Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
skládá se z reálné části (činný odpor) a z imaginární části (jalových<br />
složek). Je-li např. dipól v rezonanci, má impedanci čistě reálnou; je-li<br />
dipól poněkud delší než X/2, má jalová složka indukční charakter (+j);<br />
je-li dipól kratší než X/2, má jalová složka charakter kapacitní (— j).<br />
Z požadavku přizpůsobení vyplývá, že je žádoucí, aby výsledná impedance<br />
antény byla čistě reálná. Ideální tenký půlvlnný dipól umístěný ve<br />
volném prostoru má impedanci 73,13 Q. To je nevýhodné z hlediska<br />
připojení k napáječi se standardní vlnovou impedancí a navíc, přiblíží-li<br />
se dipól k okolním předmětům, jeho impedance rychle klesá. To je<br />
zdrojem závažných problémů při konstrukci složitějších antén, kde se<br />
uplatňuje vliv okolních prvků. Impedanci dipólu je možné zvětšit bočníkovým<br />
napájením (obr. 36d) nebo použitím skládaného dipólu (obr. 36b,<br />
c). Volbou počtu vodičů a jejich vzdálenosti a poměrem jejich tlouštěk lze<br />
měnit vstupní impedanci dipólu v širokých mezích.<br />
Častěji než údaj o impedanci antény se udává činitel stojatého vlnění při<br />
spojení antény s vedením se standardní impedancí. Přijatelná hodnota je<br />
o < 1,5; větší hodnoty o mají za následek zmenšení zisku antény a jsou<br />
zdrojem dalších komplikací (či. 18). Pokles zisku antény vlivem nepřizpůsobení<br />
je znázorněn na obr. 41.<br />
60
Change language