vý bÄrová bibliografie - Filozofická fakulta MU - Masarykova univerzita
vý bÄrová bibliografie - Filozofická fakulta MU - Masarykova univerzita
vý bÄrová bibliografie - Filozofická fakulta MU - Masarykova univerzita
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
VÝ BĚROVÁ BIBLIOGRAFIE<br />
PROF. PHDR. IVO POSPÍŠIL, DRSC.<br />
Fischera či ke Karlově univerzitě. Cennou součástí jejich knihy je překlad<br />
hovorů, kterés tímto slavný m vědcem vedl Peter Demetz.<br />
Na konci devadesátý ch let se Pospíš il opět soustředil na genologickou<br />
problematiku. Svědčí o tom učební text Ruský romá n (1998), zachycující<br />
utváření tohoto žánru do konce 19. století, a obsáhlý spis nazvaný Genologie<br />
a proměny literatury (1998); oba tyto svazky mají do značnémíry syntetický<br />
charakter. Jejich autor se současně podílel na formování nového oboru pojmenovaného<br />
integrovaná žánrová typologie (viz publikace Integrovaná žá -<br />
nrová typologie, 1999). Ve stati Nová literá rní věda a studium literatury pro<br />
děti (Ladění 3/1998) ho definoval těmito slovy:<br />
Integrovaná žá nrová typologie je obor založený na srovná vacím studiu<br />
literá rních žá nrů věcné a krá sné literatury. Jeho smyslem je pozná vá ní druhové<br />
existence textu na všech úrovních od jazykové přes literá rní po tematickou.<br />
Mezi subdisciplínami nového oboru se objevuje například obecná genologie,<br />
obecná komparatistika, diachronní a synchronní genologie, ale také<br />
mezní disciplíny, elektronická média a metodologie integrované žá nrové typologie.<br />
Protipólem úvah o novém oboru jsou u Pospíš ila pohledy do minulosti,<br />
což manifestují i dva kniž ní tituly: „malý průvodce po českérecepci ruské<br />
prózy 70. a 80. let 20. století“nazvaný Spá lená křídla (1998) a soubor „skic a<br />
meditací k 200. vý ročí narození A. S. Puškina“s názvem Na výspě Evropy<br />
(1999), za niž v roce 2002 dostal Cenu Leopolda Vrly.<br />
Pojmenování těchto i několika dřívě jších děl ukazuje, ž e jejich autor má<br />
zálibu v obrazný ch titulech. Potvrzují to též názvy jeho studií a recenzí: Literatura<br />
v bouři, Labyrint prozření, Křeče literatury, Smrt rozumu, Most napjatý<br />
prostorem a časem. Různémetafory - vedle termínů z jiný ch vědních<br />
oblastí (například podloží) - jsou přímo specifikem jeho stylu, který má jinak<br />
charakter ryze odborný .<br />
Vraťme se však ke knihám. Kromě vlastních publikací Pospíš il obohatil<br />
svůj obor mnoha hesly v rozličný ch slovnících: běží o Slovník slovanský ch<br />
spisovatelů (1984), Slovník světový ch literá rních děl (1988), Slovník epoch,<br />
směrů , skupin a manifestů (1993, spoluautor Jiří Pavelka) a zejména o Slovník<br />
ruský ch, ukrajinský ch a běloruský ch spisovatelů (2001), pro nějž napsal<br />
bezpočet hesel, podstatnou část obsáhléúvodní studie a zároveň celý slovník<br />
odborně redigoval. Nadto stál v čele autorský ch kolektivů u dalších dvou vý -<br />
znamný ch titulů, jimiž jsou Panorá ma ruské literatury (1995) a přehledová<br />
publikace Světové literatury 20. století v kostce (1999).<br />
Důlež itou slož ku jeho <strong>bibliografie</strong> tvoří rovněž texty sloužící potřebám<br />
vysokoškolský ch studentů či učitelů základních a středních škol. Náleží<br />
10