LABORATORNà PĸÃSTROJE A POSTUPY
LABORATORNà PĸÃSTROJE A POSTUPY
LABORATORNà PĸÃSTROJE A POSTUPY
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Chem. Listy 96,150 ñ 155 (2002)<br />
LaboratornÌ p¯Ìstroje a postupy<br />
2000<br />
R, mV<br />
1000<br />
1<br />
0,08<br />
q pyr ,<br />
ñ2<br />
µmol.m<br />
0,04<br />
2<br />
0<br />
0<br />
10 20<br />
t, ∞C<br />
0<br />
0<br />
(5)<br />
50 (10) 100<br />
p, Torr ( p , kPa)<br />
s<br />
s<br />
Obr. 5. Tvary odezev R napuls pyridinu p¯i jeho rovnov·ûnÈ<br />
sorpci na povrchu vzork˘ aktivovan˝ch katalyz·tor˘; 1 ñCHE-<br />
ROX 46-01, 2 ñ CHEROX 46-00<br />
firmy Chemopetrol a.s.,LitvÌnov. VybranÈ technickÈ charakteristiky<br />
a texturnÌ parametry mϯen˝ch vzork˘ jsou shrnuty<br />
v tab. I. Vzorky byly aktivov·ny v proudu plynnÈ smÏsi vodÌku<br />
a helia v podmÌnk·ch in situ. Rychlost redukce prekurzor˘<br />
mÏdi byla p¯i teplotÏ 220 ∞C ¯Ìzena velikostÌ parci·lnÌho tlaku<br />
vodÌku. Z·vÏreËn· f·ze redukce byla realizov·na v proudu<br />
ËistÈho vodÌku (V = 3,6 l.h ñ1 ) p¯i teplotÏ 250 ∞C (tab. II).<br />
P¯Ìklady z praktickÈ aplikace popsanÈho za¯ÌzenÌ<br />
AdsorpËnÌ isotermy pyridinu<br />
Na obr. 5 jsou reprodukov·ny dva typy eluËnÌch pÌk˘<br />
pyridinu charakterizujÌcÌ jeho rovnov·ûnÏ sorbovanÈ mnoûstvÌ<br />
na povrchu dvou typ˘ aktivovan˝ch mÏdÏn˝ch nosiËov˝ch<br />
katalyz·tor˘. RozdÌl v charakteru pÌk˘,öirokÈho asymetrickÈho<br />
tvaru pÌku na jednÈ a ostrÈho symetriËtÏjöÌho tvaru na<br />
stranÏ druhÈ signalizuje, spolu se zkr·cenÌm retenËnÌho Ëasu,<br />
zmenöenÌ sÌly vazby sorb·tu s povrchem sorbentu. Popsan·<br />
zmÏna je d˘sledkem chemickÈ modifikace standardnÌho katalyz·toru<br />
CHEROX 46-00 a vzhledem k aplikaci bazickÈho<br />
sorb·tu vypovÌd· o niûöÌ sÌle kyselosti katalyz·toru CHEROX<br />
46-01. Z uvedenÈho je z¯ejmÈ,ûe z·znam eluËnÌch pÌk˘ sorb·tu<br />
(obr. 5) p¯i mϯenÌ adsorpËnÌch isoterem v˝öe popsanou<br />
chromatografickou technikou,m˘ûe slouûit takÈ ke kvalitativnÌmu<br />
hodnocenÌ sÌly vazby mezi sorbentem a sorb·tem.<br />
Na obr. 6 jsou reprodukov·ny adsorpËnÌ isotermy pyridinu<br />
pro povrchy in situ aktivovan˝ch vzork˘ jiû zmÌnÏn˝ch mÏdÏn˝ch<br />
nosiËov˝ch katalyz·tor˘ CHEROX 46-0X. ObÏ isotermy<br />
majÌ vz·jemnÏ podobn˝ tvar. VynesenÈ body zn·zorÚujÌ experiment·lnÏ<br />
namϯenÈ hodnoty a jejich poloha je ve velmi<br />
dobrÈ shodÏ s pr˘bÏhem k¯ivek popsan˝ch rovnicÌ Langmuirovy<br />
adsorpËnÌ isotermy. K¯ivky byly zÌsk·ny zpracov·nÌm<br />
experiment·lnÏ namϯen˝ch hodnot pomocÌ programu ERA 17 .<br />
RozdÌly ve vlastnostech vzork˘ srovn·van˝ch katalyz·tor˘<br />
jsou kvalitativnÏ pops·ny diferencÌ v mnoûstvÌ pyridinu rovnov·ûnÏ<br />
sorbovanÈho za srovnateln˝ch podmÌnek na jejich<br />
jednotkovÈm povrchu. MnoûstvÌ pyridinu 4,6.10 ñ8 mol.m ñ2<br />
sorbovanÈ p¯i teplotÏ 250 ∞C a parci·lnÌm tlaku pyridinu 4 kPa<br />
Obr. 6. AdsorpËnÌ isotermy pyridinu na povrchu aktivovan˝ch<br />
mÏdÏn˝ch nosiËov˝ch katalyz·tor˘; l CHEROX 46-00, n CHE-<br />
ROX 46-01<br />
300<br />
R, mV<br />
200<br />
100<br />
0<br />
0<br />
Obr. 7. TPD spektrapyridinu z povrchu dvou individu·lnÌch<br />
vzork˘ neaktivovanÈho katalyz·toru CHEROX 46-00<br />
na povrchu katalyz·toru CHEROX 46-00 je za uveden˝ch experiment·lnÌch<br />
podmÌnek,v porovn·nÌ s katalyz·torem CHE-<br />
ROX 46-01, dvakr·t vÏtöÌ.<br />
TPD spektra pyridinu<br />
250 500<br />
t, ∞C<br />
FunkËnost popsanÈho za¯ÌzenÌ a dobr· reprodukovatelnost<br />
mϯenÌ TPD spekter sorb·tu je dokumentov·na p¯Ìkladem<br />
dvou TPD spekter pyridinu z povrchu neaktivovan˝ch vzork˘<br />
katalyz·toru CHEROX 46-00 (obr. 7).<br />
Desorpce pyridinu byla u obou vzork˘ indikov·na ve<br />
stejnÈm teplotnÌm rozmezÌ 100ñ500 ∞C. TakÈ hodnoty teplot<br />
dvou desorpËnÌch maxim byly zcela srovnatelnÈ,jejich velikost<br />
je 220 a 360 ∞C. Pouze mnoûstvÌ desorbovanÈho pyridinu<br />
nebylo ˙plnÏ shodnÈ. Vz·jemn· diference,charakterizovan·<br />
» 5% rozdÌlem ve velikosti plochy porovn·van˝ch TPD spekter,je<br />
vöak v relaci s chybami chromatografick˝ch metod zcela<br />
p¯ijateln·. Dobr· shoda byla zjiötÏna tÈû v hodnot·ch teploty<br />
T end<br />
,kter· je vzhledem k dobrÈ reprodukovatelnosti Ëasto<br />
doporuËovan˝m parametrem pro hodnocenÌ sÌly kyselosti sor-<br />
153