Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
HISTORIE<br />
paláce?<br />
SALM - NEUBURKOVÉ (1747–1804)<br />
Salmové byli prastarým německým hraběcím rodem,<br />
který byl od XI. století rozdělen do dvou hlavních větví.<br />
Horní Salmové žili v Lotrinsku, Dolní Salmové pocházeli<br />
z Lucemburska. Z první větve pocházel hrabě Mikuláš II.,<br />
slavný obránce Vídně při obléhání Turky roku 1529. Vládl<br />
v Neuburgu a je „praotcem“ vymřelého hraběcího rodu<br />
Salm-Neuburg. Jeho synové Julius I. a Mikuláš IV. obdrželi<br />
roku 1575, respektive 1576, inkolát v Čechách. Julius<br />
získal také území na Moravě, a to včetně Velkých Pavlovic,<br />
a přenesl tak svůj rod na Moravu. Jeho stejnojmennému<br />
vnukovi se dostalo u císařů Ferdinanda II. a Ferdinanda<br />
III. vysoké přízně, v roce 1635 se stal nejvyšším zemským<br />
sudím a v roce 1637 moravským zemským hejtmanem.<br />
Roku 1640 však rezignoval a o patnáct let později, roku<br />
1655 zemřel. Jeho syn Ferdinand Julius, který se narodil<br />
roku 1650, se stal přísedícím zemského soudu a od roku<br />
1674 krajským hejtmanem v <strong>Olomouc</strong>i, kde také 3. srpna<br />
1697 zemřel, aniž by po sobě zanechal potomka. Za<br />
manželku měl Annu, vévodkyni z Holstein-Sonderburgu.<br />
Ferdinand Julius určil svým dědicem svého bratrance Ernesta<br />
Leopolda. Jeho syn – Karel Otto, vykonával funkci C.<br />
a K. komořího a tajného rady, krajského hejtmana v <strong>Olomouc</strong>i<br />
a přísedícího zemského soudu. Hrabě Karel Otta<br />
Salm-Neuburk se stal poměrně zámožným šlechticem<br />
vykonávajícím významné politické funkce. Jeho příbuzný<br />
po vedlejší rodové linii hrabě Jakub Arnošt odkázal svůj<br />
majetek svým dvěma synovcům: hraběti Karlu Ottovi<br />
Salm-Neuburkovi a hraběti Aloisu Podstatskému. Dne<br />
8. prosince 1766 Karel Otta Salm-Neuburk zemřel ve Vídni.<br />
Dědicem panství se stal jeho syn Karel Vincenc, který uzavřel<br />
mužskou linii rodu. Do majetku moravské větve rodu<br />
patřil i Tovačov, odkud Salmové jako moravští hejtmani<br />
řídili hospodářský chod Moravy. Karel Vincenc, zesnulý<br />
v Brně, pokračoval v rodové kariéře vysokého státního<br />
úředníka, kde dosáhl úřadu dolnorakouského vládního<br />
rady a později byl jmenován císařským tajným radou.<br />
firma Baťa jako staveniště pro připravovaný<br />
obchodní dům. Na místě paláce měl<br />
být realizován mnohaposchoďový výškový<br />
objekt podoby mrakodrapu. Stavba se<br />
nerealizovala a Baťův obchodní dům nakonec<br />
vznikl v Riegrově ulici, naproti Salmova<br />
paláce, a to v mnohem střízlivější<br />
podobě. K závažným stavebním úpravám,<br />
které jistým způsobem ohrozily samotnou<br />
budovu, došlo v 50. letech 20. století.<br />
V roce 1952 byla zahájena rekonstrukce<br />
přízemí pro prodejnu Pramen. Dne<br />
17. listopadu 1952 došlo ke zřícení části<br />
klenby. Vzápětí nato se vynořily návrhy<br />
na demolici objektu posunutím stavební<br />
čáry do Riegrovy ulice anebo alespoň<br />
odbouráním části křídla objektu. Památkové<br />
péči se podařilo zabránit demolici<br />
a naopak navrhnout rekonstrukci při<br />
zachování celého objektu. Destrukce části<br />
Salmova paláce přispěla k přeložení<br />
městské hromadné dopravy z náměstí<br />
i Riegrovy ulice a k snahám omezit těžkou<br />
průjezdovou dopravu z historického<br />
jádra města. Rekonstrukce této části<br />
paláce i dalších partií budovy probíhala<br />
v letech 1953–1954. Jednalo se o poslední<br />
z velkých oprav této nesmírně hodnotné<br />
budovy.<br />
Majitel chce paláci vrátit původní vzhled<br />
Budova Salmova paláce je v současnosti<br />
majetkem soukromé firmy, která zde<br />
zamýšlí vybudovat společensko-podnikatelské<br />
centrum se zpřístupněním celé<br />
řady veřejnosti donedávna nepřístupných<br />
prostor. Památková obnova povede k výrazné<br />
rehabilitaci této významné barokní<br />
památky centra <strong>Olomouc</strong>e, a to nejen interiérů<br />
budovy, kde byly v prvním patře<br />
takzvaného „piana nobile“ nalezeny figurální<br />
pozdně barokní nástěnné malby, ale<br />
především fasád objektu s výraznou štukovou<br />
výzdobou a barevnou reminiscencí<br />
na původní podobu paláce. Tento zásadní<br />
a nesmírně náročný projekční ale i stavební<br />
zásah bude po vyhotovení dalším z řady<br />
památkově zhodnocených objektů, který<br />
bude jednou z dominant olomouckého<br />
náměstí a městské památkové rezervace<br />
<strong>Olomouc</strong>.<br />
Karel Žurek<br />
Foto Roert Mročka<br />
RADNIČNÍ LISTY / 27
Change language