vý běrová bibliografie - Filozofická fakulta MU - Masarykova univerzita

VÝ BĚROVÁ BIBLIOGRAFIE
PROF. PHDR. IVO POSPÍŠIL, DRSC.
nom v rámci Masarykovy univerzity a dalších našich institucí, ný brž i v zahraničí.
Lze uvést značný počet jeho stáží a přednáš ek na konferencích či
univerzitách v Kodani, Odense, Londý ně, Cambridgi, Bristolu, Lundu, Vídni,
Magdeburgu, Drážďanech a Marburgu, ale i ve Varšavě, Lublinu, Wroclavi,
Lodž i, Lublani, Záhřebu, Plovdivu a jinde.
Rozpětí publikační činnosti tohoto renomovaného slavisty je velmi široké.
Patří do něj recenze, stati a studie, avšak i rozhovory s významný mi
osobnostmi a esejisticképrojevy, dále rozličnéučební texty a odbornéknihy,
a to jak vlastní, tak i kolektivní (zejména různéslovníkovépráce). Pominout
nelze ani doslovy, překlady či editorskou a lektorskou aktivitu.
V prvních letech svévědeckéa kritickédráhy Pospíš il intenzivně spolupracoval
s denním tiskem, především s brněnskou Rovností (v publikaci 100
let literatury v Rovnosti, vydanéroku 1985, je u jeho jména zaregistrováno
139 polož ek). Později přispíval i do jiný ch deníků, například do Brněnského
večerníku, Lidovédemokracie nebo Práva, hlavně ovšem publikoval v mnoha
časopisech.
Jejich vý čet je opravdu dlouhý . Jsou mezi nimi česká a slovenská odborná
periodika (Čs. rusistika, Slavia, Ruský jazyk, Světová literatura, Estetika,
Svět literatury, Č eská literatura, Slovenská literatúra, Romboid, Slovenské
pohĺady), kulturní a literární tý deníky (Tvorba, Kmen, Tvar), časopisy spjaté
s Masarykovou univerzitou (Universitas, Univerzitní noviny, Opera Slavica,
Etika) či s Brnem (Věda a ž ivot, ROK, příloha měsíčníku KAM, HOST).
K těmto periodikům je mož no přiřadit publikace sborníkovéraž by: brněnské
univerzitní sborníky (SPFFBU, Slavica Litteraria), jakož i sborníky dalších
našich a zahraničních institucí nebo soubory referátů z různý ch konferencí.
Nicméně u kaž dého badatele bý vají nejvíce na očích jeho knihy. Pospíš il
debutoval svou kandidátskou disertací nazvanou Ruská romá nová kronika
(1983): v tomto „příspěvku k historii a teorii žánru“se ve třech blocích zaměřil
na vymezení sledovaného útvaru, na jeho prameny a souvislosti a vposled
charakterizoval jeho poetiku. V roce 1986 na svou prvotinu navázal monografií
Labyrint kroniky. V jejím úvodu zdůvodnil, proč románovou kroniku
učinil předmětem svého vý zkumu:
Kronika patří k nejstarším způ sobů m zobrazová ní, k archaický m tvarů m,
které jsou zachyceny v nejstarších dochovaný ch textech. Současně se s ní
však setká vá me i v nejnovější literá rní produkci. Kde se vzala ona setrvačnost,
ono úporné lpění na prastarý ch postupech v proudu společenský ch i
umělecký ch zvratů ? Kronika ve svý ch jednotlivý ch historický ch podobá ch tak
mů že jako objekt zkoumá ní představovat neuralgický bod ve vztahu tvů rce
k ustá lenému systému žá nrů . Kronika se mění, ale současně lpí na svém. Oživují
ji jiné literá rní žá nry, ale také vědy a filozofie, v tlaku literá rního prou-
8