN Magazín<br />

Stylový měsíčník.<br />

Vychází s deníkem E15<br />

ŠÉFREDAKTOR<br />

Jan Müller, 225 276 391<br />

(mullerj@mf.cz)<br />

ZásTupKyNě<br />

ŠÉFREDAKTORA<br />

Katarina Černá, l. 334<br />

(cernak@mf.cz)<br />

Místo činu – Kokořín.<br />

Po desetihodinovém<br />

focení ZENové beauty<br />

u malebného jezera<br />

v Kokořínském dole by<br />

se v modelce Sandře krve<br />

nedořezal. Při pohledu<br />

na hodinky totiž zjistila,<br />

že zřejmě nestihne<br />

večerní promítání<br />

Harryho Pottera v letním<br />

kině v Hradci Králové<br />

a zřejmě ani poslední<br />

vlak z Prahy. Nakonec<br />

stihla alespoň vlak –<br />

přesně o deset vteřin.<br />

EDITOR<br />

Milan Vidlák (vidlak@mf.cz)<br />

ART DIREcTOR<br />

Samuel Kubín<br />

FOTOgRAFOvÉ<br />

Bára Prášilová<br />

Tomáš Železný<br />

RETuŠÉřI<br />

Michal Žák, Libor Horyna,<br />

Daniel Procházka, Milan<br />

Kubička, Lenka Horáková<br />

INZERcE<br />

David Korn (ředitel),<br />

225 347 250<br />

Markéta Herianová<br />

(Group sales manager),<br />

225 276 282, 725 512 023<br />

email: prijmeni@mf.cz<br />

gENERálNí řEDITEl<br />

David Hurta<br />

MARKETINg<br />

Hana Holková<br />

(ředitelka), 225 347 276<br />

Blanka Španningerová<br />

(Brand Manager)<br />

225 347 419<br />

DIsTRIBucE<br />

Kateřina Piškulová<br />

(vedoucí) 225 347 429<br />

vyDAvATEl<br />

Mladá <strong>fronta</strong> a. s.<br />

Mezi Vodami 1952/9<br />

143 00 Praha 4 – Modřany<br />

IČ: 49240315<br />

vycHáZí 19. 9. 2011<br />

TIsKáRNA<br />

Europrint a. s.<br />

Evidenční číslo<br />

MK ČR: E 15724<br />

ISSN 1210 – 3756<br />

cITáT číslA<br />

Pracuji<br />

dvanáct<br />

hodin denně.<br />

Manželka má<br />

mě i mé práce<br />

plné zuby. Jí se<br />

to říká, kde si<br />

mám ale najít<br />

jinou, když<br />

je to všude<br />

podobné?<br />

Téma ZENu<br />

o nástrahách<br />

nadnárodních<br />

korporací na str. 20<br />

Proč mají nadnárodní<br />

firmy sklon dělat z Práce<br />

nesmyslnou otročinu<br />

a jak na ně vyzrát<br />

jak akcie Padají, stále<br />

víc lidí sPoléhá na<br />

bohatství Prověřené<br />

staletími<br />

Hrdinové naší <strong>doby</strong><br />

ZEN posadil ke kulatému stolu lídry světa<br />

byznysu, aby mluvili o svém boji s korupcí.<br />

A o tom, že jsou důležitější věci než zisk.<br />

OBálKA<br />

Foto: Tomáš Železný<br />

Styling: Radka Kissová<br />

Asistent: David Bruner<br />

6 de luxe Krása zkrátka<br />

není zadarmo<br />

8 pražský chodec 7 tipů<br />

na skvělá místa<br />

10 chytré peníze Zlato<br />

do každé rodiny?<br />

12 rozhovor S lídry světa<br />

byznysu o rodící se<br />

nové éře<br />

20 téma Jak vyzrát na<br />

otročinu v nadnárodních<br />

korporacích<br />

24 reportáž Španělská korida<br />

očima fotografa Jana<br />

Sochora<br />

32 fenomén Jak tygří matka<br />

dotýrala své děti k úspěchu<br />

36 beauty Fotografka Bára<br />

Prášilová a barevné novinky<br />

těch nejvybranějších<br />

kosmetických značek<br />

46 dilema Jak hoří čas<br />

nejkrásnější studentce<br />

Pavlíně Kadlecové<br />

48 jím, tedy jsem Kateřina<br />

Hicks přibližuje nejnovější<br />

trendy oboru<br />

50 prodigy Inmite: Kluci, kteří<br />

naučí váš mobil zázraky<br />

52 třetí oko Smrt konfekci!<br />

aneb Srpnový Code:Mode<br />

54 můj svět, můj styl Zitu<br />

Vinšovou fascinují příběhy<br />

výjimečných šperků<br />

56 portrét Česko je vyleštěná<br />

země, říká šéf německé<br />

certifikační firmy TÜV SÜD<br />

Tomáš Vít<br />

60 rodinný byznys<br />

Ředitel Klenotnictví Dušák<br />

Zdeněk Kverka a jeho pět žen<br />

62 brand lover Jednatel<br />

A. Charouz Motors Petr<br />

Táborský miluje Jaguar<br />

64 ZEN žen a mužův ZEN<br />

Podzim s vůní karamelu<br />

66 pražské čtvrti Jak se žije<br />

na Pražském hradě<br />

Všechna vydání magazínu ZEN si můžete prohlédnout na<br />

http://zpravy.e15.cz/archiv-priloh/zen-magazin<br />

▼ A110003646<br />

Vel. 42-56<br />

04ZEN<br />

PRAHA 1 ŠIROKÁ 10 Tel. +420 220 234 636, +420 774 500 662

de luxe<br />

Kameny Tamary Comolli<br />

V málokteré značce luxusních šperků se promítá<br />

osobnost zakladatelky tak výrazně jako u Tamary<br />

Comolli. Heslem německé designérky, která<br />

svou firmu založila v roce 1992, je „učím se<br />

za pochodu“, málokdy podléhá módním trendům<br />

a při rozhovorech se nebojí prozradit řadu detailů<br />

ze svého soukromí. Inspirací pro její šperky je<br />

hlavně příroda: často se u nich opakují motivy<br />

lístků, žaludů a sněhových vloček – někdy<br />

jsou z drahých kamenů, jindy je to jen<br />

linie kopírující jejich dokonalý tvar,<br />

někdy je drahokam zasazen<br />

do tvarově mohutnějšího<br />

šperku, jindy je ústředním<br />

bodem samotný kámen.<br />

K dostání v Klenotnictví<br />

Dušák.<br />

Dáme si Hennessy<br />

„Moji předkové uměli předvídat,<br />

které eaux-de-vie se stanou<br />

výjimečnými – a také věděli, jak je<br />

archivovat a chránit. Tento koňak<br />

je jejich dílem,“ říká Yann Fillioux,<br />

master blender domu Hennessy,<br />

na adresu elegantního a jemného<br />

koňaku Paradis Impérial. Značka<br />

Hennessy si pro Paradis Impérial<br />

přála i výjimečnou karafu.<br />

Návrhářka Stéphanie Baliniová<br />

tak vytvořila nový fasetovaný tvar<br />

lahve se zátkou z křišťálu, viněta<br />

pozlacená 18karátovým zlatem má<br />

evokovat róby císařského dvora.<br />

Cena 38 000 Kč, v prodeji od září<br />

ve specializovaných obchodech<br />

s alkoholem a vybraných hotelech,<br />

barech a restauracích.<br />

Pralinka je lék<br />

Pralinková legenda Neuhaus začala<br />

v roce 1857 v bruselské<br />

lékárně jistého Jeana<br />

Neuhause, který<br />

zde prodával<br />

i kousky čokolády...<br />

dnes firma Neuhaus<br />

prodá ročně po<br />

světě na 2400 tun<br />

čokolády. K dostání<br />

na pražském<br />

ruzyňském<br />

letišti či na<br />

www.prospektamoda.cz.<br />

Óda na perleť<br />

Tradiční český výrobce klavírů Petrof přichází na<br />

trh s luxusním modelem P 194 Sabina. Jde o menší,<br />

ručně vyráběný koncertní klavír originálního designu<br />

zdobený exotickou perletí novozélandských mušlí<br />

Paua. Cena 111 000 eur,<br />

více na www.petrof.cz.<br />

Rodinný typ se<br />

sportovním srdcem<br />

Dynamický a sportovní Ford S-MAX<br />

přinesl v roce 2007 svěží vítr do třídy<br />

luxusních rodinných vozů. Jedinečná<br />

kombinace precizní ovladatelnosti,<br />

atraktivního stylu a všestranného<br />

interiéru mu vynesla prestižní titul<br />

Auto roku. Dnes je však na trhu nový,<br />

ještě dokonalejší S-MAX. Nová tvář<br />

s LED světlomety ho činí na silnici<br />

nepřehlédnutelným, zatímco nové<br />

motory EcoBoost a Duratorq mají vyšší<br />

výkon a až o 20 % menší spotřebu.<br />

Přidejte chytré technologie jako systém<br />

sledování mrtvých úhlů či startovací<br />

tlačítko Ford Power a zjistíte, proč si<br />

tento výjimečný vůz vybral i Ondřej<br />

Synek, šestinásobný vítěz světového<br />

poháru a mistr světa ve skifu z roku<br />

2010. Říkáte si, že takové auto musí<br />

stát miliony? Kdepak. Ford S-MAX<br />

může být váš už za 549 990 Kč.<br />

▼ A110001908<br />

www.fimgroup.eu<br />

06ZeN

pražský chodEc<br />

7tipů na skvělá místa<br />

6<br />

Připravila Katarina Černá<br />

Ilustrace Veronika Jiroušková<br />

3<br />

5<br />

7<br />

4<br />

1<br />

2<br />

1<br />

Salon BE-1<br />

Pasáž J. Grossmana, Politických vězňů 14/915, Praha 1<br />

Nechte se hýčkat v luxusním salonu, jehož interiéry navrhli<br />

designéři značky Kare. BE-1 klade důraz na kvalitní péči<br />

a bezpečnost prováděných úkonů.<br />

2<br />

Peugeot<br />

Cook Shop, Vodičkova 2, Praha 1<br />

Francouzská značka přichází s kolekcí prémiových vinných<br />

doplňků. Slavné logo lva nově zdobí vývrtky či dekantační<br />

karafy. Nabízí Potten & Pannen a www.VaseKuchyne.cz.<br />

3<br />

Madeleine<br />

Dlouhá 10, Praha 1<br />

Kosmetické delikatesy Madeleine, kde seženete například<br />

i mýdlo Bronnley, které používá královna Alžběta II.,<br />

otevřely novou prodejnu na pražském Starém Městě.<br />

4<br />

altMan<br />

Václavské náměstí 28, Praha 1<br />

Klenotnictví a hodinářství Altman letos přichází<br />

s novinkou: kolekce Baraka 316l je inspirována budovou<br />

Chrysler v New Yorku.<br />

5<br />

Qubus x deniM Heads<br />

Rámová 3, Praha 1<br />

Concept store s prémiovou módou převážně pro muže<br />

nabízí kolekce oblečení a doplňků japonských značek<br />

Japan Blue či Indigofera a designové tašky od švýcarské<br />

značky Qwstion.<br />

6<br />

dosstoRe<br />

Plynární 1096/23, Praha 7<br />

Nově otevřený obchod, kde najdete designové zboží<br />

ekologické značky Sutsu, která využívá organickou bavlnu<br />

a další převážně ekologické doplňky.<br />

7<br />

designbloK dReFt FasHion WeeK<br />

Obecní dům, Praha 1<br />

V rámci 13. ročníku Designbloku se ve dnech 5.–9. 10.<br />

poprvé uskuteční fashion week, který splňuje paramatry<br />

světových fashion weeků.<br />

▼ a110001359<br />

08ZEN

chytré pENíZE<br />

10ZEN<br />

Zlato do každé rodiny?<br />

O komoditách už se mluví i v hlavních televizních zprávách a noviny plní<br />

dojemné příběhy důchodkyň, které nakupují zlaté cihličky. Nemáte ještě<br />

žádnou doma a máte pocit, že vám ujel vlak?<br />

Tomáš Prouza<br />

Jak na komodity<br />

n v dnešní ekonomické<br />

nejistotě nekupujte<br />

komodity najednou, ale<br />

pomalu po částech<br />

n komodity mohou<br />

tvořit až čtvrtinu vašeho<br />

portfolia, ale nesázejte<br />

na jedinou kartu, raději<br />

diverzifikujte<br />

n přemýšlejte, co chcete<br />

vlastně koupit – chcete<br />

mít doma cihlu zlata,<br />

nebo je jednodušší<br />

nakoupit podílové listy<br />

fondu, který zlato fyzicky<br />

drží?<br />

n zapomeňte na<br />

investiční diamanty nebo<br />

šperky – neexistuje pro ně<br />

likvidní trh, rozdíly mezi<br />

nákupní a prodejní cenou<br />

jsou vysoké a je příliš<br />

velké riziko, že naletíte<br />

podvodníkům<br />

n než podepíšete<br />

smlouvu s obchodníkem,<br />

přečtěte si ji a jasně<br />

definujte své zadání<br />

Ilustrace Profimedia<br />

Z<br />

lato v posledních měsících překonává<br />

všechny rekordy a podobně se chová<br />

i řada jiných komodit. Grafy působí<br />

lákavě a přes noc se vyrojily stovky pokoutních<br />

prodejců, nabízejících garantované zbohatnutí<br />

na zlatě, diamantech nebo pšenici. Finanční trhy<br />

jsou sice nevyzpytatelné a mohou se chovat iracionálně,<br />

ale jedno pravidlo platí vždy – minulá<br />

výkonnost není zárukou výkonnosti budoucí.<br />

Máte-li chuť všechny úspory vyměnit za cihlu<br />

zlata, protože podle televize to dělá už každá<br />

druhá babička, čtěte dál a ještě chvíli přemýšlejte.<br />

Pokud vás zrovna přesvědčuje nějaký prodejce, že<br />

komodity jsou zaručená investice<br />

a nikdy neproděláte,<br />

tak naopak nepřemýšlejte<br />

vůbec a vyhoďte ho – taková<br />

investice neexistuje.<br />

V dalších letech komodity<br />

spíš porostou. Rychlost,<br />

s jakou centrální banky<br />

tisknou nové peníze, zvýšila<br />

objem volných prostředků,<br />

jež je nutné někam uložit –<br />

a při kolísavosti akciových<br />

trhů řada lidí volí jiné řešení<br />

a poptávka tlačí ceny<br />

vzhůru. Světová ekonomika<br />

i přes výkyvy stále roste<br />

a zvyšuje se i počet obyvatel<br />

Země, což zvyšuje spotřebu<br />

řady komodit, ropou či platinou<br />

počínaje a pšenicí a masem konče. Nemluvě<br />

o vodě, která bude čím dál vzácnější.<br />

Na růst cen komodit má velký vliv i psychologie<br />

trhů – v dobách nejistot lidé utíkají do bezpečných<br />

přístavů a zejména víru v drahé kovy v sobě<br />

máme geneticky zakódovanou, takže ochota investorů<br />

nakupovat i na vrcholu trhu tady bude<br />

vždy. I když ani genetická dispozice neznamená,<br />

že jsou drahé kovy správnou investicí.<br />

Komodity bývají dobrou investicí v období vyšší<br />

inflace, kterou už dnes vidíme na řadě rozvíjejících<br />

se trhů a která se brzy může přelít i na trhy<br />

vyspělé (třeba v Británii už se tak děje). Vyšší ceny<br />

energií či potravin v obchodech totiž logicky<br />

znamenají vyšší ceny vstupních surovin, takže<br />

výnosy z investic do komodit by měly člověku<br />

vyšší ceny v obchodech aspoň částečně vynahradit.<br />

Toto pravidlo ostatně dobře ilustruje i známá<br />

glosa – místo nadávání na zdražování elektřiny je<br />

lepší si koupit akcie ČEZu a vydělat na tom.<br />

Růst ano, ale…<br />

Dlouhodobý trend růstu komodit asi nikdo nezpochybní,<br />

je ale třeba mít na paměti pár pravidel.<br />

Zaprvé, komodity lítají nahoru a dolů mnohem<br />

víc než jiné typy investic. Zlato se dnes pohybuje<br />

okolo 1900 dolarů za unci, ale tak rychle, jak šlo<br />

nahoru, může i padnout, neboť podobné raketové<br />

růsty obvykle končí korekcí.<br />

První otázka pro investora<br />

by měla být – mohu si<br />

krátkodobou ztrátu dovolit?<br />

Zvládnu finančně<br />

i psychicky to, že investice<br />

ztratila 30 % hodnoty?<br />

A mám čas čekat tři roky,<br />

než se vrátím na původní<br />

hodnoty? Pokud si aspoň<br />

v jednom případě odpovíte<br />

„ne“, zapomeňte na komodity<br />

a jiné rizikové investice.<br />

Druhá otázka je těžší – jste<br />

hazardní hráč? Pokud ne,<br />

zapomeňte na to, že vyberete<br />

svůj spořicí účet a poběžíte<br />

si koupit cihlu zlata<br />

nebo všechny úspory převedete<br />

obchodníkovi s komoditami, který vám<br />

dal podepsat dvacetistránkovou smlouvu, v níž<br />

kromě vlastního jména nerozumíte téměř ničemu.<br />

Tedy pokud patříte mezi ty výjimky, které<br />

si smlouvu vůbec přečtou ještě předtím, než se<br />

podpisem vzdají svých práv.<br />

Komodity dlouhodobě do každého portfolia patří<br />

a mohou klidně tvořit i jeho čtvrtinu. Pokud ale<br />

dnes v portfoliu žádné nemáte, rozhodně není<br />

doba na to, abyste masově jednorázově nakoupili.<br />

Korekce totiž pravděpodobně brzy přijde.<br />

Raději proto nakupujte postupně a po menších<br />

částkách, protože pravidelné investice vám pomohou<br />

překonat výkyvy trhu. A v dnešní nervózní<br />

době jich bude dost…<br />

n<br />

Autor je ekonom a spolumajitel Partners.<br />

▼ A110004409<br />

Prolistujte si knihu online dříve, než si ji koupíte<br />

Publikace z edice C. H. Beck pro praxi si nově můžete<br />

prolistovat v eShopu C. H. Beck<br />

Hledáte publikace pro praxi ať už ekonomickou,<br />

daňovou, či finančně správní?<br />

Edice C. H. Beck pro praxi Vám nabízí řadu publikací<br />

zaměřených na řešení otázek týkajících se hospodářské<br />

praxe. Základní poznatky z praxe jsou bohatě<br />

doplněny příklady, grafy, tabulkami<br />

a aktuálními statistickými údaji.<br />

Propojení ekonomické teorie a praxe<br />

Nakladatelství C. H. Beck Vám nabízí celou řadu odborných<br />

publikací mimořádné kvality. Hledáte-li odborné publikace<br />

z oblasti ekonomie, ať již pro Vaši práci či studium,<br />

pak je pro Vás řešením Beckova edice ekonomie.<br />

Publikace zařazené do ediční řady Beckova edice ekonomie:<br />

• obsahují monografické zpracování aktuálních ekonomických témat<br />

• přinášejí poznatky komplexního charakteru s důrazem<br />

na propojení teorie a praxe<br />

• rukopisy jsou recenzovány a schvalovány vědeckou redakcí nakladatelství<br />

• členy vědecké redakce nakladatelství jsou přední odborníci<br />

z oboru ekonomie<br />

Více informací naleznete na našich internetových stránkách www.beck.cz<br />

Objednejte si ekonomické publikace online v eShopu C. H. Beck<br />

http://eshop.beck.cz

oZhovor<br />

Rodí se<br />

nová éra<br />

Křehkost finančních trhů otřásá<br />

důvěrou v zákony kapitalismu.<br />

Je opravdu podstatou všeho zisk?<br />

Chobotnice korupce dusí politiku.<br />

Potřebujeme úplně nové elity?<br />

O těchto a dalších věcech diskutoval<br />

ZEN s lídry byznysového světa.<br />

Text Jan Müller<br />

Foto Tomáš Železný<br />

Think Tank. Zleva: Luboš Drobík, prezident Prague Business<br />

Clubu, Martin Hausenblas, spolumajitel firmy Adler, Jan Müller,<br />

šéfredaktor ZENu, finančník Karel Janeček a zády k objektivu<br />

generální ředitelka Ernst & Young Magdalena Souček<br />

12ZEN<br />

ZEN13

My nabíráme lidi hned ze škol, aby v českých firmách nezískali špatné<br />

návyky. Pošleme je do školicího střediska v Americe, kde do nich<br />

ládujeme: think straight, talk straight.<br />

– Magdalena Souček<br />

K<br />

e dveřím secesní vily je natažen červený<br />

koberec, u kterého nás vítá správce klubu<br />

s grácií Oldřicha Nového. Obdržíme<br />

sklenku sektu a zaplujeme do hlubokých křesel<br />

vyleštěných pozadími elity podnikatelského světa.<br />

Za okny zurčí fontána a ze stěn na nás hrdě shlížejí<br />

portréty členů. V dejvickém Prague Business<br />

Clubu, jenž sdružuje na dvě stovky byznysmenů,<br />

uspořádal ZEN malé intelektuální setkání.<br />

Jako první dorazila Magdalena Souček, která<br />

vede šest set lidí v české pobočce Ernst & Young,<br />

jedné z nejvýznamnějších poradenských firem.<br />

Magdalena vyrostla za Atlantikem, odkud si přinesla<br />

hodnotu „think straight, talk straight“. Proti<br />

lenosti a korupci staví pracovitost a upřímnost.<br />

Zní to poněkud mirkodušínovsky, ale co naplat –<br />

na této filozofii fungují nejlepší americké firmy.<br />

Dále přichází finančník Karel Janeček, který<br />

patří k nejbohatším lidem v zemi, ale na rozdíl<br />

od ostatních miliardářů je nezávislý na českém<br />

politickém a podnikatelském prostředí. Jeho firma<br />

RSJ obchoduje na finančních trzích v Londýně.<br />

I proto si Karel mohl dovolit nahlas mluvit<br />

o korupci a založil nadační fond, který odměňuje<br />

milionem korun ty, kteří korupci nahlásí. Během<br />

pár měsíců se z dosud neznámého třicátníka<br />

s mozkem geniálního matematika stala hvězda<br />

občanské společnosti. Teď si u Karla podávají<br />

dveře vlivní lidé a sondují, co má vlastně za lubem.<br />

Jak tvrdě chce jít proti zavedeným pořádkům?<br />

Mnozí k němu upírají velká očekávání. Jiní<br />

z něj mají strach.<br />

Další originální postava je Martin Hausenblas,<br />

který vybudoval Adler, nadnárodní firmu s reklamním<br />

textilem. Stejně analytickým způsobem,<br />

jakým řeší automatické objednávání triček<br />

do celé Evropy, řeší i problémy ve svém domovském<br />

Ústí nad Labem.<br />

A konečně náš hostitel Luboš Drobík, prezident<br />

klubu a jeden z nejlépe informovaných lidí v republice,<br />

u kterého se spojují nitky stovek obchodních<br />

a politických vztahů. Také Luboš – jedním<br />

z pravidel klubu je, že si všichni tykáme – cítí, že<br />

česká společnost se začíná měnit.<br />

Martine, ty jsi typický příklad angažovaného<br />

byznysmena. A přitom tě to ani nestojí velké<br />

miliony. Jaký je tvůj recept na korupci?<br />

Hausenblas: Státní správa je složená z jednotlivců.<br />

Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek<br />

a minimalizovat úsilí. Proto se přirozeně daří<br />

byrokracii a korupci. Zamezit jí může jen to, že<br />

úředník musí někomu skládat účty. Pokud zařídíte,<br />

aby mezi občany došlo k informačnímu propojení,<br />

tak se začnou věci rychle měnit. My jsme<br />

začali na Facebooku – úplně levně – sdružovat<br />

lidi z Ústecka. Kromě rasismu a extremismu si<br />

tam každý může říkat, co chce. A najednou jako<br />

byste v tom městě rozsvítili.<br />

Pokud vím, podařilo se vám zastavit nějaké<br />

tunely…<br />

Hausenblas: Ústí nad Labem mělo být protkáno<br />

sítí tunelů za několik desítek miliard korun.<br />

A od jistého data měl začít platit zákon, který<br />

garantuje majitelům nemovitostí, že jim město<br />

musí nahradit škodu. Proto chtěl magistrát<br />

nový územní plán schválit co nejrychleji, nechtělo<br />

se mu platit. A dokonce byl tak drzý, že<br />

si to napsal do odůvodnění, proč se schválením<br />

tak spěchá! V tu chvíli už ale na Facebooku fungovala<br />

skupina s názvem I love Ústí, kde bylo<br />

2500 lidí a objevil se mezi nimi pán, jmenuje se<br />

Jan Kvapil, který řekl: Mně chtějí zbourat barák<br />

a takových je nás šedesát! A tihle lidé začali dělat<br />

sousedské besedy, v Ústí do té <strong>doby</strong> něco nepředstavitelného.<br />

Pro magistrát totální hrozba.<br />

No a brzy pan primátor kapituloval. Řekl, že si<br />

stejně vždycky myslel, že ten nový územní plán<br />

je blbost. Rychle se přidali ostatní politici, že<br />

oni to vlastně taky nikdy nechtěli.<br />

Ten Facebook nemá žádné politické ambice, je to<br />

jen platforma pro setkávání lidí. Díky němu teď<br />

lidé pořádají doorfesty, pečou se koláče a chodí se<br />

do parku. A na webu vznikají už samovolně další<br />

skupiny. V tomhle prostředí, které je propojeno,<br />

je neefektivní být korupční. Protože jakmile úřad<br />

udělá něco nepěkného, tak se o ní ti občané hned<br />

dozví a vzbudí to odpor, takže úřad je prakticky<br />

paralyzovaný. Třeba teď se mělo stavět parkoviště<br />

pro auta před zoo za 82 milionů – mimochodem,<br />

dodneška mi nikdo nevysvětlil, proč všechny projekty<br />

v Ústí stojí 82 milionů, ať je to budka pro<br />

ptáčky, nebo parkoviště –, a to také neprošlo.<br />

Luboši, podobně jako Martinovo I love<br />

Ústí vlastně dnes funguje i Prague Business<br />

Club. I tady dochází k propojování lidí, kteří<br />

se navzájem inspirují, jak využít svůj vliv pro<br />

příslovečné veřejné blaho…<br />

Drobík: Klub vznikal před deseti lety na principech,<br />

které v té době byly nosné. Šlo o prostředí<br />

pro vytváření kontaktů. Mezi podnikateli navzájem,<br />

ale zvali jsme sem také lidi z politiky. Pod-<br />

prahově klub fungoval jako posilovač ega. Vlastně<br />

se tím říkalo „jsem členem uzavřeného klubu,<br />

setkávám se s vlivnými lidmi, dává mi to prestiž“.<br />

Dnes je to už o něčem jiném. Dnes je to o hledání<br />

hodnot, jako je pravda, důvěra, schopnost sdílet,<br />

spolupracovat.<br />

Část členské základny tuto vizi nadšeně podporuje,<br />

část členů je k ní lhostejná a část členů je<br />

upřímně zděšená. Nicméně značka klubu je silná,<br />

takže i ti posledně jmenovaní tady zůstávají.<br />

Akorát mi říkají, že bylo lepší, když jsme tu mívali<br />

ty ochutnávky doutníků a pěkné hostesky a proč<br />

teď pořád děláme nějaké semináře. (směje se)<br />

Na to mám jedinou odpověď. Byznys má obrovskou<br />

sílu. Buď může svět destruovat, čehož jsme<br />

teď svědky. Anebo může svět napravovat.<br />

A jak?<br />

Drobík: Znám stovky lidí, kteří mají největší<br />

byznysy v této zemi. A vím, že tohle prostředí se<br />

nechce měnit. To samé politika. Totálně zakonzervované,<br />

bez hodnot, všechno stojí na vzájemných<br />

protislužbách. A volby jsou k ničemu. Jednou<br />

za čtyři roky volič nahází nějaké nesmyslné<br />

lístečky do nějakých urniček, a i když se změní<br />

vláda, věci se brzo dělají po staru. Všechny vztahy<br />

se totiž zase nějak nově zobchodují. Kdo půjde<br />

proti tomu přímo, skončí jako Jan Hus, Ježíš nebo<br />

Martin Luther King. Protože historie se opakuje,<br />

stále znovu vznikají vlády bez hodnot, založené<br />

jen na chamtivosti. Ale já nechci jít na popravu.<br />

Nechci zakládat nějakou novou politickou stranu<br />

a s tímto systémem bojovat. Já chci využít informační<br />

revoluci, která totálně mění svět. Stará<br />

struktura je zvyklá fungovat v prostředí starých<br />

technologií, ale my vidíme, že s internetem přišlo<br />

něco nového. Já jsem třeba inspirován projektem<br />

www.ted.com. Tam jsou úžasná videa řečníků<br />

všech druhů. Na začátku totiž docela stačí dodat<br />

lidem inspiraci. Jak říká Nietzsche: ty největší<br />

věci přicházejí na holubičích nožkách. V současnosti<br />

dávám dohromady podobný projekt pro<br />

české prostředí.<br />

Zní to trochu jako disent. S režimem se nedá<br />

střetnout v přímém souboji, ale dají se šířit<br />

rozvratné myšlenky…<br />

Hausenblas: Onen dysfunkční lídr, který dnes<br />

sídlí na Hradě, je pro mě nepřijatelný, ale vím,<br />

že do budoucna je to nepodstatné. Začínají totiž<br />

vznikat nové neformální autority. Svoji pozici si<br />

zasluhují svojí integritou, čitelností a odvahou.<br />

Třeba Libor Michálek, bývalý šéf Státního fondu<br />

životního prostředí. Udělal ohlášením miliardové<br />

korupce čin, kterým okamžitě získal obrovský<br />

vliv.<br />

Magdaleno, vaše firma patří k pilířům korporátního<br />

světa. Jak vy vidíte ty změny?<br />

Souček: Já jsem se podílela na vzniku platformy<br />

pro veřejné zakázky, která před posledními volbami<br />

vyvolala velkou diskusi. Řada firem slíbila,<br />

že budou dobrovolně transparentnější nad rámec<br />

zákona. To je dost důležité. Naše firma má také<br />

oddělení, které na žádost klientů šetří podvodné<br />

činnosti. A tomu oddělení se daří velmi dobře.<br />

Zadal si u vás někdy takovou kontrolu stát?<br />

Souček: Ano, ještě před volbami pražský magistrát.<br />

A nikterak překvapivě z naší kontroly vyšlo,<br />

V žebříčcích nejvlivnějších žen<br />

v českém byznysu bývá první<br />

či druhá. Magdalena Souček<br />

věří, že situace v Česku se bude<br />

zlepšovat, ale velkou starost jí<br />

dělají světové finanční trhy.<br />

14ZEN<br />

ZEN15

Doporučuju www.ted.com. Tam jsou úžasná videa inspirativních<br />

řečníků všech druhů. Pár minut na této stránce vás úplně<br />

nabije energií.<br />

– Luboš Drobík<br />

Díky naší facebookové skupině I love Ústí se zarazil plán protkat<br />

město tunely za desítky miliard korun. Jako by se v tom městě<br />

rozsvítilo.<br />

– Martin Hausenblas<br />

„Prague Business Club dřív<br />

podprahově fungoval jako<br />

posilovač ega. Dnes je to<br />

o něčem jiném. O hledání<br />

hodnot, jako je pravda<br />

a odvaha. Někteří členové<br />

klubu jsou z toho upřímně<br />

zděšení,“ říká Luboš Drobík.<br />

že nemá dobré protikorupční mechanismy. Vydali<br />

jsme spoustu doporučení.<br />

A udělali s tím něco?<br />

Souček: Myslím, že některá doporučení byla<br />

novým vedením magistrátu vzata do úvahy. Já<br />

jsem ale ohledně boje s korupcí skeptická. Ernst<br />

& Young dělá průzkumy mezi manažery a zaměstnanci.<br />

Týkají se třeba etického kodexu, který<br />

by měla mít každá firma. V porovnání s údaji před<br />

pěti lety ví dnes méně zaměstnanců, co v kodexu<br />

jejich firmy vlastně stojí.<br />

V onom průzkumu se také píše, že pouhých<br />

18 procent českých manažerů „odmítá neetické<br />

jednání jako prostředek k plnění cílů“.<br />

Souček: Dnes se o korupci víc mluví. Její úroveň je,<br />

obávám se, pořád stejná.<br />

Janeček: To, že se o ní alespoň mluví, je skvělé. Finta<br />

je v tom, že každý se sám před sebou cítí dobrý.<br />

Dokud nezjistí, že ostatní mají jiné hodnoty. Šéf<br />

jedné z největších českých firem přišel nedávno<br />

za mým kolegou, byl úplně v nepohodě a začal<br />

mu vyčítat, co to proboha děláte s tím fondem<br />

proti korupci, vždyť vy ničemu vůbec nerozumíte,<br />

vždyť to je špatně… Protože do té <strong>doby</strong> byla pro<br />

něj korupce něco standardního. A najednou slyší,<br />

že on sám je lump a zloděj. On se třeba nebojí, že<br />

ho zavřou, ale tak nějak je nervózní. A příště, až<br />

bude nějaká hraniční situace, kde bude stát před<br />

volbou, zda udělat nějakou další prasárnu, tak už<br />

se rozhodne jinak. Třeba.<br />

Magdaleno, odpusť typicky genderovou otázku,<br />

ale jsou ženy vůči korupci citlivější?<br />

Souček: Myslím si, že ano. Nejde jim jen o to být<br />

první, ale chtějí práci odvést v souladu se svým<br />

svědomím.<br />

Hausenblas: Podívejme se na to trochu evolučně.<br />

Ženský princip je zaměřený na udržitelnost rodu.<br />

Korupce je proti udržitelnosti. Když si rozkrademe<br />

stát, není to dlouhodobě příznivé. Chlapi<br />

uvažují krátkodoběji. Chtějí vítězství. Je to jako<br />

s jejich orgasmem. Rychle na vrchol a pak sešup.<br />

Ale důležité je, že každý máme v sobě nějaký poměr<br />

mužského a ženského principu.<br />

Souček: Každá dobrá firma se zabývá diverzitou,<br />

protože se ví, že smíšené týmy fungují nejlépe.<br />

Hausenblas: Je ale důležité, aby žena v té exekutivní<br />

roli zůstala ženou. Jakmile v sobě nechá převážit<br />

mužský princip, musí za sebou vláčet těžký<br />

meč, který k ní nepatří. Když ale co nejlépe využije<br />

svůj ženský princip, pak ostatní muži jí, obrazně<br />

řečeno, přinášejí srny k nohám. Končí doba,<br />

kdy ženské seděly doma a nechaly problémy světa<br />

na mužích. Protože muži už nemůžou ekologické<br />

či náboženské problémy vyřešit jen tím mužským<br />

válečným způsobem. Je potřeba, aby ženy<br />

převzaly svou část zodpovědnosti. Ale musejí říct<br />

mužům: Nepočítej s tím, že já budu dělat chlapa,<br />

na to mám tebe. Ty budeš tahat všechny ty těžký<br />

věci a já se postarám o ty krásný věci.<br />

C<br />

M<br />

Y<br />

CM<br />

MY<br />

CY<br />

CMY<br />

K<br />

Na půdě tohoto klubu ostatně probíhá řada<br />

aktivit a seminářů…<br />

Hausenblas: Musím Luboše pochválit, protože<br />

šíře seminářů v jeho klubu je tak velká, že se to<br />

podobá stolu, který se prohýbá pod tíhou laskominek.<br />

A tím, že kultivujete podnikatele, tak<br />

tím prospíváte nejen jeho firmě, ale zároveň klub<br />

slouží jako líheň budoucích lídrů, kteří mohou<br />

pomoci změnit klima v celé společnosti.<br />

Jaké akce v klubu mají největší úspěch?<br />

Drobík: Tak pořád přijde nejvíc lidí na ochutnávku<br />

jihoamerických rumů, (směje se) ale existují<br />

fajnšmekři, kteří třeba přijdou na seminář<br />

s Janem Bílým, což je guru pro rodinné a firemní<br />

konstelace. To je metoda, kterou založil německý<br />

psycholog Bert Hellinger. V kostce jde<br />

o to, že se zvolí lidé, kteří jsou úplně mimo danou<br />

firmu, a ti lidé představují určité role, třeba<br />

ředitele, náměstka, zaměstnance atd. A tím se<br />

ukazují vztahy ve firmě, které jinak zůstávají<br />

skryté. Vidíte třeba, jak blízko ředitel stojí<br />

u svých zaměstnanců a jestli oni od něj instinktivně<br />

neodcházejí…<br />

Hausenblas: My jsme to s mým společníkem absolvovali<br />

a ohromně nám to pomohlo.<br />

Souček: Mně pořád není jasné, jak to funguje.<br />

Janeček: To je právě ta záhadná věc, jak se informace<br />

od ředitele firmy, který tu konstelaci pozoruje<br />

jako divák, dostanou k postavě, která ho hraje.<br />

Jde o nějaký přenos energie. Já tomu nerozumím,<br />

Inz. ZEN 9-2011_1.ai 9/7/2011 10:23:33 AM<br />

A110003446<br />

ale můj bratr se tomu strašně moc věnuje.<br />

Hausenblas: Já jsem během konstelací byl i oním<br />

hercem a představoval jsem někoho, koho jsem<br />

vůbec neznal. A přitom jsem měl silné fyziologické<br />

pocity, které jsem vyjadřoval, a ten člověk se<br />

díky tomu o sobě hodně dozvěděl.<br />

Firemní konstelace pomohly<br />

i společnosti Martina<br />

Hausenblase. Při této terapii<br />

se cizí lidé vcítí do role<br />

ředitelů a zaměstnanců<br />

a ukáží na problémy, které<br />

by jinak zůstaly skryty.<br />

16ZEN<br />

ZEN17

Šéf jedné z největších firem nám vyčítal, co to proboha<br />

děláte s tím fondem proti korupci? Začal se totiž<br />

kvůli tomu cítit jako lump a zloděj.<br />

– Karel Janeček<br />

Ale stále se řada firem pořád dokola zabývá jejich<br />

kontrolováním a instalují různé programy,<br />

na jaké weby se jejich zaměstnanci nesmí koukat.<br />

To je směšné.<br />

Souček: Mně nedávno volal někdo s nabídkou,<br />

že nám nainstaluje takový program. Ale já jsem<br />

mu řekla, my jsme profesionální firma, já nebudu<br />

kontrolovat lidem, co během dne dělají. My jsme<br />

totiž startovní čára pro talentované a ambiciózní,<br />

kteří u nás buď rychle rostou, nebo později odcházejí<br />

do vrcholné exekutivy jiných firem. Takhle<br />

jsou zkrátka nastavené všechny poradenské<br />

i třeba velké právnické firmy. Aby lidé byli ochotní<br />

podstoupit tu dřinu, musíme jim nabídnout<br />

volnou pracovní dobu. Dáme jim počítače domů,<br />

neřešíme, kde pracují. Třeba v bankovním sektoru<br />

to bývá rigidnější.<br />

Drobík: Můj syn byl jako student na brigádě v jedné<br />

pražské bance. A tam se v pátek kolem poledne<br />

vypnou všechny ty obrazovky, kde jinak běhají<br />

akcie, a začnou tam pouštět filmy. Ta banka je<br />

vůbec neinspiruje, můžou mít sto kontrol, zda<br />

všichni pracují, a oni to stejně odfláknou.<br />

Souček: My nabíráme lidi hned ze škol, aby v českých<br />

firmách nezískali ty bad habits, špatné návyky.<br />

Pošleme je do školicího střediska v Americe<br />

na tři týdny a tam se do nich horem dolem láduje<br />

jedno pravidlo: think straight, talk straight. Tak,<br />

aby člověk k problémům přistupoval čelem a aby<br />

se nebál mluvit.<br />

Myslím, že důležitější než kontrola je, aby<br />

lidé měli pocit, že je firma umí spravedlivě<br />

ohodnotit.<br />

Souček: My samozřejmě máme hodnotící systém.<br />

Každého zaměstnance hodnotí minimálně dva<br />

jeho nadřízení. Pro lidi je totiž stejně důležité<br />

slovní ohodnocení jako peníze. Když mu přidáte,<br />

ale napíšete, že nepracuje podle očekávání, tak<br />

není šťastný.<br />

vizi. Já se omlouvám, teď to bude znít trochu namyšleně,<br />

ale my si zkrátka myslíme, že to, co děláme,<br />

umíme nejlíp na světě.<br />

Drobík: Stejné je to v našem klubu, kde i paní<br />

hospodyně ví, co chceme. Že děláme prostředí<br />

pro podnikatele, kteří mají ambici vytvořit cosi<br />

dobrého pro celou společnost.<br />

Janeček: A já mám ostatně stejnou vizi s naší<br />

protikorupční nadací. Říkám podnikatelům,<br />

pojďme spojit tu sílu, kterou mají naše firmy,<br />

a zasadit se, aby společnost fungovala líp. Nevím,<br />

jestli budeme vyslyšeni, ale tím se moc nezabývám.<br />

(směje se)<br />

A110003683<br />

I v klubu se připravují antikorupční projekty…<br />

Drobík: Třeba vyhodnocujeme sedmdesát největších<br />

měst z hlediska jejich korupční náchylnosti,<br />

které má nejtransparentnější smlouvy a výběrová<br />

řízení, jsou tam desítky kritérií…<br />

Souček: To určitě vyhraje Martinovo Ústí nad Labem.<br />

(směje se)<br />

Drobík: Je spousta měst, třeba Černošice, kde mafiánské<br />

struktury nejsou tak etablované, kde jsou<br />

občané aktivní, a ty je potřeba dát za příklad.<br />

Hausenblas: Ústí nad Labem je jedno z nejhorších<br />

měst. Ale pokud se podaří trochu pročistit Ústí,<br />

tak se to podaří všude. Jak řekl ministr vnitra Jan<br />

Kubice, když přišel sem do klubu: Dobro se sdružuje<br />

za každých okolností, ale zlo jen tehdy, když<br />

se cítí ohroženo.<br />

Janeček: To je skvělý, že to říká zrovna Kubice.<br />

Drobík: Ale nedělejte si přehnané iluze. On není<br />

tím, kdo vládne policii. Tam jsou totálně rozparcelované<br />

zájmy, všechno je zabetonované. Kubice<br />

je jen politická figura. Česká policie je demoralizovaná<br />

a na klíčových místech jsou dosazeni lidé,<br />

kteří jsou k někomu loajální.<br />

Mám poslední otázku. Kde bude svět za 10 let?<br />

Janeček: Věřím, že korupci se podaří zásadně omezit,<br />

že lidé budou aktivnější. Ale globálně mám<br />

strach. To současné zadlužení států je opravdu<br />

velký problém.<br />

Souček: Souhlasím. Za Česko jsem optimista, ale<br />

situace na světových trzích je velmi znepokojivá.<br />

Hausenblas: Česká společnost se probouzí, ale<br />

budeme čím dál ve větším vlivu globálních problémů.<br />

Povede to k tomu, že namísto nefunkční<br />

OSN vznikne nějaká jiná celosvětová organizace.<br />

Drobík: Myslím, že během pěti let začne celá civilizace<br />

kvůli ekonomickým tlakům zažívat velké<br />

otřesy. Ale při krachu ekonomiky si lidé uvědomí,<br />

že život není o tom věčném růstu a spotřebovávání.<br />

Bude to bohužel bolestivé, ale na konci<br />

toho přerodu vznikne něco nového. Něco nádherného.<br />

n<br />

byty 2+kk<br />

za cenu 1+kk<br />

Vize protikorupční nadace.<br />

Karel Janeček říká ostatním<br />

byznysmenům: Pojďme<br />

spojit tu sílu, kterou mají<br />

naše firmy, a zasadit se, aby<br />

společnost fungovala líp.<br />

Dnes se hodně mluví o work life balance. Aby<br />

měl člověk po práci dost času pro sebe a pro<br />

rodinu. Ale na druhou stranu se také mluví<br />

o tom, že dobrá firma je vlastně také rodina,<br />

kde má člověk své blízké. A že zaměstnání není<br />

nějaká práce, která skončí v pět odpoledne<br />

a pak se teprve začíná žít…<br />

Drobík: Lidi brzy přestanou být ochotní dělat jako<br />

otroci a zodpovídat se pořád nějakému chytrému.<br />

Všichni budou chtít mnohem víc spolupracovat,<br />

být partneři té firmy a ne jen kolečka v soukolí.<br />

Martine, jak ty motivuješ zaměstnance?<br />

Hausenblas: To, co lidi skutečně hluboce motivuje,<br />

je smysl. Když moje práce nemá smysl,<br />

tak můžete platit, jak chcete, a stejně to nebude<br />

k ničemu. A my v Adleru máme vizi, že budeme<br />

evropský lídr v oblasti reklamního textilu.<br />

Jak se firma mění z české na nadnárodní, tak<br />

máme hodně přísný, až skoro vojenský režim.<br />

Všichni musí zatnout zuby a makat. A všichni<br />

to chápou.<br />

Janeček: I v naší firmě všichni sdílejí jednu super<br />

slevy až 300 tisíc<br />

18ZEN<br />

ZEN19

téma<br />

Jistě,<br />

pane řediteli!<br />

Spisovatelka Věra Kudynová zná důvěrně prostředí<br />

nadnárodních korporací. O nástrahách globálního<br />

kapitalismu si povídala s mnoha profesionály, kteří se jí<br />

svěřili s velmi vtipnými zkušenostmi.<br />

Text Věra Kudynová<br />

M<br />

Foto Profimedia<br />

ysleli jsme, že si dělají legraci,“ říká pětačtyřicetiletý<br />

skladník Jan Mahler, který<br />

pracuje už deset let pro nadnárodní<br />

farmaceutickou společnost. „Nedělali. Při chůzi<br />

po schodech se musíme držet zábradlí, abychom<br />

si nezpůsobili úraz, a ve skladu nám přikázali nosit<br />

čepice s kšiltem, taky kvůli úrazům. Nikdy se tu<br />

nic nestalo, ale co nosíme kšiltovky, tak nevidíme<br />

a pořád nám něco padá na hlavu.“ Jan už ale dávno<br />

rezignoval. Drží se zábradlí, nosí kšiltovku a snaží<br />

se být neviditelný, protože se zvýšil poměr pohyblivé<br />

složky mzdy a snížil základní, tudíž nedržet se<br />

by ho přišlo draho. A kde jinde by našel práci?<br />

V globalizované společnosti tvoří zaměstnanci<br />

korporací nové národy, které jsou řízeny podobným<br />

způsobem jako armáda – jinak by také šlo<br />

impérium se sto tisíci zaměstnanci na několika<br />

kontinentech udržet jen těžko. Nerozhoduje<br />

barva pleti ani historie země a esperantem je angličtina.<br />

Lokální specifika se těžko kontrolují. Logickým<br />

důsledkem je pak v místních měřítkách<br />

ztráta identity, s níž se lidé dost obtížně smiřují.<br />

A zdaleka nejde jen o nějaké technické předpisy.<br />

„Naši společnost koupila zahraniční firma, báli<br />

jsme se, jak uspějeme, pochybovali jsme o tom,<br />

co vlastně umíme. Po dvou letech víme, že to, co<br />

dobře fungovalo, bylo zničeno. Dostali jsme pokyny,<br />

jak co máme dělat moderně, přičemž je to<br />

krok zpátky tak o pět let. I ve státní správě jsou<br />

pokrokovější než my, ,globálně korporační‘! Nejvíc<br />

jsme se ,zasmáli‘, když náš ředitel odpovídal<br />

v anketě, co mu vadí na českých zaměstnancích.<br />

Prý jsme málo iniciativní a nemáme nápady! Skutečnost<br />

je taková, že naivkové, kteří nápady měli,<br />

je museli zapisovat do formulářů a posuzovala<br />

je centrála. Všechny shledala jako nepoužitelné.<br />

Nápad znamená práci navíc a komplikaci, tak<br />

se mohou líhnout jen v jimi určených dílnách,“<br />

říká Josef Čáp z finančního oddělení francouzské<br />

firmy. Podobnou zkušenost s prací pro obří americkou<br />

korporaci přidává i kontrolor Jiří Hošek:<br />

„Nový šéf nám zadal připravit stostránkovou prezentaci<br />

pro centrálu. Bylo nám jasné, že si prohlédnou<br />

tři stránky s celkovými výsledky, ale nutil<br />

nás předělávat pětkrát podrobnosti, přičemž neustále<br />

pozměňoval zadání. Když chtěl žluté přebarvit<br />

na fialovo, protože to bude hezčí, pochopil<br />

jsem, že člověk může vraždit nebo se zbláznit,“<br />

říká odevzdaně muž, který studoval s červeným<br />

diplomem VŠE a má zahraniční „nástavby“, a dodává:<br />

„Kvůli chaotickým změnám španělského<br />

šéfa jsme v práci deset až dvanáct hodin denně.<br />

Manželka říkala, že má mě i mé práce plné zuby.<br />

Jí se to říká, kde si mám ale najít jinou, když je to<br />

všude podobné? A jak bych splácel hypotéku?“<br />

Legrace na place<br />

Zahraniční majitelé se prý chovají ke zdejším zaměstnancům<br />

hůř než u nich „doma“. Richard Novák,<br />

švýcarský podnikatel, s tím ale nesouhlasí.<br />

„Chovají se všude stejně, jen ve střední a východní<br />

Evropě je to otevřenější. Tady zaměstnavatelé<br />

používají bílé rukavičky, ale výsledek je stejný!“<br />

„Dostal jsem ze zahraničí fantastickou nabídku,<br />

vstup do velkého, skutečného byznysu. Řekl jsem<br />

si, skvělé, zhodnotím studium v Londýně, které<br />

stálo mé rodiče statisíce,“ vypráví Jan Trojan, vyšší<br />

manažer ve společnosti, která má sídlo v Paříži.<br />

20ZEN<br />

ZEN21

Hlava 22. Jak řídit impérium<br />

se sto tisíci zaměstnanci? Jako<br />

armádu poslušných oveček<br />

dodržujících přísný dril.<br />

„Pracuji tady už čtvrtý rok a stále častěji vzpomínám<br />

na známou, která mi říkala, co je pro člověka<br />

důležité: práce, rodina, přátelé, zdraví a zábava.<br />

Práce je zajímavá obsahem a rozsahem, je ale jasné,<br />

že mě kdykoliv mohou vyměnit. Vím také, že<br />

nemám kam dál růst – je mi 38 let a výš se tady<br />

nikam nedostanu. Až mě vyhodí a najdu si nové<br />

místo, tak asi s nižším platem a méně atraktivní.<br />

Závidím generaci přede mnou, že rostla postupně<br />

a pozici odpovídala životní zkušenost. My po třicítce<br />

vylítneme, ale ve čtyřiceti už může být konečná,<br />

a pak jen ,klotový rukáv‘. Co se týká spolupracovníků,<br />

co doma považují za špatný kolektiv,<br />

je ve srovnání se západní Evropou a korporátním<br />

sídlem skvělá parta. Stýská se mi po milých hezkých<br />

českých kolegyních, se kterými je legrace.<br />

Harašení je ve firmě zločin, tak se všichni tváříme,<br />

že tu žádné ženy nejsou, protože zejména ty<br />

ošklivé dokážou dělat velké problémy.<br />

Na rodinu mám méně času, jsem v práci ještě víc<br />

než dřív, zábava a kultura o víkendu je tu ale lepší.<br />

Peněz nemám víc než dřív – promítá se kurz<br />

a hlavně jsou tu výrazně vyšší náklady na život.<br />

Hodně stojí školy pro děti, i ty ,levné‘. Nejtěžší<br />

je to s přáteli, naši jsou daleko a nové je těžké si<br />

udělat. Kdybych našel odpovídající místo v Praze,<br />

okamžitě se vracím.“ Dá se na takovou práci<br />

zvyknout? „Nedá, ale už nejsem překvapený. Přemýšlím,<br />

že zvyknout si na něco znamená, že mě<br />

to nepřekvapuje, nebo když mě to nepřekvapuje,<br />

tak jsem si zvyknul? V pekle si na muka člověk<br />

taky nezvykne, ale určitě ho nepřekvapí.“<br />

Firemní se zkrátka vsává a vítězí a postupně ruší<br />

lokální, sociální a další vazby. Nejsi Čech, Australan,<br />

Němec, Mexičan, jsi příslušník velkého<br />

národa společnosti XYZ, tvým prezidentem je<br />

pan John Smith z New Yorku či Londýna, jehož<br />

proslovy si můžeš, nebo spíš musíš poslechnout<br />

na intranetu. „U nás je vše přikázané a popsané,<br />

žádná volba prakticky neexistuje, ale firemní kultura<br />

je zdvořilost, tak se musíme ptát na samozřejmosti.<br />

Jsem tak zblblý, že když přijdu domů,<br />

ptám se manželky, jestli se můžu napít,“ říká vysoký<br />

manažer Radim Holcát.<br />

Novodobým hitem jsou vize, bez nich by společnost<br />

nebyla společností. Když vznikaly, byly jistě<br />

vizemi skutečnými, a ne frázemi jako dnes. „Vize<br />

zaměstnanci nesdílejí, protože se tvoří daleko<br />

od nich, místní lidé se s nimi neztotožní,“ říká jeden<br />

bývalý šéf velké společnosti. Nejhůř se s nimi<br />

ztotožňují „mazáci“, kteří už leccos prožili a nenechají<br />

se zmást hesly novodobými, jež se nijak<br />

neodlišují od těch desítky let starých. „My nad<br />

čtyřicet jsme už považovaní za téměř staré struktury,<br />

a tak vedoucí oddělení udělali s ohledem<br />

na pracovní mix hezkou třiatřicítku. Jsme tu léta<br />

a víme, co se dá dělat a co ne. Kočka šéfka o tom<br />

samozřejmě neměla tušení, ale my jí to trpělivě<br />

vysvětlovali. Když po třech měsících zjistila, že<br />

její pokyny sice vedou ke splnění, ale vyrábíme<br />

nesmysly, na což jsme ji dopředu upozornili, tak<br />

se rozplakala, že jí ničíme její vize. Na ty měla týdenní<br />

školení někde u Varšavy. Byla měsíc doma<br />

a pak odešla. Bude si na nás zvykat další mlaďoch,“<br />

usmívá se Rostislav Vrána, interní auditor.<br />

S globalizací souvisí i menší odpovědnost firem<br />

vůči zemi, kde podnikají. Místní společnosti<br />

podporují sport a umění, globální lokálně jen výjimečně.<br />

Proč podporovat koncert? Lokální management<br />

firmy se mění často, je posílán ze země<br />

do země, a proto může žadatelům s klidem vzkazovat,<br />

že se s „prosbou“ mají obrátit na centrálu,<br />

která ji posoudí. Pokud se toho někdo odváží, dostane<br />

odpověď, že to nezapadá do konceptu.<br />

Tisková mluvčí Věra pracovala ve veřejně obchodované<br />

společnosti a publikovala informace<br />

po konzultaci s investor relations bez problémů<br />

řadu let. S novým vlastníkem externí komunikace<br />

přestala, neb k ní podle něj nebyl důvod,<br />

zato důslednému a zdlouhavému schvalovacímu<br />

procesu byla vystavena i třířádková zpráva pro intranet,<br />

že se bude konat dětský den. Nová nadřízená<br />

rovněž vyžadovala celoroční plán informací,<br />

které budou zveřejněny na plazmové obrazovce.<br />

Učinila se přítrž i „spamům“ typu „našel se zlatý<br />

prstýnek v jídelně, je na recepci“.<br />

Schovejte sušenky<br />

Jsou ovšem případy, které se s prací pro korporaci<br />

vyrovnaly překvapivě výborně. Pětatřicetiletý<br />

Karel nastoupil do nového zaměstnání v bankovním<br />

sektoru, a současně se nešťastně zamiloval.<br />

Z centrály mu chodily maily s úkoly, pokyny a dotazy,<br />

na které nereagoval, ani na žádné urgence,<br />

telefon bral zřídka, myslel na tu, která ho nechce,<br />

a co učinit, aby ho aspoň trochu chtěla. Pracoval<br />

tak hodinu dvě denně – ale „fokusovaně“. Po několika<br />

měsících centrála zhodnotila, že tento pracovník<br />

má skvělé výsledky – na zprávy nereaguje,<br />

protože je zavalen prací, kterou plní vzorně, rychle,<br />

bez průtahů a stoprocentně. Byl povýšen. To<br />

se pak stalo jeho zkázou, protože na vyšší pozici<br />

musel kontrolovat své podřízené a účastnit se telekonferencí<br />

a videokonferencí.<br />

Čtyřicetiletý Daniel se s finanční centrálou vybavoval<br />

skvělou angličtinou i francouzštinou a mluvil<br />

tak složitě a košatě, že se ho nadřízení báli, aby<br />

se před ním neblamovali, že nejsou tak vzdělaní<br />

jako on a gramatika mu jde lépe než jim, rodilým<br />

mluvčím! Přestávali ho otravovat a nechali ho řídit<br />

firmu. Jednou ho v Praze při příležitosti konference<br />

přece jen navštívili. Varoval sekretářku, aby<br />

se neodvážila nabídnout jim něco k pití! U nich<br />

totiž při půldenním jednání nebylo na stole nic,<br />

musel pít vodu na záchodě. Na tu potupu léta nemohl<br />

zapomenout. Sušenky a nealko nařídil uzamknout.<br />

Však také umíme být světoví… Obrazy<br />

v kanceláři měl záměrně depresivní a tak ošklivé,<br />

že se žíznivá návštěva ošívala na nepohodlných<br />

křeslech a do dvaceti minut byla pryč. Už se tam<br />

nikdo „cizí“ po několik let neobjevil. Manažer si<br />

vede skvěle a jeho pobočka je díky výsledkům vyhodnocována<br />

mezi nejlepšími…<br />

Malé národy mají oproti velkým jednu velkou výhodu,<br />

jejich historická paměť, potvrzená konkrét-<br />

n JSEM TAK ZBLBLý, žE KDyž PřiJDU DOMů,<br />

PTáM SE MANžELKy, JESTLi SE MůžU NAPíT<br />

ními dějinnými událostmi, říká, že všechna impéria<br />

se rozpadnou. Ta opřená o půdu a konkrétní<br />

hranice měla větší stabilitu než nová, kde jde jen<br />

o zisky. Konzumní člověk je spokojen – mezinárodní<br />

společnosti vytvořily skutečnost, jež předstihla<br />

sny utopistů. Náhrada života je spotřebitelství,<br />

navíc světově sjednocené pod jedny značky.<br />

Díky konzumentství jsou lidé postaveni před volbu<br />

– s nimi, nebo proti nim.<br />

Existuje škála možností, jak se s prací v korporaci<br />

vyrovnat, jak „zvládnout“ manažery, kteří cestují<br />

po několika letech „vládnout“ z jedné země<br />

do druhé. Nejvyšší management dohlíží, aby<br />

střední rotující nikde nezapustil kořeny a nezískal<br />

vztah k „državě“. Tak by byla ohrožena korporace<br />

sama, její principy jsou ekonomické a vzdálené<br />

sociálnímu, byť se to snaží všemožně zakrývat.<br />

Jak je přežít? Nechtít se zalíbit ani zavděčit!<br />

Plnit úkoly dobře, ale nepřesahovat své kompetence.<br />

Vědět, že každý e-mail čte ve skryté kopii<br />

dvacet manažerů. Je to jen práce! Výsledkem dobře<br />

odvedené je mzda a tu potřebujeme.<br />

Nejhorší způsob je zalíbit se novému „korporačnímu“<br />

vedení nedůstojnými způsoby. Takovými<br />

zaměstnanci kolegové pohrdají a šéfové je využívají.<br />

A nakonec se jich stejně zbaví.<br />

n<br />

Autorce vyšla v nakladatelství Motto kniha povídek<br />

Má dáti, dal<br />

Věra Kudynová<br />

22ZEN<br />

ZEN23

Eportáž<br />

Moudřejší ustoupí. Španělský<br />

torero a býk v aréně<br />

v Torremolinos.<br />

Corrida!Od <strong>doby</strong>,<br />

co býčí zápasy<br />

popsal ve Fiestě Ernest<br />

Hemingway, proudí na<br />

koridu davy z celé Evropy.<br />

Svět se změnil, ale boj<br />

zůstává stejný jako za časů<br />

Hemingwayových hrdinů.<br />

Fotil Jan Sochor.<br />

24ZEN<br />

ZEN25

Banderillero. Pomocník<br />

matadora zabodl pár barevných<br />

hůlek s harpunovitým hrotem<br />

do šíje zvířete. Býk se tím lehce<br />

oslabí, drží hlavu níž a neútočí<br />

tak bezhlavě. Když jich ale<br />

zápasníci vbodnou do býka příliš,<br />

obecenstvo je vypíská pro zbabělé<br />

zraňování zvířete (vlevo nahoře).<br />

Ráno před koridou. Zástupci<br />

(obvykle tří) matadorů přijdou<br />

do arény a vylosují pomocí<br />

cigaretových papírků každý dva<br />

býky, se kterými bude večer jejich<br />

matador bojovat (vpravo nahoře).<br />

Plaza de Toros. Býčí aréna<br />

v andaluské Granadě, jedna z nejdůležitějších<br />

ve Španělsku, pojme<br />

až 12 000 diváků (vlevo dole).<br />

Před nástupem. Každý matador<br />

(hlavní zápasník, který zabíjí<br />

býka), má skupinu, která čítá pět<br />

až šest mužů (dole uprostřed).<br />

První dějství. Toreros (zápasníci)<br />

s pláštěnkami dráždí býka. Snaží<br />

se tím vysledovat styl jeho boje,<br />

a hlavně kterým rohem zvíře<br />

útočí (vpravo dole).<br />

26ZEN<br />

ZEN27

Statečný nebo jatečný<br />

«Budou to asi poslední koridy<br />

v dějinách Barcelony a pro toho, kdo ji<br />

nikdy neviděl v aréně La Monumental,<br />

to znamená buď teď, nebo nikdy,»<br />

prohlásil nedávno dramaticky ředitel<br />

arény Antonio García Jiménez. Stalo se<br />

totiž něco, co si dlouho nikdo neuměl<br />

představit - 25. září se<br />

uskuteční poslední býči zápasy<br />

v Katalánsku. Zákaz koridy prosadili<br />

místní nacionalisté.<br />

Naopak jiné regiony včetně Andalúsie či<br />

Madridu, kde je korida nejpopulárnější, ji<br />

prohlásily za kulturní dědictví. «Věřím,<br />

že kdyby se ke koridě mohla vyjádřit<br />

samotná zvířata, prohlásila by, že raději<br />

budou statečnými býky než jatečným<br />

<strong>doby</strong>tkem,» citoval deník El Mundo<br />

katalánskou expertku na koridu Elenu<br />

Montoyovou. «Býk, který je chován pro<br />

zápasy s torery, se dožije čtyř až šesti let,<br />

býček chovaný na maso nepřežije<br />

jeden rok.» Podle statistik se za příznivce<br />

koridy považuje asi třetina Španělů,<br />

stejný počet je proti, ostatním je to jedno.<br />

Vrchol. Mladý matador s rudou muletou<br />

v ruce stojí tváří v tvář vyčerpanému býkovi<br />

v posledním dějství zápasu. Statečnost<br />

a odvaha zápasníka s býky tkví mimo<br />

jiné v tom, jak blízko se dokáže přiblížit<br />

smrtícím rohům zvířete, a zároveň při<br />

tom předvádět sošné baletní figury<br />

s pláštěnkou, muletou či mečem.<br />

A110004010<br />

28ZEN<br />

ZEN29

Krása a krev. Shora: Torero,<br />

oblečený do slavnostního<br />

pláště, nejpřepychovější části<br />

zápasnického obleku, vstupuje<br />

do arény; Zkrvavené banderillas<br />

v písku arény; Těla zabitých býků<br />

jsou po zápasech rozbourána<br />

v zákulisí arény a jejich<br />

maso se prodá řezníkům.<br />

Modlitba. Torero v okamžiku<br />

soustředění před začátkem<br />

koridy. Každá býčí aréna ve<br />

Španělsku má v zákulisí malou<br />

kapličku – místo, kde se všichni<br />

účastníci zápasu modlí, aby<br />

další etapu svého riskantního<br />

povolání přestáli ve zdraví.<br />

30ZEN<br />

ZEN31

fENoméN<br />

[amy chua]<br />

Řev tygří matky<br />

Hitem letošní debatní sezony je za Atlantikem Amy Chua. Čínsko-americká<br />

právnička se chlubí tím, jak dotýrala své děti k úspěchu – a Američané se<br />

nemohou shodnout, jestli za to nenávidí ji, sebe nebo něco jiného.<br />

1) škola má přednost před vším<br />

ostatním; 2) jedna minus je<br />

špatná známka; 3) v matematice<br />

musíš mít před ostatními<br />

vždy dva roky náskok...<br />

Text Daniel Deyl<br />

Foto Profimedia<br />

J<br />

ak se toho dnes hodně namluví o střetu<br />

civilizací, obvykle při tom padají slova<br />

popisující cosi velkého: kultura a náboženství,<br />

krize, přírodní zdroje a tanky. Mezitím<br />

na sebe skutečný střet vzal podobu drobné Američanky<br />

čínského původu jménem Amy Chua, její<br />

železné vůle vychovat úspěšné děti a ochoty mluvit<br />

o tom nahlas.<br />

Nedivte se. „Čínská matka věří, že 1) škola má<br />

přednost před vším ostatním; 2) jedna minus<br />

je špatná známka; 3) její děti musejí mít v matematice<br />

před ostatními vždy dva roky náskok;<br />

4) nesmí nikdy pochválit své děti na veřejnosti;<br />

5) pokud její dítě nesouhlasí se svým učitelem<br />

nebo trenérem, musí se (matka) vždy postavit<br />

na stranu učitele nebo trenéra; 6) dětem má být<br />

dovoleno, aby se věnovaly jenom těm činnostem,<br />

v nichž mohou získat medaili; 7) medaile musí<br />

být zlatá,“ píše Chua ve své trefně pojmenované<br />

knize Bitevní hymna tygří matky.<br />

Ve skutečnosti zní taková hymna nejspíš jako řev,<br />

jak Chua sama ráda přiznává. Řev ambiciózní<br />

matky podmalovaný skřípěním smyčce o struny<br />

– nebo dětských zubů o piano –, o čemž ještě<br />

bude řeč. Paní Chua, osmačtyřicetiletá právnička<br />

a profesorka na Yale University, zdědila sklon<br />

k přísné disciplíně po rodičích, čínských emigrantech<br />

z Filipín. Narodila se jim v padesátitisícovém<br />

městě Champaign ve státě Illinois a byli „tak chudí,<br />

že když jsme se přistěhovali do Bostonu, první<br />

dva roky jsme si nemohli dovolit topení a balili<br />

jsme se v zimě do dek“.<br />

Kam člověka dovede píle, jí předvedl otec Leon<br />

Ong Chua. Z mrazivé bostonské díry se za pět let<br />

dostal na univerzitu v Berkeley, kde se z něj stal<br />

špičkový počítačový vědec. Jak moc špičkový?<br />

Inu, v roce 1971 předpověděl existenci memristoru,<br />

jejž poprvé sestrojili v Hewlett-Packard v roce<br />

2008. Mezitím se bavil vynalézáním teorií nelineárního<br />

obvodu a celulárních nervových sítí. (Tváříte<br />

se na to stejně přihlouple jako autor tohoto<br />

textu? Jednoduchá rada: měli jste strávit posledních<br />

padesát let šestnáct hodin denně studiem<br />

jako pan Chua a tenhle článek mohl být o vás.)<br />

Stejně jako k sobě byl Leon<br />

tvrdý i k dceři Amy. Její program<br />

byl jednoduchý: škola,<br />

housle, klavír. „Západní rodiče<br />

mají pocit, jak nejsou<br />

na své děti tvrdí, když je nechají<br />

cvičit půl hodiny či hodinu<br />

denně,“ píše dnes paní<br />

Chua. „Čínští rodiče to mají<br />

jinak: první hodina je lehká,<br />

hůř jde ta druhá a třetí.“<br />

Amy otci ve všem vyhověla<br />

– ne že by byla měla<br />

na vybranou – a úspěch<br />

se dostavil. Kromě toho, že dodnes hraje slušně<br />

na housle i na klavír, přednáší na Yale University<br />

a píše ceněné odborné knihy. Hned její prvotina<br />

Svět v ohni: Jak export demokracie a volného trhu<br />

podporuje etnicky motivovanou nenávist a globální<br />

nestabilitu se dostala na žebříček bestsellerů New<br />

York Times a do přehledu nejlepších knih roku<br />

2003 týdeníku The Economist.<br />

Někde mezi tím vším se Amy stihla provdat za kolegu<br />

z práv na Yale a úspěšného – jak jinak? – romanopisce<br />

Jeda Rubensfelda a mít s ním dvě dcery,<br />

dnes osmnáctiletou Sophii a o tři roky mladší<br />

Louisu. A rozhodla se, že nebudou za matkou<br />

a dědečkem zaostávat, ať to stojí, co chce. Nasadila<br />

na ně osvědčenou rutinu: škola, housle, klavír.<br />

(K tomu nařídila dcerám, aby se učily mandarínskou<br />

čínštinu, kterou sama již neovládá.)<br />

Louisu, vzpurnější z obou dcer, v jejích třech letech<br />

nechala stát před zamčenými dveřmi a nepustila<br />

ji domů, protože neposlouchala; o několik<br />

let později jí vyhrožovala, že spálí její hračky, jestli<br />

se nenaučí toho a toho Mendelssohna hrát správně;<br />

když se ve třinácti Louisa vzbouřila, řekla jí<br />

matka, že si adoptuje jinou dívku z Číny, která<br />

nebude odmlouvat. Když ji Sophia obdarovala<br />

odfláknutým přáníčkem k narozeninám, Chua jí<br />

ho vrátila: „To si snad zasloužím něco lepšího.“<br />

„Kdybych si pro své děti mohla vybrat mezi<br />

štěstím a úspěchem, jistěže bych zvolila štěstí,“<br />

napsala pro New York Times v jednom z nesčet-<br />

Úspěch nepadá z nebe:<br />

kontroverzní kniha Bitevní<br />

hymna tygří matky (nahoře)<br />

o tuhé výchově dětí „po čínsku“<br />

a laxním liberálním rodičovství<br />

na Západě. Na protější straně<br />

autorka Amy Chua se svými<br />

dcerami Louisou (14) a Sophií<br />

(18) na galavečeru časopisu<br />

Time, kde se vyhlašovalo<br />

100 nejvlivnějších lidí světa.<br />

Tygří matka skončila třináctá.<br />

32ZEN<br />

ZEN33

Vzácná chvíle oddychu. Amy<br />

Chua s manželem, spisovatelem<br />

Jedem Rubensfeldem, dcerami<br />

a dvěma samojskými dogami<br />

ve svém domě v Connecticutu.<br />

Dole obálka časopisu Time,<br />

jehož ústřední téma Pravda<br />

o tygřích matkách vyvolalo<br />

ve Státech vzrušenou debatu.<br />

n ČíNšTí rodiČE To MAJí JiNAk: PrVNí HodiNA<br />

driLu JE LEHká, Hůř JdE TA druHá A TřETí<br />

ných článků, v nichž hájí své drastické rodičovské<br />

metody (a zároveň knihu pěkně propaguje).<br />

„Ale myslím, že to není tak jednoduché. Myslím,<br />

že jim dávám víc, když věřím v jejich schopnosti<br />

a vyžaduji po nich víc.“<br />

Vyžadovat víc znamená skutečně leccos. „Seznam<br />

toho, co moje dcery nesmějí: chodit si hrát s kamarádkami<br />

nebo u nich zůstávat přes noc; účastnit<br />

se nacvičování třídní divadelní hry; sledovat<br />

televizi a hrát počítačové hry; vybírat si, jaké<br />

kroužky chtějí navštěvovat; dostávat horší známky<br />

než jedničky; nebýt ve třídě nejlepší ve všech<br />

předmětech kromě tělocviku a dramatické výchovy;<br />

hrát na jiný nástroj než na klavír a housle;<br />

nehrát na klavír a housle.“<br />

Nesejde příliš na tom, jak moc či málo je kniha<br />

kvalitní. Čte se dobře, jak přiznávají i ti, kteří s jejím<br />

obsahem hrubě nesouhlasí – a těch je v Americe<br />

většina. V Číně, jak říká Chua, lidé knihu naopak<br />

chápou jako návod, jak poskytnout dětem<br />

víc západních svobod, pročež má spoustu rozhořčených<br />

kritiků i tam.<br />

Ať je to jak chce, Amy sázka vyšla: Sophie to loni<br />

dotáhla do slavné newyorské Carnegie Hall a zároveň<br />

ji přijali na Harvardu i na Yale (vybrala si<br />

Harvard). A Louisa má našlápnuto stejným směrem.<br />

Znamená to, že Chua má pravdu a laxnější,<br />

„západní“ model výchovy je cestou do pekel?<br />

To je otevřená otázka. Lze říci, že ne každé dítě by<br />

metodu čínské matky přežilo bez úhony, že hra je<br />

součástí zdravého vývoje; ale je také možné oponovat,<br />

že „nic není zábavné, dokud to neumíš“. Je<br />

možné argumentovat, že ani čínská matka nedokáže<br />

spolehlivě poznat, v jakém oboru budou její<br />

děti excelovat, a může nadaného jaderného fyzika<br />

zbytečně krušit etudami.<br />

Kolik máte Beethovenů?<br />

Na to lze namítnout, že návyk pilně pracovat se<br />

hodí v jakémkoli oboru. Lze tvrdit, že tvořivost<br />

povzbuzená svobodou volby platí víc než dril;<br />

že Číňané mohou vychovat téměř neomezené<br />

množství skvělých hudebních interpretů, ale kde<br />

mají svého Beethovena? Protiúder se nabízí sám:<br />

kolik Beethovenů vyrostlo v Evropě za posledních<br />

dvě stě let? A tak by šlo pokračovat donevidím.<br />

Soudě dle reakcí v tisku, běžný americký rodič<br />

čte zpověď tygří matky se směsí úžasu, odporu<br />

a lehkého pocitu nadřazenosti; „tohle bych tedy<br />

nikdy...“ A do toho se – někde mezi kosmetikou<br />

a hodinou jógy – vtírají strašidelné otázky: Co<br />

když jsou Sophie a Louisa jen prvními nenápadnými<br />

ukázkami nové <strong>doby</strong>? Co když na globálním<br />

trhu s pracovní silou uspějí jen lidé s takovým<br />

režimem – přičemž úspěch nebude definován<br />

příslušností k horním deseti tisícům, nýbrž prostým<br />

zachováním současné životní úrovně? Co<br />

když se zkrátka judeo-křesťanský hodnotový<br />

systém – jenž dal tak či onak vzniknout pocitu<br />

automatického nároku na dům, dvě auta a dvě<br />

stě televizních programů výměnou za 40 hodin<br />

průměrně kvalifikované práce týdně – ukáže tváří<br />

v tvář miliardě tygřích matek jako nedostatečně<br />

životaschopný? Což si lze představit, jak se slova<br />

Massachusetts a Bavorsko (a Středočeský kraj,<br />

když jsme u toho) ve vyspělém světě vyslovují<br />

se stejnou dávkou respektu jako dnes Malawi<br />

a Čukotka? A konečně, kolik lidí z těch, kteří tygří<br />

matkou pohrdají, chce znát odpověď? n<br />

▼ A110002892<br />

34ZEN

Eauty<br />

Víly<br />

věnce<br />

vily<br />

V Kokořínském dole na hladině plné<br />

leknínů fotografka Bára Prášilová<br />

strávila se svým ZENovým týmem<br />

a barevnými novinkami z podzimních<br />

kolekcí těch nejvybranějších<br />

kosmetických značek žhavé srpnové<br />

odpoledne<br />

Sandra: oční báze, pudr Loose Powder Transluscent a make-up Fluid<br />

Finish od Sensai, rtěnka Sensai The Lipstick 08, tužka na rty Sensai<br />

Lipliner Pencil LP 105, tvářenka Sensai Cheek Blush CH 05, stíny Eye<br />

Shadow Palette ES03, ES04, řasenka Sensai Mascara 38 °C, oční linka<br />

Sensai Liquid Eyeliner LE01<br />

Zuzana: hydratační make-up, kompaktní pudr Banane, tvářenka 11<br />

Pêche Veloutée, tužka na rty 08 Envie, lesk na rty 16 Rouge Cerise<br />

– vše od T. LeClerc, oční stíny Ecrin 4 Couleurs Long Lasting<br />

Eyeshadows 05 od Guerlain<br />

36ZEN<br />

ZEN37

Sandra: tužka na obočí Givenchy<br />

Eyebrow Show č. 3, Sensai Liquid<br />

Eyeliner, lesky na rty Givenchy Gloss<br />

Interdit Lune Carmin 31 a Givenchy Le<br />

Prisme Blush Gloss Lune Rosée 41, řasy<br />

Givenchy Phenomen Eyes Mascara,<br />

make-up Givenchy Photoperfexion<br />

Light (light gold 6), stíny Givenchy<br />

Eyeshadow Les Ombres Regard Khaki<br />

Egerie 74, stíny Givenchy Eyeshadow<br />

Les Ombres Regard Dressy Indigo 11<br />

38ZEN<br />

ZEN39

Zuzana: oči - Guerlain Eyeliner Ebene, Guerlain Lingerie de Peau (beige naturel 03), Guerlain Rouge G de Guerlain, odstín Gigolo 70,<br />

oční stíny Guerlain Ecrin 4 Couleurs Long Lasting Eyeshadows 05, rtěnka Guerlain Rouge Automatique (Guet Apens 167)<br />

40ZEN<br />

ZEN41

Sandra: řasy Lancôme Hypnose Doll<br />

Eyes, lak na nehty YSL odstín měsíční<br />

modrá č. 44, polosaténová tvářenka YSL<br />

Blush Radiance použitá i na oči,<br />

tvářenka Bobbi Brown – cream blush<br />

stick coral 3, T. LeClerc lesk na rty<br />

16 Rouge Cerise, T. LeClerc Eau secrete<br />

water<br />

42ZEN<br />

ZEN43

Eauty<br />

Něžné<br />

zbraně<br />

Z kosmetických pokladů, kterými<br />

vizážistka ZENu Eva Svobodová líčila<br />

modelky pro beauty, jsme vyskládali<br />

pěknou bedýnku…<br />

Foto Bára Prášilová<br />

4<br />

6<br />

7<br />

1. YSL lak na nehty z kolekce Půlnoční zahrada, odstín Měsíční<br />

modrá č. 44, 650 Kč<br />

2. GIVENCHY make-up s houbičkou Photoperfexion light<br />

gold 6, 1160 Kč (www.sephora.cz)<br />

3. T. LECLERC lesk na rty Rouge Cerise, 600 Kč<br />

(www.madeleine.cz)<br />

4. LANCÔME řasenka Hypnose Doll Eyes, 870 Kč<br />

5. GIVENCHY tvářenka Lune Rosée č. 25, 1100 Kč<br />

6. GUERLAIN oční linky Eyeliner Noir ebene, 840 Kč<br />

7. YSL řasenka Mascara Volume Effet Shocking č. 5, třešňově<br />

černá, 870 Kč<br />

8. GIVENCHY sypký rozjasňující pudr Prisme Libre, 1270 Kč<br />

9. GUERLAIN make-up Lingerie de Peau odstín 02 Beige Clair,<br />

1230 Kč<br />

9<br />

10. GUERLAIN make-up Compact Lingerie De Peau, 1570 Kč<br />

11. T. LECLERC Eau Secréte, 1000 Kč<br />

12. GIVENCHY rtěnka Rouge Interdit Satin Lipstick 02 Beige<br />

Champagne, 750 Kč<br />

13. GIVENCHY lesk Gloss Interdit Lune Carmin č. 31, 680 Kč<br />

14. GIVENCHY oční stíny stíny Mystérieuse N1, 1400 Kč<br />

15. SENSAI rtěnka The Lipstick č. 16 Rindou, 1450 Kč<br />

16. T. LECLERC kompaktní pudr, odstín Banane, 1200 Kč<br />

17. YSL oční stíny Ombre Solo z kol. Půlnoční zahrada, 800 Kč<br />

18. GIVENCHY tužka na oči Magic Khol, 480 Kč<br />

19. GIVENCHY korektor v peru, 820 Kč<br />

20. T. LECLERC tvářenka Pêche Veloutée č. 11, 920 Kč<br />

21. GIVENCHY lesk Géleé Interdit Lune Argentée č. 15, 680 Kč<br />

22. T. LECLERC tužka na rty Envie 08, 500 Kč<br />

(www.madeleine.cz)<br />

23. GUERLAIN rtěnka Rouge G odstín Gigolo 70, 1040 Kč<br />

24. GUERLAIN oční stíny Quatro Blues 02, 1340 Kč<br />

25. BOBBI BROWN krémová tvářenka Coral 3<br />

26. YSL Blush Radiance polosaténová polomatná tvářenka,<br />

960 Kč<br />

2<br />

3<br />

5<br />

8<br />

10<br />

23<br />

1<br />

22<br />

26<br />

25<br />

20<br />

11<br />

21<br />

24<br />

19<br />

18<br />

16<br />

12<br />

13<br />

17<br />

15<br />

14<br />

44ZEN<br />

ZEN45

dilEma<br />

Jak hoří čas<br />

nejkrásnější studentce<br />

V dnešní mediální době je označení miss pro mladé slečny něco jako<br />

šlechtický titul. Jedna taková aristokratka, letošní Miss Academia čili<br />

nejkrásnější vysokoškolačka Pavlína Kadlecová (20), napsala pro ZEN<br />

lehce existenciální text o těžkém údělu krasavice.<br />

Foto Tomáš Železný<br />

m<br />

yslíte si, že je pro mě můj vzhled podstatný?<br />

a máte recht! v patnácti jsem<br />

byla nějaká školačka z prostějova,<br />

ve dvaceti mi leží praha u nohou, a kdybych neměla<br />

stálého partnera, můžu vytočit kohokoli<br />

z dlouhého seznamu svých pánských přátel a zítra<br />

jedeme. ale bude o mě někdo stát, až mi bude<br />

třicet? do té <strong>doby</strong> musím rozjet svůj vlastní byznys.<br />

nechci být jen něčí manželka! Chci si peníze<br />

vydělat sama. ale do začátku vám někdo musí pomoct,<br />

že ano... právě teď se rozhoduje, jestli budu<br />

nezávislá, nebo budu muset celý život poskakovat<br />

kolem nějakého samce.<br />

možná vám to přijde stupidní, ale víte, čeho se<br />

bojí spousta mladých a krásných holek? stáří. mě<br />

n díky slevovým portálům si každá<br />

studentka dnes může dovolit „vylepšení“<br />

osobně přímo děsí. žádný chlap o nás nezavadí.<br />

kamkoli přijdu, vidím, jak dobře situovaný čtyřicátník<br />

švitoří s dlouhonohou dvacítkou. my si<br />

teď užíváme s někým, jehož manželka sedí doma<br />

na gauči a nezbývá jí nic jiného než se vyrovnat<br />

s realitou. Její miláček ji jednoduše vyměnil<br />

za něco atraktivnějšího. obávám se, že moje generace<br />

se na tom gauči ocitne jednoho dne taky.<br />

nepomůže ani plastika. Budeme staré. Jak říká<br />

můj známý: „po záruce.“<br />

těžko říct, jak tomu zabránit. najít si každých pár<br />

let vždy o něco staršího partnera a být pro něj stále<br />

mladá? tu otázku si dává spousta kamarádek.<br />

Zajímalo by nás, co se jim na nás líbí. nejčastější<br />

domněnka zní, že muž potřebuje neustálý obdiv,<br />

jehož mu nezkušená dívka poskytne vrchovatě.<br />

a taky že jsme ještě ve stadiu, kdy se dáme „ochočit“.<br />

Chlap je v každém věku malý kluk, který si<br />

chce pořád hrát. a mají na to postarší dámy nervy?<br />

Chce pracovně vytížený muž doma řešit další<br />

problémy? ne! problémy dvacítek se netýkají výměny<br />

oken na chalupě či nutné návštěvy manželské<br />

poradny. vtipné je, že holky z venkova, které<br />

jsou v praze teprve krátce, jsou vůči těmhle nápadům<br />

paradoxně odolnější. Ještě si totiž neumějí<br />

spočítat, jak je život ve velkoměstě drahý…<br />

no ano, starší pánové jsou s námi samozřejmě<br />

i kvůli sexu. o sexu se baví holky v mém okolí<br />

pořád. Jsme ve věku, kdy zkoušíme, poznáváme,<br />

a když si nevíme rady, nestydíme se zeptat. až<br />

na jednu výjimku. orgasmus. každá chceme vědět,<br />

jestli ho ta druhá už měla, nebo zda ho předstírá.<br />

divné je, že holky si v tomhle lžou. musí se<br />

opít, aby o tom začaly mluvit. vše musí být perfektní<br />

a sex bez orgasmu je vlastně známka toho,<br />

že náš vztah nestojí za nic. přijde nám, že muži<br />

myslí v posteli jen na sebe a nemají trpělivost<br />

s ženským tělem. Jenže možná je to tak, že touha<br />

po orgasmu je tak silná, že víc přemýšlíme, jak ho<br />

dosáhnout, než abychom se uvolnily…<br />

Jako „atraktivní dvacítka“ platíte svým tělem. nemyslím<br />

to doslova. Jde o to, že moje generace je<br />

posedlá vylepšováním. Já sama mám umělé jen<br />

nehty a v modelingu i na vysoké škole, kterou studuju,<br />

v tomhle platím za dost konzervativní holku.<br />

díky slevovým portálům si totiž může skoro<br />

každá studentka prodloužit vlasy anebo třeba<br />

vytetovat permanentní make-up. ve dvaceti si<br />

nechávají zvětšit prsa holky, které mají dokonalé<br />

dvojky. když k tomu přidáte fejk vuittonku a zuby<br />

vybělené kypřicím práškem do pečiva, máme tu<br />

kočku jak ze žurnálu. ale jak bude vypadat za pět<br />

let? Bojím se, že strašně. vidím to na vlastní oči.<br />

Jedna kamarádka si stěžuje, že jí vypadaly její dřív<br />

krásné dlouhé řasy poté, co si je nechala prodloužit.<br />

druhá brečí, že chce zpět své vlasy, jež si musela<br />

ostříhat, když si je barví od třinácti.<br />

Zatím každý můj partner na mě několikrát vykřikl:<br />

„Co vlastně vy ženský od nás chcete?!“ Je to<br />

jednoduché jak facka. nešetřte lichotkami. Říkejte<br />

nám, jak nám to sluší, jak jsme úžasné, jak nás<br />

milujete. ale pamatujte si, nechceme slyšet, že<br />

jsme sexy. Chceme slyšet, že jsme krásné.<br />

lovu zdar!<br />

n<br />

Miss žije rychle. Ve dvaceti jí svět<br />

leží u nohou. Trápí ji jediné.<br />

Ve třiceti už bude „po záruce“.<br />

– Pavlína Kadlecová<br />

46ZEN<br />

ZEN47

jím, tEdy jsEm<br />

Paštikové ovoce<br />

ky jejich bádání se prosazují jak v restaurační gastronomii,<br />

tak i v průmyslové výrobě potravin.<br />

Gastronomická expertka ZENu Kateřina Hicks v dopise svému patnáctiletému<br />

synovci, adeptu řemesla kuchařského, přibližuje nejnovější trendy oboru...<br />

Kateřina Hicks<br />

Vypadá jako mandarinka,<br />

ale není to mandarinka.<br />

Je to želé plněné paštikou<br />

z kuřecích jater.<br />

Foto archiv autorky<br />

M<br />

ilý synovče,<br />

tento dopis si doufám nepřečteš, neboť<br />

by Tě nejspíš uvedl do rozpaků. Dobře si<br />

pamatuji, jak mi v Tvém věku proslovy mých (pra)<br />

rodičů na téma „tvoje budoucnost“ připadaly navýsost<br />

nudné a zároveň oplývající oním patosem,<br />

který teenagerům způsobuje intenzivní, takřka<br />

fyzické utrpení. Korunu tomu pokaždé nasadilo<br />

jejich oblíbené závěrečné zaklínadlo – „jen počkej,<br />

jednou si na moje slova vzpomeneš“ či ještě<br />

lépe, slovy Tvé prababičky, „dělej, jak rozumíš, ale<br />

následky si přičti sobě“. Hlavou mi v těchto chvílích<br />

běžela jediná myšlenka: „Už můžu jít?“<br />

Můžeš. Ve chvílích, kdy píšu tyto řádky, máš<br />

před sebou několik posledních prázdninových<br />

dnů, tak si je užij. Pak nastupuješ<br />

do prvního ročníku školy, kterou<br />

sis s rodiči vybral – budeš se učit<br />

kuchařem. Vím, že dobře víš,<br />

že jsem Tvou volbou nadšená.<br />

Ne že bych si myslela, že<br />

teď budeš volné chvíle trávit<br />

přípravou pochoutek<br />

pro svou mlsnou tetu, ale proto, že gastronomie<br />

je obor, který je mi blízký a vždycky mě fascinoval<br />

svým heroickým rozmachem. Vejde se do něj<br />

v dobrém slova smyslu rutina (jíst se musí a někdo<br />

to přece musí denně připravovat), poctivé<br />

řemeslo i kreativní vzepětí, neopakovatelný výraz<br />

osobní vize – doslova a do písmene umění.<br />

Nemůžu mluvit o jiných oborech – třeba o telekomunikacích<br />

toho vím žalostně málo –, ale je<br />

evidentní, že gastronomie dnes prochází bouřlivým<br />

rozvojem. Současných trendů, mnohdy protichůdných,<br />

jsou desítky, nicméně existuje několik<br />

krystalizačních jader, z nichž lze usoudit, že se<br />

zde děje cosi zásadního. Když dovolíš, pokusím se<br />

jich pár shrnout – ber to jako potenciální tahák,<br />

až budete ve škole probírat teorii.<br />

n Věda v kuchyni. Nejde o nějakou horkou novinku,<br />

ale o fenomén, jehož novodobé počátky<br />

spadají do konce 60. let. Spolupráce špičkových<br />

šéfkuchařů s vědci, kteří jim pomáhají pochopit,<br />

zkrotit a využít procesy, jež během úpravy<br />

potravin probíhají na molekulární úrovni, vedla<br />

mimo jiné i k nástupu některých (staro)nových<br />

technologických postupů. Z nich nejznámější<br />

je příprava „sous vide“, čili<br />

dlouhodobé zahřívání ve vakuu<br />

zatavené potraviny<br />

na přesně stanovenou<br />

teplotu; to<br />

umožňuje<br />

podstatně<br />

lepší<br />

využití<br />

aromatických i chuťových l á t e k<br />

obsažených v potravině i naprostou stejnoměrnost<br />

tepelného zpracování. Zakladateli<br />

oboru „gastrovědy“ jsou britsko-maďarský<br />

vědec Nicholas Kurti<br />

a jeho pokračovatelé Američan Harold<br />

McGee a Francouz Hervé This. Výsled-<br />

n Molekulární Blumenthal. S využitím těchto<br />

„nejnovějších vědeckých poznatků“ úzce souvisí<br />

žánr takzvané molekulární kuchyně. To je<br />

poněkud zavádějící nálepka pro inovativní gastronomický<br />

směr, který gastronomii radikálně<br />

oprošťuje od tradičních představ o žádoucím či<br />

dokonce možném vzhledu, chuti a textuře pokrmů,<br />

přičemž suroviny neváhá manipulovat novými,<br />

mnohdy laboratorními postupy (tekutý dusík,<br />

pěny, gely, prášky, nejrůznější aplikace kouře<br />

a vonných esencí coby součástí kompozice jídla...).<br />

Průkopníkem tohoto směru jsou andaluský<br />

šéfkuchař Ferran Adrià, jehož legendární restaurace<br />

elBulli nedávno ukončila činnost; zásadní<br />

postavou je i Brit Heston Blumenthal. Východiska,<br />

principy, postupy i recepty této „modernistické<br />

kuchyně“ shrnuje letos vydaný šestisvazkový<br />

magnum opus Modernist Cuisine autorů Nathana<br />

Myhrvolda, Chrise Younga a Maxima Bileta.<br />

n Jako od babičky? Ve zdánlivém protikladu<br />

k této avantgardní gastronomii je obnovený zájem<br />

mnoha špičkových šéfkuchařů o historické<br />

receptury. Heston Blumenthal, jehož vlajkovou<br />

lodí je modernistická restaurace Fat Duck, ve své<br />

nové londýnské restauraci Dinner by Heston<br />

Blumenthal nabízí menu, které je kompletně<br />

inspirováno historickými britskými pokrmy,<br />

z nichž nejstarší pochází z období kolem roku<br />

1390 a nejnovější z roku 1940. Nejedná se samozřejmě<br />

o kulinářský skanzen, ale o reinterpretaci<br />

historických kulinárních myšlenek moderními<br />

prostředky s využitím nejkvalitnějších soudobých<br />

surovin. Příkladem může být Blumenthalův<br />

předkrm „meat fruit“, datovaný k roku 1500: tato<br />

zcela realisticky vyhlížející mandarinka (ve skutečnosti<br />

vrstva mandarinkového želé) pod svou<br />

„kůrou“ skrývá delikátní paštiku z kuřecích jater.<br />

n Umělecké dílo. Ideálem klasické gastronomie<br />

je pokrm, který lahodí oku, nosu i jazyku. Špičková<br />

moderní gastronomie jde dál; jejím cílem není<br />

nic menšího než „zasáhnout“ svého konzumenta<br />

stejně, jako to činí klasické umělecké obory<br />

– smyslově, citově i myšlenkově, zkrátka totálně.<br />

(V tomto směru je špičková gastronomie možná<br />

„nejholističtějším“ uměleckým oborem – Wagnerův<br />

koncept Gesamtkunstwerku je ve srovnání<br />

podstatně chudší.) Například nekompromisní<br />

kreace chicagského šéfkuchaře Granta Achatze<br />

pro restauraci Alinea se dají označit za umělecká<br />

díla, přičemž na hosty kladou nemalé nároky.<br />

Ti se musejí mimo jiné zcela poddat Achatzovu<br />

pojetí, od prezentace pokrmů na roztodivných<br />

nerezových stojáncích, šibeničkách, držátkách<br />

a zvlněném porcelánu až po neobvyklé obchodní<br />

praktiky – do jeho nové restaurace Next si hosté<br />

rezervují „vstupenky“ na konkrétní stoly; její<br />

nabídka degustačních menu, stručně naznačená<br />

slovy „Paris 1906“, „Tour of Thailand“ či „Childhood“,<br />

se zásadně obměňuje každých 6 měsíců.<br />

n Legrační kravičky. V opozici k vážné přísnosti<br />

Granta Achatze, jakkoli se i v jeho pojetí – zejména<br />

u Next – jedná o „zábavu“, je přístup švýcarského<br />

šéfkuchaře Denise Martina. Ten svou zcela<br />

seriózně avantgardní kuchyni odlehčuje různými<br />

překvapeními a drobnými ambientními doteky<br />

humoru, jako jsou porcelánové kravičky na stolech<br />

restaurace, které při dotyku hosta zabučí.<br />

n Genius loci. Moderní gastronomie je globálně<br />

rozkročená, nicméně původ potravin v ní hraje<br />

stále větší roli. Mnozí šéfkuchaři propagují využití<br />

striktně lokálních surovin a staví na tradičních<br />

postupech, jež vznikly organicky právě v místě jejich<br />

původu. To je i případ René Redzepiho, šéfkuchaře<br />

kodaňské restaurace Noma, která byla<br />

průvodcem San Pellegrino vyhlášena již podruhé<br />

nejlepší restaurací roku. Extrémním zastáncem<br />

terroiru (místa původu) coby definujícího principu<br />

gastronomie je Francouz Marc Veyrat, průkopník<br />

využití divokých bylin, kořínků a květů<br />

divoce rostoucích rostlin z okolí jeho restaurace<br />

v savojských Alpách. Inspirací úzkého propojení<br />

s okolní přírodou a původními zdroji surovin je<br />

nepochybně tradiční japonská kuchyně, jež je<br />

odedávna jakousi esencí a zrcadlem okolní přírody<br />

a kde zasazení do přírodního rámce hraje<br />

stejně důležitou roli jako jídlo samotné.<br />

Jak vidíš, nevybral sis zrovna snadné povolání.<br />

Sám časem přijdeš na to, co Tě na něm nejvíc<br />

osloví, a bude záležet jen na Tobě, jakým směrem<br />

se vydáš. Věř mi ale, že Ti dnes docela závidím.<br />

Držím Ti palce.<br />

Tvoje teta Kateřina<br />

Od každého kousek. Šéfkuchař<br />

Heston Blumenthal si<br />

hraje s molekulami v Bray<br />

poblíž Londýna, ale výraz<br />

molekulární kuchyně nesnáší.<br />

Na horním snímku jeho nová<br />

londýnská restaurace Dinner,<br />

ve které pro změnu nabízí<br />

menu inspirované britskými<br />

lahůdkami z dávné historie.<br />

48ZEN<br />

ZEN49

prodigy<br />

[inmite]<br />

Kluci, kteří naučí<br />

váš mobil zázraky<br />

Vínečko bílé. Díky této<br />

úspěšné aplikaci si můžete<br />

iPhonem vyfotit otevřenou<br />

lahev, připojit poznámky<br />

o barvě, vůni i chuti a podělit<br />

se o zážitek na Twitteru<br />

či Facebooku. Nechybí ani<br />

slovníček vinařské terminologie.<br />

iPhone<br />

na houbách<br />

Vývojáři firmy Inmite létají na konference do Silicon Valley, spolupracují<br />

s Googlem, najímají si je největší hráči na trhu a od uživatelů chytrých<br />

telefonů získali za prohlížečku ČT24 ocenění nejlepší mediální aplikace roku...<br />

Text Hana Kůrová<br />

Kdo neskáče,<br />

není ajťák.<br />

Zleva:<br />

Pavel Petřek,<br />

Jaromír Fulnek<br />

a Michal Šrajer<br />

Foto Bára Prášilová<br />

Ř<br />

eč není o společnosti se<br />

stovkami zaměstnanců. Bavíme<br />

se o třech spolužácích<br />

z matematického gymnázia v Bílovci<br />

na severu Moravy. Počítačům propadli<br />

Michal Šrajer (28) a jeho dva kamarádi<br />

Jaromír Fulnek (29) a Pavel Petřek<br />

(28) už na základní škole a poté,<br />

co pracovali jako programátoři pro<br />

pojišťovny či mobilní operátory, se<br />

rozhodli zkusit to sami. A v průběhu<br />

pouhých tří let dokázali přetavit své<br />

nadšení, znalosti a schopnosti v pozici<br />

jednoho z lídrů na českém trhu<br />

mezi firmami, které se věnují vývoji<br />

aplikací pro chytré telefony.<br />

„To nejde je jen výmluva.“ Motto<br />

u vstupu do kanceláří, který stráží<br />

ohromná plyšová verze legendárního<br />

Androida, dárek od Googlu, je výmluvné.<br />

Michal Šrajer upřesňuje: „Chceme být Pixarem<br />

v oboru mobilních aplikací. Chceme, aby<br />

naše aplikace byly nejen krásné, ale také užitečné<br />

a zábavné.“ O tom, že nemusí jít o nesplnitelnou<br />

misi, svědčí i geometricky narůstající řada klientů<br />

a zaměstnanců. „Nedávno jsme se stěhovali<br />

do větších kanceláří, a to i přes to, že nespornou<br />

výhodou našeho byznysu je, že můžeme mít klienty<br />

i spolupracovníky po celém světě. Dva kolegové<br />

s námi pracují z Ostravy a jeden například<br />

až z Tchajwanu,“ říká Michal.<br />

Při zmínce o tuhé konkurenci se Michal pousměje.<br />

„Strach nemáme, protože víme, co umíme<br />

udělat. Nejsme levní a zdaleka ne nejlevnější, ale<br />

jsme nejlepší. My dodáváme klientům nejen technologii<br />

a design, ale hlavně zkušenosti s uživateli.<br />

Víme, jak má aplikace vypadat a jak se má chovat.“<br />

Dodnes stvořil Inmite téměř 40 aplikací pro<br />

Android a pro iPhone a mezi své tuzemské klienty<br />

počítá Google, Vodafone, Lagardère Active či<br />

Českou televizi. Jedna z nejoblíbenějších aplikací<br />

z dílny Inmite v Česku i na Slovensku je SMS jízdenka.<br />

Celosvětově pak vládne aplikace Corkbin,<br />

která milovníky vína navede k té nejlepší lahvi.<br />

Michal Šrajer má ale nejradši Rádio Tycoon. „Je<br />

to hra, kde se člověk stane majitelem rádia a musí<br />

se o něj po všech stránkách starat. Několik týdnů<br />

jsem na ní byl doslova závislý.“<br />

n<br />

Co umí Inmite<br />

Pražský maraton – Každý běžec je označen čipem,<br />

na trati jsou stanoviště vybavená senzory. Když jimi<br />

běžci probíhají, údaje o poloze a času se zobrazí<br />

na internetové mapě. Aplikace dopočítavá polohu<br />

a rychlost mezi stanovišti, takže máte o běžcích<br />

dokonalý přehled v reálném čase.<br />

ČT 24 – Nejpopulárnější českou iPhonovou aplikaci<br />

si stáhlo přes 20 tisíc lidí. Její hlavní výhodou je<br />

rychlost načítání zpráv i v oblastech s pomalým<br />

datovým připojením.<br />

Co bychom byli za<br />

houbařskou velmoc,<br />

kdybychom neměli<br />

houbařskou aplikaci?<br />

Podobně uvažoval Ondřej<br />

Štěpánek se svými kolegy<br />

z pražské agentury<br />

iCartel, kteří za sebou mají<br />

už sedm iPhonových dílek.<br />

Díky iHoubaři porovnáte<br />

své úlovky s obrázky<br />

fotografa hub světového<br />

formátu Jaroslava Malého,<br />

získáte o nich všechny<br />

informace, místo nálezu<br />

zaměříte pomocí GPS,<br />

podle úžasných receptů<br />

si uvaříte třeba kačenku<br />

na kačenkách, a vloudí-li<br />

se přesto chybka, funkce<br />

První pomoc vás přepojí<br />

na záchranku<br />

a toxikologické středisko.<br />

50ZEN<br />

ZEN51

třEtí oko<br />

1<br />

3<br />

Smrt konfekci!<br />

2<br />

Ať žijou céčka! Ať žijou plastová jablka! IPhone<br />

fotografky Jany Tapio si na srpnovém festivalu<br />

Code:Mode na pražské náplavce všímal neonových<br />

libůstek a osmdesátkových inspirací, z nichž vyrůstá<br />

současná mladá móda.<br />

7<br />

4<br />

5<br />

6<br />

8<br />

12<br />

9<br />

10<br />

11<br />

1. Návštěvnice letošního ročníku v jasných<br />

barvách. 2. Céčka jsou věčná. 3. Kavárna<br />

Jarda Mayer na výletě, z reproduktorů hrálo<br />

country a ze stromu shlížela jelení hlava.<br />

(www.kavarnajardamayer.cz) 4. a 5. Sortiment<br />

Kuzmarktu – bazaru, který se zaměřuje na design<br />

od 60. do 90. let ve východním bloku. Hranice<br />

mezi krásným a strašidelným je tu někdy hodně<br />

tenká. (www.facebook.com/Kuzmarkt) 6. Kola<br />

festky jsou nádherná, ale bez brzd. Brzdíte smykem<br />

a šlapat nepřestáváte nikdy. Ovšem jsou tací,<br />

kteří si to nemohou vynachválit. (www.festka.<br />

com) 7. Současná street móda od Lichi. (www.<br />

lichi.cz) 8. Říká se jim také „odpalovací rampy“.<br />

9. Káča s čelenkou od Janebond, „když si chcete<br />

ozdobit hlavu“. (janebond.cz) 10. Byla jedna. Pak<br />

byla ještě jedna. A teď jsou dvě. To uvádějí v profilu<br />

designérky na svých stránkách s tím, že vše je<br />

domácí práce. (www.fler.cz/dve) 11. Využití vinylů<br />

trochu jinak. (vinylbags.cz) 12. Autorka na lovu.<br />

52ZEN<br />

ZEN53

můj svět, můj styl<br />

[Zita VinšoVá]<br />

Patnáct minut tance<br />

Mohla být houslistkou i plavkyní, ale vybrala si módu. Pracuje mimo jiné pro<br />

Cartier a Max Mara, ve sbírce má typ vodotěsných hodinek, který vznikl na<br />

přání paši z Marakéše, a fascinují ji příběhy výjimečných šperků<br />

Text Katarina Černá<br />

Foto Bára Prášilová<br />

J<br />

ako malá jsem měla dokonce i vlastní<br />

kopačky a hrála fotbal s klukama,“<br />

prozradila mi na sebe Zita Vinšová<br />

hned v úvodu. Těžko by tomu uvěřili<br />

všichni ti muži, kteří zvedli oči<br />

od talíře ve chvíli, kdy prošla<br />

restaurací v bílých letních šatech<br />

na vysokých podpatcích<br />

s lehkostí baletky. Zita Vinšová<br />

je ten typ ženy, které si všimnete<br />

na první pohled, a přitom<br />

na jejím stylu není nic okázalého.<br />

Šperky od Cartiera i nadčasová<br />

elegance Max Mary k ní prostě patří.<br />

Ostatně jde o značky, kterým poskytuje v Čechách<br />

PR.<br />

„Móda je hra a já zastávám názor, že model<br />

má podtrhnout, nikoli potlačit vaši<br />

osobnost,“ říká žena s přirozeným citem<br />

pro styl. Když jako studentka pedagogické<br />

školy odjížděla na stáž do Itálie, ještě<br />

netušila, že bude i u zrodu otevření prvního<br />

butiku významné italské značky<br />

na českém trhu. Díky své dřívější práci<br />

pro Benetton se setkala osobně i se<br />

slavným Oliverem Toscanim.<br />

Klíčenka Cartier<br />

se v dámské<br />

kabelce snadno<br />

najde<br />

Leopardí šátek<br />

Cartier z hedvábí<br />

Volnost pohybu<br />

„Nejzajímavější jsou pro mne značky<br />

s historií a příběhem, jako je například<br />

Cartier. Celý život se zajímám o hodinky,<br />

jedny z mých z prvních byly<br />

Pascha de Cartier,“ vypráví, zatímco<br />

si její štíhlé prsty pohrávají s nedopitým<br />

šálkem kávy. Tyto první vodotěsné<br />

hodinky vznikly na přání paši<br />

z Marakéše, který chtěl své hodinky<br />

nosit i v lázni, a přestože dříve byly<br />

považovány spíše za pánský model,<br />

patří mezi Zitiny nejoblíbenější kousky z její<br />

menší sbírky, v níž zaujímají čestné místo<br />

i její první dětské hodinky s Mikymauzem.<br />

Hodinky nejen nosí, ale také jim rozumí.<br />

„V knihovně mám desítky knih o hodinkách<br />

a špercích. Zajímají mne nejen technické parametry<br />

a odborné texty, ale i příběhy výjimečných<br />

šperků a jejich majitelů.“<br />

Zita Vinšová je ženou mnoha talentů. Mohla<br />

se stát profesionální tanečnicí latinských<br />

a standardních tanců, houslistkou, lyžařkou,<br />

učitelkou nebo dál závodně plavat. Dodnes si<br />

každé ráno dopřeje svých patnáct minut tance.<br />

„Latinu můžu tancovat sama a nemusím<br />

chodit do posilovny. Preferuji volnost pohybu,“<br />

usmívá se žena, která se s lehkostí<br />

přijímá výzvy, jež se jí nabízejí,<br />

a vedle Balzakova Otce Goriota<br />

či Coelhova Alchymisty si vychutnává<br />

i „strohost stylu ve výročních<br />

zprávách bank“. n<br />

Kabát Max Mara z letošní<br />

kolekce zahřeje<br />

už na pohled<br />

Elegantní<br />

boty Marella<br />

pro letošní<br />

podzim<br />

Parfém Cartier<br />

z kolekce Les<br />

Heures od<br />

parfumérky<br />

Mathildy Laurent<br />

Kabelka Max Mara,<br />

kam se vejdou<br />

všechny nezbytnosti<br />

Oblíbené plnicí pero<br />

Cartier<br />

54ZEN<br />

ZEN55

portrét<br />

[tomáš vít]<br />

Česko je<br />

vyleštěná země…<br />

…a jestli tomu nevěříte,<br />

jeďte se podívat jinam,<br />

říká Tomáš Vít. Ředitel<br />

certifikační firmy TÜV<br />

SÜD Czech učí střední<br />

a východní Evropu, jak<br />

fungovat v německém<br />

stylu. A směje se<br />

oligarchům, že se musí<br />

o své bohatství tolik bát.<br />

Text Milan Vidlák<br />

N<br />

Foto Bára Prášilová<br />

ejúspěšnější česká firma Škoda Auto je<br />

německá. 30 % českého exportu míří<br />

do Německa. Když média referují o vývoji<br />

české ekonomiky, platí jediná úměra – pokud<br />

se bude dařit našemu západnímu sousedovi,<br />

bude dobře i u nás. Ne nadarmo někteří ekonomové<br />

označují kvůli fatální závislosti Česko jako<br />

další spolkovou zemi. Když jsem trávil část léta<br />

u příbuzných v Bavorsku, strýc opět peskoval<br />

můj „český systém“ a chytal se za hlavu, že jsem<br />

už podruhé zapomněl zavřít dveře a nejsem<br />

schopen vrátit sekačku přesně na původní místo.<br />

Na druhou stranu – i když je „jejich systém“<br />

někdy otravný, i pro „ignoranta“, jak mě označil,<br />

je úžasné pozorovat, co dokáže.<br />

Tomáš Vít je jedním z lidí, kteří se to nejlepší<br />

z německé kultury, spolehlivosti a přesnosti snaží<br />

přenést k nám. Ale i třeba do Turecka. Ředitel<br />

německé certifikační firmy TÜV SÜD pro střední<br />

a východní Evropu, která kontroluje procesy<br />

ve výrobě, systémy managementu i jednotlivé<br />

výrobky – od automobilového průmyslu a jaderné<br />

energetiky po výtahy a prokazatelný původ<br />

dřeva – o svém byznysu vypráví tak zapáleně<br />

a poutavě, že se moje obavy, že je certifikování<br />

a auditování pěkná nuda, brzy rozpouštějí. Hned<br />

v úvodu například nabourává obecně vžité představy<br />

o tureckém hospodářství. „Většina zakázek<br />

56ZEN<br />

ZEN57

Už žádný výbuch<br />

TÜV neboli Sdružení<br />

technického dozoru<br />

(Technischer<br />

Überwachungs Verein)<br />

založili před 140 lety<br />

výrobci parních kotlů,<br />

kteří chtěli zamezit<br />

množícím se nehodám při<br />

jejich instalaci – nastavili<br />

si normy a kontrolní<br />

mechanismy tak, aby<br />

ze svých řad mohli<br />

bez milosti vyobcovat<br />

každého, kdo ohrožuje<br />

bezpečnost zákazníků<br />

i pověst samotných<br />

výrobků.<br />

S prudce se rozvíjející<br />

technikou se postupně<br />

přidala i další odvětví<br />

a úspěch spolků byl tak<br />

mocný, že se začaly<br />

shlukovat do větších<br />

organizací, a později<br />

na jejich bedra přenesl<br />

spoustu kontrolních<br />

činností i německý stát<br />

oslabený válkou.<br />

Ze 43 TÜVů zbylo<br />

nakonec pět na sobě<br />

nezávislých společností<br />

(plus šestá v Rakousku),<br />

které vytvořily koncesi<br />

o využívání slova<br />

TÜV, a tak každá další<br />

společnost TÜV spadající<br />

pod jednu z těchto pěti<br />

firem musí splnit velmi<br />

přísné podmínky.<br />

Jen s názvy je trochu<br />

problém. Běžný smrtelník<br />

od sebe TÜV SÜD, NORD,<br />

Rheinland, Thüringen<br />

a Saarland odliší jen<br />

stěží. Kvalita a úspěch<br />

jednoho TÜVu tak trochu<br />

paradoxně dělá zároveň<br />

reklamu konkurenci.<br />

„Když děláme tiskové<br />

prohlášení, nejdřív<br />

musíme pomocí speciální<br />

prezentace s mapou<br />

vysvětlit, proč je tolik<br />

TÜVů,“ popisuje drobné<br />

marketingové patálie<br />

Tomáš Vít.<br />

Česká veřejnost má<br />

značku TÜV v povědomí<br />

pravděpodobně díky<br />

provozování ob<strong>doby</strong><br />

našich STK (stanic<br />

technické kontroly)<br />

a minimálně evropskou<br />

proslulost „značce“<br />

zajistil prestižní TÜV<br />

Report, žebříček<br />

hodnocení<br />

a poruchovosti<br />

jednotlivých<br />

automobilových<br />

značek, jejž vydávají<br />

všechny TÜVy společně.<br />

je v Německu, a tak je nejvíc kompetencí na celé<br />

portfolio koncentrováno v Německu. A to know-<br />

-how se rozváží po světě, musíte to poskládat.<br />

Naše mise je založena na perfektním systému.<br />

Vezmeme si buď know-how, nebo přímo člověka<br />

z Německa, který vytvoří tým a přijede,“ naráží<br />

Tomáš Vít na největší firemní zakázku v zahraničí.<br />

Když měl v Turecku na starost kontrolování<br />

technické způsobilosti aut stát, vesele se podvádělo<br />

a uplácelo a provoz byl nevýhodný. Turecká<br />

vláda proto oslovila TÜV SÜD a po konzultacích<br />

změnila i zákony. Za několik měsíců se vybudovalo<br />

po celé zemi 190 nových stanic, najal se a vyškolil<br />

nový personál, „aby tam nezůstal nikdo z těch<br />

starých a nemohl praktikovat ty původní věci“.<br />

V jeden den byly všechny staré stanice zavřeny<br />

a otevřeny nové. Spokojeni jsou všichni, možná<br />

s výjimkou tureckých řidičů. „Platíme vládě za to,<br />

že to můžeme dělat, licenci máme na 12 let. Pak<br />

ten systém budou moct prodat někomu jinému<br />

anebo ho dál nechat nám. Takhle se v Turecku<br />

staví i dálnice. Nechají dálnici někoho postavit,<br />

ten ji provozuje, a po 15 či 30 letech to bude zase<br />

státu. Ten pak někomu řekne oprav to a můžeš to<br />

vést dalších 15 let,“ říká šestačtyřicetiletý manažer<br />

n TEN SySTéM JE SPRAVEDLIVý. TI, cO<br />

TO OPíJEJí, ČASEM STEJNě PLATí Víc.<br />

s tím, že v době, kdy jsou státy na dně, bude role<br />

organizací, jež vstupují do procesu jako nezávislá<br />

třetí strana, logicky sílit.<br />

Kdyby padaly boeingy<br />

Nedá mi to, aby mi na mysli nevytanula analogie<br />

s Českem. O stavbě českých dálnic, které jsou<br />

nejdražší v Evropě, toho bylo napsáno mnoho.<br />

A i když se o léty prověřeném německém systému<br />

kontroly aut jednalo, česká vláda se rozhodla<br />

jít cestou vlastního vývoje. Tomáš Vít je stručný:<br />

„My jsme řekli, že by se musela změnit legislativa,<br />

protože nejsme ochotni vystupovat ve formě alibi,<br />

ale jen toho, kdo to opravdu vyřeší.“<br />

Zajímavé je srovnání východoevropských zemí<br />

očima manažera, který už pět let cestuje od Polska<br />

po Ázerbájdžán. „Nejsem typ, co si prohlíží<br />

památky, zajímá mě, jak tam lidi žijou, snažím se<br />

naslouchat a mluvit jazykem druhých (T. V. mluví<br />

anglicky, německy, španělsky a rusky). Přál bych si,<br />

aby byl na poslední straně novin graf, který by říkal,<br />

kde Česká republika i přes všechny problémy<br />

stojí. Z hlediska dodržování zákonů, toho, jak se<br />

tu vyrábí, kolik lidí má kreditní kartu, všichni by<br />

viděli, jak je tohle vyleštěná země. Takové zakuklené<br />

Německo. Když někoho na letišti slyším říkat,<br />

že jsme banánová republika, říkám mu: Máš<br />

peníze, tak se někam prosím tě zaleť podívat.“<br />

No dobře, všichni ale víme, že se tu dost krade<br />

a podvádí, a tak se ptám, jak se v zemi, kde se dá<br />

koupit skoro vše, dá poctivě certifikovat. „Když si<br />

vezmete Ukrajinu, tam se prodávaly certifikáty<br />

za 200 eur. Tady nějaké pokusy taky byly, ale je<br />

to pořád obrovská disciplína. Dřív nebo později<br />

každá země a každý technologický vývoj dospěje<br />

k závěru, že potřebuje objektivní posouzení. Třeba<br />

v automobilovém průmyslu je kvalita nutná.<br />

A kdyby padaly boeingy?“ Takže to není tak, že<br />

poctiví to mají těžší? „Proto jsem u téhle firmy<br />

tak rád. Ten systém je totiž spravedlivý. Ti, co to<br />

chtějí dělat správně, se to naučí a platí méně. A ti,<br />

co to opíjejí, časem stejně platí víc.“<br />

Že se stal Tomáš Vít šéfem pro východní Evropu,<br />

není náhoda. Za komunismu studoval v Moskvě<br />

chemii a právě tam si vytvořil silný vztah k Rusku:<br />

„Je třeba si zvyknout. Rusko se dá buď milovat,<br />

nebo nenávidět.“ I když svůj pobyt označuje<br />

jako „školu boje o přežití, kde měli všichni stejný<br />

problém – kde si vyprat a kde se najíst“, on zvolil<br />

první možnost: „V Rusku jsem potkal nejlepší lidi<br />

svého života.“ Na škole založil kapelu Čedič, kde<br />

dodnes bubnuje („Hráli jsme a za hlavami měli<br />

obrazy Lenina“), nasbíral kontakty a především<br />

potkal svoji ženu Lenku („Matce jsem slíbil, že si<br />

nikdy v životě nevezmu Rusku, a pak jsem poslechl<br />

hlas svého srdce<br />

a dodneška jsem<br />

šťastnej“).<br />

Do Moskvy přišel<br />

Tomáš Vít dva roky<br />

po smrti Brežněva a o pět let později byl svědkem<br />

pádu východního bloku. „Zajímavé je, jak<br />

to z té ruské perspektivy vypadalo úplně jinak.<br />

Prima, zazvonili jste si klíčema a řekli, že chcete<br />

změnu, ale z Ruska bylo dávno jasné, že se komunismus<br />

ve východní Evropě zhroutí.“ Dnešní<br />

Rusko s tehdejším se podle něj srovnávat nedá<br />

– jde o jiný svět, polarizovaný mezi ohromné bohatství<br />

a ohromnou bídu. Přesto existuje něco,<br />

v čem jsou si v Rusku všichni rovni. „Alkohol.<br />

Některé národy pijou kvůli tomu, aby se porvaly,<br />

Češi proto, aby si zazpívali. Oni ale vždycky pili,<br />

aby se skosili, a to jim zůstalo i v nové době. Třeba<br />

mají stejné důvody…“ usmívá se manažer, ale<br />

vzápětí dodává: „Rusko je vlastně stabilizovaná<br />

země, která má, co chtěla. Ne na každý národ pasuje<br />

demokracie. Vždyť nejlíp v historii se jim žilo<br />

pod vládou totality osvíceného cara.“<br />

Při pobytu na Východě se Tomáš Vít setkal<br />

s mnoha lidmi, kteří vydělali peníze tak, že „své<br />

morální principy spustili dostatečně nízko“. „Pomohlo<br />

mi to ujasnit si, co je pro mě důležité.<br />

Potkávám spoustu oligarchů, kteří mají strašné<br />

bohatství, ať už nakupené tak, nebo jinak. Když<br />

se s nimi bavím, je pro mě jediná soutěž, které se<br />

s nimi účastním – štěstí. Zajímá mě jen to, jestli je<br />

ten člověk na konci dne šťastný. Největší problém<br />

těchhle lidí je totiž v tom, že v okamžiku, kdy ty<br />

peníze mají, je jejich jedinou starostí, jak o ně nepřijít.“<br />

n<br />

PARK MĚCHOLUPY<br />

DOKONALÉ BYDLENÍ<br />

PRO CELOU RODINU<br />

PARK MĚCHOLUPY<br />

Konečně<br />

budu mít svůj<br />

pokojíček.<br />

Domluvte si nezávaznou individuální prohlídku.<br />

VOLEJTE 608 60 50 43 / WWW.PARKMECHOLUPY.CZ<br />

Možnost výhodné hypotéky<br />

Je tu klid a bezpečí,<br />

všechno na dosah.<br />

Krásný,<br />

neuvěřitelně<br />

prostorný<br />

dům.<br />

Na zahrádce<br />

budu pást<br />

králíčka.<br />

konečně<br />

uvidíte<br />

svůj nový<br />

domov!<br />

▲ A111013948<br />

▼ A111011751<br />

210x130.indd 1 7.9.2011 9:14:54<br />

58ZEN

odiNNý byZNys<br />

Pět žen<br />

a já<br />

Řediteli klenotnictví Dušák<br />

Zdeňku Kverkovi osud<br />

překvapivě nadělil kariéru,<br />

jejíž čas odměřuje armáda<br />

precizních strojků<br />

Text Katarina Černá<br />

Všechny Dušákovy ženy. Zleva:<br />

Niki, Ága, Jůla, Mája a Markéta<br />

se Zdeňkem Kverkou před<br />

rodinným domem v Černošicích.<br />

Foto Tomáš Železný<br />

Z<br />

abořená v křesle z červeného sametu,<br />

obklopená desítkami tlukoucích srdcí<br />

pod plášti hodinek, se šálkem kávy<br />

v ruce slyším příst počítačku peněz. Pár minut<br />

před setkáním s ředitelem rodinného klenotnictví<br />

Dušák si uvědomím, že nemám nejen<br />

hodinky, ale ani žádný šperk kromě snubního<br />

prstenu. „Vy nemáte ráda hodinky?“ zeptá se<br />

mě ředitel vzápětí s úsměvem a ihned se rozpovídá<br />

o tom, jak vzrušující je mechanický strojek<br />

a jaké částky jsou klienti ochotni zaplatit, jde-li<br />

o limitované edice. Cena mého bytu je sumou<br />

odpovídající...<br />

„Klasický strojek je fascinující tím, že jej dodělává<br />

nebo přímo skládá lidská ruka. Ty komplikované<br />

mají od dvou set do pěti set součástek,<br />

které do sebe musejí na milimetr zapadnout,<br />

aby to fungovalo. Je to jako lidský organismus,“<br />

vypráví se zaujetím Zdeněk Kverka, který každoročně<br />

v Ženevě a Basileji vybírá ty nejzajímavější<br />

novinky. Jelikož jde o velké investice, musí<br />

věřit svému instinktu, že každý kus skutečně<br />

prodá. „Máme zákazníky, kteří vlastní i desítky<br />

luxusních hodinek a v momentě, kdy se<br />

vracím z veletrhu, už si rezervují kusy, které<br />

přijdou na podzim nebo až za rok.“<br />

Zdeňku Kverkovi je teprve dvaatřicet a působí<br />

až klukovsky. Pokud to není opravdu nutné,<br />

kravatu i oblek nechává viset ve skříni. Spíš než<br />

to, že vozí své čtyři dcery do školy, si dokážu<br />

představit, jak se prohání s přáteli na motorce.<br />

Ve dvaceti by si asi těžko dokázal představit,<br />

že bude už za rok zodpovědný za celou firmu.<br />

Po tragické smrti otce své nastávající Markéty<br />

Dušákové ale celý podnik převzal mladý pár<br />

a jeho život nabral nový směr. Markéta třímá<br />

pevně v rukou management rodiny, Zdeněk<br />

zase firemní. Všechna zásadní rozhodnutí na<br />

obou frontách ale dělají společně.<br />

Niki, Jůla, Ága a Mája se někdy trošku vztekají,<br />

když jim táta mluví do techniky hry na golfu, ale<br />

jinak je pro ně skvělý parťák, protože stejně jako<br />

ony nevydrží bez pořádné akce. Černošice, kde<br />

rodina bydlí, jsou ideální pro vyjížďky na kole,<br />

plavání i tenis. Pokud si chce ale od rodiny<br />

malinko odpočinout, sbalí Zdeněk svou téměř<br />

dvousetkilovou BMW lásku a vyrazí pryč s přáteli.<br />

Příští rok se chystá na cestu napříč Mongolskem.<br />

„Mým snem je jednou vyrazit sám na jih<br />

Evropy na kole nebo naložit bagy do auta a vrátit<br />

se třeba až za rok, ale mám tady ty svoje krásné<br />

závazky. . .“ říká Zdeňek trošku zasněně. n<br />

60ZEN<br />

ZEN61

aNd lovEr<br />

▼ A110003927<br />

▲ A111011564<br />

Gentlemanská jízda<br />

Jednatel A. Charouz Motors Petr Táborský si zamiloval Jaguar tak,<br />

že pro něj začal pracovat. Jaguar totiž voní...<br />

ZÍSKEJTE LUXUSNÍ PARFÉM<br />

Vyhřívaný volant nového Jaguaru XJ<br />

z té nejkvalitnější kůže umožňuje ovládat<br />

telefon, tempomat i osmipalcovou<br />

TFT-LCD obrazovku a systém Infotainment.<br />

Foto Bára Prášilová<br />

„Enzo Ferrari prý kdysi prohlásil, že Jaguar<br />

E type je nejhezčí auto všech dob.<br />

A nelhal.<br />

Motivací k práci pro Jaguar pro mě<br />

byl samotný Jaguar. Má styl, unikátní<br />

design i historii, kterou si jinde<br />

nekoupíte. Podle mých zkušeností je<br />

navíc autem, na které si lidé vytvářejí<br />

nejsilnější citovou vazbu – nechávají<br />

si jej v průměru mnohem déle než jiné<br />

značky, neradi se se starými vozy loučí<br />

a jsou velmi loajální. Řidiči Jaguaru se<br />

obvykle neřítí na dálnici 200 km/h se<br />

čtyřmi dvojkami bílého v krvi. V Jaguaru<br />

se z vás stane gentleman. Ten největší<br />

rozdíl mezi Jaguarem a ostatními<br />

auty je ale ten, že Jaguar voní.“ n<br />

První Jaguar byl představen v roce 1935 během<br />

výstavy v londýnském hotelu Mayfair. Zakladatel<br />

značky Bill Lyons její jméno vybral ze seznamu<br />

zvířat, která zosobňují eleganci a rychlost.<br />

Velká železniční válka<br />

Škoda Transportation bojuje<br />

o udržení pozic na železnici<br />

» TÉMA str. 4–5<br />

19. 9. 2011, číslo 07<br />

ČÍSLO 939 » UDÁLOSTI 2/3 » TÉMA 4/5 » BYZNYS 6/7 » ZAHRANIČÍ 12/13 » kULTURA 22<br />

Svět řeší: inflace, nebo krize?<br />

Tereza Zavadilová | Praha<br />

Š<br />

éfové centrálních bank a politici<br />

se rozhodují mezi dvěma zly: buď<br />

nastane další prudký pád trhů a obdoba<br />

krize třicátých let, anebo dluhové potíže<br />

vyústí ve vysokou inflaci, jaká trápila západní<br />

svět v sedmdesátých letech. Bezbolestná<br />

cesta z dluhových problémů není.<br />

Zatím to vypadá, že vyhrává inflace.<br />

Evropská centrální banka totiž začala<br />

intervenovat na dluhopisovém trhu<br />

a vykupovat problémové dluhopisy Itálie<br />

a Španělska. A to přesto, že to ještě<br />

minulý týden odmítla. Navíc mnoho odborníků<br />

tento krok kritizuje a například<br />

v případě Řecka vůbec nezabral.<br />

Výkup dluhopisů Evropskou centrální<br />

bankou fakticky znamená ředění dluhů<br />

nově natištěnými penězi, což bude tlačit<br />

na růst cen. Političtí a ekonomičtí lídři<br />

Aleš Borovan | Praha<br />

Nekonečný pád<br />

deník | úterý 9. 8. 2011 | volný prodej 10 kč l řízená distribuce<br />

> jednou větou <<br />

> poprvé vzrostla<br />

Nezaměstnanost letos<br />

Počet nezaměstnaných v červenci<br />

vzrostl na 485 584, což je<br />

o 6809 více než v červnu; míra<br />

nezaměstnanosti se tak zvýšila<br />

o jednu desetinu procenta na<br />

8,2 procenta. str. 2<br />

> na dovozu plynu poroste<br />

Závislost Česka<br />

Ministerstvo průmyslu předpokládá,<br />

že celková spotřeba plynu<br />

v roce 2016 dosáhne 10,8 miliardy<br />

metrů krychlových. str. 6<br />

> expandovat v Rumunsku<br />

Jelínek chce dál<br />

Největší tuzemský producent<br />

ovocných pálenek Rudolf Jelínek<br />

jedná o koupi další rumunské<br />

likérky, společnosti Zetea. str. 6<br />

> jedničkou, sesadil ji GM<br />

Toyota už není světovou<br />

Koncern General Motors sesadil<br />

japonskou Toyotu ze symbolického<br />

trůnu v prodeji aut, za<br />

první pololetí Toyota prodala<br />

3,7 milionu vozů a skončila<br />

až na třetím místě, předstihl ji<br />

i německý Volkswagen. str. 11<br />

STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE<br />

pX (CZ) 1 027 -5,95 %<br />

ATX (AT) 2 128 -6,11%<br />

BUX (HU) 19 112 -3,15%<br />

DAX (DE) 5 923 -5,02%<br />

WIG20 (PL) 2 390 -2,30%<br />

KURZY ČNB str. 8<br />

CZK/EUR<br />

24,195<br />

0,060 Kč<br />

CZK/USD<br />

17,009<br />

0,125 Kč<br />

Celá generace Španělů bude vláčet břímě<br />

realitního boomu z počátku tisíciletí<br />

» SVěTOVÁ ekONOMIkA str. 16–18<br />

DAVID kLIMeš: TRIcHeT MARNě<br />

VÁLČÍ U THeRMOpYL Komentář str. 18<br />

se nicméně zatím zřejmě více než inflace<br />

bojí prudkého pádu trhů, který by bez<br />

intervence ECB nastal. Dalšímu propadu<br />

akciových trhů včera přesto nezabránili.<br />

Německý index klesl o pět procent, těžkou<br />

ránu dostala pražská burza s propadem<br />

skoro šest procent, což je nejhorší<br />

výsledek od května 2009. „Přízrak podzimu<br />

2008 se vrátil,“ komentoval Miroslav<br />

Adamkovič z Komerční banky.<br />

Na zvýšené riziko inflace ukazuje pokračující<br />

růst ceny zlata, která prolomila<br />

další historický rekord – poprvé se dostala<br />

nad 1700 dolarů za unci. Měřeno<br />

cenou zlata, klesla hodnota peněz od začátku<br />

krize roku 2008 o polovinu – i když<br />

samozřejmě na komoditě je spekulativní<br />

bublina. Přesto však například současná<br />

americká inflace 3,6 procenta je více než<br />

trojnásobkem loňské hodnoty.<br />

Hrdinové naší <strong>doby</strong><br />

Zen posadil ke kulatému stolu lídry byznsového<br />

světa, aby mluvili o svém boji s korupcí.<br />

A o tom, že jsou důležitější věci než zisk.<br />

Stylový měS íčník. v ychází S deníkem mladá <strong>fronta</strong> e 15<br />

Pokračování » Burzy & trhy str. 8<br />

Brněnské studio ČT zřejmě spolkne více peněz<br />

Stavba nového studia České<br />

televize v Brně bude stát<br />

zřejmě mnohem více, než se<br />

původně předpokládalo. Nejde<br />

přitom o drobné, ale o stamiliony.<br />

Podle Jana Prokeše<br />

z Rady ČT byl rozpočet na začátku<br />

koncipován managementem<br />

ČT na 450 milionů korun<br />

bez DPH, přičemž 250 až 300<br />

milionů měl vynést prodej stávajících<br />

nevyhovujících budov<br />

televize v Brně. „Současné vedení<br />

ale již počítá s rozpočtem<br />

600 milionů korun bez DPH,<br />

prodej budov má přinést jen<br />

178 milionů. Projekt se tak<br />

změnil, že bude nutná jeho<br />

revize. Považuji to za mrhání<br />

koncesionářskými prostředky,“<br />

uvedl Prokeš.<br />

Ředitel Televizního studia<br />

Brno Karel Burian oponuje:<br />

„Cena stavby nového studia<br />

byla od počátku stanovena na<br />

nově i pro ipad<br />

Ke stažení zdarma v App Store<br />

Jak hodnotíte intervenci ecB?<br />

Luděk Niedermayer, společnost<br />

Deloitte ČR, bývalý viceguvernér ČNB<br />

V dnešní situaci asi nic jiného<br />

nezbývalo, jinak by hrozily velké<br />

škody ve finančním sektoru. Tento<br />

krok je důležitý i pro udržení<br />

úrokových sazeb. Je to pragmatické<br />

rozhodnutí, i když samo o sobě asi<br />

příliš nepomůže. Je to koupě času<br />

pro vlády ohrožených států, aby<br />

přišly se smysluplným plánem, jak<br />

řešit rozpočtové dluhy.<br />

Jan Mládek,<br />

ekonomický expert ČSSD<br />

Je to další krok v logice Evropské centrální<br />

banky, snaha, jak udržet eurozónu. Zároveň<br />

si musíme být vědomi, že je to i riskantní<br />

krok. Pokud by některá z ohrožených<br />

zemí, řekněme Řecko, zkrachovala, pak by<br />

možná právě ECB potřebovala dodatečnou<br />

kapitalizaci a tak dál. Na druhé straně, tato<br />

banka má pro svou činnost ještě poměrně<br />

velký prostor.<br />

Pavel Mertlík,<br />

hlavní ekonom Raiffeisenbank<br />

Spolu s deklarovanou ochotou centrálních<br />

bank případně zajistit likviditu v globálním<br />

měřítku pomocí devizových swapů je to<br />

krok, který vede k uklidnění finančních<br />

trhů. Řešení hrozící finanční krize to<br />

ale není, to mají v rukou italští (a další)<br />

zákonodárci. Největší oříšek k rozlousknutí<br />

ale leží na politických vůdcích eurozóny.<br />

Aktuální krize je institucionální krizí<br />

eurozóny, v níž selhala koordinace fiskální<br />

politiky.<br />

Jistě, pane řediteli<br />

Proč mají nadnárodní<br />

firmy sklon dělat z Práce<br />

nesmyslnou otročinu<br />

a jak na ně vyzrát.<br />

Už máte zlato?<br />

jak akcie Padají, stále<br />

víc lidí sPoléhá na<br />

bohatství Prověřené<br />

staletími<br />

Majitel firmy Adler Martin Hausenblas, finačník Karel Janeček, šéfka Ernst&Young<br />

Magdaléna Souček a prezident Prague Bussines Clubu Luboš Drobík<br />

600 milionů bez DPH.“ Výnos<br />

z odprodeje budov byl podle<br />

něho odhadnut v roce 2008<br />

posudky na 178 milionů korun.<br />

Na zhotovitele stavby má být<br />

do několika týdnů vyhlášen tendr.<br />

Do podobného termínu spadá<br />

i volba nového ředitele ČT.<br />

Pokračování » Byznys str. 6<br />

01_E15_0908.indd 1 17.8.2011 12:57:05<br />

Koláž E15<br />

ROČNÍ PŘEDPLATNÉ<br />

DENÍKU MLADÁ<br />

FRONTA E15<br />

S MAGAZÍNEM ZEN<br />

ZA 2990 Kč<br />

+ ZDARMA<br />

DÁMSKÝ PARFÉM<br />

GIORGIO ARMANI<br />

DIAMONDS, 100 ml<br />

V HODNOTĚ 1200 Kč<br />

OBJEDNÁVKY NA 725 875 775<br />

PREDPLATNEE15@MF.CZ / WWW.E15.CZ/CHCI-PREDPLATNE<br />

62ZEN

ZEN žEN<br />

mužův ZEN<br />

Rtěnka Rouge<br />

automatique<br />

od Guerlain,<br />

cena 870 Kč,<br />

www.douglas.cz<br />

Sluneční brýle<br />

DYRBERG/KERN,<br />

www.dyrbergkern.cz<br />

Manžetové knoflíčky<br />

Dunhill, cena 9900 Kč,<br />

www.carollinum.cz<br />

Parfém Idylle Duet<br />

Rose&Patchouli od<br />

Guerlain, cena 2250 Kč<br />

Podzim s vůní<br />

karamelu<br />

Užijte si babí léto v hřejivých<br />

barvách<br />

Stříbrný přívěšek<br />

Baldessarini,<br />

cena 8700 Kč,<br />

www.halada.cz<br />

Lehká šála Blažek,<br />

cena 790 Kč<br />

Ermenegildo Zegna<br />

košile (6000 Kč),<br />

bunda (45 000 Kč)<br />

a šátek (2000 Kč)<br />

Náramky z bílého<br />

a růžového zlata s brilianty<br />

Hermès, info o ceně v butiku<br />

Semišová kabelka<br />

Marina Rinaldi,<br />

www.maxpraga.cz<br />

Šaty Max Mara,<br />

info o ceně v butiku<br />

Hodinky IWC, info<br />

o ceně v obchodě,<br />

www.dusak.cz<br />

Kožené boty Blažek,<br />

cena 4990 Kč<br />

Semišové lodičky<br />

Marina Rinaldi,<br />

www.maxpraga.cz<br />

Hnědý kožený opasek<br />

Blažek, cena 2490 Kč,<br />

www.blazek.cz<br />

Oční stíny Bourjois,<br />

www.douglas.cz<br />

64ZEN<br />

ZEN65

sEriál: pražské čtvrti<br />

Ve stínu katedrál<br />

Redaktorka ZENu Hana Kůrová snívala jako malá o tom, že si ji na svůj<br />

hrad odvede krásný a udatný princ. Místo toho přišel Václav Klaus.<br />

Text Hana Kůrová<br />

Foto Marcos Rodríguez Luque<br />

Hradní perly<br />

Kouzelným místem je<br />

kavárna U Zavěšenýho<br />

kafe kousek od Hradu.<br />

Hosté, kteří si tady dají<br />

kafe, mají možnost zaplatit<br />

jedno navíc a nechat je<br />

«zavěšené». Když přijde<br />

někdo bez peněz, může<br />

si ho dát. Jediným místem,<br />

kde je na Hradě možné si<br />

odpočinout od turistů, je<br />

Jelení příkop. Nabízí plno<br />

zeleně a klidu. Od roku<br />

2002 je zde ale zbudovaný<br />

tunel, umožňující projít<br />

příkop v celé jeho délce.<br />

Kavárna v Lobkovickém paláci<br />

v areálu Hradu má<br />

bezkonkurenční výhled. Připravte<br />

se ale na „vysokohorskou“<br />

přirážku (dole).<br />

66ZEN<br />

J<br />

eho siluetu nad Prahou už ani nevnímám<br />

a poněkud paradoxně si na něj<br />

vzpomenu většinou tehdy, když<br />

v noci není z nějakého důvodu osvětlen. Pražský<br />

hrad, jeden z největších hradních komplexů<br />

v Evropě, mezi svými zdmi ukrývá ostatky českých<br />

králů, korunovační klenoty či náboženské<br />

relikvie. Jsou zde kanceláře úřadu prezidenta<br />

republiky, v rozsáhlých sálech se konají nablýskané<br />

recepce a pravidelně tady krmí hlavy států<br />

tradiční českou kuchyní. A taky se zde docela<br />

obyčejně bydlí.<br />

Jako každá malá holka jsem si hrávala na princezny<br />

a snívala o tom, že mne můj princ na bílém<br />

koni zachrání z vysoké hradní věže. Sen se<br />

mi částečně splnil. Několik měsíců jsem bydlela<br />

na hradě, a to hned<br />

na tom Pražském. Jen<br />

pro úplnost – zachraňovat<br />

mne nikdo nemusel,<br />

pracovala jsem<br />

pro kancelář prezidenta<br />

a odešla jsem<br />

sama. Komplex Pražského<br />

hradu, který byl<br />

postupně budován<br />

od svého založení někdy kolem roku 880 až<br />

do poslední velké přestavby v druhé polovině<br />

18. století, dnes mimo jiné své funkce částečně<br />

poskytuje více či méně dočasné přístřeší pro<br />

některé zaměstnance Správy Pražského hradu<br />

a Kanceláře prezidenta republiky. Já měla tu<br />

čest nazývat svým domovem malý pokojík s výhledem<br />

na první nádvoří. Trochu mi to připomínalo<br />

bydlení na kolejích. Kuchyňka totiž byla<br />

taky společná a na chodbě. Tím ale podobnost<br />

končí. Na rozdíl od kolejí, a s výjimkou zázemí<br />

hradní stráže, v tomto křídle nebydlel nikdo.<br />

Hlučné probuzení<br />

Hlavně ze začátku a v noci mi toto vědomí<br />

působilo poněkud stažený žaludek. Bydlení<br />

na Hradě, a Hradčanech obecně, je maximální<br />

romantika. Trochu divočejší fantazie snadno<br />

rozehraje příběhy, které se zde během staletí<br />

odehrály. Duchové naštěstí svou přítomnost<br />

nikdy nijak nedemonstrovali, nicméně genius<br />

loci je cítit všude. Tím ale výčet zásadních<br />

kladů končí. Brány vám zde zavírají v jedenáct,<br />

popřípadě ve dvanáct v noci, a pokud náhodou<br />

zapomenete identifikační průkazku,<br />

domů se dostanete zase až ráno, taxikáři<br />

se donekonečna diví nad vaší adresou,<br />

a pokud v neděli ráno v lednici<br />

nic nemáte, čeká vás nekonečná cesta<br />

do „podhradí“. Absolutní občanská nevybavenost,<br />

jakkoli pochopitelná, mě<br />

vždycky deptala a cesty z kopce do kopce,<br />

i když prospěšné mé kondici, se mi<br />

začaly zajídat.<br />

Také nelze počítat s tím, že si člověk<br />

na Hradě bůhvíjak přispí. Hradní protokol<br />

je neúprosný a pravidelné střídání<br />

stráží s hlučným doprovodem je nedílnou<br />

součástí místního folkloru. O tisících<br />

turistů, promenujících se pod okny, nemluvě.<br />

Při každém odchodu či příchodu domů<br />

si člověk připadal jako součást této turistické<br />

atrakce. A musela jsem hlásit návštěvy. Takže<br />

přece jen ještě jeden z dobrých kolejních zvyků.<br />

Problém byl, že na rozdíl od „kolejbáby“ kolem<br />

hradní stráže člověk opravdu nikoho nepropašuje.<br />

Navíc, já to brala jako bonus, ale záleží<br />

na úhlu pohledu, je dost možné, že se obyvatel<br />

Hradu nevědomky stane součástí nějakého filmového<br />

trháku. Světlo v mém pokoji například<br />

svítí v záběru z filmu Iluzionista s Edwardem<br />

Nortonem. O překvapení a historky k pobavení<br />

společnosti není při bydlení na Pražském<br />

hradě nouze. Je to prostě okouzlující a naštěstí<br />

dočasná záležitost. Každopádně něco, o čem<br />

budu vyprávět svým vnukům, tajně doufajíc, že<br />

mi tím u nich stoupne kredit.<br />

n<br />

▼ a111011609 ▼ ▼ a110004370<br />

BOSS Store, Na Příkopě 6, Praha 1<br />

BOSS Store, Letiště Ruzyně, Terminál 1, odletová hala A<br />

BOSS Store, Letiště Ruzyně, Terminál 2, odletová hala C

seat.cz<br />

NEJOSTŘEJŠÍ<br />

NABÍDKA<br />

PRO ŽHAVÉ<br />

ZIMNÍ JÍZDY<br />

SEAT ALTEA XL<br />

320 900,–<br />

K ÚVĚRU BEZ NAVÝŠENÍ<br />

1.4 85 k + 15" KOLA + ESP + EBA + 6x AIRBAG + ELEKTRICKÉ OVLÁDÁNÍ OKEN PŘEDNÍCH<br />

DVEŘÍ S OCHRANOU PROTI PŘISKŘÍPNUTÍ + ELEKTRICKY OVLÁDANÁ ZPĚTNÁ ZRCÁTKA + VÝŠKOVĚ<br />

A PODÉLNĚ NASTAVITELNÝ VOLANT + CENTRÁLNÍ ZAMYKÁNÍ S DÁLKOVÝM OVLÁDÁNÍM<br />

+ POSILOVAČ ŘÍZENÍ + KOBERCE VPŘEDU A VZADU + ÚVĚR BEZ NAVÝŠENÍ SE SEAT FINANCE OD<br />

ŠKOFINU<br />

Spotřeba a emise CO 2 Altea XL: 4,8–7,1 l/100 km, 126–165 g/km. Nabídka platí do 31. 12. 2011<br />

nebo do odvolání. Fotografie jsou ilustrativní a mohou obsahovat prvky příplatkové výbavy.<br />

ČLEN VOLKSWAGEN GROUP

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!