Strany 33–48 - Plzeňský Rozhled

Fejeton Fejeton Fejeton Fejeton Fejeton Fejeton
Proč se mi v poslední době stále
častěji vkrádá do snů scéna ze
Zeyerovy pohádky Radúz a Mahulena?!
Obyčejný dřevorubec na dotaz
kralevice, jak může vyžít ze tří
vydělaných grošů, udiveně odpoví:
„Ze tří? Já žiju z jednoho! Druhý
vracím svému otci, který do mé
výchovy před léty investoval, třetí
pak půjčuji synkovi, který mi ho jednou,
až zestárnu, bude splácet.“
Celkem jednoduchá a logická ekonomická
úvaha.
Jó, v pohádkách?! Tam bývalo
hej!! Pokladnice byla sice stále
prázdná, nebo rádci všemožně
kradli, ale protože nebylo, kde
si půjčit, kradlo se pouze to, co
v pokladně bylo. Dnes je situace jiná.
Stále ještě máme, kde si půjčovat,
a ekonomové vypočítávají, že
deficit by v naší zemi nemusel být
žádný – pokud by se nekradlo! Protože
si však o této variantě můžeme
nechat pouze zdát, musíme celou
záležitost řešit jinak. Někde je
nutné ušetřit. No jo, ale kde?!
Snižovat platy lidem u koryta by
bylo příliš okaté – vždy se jim nedávno
přidávalo. Dělník ve fabrice
– ten by mohl jít do stávky, úředníci
– ti by mohli provalit, jak se u nás
„šetří – nešetří“. Jediný, kdo se
ozvat nemůže…?!? No přece – důchodce.
Hrrrr na ně, zařvou potomci
husitů a konají:
Důchodcův zlý sen
Tak – jak bychom to udělali třeba…
třeba… s výkupem sluneční
energie. Jsme u koryta, máme tedy
peníze – můžeme je investovat do
solárních panelů! A abychom vydělávali
co nejdříve, budeme si za kilowatthodinu
počítat nehorázné sumy.
Kdo je zaplatí?! No, to je jednoduché:
přece ti ostatní, co na náklady
na jejich výstavbu nemají?!
Přátelé, znáte jediného normálního
důchodce, který při dvacetileté
návratnosti investice bude stavět
solární panely?! Copak by se plusových
čísel vůbec dožil? Takže
on bude stoprocentně tím, co
dnešní zbohatlíky bude vysokou
cenou placenou za elektřinu pouze
podporovat.
A chce-li vrchnost ještě více
ušetřit (přidala si přece na platu),
zvedne daně a slíbený růst životních
nákladů, který činí přes 450
korun, bude na důchodech valorizovat
jen o 137 Kč.
A těm seniorům, kterým se dýchá
volněji, protože si ještě navíc dovolí
přivydělávat, sebereme odečitatelnou
daňovou položku, která dosud
byla nediskriminačně poskytována
každému, a přinutíme tak důchodce
přispět na daně z peněženky ročně
o takřka 25 tisíc korun více, než zaplatí
každý „normální“ člověk.
Dříve, než jsem stačil vypočítávat
další ekonomická znevýhodnění,
mě přemohl jeden z mála fenoménů,
který mi ještě zatím nikdo nezdanil
– spánek. S ním ale přišel
děsivý sen:
Namísto dřevorubce kráčí lesem
důchodce a potká vysokého vládního
funkcionáře, kterého – ač neznal
– kdysi také volil. I stařík ho
osloví: „Synku, máš tři hromádky
grošů. Z jedné žijte, druhou půjčuj
mladým na vzdělání a tu třetí koukej
vrátit nám, důchodcům.“
Mocný pán se jenom otočí a laskavě
praví: „To nejde, dědečku.
Z těch tří hromádek ani nevyžijeme.
Jednu rozkrade koalice, druhou
opozice, a z toho, co zbyde, musíme
zavřít hubu všem křiklounům. Takže
se nediv, že žijeme na dluh!“
„Ale my jsme si přece pětačtyřicet
let poctivě platili daně!!“ argumentuje
rázně stařík.
Papalášovi zasvítí v očích: „Říkáš
čtyřicet pět let?? No jo, tak ty jsi pomáhal
svojí prací komunistickému
režimu, a dneska bys´ ještě za to
chtěl zaplatit?!“
„Smilování, pane,“ vrhne se důchodce
na kolena, „přece mě za to,
že jsem tehdy živil rodinu, nezavřeš!!“
„Zavřít tě?“, pohrdlivě zvolá finanční
expert, „to bych si moc nepomohl.
Všichni dostanete trest smrti a já
mám po starosti s vyplácením
vašich důchodů!“ Jan Zajíc
Čeňkova Pila si ke stovce nadělila rekord
Výjimečně dobrý rok mají za sebou
obě malé vodní elektrárny na řece
Vydře. Čeňkova Pila završila stý
rok své existence rekordem, který tvoří
téměř dvojnásobek její původní
plánované roční výroby. Vydra se
k sedmdesáti letům od dokončení své
akumulační nádrže musela spokojit
s bronzovým oceněním, dosáhla „jen“
třetího nejlepšího výsledku. Příznivá
čísla jsou výsledkem kvalitní odborné
péče o strojní vybavení a přívod vody
do obou technických památek.
Čeňkova Pila začala fungovat
v roce 1912 s tím, že bude vyrábět
380 MWh ročně. V roce 2012 ale dodala
do sítě 755 000 kWh, přestože
v ní dodnes slouží původní technika.
„Je to lepším řízením, ale především
tím, že od roku 2000 vlastníme
i Vchynicko-tetovský kanál, který jsme
důkladně opravili a díky moderní technice
ho můžeme i celoročně udržovat
v dobré kondici,“ uvedl vedoucí obou
elektráren Skupiny ČEZ Jiří Kysilka.
Plzeňský rozhled 3/2013
V roce 1942 byla i prací francouzských
válečných zajatců dokončena
elektrárna Vydra, která je dodnes
ojedinělým technickým dílem. Dala
nový život kanálu, který už nebyl třeba
pro plavení dříví. Fungovala v neobvyklém
– akumulačním režimu,
kdy střádala ve speciálně vyhloubené
nádrži vodu tak, aby mohla
maximum vyrábět v době energetické
špičky.
„Právě díky spuštění Vydry se
skokově zlepšila výroba její starší
sestry. Voda, která do té doby vytékala
z kanálu do Křemelné, najednou
může natékat do náhonu Čeňkovy
Pily. Je to těch 1,4 kubíku, které zejména
v zimě často chyběly. Elektrárna
se kvůli tomu často odstavovala,“
dodal Kysilka.
Dosud měly obě elektrárny
nejlepší výroby v povodňovém
roce 2002, Čeňkova
Pila tehdy dodala do sítě
719 MWh a Vydra 35 000
MWh (letos 33 000 MWh).
Třetí šumavská elektárna
u Černého jezera oslaví letos
85 let od zahájení své
výstavby, zda to opět skončí
rekordem, není známo. Naopak
u tří elektráren na Mži, které
„Elektrárenský svaz severopošumavských
okresů“ získal před 80 lety,
je jasné, že se výrobní rekord konat
nebude. Hammerwerk, Florianna
ani Spodní dolní dvůr už nejsou
v provozu.
Aktuální internetové noviny na www.plzenskyrozhled.cz
35