Vztah deskripce a explanace v rámci stylistického rozboru textu
Vztah deskripce a explanace v rámci stylistického rozboru textu
Vztah deskripce a explanace v rámci stylistického rozboru textu
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
1939 (Poláek 1994a-d; k cyklu ješt patí fragment. 5. dílu – je rovnž zalenn do použité<br />
edice). Akoliv byl tento zpsob zpracování <strong>textu</strong> navržen tak, aby vyhovoval specifickým<br />
rysm text umleckých (napíklad pokud jde o vertikální lenní – viz níže), mohou z nj<br />
být tyto rysy vypuštny a lze jej pak použít také pro práci s vcnými texty.<br />
Základním rysem tohoto typu analýzy je znázornní vybraných rys <strong>textu</strong><br />
nejazykovými výrazovými prostedky - v tomto pípad pomocí graf - a na toto<br />
znázornní navazující matematické výpoty (blíže viz Kístek, 2001 a 2002). Výrazným<br />
rysem takovéhoto zpsobu zpracování je zámrné odhlédnutí od obsahové stránky <strong>textu</strong> a<br />
také jeho zhuštní na pomrn malou plochu, ímž se zlepšuje pehlednost (nap.<br />
v porovnání s verbálním popisem – což lze názorn sledovat i na velmi struném popisu<br />
graf podaném níže) a mohou se rovnž nápadnji ukázat nkteré obecné tendence<br />
existující v rámci zkoumaného <strong>textu</strong>. Neznamená to samozejm úplné odhlédnutí od<br />
tematické výstavby <strong>textu</strong>, jen její potlaení v jedné konkrétní ásti analýzy. Oba typy<br />
níže uvedených graf zachycují vybrané rysy související s kompozicí <strong>textu</strong>; podle pojetí<br />
prezentovaného v Souasné eské stylistice (Krmová in echová, aj., 2003, s. 73-90)<br />
kompozice (výstavba <strong>textu</strong>) zahrnuje jak tematickou výstavbu díla, a to pedevším z<br />
hlediska literární vdy, tak zpsoby její jazykové realizace, k nimž patí mj. volba<br />
slohových postup, uspoádání <strong>textu</strong>, pokud jde o jeho horizontální a vertikální lenní. V<br />
souladu s citovaným výchozím pramenem je horizontální lenní <strong>textu</strong> chápáno jako -<br />
zhruba eeno - lenní <strong>textu</strong> na jednotlivé formální jednotky, vertikální lenní <strong>textu</strong> pak<br />
jako hierarchizace informací z hlediska obsahového.<br />
První typ grafu zachycuje strukturu jedné z kapitol cyklu. Obecný rámec<br />
zaznamenává horizontální lenní <strong>textu</strong> – tedy lenní na vtné celky a odstavce; toto<br />
lenní tvoí osnovu grafu. Zpracování vertikálního lenní <strong>textu</strong> vychází z prací<br />
L. Doležela O stylu moderní eské prózy (Doležel, 1960) a Narativní zpsoby v eské<br />
literatue (Doležel,1993); zpsob záznamu vertikálního lenní do grafu byl pevzat od<br />
L. Doležela (1960) a doplnn o údaje vztahující se ke kohezi <strong>textu</strong>. Doleželova pojetí<br />
využívá rovnž práce Souasná eská stylistika (Krmová in echová, aj., 2003, s. 264-<br />
266). Pro pehlednost následuje struné shrnutí tohoto pojetí: vertikální lenní epického<br />
prozaického <strong>textu</strong> je chápáno jako lenní na pásmo vyprave (sem je azena také nepímá<br />
e) a pásmo postav. Krom pásma vyprave a pásma postav se v moderní literatue<br />
objevují také tzv. pechodová pásma - nevlastní pímá e, polopímá e a smíšená e.<br />
Text tím získává mnohem komplikovanjší strukturu, jak pokud jde o možné zpsoby<br />
vyprávní, tak o jejich jazykové ztvárnní, což je dležité práv z hlediska zkoumání stylu.
Change language