21.05.2014 Views

vý běrová bibliografie - Filozofická fakulta MU - Masarykova univerzita

vý běrová bibliografie - Filozofická fakulta MU - Masarykova univerzita

vý běrová bibliografie - Filozofická fakulta MU - Masarykova univerzita

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

VÝ BĚROVÁ BIBLIOGRAFIE<br />

PROF. PHDR. IVO POSPÍŠIL, DRSC.<br />

Fischera či ke Karlově univerzitě. Cennou součástí jejich knihy je překlad<br />

hovorů, kterés tímto slavný m vědcem vedl Peter Demetz.<br />

Na konci devadesátý ch let se Pospíš il opět soustředil na genologickou<br />

problematiku. Svědčí o tom učební text Ruský romá n (1998), zachycující<br />

utváření tohoto žánru do konce 19. století, a obsáhlý spis nazvaný Genologie<br />

a proměny literatury (1998); oba tyto svazky mají do značnémíry syntetický<br />

charakter. Jejich autor se současně podílel na formování nového oboru pojmenovaného<br />

integrovaná žánrová typologie (viz publikace Integrovaná žá -<br />

nrová typologie, 1999). Ve stati Nová literá rní věda a studium literatury pro<br />

děti (Ladění 3/1998) ho definoval těmito slovy:<br />

Integrovaná žá nrová typologie je obor založený na srovná vacím studiu<br />

literá rních žá nrů věcné a krá sné literatury. Jeho smyslem je pozná vá ní druhové<br />

existence textu na všech úrovních od jazykové přes literá rní po tematickou.<br />

Mezi subdisciplínami nového oboru se objevuje například obecná genologie,<br />

obecná komparatistika, diachronní a synchronní genologie, ale také<br />

mezní disciplíny, elektronická média a metodologie integrované žá nrové typologie.<br />

Protipólem úvah o novém oboru jsou u Pospíš ila pohledy do minulosti,<br />

což manifestují i dva kniž ní tituly: „malý průvodce po českérecepci ruské<br />

prózy 70. a 80. let 20. století“nazvaný Spá lená křídla (1998) a soubor „skic a<br />

meditací k 200. vý ročí narození A. S. Puškina“s názvem Na výspě Evropy<br />

(1999), za niž v roce 2002 dostal Cenu Leopolda Vrly.<br />

Pojmenování těchto i několika dřívě jších děl ukazuje, ž e jejich autor má<br />

zálibu v obrazný ch titulech. Potvrzují to též názvy jeho studií a recenzí: Literatura<br />

v bouři, Labyrint prozření, Křeče literatury, Smrt rozumu, Most napjatý<br />

prostorem a časem. Různémetafory - vedle termínů z jiný ch vědních<br />

oblastí (například podloží) - jsou přímo specifikem jeho stylu, který má jinak<br />

charakter ryze odborný .<br />

Vraťme se však ke knihám. Kromě vlastních publikací Pospíš il obohatil<br />

svůj obor mnoha hesly v rozličný ch slovnících: běží o Slovník slovanský ch<br />

spisovatelů (1984), Slovník světový ch literá rních děl (1988), Slovník epoch,<br />

směrů , skupin a manifestů (1993, spoluautor Jiří Pavelka) a zejména o Slovník<br />

ruský ch, ukrajinský ch a běloruský ch spisovatelů (2001), pro nějž napsal<br />

bezpočet hesel, podstatnou část obsáhléúvodní studie a zároveň celý slovník<br />

odborně redigoval. Nadto stál v čele autorský ch kolektivů u dalších dvou vý -<br />

znamný ch titulů, jimiž jsou Panorá ma ruské literatury (1995) a přehledová<br />

publikace Světové literatury 20. století v kostce (1999).<br />

Důlež itou slož ku jeho <strong>bibliografie</strong> tvoří rovněž texty sloužící potřebám<br />

vysokoškolský ch studentů či učitelů základních a středních škol. Náleží<br />

10

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!