Meziplodiny

Půda 

= základní, omezený a neobnovitelný zdroj 

tvorby potravin a je nedílnou součástí 

přírodního bohatství každé země.

Půda 

Složení půdy je jedním z významných faktorů ovlivňujících 

půdní vlastnosti, živný režim půd a volbu soustavy hnojení. 

U půd rozlišujeme složení: 

• fázové (tuhá, kapalná, plynná fáze), 

• zrnitostní, 

• chemické.

Složení půdy

Půda 

Pro potřebu zemědělské praxe jsou nejdůležitější půdní 

vlastnosti shrnuty ve výsledcích Kontroly úrodnosti půd (KÚP, 

dříve AZP) a v Komplexním průzkumu půd (KPP). 

K nejdůležitějším faktorům, které spolupůsobí při tvorbě 

půdní úrodnosti náleží: 

• složení půdy, 

• hloubka ornice, 

• hloubka spodní vody, 

• svahovitost a expozice terénu, 

• povětrnostní podmínky, 

• činnost člověka.

Půda 

Fázové, zrnitostní a chemické složení je u různých půd odlišné a ve svém 

komplexním působení podmiňuje tvorbu nejrůznějších fyzikálních, 

chemických, fyzikálně chemických a biologických vlastností půdy. Zejména 

ovlivňuje: 

· sorpci živin v půdě, 

· půdní reakci, 

· ústojčivou schopnost půdy, 

· koncentraci solí v půdním roztoku, 

· obsah vody a vzduchu v půdě, 

· teplotu půdy, 

· redukční a oxidační procesy v půdě, 

· biologickou činnost půdy, 

obsah přístupných živin (makroelementů, mikroelementů, cizorodých 

prvků).

Půdní úrodnost 

= schopnost půdy zabezpečit na ní rostoucím plodinám 

optimální podmínky nutné k dosažení stálých a kvalitních 

sklizní, t.j. vytváří pěstovaným plodinám vhodné prostředí a 

zajišťuje jim dostatek živin a vody nutných k růstu a vývinu 

rostlin. 

Úrodnost půdy nelze charakterizovat jedinou nebo několika 

vlastnostmi, ale je to komplex znaků, které se vzájemně 

ovlivňují. Některé z nich jsou značně proměnlivé (teplota, obsah 

vody, půdní kyselost, obsah přístupných živin), jiné se mění 

málo (zrnitostní složení půdy, fyzikální vlastnosti půdy aj.). 

Řadu půdních vlastností můžeme regulovat vhodně volenými 

agrotechnickými, hnojařskými a melioračními zásahy, a tím do 

značné míry působit a ovlivňovat půdní úrodnost.

Půdní úrodnost 

= rozumí se její schopnost poskytovat rostlinám vodu, živiny a ostatní 

nezbytné podmínky života po celou vegetační dobu (půdní vegetační 

činitelé). 

Přirozená (potenciální) úrodnost je výslednicí výhradně přírodních činitelů 

a pochodů jimi vyvolávaných při tvorbě a vývoji půdy. Je vlastně výrazem 

půdního typu (genetického půdotvorného procesu). V pravé podobě se 

nachází pouze u tzv. panenských 

půd, jež nebyly dotčeny lidskou činností. 

Kulturní (umělá) úrodnost je vytvářena při využití půdy člověkem a to 

působením nejrozmanitějších zásahů, zvláště zpracováním půdy, hnojením a 

pěstitelským 

Efektivní úrodnost se projevuje jako výsledek využívání přirozené a 

kulturníúrodnosti velikostí sklizní pěstovaných plodin, případně i jejich 

kvalitou. 

Ekonomická úrodnost je ekonomické vyjádření efektivní úrodnosti, tj. v 

podstatě čistý zisk. Při jejím vyhodnocování se vychází z produkce na daném 

stanovišti.

Základy výživy rostlin 

Úkolem výživy rostlin v užším slova smyslu je objasnit 

procesy začleňování látek s nízkou chemickou energii do 

látek organických za spoluúčasti energie získané jinými 

metabolickými procesy rostlin, které by vedly k tvorbě další 

biomasy. 

Živinami pak označujeme takové prvky, které živý 

organismus potřebuje k zajištění svých životních funkcí. Je-li 

tento prvek alespoň jednou v ontogenetickém cyklu rostliny 

nezbytnou živinou, pak je jednoznačně biogenní povahy. Z 

praktického hlediska však není možné provádět tak úzkou 

specifikaci, a proto se běžně biologicky nejdůležitější prvky 

mohou rozdělit do skupin:


Z praktického hlediska však není možné provádět tak úzkou 

specifikaci, a proto se běžně biologicky nejdůležitější prvky 

mohou rozdělit do skupin: 

• makroelementy vyskytující se od desetin po desítky 

procent (C, O, H, N, P, K, Ca, Mg, S), 

• mikroelementy -obsah se pohybuje pod desetinu % (Fe, 

Mn, Zn, Cu, B, Mo, ...), 

• užitečné prvky požadavek na ně je specifický podle druhu 

rostliny (Na, Cl, Si, Al, Ti, aj.), 

• ostatní prvky - obsaženy v rostlinách jako důsledek 

zvýšeného přirozeného obohacení nebo pod vlivem 

antropogenní činnosti člověka (cizorodé prvky Cd, Pb, Cr, 

As, Be, Ni aj.).

Základy výživy rostlin

Půdní reakce – pH 

- ovlivňuje příjem živin

Rozdělení hnojiv 


Hnojiva rozdělujeme podle tří základních hledisek: 

1 Podle účinnosti 

a) hnojiva přímá 

b) pomocné látky 

2 Podle původu 

a) hnojiva minerální 

b) hnojiva statková 

3 Podle skupenství 

a) hnojiva tuhá 

b) hnojiva kapalná


Hnojiva minerální zahrnují všechny hnojivé látky vyráběné mimo 

zemědělský závod. Jsou to produkty především chemického, 

báňského a stavebního průmyslu i jiných závodů, jako jsou 

humusárny a výrobny očkovacích látek. Hlavními zástupci této 

skupiny jsou koncentrovaná minerální hnojiva, která dělíme na: 

• jednosložková – obsahují jednu živinu jako hlavní. Mohou 

obsahovat také doprovodné ionty (např. Ca 2+ , Mg 2+ , Na + , SO 2- 4 , 

Cl - ), popř.mikroelementy. Dělí se na hnojiva dusíkatá, fosforečná, 

draselná, vápenatá a hořečnatá, 

• vícesložková – hnojiva s obsahem minimálně dvou nebo více 

hlavních živin, mohou obsahovat doprovodné ionty a 

mikroelementy.


Hnojiva statková jsou hnojiva, která se vyznačují velkým 

objemem, jsou produkována v zemědělské prvovýrobě a dělí se 

na: 

• hnojiva stájová 

- chlévský hnůj 

- kejda 

- močůvka 

- hnojůvka 

• ostatní 

- komposty 

- zelené hnojení 

- sláma na hnojení 

- ostatní organická hmota

Bilance živin 

K čemu slouží? 

Proč ji provádíme? 

Kdy ji provádíme? 

Jak ji provádíme? 

• Bilance živin slouží jako nástroj pro zabezpečení výživy rostlin 

na zemědělské půdě 

• Nástroj kontroly množství vstupů živin aplikovaných hnojivy 

(zejména u N) 

• Je indikátorem trvalé udržitelnosti hospodaření 

• Slouží jako podklad ke stanovení plánů hnojení 

• Je přímo vázána na osevní postup a na pěstební technologii 

• Umožňuje sledovat dynamiku toku živin v systému rostlinné 

produkce a provádět její kontrolu 

• Cílem je dosáhnout vyrovnanou bilanci živin, tj. rovnováhu mezi 

vstupy živin (hnojiva org., miner.;fixace vzd. N; imise) a 

výstupem živin v podobě rostlinných produktů. 

• Při nedodržování pravidelného osevního postupu; při pěstování 

rostlin bez hnojení statkovými hnojivy nebo při specializovaném 

osevním postupu 

• Není třeba ji počítat při dodržování vhodně sestaveného 

multifunkčního osevního postupu se správně prováděnými 

navazujícími agrotechnickými zásahy. 

• Výpočtem vstupů a výstupů živin v rámci osevního postupu

Faktory ovlivňující bilanci živin 

 

Strukturální skladba plodin a osevní postup – nejvýznamnější faktor, ovlivňuje 

množství živin do systému vstupujících a i z něj vystupujících 

Vstupy živin: 

Zastoupení leguminóz a úroveň fixace 

vzdušného dusíku 

Zastoupení plodin hnojených statkovými 

hnojivy 

Při podrobnější kalkulaci také zastoupení 

plodin s prováděnou kultivací během 

vegetace, při níž dochází mineralizací k 

uvolnění živin 

Výstupy živin: 

Požadavky jednotlivých plodin na příjem 

živin 

Směr užití produkce plodin – vztah k 

opětnému návratu živin do půdy v podobě 

zeleného hnojení, posklizňových zbytků, 

vedlejšího produktu, atd…


Úroveň hnojení organickými a minerálními hnojivy a jejich kvalita 

– ovlivňuje množství živin dodávaných do půdy. Kvalita organických hnojiv je dána 

množstvím faktorů, z nichž největší význam mají zejména uskladnění, manipulace, 

ošetřování a doba od aplikace po zapravení do půdy. Podmínky použití hnojiv jsou uvedeny v 

zákoně č.242 / 2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášce č. 263 z roku 2003. 

 

Zpracování půdy – ovlivňuje využitelnost živin pěstovanou plodinou. Vhodné obdělávání 

půdy zvyšuje mobilitu živin v půdním profilu a tím i jejich přístupnost pro rostliny. Významné 

je např. při podrobnější bilanci dusíku, kdy kalkulujeme s mineralizací živiny.


 

Půdně klimatické podmínky stanoviště – souvisí s vstupem živin (imise) a jejich 

přístupností v půdním profilu pro rostliny. Roli zde hraje klimatický a pedologický charakter 

stanoviště. 

 

Stupeň eroze půdy – větrnou nebo vodní erozí dochází ke ztrátám na živinách 

obsažených v přemístěné zemině 

Při jednoduché kalkulaci bilance živin je počítáno pouze s nejvýznamnějšími a snáze 

kvantifikovatelnými faktory

Schéma výpočtu bilance živin 

Podstatou bilance je jednoduchá kalkulace, založená na zákoně o zachování hmoty. Bilance 

neposkytuje informace o využití živin a o povaze jednotlivých procesů. 

vstupy živin 

Živiny dodané: 

• hnojivy (organická a minerální) 

• fixací vzdušného N 

• imisemi 

Rozdíl = bilance živin 

- + 

půda 

výstupy živin 

Živiny odebrané: 

• hlavním a vedlejším produktem 

Při podrobnější kalkulaci je nutné do vstupu živin započítat také živiny dodané osivem (sadbou) a 

mineralizací. Do výstupu následně živiny odcházející ze systému erozí, vyplavováním, odtokem, 

denitrifikací a únikem plynů. Tyto položky se však obtížně kvantifikují.

Meziplodiny v 

osevním 

postupu

Meziplodina 

je plodina pěstovaná v meziporostním 

období mezi dvěma hlavními plodinami 

• Jsou nezbytnou součástí moderní rostlinné výroby v 

tzv. ozelenění půdy po celou vegetační dobu. 

• Meziplodiny využívají části vegetační doby mezi dvěma 

hlavními plodinami v osevním sledu. Dociluje se jimi 

zvýšené využití ekologického potenciálu stanoviště 

lepším využitím půdy a i určité zpestření (rozšíření 

spektra) počtu druhů pěstovaných plodin.

Funkce meziplodin 

obohacují půdu organickými posklizňovými zbytky a zlepšují 

koloběh a využití rostlinných živin 

zajišťují funkci přerušovače v osevních postupech s větší 

koncentrací plodin stejné pěstitelské skupiny (obilniny) 

plní významnou úlohu při regulaci zaplevelení 

vhodně se uplatňují na vytváření stínového garé svým zeleným 

pokryvem a šetří púdní strukturu 

lze je využít k náhradě hnojení chlévským hnojem v případech 

jeho nedostatku 

při použití bobovitých, obohacují půdu dusíkem 

plní významnou funkci v pásmech hygienické ochrany a v erozně 

ohrožených oblastech. 

mohou se účinně podílet na zlepšení produkce objemných krmiv 

využívají se při půdoochranných technologiích zpracování půdy.

Meziplodiny - zastoupení v 

závisí : 

OP 

• půdně-klimatické podmínky 

♠ teplotní poměry 

♠ dostatečná délka vegetační doby 

♠ množství a rozvržení srážek 

♠ vododržnost 

• organizačně-ekonomické podmínky 

♦ struktura pěstovaných plodin 

♦ vybavenost mechanizací 

♦ dostupnost levného osiva 

♦ úroveň hospodaření 

Výměra meziplodin v našich podmínkách 10 -15 (30) 

% orné půdy

Meziplodiny - 

rozdělení 

meziplodiny ozimé 

meziplodiny letní 

meziplodiny podsevové

Ozimé meziplodiny 

hlavní uplatnění je pro zajištění čerstvé objemné píce 

v časném m jarním m období. 

využívaj 

vají meziporostní období koncem léta, l 

začátkem 

podzimu a časně zjara 

umožň 

žňují krmení čerstvou pícíp 

od května do poloviny 

června. 

využívaj 

vají dobře e zimní vláhu 

- poměrn 

rně jisté výnosy 

účinek v omezování rozvoje plevelů. 

• brukvovité pícniny (ozimá řepice, ozimá řepka), 

• ozimé žito, 

• tritikale, 

• ozimá pšenice, 

• jílek mnohokvětý 

• směsky sky s ozimou vikví.

Letní meziplodiny 

Úspěch jejich pěstování závisí především na: 

délce meziporostního období mezi hlavními plodinami 

dostatku vhodných časně sklízených předplodin 

rychlém provedení včasné přípravy půdy a výsevu 

meziplodiny 

vlhkostních podmínkách po zasetí a v průběhu růstu 

zajištění dostatečné výživy především dusíkem 

Rozdělen 

lení : 

a) s delší 

vegetační dobou 

- 10 - 12 týdnů meziporostního 

období 

- po včas v 

sklizených předplodinp 

edplodinách 

- kukuřice, slunečnice, nice, bob, peluška 

b) s kratší 

vegetační dobou - strniskové meziplodiny 

- po obilninách 

- za 7 - 8 týdnů

Podsevové meziplodiny 

Jejich hlavní výhody spočívají: 

• v celkovém zjednodušení přípravy půdy a 

agrotechniky,které jsou společné s krycí plodinou 

• v nižším vláhovém riziku v průběhu letního období 

• v příznivém účinku na zdravotní stav půdy 

• v prodlužování doby stínového garé a tím 

prodlužování půdní dospělosti. 

• v ekonomicky nejvhodnějším způsobu zeleného 

hnojení.

Meziplodiny 

- zelené hnojení

Jiné zdroje 

Zelené hnojení 

• Význam zeleného hnojení spočívá především v tom, že 

se do půdy dostává snadno rozložitelná organická 

hmota, která stimuluje biologické pochody v půdě. 

• V našich podmínkách lze, s výjimkou vyšších a 

chladnějších poloh bramborářské výrobní oblasti a 

většiny poloh pícninářské výrobní oblasti počítat se 

zařazením meziplodin ve všech výrobních oblastech. 

• Z pohledu problematiky dusíku je působení meziplodin 

nezastupitelné. Po sklizni hlavní plodiny je v půdě určité 

množství nitrátového nebo snadno nitrifikovatelného N. 

Tyto živiny budou pravděpo-dobně vyplaveny. 

• Vhodně zvolená meziplodina tento dusík využije a 

zabuduje do organické hmoty. Proto jsou meziplodiny 

označovány jako konzervy N.


• Existuje několik způsobů založení porostu na zelené 

hnojení. 

• Nejrozšířenější a předplodinu nezatěžující je strniskový 

výsev. 

• Po sklizni hlavní plodiny se většinou provádí podmítka 

spojená se zapravením osiva meziplodiny. Hmota meziplodiny 

se pak zapraví do půdy. 

• Velmi významným redukujícím faktorem při tomto způsobu 

zakládání porostu se může stát nedostatek vody 

v sušších oblastech v letním období.


• S pěstováním meziplodin souvisí technologie, využívaná 

zejména při pěstování plodin jejichž porosty se zakládají 

v širokých řádcích, tedy nedostatečně ochraňující 

svažitější pozemky před erozí. Přitom vyžadují hlubokou 

kultivaci půdy a aplikaci chlévských hnojiv. Typickými 

představiteli jsou řepa nebo kukuřice. Technologie 

spočívá v rozmetání hnojiv a provedení orby v letním 

období. Pozemek se však ihned připraví pro výsev 

meziplodiny, nejlépe vymrzající. Ta zůstane na pozemku 

přes zimu. Na jaře se už neprovádí žádná kultivace, 

pouze na těžších, studených půdách je vhodné na 

hloubku setí provést prokypření, ale bez zapravení 

hmoty meziplodiny. 

• Nejedná se o klasický hnojařský, ale spíše o agroenvironmentální 

zásah.

Zdroje organické hmoty pro 

hnojivé účely 

• Posklizňové zbytky (včetně kořenové 

hmoty a exudátů) 50-60% 

• Organická hnojiva 40-50% 

– Statková hnojiva 97% 

• Stájová hnojiva: hnůj, kejda 92% 

• Sláma a zelené hnojení 8% 

– Průmyslové komposty 3% 

– Ostatní (rašelina, čistírenské kaly, apod.) 

(Richter et al. 2001, Škarda a Římovský 1992)

Dotační titul 

„Pěstování 

meziplodin“

Hlavní cíl dotačního titulu 

• Zpomalení povrchového odtoku vod na půdě a 

snížení odpovídajících environmentálních rizik 

na orné půdě bez vegetačního pokryvu. 

- snížení úniku dusíku do vod 

- omezení vodní a větrné eroze 

- zvýšení přísunu organické hmoty 

do půdy

HRDP: agroenvirmentální 

opatření 

• C. Podopatření péče o krajinu 

• – C1 Zatravňování orné půdy 

• – C2 Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách 

• – C3 Pěstování meziplodin 

• – C4 Trvale podmáčené louky a rašelinné louky 

• – C5 Ptačí lokality na TP 

– C6 Biopásy

C3 - Pěstování meziplodin 

• Popis managementu 

• 1. Zemědělec vyseje meziplodinu na pozemky orné 

půdy ve sjednaném rozsahu nejpozději do 10. října. Lze 

využít přezimující i vymrzající plodiny. Celkový rozsah 

takto pěstovaných meziplodin musí být minimálně 3 % 

z plochy orné půdy podniku. 

• 2. Na jaře bude porost zapraven do půdy (pokud 

nebude uvažováno se setím do nezpracované půdy) a 

následně vyseta hlavní plodina

C3 - Pěstování meziplodin 

• Žadatel v rámci podopatření péče o krajinu- titulu 

pěstování meziplodin 

• a) vyseje v období od 20. června do 10. října 

kalendářního roku osivo meziplodiny, které odpovídá 

požadavkům zvláštního právního předpisu 24) a které je 

uvedeno na seznamu v příloze č. 5 k tomuto nařízení, v 

obvyklém objemu výsevu na hektar, uvedeném v této 

příloze,b) 

• b) provede po 15. únoru kalendářního roku zapravení 

porostu meziplodiny do půdy a následný vysev hlavní 

plodiny, nepoužije-li žadatel bezorebnou technologii pro 

výsev hlavní plodiny,

Obvyklý výsev 

Meziplodina 

Doporučené datum výsevu 

(kg/ha) 

srha laločnatá 

12 do 30. září 

; 

kostřava červená 12 do 30. září 

žito trsnaté (lesní) 100 až 150 do 15. září 

jílek mnohokvětý 40 do 15. září 

jílek jednoletý 40 do 31. srpna 

jílek jednoletý + jílek vytrvalý 30 + 20 do 31. srpna 

jílek vytrvalý 20 do 15. srpna 

hořčice bílá 20 do 31. srpna 

svazenka vratičolistá 10 do 31. srpna 

pohanka obecná 60 do 15. srpna 

slunečnice roční 40 do 31. července 

ředkev olejná 20 až 30 do 15. srpna 

řepka jarní 10 až 16 do 15. srpna 

světlice barvířská (saflor) 30 do 31. srpna 

sléz krmný 15 do 31. srpna 

lesknice kanárská 20 až 25 do 15. srpna 

směsi výše uvedených druhů ------- -------

Přínosy a rizika 

dotačního titulu „Pěstování meziplodin 

Přínosy: 

• Vlastní dotace 4580 Kč/ha 

• Snížení ztrát půdního dusíku na podzim a v zimě 

• Snížení nebezpečí vodní a větrné eroze 

• Zařazení přerušovačů mezi hlavní plodiny (obiloviny) 

• Zvýšení přísunu organické hmoty do půdy. 

• Pozitivní vliv na půdní prostředí - fytosanitární účinky, 

zlepšení strukturního stavu půdy 

• Možnost aplikace kejdy k meziplodině v podzimním období 

vazba na Nitrátovou směrnici

Nevýhody a rizika: 

• Náklady na založení porostu meziplodiny 

• Náklady na likvidaci meziplodiny 

• Problémy se založením následné plodiny 

- Zhoršení podmínek pro setí, zhoršená kvalita setí 

vlivem zbytků meziplodiny 

- Zpoždění setí 

- nutnost likvidace meziplodiny 

- pozdější vysychání půdy a vyzrávání půdy 

pod zbytky meziplodiny 

• Možnost nepříznivého ovlivnění výnosu následné 

hlavní plodiny 

• Závazek dodržovat zásady správné zemědělské 

praxe (z toho třetí - osmý jsou povinné již ze zákona)

Agrotechnika pěstování 

meziplodin

Výsevy do meziplodin budou 

uplatňovány především u 

následujících plodin: 

• kukuřice 

• cukrovky 

• slunečnice 

• máku 

• ječmene jarního

Výběr meziplodiny 

Při výběru druhu meziplodiny 

je potřeba respektovat: 

• půdně klimatické podmínky stanoviště 

• nároky následné plodiny 

• strukturu plodin v osevním postupu 

• termín sklizně předplodiny

Výběr meziplodin s ohledem na stanovištní 

podmínky 

Vhodnost meziplodin pro jednotlivé výrobní oblasti: 

• KVO – ředkev olejná, hořčice bílá, svazenka vratičolistá, 

světlice barvířská, pohanka, slunečnice, lesknice 

• ŘVO – ředkev olejná, hořčice bílá, svazenka vratičolistá, sléz 

krmný, pohanka, slunečnice, světlice barvířská, lesknice, žito 

trsnaté 

• BVO nižší – ředkev olejná, svazenka vratičolistá, hořčice bílá, 

jílek mnohokvětý, svatojánské žito, sléz krmný 

• BVO vyšší – svazenka vratičolistá, hořčice bílá, sléz krmný, 

svatojánské žito

Výběr meziplodiny s ohledem na 

následnou plodinu 

• Pro pěstování kukuřice a slunečnice není pro 

výběr meziplodiny velké omezení. 

I zde je požadavek na malé množství 

organických zbytků na jaře 

• Pro pěstování cukrovky, máku i jarního ječmene 

bude vhodné volit meziplodiny po kterých je 

v jarním období na půdě velmi malé množství 

organických zbytků. 

Například vhodnější je pěstování svazenky 

vratičolisté než hořčice bílé.

Zakládání porostů meziplodin 

Priority: 

• šetření půdní vodou 

(nedostatek srážek, vysoké teploty v období setí) 

• kvalitní založení porostu 

- zajištění požadované hloubky a rovnoměrnosti 

uložení osiva v půdě 

- zajištění dobrého kontaktu semen s půdou

Velké množství posklizňových zbytků a 

slámy obilnin může negativně ovlivnit kvalitu 

založení porostu meziplodiny 

Sláma a posklizňové zbytky jsou značným 

konkurentem pro vodu. 

Dále se může projevovat inhibiční vliv 

slámy na klíčení a vzcházení meziplodiny 

(alelopatické působení, nedostatečný kontakt 

osiva s půdou)

Požadavky na porost 

meziplodiny 

• Vytvoření zapojeného porostu 

• Produkce přiměřeného množství biomasy 

- termín výsevu 

- regulace růstu 

Retacel (2 l/ha, 4 listy hořčice) 

Roundup (0,8 - 1 l/ha) 

- likvidace porostu na podzim 

Roundup Rapid (2l/ha; 2,5 l/ha; 3,5l/ha)

Způsoby zakládání porostů meziplodin

Minimalizačními technologiemi 

• přímý výsev po sklizni předplodiny 

• podmítka + setí 

(radličkové nebo talířové kypřiče, výsev osiva do 

půdy, 

která je v pohybu secími stroji bez botek) 

• mělké zpracování půdy 

(podmítka, opakovaná podmítka) 

• mělké zpracování půdy (podmítka), 

kypření půdy radličkovým kypřičem 

do hloubky 25 - 30 cm

Klasickými technologiemi: 

• podmítka, orba, příprava půdy, setí 

• orba, příprava půdy, setí 

U klasické i minimalizační technologie je 

vždy požadavek na urovnání povrchu půdy před setím 

a zaválení po zasetí meziplodiny. 

I v postupech se zakládáním meziplodiny po orbě 

lze využít k setí následné plodiny bezorebné secí stroje, 

které mají omezovače hloubky setí.

Způsoby zakládání porostů 

následných plodin 

• přímé výsevy následných plodin do 

vymrzlé nebo chemicky likvidované 

meziplodiny speciálními secími stroji pro 

přímé setí 

• mělké zpracování půdy, předseťová 

příprava, setí

Svatojánské žito (Secale cereale, var. multicaule 

planá forma žita, která se dá využít jako 

strnisková meziplodina. Vytváří uspokojivé 

množství zelené hmoty a bohatou koře¨novou 

soustavu, která se rozprostírá v horních 

vrstvách ornice. V praxi je tento druh znám 

také pod názvy lesní žito, křibice aj. Vysévá se 

100 kg.ha -1 . V současné době u nás je 

registrována jediná odrůda Lesan.

Lesknice kanárská (Phalaris canariensis) 

jednoletý druh z čeledi lipnicovitých (Poaceae) 

s rychlým růstem, vhodný k využití jako 

strnisková meziplodina. Při letním výsevu 

vytváří hustou růžici přízemních listů a bohatý 

kořenový systém tvořený jemnými kořeny, 

které se rozprostírají v orniční vrstvě. Vysévá 

se 20 kg.ha -1 . V ČR je registrována jediná 

odrůda lesknice kanárské, odrůda Judita

Pohanka obecná (Fagopyrum vulgáre)

Světlice barvířská (Carthamus tinctorius, (saflor) 

Má velmi rychlý růst a vývoj. Hlavní kořen je kůlový, listy kopinaté. Není náročná na 

vláhové podmínky. Vytváří velké množství biomasy. Vysévá se 25-30 kg.ha -1

Krmný sléz (Malva veticillata): 

Po vysetí se zprvu vyvíjí pomalu, ale později má velmi rychlý růst. Při výsevu 

v polovině srpna doroste v říjnu do výšky 60 cm a více. Vytváří velké množství 

velkých listů. Vysévá se 12-15 kg.ha -1

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia 

Má rychlý růst a vývoj, snáší mírné mrazíky. Z letního výsevu je možno ponechat přes zimu. 

Porost přes zimu vymrzne a chrání půdu v předjaří proti vodní erozi. Vysévá se 12 až 15 

kg.ha -1

Řepka jarní (Brassica napus var. arvensis):

Hořčice bílá (Sinapis alba):

Slunečnice roční (Helianthus annuus):

Meziplodiny

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?