You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
81. PARABOLICKÁ ANTÉNA<br />
Pro příjem slabých mikrovlnných signálů se užívají výhradně<br />
reflektorové antény. Obvyklý tvar reflektoru je rotační paraboloid, který<br />
soustředí paprsky rovinné vlny, dopadající na jeho ústí, do jednoho bodu<br />
— ohniska (obr. 208). Zisk reflektorové antény je úměrný ploše jejího<br />
ústí. Na obr. 233 je vynesena závislost šířky svazku parabolické antény na<br />
jejím průměru.<br />
Tvar parabolické plochy je dán vzdáleností ohniska od vrcholu. V anténní<br />
technice se spíše než údaj o ohniskové vzdálenosti užívá poměr<br />
vzdálenosti ohniska / k průměru paraboloidu D. Veličina plně charakterizuje<br />
tvar reflektoru. Typická hodnota u antén pro individuální<br />
příjem z družic se pohybuje kolem 0,3. Čím je hodnota F/D menší, tím<br />
je reflektor hlubší. To je sice výhodné z mechanického hlediska, anténa<br />
s ozařovačem je kompaktní, ale velké zakřivení reflektoru přináší řadu<br />
obtíží a komplikuje se i konstrukce ozařovače, který musí vyzařovat do<br />
širokého úhlu.<br />
Snaha po zmenšení vzdálenosti ozařovače od reflektoru vedla k anténám<br />
s pomocným reflektorem (na obr. 209 je anténa typu Cassegrain<br />
225
Change language