obsah - Ok1mjo.com

V. ANTÉNNÍ STOŽÁR A JEHO UCHYCENÍ
-
-
Umístění antény na stěně budovy nebo v půdních prostorách
většinou nevyhovuje a je třeba postavit anténní stožár na střeše budovy.
Přestože se ke stavbě stožáru nevyžaduje stavební povolení, vyplatí se ke
stavbě přistupovat zodpovědně. Zejména je třeba dodržet příslušná ustanovení
ČSN 34 2820 (Bezpečnostní předpisy pro antény) a ČSN 34 1390
(Předpisy pro hromosvody).
60. PRŮMĚR ANTÉNNÍHO STOŽÁRU
Z elektrického hlediska by měl být stožár co nejtenčí. Tenký
stožár má také menší plochu, kterou je vystaven tlaku větru. Z obou
důvodů je tedy výhodné volit pro stožár co nejkvalitnější ocel.
Limitujícím faktorem při statickém návrhu stožáru není hmotnost antén,
ale síla vyvozená tlakem větru. Měrný tlak větru v našich podmínkách
dosahuje hodnoty p = 700 Pa (tj. 700 N/m 2 ), v horských oblastech se
počítá s dvojnásobkem. Síla působící na anténu je úměrná měrnému tlaku
a ploše antény vystavené větru. Platí
Konstanta c je aerodynamický součinitel, jehož hodnota se podle poryvů
větru pohybuje mezi 1,5 a 7. Plocha antény je přibližně součtem ploch,
jimiž jsou jednotlivé prvky vystaveny větru. Například buzená čtyřpatrová
soustava TVA 21 — 60 má reflektor tvořený sítí vodičů s průměrem
2,5 mm s rozměry 1 000 X 600 mm. Vodorovných vodičů je v síti 40,
svislých 8 (obr. 163b). Plocha reflektorové sítě je asi 40 X 600 X 2,5 +
+ 1 000 X 8 X 2,5 = 80 000 mm 2 = 0,08 m 2 . Po započítání ostatních
prvků vyjde plocha antény 0,122 m 2 . Jednoduchý výpočet vychází z předpokladu
laminárního proudění vzduchu a je splněn, jsou-li jednotlivé
prvky antény vzájemně dostatečně vzdáleny. Při použití hustého pletiva
(průměr oka menší než 15 mm) se síla působící na anténu značně
zvětší.
187