1 Domov - obec, region
1 Domov - obec, region
1 Domov - obec, region
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol<br />
v oblasti cizích jazyků“<br />
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162<br />
ZŠ<br />
ZŠ Školská, Karviná - Ráj<br />
Určeno pro 6. ročník ?<br />
Sekce<br />
Předmět<br />
Téma / kapitola<br />
Zpracoval (tým 1)<br />
Občanská výchova<br />
<strong>Domov</strong> - <strong>obec</strong>, <strong>region</strong>/ Region –<br />
Multikulturnost našeho <strong>region</strong>u,<br />
historické souvislosti<br />
Luděk Wala
Obsah:<br />
1 DOMOV - OBEC, REGION............................................................................................................3<br />
1.1. DOMOV - OBEC..............................................................................................................................4<br />
1.1.1. DOMOV .............................................................................................................................................4<br />
1.1.2. OBEC .................................................................................................................................................4<br />
1.2. OBECNÍ SAMOSPRÁVA.................................................................................................................8<br />
1.2.1. OBECNÍ ZŘÍZENÍ............................................................................................................................8<br />
1.2.2. ORGÁNY OBCE ...............................................................................................................................9<br />
1.3. NAŠE OBEC – KARVINÁ..............................................................................................................16<br />
1.3.1. HISTORIE KARVINÉ....................................................................................................................16<br />
1.3.2. VÝZNAMNÉ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA KARVINÉ ......................................................20<br />
1.3.3. VÝZNAMNÍ KARVINŠTÍ RODÁCI A OSOBNOSTI SPJATÉ S MĚSTEM................29<br />
1.3.4. KARVINSKÉ POVĚSTI A LEGENDY ........................................................................................35<br />
1.4. REGION ...........................................................................................................................................39<br />
1.4.1. VYMEZENÍ REGIONU..................................................................................................................39<br />
1.4.2. REGIONÁLNÍ ZVLÁŠTNOSTI NAŠEHO REGIONU ..............................................................44<br />
1.4.3. MULTIKULTURNOST NAŠEHO REGIONU, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI....................50<br />
2
1 <strong>Domov</strong> - <strong>obec</strong>, <strong>region</strong><br />
V této kapitole se dozvíte:<br />
• Co je domov v širším slova smyslu, jaké významy může mít slovo <strong>obec</strong>, co se rozumí<br />
obcí v České republice<br />
• Co je <strong>obec</strong>ní zřízení, jaké jsou orgány obce<br />
• Jaká byla minulost Karviné<br />
• Které významné památky se v Karviné nacházejí<br />
• Které významné nebo známé osobnosti se narodily, nebo působily v Karviné<br />
• Které pověsti a legendy se vážou k území dnešní Karviné<br />
• Co je <strong>region</strong> a jaké jsou rozdíly mezi <strong>region</strong>y.<br />
• Co je náš <strong>region</strong> a jaké jsou jeho zvláštnosti.<br />
• Jaký byl historický vývoj Těšínského Slezska a jeho vliv na národnostní složení<br />
<strong>region</strong>u.<br />
Budete schopni:<br />
• Určit co vše je domovem, rozlišit významy pojmu <strong>obec</strong>, vysvětlit proč je pro lidi<br />
užitečné žít spolu v rámci obce<br />
• Umět rozlišit záležitosti týkající se státní správy a samosprávy, popsat čím se zabývají<br />
orgány obce<br />
• Popsat nejdůležitější historické mezníky v historii Karviné<br />
• Popsat nejdůležitější historické památky v Karviné<br />
• Vyjmenovat významné karvinské rodáky<br />
• Převyprávět obsah významných karvinských pověstí<br />
• Určit co je <strong>region</strong>, umět rozlišit <strong>region</strong>ální zvláštnosti<br />
• Určit co je náš <strong>region</strong> a popsat jeho zvláštnosti<br />
• Popsat historický vývoj <strong>region</strong>u a jeho vliv na národnostní složení <strong>region</strong>u.<br />
Klíčová slova této kapitoly:<br />
domov, <strong>obec</strong>, základní samosprávná jednotka<br />
<strong>obec</strong>ní samospráva, výkon státní správy, zastupitelstvo, rada, starosta/primátor,<br />
<strong>obec</strong>ní/městský úřad/magistrát<br />
Solca, Fryštát, Karviná<br />
karvinské památky<br />
karvinští rodáci<br />
karvinské pověsti a legendy<br />
<strong>region</strong>, administrativní jednotka, kulturně-historické <strong>region</strong>y<br />
severní Morava a Slezsko, Moravskoslezský kraj, Těšínské Slezsko, Těšínsko<br />
3
Těšínské knížectví, rozdělení Těšínska, po našymu, Poláci na Těšínsku<br />
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:<br />
5 + 9,5 hodiny (teorie + řešení úloh)<br />
1.1. <strong>Domov</strong> - <strong>obec</strong><br />
1.1.1. <strong>Domov</strong><br />
<strong>Domov</strong> pro většinu z nás znamená náš byt – dům a naši rodinu. Místo, kde žijeme<br />
s blízkými lidmi, které důvěrně známé, máme k němu citový vztah. V širším slova smyslu<br />
je domovem také <strong>obec</strong> - město a lidé v ní žijící, naše vlast a planeta Země.<br />
Vyjádři jednou větou, co pro tebe znamená domov.<br />
Kdo je člověk bez domova? Z jakých příčin se může člověk ocitnout v takové situaci.<br />
Připrav pro kamaráda z ciziny krátký program pobytu v našem městě.<br />
Popiš důležitá a zajímavá místa v našem městě.<br />
1.1.2. Obec<br />
Jaké významy může mít slovo <strong>obec</strong>?<br />
1) Obec je okruh lidí (spolek, sdružení, korporace, skupina), kteří mají něco<br />
společného - povolání, zájem (…akademická, … čtenářská, … překladatelů<br />
a tlumočníků, …sokolská …).<br />
2) Obec je typ lidského osídlení (osada, vesnice, město), ale i místo kolem něj (pole,<br />
lesy, cesty). Území obce je ohraničeno katastrální hranicí a nazývá se katastr.<br />
Všechna místa České republiky patří do katastru některé obce.<br />
3) Obec je samostatné společenství občanů žijících pospolu. Je základní (nejmenší)<br />
územně samosprávnou jednotkou, na které je naše republika rozčleněna.<br />
Mluvíme-li o obcích, máme na mysli sdružování lidí na základě určitých shodných<br />
zájmů, na základě vědomí, že je užitečné spolupracovat, být pospolu a společně řešit<br />
problémy, které ze soužití příslušníků obce vyrůstají.<br />
4
Co se rozumí obcí v České republice.<br />
Celé území České republiky se člení na obce. Každá <strong>obec</strong> má jméno, může mít svůj znak<br />
a <strong>obec</strong>ní prapor. Má svůj majetek a finanční zdroje, s nimiž samostatně hospodaří podle<br />
svého rozpočtu.<br />
Druhy obcí podle velikosti:<br />
a) vesnice<br />
b) obce městského charakteru – města<br />
c) statutární města (jejich území se může členit na městské obvody- části)<br />
d) hlavní město Praha<br />
Obec tvoří:<br />
a) obytné části (zástavba - domy, silnice, parky)<br />
b) volná krajina (cesty, pole, louky, rybníky lesy)<br />
c) obyvatelé<br />
Obyvatelé obce:<br />
a) osoby, které v ní trvale bydlí<br />
b) osoby, které mají čestné občanství obce<br />
Do obce patří i ti, kteří na území obce pracují, podnikají, vlastní pozemky či stavby –<br />
obyvateli obce ale nejsou.<br />
Proč je pro lidi užitečné žít spolu v rámci obce?<br />
Co spojuje obyvatele obce:<br />
a) obývají společně nějaké místo<br />
b) podílí se na <strong>obec</strong>ní samosprávě - společně rozhodují o důležitých záležitostech obce<br />
(veřejný pořádek, ochrana majetku, obhospodařování majetku, společná pravidla jednání<br />
platná na území obce)<br />
Obec jako základní samosprávná jednotka má svá práva a povinnosti, je právnickou<br />
osobou. Nepodléhá nadřízenému státnímu orgánu, řídí se pouze zákony. V právních<br />
vztazích vystupuje a jedná samostatně svým jménem a na svoji odpovědnost<br />
5
Jaké významy má slovo <strong>obec</strong>?<br />
Co může patřit mezi symboly obce?<br />
Vyjmenuj druhy obcí v ČR.<br />
Kdo jsou obyvatelé obce?<br />
O čem rozhodují obyvatelé obce?<br />
Komu podléhá <strong>obec</strong>?<br />
Vyjmenuj podle mapy všechny obce, se kterými sousedí Karviná.<br />
Kde najdeš v Karviné Katastrální úřad? Co je jeho úkolem?<br />
Popiš znak a prapor Karviné. Jaké symboly a barvy obsahuje? Jaká je jejich historie?<br />
Zjisti, co znamenají označení: městys, <strong>obec</strong> s pověřeným <strong>obec</strong>ním úřadem, <strong>obec</strong><br />
s rozšířenou působností<br />
V minulosti existoval pojem středisková <strong>obec</strong>. Který slavný český film má část tohoto<br />
pojmenování v názvu?<br />
<strong>Domov</strong> je místo, kde žijeme s blízkými lidmi, které důvěrně známé, máme k němu<br />
citový vztah. V širším slova smyslu je domovem také <strong>obec</strong> - město a lidé v ní žijící.<br />
Slovo <strong>obec</strong> může mít různé významy. Může to být okruh lidí stejné profese či zájmu,<br />
oficiální sdružení nebo spolek, typ lidského sídla (vesnice, město), území, na němž lidské<br />
sídlo stojí, nebo společenství občanů, žijících pospolu v rámci určitého samosprávného<br />
celku.<br />
Základním a nejdůležitějším poutem, které spojuje obyvatele obce, je vzájemná potřeba<br />
pomoci a užitečnost společného postupu a řešení společných problémů.<br />
Samosprávnost obcí spočívá v jejich samostatnosti v rozhodování a ve správě těch<br />
záležitostí, které se bezprostředně týkají zájmů obyvatel obce.<br />
Literatura:<br />
Janošková D., Ondráčková M., Čečilová A.: Občanská výchova 6 s blokem Rodinná<br />
výchova. Fraus, Plzeň 2003. ISBN 80-7238-207-1<br />
Dudák V., Inquort R., Mareda R.: Občanská výchova pro 6. ročník ZŠ. SPN, Praha 1999.<br />
ISBN 80-7235-061-7<br />
Kol.: Občanská výchova pro 6. ročník. Nakl. Olomouc, Olomouc 1997.<br />
ISBN 80-7182-036-9<br />
6
Důležité odkazy:<br />
http://www.karvina.cz<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karvin%C3%A1<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec<br />
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=803&MENUID=101<br />
http://www.municipal.cz/predpisy/128_00.htm<br />
http://mesta.obce.cz/<br />
7
1.2. Obecní samospráva<br />
1.2.1. Obecní zřízení<br />
K uspořádání svých záležitostí si <strong>obec</strong> vytváří <strong>obec</strong>ní samosprávu. Podílí se však i na<br />
výkonu některých úkolů státu, které na ně stát přenáší. Takovému uspořádání se říká<br />
<strong>obec</strong>ní zřízení.<br />
V činnosti každé obce tedy rozlišujeme:<br />
a) samostatnou působnost = <strong>obec</strong>ní samosprávu: To o čem <strong>obec</strong> rozhoduje sama, není<br />
v tom podřízena žádné autoritě. Jedná se o správu vlastních – <strong>obec</strong>ních záležitostí,<br />
které se týkají zájmů obyvatel obce. Stará se o uspokojování potřeb občanů,<br />
o sociální, hospodářský i kulturní rozvoj, o tvorbu a ochranu životního prostředí<br />
a všestranné uspokojování potřeb občanů (volí orgány obce, sestavuje rozpočet<br />
a hospodaří podle něj se svým majetkem, vydává <strong>obec</strong>ně závazné vyhlášky,<br />
spravuje a udržuje kanalizaci, místní komunikace a veřejné osvětlení, zajišťuje<br />
čistotu a odvoz domovních odpadů... ). Listiny, které vydávají orgány obce v rámci<br />
samostatné působnosti jsou nadepsány <strong>obec</strong>…, město,… . Jsou opatřeny razítkem<br />
obce, města.<br />
b) přenesenou působnost = výkon státní správy: To co na <strong>obec</strong> přenesl stát, aby za něj<br />
vykonávala. Obec se musí řídit zákony, nařízeními státu a zajišťuje jejich<br />
dodržování na celém území státu. Listiny, které jsou vydávány v rámci přenesené<br />
státní působnosti jsou opatřeny razítkem se symbolem státu (kulaté razítko<br />
s českým lvem).<br />
Rozděl uvedené příklady, podle toho, zda je řeší <strong>obec</strong>ní samospráva nebo<br />
státní správa:<br />
*vyplácení sociálních dávek, starobních důchodů *pronájem <strong>obec</strong>ních bytů *sestavování<br />
<strong>obec</strong>ního rozpočtu *evidence obyvatel, vydávání občanských průkazů, řidičských průkazů,<br />
pasů, živnostenských listů *podpora kulturního života (kina, kulturní domy…) *evidence<br />
motorových vozidel *vyhlášení místního referenda (všelidové hlasování) *oprava silnic<br />
a chodníků v obci *sociálně-právní ochrana dětí *spravování škol a poskytování peněz na<br />
jejich provoz *péče o staré a zdravotně postižené<br />
Řešení:<br />
<strong>obec</strong>ní samospráva:<br />
8
* sestavování <strong>obec</strong>ního rozpočtu * vyhlášení místního referenda (všelidové hlasování) *<br />
spravování škol a poskytování peněz na jejich provoz * oprava silnic a chodníků v obci<br />
* podpora kulturního života (kina, kulturní domy…) * pronájem <strong>obec</strong>ních bytů …<br />
státní správa:<br />
* vyplácení sociálních dávek, starobních důchodů * evidence obyvatel, vydávání<br />
občanských průkazů, řidičských průkazů, pasů, živnostenských listů * evidence<br />
motorových vozidel * sociálně-právní ochrana dětí * péče o staré a zdravotně<br />
postižené…<br />
Které dvě základní činnosti obce vykonávají?<br />
1.2.2. Orgány obce<br />
Jsou nástroje řízení a správy obce. Patří mezi ně zastupitelstvo, rada, starosta – primátor,<br />
<strong>obec</strong>ní – městský úřad.<br />
Zastupitelstvo:<br />
Obecní zastupitelstvo, ve městech – městské zastupitelstvo. Je nejvyšším orgánem obce.<br />
Podle velikosti obce má 5 až 55 členů. Volí jej občané jednou za 4 roky v <strong>obec</strong>ních<br />
(komunálních) volbách. Zvolení zastupitelé získávají pověření (mandát) zastupovat je při<br />
řízení obce (každý občan má svůj podíl na rozhodování - rozhodnutí za něj činí zastupitelé,<br />
kterým dal důvěru). Jsou ale i případy, kdy obyvatelé obce rozhodují přímo – referendem<br />
(všelidovým hlasováním). Zastupitelstvo rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech života<br />
obce, např. schvaluje její rozpočet, vyhlášky, zřizuje <strong>obec</strong>ní - městskou policii. Zasedá dle<br />
schváleného harmonogramu, jeho zasedání jsou veřejná. Jako své iniciativní a kontrolní<br />
orgány zřizuje výbory. Zastupitelstvo volí ze svých řad členy <strong>obec</strong>ní - městské rady,<br />
starostu - primátora a jeho zástupce.<br />
Co je úkolem zastupitelstva?<br />
Co je mandát a co je referendum?<br />
Koho volí zastupitelstvo?<br />
9
Kolik členů má Zastupitelstvo města Karviné?<br />
Které výbory pracují při Zastupitelstvu města Karviné?<br />
O usneseních zastupitelstva jsou občané informováni na tzv. úřední desce. Víš, kde se tato<br />
deska v Karviné nachází?<br />
Co je úkolem městské policie?<br />
Kdy se v ČR konalo první referendum a čeho se týkalo?<br />
Jaké vlastnosti by měl mít člověk, který bude v rozhodování zastupovat ostatní?<br />
Představ si, že jsi členem zastupitelstva. Navrhni jak naložit se 2 miliony Kč, které zbyly<br />
v městském rozpočtu.<br />
Rada:<br />
Obecní rada, ve městech – městská rada. Je výkonným orgánem obce (vláda obce).<br />
Vykonává úkoly, které jí stanoví zákon nebo rozhodnutí zastupitelstva. Má 5 až 11 členů<br />
(vždy lichý počet), kteří jsou voleni zastupitelstvem. V obcích, kde má zastupitelstvo méně<br />
než 15 členů, se rada obce nevolí, její funkci zastává starosta. Tvoří jí starosty, jeho<br />
zástupci a další radní, které zvolilo zastupitelstvo z řad svých členů. Obecní rada zřizuje<br />
komise jako své iniciativní a kontrolní orgány. Rada se schází ke svým schůzím dle<br />
schváleného harmonogramu, její schůze jsou neveřejné.<br />
Co je úkolem rady ?<br />
Kdo tvoří radu a kolik má členů ?<br />
Kolik radních má Rada města Karviné?<br />
Kolik komisí zřídila Rada města Karviné? Které to jsou?<br />
Starosta:<br />
Ve statutárních městech se tato funkce nazývá primátor. Je nejvyšší představitel<br />
samosprávy. Volí ho ze svých řad zastupitelstvo obce. Musí získat nadpoloviční počet<br />
10
hlasů všech členů zastupitelstva. Vykonává <strong>obec</strong>ní správu a zastupuje <strong>obec</strong> navenek.<br />
Svolává a zpravidla řídí schůze <strong>obec</strong>ní rady a zasedání <strong>obec</strong>ního zastupitelstva. Starostu<br />
zastupuje místostarosta (náměstek primátora).<br />
Jaký je rozdíl mezi starostou a primátorem?<br />
Kdo volí starostu, primátora?<br />
Jaké jsou úkoly starosty, primátora?<br />
Zjisti jméno karvinského primátora.<br />
Kolik náměstků – zástupců má? Zjisti jejich jména.<br />
Obecní úřad:<br />
Ve městech – městský úřad, ve statutárních městech – magistrát. Obecní úřad je úřadem<br />
samosprávy občanů a zároveň zastupuje v obci stát. Plní úkoly zastupitelstva a přenesené<br />
státní správy. Tvoří jej starosta, zástupci starosty a zaměstnanci úřadu. Ze zaměstnanců lze<br />
zřídit odbory pro jednotlivé úseky činnosti. Má-li <strong>obec</strong>ní úřad alespoň dva odbory, řídí<br />
práci zaměstnanců tajemník úřadu.<br />
Příklady odborů na <strong>obec</strong>ních úřadech: ekonomický (provádí platby obce, vybírá místní<br />
poplatky, zpracovává rozpočet), sociálních věcí (vyplácí sociální dávky, má na starosti<br />
domy s pečovatelskou službou, azylové domy...), vnitřních věcí - matrika (vede evidenci<br />
obyvatel, vydává občanské průkazy a cestovní pasy, přijímá žádosti o uzavření<br />
manželství), stavební (povoluje stavby, jejich realizaci, změny staveb, kolaudaci...),<br />
životního prostředí (pečuje o pořádek a čistotu v obci, pečuje o městskou zeleň, vydává<br />
rybářské lístky…), živnostenský (vydávání živnostenských listů…), školství a kultury<br />
(stará se o školy a kulturu ve městě)<br />
Přiřaď k jednotlivým odborům záležitosti, s kterými se na ně mohou občané obracet:<br />
MATRIKA, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ODBOR STAVEBNÍ,<br />
ODBOR ŠKOLSTVÍ, ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, ODBOR DOPRAVY,<br />
ODBOR SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ, ODBOR KULTURY,<br />
ODBOR (ÚŘAD) ŽIVNOSTENSKÝ<br />
11
*vyřízení živnostenského listu *vyhrazené místo k parkování *pokácení napadených<br />
stromů *uzavření manželství (svatební obřad) *zorganizování koncertu *týrání dětí u<br />
sousedů *stavba domu (stavební povolení) *příspěvek pro postižené dítě *kam zapsat dítě<br />
do školy<br />
Řešení:<br />
1/ uzavření manželství (svatební obřad) …………….. MATRIKA<br />
2/ pokácení napadených strom ODBOR ŽIVOTNÍHO<br />
PROSTŘEDÍ<br />
3/ stavba domu (stavební povolení) ………………..... ODBOR STAVEBNÍ<br />
4/ kam zapsat dítě do školy ………………………......ODBOR ŠKOLSTVÍ<br />
5/ příspěvek pro postižené dít....................................... ODBOR SOCIÁLNÍCH<br />
VĚCÍ<br />
6/ týrání dětí u sousedů ………………….................... ODBOR SOCIÁLNĚ-<br />
PRÁVNÍ OCHRANY<br />
DĚTÍ<br />
7/ 7/ zorganizování koncertu …………………….......ODBOR KULTURY<br />
8/ vyřízení živnostenského listu ……………………...ODBOR (ÚŘAD)<br />
ŽIVNOSTENSKÝ<br />
9/ vyhrazené místo k parkování ……………………..ODBOR DOPRAVY<br />
Jak se nazývají <strong>obec</strong>ní úřady ve městech a statutárních městech?<br />
Kdo tvoří <strong>obec</strong>ní úřad?<br />
Jaká je dvojí role <strong>obec</strong>ního úřadu?<br />
Co jsou odbory <strong>obec</strong>ního úřadu?<br />
Které odbory nejčastěji najdeme na <strong>obec</strong>ních úřadech?<br />
Zjisti počet a názvy jednotlivých odborů Magistrátu města Karviné.<br />
Kdy jsou na Magistrátu města Karviné úřední dny?<br />
12
Doplň tabulku: Jak se označují orgány obce v jednotlivých typech obcí?<br />
VESNICE/<br />
OBEC<br />
MĚSTO<br />
STATUTÁRNÍ<br />
MĚSTO<br />
(KARVINÁ)<br />
HLAVNÍ<br />
MĚSTO<br />
PRAHA<br />
MĚSTSKÉ<br />
ZASTUPITELSTVO<br />
OBECNÍ<br />
RADA<br />
RADA<br />
MĚSTA<br />
(KARVINÉ)<br />
STAROSTA<br />
OBECNÍ<br />
ÚŘAD<br />
MAGISTRÁT<br />
HLAVNÍHO<br />
MĚSTA<br />
PRAHY<br />
Řešení:<br />
VESNICE/<br />
OBEC<br />
MĚSTO<br />
STATUTÁRNÍ<br />
MĚSTO<br />
(KARVINÁ)<br />
HLAVNÍ<br />
MĚSTO<br />
PRAHA<br />
OBECNÍ<br />
ZASTUPITELSTVO<br />
MĚSTSKÉ<br />
ZASTUPITELSTVO<br />
ZASTUPITELSTVO<br />
MĚSTA<br />
(KARVINÉ)<br />
ZASTUPITELSTVO<br />
HLAVNÍHO<br />
MĚSTA PRAHY<br />
OBECNÍ<br />
RADA<br />
MĚSTSKÁ<br />
RADA<br />
RADA<br />
MĚSTA<br />
(KARVINÉ)<br />
RADA<br />
HLAVNÍHO<br />
MĚSTA<br />
PRAHY<br />
STAROSTA OBECNÍ<br />
ÚŘAD<br />
STAROSTA MĚSTSKÝ<br />
ÚŘAD<br />
PRIMÁTOR MAGISTRÁT<br />
MĚSTA<br />
(KARVINÉ)<br />
PRIMÁTOR MAGISTRÁT<br />
HLAVNÍHO<br />
MĚSTA<br />
PRAHY<br />
Každý z obyvatel obce se může podílet na budování své obce, upozorňovat na problémy<br />
související s životem v obci a zároveň se i obracet na příslušný úřad o pomoc při<br />
vyřizování vlastních záležitostí a řešení problémů. Může sám nebo s dalšími obyvateli<br />
obrátit na <strong>obec</strong> s písemnou peticí (žádostí), kterou se musí zabývat.<br />
Co se ti v okolí tvého bydliště nelíbí. Pokus se tento problém (problémy) popsat a sestavit<br />
petici.<br />
13
Zjisti, co v minulosti znamenalo:<br />
radnice, rychtář, purkmistr, konšel, městský národní výbor<br />
Na obrázcích jsou tři budovy. Kdo v nich sídlí (sídlil). Kde v Karviné se nachází<br />
(nacházely)? Která z budov už nestojí. Co asi bylo příčinou jejího zbourání?<br />
Ověř si své znalosti řízení obce v krátkém testu:<br />
1. Kdo zastupuje <strong>obec</strong> navenek?<br />
a) starosta b) ředitel c) rada d) zastupitelstvo<br />
2. Kdo rozhoduje o důležitých záležitostech obce?<br />
a) starosta b) celý <strong>obec</strong>ní úřad c) <strong>obec</strong>ní zastupitelstvo d) rada obce<br />
3. Co má na starosti živnostenský úřad (odbor)?<br />
a) vydává povolení pro obyvatele, kteří chtějí podnikat b) zabezpečuje čistotu obce<br />
c) schvaluje a kontroluje nové stavby d) vede přehled o obyvatelích města<br />
4. Jak často se konají komunální volby do zastupitelstva?<br />
a) jednou za 5 let b) jednou za 3 roky c) jednou za 4 roky d) vždy po 2 letech<br />
5. Kdo vede přehled o obyvatelích obce?<br />
a) odbor sociálních věcí b) odbor vnitřních věcí (matrika) c) městská policie<br />
d) živnostenský odbor<br />
6. Co z níže uvedeného neřeší <strong>obec</strong>ní samospráva, ale státní správa?<br />
a) <strong>obec</strong>ní rozpočet b) oprava silnic c) spravování škol d) důchody<br />
14
Obecní zřízení je soustava orgánů, tvořená <strong>obec</strong>ním zastupitelstvem (voleným ve<br />
volbách každé 4 roky) v čele se starostou, <strong>obec</strong>ní radou a <strong>obec</strong>ním úřadem. Tyto orgány<br />
mají na starosti samosprávu v obci a také výkon přenesené působnosti státu.<br />
Samosprávnost obcí spočívá v jejich samostatnosti v rozhodování a ve správě těch<br />
záležitostí, které se bezprostředně týkají zájmů obyvatel obce. Jsou to například takové<br />
záležitosti jako výstavba, doprava, péče o veřejný pořádek a správa <strong>obec</strong>ního majetku.<br />
Ovlivnit život obcí můžeme zejména tím, že se tohoto života aktivně účastníme. Občané<br />
obce mají právo volit své zastupitele, účastnit se veřejných zasedání <strong>obec</strong>ní rady, obracet<br />
se na <strong>obec</strong>ní radu s dotazy a písemnými žádostmi (peticemi). Obec má sloužit svým<br />
obyvatelům, ne obyvatelé obci.<br />
Literatura:<br />
Janošková D., Ondráčková M., Čečilová A.: Občanská výchova 6 s blokem Rodinná<br />
výchova. Fraus, Plzeň 2003. ISBN 80-7238-207-1<br />
Dudák V., Inquort R., Mareda R.: Občanská výchova pro 6. ročník ZŠ. SPN, Praha 1999.<br />
ISBN 80-7235-061-7<br />
Kol.: Občanská výchova pro 6. ročník. Nakl. Olomouc, Olomouc 1997.<br />
ISBN 80-7182-036-9<br />
Důležité odkazy:<br />
http://www.karvina.cz<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec<br />
15
1.3. Naše <strong>obec</strong> – Karviná<br />
1.3.1. Historie Karviné<br />
Přečti si pozorně text …<br />
Nálezy kamenných nástrojů v oblastech Karviná – Doly a Karviná - Hranice svědčí<br />
o osídlení zdejšího území už v neolitu - mladší době kamenné.<br />
První písemná zmínka o území dnešního města je z roku 1268, kdy se v listině opolského<br />
knížete Vladislava uděluje benediktýnskému klášteru v Orlové právo vyvařovat sůl ze<br />
slané vody vyvěrající ze země v oblasti „sal per totum“ tj. osada Solca, která se nacházela<br />
na území dnešní Karviné - Doly.<br />
Z tzv. Vratislavského desátku z let 1302 – 1315 jsou již prokazatelně známy některé další<br />
části dnešní Karviné: FRYENSTAT, ROY, CARWINA, BERTHOLDI VILLA (Darkov).<br />
Od roku 1447 jsou doloženy STARÝ FRYŠTÁT (Staré Město), LAUKY a roku 1618<br />
MIZEROV.<br />
Roku 1327 se Fryštát stal městem. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na<br />
obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel<br />
a sídlo těšínských knížat z rodu Piastovců.<br />
K velkému hospodářskému rozvoji došlo od roku 1447, kdy bylo městu uděleno těšínským<br />
knížetem Bolkem II. dědičné právo "do čtvrtého kolena", právo mílové, várečné, právo<br />
lovu na panském, zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Roku 1473 bylo jeho<br />
nástupcem knížetem Kazimírem doplněno právem pořádat trhy.<br />
V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o městské škole ve Fryštátě.<br />
V důsledku vysoké zadluženosti těšínských Piastovců bylo zadlužené fryštátské panství<br />
odprodáno roku 1571 šlechtici Václavu Cigánovi ze Slupska. Později se jeho majitelé často<br />
střídali.<br />
Období třicetileté války v 17. století přineslo obyvatelům města řadu pohrom: 1617 ničivý<br />
požár, 1623 mor, 1626, 1642 obsazení a drancování města dánským a švédským vojskem.<br />
16
Útisk poddaných na fryštátském panství vyústil roku 1766 ve velkou selskou vzpouru,<br />
která zachvátila celý zdejší <strong>region</strong>. Vedl ji sedlák Ondra Foltýn ze Starého Města.<br />
Roku 1792 koupil Fryštát hraběcí rod Larisch – Mönnichů, který vlastnil sousední ves<br />
Karvinou už od 16. století.<br />
Zásadní obrat ve vývoji města přinesl roku 1776 nález černého uhlí na vrchu Ptáčník (dnes<br />
areál dolu ČSA) na panství Larisch – Mönnichů v Karviné.<br />
Od roku 1794 se těží nepřetržitě dodnes. Při hledání uhlí narazily vrty i na jodobromovou<br />
solanku – slanou mořskou vodu z hlubin pod městem, jejíž léčivé účinky umožnily v roce<br />
1867 založit lázně.<br />
Rozvoj průmyslu umožnil železniční spojení města se světem vybudováním Severní dráhy<br />
Ferdinandovy 1847 a Košicko – bohumínské dráhy 1871.<br />
Po vzniku Československé republiky roku 1918 a po vyřešení sporu<br />
s Polskem o území Těšínska se stalo území města roku 1920 součástí Československa.<br />
V letech 1938 – 1939 bylo Těšínsko včetně území našeho města odstoupeno Polsku a po<br />
jeho napadení fašistickým Německem roku 1939 bylo město začleněno do Velkoněmecké<br />
říše.<br />
Po osvobození bylo rozhodnuto o sloučení samostatných obcí Fryštát, Karviná, Darkov,<br />
Ráj a Staré Město v jeden celek, čímž získala Karviná roku 1948 svou dnešní podobu<br />
(1975 byla připojena ještě <strong>obec</strong> Louky). Rozvoj města ve druhé polovině 20. století byl<br />
završen výstavbou nových sídlišť Nové Město, Ráj, Mizerov a Hranice.<br />
… a doplň správně věty:<br />
Nejstarší osídlení Karviné je prokazatelné v …<br />
První písemná zmínka pochází z roku … a zmiňuje místo zvané …<br />
Poprvé se stala městem část dnešní Karviné …, roku …<br />
Prvním vládcem a majitelem našeho města byla dynastie (rod) …<br />
17
V 15. století obdrželo naše město tato městská práva …<br />
První škola na území města se zmiňuje roku …<br />
Prvním „neknížecím“, šlechtickým majitelem města byl …<br />
V době třicetileté války v 17. století postihly město tři velké katastrofy …<br />
Velkou selskou vzpouru v 17. století vedl …<br />
Velkou část našeho města koupil roku 1792 rod …<br />
Podobu našeho města výrazně ovlivnil nález nerostné suroviny …,<br />
na místě zvaném …, nepřetržitě se zde těží od roku …<br />
Lázně pomáhají léčivou vodou od roku …<br />
Železnicí se světem bylo území města spojeno v letech …<br />
Kterému státu patřilo území našeho města:<br />
po roce 1918 …<br />
v letech 1938/39 …<br />
po roce 1939 …<br />
Základ dnešní Karviné v roce 1948 vytvořilo pět obcí …<br />
Přiřaď k letopočtům události karvinské historie:<br />
a/ 1268 objev černého uhlí na vrchu Ptáčník<br />
b/ 1327 nepřetržitá těžba černého uhlí<br />
c/ 1447 spojení Fryštátu a Karviné<br />
d/ 1540 spor s Polskem o území města<br />
e/ 1766 Fryštát se stal městem<br />
f/ 1776 Fryštátu udělena městská práva<br />
g/ 1794 první zmínka o škole ve Fryštátě<br />
h/ 1867 první písemná zmínka o území města<br />
ch/ 1918 – 1920<br />
vzpoura poddaných vedená Ondrou Foltýnem<br />
i/ 1948 založení lázní v Darkově<br />
Řešení:<br />
a/ 1268 první písemná zmínka o území města<br />
b/ 1327 Fryštát se stal městem<br />
c/ 1447 Fryštátu udělena městská práva<br />
18
d/ 1540 první zmínka o škole ve Fryštátě<br />
e/ 1766 vzpoura poddaných vedená Ondrou Foltýnem<br />
f/ 1776 objev černého uhlí na vrchu Ptáčník<br />
g/ 1794 nepřetržitá těžba černého uhlí<br />
h/ 1867 založení lázní v Darkově<br />
ch/ 1918 – 1920<br />
spor s Polskem o území města<br />
i/ 1948 spojení Fryštátu a Karviné<br />
Zjisti podrobnosti k osobnostem/pojmům/ událostem:<br />
Solca<br />
Piastovci<br />
Václav Cigán ze Slupska<br />
Ondra Foltýn<br />
hraběcí rod Larisch – Mönnichů<br />
jodobromová solanka<br />
Severní dráhy Ferdinandova, Košicko – bohumínská dráha<br />
spor o Těšínsko<br />
19
1.3.2. Významné památky na území města Karviné<br />
Karviná-Fryštát:<br />
* Nejstarší památkou historického jádra města je farní kostel Povýšení sv. Kříže<br />
s gotickým jádrem z poč. 14. stol., s "moravskou kaplí" z r. 1611 a epitafem Václava<br />
Cigána ze Slupska z r. 1577.<br />
* V areálu Farního kostela se nachází soubor hodnotných barokních plastik z. 18. století:<br />
dvě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, socha Panny Marie Bolestné, před<br />
Moravskou kaplí je umístěn mramorový kříž.<br />
* Barokní socha sv. Patrika z r. 1749 před budovou pošty u kostela Povýšení sv. Kříže.<br />
Původ kultu sv. Patrika souvisí s příchodem irského katolického rodu Taafů z Carlingfordu<br />
v r. 1749 do Fryštátu.<br />
* Významnou dominantou města je empírový zámek z konce 18. stol.<br />
s dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl<br />
po rekonstrukci v 90. letech 20. století zpřístupněn veřejnosti. Původně to byla dřevěná<br />
stavba ze 14. stol. a sloužila jako knížecí zámek těšínských Piastovců. Po požáru r. 1511<br />
zámek do základu vyhořel a v 1. pol. 16. století byl přebudován v renesančním slohu jako<br />
jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou. Dnešní podobu získal zámek v letech<br />
1792 – 1800, kdy byl novými majiteli z rodu Larisch - Mönnichů přebudován<br />
v empírovém slohu. Původní jednopatrová budova byla zvýšená o atikové patro, k budově<br />
byla přistavěna dvě krátká boční křídla, souběžně s levým křídlem byl směrem do náměstí<br />
postaven jednopatrový dům obdélníkového půdorysu, tzv. Lottyhaus. Součástí zámku jsou<br />
dvě raně barokní sochy Herkulů z r. 1682.<br />
* Areál zámku obklopuje zámecký park založený roku 1804 v "anglickém" slohu.<br />
Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. V roce 1821 byla v parku vybudovaná<br />
rodová hrobka Larisch - Mönichů a r. 1850 byly v jeho centrální části postaveny dvě na<br />
sebe navazující budovy konírny a mléčnice. Koncem 50. let 20. století byl do zámeckého<br />
parku přemístěn ze zrušeného zámeckého parku Solca bazén se sousoším puttů. Na<br />
zámecký park navazuje park Lázní Darkov.<br />
* Empírová radnice s renesanční věží z konce 16. stol. s kamenným erbem Piastovců<br />
a zbytkem kovového řetězu pranýře, původní stavba je z roku 1504. Empírovou<br />
přestavbou prošla radnice v letech 1836 – 1837.<br />
* Významnou dominantou náměstí je litinová kašna vídeňské provenience s městským<br />
20
znakem z roku 1900.<br />
* Filiální kostel sv. Marka, klasicistní stavba z roku 1774, s epitafem Benigny<br />
Haugwitzové ze 17. století, vedle je kamenný kříž z r. 1879 a novobarokní socha sv.<br />
Floriana z r. 1898.<br />
* V historickém jádru města se nachází rovněž několik významných měšťanských domů,<br />
které reprezentují zástavbu z 18. a 19. století.<br />
Karviná – Doly:<br />
* V důsledku poddolování zaniklo na území staré Karviné mnoho staveb a památek.<br />
Mimo jiné: radnice, zámek rodu Larisch - Mönnichů v Solci a rodová hrobka, kostel sv.<br />
Jindřicha z roku 1900 pro 4 tisíce osob ….<br />
* Barokní kostel sv. Petra z Alkantary z r. 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze<br />
14. stol., který je v důsledku poddolování silně nakloněn na jih o 6,8 ° a zároveň oproti<br />
původnímu stanovišti zde došlo k poklesu až o 36 metrů. V důsledku nepříznivých vlivů<br />
těžby uhlí na tomto území byla původní vysoká kostelní věž z bezpečnostních důvodů<br />
dvakrát snižována. Vzhledem k tomu, že poklesy terénu byly postupně stabilizovány,<br />
mohla být v letech 1996 - 1997 provedena rekonstrukce stavby.<br />
* Památkou důlní katastrofy na dole Gabriela v r. 1924, je pomník a hrob obětí důlní<br />
katastrofy na místním hřbitově, před pomníkem se nachází 12 pamětních desek se jmény<br />
zahynulých horníků a záchranářů.<br />
Karviná - Darkov:<br />
* K městské památkové zóně patří též památky nacházející se na území lázeňského<br />
Darkova.<br />
* Společenský dům postavený v historizujícím slohu v letech 1900 – 1901.<br />
* Moderní architekturu reprezentuje sanatorium, postavené v letech 1931 – 1933.<br />
* Novogotická kaple sv. Anny v areálu lázní<br />
* Obloukový železobetonový most technická památka z r. 1925. V roce 2003 byl most<br />
kvůli povodním o 2 metry zvýšen.<br />
Karviná – Ráj:<br />
* socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. století u kaple sv. Anny.<br />
* Nejvýznamnější památkou v Ráji byl renesanční zámek Ráj postavený v letech 1563-<br />
1570. Po druhé světové válce sloužil zámek mj. jako nemocnice. V roce 1976 postihl<br />
21
zámek požár, po kterém byla budova provizorně zastřešena. Jelikož nebyl zájem o další<br />
opravy, byl zámek Ráj roku 1980 zbořen.<br />
Karviná – Staré Město:<br />
* Barokní kamenný rodový erb hrabat Taafů z r. 1767 umístěný v průčelí fasády statku<br />
Olšiny.<br />
Karviná – Hranice:<br />
* Konstruktivistická stavba šestipodlažní vodárenské věže z 20. let, která je technickou<br />
památkou.<br />
Karviná – Louky:<br />
* Novobarokní kostel sv. Barbory z poč. 19. stol.. Lokalita, v níž se kostel nachází, je<br />
natolik zasažena těžbou uhlí, že památce hrozí zánik.<br />
Na základě předchozího textu odpověz na otázky:<br />
Která z památek v městské památkové zóně je nejstarší?<br />
Jak se říká kapli z roku 1611 v kostele Povýšení sv. kříže?<br />
Kdo byli první majitelé zámku Fryštát?<br />
Jakým typem parku je zámecký park?<br />
Kde původně stálo sousoší puttů ze zámeckého parku?<br />
Která pohroma postihla zámek Fryštát v roce1511?<br />
Co zdobí hlavní vchod zámku Fryštát?<br />
V jakém slohu byl přestavěn zámek Fryštát po roce 1800?<br />
Z kterého roku byla původní stavba radnice v Karviné?<br />
K čemu v minulosti sloužil kovový řetěz, jehož zbytek se dochoval na radniční věži?<br />
Z jakého materiálu je karvinská kašna?<br />
O kolik metrů poklesl a o kolik stupňů je nakloněn kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné –<br />
Dolech?<br />
Co je nejstarším předmětem v kostele sv. Petra z Alkantary v Karviné – Dolech?<br />
Z kterého roku pochází darkovský betonový obloukový most?<br />
Jak se jmenuje vedlejší budova zámku Fryštát?<br />
Odkud pocházel majitel Fryštátu Mikuláš Taafe z Carlingfordu?<br />
22
Která památka připomíná jejich původ?<br />
Jaký rodový erb se nachází na radniční věži?<br />
Na kterém dole došlo roku 1924 k důlní katastrofě?<br />
Co se nachází v průčelí fasády statku Olšiny ve Starém Městě?<br />
Komu je zasvěcen kostel v Loukách, kterému hrozí zánik?<br />
Jak se jmenuje stavba v historizujícím slohu v areálu lázeňského Darkova,<br />
Která technická památka se nachází v Karviné – Hranicích?<br />
Který šlechtický rod stojí za současnou podobou zámku Fryštát?<br />
Který bývalý majitel Fryštátu má epitaf v kostele Povýšení sv. kříže?<br />
Jaký letopočet je na karvinské kašně?<br />
23
Přiřaď k názvům památek čísla obrázků:<br />
A/ KOSTEL POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE Z POČ. 14. STOL.:<br />
B/ LITINOVÁ KAŠNA Z ROKU 1900:<br />
C/ KOSTEL SV. MARKA Z ROKU 1774:<br />
D/ VODÁRENSKÁ VĚŽ Z 20. LET 20. STOL.:<br />
E/ BAROKNÍ SOCHA SV. PATRIKA Z POLOVINY 18. STOL.:<br />
F/ STARÁ RADNICE S RENESANČNÍ VĚŽÍ Z KONCE 16. STOL.:<br />
G/ OBLOUKOVÝ ŽELEZOBETONOVÝ MOST Z ROKU 1925:<br />
H/ KOSTEL SV. PETRA Z ALKANTARY Z ROKU 1736:<br />
I/ KOSTEL SV. BARBORY Z POČÁTKU 19. STOL.:<br />
J/ EMPÍROVÝ FRYŠTÁTSKÝ ZÁMEK Z KONCE 18. STOL.:<br />
24
1<br />
2 3<br />
1<br />
4<br />
5 6<br />
7 8<br />
9<br />
10<br />
25
Která část města je na rytině z roku 1735, poznáváš některé dnešní<br />
památky?<br />
Vyjmenuj tři zámky, které se nacházely v minulosti na území Karviné.<br />
Poznáš je podle obrázků?<br />
Proč se dochoval pouze jeden?<br />
26
Jakými změnami prošel barokní kostel sv. Petra z Alkantary?<br />
Jak se změnila jeho podoba?<br />
Proč se mu dnes říká „česká Pissa“?<br />
27
Důsledkem poddolování zaniklo na území Karviné - Dolů mnoho staveb<br />
a památek. Některé z nich jsou vyobrazeny na historických obrázcích.<br />
Dokážeš je určit a pojmenovat?<br />
Literatura:<br />
Rebrová A.: Karviná. MěÚ Karviná. 1993.<br />
Důležité odkazy:<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karvin%C3%A1<br />
http://www.karvina.cz/<br />
http://www.rkka.cz/index.php/en/mic/159.html<br />
http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/magistrat/struktura/OSK/zamek<br />
/Seznam%20KP-Karvin%C3%A1-aktu%C3%A1ln%C3%AD.pdf<br />
http://www.stream.cz/video/315079-pamatky-mesta-karvina-a-historie-lazenstvi<br />
28
1.3.3. Významní karvinští rodáci<br />
a osobnosti spjaté s městem<br />
Výtvarní umělci:<br />
Otakar Baran 1905 (Ostrava - Heřmanice) - 1986 (Praha)<br />
Výtvarník, akademický malíř. Ve své tvorbě se věnoval akvarelu a kvašakvarelu, náměty<br />
čerpal z Karviné a okolí, z Beskyd, ale i ze studijních cest v zahraničí.<br />
Edgar Baran 1937 (Karviná)<br />
Karvinský malíř a grafik, syn Otakara Barana. Vyniká svými krajinářskými motivy<br />
karvinských rybníků, městského centra ve Fryštátě, beskydské přírody, kyticemi.<br />
Oldřich Bijok 1930 (Karviná) - 1992 (Karviná)<br />
Výtvarník, věnoval se olejomalbě, enkaustice a grafice. Tématem jeho prací byly krajiny<br />
kolem Štramberku, Kopřivnice a Karviné.<br />
Dominik Figurny 1909 (Horní Suchá) - 2000 (Karviná)<br />
Výtvarník, studoval na Akademii krásných umění v Krakově - kresbu a malbu. Po válce<br />
vyučoval kreslení na polské škole ve Fryštátě. Maloval krajiny, ponejvíce akvarely a oleje.<br />
Miloš Jančar 1926 (Karviná) - 1989 (Karviná)<br />
Výtvarník, studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně - malbu a<br />
grafiku.Věnoval se především malbě, kombinovaným technikám a sochařství.<br />
Bohuslav Konečný 1927 (Karviná) - 1999 (Brno)<br />
Výtvarník, ve volné malířské tvorbě se věnoval krajinomalbě (motivy z karvinského okolí,<br />
průmyslová krajina, Pobeskydí), ale maloval i zátiší, portréty a věnoval se i figurální<br />
malbě.<br />
František Świder 1911 (Karviná) - 1997 (Karviná)<br />
Výtvarník, věnoval se malířství, grafice, portrétům, karkaturální řezbě, ale doménou u něj<br />
byla figurální plastika a sochařský monument. Autor památníku v Životicích..<br />
Jindřich Wielgus 1910 (Karviná) - 1998 (Praha)<br />
Sochař a malíř, tvořil především z kamene, ale i z kovu a dřeva. V jeho tvorbě najdeme<br />
také zdařilá díla v podobě grafiky či kresby. Jeho díla jsou vystavena v NG v Praze. Jeho<br />
socha znázorňující horníka stojí před Slezskou univerzitou v Karviné.<br />
Rudolf Žebrok 1915 (Karviná) - 1984 (Karviná)<br />
Akademický malíř, vyučil se pekařem, malířství vystudoval dálkově. Jeho obrazy a kresby<br />
za života na Karvinsku a Pobeskydí se těší velké oblibě.<br />
29
Jakub Špaňhel 1976 (Karviná)<br />
Patří mezi špičku současného českého malířství. Má za sebou první samostatné výstavy<br />
v prestižních institucích (Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice v Praze,<br />
Národní galerie v Praze, Veletržní palác …)<br />
Hudebníci:<br />
Bruno Bělčík 1924 (Karviná) - 1990 (Praha)<br />
Hudebník, houslista. Koncertní mistr Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.<br />
Karel Böhm, JUDr. .1890 (Karviná) - 1973 (Karviná)<br />
Hudebník, skladatel, dirigent a klavírista. Působil v Karviné, kde doprovázel na klavír<br />
zpěváky a taneční soubory.<br />
Jaroslav Maštalíř, Ing. 1906 (Karviná) - 1988 (Praha)<br />
Skladatel a klavírista, po studiích byl angažován jako klavírista v České filharmonii. Patřil<br />
mezi nejlepší doprovázeče sólistů a souborů v Praze. Věnoval se i hře na cembalo.<br />
Stanislav Macura 6. 3. 1946 (Karviná)<br />
Hudebník, dirigent, hudební dramaturg. V letech 1986 - 1991 šéfdirigent Moravské<br />
filharmonie.<br />
Spisovatelé<br />
Gustaw Morcinek 1891 (Karviná) - 1963 (Krakov)<br />
Polský spisovatel, napsal několik románů ze života slezských horníků.<br />
Wilhelm Przeczek 1936 (Karviná) - 2006 (Třinec)<br />
Polský spisovatel, básník, učitel a překladatel.<br />
Karel Dvořáček 1911 (Ivanovice na Hané ) - 1945 (Brno)<br />
Český spisovatel, po maturitě na učitelském ústavu nastoupil do Karviné na místo<br />
pomocného učitele. Díla spjatá s <strong>region</strong>em: Olza, František chce být spravedlivý.<br />
Historické postavy<br />
Ondra Foltýn 1723 (/Karviná/ - Staré Město) - 1792 (/Karviná/ - Staré Město)<br />
Byl legendárním selským rebelem, s nímž je spojeno největší povstání na Těšínsku v roce<br />
1766.<br />
Jan Josef Antonín Larisch-Mönnich 1766 (Rogów) - 1820 (Opava)<br />
Hrabě, slezský politik, zemský hejtman a podnikatel. Zakladatel rodového svazku Larisch<br />
- Mönnichů. Byl nejstarším synem Jana Erdmana Floriana Larische, známého zahájením<br />
30
těžby uhlí v roce 1776 v Karviné.<br />
Waclaw Olszak, MUDr. 1868 (Šenov) - 1939 (Karviná)<br />
Lékař a politik, někdejší starosta města Karviné (1928-1936). Deset dní po vypuknutí<br />
druhé světové války byl zavražděn nacisty.<br />
Franziska (Fanny) ze Starhembergu 1875 (Vídeň) - 1943 (/Karviná/ - Darkov)<br />
Narodila se jako Franziska hraběnka Larisch-Mönnichová, provdána za Ernsta Rüdigera ze<br />
Starhembergu. Rakouská politička, 1920 – 31 členka rakouského parlamentu.<br />
Sportovci:<br />
Dana Zátopková 1922 (Karviná - Fryštát)<br />
Česká atletka - oštěpařka, olympijská vítězka. Byla manželkou jednoho z nejslavnějších<br />
českých sportovců Emila Zátopka. Svého největšího úspěchu se Dana Zátopková dočkala<br />
roku 1952 na XV. olympijských hrách v Helsinkách.<br />
Radek Štěpánek 1978 (Karviná)<br />
Současný český profesionální tenista. V roce 2006 dosáhl až na osmou příčku žebříčku<br />
ATP. Společně s Tomášem Berdychem přivedl v roce 2009 český tým do finále Davis<br />
Cupu.<br />
Eva Kurfürstová 1977 (Karviná)<br />
Česká reprezentantka v alpském lyžování, která se specializuje na slalom a obří slalom.<br />
Objevila se na dvou Zimních olympijských hrách, a to v roce 2002 a 2006.<br />
Jaroslav Bába 1984 (Karviné)<br />
Český atlet, skokan do výšky, vyrůstal v Havířově. Jeho největšími sportovními úspěchy<br />
jsou bronzová medaile z HMS 2004 a bronzová medaile z Letních olympijských her 2004.<br />
Denisa Rosolová - Ščerbová 1986 (Karviná)<br />
Česká atletka, věnuje se víceboji, ale její hlavní disciplínou je skok daleký a běh na 400<br />
metrů. Svou atletickou dráhu nastartovala v Atletickém klubu v Orlové.<br />
Šárka Kašpárková 1971 (Karviná)<br />
Bývalá atletka, skokanka do výšky a trojskokanka. Vyrůstala v Havířově. Je bronzovou<br />
medailistkou z olympijských her 1996 v Atlantě a mistryně světa z roku 1997.<br />
Mediálně známé osobnosti:<br />
Alfred Biolek 1934 (/Karviná/ – Fryštát)<br />
Německý televizní bavič a producent.<br />
31
Petra Němcová 1979 (Karviná)<br />
Současná česká modelka. Během tsunami, které v prosinci 2004 postihlo jihovýchodní<br />
Asii, utrpěla zranění, ze kterého se úspěšně vyléčila. Její tehdejší přítel, britský módní<br />
fotograf Simon Atlee, při neštěstí zahynul.<br />
Zuzana Jandová 1987 (Karviná)<br />
Modelka, vítězka Miss České republiky 2008.<br />
Radka Kocurová 1981 (Karviná)<br />
Modelka, II. českou vicemiss 2002. Moderátorka počasí na TV Nova. Přítelem Radky<br />
Kocurové je známý fotbalista Tomáš Rosický.<br />
Eva Vejmělková 1969 (Karviná)<br />
Česká herečka, vyrůstala v Havířově. Nejznámější filmové role: Fontána pro Zuzanu<br />
(Zuzana), Jak básníkům chutná život ("Píšťalka").<br />
Pavla Tomicová 1962 (Karviná)<br />
Česká divadelní a filmová herečka. Průlomem v její filmové kariéře byly role ve filmech<br />
Nuda v Brně, Snowborďáci, Rafťáci, Doblba!, Crash Road a v televizních seriálech Bazén<br />
a Ulice, kde hraje kadeřnici Simonu.<br />
Marie Doležalová 1987 (Karviná)<br />
Česká herečka, dětství prožila v Trutnově. Proslavila ji role Išky ve filmu Pusinky a Saši v<br />
televizním sitcomu TV Nova Comeback.<br />
Oto Ševčík 1931 (Karviná) – 2003 (Praha)<br />
Herec, divadelní režisér. Díky svému německému původu byl v českých filmech<br />
obsazován do postav Němců.<br />
Na základě předchozího textu přiřaď osobnost k činnosti:<br />
BARAN<br />
WIELGUS<br />
DVOŘÁČEK<br />
FOLTÝN<br />
OLSZAK<br />
ZÁTOPKOVÁ<br />
ŠTĚPÁNEK<br />
NĚMCOVÁ<br />
ŠEVČÍK<br />
…………………………….. tenista<br />
…………………………….. herec<br />
…………………………….. starosta<br />
…………………………….. spisovatel<br />
…………………………….. rebel<br />
…………………………….. modelka<br />
…………………………….. sochař<br />
…………………………….. oštěpařka<br />
…………………………….. malíř<br />
32
Jak se do osudů některých osobností promítly historické události<br />
20. století?<br />
např.: Olszak, Ševčík, Biolek, Dvořáček, …<br />
nápověda:<br />
umučen německými fašisty<br />
sudetský Němec, vyhnul se odsunu z Československa<br />
sudetský Němec, odsunutý z Československa<br />
člen ilegální protifašistické odbojové organizace<br />
…<br />
„JEDNOSMĚRKA“<br />
Najdi v řádcích (zleva doprava) jména karvinských osobností.<br />
Zbývající písmena tvoří tajenku.<br />
S B A R A N L A V Ž<br />
E B R O K N M O R C<br />
I N E K Í K F O L T<br />
Ý N A R V O L S Z A<br />
K I S T A R H E M B<br />
E R G N Š Z Á T O P<br />
K O V Á T Í Š T Ě P<br />
Á N E K R O N Ě M C<br />
O V Á D Š E V Č Í K<br />
Á W I E L G U S C I<br />
33
Řešení:<br />
S B A R A N L A V Ž<br />
E B R O K N M O R C<br />
I N E K Í K F O L T<br />
Ý N A R V O L S Z A<br />
K I S T A R H E M B<br />
E R G N Š Z Á T O P<br />
K O V Á T Í Š T Ě P<br />
Á N E K R O N Ě M C<br />
O V Á D Š E V Č Í K<br />
Á W I E L G U S C I<br />
Tajenka: „SLAVNÍ KARVINŠTÍ RODÁCI“<br />
Vyber si jednu osobnost z každého oboru a zjisti o ní podrobnější<br />
informace.<br />
Důležité odkazy:<br />
http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/mesto_karvina/o_meste/osobnost<br />
i<br />
http://cs.wikipedia.org/<br />
http://www.csfd.cz/<br />
34
1.3.4. Karvinské pověsti a legendy<br />
Informace byly dříve lidem málo dostupné a tak byl dobrý vypravěč vždy vítaným hostem,<br />
zejména přinášel-li noviny ze světa, pověsti nebo bajky. Ty utkvěly v paměti lidí a nesly se<br />
od úst k ústům. Lidé si je vyprávěli<br />
při různých příležitostech, za dlouhých zimních večerů, při draní peří apod. Vznikaly<br />
samozřejmě i pověsti a legendy, které se vážou přímo k území dnešní Karviné.<br />
O ČAROVNÉM ZVONU<br />
Staré město Fryštát se kdysi nacházelo asi 2 km západně od dnešního Fryštátu. Celé město<br />
bylo dřevěné. Jeho obyvatelé byli zemědělci a pastevci. Řeka Olza jim dávala hojnost ryb.<br />
Všechna pole kolem městečka byla pečlivě obdělána, osévaná pšenicí, žitem, ječmenem<br />
i ovsem. Z daleka se sem sjížděli kupci, aby nakoupili zrní a celá stáda koní, krav a sviní.<br />
Bohatí měšťané budovali své město, měli zač. Postavili si také pěkný kostel<br />
z modřínového dřeva. Ten kostelík byl tak pěkný, že v dalekém okolí neměli pěknější.<br />
Fryštátští si pro ten kostelík koupili zvon. Mistr zvonař si za něj nechal dobře zaplatit,<br />
protože při prodeji přísahal, že ulil vzácný čarovný zvon a druhý takový, že nenajdou nikde<br />
na světě. Ten zvon pak lidem vyzváněl třikrát denně. Ráno je budil do práce, v poledne je<br />
volal k obědu a večer připomínal všem, že je čas k odpočinku. Když zvon zněl, lidé<br />
poslouchali a usmívali se. Tak líbezně zvon zněl, že dokázal usmiřovat rozhněvané. Lidé<br />
zapomínali na zlobu a rázem odpouštěli jeden druhému. Jednou se stalo, že se dva zloději<br />
chystali zavraždit po lupu svou oběť. V tom zazněl hlas zvonu a zloději nejenže kupce<br />
nezabili, ale i uloupené zboží mu vrátili a na kolenou ho prosili o odpuštění. Daleko široko<br />
byla známa moc zvonu, který dokázal proměňovat zlo v dobro, smutek v radost<br />
a obměkčovat tvrdá lidská srdce. Jednou v noci vypukl v městečku požár a dřevěné<br />
městečko lehlo popelem. Protože zvon bil na poplach nikdo z lidí neuhořel. Lidé se<br />
probudili včas a z chlévů a maštalí vyvedli dobytek do bezpečí. Zvon jim k tomu smutně<br />
vyzváněl, jakoby plakal nad jejich neštěstím. Vyzvánět přestal teprve s ranním úsvitem,<br />
kdy se propadla i věž modřínového kostelíka. Ráno lidé spatřili tu spoušť, z celého<br />
městečka na pravém břehu řeky Olzy, zbylo jen spáleniště a ohromná hromada popela.<br />
Nikomu nezůstala střecha nad hlavou. Lidé hrabali každý na svém spáleništi, na vyhrabané<br />
sekery a pilky nabili nové topory a všichni se svorně pustili do díla. Celé naše štěstí, říkali,<br />
že je jaro, stodoly jsou prázdné, nová úroda se nám urodí, škody jsou menší, než by byly<br />
35
na podzim. Však si do zimy postavíme nové městečko, jen nezoufejme a pilně pracujme.<br />
Hned po ohni, v místě kde stával kostel, lidé hledali svůj zvon, který měli nadevše<br />
rádi.Rozhrnovali popel, motykami rozkopávali zem, ale zvon jakoby zmizel. Kdosi řekl, že<br />
se pravděpodobně roztavil v tom žáru. Ostatní tomu uvěřili a ustali v hledání. Měli teď<br />
všichni hodně práce a tak to trvalo až do zimy. Městečko si teď postavili v mírném návrší<br />
a kostelík ještě krásnější a prostornější, než ten předchozí. Lidem bylo jen líto, že si v<br />
novém kostele nemohou zavěsit svůj milý zvon, pro který nepřestali truchlit. Se shořeliště<br />
se časem stala pastvina pro dobytek a tam se jednou udála divná věc. Stádo sviní rylo zem<br />
a vyrylo zvon, který zde od požáru ležel zapomenut. Pastýři hned o tom uvědomili<br />
rychtáře. To bylo radosti, že milý zvon bude opět znít v jejich kostele. Všichni, ať staří či<br />
mladí se přičinili, aby to bylo co nejdříve. A když pak zvon opět visel a poprvé zazněl jeho<br />
hlas, lidé slyšeli, jak výrazně říká „ Vepř - ryl - vyryl - vepř - ryl- vyryl“. Všichni se<br />
radovali a zvon opět zavedl starý pořádek. Lidem zase třikrát denně vyzváněl. Protože<br />
nový Fryštát byl teď výše položen, hlas zvonu se nesl daleko do okolí. Dobře jej slyšeli i v<br />
Těšíně. Míjel čas. Lidé umírali a rodili se noví. I městečko měnilo svou tvář. Dřevěné<br />
domy byly vystřídány zděnými a místo dřevěného kostelíka byl postaven kostel z kamene<br />
a cihel, jen zvon zůstal stejný a přetrvával věky. V té době žila na těšínském zámku mocná<br />
kněžna. Vždy, když zvon vyzváněl, sedala u otevřeného okna a s dojetím naslouchala jeho<br />
hlasu, který ji vzrušoval a blažil. Ten zvon musím míst zde v Těšíně, řekla si jednou<br />
kněžna a hned hnala posla do Fryštátu pro rychtáře. Ještě téhož dne se rychtář hlásil u paní<br />
kněžny a ta hned bez okolků řekla, že by ráda koupila jejich zvon, že jim za něj zaplatí<br />
tolik dukátů, kolik jich bude zapotřebí k vydláždění cesty z Těšína do Fryštátu. Smutně se<br />
vracel rychtář domů, ale jinak nebylo možno než kněžně vyhovět. Ještě smutněji přijali tu<br />
zprávu fryštátští. Milovali svůj zvon, ale jiné rady nebylo. Když jim jejich zvon naposled<br />
zazvonil, jeho hlas zněl tak smutně, že ani jedno oko nezůstalo suché. Do Těšína stěhovali<br />
zvon na voze ověnčeném kvítím a vyprovázelo ho celé městečko, daleko za svůj katastr.<br />
V Těšíně byl zvon zavěšen v kostele sv. Václava. Druhý den, časně ráno, vstala paní<br />
kněžna, aby si poslechla hlas zvonu z těšínské věže. Konečně ho slyšela, ale proč jeho hlas<br />
zní opět z takové dálky? V tom vpadl do knížecí komnaty kostelník se správou, že zvon<br />
zmizel. Věrný zvon se v noci vrátil zpět do Fryštátu a tam zvonil a zvonil. Paní kněžna<br />
seděla a poslouchala jako očarovaná. Nijak nemohla pochopit a vysvětlit si tu záhadu. Ale<br />
bylo tomu tak. Ještě dvakrát dopravili zvon do Těšína, ale zvon se dvakrát umíněně vrátil<br />
do Fryštátu. Když paní kněžna pochopila že vůli zvonu nezlomí, už ho tam nechala. Jen<br />
přikázala aby na kostelní věži zazdili okénka směřující k Těšínu. Věrný zvon zvonil ve<br />
36
Fryštátě až do 1. světové války , kdy byl zabrán pro válečné účely. Od té doby už také<br />
nezazdívají okénka kostelní věže směřující k Těšínu. Pověst však v našich lidech žije dál<br />
pro dojemnou věrnost, kterou zvon svému lidu zachoval.<br />
Na základě textu pověsti oprav chyby ve větách:<br />
1/ CELÉ MĚSTO BYLO PŮVODNĚ KAMENNÉ<br />
2/ ZVONAŘ ULIL ZVON, KTERÝ PROMĚŇOVAL KÁMEN VE ZLATO<br />
3/ MĚSTO ZNIČILA POVODEŇ, ZVON PŘI NÍ ZMIZEL<br />
4/ PO POŽÁRU MĚSTO PŘESTĚHOVALI DO NEDALEKÉHO ÚDOLÍ<br />
5/ STÁDO SVINÍ SCHOVALO ZVON<br />
6/ ZVON ZVONIL: „VYRYL BROUK …“<br />
7/ HLAS ZVONU SE ZALÍBIL OPAVSKÉ KNĚŽNĚ<br />
8/ KNĚŽNA KOUPILA KOSTEL<br />
9/ ZVON SE TŘIKRÁT VRÁTIL Z OSTRAVY DO FRYŠTÁTU<br />
10/ CÍSAŘOVNA DAROVALA ZVON ZPÁTKY FRYŠTÁTU<br />
Seřaď správně události a převyprávěj celý příběh<br />
NÁLEZ ZVONU<br />
ZAZDĚNÍ OKEN NA VĚŽI<br />
DAROVÁNÍ ZVONU<br />
VEPŘI NA PASTVĚ<br />
KOUZELNÝ ZVON<br />
POŽÁR<br />
KOUPĚ ZVONU<br />
TĚŠÍNSKÁ KNĚŽNA<br />
STARÝ FRYŠTÁT<br />
TROJÍ NÁVRAT DO FRYŠTÁTU<br />
ZMIZENÍ ZVONU<br />
37
Vyhledej a přečti si některé další karvinské pověsti:<br />
http://mic.rkka.cz/povesti.html<br />
O STŘÝBRŇOČCE<br />
O TAJEMNÉM JEZÍRKU<br />
DEČMÁNEK<br />
O MARYČCE A ZLATÉM HMOŽĎÍŘI<br />
JAK PUSTECKÝ POMOHL FRANCKOVI<br />
ONDRA FOLTÝN<br />
O PUSTECKÉM A PEPÍKOVI<br />
Odpověz na otázky:<br />
Proč se karvinské studánce říká „Střybrňočka“?<br />
Kdo byl Ondráš?<br />
Co stávalo nedaleko dnešní nemocnice v Ráji?<br />
Z čeho vzniklo zámecké jezírko?<br />
Co vyoral sedlák Mazur z Fryštátu a co s nálezem udělal?<br />
Jaký úkol musela splnit jeho dcera Maryčka?<br />
Jak říkali místní havíři podzemnímu duchovi v podobě staršího člověka,<br />
který jim pomáhal v práci?<br />
Co našli ševci na velký pátek v louckém Dečmánku?<br />
Komu měl Ondra Foltýn předat stížnost poddaných?<br />
Co se stalo s Ondrovou milou Madlenkou?<br />
Proč šel Pepík ve 14 letech pracovat na šachtu?<br />
Jak dlouho chodil Pepík s Pusteckým dolem?<br />
Důležité odkazy:<br />
http://mic.rkka.cz/povesti.html<br />
Polášková T., Lázničková N.:Příběhy z Ostravska a Karvinska. Nejkrásnější pověsti<br />
Moravy a Slezska.Alpress, Frýdek Místek 2008. ISBN: 978-80-7362-615-0<br />
38
1.4. Region<br />
1.4.1. Vymezení <strong>region</strong>u<br />
Region je oblast, která z určitého hlediska vykazuje jednotné rysy.<br />
Může být stanoven buď politicky - jako administrativní jednotka, nebo může vzniknout<br />
přirozeně - jako kulturní, či duchovní celek.<br />
Z různých hledisek tak existují mnohé <strong>region</strong>y, které se často překrývají.<br />
Rozdíly mezi <strong>region</strong>y si uvědomujeme ve zvláštnostech řeči, v nářečí,<br />
ve zvycích, lidových krojích, písních i stavbách.<br />
Rozvoj dopravy, přesun obyvatel z venkova do měst, vliv masových sdělovacích<br />
prostředků vede k postupnému stírání rozdílů, které po staletí byly mezi jednotlivými<br />
<strong>region</strong>y.<br />
Administrativně je Česká republika rozdělena do 14 samosprávných krajů:<br />
Zdroj: http://obce.sweb.cz/index.htm#kraj<br />
Středočeský (Praha), Jihočeský (České Budějovice), Plzeňský (Plzeň), Jihomoravský<br />
(Brno), Vysočina (Jihlava), Moravskoslezský (Ostrava), Ústecký (Ústí nad Labem),<br />
Olomoucký (Olomouc), Královehradecký (Hradec Králové), Pardubický (Pardubice),<br />
Zlínský (Zlín), Karlovarský (Karlovy Vary), Liberecký (Liberec), Praha<br />
Dřívější správní jednotky byly okresy.<br />
Vyjmenuj bývalé okresy Moravskoslezského kraje.<br />
39
Napiš k jednotlivým číslům pod mapou názvy krajů:<br />
13<br />
12<br />
14<br />
9<br />
8<br />
10<br />
7<br />
6<br />
2<br />
1<br />
11<br />
5<br />
4<br />
3<br />
1= 2=<br />
3= 4=<br />
5= 6=<br />
7= 8=<br />
9= 10=<br />
11= 12=<br />
13= 14=<br />
40
Významné kulturně-historické <strong>region</strong>y v České republice:<br />
Haná, Valašsko, Slovácko, Chebsko, Chodsko, Pošumaví, jižní Čechy, Podkrkonoší,<br />
Polabí, Horácko, Slezsko, Těšínsko …<br />
Přiřaď k barvě <strong>region</strong>:<br />
=<br />
=<br />
=<br />
=<br />
=<br />
= =<br />
= =<br />
=<br />
=<br />
=<br />
=<br />
41
Poznáš podle lidových krojů historický <strong>region</strong>?<br />
1 2 3<br />
4 5 6<br />
a/ Těšínsko b/ Slovácko c/ jižní Čechy<br />
d/ Valašsko e/ Haná f/ Chodsko<br />
(řešení: 1-e, 2-d, 3-c, 4-f, 5-b, 6-a)<br />
Přečti si informace o jednotlivých nářečích v <strong>region</strong>ech.<br />
42
Zdroj: http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/kuldanova/mapka_01a_mam00.png<br />
Poznáš, která potravina a hmyz má v nářečích tuto podobu?<br />
zemňák, zemák, ertepl, erteple, herteple, erteplo, kobzol, grumbír, krumle …<br />
berunka, beruška, baruška, bedrunka, merunka, medrunka, petrunka …<br />
(řešení:brambora, slunéčko sedmitečné)<br />
Které stavby lidové architektury najdeme<br />
na území Moravskoslezského kraje?<br />
1 2 3 4<br />
5 6 7<br />
8 9 10<br />
(řešení:1-Štramberk, 3-Karlova Studánka,<br />
5-Petrovice u Karviné – Marklovice, 10-Chotěbuz-Podobora)<br />
43
1.4.2. Regionální zvláštnosti našeho <strong>region</strong>u<br />
Vymezení našeho <strong>region</strong>u:<br />
Širší <strong>region</strong>: Moravskoslezský kraj, severní Morava a Slezsko<br />
Užší <strong>region</strong>: Těšínské Slezsko, Těšínsko<br />
Moravskoslezský kraj<br />
Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodě České republiky. Rozloha kraje činí 5<br />
500 km2, což představuje asi 7% území České republiky. Kraj má druhý nejvyšší počet<br />
obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění (1 247 373, 230<br />
obyvatel na km²).<br />
Na severu a východě sousedí s Polskem, na jihovýchodě se Slovenskou republikou.<br />
Z hlediska krajského uspořádání sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem.<br />
Geograficky je území kraje ohraničeno na západě masivem Hrubého Jeseníku, na východě<br />
Moravskoslezskými Beskydami. Reliéf kraje je členitý, nejvyšším místem je Praděd<br />
s výškou 1492 m n.m., nejnižším bodem je výtok řeky Odry na hranici s Polskem ve výšce<br />
195 m n.m. Polovina území je tvořena zemědělskou půdou, třetinu území tvoří lesy.<br />
Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do<br />
Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území na<br />
Novojičínsku odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře.<br />
I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází<br />
se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných<br />
oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku),<br />
Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 chráněných území.<br />
Správním, hospodářským a kulturním centrem Moravskoslezského kraje je město Ostrava.<br />
Území kraje je správně rozděleno do šesti okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový<br />
Jičín, Opava, Ostrava-město. V kraji je celkem 299 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou<br />
působností.<br />
44
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/rk_1002.html<br />
Která města z uvedené nabídky nepatří do Moravskoslezského kraje?<br />
Bílovec, Bohumín, Brno, Bruntál, Česká Třebová, Český Těšín, Frenštát<br />
pod Radhoštěm, Rožnov pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant<br />
nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablonec, Jablunkov, Jeseník, Karviná, Kopřivnice,<br />
Kravaře, Krnov, Jičín, Nový Jičín, Odry, Olomouc, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov,<br />
Šumperk, Třinec, Vítkov, Vsetín.<br />
Průmysl:<br />
Kraji vzhledem k historickému vývoji dominuje těžký průmysl. Díky ložiskům černého<br />
uhlí a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem, je jedním z hospodářsky<br />
nejvýznamnějších <strong>region</strong>ů v České republice.<br />
V souvislosti s útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost<br />
a dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.<br />
Ve kterém městě <strong>region</strong>u sídlí uvedené podniky a co vyrábějí ?<br />
OKD, Arcelor Mittal, TŽ, Vítkovice, Tatra, Radegast, ŽDB, Brano, Kovohutě, Ostroj,<br />
MSA, Autopal, Bochemie, MCHZ, Lanex, Biocel, RD, Kofola<br />
45
Zajímavosti, zvláštnosti, památky <strong>region</strong>u:<br />
lázně: Jeseník, Darkov, Klimkovice, Dolní Lipová, Karlova Studánka,<br />
Jánské Koupele,Velké Losiny<br />
hrady: Sovinec, Slezskoostravský hrad, Štramberská trúba, Starý Jičín, Hukvaldy<br />
zámky: Slezské Rudoltice, Linhartovy, Stará Ves nad Ondřejnicí, Fulnek, Bartošovice,<br />
Bruntál, Kravaře, Raduň, Hradec nad Moravicí, Šilheřovice, Fryštát, Studénka, Nový Jičín,<br />
Kunín, Frýdek …<br />
turistika: Jeseníky (Praděd), Beskydy (Lysá hora)<br />
zajímavosti: jeskyně Šipka ve Štramberku, archeopark Chotěbuz-Podobora, areál ČS.<br />
opevnění Hlučín-Darkovičky, památník 2. světové války v Hrabyni, areál Dolních<br />
Vítkovic, Důl Michal, hvězdárna a planetárium J. Palisy, hornické muzeum OKD Landek,<br />
lesní mlýn Bernartice nad Odrou, technické muzeum Tatra Kopřivnice, úzkokolejná dráha<br />
– Osoblaha, vagonářské muzeum ve Studénce, vápenné pece ve Vendryni, větrné mlýny,<br />
církevní památky a dřevěné kostelíky, ZOO Ostrava, areál Miniuni Ostrava, Dinopark<br />
Doubrava, Stodolní ulice Ostrava …<br />
Přiřaď k obrázkům zajímavá místa <strong>region</strong>u.<br />
1 2 3 4<br />
5 6 7 8<br />
9 10 11 12<br />
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/<br />
A/ Jeseníky (Praděd), B/ archeopark Chotěbuz-Podobora, C/ Hukvaldy,<br />
D/ hornické muzeum OKD Landek, E/ Hradec nad Moravicí,<br />
F/ Štramberská trúba, G/ jeskyně Šipka, H/ větrný mlýn v Bravinném<br />
CH/ dřevěný kostel s. Petra a Pavla v Albrechticích,<br />
I/ technické muzeum Tatra Kopřivnice, J/ Karlova Studánka,<br />
46
K/ památník 2. světové války v Hrabyni<br />
(řešení: 1/F, 2/C, 3/E, 4/B, 5/K, 6/I, 7/D, 8/H, 9/CH, 10/J, 11/G, 12/A )<br />
Významné osobnosti <strong>region</strong>u, slavní rodáci:<br />
Joy Adamsonová, Zdeněk Burian, Slávka Budínová, Vlastimil Brodský,<br />
Beno Blafnut, Petr Bezruč, Leopold Bauer, Bohumír Dvorský, Ferdiš Duša, Valentin<br />
Držkovic, Oldřich Daněk, Karel Engliš, Sigmund Freud,<br />
Marie Glázrová, Jan Gillar, Eduard Gerlich, Emerich Gabzdyl, Jiří Hanzelka,<br />
Augustin Handzel, Jan Kryštov Handle, Zdeněk Sirotka, Leoš Janáček,<br />
Jan Amos Komenský, Richard Kubla, Vladimír Kristin, Óndra Łysohorský, Giodeon von<br />
Laudon, Jiří Murén, Votěch Martínek, Johann Gregor Mendel, Jaromír Nohavica,<br />
František Palacký, Albín Polášek, Otakar Pařík,<br />
Johann Palisa, Ignác Šustala, Čestmír a Lubomír Šlapetovi, Karl Schinzel, Otakar<br />
Schindler, Helena Kalichová, František Tomášek, František Vláčil, Josef Veřmiřovský,<br />
Vladislav Vančura, Vilém Wőnsche, Adolf Zábranský, Vilém Závada, Emil Zátopek, Ivo<br />
Žídek …<br />
Přiřaď slavný rodák – slavné rodiště:<br />
Sigmund Freud - Hukvaldy<br />
Leoš Janáček - Kopřivnice<br />
Johann Gregor Mendel - Příbor<br />
František Palacký - Hynčice<br />
Emil Zátopek - Hodslavice<br />
(řešení: Freud-Příbor, Janáček-Hukvaldy, Palacký-Hodslavice,<br />
Zátopek-Kopřivnice, Mendel-Hynčice<br />
Těšínské Slezsko<br />
Těšínské Slezsko, Těšínsko je část Slezska, dnes rozdělená na polské Těšínsko (44%<br />
území) a české Těšínsko (56% území). Polská část Těšínska včetně města Těšín (Cieszyn),<br />
po němž celé Těšínsko získalo své jméno, je součástí Slezského vojvodství, česká část je<br />
47
součástí Moravskoslezského kraje a tvoří více než 20% jeho rozlohy.<br />
Do roku 1918 bylo Těšínsko součástí habsburské monarchie jako část zemí Koruny české.<br />
Po zániku rakousko-uherské monarchie chtěly Těšínské Slezsko připojit ke svému území<br />
jak Československo, tak Polsko. Po téměř dvouletém územním sporu bylo nakonec<br />
rozhodnutím velvyslanecké komise, k němuž došlo v belgickém Spa 28. 7. 1920, rozděleno<br />
na dvě části. Byly vytýčeny nové státní hranice, 17 obcí, mezi nimi i město Těšín, bylo<br />
novými hranicemi rozděleno. Historické centrum města na pravém břehu Olše bylo<br />
přiznáno nově budovanému polskému státu, těšínská předměstí na levém břehu se stala<br />
základem nového města, které dostalo název Český Těšín.<br />
Území Těšínska zahrnuje: východní (slezskou) část města Ostravy, obce bývalého okresu<br />
Karviná (Karviná, Havířov, Orlová, Bohumín, Český Těšín …) a část bývalého okresu<br />
Frýdek-Místek (Frýdek, Třinec, Jablunkov, Hnojník…).<br />
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/tesinske-slezsko/default.htm<br />
Krajina Těšínska má dvě tváře - hornatý beskydský jih a nížinatý otevřený sever.<br />
Nejvyšším vrcholem Těšínska (a zároveň Moravskoslezských Beskyd) je Lysá hora s 1324<br />
m n. m. Určujícími toky na území Těšínska jsou Visla, Olše (Olza), Ostravice a Odra.<br />
Zatímco horské oblasti jsou dosud jen málo dotčeny lidskou činností, najdeme zde rozsáhlé<br />
lesní plochy i chráněná území přírody. Zcela odlišný charakter má krajina severní část<br />
Těšínska (okolí Karviné, Bohumína, Havířova, Orlové), soustředění těžebního průmyslu,<br />
vysoká hustota osídlení a komunikací přinášejí postupnou devastaci původní krajiny.<br />
I když těžba černého uhlí v posledních letech neustále klesá, její důsledky jsou patrné<br />
48
všude. Ekologicky patří tato část Těšínska k nejvíce zatíženým oblastem republiky.<br />
Díky historickým proměnám zde velmi silně zakořenily tradice tří zemí - Česka, Polska<br />
a Slovenska. Všechny národnosti (v minulosti i Němci a Židé) přispěly k tomu, že<br />
Těšínské Slezsko si zachovalo své charakteristické nářečí („po našemu“), zvyky, folklór,<br />
jazykovou i náboženskou různorodost. Region je tak dnes originální a výjimečný v rámci<br />
celé České republiky.<br />
Přiřaď k popisům jednotlivá místa <strong>region</strong>u:<br />
1/ barokní kostelík sv. Petra a Pavla z mohutných dubových klád, obložených jedlovými<br />
fošnami, krytý šindelovou střechou<br />
2/ technické muzeum, historie tramvajové dopravy na Ostravsku a Karvinsku, tradice<br />
hornictví na Těšínsku, dějiny dobývání uhlí v karvinské části Ostravsko-karvinského revíru<br />
3/ nejmladší město České republiky, unikátní jednotnou architekturou<br />
z padesátých let 20. století ve stylu socialistického realismu<br />
4/ lázně s jodobromovými prameny vznikly v roce 1867, do té doby se voda ze studánky<br />
používala v lidovém léčitelství<br />
5/ průmyslové hutnické město, obklopené horami Slezských Beskyd<br />
6/ vodní nádrže rekreační místa, vodní sporty, rybaření<br />
7/barokní chrám sv. Petra z Alkantary z roku 1736 se během 20. století vlivem<br />
poddolování a následného poklesu půdy naklonil o 7° od svislé osy<br />
8/ největší komplex přirozeného jedlo-bukového lesa karpatského typu<br />
na území České republiky<br />
9/ památník připomíná období druhé světové války, 6. 8. 1944 zde bylo 36 mužů<br />
zastřeleno gestapem<br />
10/ archeopark v místě, kde od poloviny 8. do 11. století stávalo opevněné slovanské<br />
hradiště<br />
(Havířov, Třinec, Havířov-Životice, Albrechtice, prales Mionší u Dolní Lomné, Petřvald,<br />
Karviná- Darkov, Chotěbuz-Podobora, Těrlicko a Žermanice, Karviná-Doly)<br />
49
Důležité odkazy:<br />
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/cz/o-kraji/geograficke_informace.html<br />
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/<br />
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/cz/osobnosti/osobnosti-msk/default.htm<br />
http://navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz/tesinske-slezsko/default.htm<br />
http://www.tesinsko-info.cz/index.php?cpmenu=8<br />
1.4.3. Multikulturnost našeho <strong>region</strong>u,<br />
historické souvislosti<br />
Historický vývoj Těšínského Slezska:<br />
Nejstarší archeologické nálezy na Těšínsku pocházejí zhruba z doby 10 000 – 8 000 př. n.<br />
l. Naznačují, že v této době byla tato oblast důležitou komunikační oblastí, kterou<br />
procházely obchodní stezky spojující povodí Moravy, Odry, Visly a Váhu. Přítomnost<br />
Slovanů je doložena od poloviny 8. století. Etnicky se řadili k Vislanům či Opolanům a své<br />
mocenské centrum měli v hradišti v Chotěbuzi-Podoboře.<br />
V 9. století spadalo Těšínsko do závislosti na Velkomoravské říši a po jejím zániku jej<br />
ovládala česká knížata z rodu Přemyslovců. Po vpádu polského knížete Boleslava<br />
Chrabrého do českého knížectví na konci 10. století připadlo Těšínsko Polsku. Břetislav I.<br />
je sice získal koncem 30. let 11. století zpět, avšak roku 1054 nakonec připadlo znovu<br />
polským Piastovcům.<br />
Hranice Těšínského Slezska se shodují s hranicemi někdejšího Těšínského knížectví. To se<br />
vyčlenilo z původně většího hornoslezského Opolského knížectví. Roku 1290 Měšek I.<br />
Těšínský založil Těšínské knížectví, za své sídlo si zvolil hrad v Těšíně a začal se přiklánět<br />
k Českému království, což se projevilo i sňatkem jeho dcery Violy Těšínské s českým<br />
králem Václavem III. Měškův syn Kazimír I. uznal lenní svrchovanost českého krále Jana<br />
Lucemburského v roce 1327. Proces spojení Slezska se zeměmi Koruny české byl dovršen<br />
roku 1335 v Trenčíně, kdy se Polsko definitivně zřeklo svých nároků na Těšínsko a ostatní<br />
slezská knížectví mírem, uzavřeným mezi českým a polským králem. Těšínsko se tak stalo<br />
50
součástí českého státu jako tzv. korunní léno - v případě vymření vládnoucího rodu mělo<br />
připadnout přímo české Koruně.<br />
Těšínská větev Piastovců panovala v Těšíně po téměř čtyři století.<br />
Po Měškovi zasedlo na těšínský stolec dalších 15 Piastovců a Piastoven.<br />
Rod vymřel roku 1653 smrtí poslední kněžny Alžběty Lukrécie. Těšínsko pak skutečně<br />
přešlo pod přímou vládu českých králů, jimiž byli Habsburkové.<br />
V rukou habsbursko-lotrinské dynastie zůstalo Těšínsko jako součást zemí české Koruny<br />
až do roku 1918.<br />
Se zánikem rakousko-uherské monarchie zaniklo i původní Těšínské knížectví jako<br />
korunní země, avšak nezměnilo se původní územní vymezení Těšínského Slezska. To<br />
chtěly připojit ke svému území jak Československo tak Polsko. Těšínské Slezsko se stalo<br />
předmětem územního sporu nově vzniklých států. Spor vyvrcholil sedmidenním<br />
ozbrojeným střetnutím při obsazování Těšínského Slezska československou armádou<br />
v lednu 1919. Po zastavení bojů se spor o novou státní příslušnost území Těšínského<br />
Slezska přenesl na půdu právě probíhající mírové konference v Paříži. Rozhodnutím<br />
velvyslanecké komise, k němuž došlo v belgickém Spa 28. 7. 1920, bylo rozděleno na dvě<br />
části. Byly vytýčeny nové státní hranice, v zásadě platné dodnes, 17 obcí, mezi nimi<br />
i město Těšín, bylo novými hranicemi rozděleno.<br />
V roce 1938 po mnichovském diktátu si tehdejší polská vláda vynutila změnu hranic z roku<br />
1920 a odstoupení většiny československého Těšínského Slezska. Ve dnech 2. – 11. října<br />
1938 bylo území obsazeno polskou armádou<br />
a následně zde byla zavedena polská státní správa.<br />
Bezprostředně po zahájení II. světové války a přepadení Polska 1. září 1939 bylo toto<br />
území připojeno přímo k Německu.<br />
Po ukončení II. světové války byl v prostoru Těšínského Slezska obnoven stav z roku<br />
1920.<br />
K definitivnímu ukončení jednání o průběhu státních hranic došlo ve Varšavě 13. června<br />
1958 podpisem Smlouvy mezi Polskou lidovou republikou a Československou republikou<br />
o konečném vytýčení státních hranic. Současný průběh státních hranic České republiky<br />
s Polskem je téměř shodný se stavem platným od roku 1920.<br />
51
Přečti si pozorně text a doplň chybějící údaje ve větách:<br />
1/ Od poloviny 8. století je doložena přítomnost ….. na Těšínsku.<br />
2/ V 9. století bylo Těšínsko součástí ….. říše.<br />
3/ Po zániku Velkomoravské říše ovládla Těšínsko ….. knížata z rodu ….. .<br />
4/ Na konci 10. století získal Těšínsko ….. Chrabrý a připojil ho k ….. .<br />
5/ Těšínské knížectví vzniklo na konci ….. století a vládli mu knížata<br />
z polského rodu ….. .<br />
6/ Příklon těšínských Piastovců k českému státu započal sňatek ..… Těšínské<br />
s českým králem ….. .<br />
7/ Proces spojení Těšínska se zeměmi Koruny české by dovršen v letech …..<br />
a ….. za vlády Jana ….. .<br />
8/ Vládnoucí rod Piastovců roku 1653 ….. .<br />
9/ Po smrti poslední Piastovny Alžběty Lukrécie přešlo knížectví přímo<br />
do rukou vládnoucích ….. .<br />
10/ Po zániku habsburské monarchie v roce1918 se stalo Těšínsko předmětem<br />
územního sporu mezi ….. a …. .<br />
11/ Těšínsko bylo nakonec roku 1920 ….. mezi oba státy.<br />
12/ Československou část Těšínska v říjnu 1938 ….. polská armáda.<br />
13/ Po vypuknutí 2. světové války a obsazení Polska bylo Těšínsko připojeno<br />
přímo k ….. .<br />
14/ Po skončení 2. světové války byl na Těšínsku obnoven stav z roku ….. .<br />
15/ K definitivnímu vytýčení hranic došlo podpisem ….. mezi<br />
Československem a Polskem v roce 1958.<br />
/Řešení: 1/ Slovanů, 2/ Velkomoravské, 3/ česká - Přemyslovců,<br />
4/ Boleslav - Polsku, 5/ 13. - Piastovců, 6/ Violy – Václavem III.,<br />
7/ 1327 - 1335 – Lucemburského, 8/ vymřel, 9/ Habsburků,<br />
10/ Československem - Polskem, 11/ rozděleno, 12/ obsadila, 13/ Německu, 14/ 1920, 15/<br />
smlouvy/<br />
http://www.tesinsko-info.cz/index.php?cpmenu=8<br />
http://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/historgeogr.php<br />
52
Těšínské nářečí<br />
Těšínské nářečí („po našymu“) se vyvinulo z vlivů polštiny, češtiny, němčiny a, od 50. let<br />
20. století, i slovenštiny.<br />
V praxi se používají dvě verze po našymu. První z nich je po gorolsku, používá se v<br />
Jablunkově a okolních obcích, tedy v horách (po našymu v górach). Druhá verze se<br />
jmenuje po dolańsku a používá se v okolí Karviné. V oblasti kolem Českého Těšína,<br />
ležícího mezi Jablunkovem a Karvinou, je možné slyšet obě verze.<br />
V současné době je po našymu vytlačován češtinou resp. polštinou a to především ve<br />
větších městech, kde jej v komunikaci užívá méně obyvatel než na venkově.<br />
Porovnej podobu některých slov v češtině, polštině a po našemu.<br />
ČESKY POLSKY PO NAŠEMU<br />
bůh bóg bóg<br />
pravda prawda provda<br />
týden tydzień tydźyń<br />
den dzień dźyń<br />
čas czas čas<br />
měsíc miesiąc měśónc<br />
rok rok rok<br />
život Ŝywot žyvot<br />
smrt śmierć śmjyrć<br />
láska miłość laska<br />
století stulecie stóletě<br />
jazyk język jynzyk<br />
město miasto mjasto<br />
dům dom chałupa<br />
jméno imię mjano<br />
láhev butelka flaška<br />
kříž krzyŜ křyž<br />
ulice ulica ulica<br />
hvězda gwiazda gvjazda<br />
cena cena cena<br />
cesta droga cesta<br />
řeka rzeka řyka<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD<br />
http://ls78.sweb.cz/ponaszymu.htm<br />
53
Polská menšina na Těšínsku<br />
Umělé rozdělení Těšínska způsobilo, že se v českém (československém) státě v pohraniční<br />
oblasti náhle ocitlo několik desítek tisíc Poláků. Během posledního půl století se početní<br />
stav polské menšiny zmenšoval o více než jednu osobu denně. Rekordní poválečný pokles<br />
polské národnosti byl zaznamenán v 80. letech - o více než 8 tisíc během 11 let. V 90.<br />
letech klesl počet Poláků na Těšínsku o téměř 16%.<br />
Porovnej početní stav obyvatel polské národnosti v letech 1950 a 2001.<br />
Obce s největším počtem osob polské národnosti v letech 2001 a 1950<br />
2001 1950<br />
<strong>obec</strong> Poláci celkem % Poláků <strong>obec</strong> Poláci celkem % Poláků<br />
Třinec 6 901 41 322 16,70% Karviná 11 521 35 256 32,70%<br />
Karviná 5 081 64 761 7,80% Třinec 5 389 15 614 34,50%<br />
Český Těšín 4 165 28 737 14,50% Orlová 3 526 20 444 17,20%<br />
Havířov 2 823 87 703 3,20% Stonava 2 501 4 740 52,80%<br />
Bystřice 1 494 5 016 29,80% Horní Suchá 2 166 4 120 52,60%<br />
Vendryně 1 347 3 772 35,70% Dolní Suchá 1 743 7 518 23,20%<br />
Jablunkov 1 234 5 920 20,80% Vendryně 1 705 3 117 54,70%<br />
Orlová 1 133 36 263 3,10% Bystřice 1 651 3 790 43,60%<br />
Horní Suchá 975 4 423 22,00% Český Těšín 1 424 12 693 11,20%<br />
Albrechtice 946 4 071 23,20% Jablunkov 1 408 4 811 29,30%<br />
http://www.polonica.cz/prezentace/index.php?h=126582715157267911<br />
54