Vztah deskripce a explanace v rámci stylistického rozboru textu

Mgr. Michal Kístek, M.Phil., Ph.D.
Ústav eského jazyka
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Vztah deskripce a explanace v rámci stylistického rozboru textu
Description and explanation within a stylistic analysis of a text
Klíová slova: koheze, horizontální a vertikální lenní textu, stylistický rozbor,
deskripce, explanace
Anotace: Píspvek si všímá pomru fází deskripce a explanace v rámci stylistického
rozboru textu, navrhuje možnost znázornní nkterých relevantních vlastností text
pomocí speciálních graf a komentuje možný pínos tohoto znázornní pro fázi explanace.
Annotation: The article deals with proportions of descriptive and explanatory parts of a
stylistic analysis and introduces a graphical representation of some qualities of texts which are
relevant for the stylistic analysis, stating also some consequences for the explanatory phase.
Vztah deskripce a explanace v rámci stylistického rozboru textu
Cílem tohoto píspvku je pedstavit jednu z mnoha možností, jak do stylistického
rozboru textu zalenit deskripci a následnou explanaci. Jako autoi musíme vždy – ve vtší
i menší míe – ešit mj. otázku, jakou strukturu by mla výsledná analýza mít: pedevším
vzhledem k cíli, který sledujeme a k pedpokládanému adresátovi. Vztah deskripce a
explanace, resp. jejich vzájemný pomr v rámci analýzy, pedstavuje jeden z bod, které se
této problematiky týkají.
Nkterá úskalí se objevují už v obecné rovin: samotná deskripce, souhrn fakt více
nebo mén utídných a blíže nekomentovaných pedstavuje v nejlepším pípad
materiálovou základnu pro další práci – naopak explanace podaná bez materiálové
základny je nepesvdivá. Prezentovaný zpsob, jak skloubit deskripci a explanaci, byl
využit jako jedna dílí ást stylistické analýzy románového cyklu Karla Poláka Okresní
msto, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní msto, Vyprodáno, který vznikl v letech 1936-

1939 (Poláek 1994a-d; k cyklu ješt patí fragment. 5. dílu – je rovnž zalenn do použité
edice). Akoliv byl tento zpsob zpracování textu navržen tak, aby vyhovoval specifickým
rysm text umleckých (napíklad pokud jde o vertikální lenní – viz níže), mohou z nj
být tyto rysy vypuštny a lze jej pak použít také pro práci s vcnými texty.
Základním rysem tohoto typu analýzy je znázornní vybraných rys textu
nejazykovými výrazovými prostedky - v tomto pípad pomocí graf - a na toto
znázornní navazující matematické výpoty (blíže viz Kístek, 2001 a 2002). Výrazným
rysem takovéhoto zpsobu zpracování je zámrné odhlédnutí od obsahové stránky textu a
také jeho zhuštní na pomrn malou plochu, ímž se zlepšuje pehlednost (nap.
v porovnání s verbálním popisem – což lze názorn sledovat i na velmi struném popisu
graf podaném níže) a mohou se rovnž nápadnji ukázat nkteré obecné tendence
existující v rámci zkoumaného textu. Neznamená to samozejm úplné odhlédnutí od
tematické výstavby textu, jen její potlaení v jedné konkrétní ásti analýzy. Oba typy
níže uvedených graf zachycují vybrané rysy související s kompozicí textu; podle pojetí
prezentovaného v Souasné eské stylistice (Krmová in echová, aj., 2003, s. 73-90)
kompozice (výstavba textu) zahrnuje jak tematickou výstavbu díla, a to pedevším z
hlediska literární vdy, tak zpsoby její jazykové realizace, k nimž patí mj. volba
slohových postup, uspoádání textu, pokud jde o jeho horizontální a vertikální lenní. V
souladu s citovaným výchozím pramenem je horizontální lenní textu chápáno jako -
zhruba eeno - lenní textu na jednotlivé formální jednotky, vertikální lenní textu pak
jako hierarchizace informací z hlediska obsahového.
První typ grafu zachycuje strukturu jedné z kapitol cyklu. Obecný rámec
zaznamenává horizontální lenní textu – tedy lenní na vtné celky a odstavce; toto
lenní tvoí osnovu grafu. Zpracování vertikálního lenní textu vychází z prací
L. Doležela O stylu moderní eské prózy (Doležel, 1960) a Narativní zpsoby v eské
literatue (Doležel,1993); zpsob záznamu vertikálního lenní do grafu byl pevzat od
L. Doležela (1960) a doplnn o údaje vztahující se ke kohezi textu. Doleželova pojetí
využívá rovnž práce Souasná eská stylistika (Krmová in echová, aj., 2003, s. 264-
266). Pro pehlednost následuje struné shrnutí tohoto pojetí: vertikální lenní epického
prozaického textu je chápáno jako lenní na pásmo vyprave (sem je azena také nepímá
e) a pásmo postav. Krom pásma vyprave a pásma postav se v moderní literatue
objevují také tzv. pechodová pásma - nevlastní pímá e, polopímá e a smíšená e.
Text tím získává mnohem komplikovanjší strukturu, jak pokud jde o možné zpsoby
vyprávní, tak o jejich jazykové ztvárnní, což je dležité práv z hlediska zkoumání stylu.

Vertikální lenní je v grafu znázornno na stupnici uvedené vpravo; z technických
dvod je graf reprodukován ernobíle – k vertikálnímu lenní textu v tomto pípad patí
mén lenitá kivka.
K prvkm dležitým z hlediska výstavby textu se adí rovnž jeho koheze (stupnice
uvedená vlevo a lenitjší kivka). Vymezení koheze v odborné literatue není vždy
jednoznané; pedkládaný typ analýzy vychází z pojetí koheze jako formální spojitosti
textu, spojitost textu na rovin tematické výstavby je pak oznaována jako koherence (blíže
nap. Hoffmannová, 1997, s. 145-147). Pokud jde o zpsob zkoumání koheze textu,
využívá tento zpsob analýzy mení pomocí tzv. stup glutinace, které zavedl Jozef
Mistrík v práci Kompozícia jazykového prejavu (Mistrík, 1968, pedevším s. 11-28) a ve
strunjší podob vlenil do své Štylistiky (Mistrík, 1985, s. 307-311). Plynulost
navazování jednotlivých vtných celk v textu J. Mistrík zjišuje pomocí tzv. stup
glutinace. Glutinace se chápe jako zpsob navazování nové vty na pedchozí text; stupe
glutinace je dán charakteristikou prvku, jenž stojí na poátku nové vty. Pi vytváení
inventáe stup glutinace se J. Mistrík na základ experiment rozhodl pro kombinaci
vtnlenského a slovndruhového kritéria - kombinace tchto dvou kritérií umožnila do
inventáe stup glutinace zahrnout i prvky, které obvykle nejsou chápány jako vtné leny
(nap. konektory). J. Mistrík rozlišuje pt základních stup glutinace: 0 - podmt
(nejvolnjší napojení), 1 - pedmt, 2 - píslovené urení okolností, 3 - verbum finitum
(neurité slovesné tvary jsou vzhledem k pevládající pojmovosti pi zkoumání koheze
J. Mistríkem chápány jako substantiva nebo adjektiva), 4 - konektor (nejtsnjší napojení).
Graf zachycující všechny uvedené rysy textu pak mže vypadat následovn:
Okresní msto, kapitola 1 (Poláek, 1994a)
.

Pi tomto zpsobu zpracování lze pehledn sledovat napíklad vztah koheze textu a jeho
vertikálního lenní, stoupající nebo klesající kohezi na hranici vtných celk, odstavc a podobn, mžeme
tyto rysy textu také kvantifikovat a vypoíst nap. prmrný stupe glutinace v pásmu vyprave a mimo n,
prmrný interval mezi stupni glutinace a jiné (protože v tomto píspvku se jedná spíše o jeden z možných
zpsob práce s textem než o konkrétní výsledky získané analýzou Polákova textu, íselné údaje jsou
ponechány stranou - blíže o nich Kístek, 2002).
Podobným zpsobem je samozejm možné zpracovat i rozsáhlejší úseky text – níže uvedené dva
grafy zachycují vybrané dílí rysy struktury celého Polákova románu Okresní msto (Poláek, 1994a).
Základní jednotkou horizontálního lenní zde tentokrát není jeden vtný celek, ale jedna kapitola (a
eventuáln její graficky oddlená ást – zde v kap. 32, 35, 41, 51). Tematická výstavba je znázornna barvou
políek grafu – v tomto pípad je v celém románu zachyceno jedno hlavní prostedí, konkrétn okresní
msto, ernobílá reprodukce tedy není zavádjící. Linky v honí ásti grafu pak vyznaují hranice dílích
tematických celk v rámci textu, plné nebo tekované áry mezi jednotlivými kapitolami tsné nebo volné
napojení z hlediska tematické výstavby (s využitím koncepce J. Hrabáka, 1969, s. 174-184 a 1977, s. 239-
241). Pro pehlednost byly další sledované rysy rozlenny do dvou graf – první graf si všímá napojování
jednotlivých kapitol z hlediska koheze (proto sloupcový graf, který umožuje zaznamenat stupe glutinace
zaátku kapitoly), druhý je zamen na rozsah textu (poet slov kapitoly uruje velikost píslušného políka
grafu), a tím i na rytmus zkoumaného textu.
1) Okresní msto - kompozice, tematická výstavba a stupe glutinace zaátk kapitol
2) Okresní msto - kompozice, tematická výstavba a rozsah jednotlivých kapitol

Také rysy textu zvýraznné naznaeným grafickým zpracováním lze dále
matematicky zpracovávat a srovnávat - v tomto pípad nap. s dalšími díly cyklu; opt se
jednalo spíše o pedstavení jednoho z mnoha možných zpsob práce s textem než o
konkrétní výsledky týkající se Polákovy pentalogie (k nim blíže Kístek, 2001).
Závrem lze tedy íci, že vhodn zvolený zpsob deskripce uplatnný v rámci
stylistického rozboru, pípadn i s využitím výrazových prostedk náležejících k
nejazykovým kódm, mže zvýraznit ty rysy textu, které by pi tradinjších metodách
zpracování pravdpodobn byly mén patrné. Tím se nabízí vtší prostor pro fázi explanace
a také možnost zpesnní výsledk, k nimž lze v této fázi dojít, což mže pízniv ovlivnit i
výslednou kvalitu stylistického rozboru.
Literatura:
ECHOVÁ, M., aj. 2003. Souasná eská stylistika. Praha : ISV nakladatelství..
DOLEŽEL, L. 1960. O stylu moderní eské prózy : výstavba textu. Praha: Nakladatelství
eskoslovenské akademie vd.

DOLEŽEL, L. 1993. Narativní zpsoby v eské literatue. Praha: eský spisovatel.
HOFFMANNOVÁ, J. 1997. Stylistika a... : souasná situace stylistiky. Praha: Trizonia.
HRABÁK, J. 1969. K morfologii souasné prózy. Brno: Blok.
HRABÁK, J. 1977. Poetika. 2. vyd. Praha: eskoslovenský spisovatel.
KÍSTEK, M. 2001. Kompozice Polákova románového cyklu o okresním mst. In
JANÁEK, P., ed. 2001. Páteníci a Karel Poláek : sborník píspvk ze sympozia.
Boskovice : František Šalé – ALBERT, s. 207-217.
KÍSTEK, M. 2002. Možnosti zkoumání koheze textu v rámci stylistického rozboru (na
materiálu z románové pentalogie Karla Poláka). Sborník prací filozofické fakulty
brnnské univerzity : Linguistica Brunensia, 2002, A 50, s. 119-139.
MISTRÍK, J. 1968. Kompozícia jazykového prejavu. Bratislava: Slovenské pedagogické
nakladate stvo.
MISTRÍK, J. 1985. Štylistika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladate stvo.
POLÁEK, K. 1994a. Okresní msto. Praha: Nakladatelství Franze Kafky.
POLÁEK, K. 1994b. Hrdinové táhnou do boje. Praha: Nakladatelství Franze Kafky.
POLÁEK, K. 1994c. Podzemní msto. Praha: Nakladatelství Franze Kafky.
POLÁEK, K. 1994d. Vyprodáno + fragment 5. dílu pentalogie. Praha: Nakladatelství
Franze Kafky.
Tento píspvek vznikl v rámci projektu „Kontrastivní studium vcných text“ (GA R
405/02/0349); doc. RNDr. Františku Krmovi, Ph.D., z Fakulty chemické Vysokého uení
technického v Brn dkuji za náronou práci spojenou s pevedením graf zachycujících
strukturu textu do elektronické podoby.
Bibliografický údaj: KÍSTEK, M. Vztah deskripce a explanace v rámci stylistického
rozboru textu. Pedneseno na konferenci Jazyk a komunikácia v súvislostiach –Katedra
slovenského jazyka, FF Univerzity Komenského, Bratislava, erven 2004.