Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
TÉMA MĚSÍCE<br />
pu k tvorbě nového územního plánu <strong>Olomouc</strong>e<br />
lze rozdělit do pěti hlavních témat.<br />
První z nich řeší otázku, kam by se mohlo<br />
město <strong>Olomouc</strong> dále rozvíjet. Na to mají<br />
architekti jednoznačnou odpověď: „Hranice<br />
města už byla definována v osmnáctém<br />
a devatenáctém století systémem fortové<br />
pevnosti, jejíž úlohu, coby limitu rozvoje<br />
a expanze, dnes převzal systém rychlostních<br />
komunikací. Hlavním urbanistickým<br />
tématem dneška je tak zahušťování stávající<br />
struktury, které umožňuje využívání<br />
předností města – dobrou pěší mobilitu,<br />
rozvoj sousedství a bezpečnost,“ říká Jiří<br />
Knesl a dodává: „Město je nejúspěšnější<br />
lidská strategie obývání krajiny, nesnažme<br />
se z něj udělat vesnici.“<br />
Sídliště jsou pouhé noclehárny<br />
Dalším velkým tématem je snaha o napravení<br />
dědictví druhé poloviny dvacátého<br />
století, které z města udělalo soubor monofunkčních<br />
struktur a v podstatě rozbilo<br />
fenomén městského života. „V té době se<br />
začalo město dělit na místa pro bydlení,<br />
práci a volný čas. Vznikající panelová sídliště<br />
degradovala části města na noclehárny,<br />
víceméně bez dalšího zázemí, podobně<br />
výrobní a průmyslové areály uzavírají<br />
a zneprůchodňují značnou část města. To<br />
je nutné odstranit a vrátit se k původním<br />
polyfunkčním strukturám, kdy bylo město<br />
přirozeně promíšené – bydlelo se zde,<br />
pracovalo i chodilo za zábavou,“ vysvětluje<br />
jeho kolega Jakub Kynčl.<br />
Neméně důležitým motivem v novém<br />
územním plánu by mělo být vzájemné<br />
dobré propojení mezi historicky silným<br />
centrem a nově vytvořenými subcentry,<br />
která by neměla historickému jádru konkurovat,<br />
nýbrž jej doplňovat nabídkou<br />
každodenních služeb, obchodů a veřejného<br />
vybavení.<br />
Řeky jsou pro život města klíčové<br />
Samostatnou vrstvu ve městě představují<br />
podle architektů řeky Morava a Bystřice<br />
a systém historických parků, které doplňují<br />
škálu možných veřejných prostorů. „Zapojení<br />
řeky do života města – to je další velký<br />
úkol, pro jehož realizaci by měl nový územní<br />
plán vytvořit podmínky. Nesmíme ale zapomínat<br />
ani na to, že řeka může i ubližovat,<br />
proto je třeba zaměřit se také na budování<br />
kvalitních a funkčních protipovodňových<br />
opatření,“ doplňuje Jiří Knesl.<br />
Posledním z hlavních témat je podle něj<br />
definování veřejného a soukromého. „Veřejné<br />
by mělo být jasně popsáno a měla<br />
by pro ně být stanovena přesná pravidla.<br />
Naopak privátní by mělo mít stanoveny<br />
pouze mantinely ve vztahu ke svému<br />
okolí a v podstatně větší míře by zde měla<br />
být ponechána volnost pro přirozený růst<br />
a rozvoj města,“ dodává.<br />
Dalšími konkrétními tématy, na které se<br />
společnost Knesl + Kynčl architekti při<br />
přípravě územního plánu zaměří, bude<br />
stabilizace a rozvoj podnikatelského prostředí<br />
ve městě (nové definování ploch<br />
znehodnocených areálů – brownfields),<br />
omezení tranzitní dopravy ve vnitřním<br />
městě a individuální dopravy v městském<br />
centru nebo sledování koncepce rozvoje<br />
městského centra v pásu mezi třídou Svobody<br />
a třídou Kosmonautů. (jed)<br />
SOCIOLOŽKA: OLOMOUČANÉ JSOU SKUTEČNÝMI PATRIOTY<br />
Na to, jak hodnotí průzkum veřejného mínění z odborného pohledu, jsme se zeptali projektové<br />
manažerky Kláry Janouškové ze společnosti SocioFactor, s.r.o., která průzkum zpracovávala.<br />
Objevilo se ve výsledcích průzkumu něco, co vás jako socioložku překvapilo?<br />
Nejvíc nás překvapil velmi malý vliv velkého počtu sociodemografických charakteristik<br />
respondentů. Čekali jsme, jak bývá v naší práci obvyklé, že například pohlaví, místo trvalého<br />
bydliště, typ obydlí, počet dětí v domácnosti, politická orientace a další ovlivní diskutovaná<br />
témata. Tyto charakteristiky respondenty v jejich názorech téměř neovlivňují.<br />
Statistickým jazykem řečeno, korelace byly slabé a běžným jazykem řečeno, muži i ženy,<br />
rodiny i bezdětní, voliči té či oné politické strany se v hodnocení kvality života v <strong>Olomouc</strong>i<br />
příliš neliší. Ovšem s jedinou výjimkou, kterou je věk. Jeho vliv je patrný a napovídá o potřebě<br />
respektovat a dbát na naplňování potřeb všech věkových skupin a nepodporovat<br />
jen vybrané z nich. Co nás překvapilo dál? Ochota respondentů a jejich zájem o průzkum,<br />
projevy solidarity občanů ve vztahu k určitým otázkám – například ohledně vybudování<br />
tramvajové linky do Neředína, působivá je neobvykle silná identifikace občanů s městem<br />
jako celkem.<br />
Pravděpodobně máte s podobnými průzkumy zkušenosti i v jiných městech, je <strong>Olomouc</strong><br />
v něčem skutečně specifická?<br />
Pokud výsledky porovnáme s jinými průzkumy, jistých specifik si povšimneme. Ve srovnání<br />
s některými okolními městy je v <strong>Olomouc</strong>i patrný silnější akcent na oblast bezpečnosti<br />
ve městě, pořád je ale pod celostátním průměrem. O něco hůře než například v Jihlavě je<br />
vnímána kvalita cest a chodníků ve městě, totéž se týká i stavu ovzduší, nedostatku parkovacích<br />
míst v centru a nadměrného automobilového provozu. Ale vztah občanů k městu je<br />
zase ve srovnání s Prostějovem nebo Jihlavou nadprůměrně vysoký. Zdejší obyvatelé jsou<br />
skutečnými patrioty.<br />
Mohla byste nějak stručně charakterizovat „typického Olomoučana“, který vzešel<br />
z vašeho průzkumu – jaké má priority, zájmy, co mu nejvíce vadí?<br />
Něco jako typický občan neexistuje. Ale pokud shrneme výsledky průzkumu, tak můžeme<br />
říct, že převážná většina obyvatel města není obeznámena s územním plánem, klade<br />
důraz na oblast bezpečnosti a dopravy, je spokojena s estetickou stránkou města. Občany<br />
trápí nedostatek parkovacích míst v centru a nadměrný automobilový provoz, stejně jako<br />
hustá zástavba a nízká regenerace sídlišť. Většina obyvatel se nebrání výstavbě výškových<br />
budov, podporuje protipovodňová opatření, zajímá se o okolní dění a je o něm dobře informována,<br />
má velmi kladný vztah ke svému městu a je přesvědčena o jeho perspektivách<br />
do budoucnosti.<br />
Foto Robert Mročka<br />
RADNIČNÍ LISTY / 14<br />
SC-81362/3
Change language