Thayensia supplementum I. - NÃ¡rodnÃ park PodyjÃ

© Vratislav Drlík†, Vít Grulich, Julius Klejdus, Lea Maňáková, Antonín Reiter, Správa Národního 

parku Po dyjí a Jihomoravské muzeum ve Znojmě. 

2

THAYENSIA (ZNOJMO) 2005, Suppl. I: 3–6. ISSN 1212-3560 

VRATISLAV DRLÍK – UČITEL, 

PŘÍRODOVĚDEC A SPOLUZAKLADATEL 

JIHOMORAVSKÉHO MU ZEA VE ZNOJMĚ 

Julius K l e j d u s 1 , Lea M a ň á k o v á 2 

1 

Branišovice 110, 671 77 

2 

Pod mlýnem 3, 785 01 Šternberk 

Vratislav Drlík se narodil 17. září 1886 ve venkovské rodině v Hrabové na Zá břež sku. 

Už jako chlapec byl velmi nadaný a prakticky od malička miloval přírodu. Jeho rodiče 

mu však mohli dopřát jen studium na střední škole, a tak po maturitě na gymnáziu a dopl 

ňo va cí maturitě na učitelském ústavu v Brně nastoupil dráhu učitelskou. Učil na více 

místech a od roku 1913 působil jako řídící učitel ve Skaličce. 

Hned po vypuknutí první světové války však odešel na frontu. Z ruského zajetí se 

potom jako jeden z prvních přihlásil do československých legií. Protože dobře ovládal 

ruštinu i další jazyky, stal se velitelem kanceláří růz ných dělostřeleckých útvarů a s 1 dělo 

stře lec kým plukem cestoval přes Sibiř do 

Vla di vos to ku. V Irkutsku se však v roce 1919 

spolu s dalšími so ci a lis tic ky orientovanými 

legionáři dostal do známého konfliktu čes koslo 

ven ských legií, kte rý skončil in ter no vá ním 

vůdců vzpou ry. 

Po strastiplné cestě kolem světa (z Vla divos 

to ku přes USA) se domů vrá til až v dubnu 

1920. Několik měsíců učil v rodné Hrabové, 

ale už od září 1920 byl pověřen řízením nově 

za lo že né menšinové jednotřídky ve Vi ký řovi 

cích u Šum per ka. Jako učitel i menšinový 

ve řej ný a osvě to vý pra cov ník si zde počínal 

velmi zdatně a v srpnu 1921 byl povolán 

k řízení šumperského českého národního 

školství. 

Ve své mimoškolní veřejné činnosti pro 

čes kou menšinu v Šumperku se Vratislav 

Drlík sou stře dil zejména na pomoc při řešení 

hos po dář ských a sociálních otázek českých 

no vou sed lí ků, úředníků, živnostníků i děl- 

3

Učitel Vratislav Drlík ve své třídě (Znojmo-Louka, 30. léta 20. století). 

Vratislav Drlík provází prezidenta Dr. Edvarda Beneše při návštěvě znojemské rotundy 13. 6. 1947. 

4

níků, věru ne ví ta ných mezi šumperskými ně mec ký mi měšťáky. Jako člen městského 

a okresního za stu pi tel stva v Šumperku vystupoval v tomto směru vždy neobyčejně 

odvážně a úspěšně. 

Velmi významná byla i jeho publicistická činnost. Do denního tisku, zejména regi 

o nál ní ho časopisu Kraj, který sám řídil, napsal desítky a stovky aktuálních článků 

a zpráv. Ob sáh lej ší stati, většinou materiálově cenné a dodnes užitečné demografické 

a sociologické sondy do ekonomické a národnostní problematiky severní Moravy, 

publikoval v olo mouc kém orgánu Národní jednoty Stráž Moravy. 

Jednoznačně pokroková orientace jeho veřejné práce v Šumperku však vedla časem 

ke sporům s představiteli školské administrativy i s vedením Národní jednoty, které 

nakonec řešil odchodem ze Šumperka. V září 1933 přijal ředitelské místo na obecné 

škole ve Zno jmě-Louce. 

Pro Šumperk byl ale jeho odchod ztrátou. Dodatečně si to tehdy uvědomili i jeho 

po li tič tí odpůrci. Také olomoucké ústředí Národních jednot velmi lituje jeho odchodu 

a pro je vu je mu ústy dr. Richarda Fischera a Adolfa Kubise uznání jeho „národního 

díla na severní Moravě a za dlouholetou soustavnou spolupráci v ústředním výboru, 

v okrsku Národní jed no ty pro Šumpersko a severním sboru Národní jednoty vřelé díky 

a vděčnou oddanost“. 

I ve Znojmě je Vratislav Drlík záhy v popředí na poli kulturní, politické i osvětové 

čin nos ti. Nejaktivněji se uplatňoval v Dělnické akademii jako její předseda a ve znojemské 

odbočce Svazu přátel SSSR, kterou v roce 1935 sám založil. 

Při mobilizaci v září 1938 nastoupil dobrovolně vojenskou službu v Košicích. Po 

mni chov ském diktátu evakuoval se svou rodinou ze Znojma do Vrahovic u Prostějova 

a teprve v prosinci 1938 dostal místo ředitele školy v Brně, ale už po roce byl jako 

bývalý pří sluš ník československých legií zproštěn školní služby a přidělen pracovním 

úřadem do to vár ny Svět v Židenicích. Tam pokračoval s kolektivem odbojových 

pracovníků ještě in ten ziv ně ji v tom, co započal na Znojemsku: opatřoval finanční 

výpomoc rodinám postiženým německými okupanty. Činnost skupiny však byla vyzrazena 

a došlo k jejímu pozatýkání. 23. února 1943 byl Vratislav Drlík i s dalšími 

členy skupiny odvezen gestapem přímo z továrny a internován „Pod kaštany“ a po 

dvou dnech převezen do Kounicových kolejí. Na pobyt v nich a „výslechy“ si odnesl 

trvalou památku v podobě vyražených zubů a hluboké rány na zádech. Koncem června 

byl dopraven k oberlandesgerichtu ve Vratislavi (tehdejší Breslau), kde pro vítězství 

říše v očekávání soudu a rozsudku dral v samovazbě peří a lepil sáčky. Jen obrovskou 

náhodou, zásluhou tlumočníkovy odvahy, ušel trestu smr ti, aby po odsouzení ke 

čtyřem letům koncentračního tábora nastoupil na tvrdou cestu na cis tic ké ho trestance 

ve slévárně v Breslau-Schönau a poté v Meineckově továrně v Breslau-Car lowitz. 

S blížící se frontou byli vězni postupně přemístěni do Waldheimu, poté do Radobýlu, 

pak k opevňovacím pracím do Drážďan a po jejich vybombardování do Pirny, kde je 

za čát kem května 1945 potkalo osvobození. 

Již 15. května 1945 se vrátil do Znojma a znovu se pouští do práce. Byl však nesmírně 

oslabený útrapami, podvýživou i nemocí. O svých „zážitcích“ z koncentračního tábora 

do kon ce odmítl vyprávět i doma své rodině. Jen co se trochu zotavil z těžkých útrap 

na cis tic kých kriminálů, nastoupil podle výzvy československé vlády na předokupační 

působiště ve Znojmě. S elánem jemu vlastním se nadšeně pustil do nových úkolů, spojených 

s oživením českého života ve Znojmě a s dosídlením regionu. Jako pokrokový 

5

učitel a osvědčený veřejný pracovník byl povolán do lidosprávy znojemského národního 

výboru, kde mu bylo svěřeno řízení zemědělského referátu. 

Uprostřed pilné práce odchází Vratislav Drlík v únoru 1947 do důchodu. I když byl 

zdravotně poznamenán vězeními a válkou, neodešel z veřejného života. S maximální 

hou žev na tos tí soustředil svůj zájem zejména na obnovu zpustošeného znojemského 

muzea. Ve spolupráci s kolektivem muzejní rady shromáždil rozebrané muzejní sbírky. 

Po jejich reinstalaci bylo pod Drlíkovým vedením „Jihomoravské muzeum krá lovského 

města Znojma“ předáno opět veřejnosti a jeho kulturní činnost obnovena v takovém 

rozsahu a hloubce, že se záhy stalo nosným článkem kulturního dění celého regionu. 

Prá vem se mu dostalo za jeho záslužnou a obětavou práci mnoha poct a veřejných 

uznání, od čestného uznání ministerstva kultury ČSR a vyhlášení muzea za „vzorně 

průkopnickou in sti tu ci“ až po jeho jmenování doživotním čestným ředitelem ústavu 

(13. 6. 1947). 

Pro obnovenou edici knižních tisků znojemského muzea připravil Vratislav Drlík 

5 svaz ků výročních zpráv o muzejní činnosti za rok 1947 až 1950 a napsal i monumentální 

práci o historii „70 let musea královského města Znojma“, velmi příznivě přijatou 

veřejností i muzejními kruhy. 

Oproštěn školských povinností se začal věnovat také své stálé lásce, přírodě. Protože 

znal velmi dobře přírodní poměry Znojemska, všechno své úsilí začal věnovat 

především jeho flóře. Po léta sbíral, třídil a zpracovával svůj herbář (cca 1400 položek), 

který nazval „Květena Znojemska“ a jehož obsah se posléze rozhodl připravit pod stejným 

titulem ke knižnímu vydání. Více než 300 stran tohoto rukopisu, koncipovaných 

s přihlédnutím k ekologickým podmínkám celé sledované oblasti, bylo dokladem jeho 

velkých od bor ných znalostí. Nakonec se vydání obsáhlé knihy přes úspěšnou subskripci 

shodou okol nos tí neuskutečnilo (údajně pro nedostatečný příděl papíru, jak vyplývá 

z textu dopisu od Krajského nakladatelství v Brně, Kobližná 4, ze dne 8. 2. 1957, který 

byl zaslán Fran tiš ce Drlíkové, manželce Vratislava Drlíka). Obdobný osud postihl i připravovanou 

a veřejně ohlášenou bro žur ku o „Našich léčebných a jedovatých bylinách“ 

též sou stře dě nou na úze mí znojemského okre su. 

Pro práci v terénu podchytil mimořádný zájem dospělejší mládeže. Výsledky vědecké 

práce popularizoval nejen názornými výstavami z oboru botaniky, geologie a mineralogie, 

ale i tématickými přednáškami. 

Nadměrné zatížení a jeho charakteristická pracovní posedlost, okupační martyrium 

a nejednou i lidské nepochopení, osočování a zášť ho nakonec doslova uštvaly. Prvního 

břez na roku 1955 zdolal těžký infarkt všechna jeho další předsevzetí a plány a Vratislav 

Drlík náhle zemřel. 

Jak na Šumpersku ve 20. a na počátku 30. let, tak i na Znojemsku ve 30. letech minulého 

století a po válce si Vratislav Drlík plným právem získal velkou a trvalou autoritu jako 

pokrokový učitel, obětavý vlastenec, velmi schopný organizátor veřejného a kulturního 

života a později i jako skvělý vědecký a muzejní pracovník. Jeho bohatý a často až drama 

tic ký život byl životem skromného a velmi ušlechtilého člověka s upřímným vztahem 

k druhým lidem a ke svému okolí. Mimořádná celoživotní práce Vratislava Drlíka je 

ukáz ko vým příkladem vzácné osobní obětavosti, nezměrné píle, nadšení a umu. 

Podle literární podkladů a ústních či písemných sdělení rodinných příslušníků Vratislava Drlíka 

sestavili vnuk a pravnučka. 

6

THAYENSIA (ZNOJMO) 2005, Suppl. I: 7–292. ISSN 1212-3560 

KVĚTENA ZNOJEMSKA 1950–1954 

FLORA OF THE ZNOJMO REGION, 1950–1954 

Vratislav D r l í k †, Vít G r u l i c h 1 , Antonín R e i t e r 2 

1 

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy uni ver si ty, Kotlářská 2, Brno, 

e-mail: gru lich@sci.muni.cz 

2 

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo, e-mail: reiter@znojmuz.cz 

Abstract: Flora of the Znojmo region was written by the first of the authors and was not published either 

at the time of its origin or at any later time. It describes the historical distribution of almost 1500 taxons of 

vascular plants, and it is the only comprehensive source of information on the flora of the region between 

the end of the 19 th century (OBORNY 1879, 1883–1886) or the beginning of the 20 th century (HIMMELBAUR 

& STUMME 1923) and the period of intense botanical studies at the end of the 20 th century (GRULICH 1997). 

At present the manuscript has been supplemented by references to revised herbarium items, commented 

and evaluated. The most important merit of the work is in records of the flora of plant communities either 

vanished or heavily suppressed by changes in the land use during the second half of the 20 th century (salt 

marshes, waterlogged meadows, extensively used fields and pastures). It contains the last (or some of the 

last) dated reports on the occurrence of several plant species in the Czech Republic (Camelina sativa, 

Ceratocephala testiculata, Lolium remotum, Lolium temulentum, Scandix pecten-veneris) or in Moravia 

(Myosotis discolor, Ornithogallum umbellatum, Turgenia latifolia). Many plant species, do cu men ted by 

Drlík, have not been confirmed as occurring in the Znojmo region at present. 

Keywords: flora, historical herbarium, South-Moravian Museum, south-western Moravia, Czech Republic 

ÚVOD 

Snad by se mohlo zdát, že vydání Drlíkova rukopisu o květeně Znojemska po 50 letech 

od dokončení postrádá smysl. Za to půlstoletí se krajina velmi podstatně změnila – byly 

roz vrá ce ny majetkové vztahy v zemědělství, po vzniku státních statků a družstev začaly 

ohrom né nevratné změny v přírodním prostředí. Drlíkova práce má přesto i po tolika 

letech značnou hodnotu. Je především důležitým dokumentem o rozšíření stovek druhů 

rostlin v regionu, k nimž shromáždil bohatou dokumentaci. Unikátní je zejména skutečnost, 

že souběžně s rukopisem zůstaly ve sbírkách znojemského muzea zachovány jeho 

herbářové doklady. Právě srovnání údajů v rukopise s dokladovým sbírkovým materiálem 

dovoluje posoudit úroveň Drlíkova bádání a kriticky interpretovat jeho záznamy. 

7

METODICKÉ POZNÁMKY 

Vratislav Drlík zpracoval Květenu Znojemska v letech 1950–1953. Jeho rukopis nebyl 

ve své době vydán (KLEJDUS, MAŇÁKOVÁ 2005) a strojopisné kopie připravené k vydání 

byly v průběhu let ztraceny (Klejdus úst. sdělení). Proto bylo jako podklad pro nynější 

vydání díla nutno využít rukopisný autorův materiál. Konkrétně se jedná o 9 strojopisných 

stran úvodního textu a 297 stran rukopisu psaného tužkou a doplněného barevnými 

vpisky (viz obr. 1 a 2). Ani tento rukopis není bohužel úplný, k dispozici jsou číslované 

stránky 3–299, první dvě strany se najít nepodařilo. Také na několika místech uvnitř 

rukopisu jsou nedokončené pasáže, které byly patrně doplněny až v pozdějších (ztracených) 

verzích díla. Tato místa jsou v kapitole Systematický přehled nálezů komentována 

poznámkou. Původní Drlíkův text tedy představuje kapitola „Květena Znojemska 

– původ a charakteristika“ a větší část kapitoly „Systematický přehled nálezů“, ostatní 

oddíly práce byly doplněny sou čas ný mi spoluautory. 

Přepisování rukopisu do digitální podoby přineslo s sebou určité potíže a rukopis 

bylo nutno v některých detailech upravit. Především se jedná o řadu zkratek, které se 

v rukopisu vyskytují. Jednotlivé druhy jsou v rukopise číslovány, toto číslování zůstalo 

zachováno. Druhy, jež číslovány nejsou, považoval Drlík patrně v regionu za sporné, 

případně vy mi ze lé, jak vyplývá z poznámek v textu. Číslovány nejsou také nižší taxony 

(poddruhy), resp. číslován je vždy jen první z nich u každého druhu. U čísla druhu se 

v některých případech vyskytují symboly. Prvním je hvězdička (*), kterou jsou označeny 

taxony Drlíkem ne na le ze né či nedokladované – toto označení zůstalo zachováno. 

Druhým symbolem je troj ú hel ník – ten označuje taxony nepůvodní, ať už pěstované nebo 

zavlečené či zplanělé – tento symbol byl nahrazen velkým písmenem N před číslem 

či jménem taxonu. Třetím sym bo lem použitým před jménem taxonu je X označující 

hybridy (zůstalo zachováno). Dále se v komentáři ke každému druhu objevuje symbol 

S nebo P. Jedná se zřejmě o přiřazení taxonu k středoevropským (S) či panonským (P) 

druhům, některé druhy jsou řazeny k oběma kategoriím (vyskytuje se jak zápis SP tak 

PS). Také v tomto případě zůstaly symboly u druhů ponechány tak, jak jsou použity 

v rukopise. Tyto symboly u části druhů chybí, jedná se zejména o pěstované, zplanělé 

či zavlečené taxony, ale i o některé druhy autochtonní. V části rukopisu bylo místo 

písmena S používáno M, některé z těchto případů opravil již Drlík červenou pastelkou, 

ostatní byly upraveny (sjednoceny) při přepisu. U většiny druhů se vyskytuje také římská 

číslice, případně interval, označující patrně dobu kvetení – též bylo ponecháno. V první 

polovině rukopisu se vyskytují u jednotlivých druhů také pís men né zkratky K, C, Ea, 

Es, E, které se zřejmě vztahují k areálové charakteristice stře do ev rop ských prvků (viz 

3. odstavec v kapitole „Květena Znojemska – původ a charakteristika“). Tyto zkratky 

byly často již Drlíkem přepisovány či přeškrtány, takže je nelze spolehlivě přečíst. Navíc 

nejsou zastoupeny v celém rukopisu, proto se domníváme že sám Drlík od jejich použití 

upustil a nebyly tedy přepsány ani u těch druhů, kde je přečíst lze. 

Formou zkratek jsou v rukopise citovány také literární prameny. Pro přehlednost 

byly při přepisu sjednoceny a to na celé jméno prvního autora dané publikace, to je 

navíc vy sa ze no kapitálkami, jak je u citací obvyklé. V rukopise se vyskytují nejčastěji 

 

Obr. 1. Původní vzhled rukopisu Květeny Znojemska 

Fig. 1. The original manuscript of the “Květena Znojemska” 

8

odkazy na Obornyho, buď takto celým jménem, nebo jako Ob. – v přepise vždy jako 

OBORNY, ana lo gic ky Dostál, Dost. = DOSTÁL, Himmelbaur, Himmelb., Himmel., Him. 

= HIMMELBAUR, Laus = LAUS, další jen ojediněle – Podp. = PODPĚRA, Pol. = POLÍVKA. 

V přepise přehledu druhů nejsou doplněny plné citace, neboť u Obornyho není jisté, 

o které dílo se v jednotlivých případech jedná, u ostatních by plné citace se spoluautory 

a letopočty ne ú měr ně prodlužovaly text a místy by se obtížně včleňovaly do Drlíkových 

větných kon struk cí. Plné znění citací je následující: OBORNY = OBORNY (1879 

nebo 1883–1886), DOSTÁL = DOSTÁL et al. (1948–1950), HIMMELBAUR = HIMMELBAUR, 

STUMME (1923), LAUS = LAUS (1908), PODPĚRA = PODPĚRA (1926–1930) a POLÍVKA = 

POLÍVKA et al. (1928). V rukopise jsou též odkazy na údaje Františka Švestky, patrně 

se jedná o ústní informace. 

Další zkratky použité v rukopise by byly bezpochyby v tiskovém vydání upraveny 

(do pl ně ny) i samotným Drlíkem, proto jsou v přepisu též doplněny (resp. plně vypsány). 

Jedná se o opakující se rodová jména (v rukopise zkrácena na první písmeno 

a tečku), dále o často opakované lokality, např. žel. – doplněno na železniční, úd. na 

údolí, i j. na i jinde, Kraví h. = Kraví hora, Traus. mlýn = Trausnický mlýn, Kateř. 

dvůr = Kateřinský dvůr atd. Podobně byla v přepisu sjednocena Drlíkem nejednotně 

používaná slova Cornštejn a Corn štýn na frekventovaněji použité Cornštýn, Oborny 

a Oborný na Oborny. Vynechány byly také zjevné chyby, např. dvakrát zapsaná jedna 

lokalita ve výčtu a podobně. 

V rukopise je užita nomenklatura odpovídající Dostálově květeně (DOSTÁL et al. 

1948–1950), někdy se však v detailech odlišuje. Pro snazší orientaci v synonymice 

a vztazích mezi Drlíkem užívanými a recentně platnými jmény taxonů byla doplněna 

současná jména všude tam, kde se od Drlíkova pojetí odlišují. Současná nomenklatura 

je dle Klíče (KUBÁT et al. 2002), jména jsou uvedena na druhé řádce pod původním 

Drlíkovým jménem taxonu, menším a odlišným fontem. Pro snazší nalezení jednotlivých 

druhů v textu je na konci práce připojen rejstřík obsahující bez rozlišení všechny 

použité druhové kombinace, jak původní, tak i recentní. 

K Drlíkově práci se váže též herbář uložený v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. 

V ru ko pi se není herbář přímo zmiňován. Zda byl odkaz na herbář včleněn do ztracených 

stro jo pis ných kopií, s jistotou nevíme. Je ale zřejmé, že pro potřeby současného vydání 

Dr lí ko va díla je srovnání rukopisu s existujícím dokladovým materiálem zcela zásadní. 

Navíc se u herbářových položek vesměs zachovaly originální složky a schedy a velkou 

většinu z nich je proto možno s naprostou jistotou vztáhnout k taxonům z textu tak, 

jak je Drlík původně určil. Proto byl odkaz na jednotlivé herbářové položky do textu 

vložen, opticky je opět odlišen menším písmem a odlišným fontem, než jsou vysazeny 

původní části rukopisu. Čísla před položkami odpovídají inventárním číslům ve sbírkovém 

fondu pracoviště bo ta ni ky Jihomoravského muzea. Celý Drlíkův herbář kriticky 

přehlédl Vít Grulich, pokud není u jednotlivých položek uveden žádný údaj o revizi 

znamená to, že o jejich determinaci nebyla pochybnost. U revidovaných položek je 

připojen výsledek revize a jméno spe ci a lis ty; většina revizí proběhla v roce 2004. Aby 

byla snadno dostupná informace o všech do kla do vých položkách ke každému druhu, 

 

Obr. 2. Původní vzhled rukopisu Květeny Znojemska 

Fig. 2. The original manuscript of the “Květena Znojemska” 

11

tedy i těch, které sám Drlík určil chybně a byly v rámci provedené revize přeurčeny, 

jsou k jednotlivým druhům přiřazeny i tyto položky. Od položek vztažených k danému 

taxonu Drlíkem se redeterminované doklady odlišují tím, že jsou ohraničeny lomítky 

a obsahují údaj o Drlíkově původní determinaci. 

Přestože údaje uvedené v rukopise končí rokem 1953, Drlík pokračoval ve sběru 

do kla do vé ho materiálu i v roce 1954. Je možné, že ve ztracených verzích rukopisu 

byly i tyto novější poznatky zahrnuty. V každém případě rozšiřují spektrum Drlíkem 

zjištěných dru hů jednak o některé exotické rostliny sebrané v zámeckých parcích, ale 

také o význačné a vzácné druhy autochtonní. Považovali jsme za vhodné včlenit také 

informaci o těchto po lož kách do textu, neboť významně doplňuje a uceluje Drlíkovo 

dílo. 

Posledním současným doplňkem do přehledu nálezů jsou poznámky k některým 

vzác ným, taxonomicky komplikovaným či jinak zajímavým druhům a skupinám. 

Vzhledem k počtu těchto poznámek se jeví přehlednější jejich umístění přímo k jednotlivým 

taxonům a ne do samostatného oddílu textu, od původního Drlíkova textu se 

stejně jako všechny ostatní recentní zásahy odlišují menším písmem a odlišným fontem. 

Při odkazech na re cent ní herbářové položky jsou použity zkraty kolekcí: BRNU 

= herbář katedry botaniky Masarykovy university Brno, MMI = herbář Regionálního 

muzea v Mikulově, MZ = herbář Jihomoravského muzea ve Znojmě, ROZ = herbář 

muzea v Roztokách u Prahy. 

PODĚKOVÁNÍ 

Editoři by na tomto místě rádi poděkovali všem dalším kolegům, bez jejichž přispění by nebylo 

možné úspěšné dokončení díla a zhodnocení rukopisu. Za pomoc při přepisování rukopisného originálu 

děkujeme Janě Táborské, za možnost využití historického herbáře děkujeme Jihomoravskému 

muzeu ve Znojmě, za pomoc při vyhledávání a zpracování údajů z herbářových položek děkujeme 

botaničkám muzea Radmile Šeniglové-Dvořákové a Lydii Bravencové. Za revizi herbářových položek 

patří naše poděkování Petru Bu re šo vi, Petru Dančákovi, Jiřímu Danihelkovi, Michalu Ducháčkovi, 

Františku Dvořákovi, Lubomíru Hrou do vi, Zdence Hroudové, Jaroslavu Koblížkovi, Olze Rotreklové, 

Jaroslavu Rydlovi, Vladimíru Řehořkovi, Radomíru Řepkovi, Karlu Sutorému, Otakaru Šídovi, 

Petru Šmardovi, Milanu Štechovi, Janu Štěpánkovi, Bohumilu Trávníčkovi a Jiřímu Zázvorkovi. Za 

technickou pomoc při pořizování obrázků děkujeme Ja ro sla vu Frecerovi, za technickou a finanční 

podporu Správě Národního parku Podyjí. Zvláštní poděkování pří slu ší panu MVDr. Juliu Klejdusovi, 

vnukovi Vratislava Drlíka, který v rodinném archivu uchoval originál rukopisu a jeho deponováním do 

jihomoravského muzea inicioval a umožnil jeho současné vydání. Přípravu studie k vydání částečně 

podpořil Výzkumný záměr MŠM 143100010. 

12

KVĚTENA ZNOJEMSKA – PŮVOD A CHARAKTERISTIKA 

Znojemsko je zajímavé po stránce floristické tím, že se na jeho území stýkají dvě 

květeny: panonská a středoevropská. 

Panonská květena, kterou jinak můžeme nazvat květenou stepní, pochází z jihoruských 

stepí u Černého moře a pronikla k nám trojí cestou: od jihu z území kol Středozemního 

moře, střední cestou podél Dunaje a přes uherskou nížinu a severní cestou 

podél Karpat. 

Středoevropská květena podle svého zeměpisného rozšíření patří buď ke kos mo po litům, 

rozšířeným po celé zeměkouli, druhům cirkumpolárním, vyskytujícím se na severní 

polokouli, druhům eurosibiřským, rozšířeným v Evropě a v Asii až po Altaj, euroasijským 

druhům, rozšířeným v Evropě a v Asii s jižní hranicí na Himalajích a konečně 

k evropským druhům, které nepřekračují Ural. Některé prvky středoevropské květeny 

patří k t. zv. „tep lo mil ným“, které jsou obyčejně průvodci květeny panonské. 

Podle rozšíření panonské a středoevropské květeny můžeme rozdělit Znojemsko na 

tři oblasti. První zabírá východní část okresu po čáru Hnánice, Znojmo, Horní Dunajovice. 

Geologickým podkladem této oblasti jsou třetihorní usazeniny a diluviální spraš. 

Prů měr ná roční teplota je 10° C, pršek málo (Znojmo 500 mm, Jaroslavice 475 mm). 

Většina území je kulturní půdou už od prehistorických dob, jak ukazují četné archeologické 

nálezy. Původní step byla zatlačena na místa, která pro nedostatek půdního krytu 

se nedají ob dě lá vat. Jsou to buď pastviska (Kraví hora u Znojma, Načeratický kopec, 

Kraví a Kamenná hora u Tasovic), nebo kamenité a skalnaté stráně podél Dyje a některých 

potoků (Hradiště, Zno j mo pod hradem, stráně na obou březích Dyje mezi vsí Dyjí 

a Tasovicemi, skalní stráně na Křepickém potoku u Horních Dunajovic), dále kamenité 

kopečky sem tam vystupující z panonské nížiny (na př. 223 u Krhovic, amfibolitový 

lom přímo u vesnice), vysoké meze v úvozech, u polí a vinic (Sedlešovice – Konice, 

Hodonice, Slup – Jaroslavice stráň nad Danížem), okraje cest a podobná místa. 

Na některých místech v této oblasti, a sice tam, kde byly odkryty původní usazeniny 

(jíly) moře, které v třetihorní době pokrývalo tuto část Znojemska, zachovala se t. 

zv. sla nis tá nebo slanomilná květena (halofyty). Taková slaniska jsou na př. u Šatova, 

Vrbovce, Načeratic, Jaroslavic, Stošíkovic, Oleksovic i jinde (obr. 3). 

V rostlinných společenstvech této oblasti převládá květena panonská a ji doprovázející 

květena teplomilná. Středoevropská květena v tomto území převládá ve 

společenstvech lužních hájů, bažinných luk a vod. Tato společenstvy tvoří tu ostrovy 

středoevropské kvě te ny mezi květenou panonskou. 

Z význačnějších jedinců panonské květeny rostou v I. oblasti: hlaváček plamenný, 

ro ho hla vec rovnorohý, pryskyřník illyrský, křez zední a tenkolistý, večernice smutná, 

kozinec bezlodyžný, zběhovec yva, čilimník položený, radyk prutnatý, hadí mordec 

šedý a milička chlupatá. 

Z květeny teplomilné: hlaváček jarní, lebeda růžová, lesklá a tatarská, travěnka pro dlouže 

ná, komonice zubatá, řepeň durkoman, topol bílý, křivatec nízký a rosička brvitá. 

Z květeny slanomilné: obligátní (rostoucí jen na slanisté půdě): sivěnka slatinná, hvězdni 

ce bažinná, smetanka malokvětá, ostřice žitná a ostřice ječmenovitá, z fakultativních 

(mohou růst i na půdách jiných): jetel jahodovitý, ledenec luštinatý, jitrocel slatinný, země 

žluč sličná, slanobýl obecný, skřípina přímořská a skřípinec Tabernaemontanův. 

Druhá, střední oblast, sahá k čáře Čížov, Šumná, Vranovská Ves a Jevišovice. 

Panonská květena je v této oblasti hojně rozšířena, ale středoevropská květena je tu 

13

mnohem více než v oblasti první. Obě květeny se tu hojně prolínají, bojujíce o svůj 

životní prostor. Proto můžeme toto území nazvat „bojištěm“ obou květen. Název tento 

jest však jen obrazný, poněvadž boj byl dávno skončen a obnovuje se pouze tam, kam 

zasáhne lidská ruka. Tak na př. vykácení lesů v Gránici ve středověku i v novější době 

mělo za následek obsazení ho lých strání květenou panonskou a teplomilnou. 

Ve druhé oblasti se rozkládají velké lesní komplexy, které jsou sídlem stře do ev ropských 

lesních společenstev. 

Podnebí území je o něco chladnější, pršek o něco více (Šumná 544 mm, Jevišovice 

516 mm). Geologickým podkladem jsou krystalické břidlice (ruly, svory a fylity). Část 

území lesem nepokrytá je většinou kulturním územím různé hodnoty. 

Panonská květena „bojové“ oblasti je zatlačena na jižní svahy kamenitých nebo skalna 

tých strání (Jevišovice, Střelice, Bojanovice, Černín, Vevčice, Mikulovice, Plaveč, 

Ol b ram kos tel, Mašovice, Únanov, Hluboké Mašůvky i jinde), na skaliska pnoucí se 

Obr. 3. Mapka slanisek na Znojemsku 

Fig. 3. Map showing salt marshes in the Znojmo region 

14

nad údo lí mi řek a potoků (Býčí skála, Šóbes, Nový Hrádek, Viničná u Čížova, všechna 

tato místa nad Dyjí, zříceniny Lapikusu nad Plenkovickým potokem, skalnaté útesy 

nad Jevišovkou u Je vi šo vic, Vevčic, Rudlic, Plavče a Výrovic). Panonská květena 

zabrala také v tomto území okraje středoevropských lesů (Purkrábka od Suchohrdel 

k Těšeticům, Tvořihrázský les podél Únanovského potoka i jinde). 

Středoevropská květena „bojového“ území zabírá velké lesní prostory (Mikulovický 

les, Purkrábku, Tvořihrázský les, lesy u Plavče, Hlubokých Mašůvek, Kravska, Bojanovic 

a Jevišovic), lesní louky, bažinatá a vlhká místa a vodní plochy. 

Význačnější druhy panonské květeny ve II. oblasti jsou: černucha rolní, rýt žlutý, 

višeň mahalebka, čilimník řezenský, medovník, čistec roční, barvínek menší, mařinka 

barvířská, ochmet evropský, hlaváč šedivý, hvězdnice zlatovláska, křivatec český, česnek 

žlutý, ko sa tec dvoubarevný a tomkovice jižní. 

Teplomilné květeny: sasanka hajní, hlaváček letní, oměj jedhoj, silenka ušnice, 

jetel jahodovitý, hrachor hliznatý, bolehlav blamatý, kakost krvavý, rozrazil klasnatý, 

podražec křovištní, pelyněk ladní, smil písečný, turan ostrý, pupava bezlodyžná, ostřice 

nízká, je žat ka kuří noha, sveřep bezbranný a vousatka. 

Třetí, nejmenší část okresu, zabírá nejzápadnější část a je oblastí středoevropské 

kvě te ny. Panonská květena pronikla na toto území jen podél Dyje a zabrala tu hlavně 

skalní útesy zvedající se nad řekou (Ledové sluje u Vranova, skaliska pod serpentinami 

silnice k Onšovu, hradní skála, Švýcarské údolí, několik skalnatých výběžků pod Zálesím, 

skalnatá šíje „Baba“ pod Bítovem, Cornštýn, dyjské stráně u Podhradí). Všechnu 

ostatní půdu zabírá květena středoevropská. Její doménou jsou tu hlavně lesy, které 

mají v některých místech ráz hor ských lesů i s některými příslušníky horské květeny, 

pak jsou to lesní i údolní louky, pas t vi ny, bažiny a vodní plochy. 

Tato oblast středoevropské květeny je pahorkatinou, ležící většinou nad 400 m nadmoř 

ské výšky. Podnebí je drsnější než v ostatních částech Znojemska (Bítov má střední 

roční teplotu 9° C, tedy o celý stupeň méně než Znojmo). Pršek tu spadne mnohem 

více, než na východě (Bítov 583 mm, tedy o více než 100 mm proti Jaroslavicům). 

Z panonské květeny pronikají podél Dyje do oblasti středoevropské květeny mezi 

ji ný mi: koniklec obecný velký, tařice skalní, lomikámen cibulkonosný, čilimník černající, 

vičenec ligrus, pryšec mnohobarvý, brslen bradavičnatý, máčka rolní, ožanka 

kalamandra, divizna rakouská, mařinka psí, locika dubová, bělozářka větvitá, chrpa 

latnatá porýnská a strdivka sedmihradská. 

Z teplomilných: šedivka šedá, devaterník, hvozdík kartouzek, mochna stříbrná a jarní, 

růže vinná, skalník, tolice srpovitá, jetel alpský, pryšec obecný, šalvěj luční, divizna 

vel ko kvě tá, rozrazil trojklanný, svízel nízký, pavinec horský, locika kompasová, rmen 

barvířský, kopretina chocholičnatá, pelyněk pravý, srpek obyčejný, česnek horský, 

ostřice časná, lip ni ce smáčknutá, sveřep střešní a bezbranný. 

Znojemská květena čítá celkem 1205 druhů původních kromě 75 plemen (subspecií) 

a 62 hybridů (kříženců). Druhů cizího původu, ale úplně zdomácnělých je 35, ostatních 

ci zích, převážně pěstovaných, druhů i plemen je 190. V poslední době vymizelo 

21 druhů, 2 plemena a 2 kříženci, nově bylo objeveno 39 druhů a 2 plemena. 

Zajímavé je rozdělení květeny podle hojnosti výskytu. Z 1315 botanických prvků 

(dru hů původních, zdomácnělých a plemen) připadá na prvky, které se vyskytují vzácně 

a řídce, 459, t. j. o málo více než jedna třetina, dvě třetiny připadají tedy na prvky, které 

se vyskytují častěji, hojně nebo obecně. 

15

Z 1315 původních a zdomácnělých druhů, jakož i plemen, patří k panonské květeně 

227, teplomilné 241 a středoevropské 847 prvků. 

Zajímavé je také rozdělení panonské a teplomilné květeny po jednotlivých oblastech. 

Panonské květeny od východu k západu ubývá. V oblasti panonské nížiny zůstávají 

104 panonské prvky, z toho většina (55 %) vzácných, do oblasti bojové proniká už jen 

72 pa non ských prvků a do oblasti středoevropské květeny proniká jenom 51 prvek. Při 

tom počet vzácných panonských prvků klesá ve II. oblasti na 13 a v oblasti středoevropské 

kvě te ny se vyskytují pouze 3 vzácné druhy. 

Teplomilné květeny naopak od východu k západu přibývá (I. oblast 55, II. 89 a III. 

96 teplomilných). Při tom však vzácných teplomilných prvků od východu k západu 

ubývá (I. 31, II. 12 a III. oblast 2), stejný zjev, jako u květeny panonské. 

Boj proti pronikání panonské květeny na západ znamená boj proti stepi. Teprve so ci a listic 

ké státní zřízení umožnilo výstavbu zařízení proti pronikání stepi na Znojemsko. Děje 

se tak zřizováním větrolamů, obnovou rybníků, zalesňováním, stavbou zavodňovacích 

ka ná lů, odstraňováním chyb spáchaných špatným lesním hospodářstvím. (Na Znojemsku 

bylo na př. napácháno mnoho škody t. zv. akátovou horečkou na konci minulého století, 

kdy bylo vykáceno mnoho dubových lesíků a na jejich místě zasázeny akáty.) 

Lidovědemokratické zřízení zavádí také řádnou ochranu přírodních památek, tedy 

i bo ta nic kých, jednak ochranou vzácných botanických jedinců, jednak ochranou bo- 

Obr. 4. Mapka botanicky za jí ma vých území regionu 

Fig. 4. Map showing areas of botanical interest 

16

tanicky cen ných nalezišť (obr. 4). Na Znojemsku jedná se na př. o ochranu vzácného 

střevičníku nebo kosatce nízkého, jakož i zřízení státních přírodních reservací na záchranu 

míst s vynikající květenou a na záchranu některých slanisek. 

SYSTEMATICKÝ PŘEHLED DRUHŮ 

Pozn.: V rukopise chybí první dvě strany, tedy druhy 1–9. K části těchto druhů se vztahují ná sledu 

jí cí herbářové položky: 

Lycopodium clavatum L. Plavuň vidlačka. 

Položka: 1249 – Olbramkostel, les k Šimperku, podle cesty, sine dato 

Equisetum arvense L. Přeslička rolní. 

Položka: 1250 – Vranovská Ves, 25. 06. 1950 

Equisetum sylvaticum L. Přeslička lesní. 

Položka: 1251 – Vranovská Ves, 25. 06. 1950 

Equisetum palustre L. Přeslička bahenní. 

Položka: 1252 – Jevišovka u Plavče, 27. 06. 1950 

Equisetum fluviatile L. Přeslička poříční. 

Položka: 1253 – Hostěrádky, rybník, 25. 06. 1950 

Equisetum ramosissimum Desf. Přeslička větevnatá. 

Položka: 1254 – Horní Gránice u Bezkova, 12. 11. 1953 

Cystopteris fragilis (L.) Bernh. Puchýřník křehký. 

Položka: 1255 – Gránické údolí, 03. 07. 1952 

10. Phegopteris dryopteris (L.) Feé. Bukovinec kapraďovitý. 

Gymnocarpium dry o p te ris (L.) Newman. Bukovník kap ra ďo vi tý. 

Roztroušeně. S. Mločí údolí, Vranovská Ves, okolí Šimperského rybníka. OBORNY: 

Ledové sluje, údolí Dyje u Hardeku, Devět mlýnů, Nesachleby, Lukov, Gránice. 

VII–VIII. 

V humosních lesích a na stinných skalách. 

Položka: 1256 – Mločí údolí před vyústěním, 04. 07. 1952 

11*. Phegopteris robertiana (Hoffm.) A. Br. Bukovinec Robertův. 

Gymnocarpium robertianum (Hoffm.) Newman. Bukovník vápencový. 

Na skalních sutích, ve štěrbinách zdí. Ojedinělý. S. OBORNY: údolí Dyje u Devíti mlýnů, 

Hardeku a Vranova. HIMMELBAUR ještě u Nového Hrádku. DOSTÁL: v Českomoravské 

vy so či ně. VI–VIII. 

Pozn.: V současné době velmi ojediněle nalézaný druh; existují pouze pozorování z vápencových 

skal v okolí Hardeggu (GRULICH 1997). 

17

12. Dryopteris filix-mas (L.) Schott. Kapraď samec. 

Ve stinných lesích, na skalách. Hojná. S. VI–IX. 

Položka: 1257 – Gránice – Athyrium filix-femina, rev. V. Grulich 

13. Dryopteris austriaca (Jacq.) Woyn. subsp. spinulosa. Kapraď rakouská ostnitá. 

Dryopteris dilatata (Hoffm.) A. Gray. Kapraď rozložená. 

V humosních vlhkých lesích. Roztroušeně. S. Mločí údolí, Trausnice, Plaveč, Popický 

žleb, lesy mezi Šumnou a Vranovskou vsí. OBORNY: Ledové sluje, údolí Dyje u Vranova 

a Har de ku, jako zvláštnost v Gránici. LAUS: údolí Dyje. VII–VIII. 

Položka: 1258 – Gránické údolí, 03. 07. 1952 

13. Polystichum lobatum (Huds.) Presl. Kapradina laločnatá. 

Polystichum aculeatum (L.) Roth. Kapradina laločnatá. 

Na humosních kamenitých půdách jehličnatých lesů. Řídká. S. Trausnice u konce, 

OBORNY: údolí Dyje mezi Vranovem a Hardekem, jako řídkost v Gránici u Znojma. 

LAUS: údolí Dyje. VII–IX. 

Položka: 1259 – Trausnice – pravý břeh Dyje, 06. 11. 1953 

Pozn.: Výrazný průvodce humózních podhorských lesů. Z poslední doby existují pouze pozorování 

z Braitavy na jih od Vranova nad Dyjí (GRULICH 1997). 

14. Asplenium septentrionale (L.) Hoffm. Sleziník severní. 

Na nevápenných výsluných skalách. Dosti rozšířen. S. Gránice, Trausnice, Hradiště, 

Suchý kopec. OBORNY: údolí Dyje a údolí sousední. VII–IX. 

Položka: 1260 – Gránice – zeď, 03. 06. 1951 

X Asplenium germanicum Weis = Asplenium septentrionale × trichomanes. Sleziník 

ně mec ký. 

Asplenium × alternifolium Wulf. = Asplenium septentrionale × A. trichomanes. Sleziník střídavolistý. 

Na skalách mezi rodiči. Roztroušeně. S. Znojmo podhradí, Gránice při hospodářské 

škole. HIMMELBAUR: Leska, Suchý Kopec, Králův stolec, údolí Dyje u Hardeku. LAUS: 

Znojmo. VII–VIII. 

Položka: 1261 – Gránice, pod hospodářskou školou, 1953 

15. Asplenium trichomanes L. Sleziník červený. 

Na skalách, zdech i lesní kamenité půdě. Rozšířen. S. Trausnice, Suchý kopec, OBORNY: 

obecně rozšířený (Znojmo). VII–VIII. 

Položka: 1262 – Trausnice, 16. 05. 1950 

16. Asplenium ruta-muraria L. Sleziník routička. 

Štěrbiny ve skalách a zdech. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Trausnice. OBORNY: Gránice, 

údolí Dyje od vsi Dyje nahoru. III–X. 

Položka: 1263 – Hradní kaple, 04. 08. 1950 

18

17. Athyrium filix-femina (L.) Roth. Papratka samice. 

Ve vlhkých stinných lesích. Rozšířena. S. Gránický les, Popický žleb, Podhradí, Pavlický, 

Olbramkostelský les atd. VII–IX. 

Položky: /1257 – Gránice – ut Dryopteris filix-mas, rev. V. Gru lich/ 

1264 – Citonice, les za dubem vpravo, 03. 06. 1952 

18. Pteridium aquilinum (L.) Kuhn. Hasivka orličí. 

Světlé lesní paseky. Řídce. S. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova, Ledové sluje, 

HIMMELBAUR (Větrník u Čížova). VII–IX. 

Položka: 1265 – les Čížov – Lesná, 18. 08. 1954 

Pozn: Na Znojemsku velmi vzácně (cf. SLAVÍK 1986), recentně zaznamenán pouze v oblasti Větrníku 

(GRU LICH 1997), odkud pochází i Drlíkův sběr. 

19. Polypodium vulgare L. Osladič obecný. 

Mechaté lesy, stinné skály. Hojný. S. Lančov, Mločí údolí, Gránice, Plaveč, Bítov, Je višo 

vic ké a Bojanovické lesy, Suchý kpec. OBORNY: Vranov, Znojmo hojně. VIII–IX. 

Položka: 1266 – Lančov, 11. 07. 1951 

ODD. 2. SPERMATOPHYTA. ROSTLINY SEMENNÉ. 

Pododd. 2a. Gymnospermae. Nahosemenné. 

Třída F. Ginkgoinae. 

Řád IX. Ginkgoales. Jinanokvěté. 

N 20. Ginkgo biloba L. Jinan dvoulaločný. 

Původem z východní Asie; často se u nás pěstuje v parcích. Zámecký park v Jaroslavicích. 

Položka: 1267 – Jevišovice, zámek, 22. 11. 1953 

Třída G. Coniferae. Jehličnany. 

Řád X. Taxales. Tisokvěté. 

Čeleď 13. Taxaceae. Tisovité. 

21. Taxus baccata L. Tis červený. 

Roste vzácně jako podrost jehličnatých a smíšených lesů. S. Bítov, zámecká zahrada, 

Grá ni ce, Jazovice (řed. Weidenthaler), Jevišovice zámek. OBORNY: les Bradava 

[Braitava] u Vranova, údolí Dyje u Hardeku. LAUS: Vranov, údolí Dyje. DOSTÁL: údolí 

Dyje. III–IV. 

Položka: 1268 – Bítov, zámecká zahrada, 28. 05. 1952 

19

Řád XI. Abietales. Jedlokvěté. 

Čeleď 14. Abietaceae. Jedlovité. 

22. Abies alba Mill. Jedle bělokorá. 

Spolu se smrkem nebo bukem tvoří podhorské a horské lesy. Roztroušeně. S. Bítov, 

Šum ná, Mločí údolí, (Podmolí?). V–VI. 

Položka: 1271 – Bítov, 1951 

N 23. Abies sibirica Ledeb. Jedle sibiřská. 

Původní ze Sibiře. U nás zřídka v parcích pěstována. Gránice. 

Položka: 1270 – Gránice, 05. 11. 1953 

N 24. Abies concolor Lindl. et Gord. Jedle ojíněná. 

Původní z Kalifornie. U nás zřídka v sadech pěstována. Znojmo, Fučíkovy sady. 

Položka: 1269 – Znojmo, Fučíkovy sady, 12. 11. 1953 

N 25. Pseudotsuga taxifolia (Poir.) Britt. Douglaska tisolistá. 

Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco. Douglaska tisolistá. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás sázená v parcích i v lesních kulturách. Šumná, velká 

alej, Jevišovice, Kravsko, zámek. IV–V. 

Položka: 1272 – Šumná, 08. 11. 1953 

26. Picea excelsa Link subsp. vulgaris (Link) A. Gr. Smrk ztepilý obyčejný. 

Picea abies (L.) Karsten. Smrk ztepilý. 

V nížinách řidší, v pahorkatinách nejrozšířenější lesní strom. S. IV–VI. 

Položka: 1273 – Gránice, 05. 11. 1953 

Picea rubra Link 

Položka: 1274 – Jevišovice, lesík u černínské silnice, 13. 05. 1954 

N Picea pungens Engelm. Smrk pichlavý. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás již 200 let pěstovaný. Jevišovice, zámek, Hradištský 

les, Kravsko, Znojmo. V. 

Položka: 1276 – Trausnice, 06. 11. 1953 

27. Larix decidua Mill. I. subsp. europaea DC. Modřín opadavý evropský. 

Larix decidua Mill. Modřín opadavý. 

Roste v horských oblastech, v nížinách sázen. S. Kraví hora. OBORNY: Bítov, Vranov, 

Je vi šo vi ce. HIMMELBAUR: kol Znojma a jinde nově vysazen. IV–VI. 

Položka: 1277 – Kraví hora, 11. 04. 1951 

20

N 28. Pinus divaricata (Ait.) Cours. Borovice banksovka. 

Pinus banksiana Lamb. Borovice banksovka. 

Ze Severní Ameriky. Pěstována v lesích na špatné půdě. Kuchařovice, lesík k Únanovu, 

Hradištský les nad údolím Dyje, Šumná. 

Položka: 1278 – Šumná, 08. 11. 1953 

29. Pinus silvestris L. Borovice sosna. 

Pinus sylvestris L. Borovice lesní. 

Původní v nížinách na písčinách a ve vřesovištích. Nejrozšířenější lesní strom v teplejší 

pahorkatině. Obecný. S. V–VI. 

Položka: 1279 – Kraví hora, sine dato 

N Pinus mugo Turr. II. subsp mughus (Scop.) Domin. Borovice kleč. 

Pinus mugo Turra. Borovice kleč. 

V horském a subalpinském pásmu. V parcích a lesích kulturních vysazován. Mašovice. 

Položka: 1280 – Mašovice, 07. 11. 1952 

N 30. Pinus nigra Arnold. Borovice černá. 

Původní v jižní Evropě. Z pěstovaných borovic je u nás nejčastější. Kraví hora, Hradišťský 

les, Purkrábka, Kuchařovice, Suchohrdelský lesík, Gránice. VI–VII. 

Položka: 1281 – Kuchařovice, 26. 6. 1951 

N Pinus falcata Valck-Surin. Smrk sitka. 

Picea falcata Valck-Surin. Smrk sitka. 

Původní ze Severní Ameriky. U nás již přes 100 let sázený na vlhkých půdách a v lesích 

kulturních. Gránice. 

Pinus rigida Mill. 

Položka: 1282 – Jevišovice, nad přehradou, 23. 04. 1954 

N 31. Pinus strobus L. Borovice vejmutovka. 

Ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje v parcích i v lesích. Kraví hora, Šumná, Mločí 

údolí, Kravsko, Gránice. VI–VII. 

Položka: 1283 – Kraví hora, 11. 1953 

Čeleď 15. Taxodiaceae. Tisovcovité. 

N 32*. Sequoia gigantea (Lindl.) Decne. Sekvoje mamutí. 

Sequoiadendron giganteum (Lindl.) Buchholz. Sekvojovec obrovský. 

Původní z Kalifornie. Těžko snáší naši zimu. V zimě r. 1929 téměř všechny sekvoje 

vy mrz ly. Na Znojemsku jediná sekvoje je před zámkem v Kravsku. 

21

Čeleď 16. Cupressaceae. Cypřišovité. 

N 33. Thuja occidentalis L. Zerav západní. 

Ze Severní Ameriky. V Evropě již 100 let sázeny, zvláště na hřbitovech. Kravsko, 

Gránice. 

Položka: 1285 – Znojmo – hrad, 10. 04. 1951 

N 34. Thuja orientalis L. Zerav východní. 

Platycladus orientalis (L.) Franco. Zeravec východní. 

Původní v Číně. Často sázený v parcích a na hřbitovech. Znojmo – hrad, 

Krav sko. 

Položka: 1284 – Kravsko, 10. 11. 1953 

N 35. Chamaecyparis 

Pozn.: V rukopise chybí na tomto místě několik druhů (nedokončená stránka). 

39. Juniperus communis L. I. subsp. eucommunis Briq. Jalovec obecný pravý. 

Juniperus communis L. subsp. communis. Jalovec obecný pravý. 

Jako podrost v lesích, ve vřesovištích a na pastvinách. Rozšířen. S. Kraví hora, Popické 

vřesoviště, Hradiště, Smoha, Černín, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Starý Petřín, 

Mločí údolí. IV–V. 

Položka: 1286 – Smoha u Citonic, 17. 4. 1952 

N 40. Juniperus sabina L. Jalovec chvojka. 

Původní v Alpách. U nás místy pěstován. Jedovatý. Gránice proti Pivcovu prameni, 

Zno j mo – podhradí. IV–V. 

Položka: 1287 – Znojmo, Gránice – stráň proti Pivcovu prameni, 13. 05. 1951 

Pododd. 2b. Angiospermae. Krytosemenné. 

Třída I. Dicotyledoneae. Dvouděložné. 

Podtřída Ia. Archichlamydae. Prvoobalné. 

Řád XIII. Ranunculales. Pryskyřníkokvěté. 

Čeleď 18. Magnoliaceae. Šácholanovité. 

Magnolia. VI–IX. 

Pozn.: Také na tomto místě je rukopis nedokončen. 

Čeleď 20. Nymphaeaceae. Leknínovité. 

43. Nymphaea candida Presl. Leknín bělostný. 

Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Vzácný. S. Tasovice, jedna tůňka na Kraví 

hoře (1951). VII–VIII. 

22

Položka: 1288 – Kamenná hora u Tasovic, jezírka, 16. 6. 1951 – Nymphaea cf. alba, rev. J. Rydlo 

Pozn.: Drlík nalezl před 50 lety lekníny v lomu u Tasovic; pozoruhodné je, že na této druhotné lokalitě 

stále rostou (2003, A. Reiter). Jejich původ není jasný, navíc herbářová položka neumožnila 

jednoznačnou de ter mi na ci. Rostliny bude nutné podrobit novému podrobnějšímu zkoumání. 

44*. Nuphar lutea (L.) Sm. Stulík žlutý. 

Ve stojatých vodách. S. OBORNY: Hrušovany. V–VIII. 

Čeleď 21. Ceratophyllaceae. Růžkatcovité. 

45. Ceratophyllum demersum L. Růžkatec ponořený. 

Ve vodách, zpravidla hromadně. Roztroušeně. S. Hodonice, Stošíkovice, Načeratice. 

OBOR NY: Nesachleby, Dobšice, Jaroslavice. VI–IX. 

Položky: 1289 – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 – přimíšena Chara sp., rev. V. Grulich 

/1290 – Ta so vi ce, splav, tůň, 26. 6. 1951 – ut Ceratophylum submersum, rev. J. Rydlo/ 

46. Ceratophyllum submersum L. Růžkatec potopený. 

Ve stojatých vodách. Dosud znám z mála míst, protože byl často přehlížen. S. Tasovice, 

tůňka u splavu. OBORNY, HIMMELBAUR nemají druh uveden, LAUS a DOSTÁL mezi 

nalezišti neuvádějí Znojmo. VI–VII. 

Položka: 1290 – Tasovice, splav, tůň, 26. 6. 1951 – Ceratophylum demersum, rev. J. Rydlo 

Pozn.: Druh Ceratophyllum submersum je na jižní Moravě dosti vzácná rostlina s nepravidelným 

výskytem (cf. DANIHELKA et al. 1995). Snadno se šíří vodními ptáky, občas se na lokalitě objeví masově 

a po několika letech zase spontánně zmizí. V současné době byl na Znojemsku opakovaně 

zjištěn ve Vrboveckém rybníce (2003, 2004, A. Reiter) a na více lokalitách v oblasti Trávního Dvora 

(2003 A. Reiter, R. Dvořáková, 2004 MZ, leg. L. Reiterová). 

Čeleď 22. Ranunculaceae. Pryskyřníkovité. 

N 47*. Paeonia officinalis L. Pivoňka lékařská. 

Původem z jižní Evropy, často u nás pěstována zvláště plnokvětá odrůda. V–VI. 

48. Caltha palustris L. I. subsp. eupalustris Dost. Blatouch bahenní pravý. 

Caltha palustris L. s. l. Blatouch bahenní. 

Louky a příkopy. Rozšířen. S. Gránice, údolí Bojanovického potoka, Šumná, Šimperský 

rybník, Smoha, Lechovice, Švýcarské údolí, Lančov, Zálesí a mnohá jiná místa. 

III–VI. 

Položka: 1291 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950 

49. Trollius europaeus L. I. subsp. globosus (Lam.) Dom. Úpolín evropský kulovitý. 

Trollius altissimus Crantz. Úpolín nejvyšší. 

Na bažinatých loukách. Dosti vzácný. S. Šumná u Šimperka, Kravsko pod Tvarůžkem, 

Zá le sí (hojný). LAUS uvádí Olbramkostel (týká se asi nálezů u Šimperského rybníka). 

V–VI. 

23

Položka: 1293 – Šimperský rybník, 18. 05. 1950 

Pozn.: Na konci 20. století upolín zmizel z většiny lokalit na Znojemsku, a to vinou rekultivací 

vlhkých luk i v souvislosti s eutrofizací potočních niv. V 80. – 90. letech 20. století byl ještě pozorován 

na více místech v okolí Zálesí, Šumné a v západní části NP Podyjí (GRULICH 1997), dnes je 

mimořádně vzácný. 

N 50. Helleborus niger L. Čemeřice černá. 

Pochází z jižní Evropy. Pěstuje se v zahrádkách pro velké bílé květy, které se již v zimě 

rozevírají. I–II. 

Helleborus viridis L. Čemeřice zelená. 

Položka: 1294 – Jubilejní park, 06. 05. 1954 

51. Nigella arvensis L. Černucha rolní. 

Plevel na polích a rumištích. Roztroušeně. P. Hradiště, Únanov, Hluboké Mašůvky, 

Černín, Horní Dunajovice. OBORNY: Lukov, Mašovice, Znojmo, Dobšice, Popice, 

Konice a od Hodonic na východ. VI–X. 

Položka: 1292 – Hradiště, 17. 06. 1950 

Pozn.: Jeden z ustupujících, dnes velmi vzácných druhů plevelů; v nejbližším okolí Znojma není 

v současnosti znám. Na Znojemsku v posledních letech pozorován v okolí Skalice u Hostěradic 

(Gruna in litt.). 

52. Isopyrum thalictroides L. Zapalice žluťucholistá. 

Ve světlých listnatých lesích. Roztroušeně až hojně. S. Gránice, Nesachleby, údolí Plenko 

vic ké ho potoka, údolí Jevišovky mezi Rudlicemi a Plavčí. OBORNY mimo to uvádí: 

Úna nov ský potok, Vranov a Hodonice. III–V. 

Položka: 1295 – břeh Dyje proti vsi Dyji, 02. 04. 1951 

53. Actaea spicata L. Samorostlík klasnatý. 

Stinné listnaté lesy. Roztroušen v severovýchodní části. S. Vranov, Švýcarské údolí, 

Corn štýn, Zálesí, Lančov, Dolina u Plavče. OBORNY ještě uvádí: Mločí údolí. V–VI. 

Položka: 1296 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 28. 05. 1950 

54*. Cimicifuga foetida L. Ploštičník smrdutý. 

Cimicifuga europaea Schipczinskij. Ploštičník evropský. 

V listnatých lesích na humosní půdě. Vzácný. S. OBORNY, HIMMELBAUR a LAUS uvádějí 

jako naleziště: Ledové sluje u Vranova. DOSTÁL: střední Podyjí nad Znojmem. 

VII–VIII. 

Pozn.: Ploštičník patří k nejvzácnějším rostlinám Znojemska, kde dosahuje absolutního jihozápadního 

bodu celkového areálu. Na lokalitě u Ledových slují přežívá nevelká populace (GRULICH 

1996c, 1997). 

24

55. Aquilegia vulgaris L. I. subsp. euvulgaris Dom. Orlíček obecný pravý. 

Aquilegia vulgaris L. Orlíček obecný. 

Ve stinných listnatých lesích. Dosti vzácný. S. Lančov za Luitgardiným dvorem. OBORNY 

uvádí: Ledové sluje, údolí Dyje od Cornštýna, Bítov, Jevišovice, Plaveč. V–VII. 

Položka: 1297 – Lančov, paseky za Luitgardiným dvorem, 28. 05. 1950 

Pozn.: Přirozený výskyt orlíčku na Znojemsku byl zaznamenán především ve světlých lesích a křovinách 

na bazickém, zejména vápencovém podkladu; dnes silně ustupuje. Dříve známá lokalita 

na Granátových jamách u Čížova zřejmě zanikla, ostatní uváděné výskyty v NP Podyjí (GRULICH 

1997) se zřejmě týkají rostlin zplanělých z kultury. 

56. Consolida segetum Gray I. subsp. arvensis (Opiz) Sóo. Ostrožka stračka polní. 

Consolida regalis S. F. Gray. Ostrožka stračka. 

Polní plevel. Obecná. SP. VI–IX. 


N 57. Consolida ajacis (L.) Schur. Ostrožka znamenaná. 

Consolida ajacis (L.) Schur. Ostrožka zahradní. 

Z jižní Evropy, pěstuje se v zahradách a zplaňuje. Pole pod Kraví horou (1950). 

VI–VIII. 

Položka: 1299 – Sedlešovice, pole pod Kraví horou, 09. 06. 1950 

58. Aconitum lycoctonum L. I. subsp. vulparia (Rchb.) Sch. Thell. 

Oměj vlčí mor pra vý. 

Aconitum lycoctonum L. subsp. lycoctonum. Oměj vlčí mor. 

V listnatých lesích v podhorském a horském pásmu. S. OBORNY: údolí Dyje od Raabsu 

dolů roztroušeně, také u Ledových slují, Hardeku, Kozí stezce u Lukova a v údolí 

potoka mezi Lukovem a Čížovem. VI–VII. 

Položka: 1300 – Podhradí nad Dyjí, 24. 07. 1954 

59. Aconitum anthora L. I. subsp. euanthora Dom. Oměj jedhoj pravý. 

Aconitum anthora L. Oměj jedhoj. 

Na skalních svazích a křovinatých pahorcích. SP. Hradiště, pod poslední vilou do 

údolí. OBORNY uvádí Ledové sluje u Vranova, jakož vůbec v údolí Dyje od Cornštýna 

do Tasovic roztroušeně, např. svahy Viničné hory u Čížova, Kozí stezka u Lukova, 

Pelzberk u vsi Dyje, Dlouhý Šóbes proti Devíti mlýnům, Býčí skála, Frauenholz u Tasovic, 

údolí Jevišovky u Plavče a Hlubokých Mašůvek. LAUS uvádí: Vranov, Znojmo, 

DOSTÁL: údolí Dyje a Je vi šov ky. Z četných těchto nalezišť nyní zachránila se snad jen 

místa méně přístupná. VIII–IX. 

Položka: 1301 – Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 24. 08. 1950 

Pozn.: Zdá se, že výskyt oměje jedhoje nedoznal větších výkyvů četnosti. V údolí Dyje, zejména 

v NP Podyjí, je stále četný, rovněž populace v údolí Jevišovky je relativně stabilní (GRULICH 1996a, 

1997). 

25

60. Anemone silvestris L. Sasanka lesní. 

Anemone sylvestris L. Sasanka lesní. 

Výslunné svahy, okraje lesů. Roztroušeně. PS. Hradiště, Sedlešovice, Nový Šaldorf. 

OBOR NY uvádí: Tasovice, údolí Dyje, Lesky, Gránice, Dobšice, Purkrábka, Jevišovice, 

na těchto nalezištích povětšině vyhubena. IV–VI. 


Pozn.: Druh velmi citlivý na vliv eutrofizace ve vegetaci, v současné době značně ustupuje. V poslední 

době zjištěn jen na nevelkém počtu lokalit, zejména v lesostepních polankách na vápencovém 

podkladu v okolí Čížova a Lukova; ještě v 90. letech 20. století zaznamenaný výskyt mezi Novým 

Šaldorfem a Konicemi (GRULICH 1997) zřejmě zanikl. 

61. Anemone nemorosa L. Sasanka hajní. 

Stinné listnaté háje. Hojně rozšířena. S. Znojmo, Nesachleby, Únanov, Plaveč, Hluboké 

Mašůvky, Horní Dunajovice, Mikulovice, Jevišovice, Vranovská Ves, Olbramkostel, 

Šum ná, Štítary, Zálesí, Vranov, Chvalatice, Bítov, Lančov, Podhradí, Mašovice, Podmolí, 

Lu kov, Čížov. III–V. 

Položka: 1303 – Gránice, lesík za viaduktem, 01. 04. 1951 

62. Anemone ranunculoides L. I. subsp. typica Ulbr. Sasanka pryskyřníkovitá jarní. 

Anemone ranunculoides L. Sasanka pryskyřníkovitá. 

V lesích a na vlhčích lukách. Rozšířena. S. Nesachleby, Trausnice, Gránice, Horní Duna 

jo vi ce, Plaveč, Šumná, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí i na jiných místech. III–V. 

Položka: 1304 – Nesachleby, lesík, 30. 03. 1951 

63. Hepatica nobilis Mill. Jaterník podléška. 

Ve stinných lesích. Hojný. S. Gránice, Trausnice, Lapikus, Popický žleb, Podhradí atd. 

III–V. 

Položka: 1305 – Gránice, les, 16. 03. 1951 

64. Pulsatilla vulgaris Mill. I. subsp. grandis (Wender.) Zamels et Paegle. 

Koniklec statný velkokvětý. 

Pulsatilla grandis Wenderoth. Koniklec velkokvětý. 

Na výslunných pahorcích. Dosti rozšířen. P. Kraví hora, Suchý kopec, Trausnice, 

Gránice, Popický žleb, Konice, Hluboké Mašůvky na Příčníku, Tasovice, ves Dyje, 

Černín. III–V. 

Položka: 1306 – Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 

Pozn.: V současné době je u nás koniklec velkokvětý znám asi na 200 lokalitách. Znojemsko patří 

k oblastem, kde se stále ještě vyskytuje dosti často, avšak jed not li vé populace jsou ohro žo vá ny 

destrukcí i suk ce sí ru de rál ní ve ge ta ce nebo expanzí ovsíku. 

65. Pulsatilla pratensis (L.) Mill. I. subsp. nigricans (Störck) Asch. Graeb. 

Koniklec luční načernalý. 

Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Skalický. Koniklec luční načernalý. 

26

Na suchých kopcích a stráních. Roztroušeně. P. Načeratice u slatiny, Hradiště, Černín. 

OBORNY uvádí: obecný u Znojma, Popic, Dyje, Nesachleb, Načeratic a Tasovic. Ze 

všech těchto míst, kromě Načeratic, koniklec luční vymizel. IV–V. 

Položka: 1307 – Načeratice – Dyje, výhon u slatiny, 02. 04. 1951 

Pozn.: Ačkoli je koniklec luční na Znojemsku mnohem vzácnější než předchozí druh, nevelké 

populace se stále udržují i na některých lokalitách, kde je V. Drlík nepozoroval (GRULICH 1997). 

66. Myosurus minimus L. Myší ocásek nejmenší. 

Zaplavovaná místa a jako plevel na vlhkých polích, často hromadně. Roztroušeně. S. 

Der fli ce, Střelice, Bítov, zátoka u Švýcarského údolí, dvůr Vrančov u Bítova na poli. 

Z míst vy jme novaných OBORNYM (Pelzberk, Popice) a HIMMELBAUREM (ves Dyje, Popice, 

Ne sa chle by, Pří mě ti ce, Znojmo, Podmolí, Mašovice, Městský lesík) myší ocásek 

zmizel. IV–V. 

Položka: 1308 – Derflice, Kamenná hora, 02. 05. 1951 

Pozn.: Myší ocásek nejmenší se dnes objevuje pouze periodicky na přechodně existujících vhodných 

stanovištích a má trvalou tendenci ústupu. Na Znojemsku byl v průběhu 90. let 20. století zaznamenán 

např. u Lukova (GRULICH 1997), v roce 2003 také u Lančova, Horního Břečkova a Hrabětic 

(MZ, leg. R. Dvořáková, A. Reiter, L. Reiterová). 

67. Ceratocephalus testiculatus (Cr.) Kern. Rohohlavec rovnorohý. 

Ceratocephala testiculata (Cranz) Besser. Rohohlavec rovnorohý. 

Hlinité stráně. Vzácný. P. Na břížku pod státní silnicí mezi Starým Šaldorfem a Dobši 

ce mi, na vysoké mezi mezi státní silnicí k Dobšicím a městem. OBORNY uvádí jako 

naleziště Karolininy sady a Gránice pod hospodářskou školou. Z obou těchto míst 

rohohlavec zmi zel. III–V. 

Položka: 1309 – Dobšice, pod státní silnicí, mez pod Znojmií, 19. 03. 1951 (obr. 5) 

Pozn.: Drlíkova pozorování a sběr představují jedny z posledních údajů o výskytu rohohlavce 

rovnorohého v České republice. Dnes patří k vyhynulým druhům české květeny (HOLUB, PROCHÁZKA 

2000). 

Ceratocephalus falcatus L. Pers. Rohohlavec srpovitý. 

DOSTÁL uvádí mezi nalezišti Znojmo. Ale již OBORNY v Květeně Moravy (str. 1227) 

praví: U Znojma a Třebíče, kde podle Schlossera byl nalezen, neroste. 

Pozn.: Všechny údaje o výskytu tohoto druhu na území České republiky se vztahují k druhu předchá 

ze jí cí mu (CHRTKOVÁ in Květena ČSR 1). 

68. Ranunculus illyricus. L. Pryskyřník illyrský. 

Na suchých travnatých svazích. Dosti vzácný. P. Nesachleby, Býčí skála, Koráb u Horních 

Dunajovic. OBORNY: Havraníky, Tasovice, Konice, Gránice, Purkrábka. Ve většině 

těchto míst asi vyhuben. V–VI. 

Položka: 1310 – Nesachleby – Kuketaj, 18. 05. 1952 

Pozn.: Několik lokalit v okolí Znojma dosud existuje (GRULICH 1997), avšak z řady míst od Drlíkových 

dob neexistují nová pozorování. 

27

69*. Ranunculus lingua L. Pryskyřník veliký. 

V bažinách a u vod. Vzácný. S. OBORNY: u Trabingerova dvoru, ve vodních tůních podle 

dráhy, Hrušovany – Novosedly. V–VIII. 

Pozn.: Na jižní Moravě dnes zcela vyhynul (Rybka in litt.). 

70. Ranunculus flammula L. I. subsp. euflammula Syme. Pryskyřník plamének. 

Ranunculus flammula L. Pryskyřník plamének. 

Na vlhkých půdách a v mělkých stojatých vodách. Dosti rozšířen. S. Louky u Ol b ramkos 

te la. VI–X. 

Položka: 1311 – Olbramkostel, louka, 01. 10. 1950 

71. Ranunculus sceleratus L. Pryskyřník lítý. 

Příkopy a břehy rybníků. Dosti rozšířen. S. Starý Šaldorf, Hodonice, Bojanovická pila, 

Stošíkovice, Božice – Hója, Lančov. (OBORNY a HIMMELBAUR uvádějí pouze Znojmo 

a Jevišovice.) VI–X (22. XI. 1953 hojně kvetoucí). 


72. Ranunculus arvensis L. Pryskyřník rolní. 

Polní plevel. Rozšířen. PS. Kraví hora, Plaveč, Lančov. V–VII. 

Položka: 1313 – Sedlešovice, pole na Kraví hoře, 15. 05. 1950 

Pozn.: Druh v poslední době velmi vzácný, pozorovaný na Znojemsku na ojedinělých lokalitách. Kromě 

výskytu u Podmolí (GRULICH 1997) nalezen v roce 2003 u Lukova (V. Grulich a L. Reiterová). 

73*. Ranunculus sardous Cr. Pryskyřník sardinský. 

Na vlhkých polích, v příkopech a bažinách. Vzácně. P. OBORNY: vlhká pole podle 

Jevišovky u Hrušovan. V–IX. 

Pozn.: Z konce 20. století existuje z jižní Moravy jen několik pozorování pryskyřníku sardinského; 

na Znojemsku v 80. le tech 20. století dokladován od Šafova (V. Grulich). 

74. Ranunculus bulbosus L. Pryskyřník hliznatý. 

Ranunculus bulbosus L. Pryskyřník hlíznatý. 

Suché louky, travnaté pahorky. Rozšířen. S. Trausnice, Čertův mlýn, Býčí skála, 

Citonice, Kravsko. V–VIII. 


75. Ranunculus repens L. Pryskyřník plazivý. 

Vlhké louky, příkopy, břehy vod. Obecný. SP. V–VIII. 

Položka: 1315 – Znojmo, louky, 10. 05. 1950 

 

Obr. 5. Rohohlavec rovnorohý (Ceratocephala testiculata) – část herbářové položky MZ č. 1309. 

Fig. 5. Ceratocephala testiculata – part of herbarium item MZ 1309. 

28

76. Ranunculus polyanthemus L. Pryskyřník mnohokvětý. 

Ranunculus polyanthemos L. Pryskyřník mnohokvětý. 

Ve světlých listnatých lesích. Hojný. PS. Gránice, Kraví hora. V–VII. 

Položka: 1316 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1951 – Ranunculus acris L., rev. V. Grulich 

77. Ranunculus lanuginosus L. Pryskyřník kosmatý. 

Ve stinných humosních lesích. Roztroušeně. S. Švýcarské údolí, Čertův mlýn, údolí 

Je vi šov ky u Rudlic, Lančov, Zálesí. V–VII. 

Položka: 1317 – Bítov, Cornštýn, zřícenina hradu, 14. 05. 1950 

78. Ranunculus acer L. Pryskyřník prudký. 

Ranunculus acris L. Pryskyřník prudký. 

Na loukách a v lesích. Obecný. S. V–X. 

Položky: /1316 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1951 – ut Ranunculus polyanthemus, rev. V. Grulich/ 

1318 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950 

79. Ranunculus auricomus L. I. subsp. vulgaris (Čel.) Dost. 

Pryskyřník zlatožlutý pra vý. 

Ranunculus auricomus agg. Pryskyřník zlatožlutý. 

Vlhké lesy a louky, jako plevel v zahradách. Hojný. S. Hradiště, Trausnice, Mločí údolí, 

Kraví hora, Gránice, Smoha, Bítov atd. IV–VI. 

Položka: 1319 – Popice u Znojma, Trausnice, 04. 1951 

80. Batrachium fluitans (Lam.) Wimm. Lakušník vzplývavý. 

Stojaté a volně tekoucí vody. Rozšířený. S. Dyje u Krhovic, Dyje v Trausnicích (v Dyji 

takřka po celém toku). VI–VIII. 

Položka: 1320 – Dyje u Krhovic, 19. 06. 1950 

Pozn.: Druh vázaný na tekoucí vodu; od dob Drlíkových zanikl výskyt v úseku vzdutí Znojemské 

přehradní nádrže. 

81. Batrachium circinatum (Sibth.) Spach. Lakušník okrouhlý. 

Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Roztroušeně. S. Borotice, Tasovice (tůně na 

Kraví a Kamenné hoře), Olbramkostel, řeka Dyje. OBORNY: Gránice. V–IX. 

Položky: 1321 – Kamenná hora u Tasovic, jezírka, 18. 06. 1951 

1322 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950 

Pozn.: Na Znojemsku vzácný lakušník, v poslední době pozorovaný jen v rybníčku na západním 

okraji Popic (GRULICH 1997). 

 

Obr. 6. Kravinec španělský velkokvětý (Vaccaria hispanica subsp. grandiflora) – část herbářové 

položky MZ č. 1472. 

Fig. 6. Vaccaria hispanica subsp. grandiflora – part of herbarium item MZ 1472. 

31

82. Batrachium aquatile (L.) Dum. Lakušník vodní. 

Stojaté a mírně tekoucí vody. Dosti rozšířen. S. Tůň v lomu u Vracovic, Kamenný vrch 

u Derflic, Olbramkostel – rybník u vsi, rybník Čekal. OBORNY a HIMMELBAUR uvádějí 

pouze rybník u Boskovštejna, již mimo okres. V–VIII. 

Položky: 1323 – Milíčovice – Vracovice, lom, 13. 05. 1952 

1324 – Derflice, Kamenný vrch, 02. 05. 1951 

1325 – Olbramkostel, rybník, 31. 06. 1951 

83. Batrachium paucistamineum Tausch II. subsp. trichophyllum (Chaix) Dost. 

Lakušník chudoprašný niťolistý. 

Batrachium trichophyllum (Chaix). Lakušník niťolistý. 

Ve stojatých vodách nížin. Vzácný. Božice – rybník v Hóji. S. OBORNY uvádí jako 

naleziště Jevišovice, Plenkovice, Dyji u Znojma (vzácně), tůňku nad Mašovickým 

dvorem (hro mad ně). V–VIII. 

84. Ficaria verna Huds. em. Hay. I. subsp. euverna Hay. Orsej jarní pravý. 

Ficaria verna subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve. Orsej jarní hlíznatý. 

Stinná místa, louky. Rozšířen a hromadně. S. III–V. 

Položka: 1326 – údolí Dyje u Znojma, 21. 03. 1951 

Ficaria verna Huds. em. Hay. II. subsp. calthifolia (Rchb.) Vel. 

Orsej jarní bla tou cho lis tý. 

Ficaria calthifolia Rchb. Orsej blatoucholistý. 

Ojediněle. V lesích a křovinách na travnatých místech. Akátový lesík u Kateřinského 

dvo ra nad Dyjí. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. IV–VI. 

Položka: 1327 – Oblekovice, stráň nad Dyjí pod Kateřinským dvorem, 18. 03. 1951 

Pozn.: Dosti vzácný teplomilný druh, zdá se, že na jižní Moravě se však v posledních letech šíří. 

Na Znojemsku pozorován např. na řadě míst ve východní části ochranného pásma NP Podyjí 

(GRULICH 1997). 

85*. Thalictrum aquilegiifolium L. Žluťucha orlíčkolistá. 

Ve světlých lesích a na lukách. S. OBORNY a HIMMELBAUR: Lukov, údolí Dyje pod Harde 

kem. LAUS: údolí Dyje. V–VII. 

Pozn.: Na Znojemsku vzácný podhorský druh, v posledních letech pozorován v několika jedincích 

v údolí Klaperova potoka pod Čížovem (GRULICH 1997). 

86*. Thalictrum minus L. III. subsp. elatum (Koch) Dost. Žluťucha menší 

vyvýšená. 

Thalictrum minus subsp. elatum (Jacq.) Stoj. et Stefanov. Žluťucha menší vyvýšená. 

Na křovinatých a kamenitých stráních. PS. OBORNY: Pelcberk, Kamenná hora u Tasovic, 

Kozí stezka u Lukova, u Tvořihráze a v Purkrábce. LAUS: Znojmo. VI–VII. 

32

87*. Thalictrum lucidum L. Žluťucha lesklá. 

Na vlhkých lukách. P. OBORNY: kol Jevišovic, údolí Dyje u Vranova, mezi Znojmem 

a Traus nic kým mlýnem (?). VI–VIII. 

Pozn.: Výskyt v údolí Dyje pod Vranovem byl ověřen (GRULICH 1997), zatímco lokalita blíže Znojma 

ne po chyb ně zanikla po výstavbě přehradní nádrže. Další lokality zjištěny v území východně od 

Znojma, ze jmé na v okolí Hrušovan nad Jevišovkou. 

Thalictrum flavum L. Žluťucha žlutá. 

Na vlhkých lukách. S. OBORNY: louky mezi Hodonicemi a Tasovicemi. Třeba ji škrtnout 

ze seznamu znojemské flory, ježto louky mezi Tasovicemi a Hodonicemi byly 

přeměněny na pole. VI–VIII. 

Pozn.: Na jižní Moravě se v současné době s jistotou vyskytuje pouze v nivě Dyje na Břeclavsku; staršími badateli 

nebyla žluťucha žlutá vždy spolehlivě odlišována od předcházejícího, mnohem hojnějšího druhu. 

88. Adonis vernalis L. Hlaváček jarní. 

Výslunné palouky a svahy. P. OBORNY: V Purkrábce mezi Suchohrdly a Těšeticemi na 

jed nom výslunném svahu hromadně, v oblasti Hóji u Hrušovan (?). IV–V. 

Položka: 1328 – Purkrábka u Těšetic, na lesní cestě, 15. 05. 1951 

Pozn.: Na izolované lokalitě v Purkrábce se hlaváček jarní vyskytuje doposud. 

89. Adonis flammeus Jacq. Hlaváček plamenný. 

Adonis flammea Jacq. Hlaváček plamenný. 

Jako plevel v obilí. Vzácný. P. Horní Dunajovice, Tvořihráz. OBORNY uvádí: Hodonice, 

Ja ro sla vi ce, Strachotice, Tasovice, Derflice, Znojmo, Suchohrdlí a mnoho jiných míst. 

LAUS: Znojmo, Jaroslavice. Mnohá tato naleziště bude třeba škrtnout. V–VII. 

Položky: 1329 – Horní Dunajovice, 15. 06. 1953 

/1330 – Hradiště, 17. 06. 1950 – ut Adonis aestivalis, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Velmi vzácný polní plevel; na konci 20. století dokonce považovaný za nezvěstný druh české 

květeny (HOLUB et al. 1977), v 90. letech znovu potvrzený na více nalezištích. Na Znojemsku v 1. polovině 

90. let zjištěn u Popic (GRULICH 1997) a Šatova, u Miroslavi a mezi Skalicí a Vedrovicemi. 

90. Adonis aestivalis L. Hlaváček letní. 

Plevel obilí. Rozšířen v panonském a smíšeném území dosti hojně. P. Hradiště, Purkrábka, 

Vrbovec, Načeratice, Derflice, Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Horní Dunajovice. 

V–VII. 

Položky: 1330 – Hradiště, 17. 06. 1950 – Adonis flammea, rev. V. Grulich 

1331 – Krhovice, pole, 12. 05. 1950 

Pozn.: Na rozdíl od předcházejícího druhu se s hlaváčkem letním stále nehojně setkáváme v teplejších 

částech Znojemska. 

91. Clematis vitalba L. Plamének plotní. 

V křovinách. Dosti rozšířen. PS. Údolí Dyje u Znojma (hojně), Suchohrdly, Hradiště, Gráni 

ce, Mločí údolí, Horní Dunajovice. OBORNY uvádí také ves Dyje a Tasovice. VI–IX. 

Položka: 1332 – Popice, Trausnické údolí, 19. 06. 1950 

33

92. Clematis recta L. Plamének přímý. 

Výslunné stráně. Roztroušeně. P. Trausnice, Hradiště, Tasovice, Olbramkostel, Hluboké 

Mašůvky. OBORNY uvádí také údolí Dyje u Vranova a Lukov. VI–VII. 


Pozn.: Zdá se, že plamének přímý od Drlíkových dob poněkud ustoupil, ačkoli např. v NP Podyjí 

byl zaznamenán na více místech (GRULICH 1997). 

Clematis orientalis L. Plamének východní. 

Zdivočele ze zahrad. DOSTÁL: potok Leska u Znojma. Třeba škrtnout ze seznamu, ježto 

údolí Lesky je dnes zcela kultivováno. VI–VII. 

Čeleď 23. Berberidaceae. Dřišťálovité. 

93. Berberis vulgaris L. Dřišťál dráč. 

Berberis vulgaris L. Dřišťál obecný. 

Výslunné stráně a světlé háje, často pěstován. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Trausnice, 

Kraví hora, Popice, Výrovice. OBORNY: údolí Dyje od Cornštýna dolů, údolí Jevišovky, 

Gránice a Leska. IV–VI. 

Položka: 1334 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 

Mahonia aquifolium (Pursh) Nutt. Mahónie cesmínolistá. 

Položka: 1335 – Jevišovice, zámek, 17. 11. 1953 

Čeleď 24. Aristolochiaceae. Podražcovité. 

94. Asarum europaeum L. Kopytník evropský. 

Ve stinných a vlhkých lesích a křovištích. Hojný. S. Trausnice, Gránice, Purkrábka, 

údolí Jevišovky, údolí Plenkovického potoka, Šumná, Lančov, Zálesí, Podhradí, Hója 

u Božic. III–IV. 

Položka: 1337 – Šumná, 14. 05. 1950 

95. Aristolochia clematitis L. Podražec křovištní. 

Okraje lesů a křoviska. Dosti rozšířen. P. Hradiště, Trausnice, Hodonice, Tasovice, 

Ja ro sla vi ce, Borotice . OBORNY uvádí též Vranov a Jevišovice. V–VII. 


Pozn.: Jižní Moravou zřejmě probíhá severovýchodní hranice přirozeného rozšíření (HOLUBOVÁ, 

SLAVÍKOVÁ 1964, SKALICKÁ in Květena ČSR 1), předpoklad původnosti podražce v oblasti podporuje 

výskyt mo no fág ní ho motýla pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena), který se zde dodnes 

vyskytuje. Ve východní části Znojemska je podražec stále roztroušený, nejzazší lokalita je dnes 

známa v údolí Dyje pod Šóbesem (GRULICH 1997). 

34

Řád XV. Papaverales. Mákokvěté. 

Čeleď 25. Papaveraceae. Mákovité. 

96. Chelidonium majus L. Vlaštovičník větší. 

V hájích, lesích, v pobřežních křovinách a v houští v blízkosti lidských obydlí. Rozšířen 

po celé oblasti. PS. V–IX. 

Položka: 1338 – Znojmo, pod hradem, 03. 08. 1950 

97*. Glaucium corniculatum (L.) Curtis. Rohatec růžkatý. 

Ojediněle. P. Strachotice. OBORNY: u Dobšic (?), Jaroslavic, Sedlešovic (?), Strachotic. 

VI–VIII. 

Pozn.: V současné době nejsou ze Znojemska známy žádné lokality. 

98. Papaver rhoeas L. Mák vlčí. 

Jako plevel v polích a na pustých místech. Obecně rozšířen. PS. V–VI. 

Položka: 1339 – Znojmo – Leska, 12. 06. 1950 

99. Papaver dubium L. I. subsp. turbinatum (DC.) Dost. Mák pochybný čihovitý. 

Papaver dubium L. Mák pochybný. 

Plevel na úhorech a pustých místech. Dosti rozšířen. P. Hradiště. OBORNY: kol Znojma 

hojně, Hnanice, Vranov, Jaroslavice, údolí Jevišovky aj. V–VI. 

Položka: 1340 – Hradiště, 15. 05. 1950 – Papaver confine, rev. V. Grulich 

Pozn.: Taxonomicky obtížná skupina, rozpadající se v České republice zřejmě na čtyři samostatné 

dru hy. Na Znojemsku byly zjištěny tři: Papaver dubium L., mák pochybný (roste převážně na polích, 

zejména v západní části území), P. confine Jord., mák časný (dává přednost teplomilné travinobylinné 

nebo mírně ru de ra li zo va né vegetaci, na Znojemsku dosti hojný) a P. maculosum Schur, mák bělokvětý, 

který se vy sky tu je pouze v nejteplejších polohách, zpravidla v teplomilné ruderální vegetaci. 

100. Papaver argemone L. Mák polní. 

Na polích. Roztroušeně. SP. Lančov, Bojanovice. OBORNY uvádí: Hradiště, Mašovice, 

Sed le šo vi ce, Kraví hora, Suchohrdly, Popické údolí. V–VIII. 


Pozn.: Zdá se, že mák polní roste především v polích na kyselém krystalinickém podkladu ve 

střední a západní části Znojemska (GRULICH 1997). 

N 101. Dicentra spectabilis (L.) Lem. Srdcovka nádherná. 

Pěstovaná a vzácně zplaňující. Původem z Číny. V–VI. 

Položka: 1342 – Podhradí, venkovská zahrádka, 20. 05. 1954 

102. Corydalis fabacea (Retz.) Pers. Dymnivka bobovitá. 

Corydalis intermedia (L.) Mérat. Dymnivka bobovitá. 

Ve vlhkých a humosních hájích. Velmi roztroušeně. S. Údolí za Býčí skálou. OBORNY: 

údolí Dyje u Znojma jako zvláštnost, hojněji Nový Hrádek a Podmolí. III–V. 

35

Položka: 1343 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 – Corydalis solida, rev. V. Grulich 

Pozn.: Dymnivka bobovitá je zřejmě nejméně častá ze tří druhů rodu, které byly prokázány na 

Zno jem sku. Roste spíše jednotlivě v různých typech lesní vegetace, např. v NP Podyjí je známa 

na více lokalitách (GRULICH 1997). 

103. Corydalis solida (L.) Sw. Dymnivka plná. 

Křoviny a humosní háje. Hojná až obecná. S. III–V. 

Položky: /1343 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 – ut Corydalis fabacea, rev. V. Grulich/ 

1344 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 18. 03. 1951 

Pozn.: V pahorkatinné části Znojemska nejhojnější dymnivka, roste spíše v sušších typech lesů. 

104. Corydalis cava (L.) Schw.-Koerte. Dymnivka dutá. 

Dosti rozšířena. S. Býčí skála, údolí Dyje proti vsi Dyje, Jevišovka u plavečského 

mlýna. OBORNY: Dyje od Vranova do Tasovic, údolí Jevišovky. III–V. 

Položka: 1345 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 

Pozn.: Na Znojemsku dosti hojná, roste ve velmi humózních typech lesů, a to jak v pahorkatinné 

západní části, tak i v lužních lesích východní části. 

105. Fumaria officinalis L. I. subsp. euofficinalis Dost. Zemědým lékařský pravý. 

Fumaria officinalis L. subsp. officinalis. Zemědým lékařský pravý. 

Hojně rozšířen. PS. Hradiště, Kraví hora, Suchohrdly, Pavlice, Hluboké Mašůvky, Boja 

no vi ce, Jevišovice, Výrovice, Stošíkovice aj. IV–IX. 


106. Fumaria officinalis L. II. subsp. wirtgenii (Koch) Hegi. 

Zemědým lékařský Wirt ge nův. 

Fumaria officinalis subsp. wirtgenii (Koch) Arcang. Zemědým lékařský Wirtgenův. 

U nás dosud s jistotou jen na Znojemsku, ale pravděpodobně rozšířenější ale přehlížený 

(DOSTÁL). P. OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí subspecie. Hradiště, Hodonice, 

Sed le šo vi ce. IV–VIII. 

Položka: 1346 – Hradiště, stráň, 24. 05. 1951 

107. Fumaria rostellata Knaf. Zemědým zobánkatý. 

Na polích a pustých místech. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, Konice. 

OBORNY: Bohumilice, Gránice, Citonice, Znojmo. VI–IX. 


108. Fumaria vaillantii Lois. Zemědým Vaillantův. 

Na polích, kamenitých místech, ve vinicích. Roztroušeně. P. Ves Dyje, Tasovice, Hodo 

ni ce, Býčí skála, Horní Dunajovice. OBORNY: kol Znojma hojně. V–X. 

Položka: 1349 – Dyje, na mezi k Tasovicím, 25. 05. 1951 

36

109. Fumaria schleicheri Soy.-Will. Zemědým Schleicherův. 

Na úhorech a polích, v zahradách a vinicích. Porůznu. P. Znojmo, Kraví hora, Hradiště, 

Suchohrdly, údolí Jevišovky u Plavče. OBORNY: kol Znojma, Havraníků. V–X. 

Položka: 1350 – Znojmo, Na valech, zeď, 29. 05. 1951 

Čeleď 27. Brassicaceae. Brukvovité. 

N 110. Brassica oleracea L. Brukev zelná. 

Původní ze západní Evropy. Prastará užitková rostlina, často zdivočelá. (kapusta, zelí, 

bru kev, květák). V–X. 

Položka: 1351 – Hradiště, 04. 11. 1953 – Brassica sp., rev. V. Řehořek 

N 111*. Brassica napus L. Brukev řepka. 

Velmi stará užitková rostlina neznámého původu. Často zdivočuje. (řepka olejka, tuřín). 

IV–V – VII–VIII. 

N 112*. Brassica campestris L. Brukev polní. 

Brassica rapa L. Brukev řepák. 

Prastará užitková rostlina původem z hornatých krajů kol Středozemního moře. Na 

polích zdivočuje. (řepák olejný, vodnice). IV–X. 

N 113. Brassica nigra (L.) Koch. Brukev černá. 

Původem asi od Středozemního moře. Úplně zdomácněla a často zdivočuje na rumištích, 

náspech, u cest na polích i jinde. Celkem pořídku. Hradiště, Citonice – Bezkov. 

VI–VII (X). 

Položka: 1352 – Přímětice, 19. 10. 1953, rev. V. Řehořek 

N 114. Sinapis arvensis L. Hořčice rolní. 

Jako plevel hojně rozšířená. Kraví hora, Leska atd. VI–VIII (–X). 

Položky: 1353 – Sedlešovice, Kraví hora – na okraji polí, 04. 06. 1952, rev. V. Řehořek 

/1357 – Le cho vi ce – Prosiměřice, 30. 05. 1951 – ut Raphanus raphanistrum, rev. V. Řehořek/ 

N 115. Sinapis alba L. Hořčice bílá. 

Leucosinapis alba (L.) Spach. Hořčice bílá. 

Původem asi od Středomoří. Pěstuje se a snadno zplaňuje jako plevel. Přímětice, Popice, 

Sedlešovice, Hodonice. VI–VII. 

Položka: 1354 – Přímětice, pole, 19. 10. 1953, rev. V. Řehořek 

37

N 116. Diplotaxis muralis (L.) DC. Křez zední. 

Na okrajích polí a zdech. Hojný. P. Znojmo, Suchohrdly, Konice, Kuchařovice, Modré 

sklepy, Únanov, Hodonice, Horní Dunajovice. VI–IX. 

Položka: 1355 – Znojmo, hrad, 24. 07. 1950, rev. V. Řehořek 

N 117. Diplotaxis tenuifolia (Jusl.) DC. Křez tenkolistý. 

Na suchých, kamenitých a písčitých místech, polích, skalách, zdech a náspech. P. Hradiště, 

Suchohrdly, Jaroslavice. OBORNY: Sedlešovice. VI–VIII. 

Položka: 1356 – Jaroslavice, stráň nad vsí, 15. 06. 1951, rev. V. Řehořek 

N 118. Raphanus raphanistrum L. Ředkev ohnice. 

Namnoze obecná a velmi pospolitá jako plevel na polích. PS. VI–VIII. 

Položka: 1357 – Lechovice – Prosiměřice, 30. 05. 1951 – Sinapis arvensis, rev. V. Řehořek 

N 119. Raphanus sativus L. Ředkev setá. 

Užitková rostlina hybridního původu. Zřídka zplaňuje. VI–VIII. 

Položka: 1358 – Popice, 10. 06. 1950, rev. V. Řehořek 

120. Rapistrum perenne (L.) All. Řepovník vytrvalý. 

Na výslunných stráních. Vzácně. P. Lechovice cihelna. OBORNY uvádí: okraj silnice 

Zno j mo – Hostěradice, u Jevišovic, údolí Dyje u vsi Dyje, Strachotic, Jaroslavic, údolí 

Lesky u Znojma, Purkrábka u Suchohrdel. Z většiny těchto míst řepovník asi vymizel. 

VI–VIII. 

Položky: 1359 A – Lechovice, cihelna, 16. 10. 1953, rev. V. Řehořek 

1359 B – Únanov, polní cesta směr Kuchařovický lesík, 30. 06. 1954, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Řepovník roste v současné době vzácně jen ve východní části Znojemska. 

121. Conringia orientalis (L.) Andr. Hořinka východní. 

Na polích a úhorech. Řídce. P. Jaroslavice, Slup. OBORNY hojně v podyjských údolích, 

řid če ji u Jaroslavic, Strachotic, Hodonic. V–VII. 

Položky: 1360 A – Slup – Jaroslavice, pole, 18. 05. 1951, rev. V. Řehořek 

1360 B – Dyje, pole od tasovické silnice k řece, 31. 05. 1951, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Hořinka východní nebyla v posledních letech na Znojemsku potvrzena. 

122. Lepidium draba L. Řeřicha vesnovka. 

Cardaria draba (L.) Desv. Vesnovka obecná. 

Původem ze stepí Asie. Dnes zdomácnělá na mezích, u cest, rumištích, pustých místech 

i jinde. Obecná. P. V–VI. 

Položka: 1361 – Znojmo, 13. 05. 1950 

38

123. Lepidium campestre (L.) R. Br. Řeřicha ladní. 

Lepidium campestre (L.) R. Br. Řeřicha chlumní. 

Cesty, travnatá místa a úhory. Dosti rozšířena. PS. Načeratice, Derflice, Dolina u Plavče, 

údolí Jevišovky u Plavče, Výrovice, Pavlice, Lančov. OBORNY: Purkrábka, Sedlešovice, 

Konice, Strachotice, Jaroslavice. VI–VII. 

Položka: 1362 – Jevišovice, u silnice k Černínu, 31. 05. 1952, rev. V. Řehořek 

?124*. Lepidium perfoliatum L. Řeřicha prorostlá. 

Na chudých loukách, písčinách a náplavech. OBORNY udává: R. 1872 na okrajích pole 

na Pelzberku u vsi Dyje (Richter) a na železničním svahu u Citonic. V–VI. 

Pozn.: Novější údaje o výskytu na Znojemsku chybějí. 

125. Lepidium ruderale L. Řeřicha rumní. 

Na pustých místech. Obecná. PS. V–VII. 

Položka: 1363 – Znojmo, Na valech, 24. 05. 1951, rev. V. Řehořek 

126*. Coronopus procumbens Gilib. Vraní nožka rozprostřená. 

Coronopus squamatus (Forsskĺl) Aschers. Vranožka šupinatá. 

Cesty a slaniska. P. OBORNY uvádí: velmi ojediněle a řídce kolem Znojma, pole u Hrušo 

van. HIMMELBAUR mezi Suchohrdly a vsí Dyjí (?). V–VIII. 

Pozn.: Ze Znojemska nejsou známy z poslední doby žádné údaje. 

N 127*. Isatis tinctoria L. Boryt barvířský. 

Ve starověku a středověku pěstován jako barvířská rostlina. Ze zahrad zplaněl. OBORNY 

jako naleziště uvádí Vrbovec a Jaroslavice, železniční násep mezi Miroslaví, Břežany 

a Hru šo va ny. V–VII. 

Pozn.: Nejbližší recentní lokality leží na Pavlovských vrších. 

128. Biscutella laevigata L. Dvojštítek hladkoplodý. 

Biscutella laevigata subsp. varia (Dum.) Rouy et Foucaud. Dvojštítek hladkoplodý 

proměnlivý. 

Na skalách a výslunných pahorcích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Býčí skála, Trausnice, 

Čer tův mlýn. OBORNY uvádí: Vranov, Hnanice, ves Dyje, Tasovice. IV–VII. 

Položka: 1364 – Hradiště, 02. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Převážně v žulové části NP Podyjí od Znojma po Lukov téměř souvisle, pak u Hardeggu 

(GRULICH 1997). Recentně roste také kolem Tasovic, údaj od Vranova nebyl v posledních letech 

potvrzen. 

Thlaspi montanum L. Penízek horský. 

Na kamenitých stráních a skalách. P. OBORNY (str. 1154): údaj Schlosserův o výskytu 

Thlas pi montanum v květeně Moravy jest škrtnout. HIMMELBAUR ani LAUS neuvádějí. 

DOSTÁL: údo lí Dyje (u Vranova). 

39

Pozn.: V okolí Hardeggu (není však jasné, jestli na straně české nebo rakouské) pozoroval penízek 

horský SUZA (1935). V 90. letech 20. století zde byl marně hledán. V údolí Dyje existuje bohatá 

populace na rakouské straně mezi Drosendorfem a Uherčicemi nedaleko našich hranic, nejbližší 

výskyt na Moravě je znám z údolí Jihlavy z PR Dukovanský mlýn (ČECH et al. 2002). 

129. Thlaspi alpestre L. I. subsp. gaudinianum (Jordan) Gill. et Magne. 

Penízek al pin ský Gaudinův. 

Thlaspi caerulescens J. Presl et C. Presl. Penízek modravý. 

Na kamenitých a výslunných svazích. Roztroušeně až hojně. P. Popice, Hradiště, Devět 

mlýnů (Švestka). OBORNY: v Podyjí od Cornštýna k Tasovicům, údolí Jevišovky a mezi 

obě ma řekami. IV–VI. 

Položky: 1365 A – Popice, stepní lesní stráň, 03. 04. 1951 

1365 B – Hradiště, 05. 1950 – Lepidium sp., rev. V. Grulich 

130. Thlaspi arvense L. Penízek rolní. 

Jako plevel v poli. Obecný. PS. IV–X. 

Položka: 1366 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950 

131. Thlaspi perfoliatum L. Penízek prorostlý. 

Na polích, pustých místech a výslunných pahorcích. Obecný. PS. IV–VI. 

Položka: 1367 – Znojmo,Gránice, 20. 04. 1950 

132. Capsella bursa-pastoris (L.) Med. Kokoška pastuší tobolka. 

Na polích, úhorech rumištích i jinde, plevel. Obecná. PS. III–XI. 

Položka: 1368 – Znojmo, hrad, 13. 05. 1950 

133. Vogelia paniculata (L.) Horn. Řepinka latnatá. 

Neslia paniculata (L.) Desv. Řepinka latnatá. 

Původní ze stepí jihovýchodu, u nás zdomácněla na polích, u cest, na zdech a rumištích. 

Rozšířena. PS. Gránice, Slup, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice. V–VII. 

Položka: 1369 – Slup, úhor, 18. 05. 1951, rev. V. Řehořek 

134. Lunaria rediviva L. Měsíčnice vytrvalá. 

Ve stinných kamenitých smíšených lesích a vlhkých roklích. Vzácná. S. Cornštýn, 

Bítov. OBORNY uvádí: Švýcarské údolí (?). V–VII. 

Položka: 1370 – Bítov, Cornštýn, 14. 05. 1950 

Pozn.: Podhorský druh, v údolí Dyje ojediněle sestupuje až téměř ke Znojmu (GRULICH 1997). 

135. Alyssum saxatile L. I. subsp. arduini (Fritsch) Hay. Tařice skalní Arduinova. 

Aurinia saxatilis subsp. arduini (Fritsch) Dostál. Tařice skalní Arduinova. 

Na výslunných skalách. Dosti rozšířena. P. Znojmo, Trausnice, Gránice. IV–V. 

Položky: 1371 A – Znojmo, skála pod Kramerovou vilou, 16. 04. 1951 

1371 B – Znojmo, 16. 04. 1950 

40

136. Alyssum montanum L. I. subsp. eumontanum (Baumg.) Thell. Tařice horská 

pravá. 

Alyssum montanum L. subsp. montanum. Tařice horská pravá. 

Na suchých výslunných skalách a pahorcích. Dosti rozšířena. PS. Hradiště, Derflice, 

Na če ra ti ce. OBORNY: Prosiměřice, Dyje, Tasovice, Znojmo. V–VI. 


Pozn.: Lokality v okolí Znojma, v současnosti zcela ojedinělé, leží na západní hranici výskytu 

druhu na jižní Moravě. 

Alyssum desertorum Stapf. Tařice stepní. 

DOSTÁL (a také LAUS) uvádí jako naleziště okolí Jaroslavic. Ale již OBORNY v květeně 

(str. 1161) praví: Podle Schlossera roste na jednom písčitém pahorku u Jaroslavic. Byla 

však v novější době (tj. kolem r. 1880) marně na tomto místě hledána. VI–VII. 

Pozn.: Schlosserův údaj není zcela spolehlivý (cf. SMEJKAL in Květena ČR 3). 

137. Alyssum calycinum L. Tařice kališní. 

Alyssum alyssoides (L.) L. Tařice kališní. 

Na suchých výslunných stráních, pustých místech, úhorech a jinde. Rozšířena až obecná. 

PS. Gránice, Kateřinský dvůr, Derflice, Načeratice, Hodonice, Dobšice, Plaveč, 

Je vi šo vi ce, Horní Dunajovice, Štítary. VI–IX. 

Položka: 1373 – Znojmo, Gránice, 06. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

138. Berteroa incana (L.) DC. Šedivka šedá. 

Na suchých výslunných místech, rumištích i v polích jako plevel. Velmi obecná. 

P. VI–IX. 


139. Erophila verna (L.) Besser. Osívka jarní. 

Na skalách, písčinách, polích, rumištích aj. Obecná. PS. III–VI. 

Položka: 1375 – Lančov, pole, 14. 05. 1950 

N 140*. Armoracia rusticana (Lam.) G., M. a S. Křen selský. 

Původem z jv. Ruska, kde roste na březích řek a potoků. U nás se pěstuje pro kořen 

palčivé chuti, tu a tam zdivočuje. V–VII. 

141. Dentaria bulbifera L. Kyčelnice cibulkonosná. 

Ve stinných lesích. Roztroušeně. S. Lančov, Bítov, Švýcarské údolí, Zálesí, Podhradí, 

Bo ja no vic ké lesy. OBORNY uvádí ještě Lukov. IV–V. 

Položka: 1376 – Lančov – Bítov, 14. 05. 1950 

41

142. Dentaria enneaphylla L. Kyčelnice devítilistá. 

Dentaria enneaphyllos L. Kyčelnice devítilistá. 

Ve stinných lesích. Dosti vzácná. Švýcarské údolí, Cornštýn. OBORNY: Lančov, údolí 

Dyje u Nového Hrádku a Hardeku. IV–VI. 

Položky: 1377 A – Švýcarské údolí, u chat vpravo od bývalé úzkokolejky, 09. 05. 1952 

1377 B – Bítov, Cornštýn – svah k silnici, 23. 04. 1953 

Pozn.: Druh podhorských bučin, v současnosti patří na Znojemsku k vzácnostem; tak např. na několika 

lokalitách v NP Podyjí (GRULICH 1997), u Střelic (1988, V. Grulich), na více místech v oblasti 

Vranovské přehrady (2003, 2004, A. Reiter). 

143. Cardamine impatiens L. Řeřišnice nedůtklivá. 

Ve stinných lesích. Dosti hojná. S. Trausnice, Šumná – Onšov, Zálesí, Podhradí, Pavlice, 

Dolina a Bažantnice u Plavče, Lapikus. OBORNY uvádí také lesy u Bítova. V–VI. 

Položka: 1378 – Znojmo, údolí Dyje u plovárny, 28. 05. 1951 

144. Cardamine pratensis L. Řeřišnice luční. 

Na vlhkých lukách a ve vlhkých lesích. Rozšířena v celém území. S. IV–VI. 

Položka: 1379 – Znojmo, 05. 1950 

145. Cardamine hayneana Welw. apud Rchb. Řeřišnice Hayneova. 

Cardamine matthioli Moretti. Řeřišnice Matthioliho. 

Na mokrých lukách. Vzácná. S. Dyje u Znojma. V–VI. 

Položka: 1380 – Znojmo, Dyje u Starého Šaldorfu, 01. 05. 1951 

Pozn.: Na zbytcích luk ve východní části Znojemska výskyt druhu není dodnes vyloučen; na 

Břeclavsku je místy hojná. 

146*. Cardamine dentata Schultes. Řeřišnice zoubkatá. 

Cardamine dentata Schult. Řeřišnice bahenní. 

V bažinách, vodních příkopech. Vzácná. S. OBORNY: u Hlubokých Mašůvek a v Popickém 

žlebu. V–VI. 

Pozn.: Výskyt tohoto druhu, dosti často zaměňovaného, ale někdy i přehlíženého, se na Znojemsku 

nepodařilo spo leh li vě prokázat (BUREŠ 1996). 

147. Cardamine amara L. Řeřišnice hořká. 

U pramenů a v příkopech. Rozšířena. S. Trausnice, Dobšice, Dyje, Vranovská Ves, 

Šim per ský rybník, Jevišovice, Zálesí. V–VI. 


148. Barbarea vulgaris R. Br. I. subsp. euvulgaris Hayek. Barborka obecná pravá. 

Barbarea vulgaris R. Br. subsp. vulgaris. Barborka obecná pravá. 

Na lukách a březích. Hojná až obecná. PS. Znojmo, Dobšice, Trausnice, Starý Šaldorf 

atd. IV–VI. 

42

Položka: 1382 A – Znojmo, Hradní kaple, 24. 07. 1950, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Herbářová položka č. 1382 byla původně směsný materiál, který obsahoval i druh Sisymbrium 

loeselii. 

Barbarea vulgaris R. Br. II. subsp. arcuata (Opiz) Hayek. 

Barborka obecná ob louč na tá. 

Barbarea vulgaris subsp. arcuata (R. Br.) Hayek. Barborka obecná obloučnatá. 

Na lukách a březích. Roztroušeně. S. Gránice. OBORNY uvádí: Vranov, Onšov, Šumná 

aj. IV–VI. 

Položka: 1383 – Gránice, pole, 27. 05. 1951, rev. V. Řehořek 

149. Cardaminopsis arenosa (L.) Hayek. Řeřišničník písečný. 

Na rozmanitých podkladech. Rozšířen. S. Trausnice, Čížov. OBORNY: u Znojma obecný. 

IV–VI. 

Položka: 1384 – Čížov, úhor, 08. 06. 1951 

150. Cardaminopsis halleri (L.) Hayek I. subsp. euhalleri Hayek. 

Řeřišničník Hal le rův pravý. 

Cardaminopsis halleri (L.) Hayek. Řeřišničník Hallerův. 

Na lukách, ve vlhkých lesích. Na cestě od Bítova k Cornštýnu. Na Znojemsku nový. 

S. OBORNY: chybí ve znojemském kraji. IV–VI. 

Položka: 1385 – Bítov, k Cornštýnu, 23. 04. 1953 

Pozn.: Podhorský druh; v dyjském údolí je recentně znám pouze z okolí Hadreggu na rakouské 

straně (GRULICH 1997). 

151. Arabis turrita L. Huseník převislý. 

Ve světlých lesích a na kamenitých stráních. Roztroušeně. SP. Gránice pod městem, 

Traus ni ce, Hradiště. OBORNY uvádí: Ledové sluje, Šobes, Cornštýn, Hnánice, Čížov, 

Mločí údo lí. IV–V. 

Položka: 1386 – Znojmo, Gránice, pod městem, 05. 05. 1951 

152. Arabis pauciflora (Grimm) Garcke. Huseník chudokvětý. 

Ve světlých hájích a na pasekách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Býčí skála, Plaveč 

(Dolina, údolí Jevišovky), Lapikus, Olbramkostel, Pavlice, Lančov – Bítov. OBORNY 

uvádí: Mločí údolí, Nový Hrádek, Lukov, Dlouhý Šobes. V–VII. 

Položka: 1387 – Lančov – Bítov, 15. 05. 1950 

*? Arabis hirsuta (L.) Scopoli I. subsp. sessilifolia Gaudin. Huseník chlupatý 

při sed lý. 

Arabis hirsuta (L.) Scopoli. Huseník chlupatý. 

V křovinách a na kamenitých místech. S. OBORNY uvádí Trausnický mlýn. Při regulaci 

Dyje v Trausnicích asi zmizel. V–VI. 

Pozn.: Na Znojemsku se vyskytují s jistotou dva typy z okruhu A. hirsuta agg. Drlíkův doklad představuje 

poněkud vzácnější A. sagittata (Bertol.) DC., nedoložené záznamy nelze interpretovat. 

43

153. Arabis hirsuta (L.) Scopoli II. subsp. sagittata (Bertol.) Rchb. 

Huseník chlu pa tý střelovitý. 

Arabis sagittata (Bertol.) DC. Huseník střelovitý. 

Na stráních a v lesích. Řídce. S. Gránický les, Starý Petřín. OBORNY: Trausnický mlýn. 

VI–VII. 

Položka: 1388 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950, rev. J. Štěpánek 

154. Turitis glabra L. Strmobýl lysý. 

Arabis glabra (L.) Bernh. Huseník lysý. 

Na kamenitých stráních a okrajích lesů. Hojný až obecný. S. Hradiště, Bítov atd. VI–VII. 

Položka: 1389 – Bítov, lesní stráň, 17. 06. 1951 

155. Nasturtium officinale R. Br. Potočnice lékařská. 

V prameništích a na březích. Vzácně. S. Ve vsi Dyji pod mostem přes řeku Dyji, 

Dobšice, pramenisko na louce u Dyje. Pro Znojemsko nová. OBORNY, HIMMELBAUR ani 

DOSTÁL ne u vá dě jí pro území. (IV) V–VII (VIII). 

Položka: 1390 – Dobšice, Dyje pod mostem, odvodňovací příkop, 04. 06. 1953 

Pozn.: V okolí Dobšic nebyl druh v poslední době ověřen, avšak existuje další nedaleká lokalita 

v obci Slup (1990, V. Grulich, 2004 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořák ová). 

156. Rorippa austriaca (Cr.) Bess. Rukev rakouská. 

Na písčitých březích a mokrých lukách. Roztroušeně. P. Popice, Hnánice (Švestka). 

OBOR NY: Načeratice, Načeratice – Tasovice, Trausnice, Derflice. V–VII (VIII). 

Položka: 1391 – Popice, 10. 06. 1950, rev. V. Řehořek 

157. Rorippa amphibia (L.) Bess. Rukev obojživelná. 

Na březích vod a v příkopech. Řídce. S. Načeratice – Dyje. OBORNY: Plenkovický 

rybník. V–VII. 

Položka: 1392 – Načeratice – Dyje, 31. 05. 1951, rev. V. Řehořek 

158. Rorippa silvestris (L.) Besser. Rukev lesní. 

Rorippa sylvestris (L.) Besser. Rukev obecná. 

Na březích a vlhkých polích. Rozšířena. Údolí Dyje, Lančov, Stošíkovice – Oleksovice, 

Únanov atd. IV–IX. 

Položka: 1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – Rorippa sylvestris + R. palustris + Sisymbrium 

al tis si mum, rev. V. Řehořek et J. Danihelka 

159. Rorippa islandica (Oeder) Borbás. Rukev islandská. 

Rorippa palustris (L.) Besser. Rukev bažinná. 

Na březích vod, v příkopech. Obecná. S. Lančov u přehrady, Olbramkostel u Čekálského 

rybníka, Tasovice na Kamenné hoře atd. VI–IX. 

Položky: /1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – ut Rorippa silvestris, rev. V. Řehořek et J. Danihelka/ 

1394 – Lančov, přehrada, 27. 05. 1950, rev. V. Grulich 

44

Rorippa barbareoides (Tausch) Čelak. Rukev barborkovitá. 

Rorippa × anceps (Wahlenb.) Rchb. Rukev proměnlivá. 

OBORNY uvádí: jeden příkop na cestě z Tasovic do Načeratic. Přeměnou cesty na silnici 

zmizela ze stanoviště. HIMMELBAUR ji už nemá v seznamu. VI–VII. 

N 160. Matthiola incana (L.) R. Br. Fiala šedivá. 

Původem z jihu. Pěstuje se u nás v zahrádkách, zřídka zdivočuje. IV–X. 

Položka: 1395 – Znojmo, Pivovarská zahrada, 06. 1951, rev. V. Řehořek 

161. Hesperis tristis L. Večernice smutná. 

Na suchých výslunných stráních. Velmi roztroušeně. P. Skalnatý břeh Dyje u Tasovic, 

Ka men ná hora u Tasovic, svahy nad Nesachleby. V–VI. 

Položka: 1396 – Tasovice, břeh Dyje, 02. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Kromě výskytu u Tasovic se večernice smutná vyskytuje ještě na Šóbesu (GRULICH 1997). 

N 162. Hesperis matronalis L. s. s. Večernice vonná. 

Hesperis matronalis L. subsp. matronalis. Večernice vonná. 

Původem z Italie. Často pěstována v zahradách a roztroušeně zplaňuje. P. Lukov, u vsi. 

V–VII. 

Položka: 1397 – Lukov, u vsi, 12. 06. 1951, rev. V. Řehořek 

163. Hesperis silvestris Crantz. Večernice lesní. 

Hesperis sylvestris Crantz. Večernice lesní. 

Na kamenitých a křovitých svazích. Roztroušeně. P. Býčí skála, Lapikus, Šóbes, Podhradí. 

OBORNY: Tasovice, ves Dyje, Hradiště, Cornštýn. V–VI. 

Položky: 1398 A – Plaveč, Lapikus, 19. 05. 1952, rev. V. Řehořek 

1398 B – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950, rev. V. Řehořek 

Erysimum erysimoides (L.) Fritsch. Trýzel trýzelovitý. 

Erysimum odoratum Ehrh. Trýzel vonný. 

Na kamenitých pahorcích. OBORNY i HIMMELBAUR uvádějí jako naleziště okolí Znojma 

(ojediněle). Domnívám se, že kulturizací a zastavěním bylo naleziště asi zničeno. 

VI–VII. 

Pozn.: Výskyt v okolí Znojma se nepodařilo ověřit, avšak druh dosud roste na vápencích v údolí 

potoka Fugnitz nad Hardeggem (GRULICH 1997). 

164. Erysimum durum Presl. Trýzel tvrdý. 

Na skalách a kamenitých stráních. Velmi řídce. P. Suchý kopec u Popic, Hodonice pískov 

na. OBORNY uvádí: kol Jaroslavic rozptýleně. VI–VIII. 

Položka: 1399 – Popice, Suchý kopec, 11. 08. 1950, rev. V. Řehořek 

45

165. Erysimum cheiranthoides L. Trýzel cheirovitý. 

Erysimum cheiranthoides L. Trýzel malokvětý. 

Na nivách, březích a polích. Rozšířen. SP. Kraví hora, Hradiště, Prosiměřice, atd. V–IX. 

Položka: 1400 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950, rev. V. Řehořek 

166. Erysimum repandum Hoejer ap. L. Trýzel rozkladitý. 

Na polích a rumištích. Hojný. P. Kuchařovice, Hodonice, Bojanovice atd. IV–VII. 

Položka: 1401 – Kuchařovice, 07. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Trýzel rozkladitý patří nyní na Znojemsku k velmi ojedinělým plevelným rostlinám; z poslední 

doby pochází nález od Šatova (1994, V. Grulich) a od Ječmeniště (Řepka in STEJSKAL 2001). 

167. Erysimum diffusum Ehrh. Trýzel rozvětvený. 

Na suchých výslunných svazích a písčitých polích. Velmi řídce. P. Jaroslavice. OBORNY 

uvádí také Strachotice. VI–VII. 

Položka: 1402 – Jaroslavice, meze mezi vinicemi, 15. 06. 1951, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Na Znojemsku stále roste na několika lokalitách ve východní části. 

168. Alliaria officinalis Andr. Česnáček lékařský. 

Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande. Česnáček lékařský. 

Na okrajích lesů a v pobřežních křovištích. Obecný. S. Znojmo, Purkrábka, Kuchařovice 

atd. IV–VI. 

Položka: 1403 – Znojmo, podhradí, 05. 1950 

169. Sisymbrium strictissimum L. Hulevník tuhý. 

Sisymbrium strictissimum L. Hulevník nejtužší. 

Na keřnatých stráních a v pobřežních houštinách. Roztroušeně. PS. Hradiště, Trausnice, 

Modré sklepy, Podhradí. OBORNY: lesík u Dobšic. V–VIII. 


170. Sisymbrium loeselii Jusl. Hulevník Loeselův. 

Na rumištích, u cest, na zdech a skalách. Rozšířen. P. Gránice, Kraví hora, Sedlešovice – Konice, 

Konice – Popický žleb, Modré sklepy, Jaroslavice. OBORNY: podyjské vsi. VI–VII. 

Položky: 1382 B – Znojmo, Hradní kaple, 24. 07. 1950, původně směsný materiál, který obsahoval 

i pol. č. 1382 A , což je Barbarea vulgaris, rev. F. Dvořák 

1405 – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

/1408 A – Znojmo, Městský lesík, ru miš tě, 21. 05. 1951 – ut Chamaeplium officinale; 

Si sym b ri um of fi ci na le + S. loeselii, rev. V. Grulich/ 

171. Sisymbrium altissimum L. Hulevník nejvyšší. 

Sisymbrium altissimum L. Hulevník vysoký. 

Na výslunných stráních a náspech. Dosti rozšířen v oblasti panonské květeny. P. Konice, 

ves Dyje, Derflice, Načeratice, Sedlešovice. OBORNY: Jaroslavice. V–VII. 

Položky: /1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – ut Rorippa silvestris, rev. V. Řehořek et J. Danihelka/ 

1406 – Konice, meze, 14. 05. 1951, rev. V. Řehořek 

46

172. Sisymbrium orientale Torner. Hulevník východní. 

Na rumištích a zdech. Dosti rozšířen. P. Sedlešovice, Trausnice. OBORNY: železniční 

násep u Dobšic, Gránice, podyjské vesnice od Znojma do Jaroslavic, údolí Jevišovky 

od Le cho vic. VI–VII. 

Položky: 1407 A – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

1407 B – Sedlešovice, 20. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

173. Chamaeplium officinale (L.) Wallr. Hulevníkovec lékařský. 

Sisymbrium officinale L. Hulevník lékařský. 

Na rumištích a v plotech. Obecný. SP. Městský lesík, Kraví hora atd. V–IX. 

Položky: 1408 A – Znojmo, Městský lesík, rumiště, 21. 05. 1951 – S. officinale + S. loeselii, rev. V. Grulich 

1408 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 09. 1951, rev. V. Řehořek 

174. Arabidopsis thaliana (L.) Heyn. Huseníček Thalův. 

Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. Huseníček rolní. 

Suchá výslunná místa. Obecný. P. Hradiště atd. (III) IV–V. 


175. Camelina microcarpa Andr. Lnička maloplodá. 

Camelina microcarpa DC. Lnička drobnoplodá. 

Plevel v polích a na rumištích. Hojně rozšířena. SP. Dyje, Derflice, Hodonice, Tasovice, 

Milíčovice, Lančov atd. V–VII. 

Položka: 1410 – Derflice, 09. 05. 1951 

Camelina alyssum (Mill.) Thell. Lnička tařicovitá. 

Jako plevel výhradně mezi lnem. SP. OBORNY: Čížov, Bítov, HIMMELBAUR jen Čížov. 

Po ně vadž však len se na Znojemsku po odchodu Němců nepěstuje, bude třeba C. a. 

vyškrtnout. VI–VII. 

Camelina sativa (L.) Crantz. Lnička setá. 


Pozn.: Zřejmě jde o jeden z posledních nálezů druhu na území České republiky. V současné době 

po va žo ván za vyhynulý (HO LUB, PROCHÁZKA 2000). 

176. Descurainia sophia (L.) Webb et Berth. Úhorník léčivý. 

Descurainia sophia (L.) Prantl. Úhorník mnohodílný. 

Anthropofilní druh, u cest, na rumištích, tratích, návsích. Hojně rozšířen. SP. Znojmo, 

Suchohrdly, Plaveč atd. (IV) V–VII. 

Položka: 1411 – Znojmo, u městského lesíka, 25. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

47

Čeleď 28. Resedaceae. Rýtovité. 

177. Reseda lutea L. Rýt žlutý. 

Na kamenitých místech i jako plevel. Hojně rozšířen. P. Znojmo, Kraví hora, Kuchařovice, 

Purkrábka, podyjské vsi, Lechovice, Únanov, Výrovice, Horní Dunajovice, 

Vranov i jinde. V–IX. 

Položka: 1412 – Znojmo, hradní zeď, 10. 06. 1950 

178. Reseda luteola L. Rýt barvířský. 

U cest a na rumištích. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice, Purkrábka. OBORNY: Citonice, 

Bezkov, Dyje, Strachotice, Vrbovec, Hrušovany. VI–IX. 

Položka: 1413 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 

Pozn.: Vzácný druh, v poslední době ověřen v okolí Hradiště a Mašovic (GRULICH 1997). 

Čeleď 29. Cistaceae. Cistovité. 

179. Helianthemum nummularium (L.) Miller II. subsp. ovatum (Viv.) Sch. Th. 

Devaterník penízkový vejčitý. 

Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum (Wahlenb.) Holub. Devaterník velkokvětý 

tmavý. 

Na výslunných stráních a pastvinách. Hojný. SP. Kraví hora, Popice, Hluboké Mašůvky, 

Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Pavlice, Znojmo, Zálesí, Milíčovice, Lesná, Lančov, 

Ja zo vi ce i jinde. VI–IX. 

Položka: 1414 – Sedlešovice, Kraví hora, 20. 05. 1950 

Čeleď 30. Tamaricaceae. Tamaryškovité. 

180. Tamarix gallica L. Tamaryšek francouzský. 

Tamarix parviflora DC. Tamaryšek malokvětý. 

Původní ve středomoří, u nás někdy pěstován. Znojmo, Hradiště, Přímětice, Kravsko 

i jinde. VI–VIII. 

Položka: 1415 – Hradiště, zahrada, 22. 05. 1951 

Čeleď 32. Violaceae. Violkovité. 

181. Viola tricolor L. I. subsp. eutricolor Lyme. Violka trojbarevná pravá. 

Viola tricolor L. subsp. tricolor. Violka trojbarevná pravá. 

Na lukách, skalách a písčinách, na kamenité a jílovité půdě. Obecná. SP. Trausnice, 

Dyje, Býčí skála, Pavlice, Podhradí atd. IV–X. 

Položka: 1416 – Dyje, Dyje, pravý břeh, skály, 31. 05. 1951 – Viola tricolor subsp. saxatilis, rev. J. 

Dani hel ka 

48

Viola tricolor L. II. subsp. saxatilis Schmidt pro sp. Violka trojbarevná skalní. 

Viola tricolor subsp. saxatilis (F. W. Schmidt) Arcang. Violka trojbarevná skalní. 

Na kamenitých stráních. Roztroušeně až řídce. SP. Býčí skála. OBORNY: údolí Dyje od 

Cornštýna, údolí Jevišovky. VI–VIII. 

Položky: /1416 – Dyje, Dyje, pravý břeh, skály, 31. 05. 1951 – ut Viola tricolor subsp. eutricolor, 

rev. J. Danihelka/ 

1418 – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1951, rev. J. Danihelka 

Pozn.: Typický taxon dyjského údolí, zejména v NP Podyjí (GRULICH 1997). 

Viola tricolor L. III. subsp. arvensis (Murr.) Gaud. Violka trojbarevná rolní. 

Viola arvensis Murray. Violka rolní. 

Jako plevel v polích. Obecná. SP. Hradiště, Konice, Popice, Únanov atd. IV–X. 

Položka: 1417 – Hradiště, 20. 05. 1950 – Viola sp., rev. J. Danihelka 

182. Viola canina L. II. subsp. montana (L.) Fries. Violka psí horská. 

Viola canina subsp. ruppii (All.) Schübl. et Mart. Violka psí horská. 

Na pastvinách a ve vřesovištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Šumná, Vranovská Ves, 

Bo ja no vic ká pila, Dolina u Plavče, Zápověď u Jevišovic. IV–VII. 

Položka: 1419 – Šumná, 09. 06. 1950 – Viola canina L. s. l., rev. J. Danihelka 

Pozn.: Taxonomická identita rostlin z příbuzenského okruhu violky psí z okolí Znojma je nejasná. 

? 183*. Viola stagnina Schult. Violka slatinná. 

Na vlhkých lukách a slatinách. Sporná. S. OBORNY: Purkrábka u Suchohrdel, Popický 

žleb (?). HIMMELBAUR a LAUS však už neuvádějí na Znojemsku. DOSTÁL: u Znojma. 

V–VII. 

Pozn.: Violka slatinná je známa z nivních luk při dolní Dyji na Břeclavsku (cf. DANIHELKA et al. 1995). 

Výskyt ve východní části Znojemska není zcela vyloučen, konkrétní doklady chybějí. K lokalitám, 

které uvádí Oborny, bude třeba dohledat herbářovou dokumenaci. 

184*. Viola erecta Gilib. Violka vzpřímená. 

Viola elatior Fries. Violka vyvýšená. 

Na vlhkých lukách a v luzích. Ojediněle. S. OBORNY nemá na Znojemsku. HIMMELBAUR: 

Hrušovany, Jevišovka. V–VI. 

Pozn.: Violka vzpřímená se i v současnosti velmi vzácně vyskytuje na Břeclavsku (DANIHELKA et al. 

1995). Výskyt v nejvýchodnější části Znojemska nebyl v poslední době potvrzen. 

185. Viola mirabilis L. Violka divotvárná. 

Ve světlých humosních hájích. Hojná. S. Hradiště, Smoha, Plaveč, Purkrábka, Plenkovice, 

Koráb u Horních Dunajovic, Bojanovické lesy, Šimperk, Švýcarské údolí, 

Pavlice. IV–V. 

Položka: 1420 – Hradiště, les za křížem na cestě k Mašovicím, 07. 04. 1951, rev. J. Danihelka 

49

186. Viola silvatica Fries. Violka lesní. 

Viola reichenbachiana Bor. Violka lesní. 

V lesích a křovištích. Hojná v severní části. S. Gránice, Šumná, Bojanovice, Horní 

Du na jo vi ce, Bítov. OBORNY: Kravsko, Plaveč, Lukov, Vranov. IV–VI. 

Položka: 1422 – Šumná, 06. 05. 1950 – Viola riviniana, rev. J. Danihelka 

187. Viola riviniana Rchb. Violka Rivinova. 

V humosních lesích listnatých, řidčeji jehličnatých. Dosti rozšířena. S. Hradiště, Smoha, 

Purkrábka, Kravsko, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Vranovská Ves, Šumná, 

Švý car ské údolí, Zápověď, Bojanovice, Bítov. IV–V. 

Položky: 1421 – Hradiště, 07. 05. 1950, rev. J. Danihelka 

/1422 – Šumná, 06. 05. 1950 – ut Viola sil va ti ca, rev. J. Danihelka/ 

188. Viola rupestris Schmidt. Violka skalní. 

Viola rupestris F. W. Schmidt. Violka písečná. 

Na výslunných stráních a písčitých půdách. Hojná. S. Býčí skála, Hradiště, Plaveč, Jevi 

šo vi ce, Hostěrádky, Koráb, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Popice, Konice, 

Ha vra ní ky, Hnánice, Hodonice, Mramotice, Podmolí, Tvořihráz. IV–VI. 

Pozn.: Violka písečná patří na Znojemsku k velmi vzácným druhům (viz GRULICH 1997); není jisté, 

jestli byla na všech Drlíkem uváděných lokalitách správně determinována. 

189. Viola hirta L. Violka srstnatá. 

Na lukách, svazích a v lesích. Obecná. SP. Tasovice – Načeratice, Purkrábka, Trausnice 

atd. III–V. 

Položky: 1423 – Tasovice, křoví směr Načeratice, 02. 04. 1951 – Viola × scabra, rev. J. Danihelka 

/1425 – Šumná, Šimperk, 08. 04. 1951 – ut Viola collina; Viola collina + V. hirta, rev. 

J. Dani hel ka/ 

/1426 – Dyje, lesík k Tasovicím, 18. 04. 1951 – ut Viola ambigua, rev. J. Danihelka/ 

/1428 – Dyje, 18. 05. 1951 – ut Viola sepincola subsp. austriaca, rev. J. Danihelka/ 

X Viola permixta Jord. = Viola hirta × odorata. Violka pomíchaná. 

Viola × scabra F. Braun = Viola hirta × V. odorata. 

Světlé lesy a křoviny. Zřídka mezi rodiči. SP. Hradiště. OBORNY: Kuketaj, Kraví 

hora, Krav sko. 

Položky: /1423 – Tasovice, křoví směr Načeratice, 02. 04. 1951 – ut Viola hirta, rev. J. Danihelka/ 

1424 – Kravsko, louka pod zámkem, 03. 1953 – Viola odorata, rev. J. Danihelka 

190. Viola collina Bess. Violka chlumní. 

Ve světlých hájích a křovinách. Roztroušeně. SP. Šimperk, Smoha. OBORNY: Čížov, 

Lančov, Lukov, údolí Dyje u Znojma, Popický žleb. III–IV. 

Položka: 1425 – Šumná, Šimperk, 08. 04. 1951 – Viola collina + Viola hirta, rev. J. Danihelka 

Pozn.: V okolí Znojma vzácná violka; v poslední době známo jen několik nalezišť, především na 

vápencích kolem Hardeggu (GRULICH 1997). 

50

191. Viola ambigua W. K. Violka obojetná. 

Na suchých lukách a výslunných stráních. Vzácně. P. Ves Dyje v lesíku za hřbitovem. 

HIM MEL BAUR: Gránický les, Nesachleby, Kraví hora. OBORNY nezná druh. DOSTÁL neuvádí 

na Znojemsku. IV–V (někdy VIII–IX). 

Položka: 1426 – Dyje, lesík k Tasovicím, 18. 04. 1951 – Viola hirta, rev. J. Danihelka 

Pozn.: Na stepních lokalitách ve východní části Znojemska se violka obojetná dosud vyskytuje, 

např. na Ječmeništi (Řepka in STEJSKAL 2001), ovšem Drlíkova dokladová položka byla chybně 

determinována. 

192. Viola sepincola Jord. em. Becker I. subsp. cyanea (Čelak.) Becker. 

Violka křo višt ní modrá. 

Viola suavis M. Bieb. Violka křovištní. 

Ve světlých listnatých lesích a křovinách. Vzácná. P. Železniční násep u Dobšic, ves 

Dyje – malá bočná údolí při řece. OBORNY: Gránice, Leska, Kravsko, Znojmo. IV–V. 

Položka: 1427 – Dobšice – Suchohrdly, železniční násep, 25. 03. 1951, rev. J. Danihelka 

Viola sepincola Jord. em. Becker II. subsp. austriaca (Kern) Beck. 

Violka křovištní ra kous ká. 

Viola suavis M. Bieb. Violka křovištní. 

Ve světlých travnatých lesích. Vzácně. P. Ves Dyje. HIMMELBAUR kol Znojma řídce, 

Hru šo va ny. OBORNY nezná název. DOSTÁL: Hrušovany u Znojma. III–V. 

Položka: 1428 – Dyje, 18. 05. 1951 – Viola hirta, rev. J. Danihelka 

Pozn.: Violka křovištní roste na jižní Moravě pouze druhotně (KIRSCHNER, SKALICKÝ in Květena ČR 

2). V současné době neznáme ze Znojemska žádnou konkrétní lokalitu, nejblíže roste v Mikulově 

(ibid.). 

193. Viola odorata L. Violka vonná. 

V křovinách, na lukách a na okrajích lesů. Rozšířena. SP. Hradiště. OBORNY: Znojmo, 

údolí Dyje u Znojma, Kravsko, Bítov, Gránice, Leska. III–IV (VIII–IX). 

Položky: /1424 – Kravsko, louka pod zámkem, 03. 1953 – ut Viola × permixta, rev. J. Danihelka/ 

1429 – Hradiště, 21. 03. 1951, rev. J. Danihelka 

Čeleď 39. Portulacaceae. Šruchovité. 

194. Portulaca oleracea L. I. subsp. silvestris (Gars.) Thell. Šrucha zelná lesní. 

Portulaca oleracea L. subsp. oleracea. Šrucha zelná pravá. 

Zplanělá a zdomácnělá jako plevel na písčitých půdách. Hojná. PS. Znojmo, Hradiště, 

Der fli ce, Hodonice. OBORNY uvádí také: řidčeji u Vranova. VI–X. 


51

Čeleď 41. Silenaceae. Silenkovité. 

195. Moehringia trinervia (L.) Clairv. Mateřka trojžilná. 

V lesích a křovinách. Hojná. S. Znojmo, Gránice, Popický žleb, Kateřinský dvůr, Plaveč, 

Traus ni ce, Čertův mlýn, Pavlice, Horní Dunajovice, Lančov. V–VI. 

Položka: 1430 – Znojmo, Gránice – železniční svah před viaduktem, 03. 05. 1953 

196. Arenaria serpyllifolia L. I. subsp. euserpyllifolia Briq. 

Písečnice douškolistá pra vá. 

Arenaria serpyllifolia L. Písečnice douškolistá. 

Na polích a kamenitých stráních. Obecná. SP. Hradiště, Plaveč, Únanov atd. V–X. 


197. Holosteum umbellatum L. Plevel okoličnatý. 

Na polích a suchých travnatých místech. Obecný. SP. Gránice atd. III–V. 

Položka: 1432 – Znojmo, Gránice, 19. 03. 1951 

198. Stellaria nemorum L. Ptačinec hajní. 

Ve stinných hájích. Roztroušeně. S. Trausnice, Popický žleb. OBORNY: údolí Dyje 

u Vra no va. V–VI. 


199. Stellaria media (L.) Vill. I. subsp. eumedia Briq. Ptačinec žabinec pravý. 

Stellaria media (L.) Vill. Ptačinec prostřední. 

Hlavně na vlhčích kulturních půdách. Obecný. SP. III–XI. 

Položka: 1434 – Znojmo, Staré město, v zahradě, 09. 03. 1953 

Stellaria media (L.) Vill. II. subsp. pallida (Piré) Asch. Graeb. 

Ptačinec žabinec měk ký. 

Stellaria pallida (Dum.) Crépin. Ptačinec bledý. 

Na písčitých lesních půdách. Vzácně. S. Trausnice. OBORNY: Bažantnice u Znojma. 

DO STÁL: u Znojma. HIMMELBAUR a LAUS neuvádějí Znojemsko. IV–V. 


Pozn.: V nejteplejších částech Znojemska se tento druh občas nalézá, zejména na písčitých podkladech. 

Je však zřejmě přehlížený a ve skutečnosti zřejmě není příliš vzácný. 

200. Stellaria holostea L. Ptačinec velkokvětý. 

V sušších hájích a křovinách. Obecný. S. Purkrábka atd. IV–VI. 


52

201. Stellaria alsine Grimm. Ptačinec kuřičkový. 

Stellaria alsine Grimm. Ptačinec mokřadní. 

Na bažinatých lukách a březích vod. Roztroušeně. S. Únanov, Olbramkostel, Pavlice. 

V–VI. 

Položka: 1437 – Zálesí, lesní potok, 21. 05. 1953 

202. Stellaria graminea L. Ptačinec trávovitý. 

V křovinatých lesích, na pasekách a vlhkých loukách. Rozšířen. Únanov, Mašovice, 

Lančov atd. V–VII. 

Položka: 1438 – Mašovice, 25. 05. 1951 

Moenchia erecta (L.) G. M. et Sch. Bělička přímá. 

Moenchia erecta (L.) G., M. et Sch. Bělička vzpřímená. 

Na písčité půdě a suchých pahorcích. OBORNY: uváděná v Schlosserově květeně pro Znoj 

mo. V novější době nebyla už na území nalezena. DOSTÁL: pochybné (Znojmo). IV–V. 

Pozn.: Schlosserovy údaje ze Znojemska, jak se ukazuje, nejsou příliš spolehlivé. Novější zdroje, 

např. DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 2, je neberou v potaz. 

203. Cerastium arvense L. I. subsp. commune Gaud. Rožec rolní obecný. 

Cerastium arvense L. Rožec rolní. 

Na travnatých místech. Obecný. SP. Rudlice, Výrovice atd. IV–IX. 

Položka: 1441 – Rudlice, stráň, 07. 05. 1951 

204. Cerastium vulgatum L. I. subsp. caespitosum Gilib. s. s. Rožec obecný trsnatý. 

Cerastium holosteoides subsp. triviale (Spenner) Möschl. Rožec obecný luční. 

Na travnatých místech. Obecný. S. Znojmo, Gránice, Trausnice, Hodonice, Šimperský 

ryb ník, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Lančov atd. IV–X. 

Položky: 1442 A – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950 

1442 B – Znojmo, údolí Dyje u Starého Šaldorfu, 01. 05. 1951 

Pozn.: Zcela běžný druh rožce, který se zde dosud vyskytuje obecně. Poněkud řidčeji je na Znojemsku 

nalézán i dříve nerozlišovaný druh Cerastium lucorum (např. GRULICH 1997), k němu se 

vztahuje i Drlíkem nesprávně determinovaná položka 1439 a možná i další nedoložené údaje. 

205. Cerastium semidecandrum L. Rožec pětimužný. 

Na suchých travnatých místech a písčinách. Dosti rozšířen. SP. Dyje ves, Tasovice, 

Traus ni ce – Čertův mlýn, Zálesí. OBORNY: Načeratický kopec, Nesachleby, Popická 

úžlabina, Havraníky aj. III–VI. 

Položka: 1443 – Tasovice – Dyje, suché stráně, 19. 04. 1951 

206. Cerastium pumilum Curt. I. subsp. obscurum (Chaub.) Sch. Th. 

Rožec nízký tma vý. 

Cerastium pumilum Curtis. Rožec nízký. 

53

Na suchých stráních. Roztroušeně. SP. Konice, Bojanovice, Švýcarské údolí. OBORNY: 

Znojmo, Dyje, Nesachleby, Hradiště, Havraníky, Tasovice, Bohumilice. IV–VII. 

Položka: 1439 – Švýcarské údolí, 14. 05. 1951 – Cerastium lucorum, rev. V. Grulich 

Pozn.: Obtížná skupina jednoletých rožců, která často způsobuje determinační záměny. Nedoložené 

literární údaje nedovolují učinit si obrázek o správnosti Drlíkova určování. Cerastium pumilum bylo 

na Znojemsku prokázáno (GRULICH 1997). 

207. Cerastium brachypetalum Pers. I. subsp. strigosum (Fr.) Dost. 

Rožec krát ko plá teč ný hubený. 

Cerastium brachypetalum Pers. Rožec krátkoplátečný. 

Na výslunných travnatých místech. Roztroušeně. SP. Hradiště u Vřesové studánky a pod 

Eliáškem. OBORNY: údolí Dyje, Gránice, ves Dyje, Nesachleby. IV–VI. 

Položky: 1444 A – Hradiště, pod Eliášem, 07. 05. 1953 

1444 B – Hradiště, u vřesové studánky, 30. 04. 1953 

Cerastium brachypetalum Pers. II. subsp. tauricum (Kern.) Dost. 

Rožec krát ko plá teč ný taurský. 

Cerastium brachypetalum Pers. Rožec krátkoplátečný. 

Roztroušeně. P. Kraví hora. OBORNY: Znojmo, Hradiště, Nesachleby. V–VI. 

Položka: 1445 – Sedlešovice, Kraví hora, stráň nad Dyjí, 19. 04. 1951 

Pozn.: V současné botanické literatuře se tyto poddruhy vesměs nerozlišují. 

Cerastium tomentosum L. Rožec plstnatý. 


208. Malachium aquaticum (L.) Fries. Křehkýš vodní. 

Myosoton aquaticum (L.) Moench. Křehkýš vodní. 

V bažinách a příkopech. Hojný. S. Trausnice, ves Dyje, Borotice, Jaroslavice, Božice 

– Hója, Plaveč, Lančov, Podhradí. V–IX. 

Položky: 1446 A – Plaveč, Jevišovka, 27. 06. 1950 

1446 B – Lančov, přehrada, 09. 07. 1950 

209. Minuartia viscosa (Schreb.) Sch. Th. Kuřička lepkavá. 

Na výslunných pahorcích. Dosti hojně. P. Lančov. OBORNY: kol Znojma, mezi Na če rati 

ce mi, Bohumilicemi a Dyjí, Kraví hora proti Sedlešovicím, výšiny mezi Konicemi 

a Ha vra ní ky, Gránice u zastávky, Popická úžlabina, Býčí skála aj. V–VII. 

Položka: 1447 – Lančov, 11. 07. 1950 – Gypsophila muralis, rev. V. Grulich 

Pozn.: Kuřička lepkavá patří k nejvzácnějším druhům moravské květeny. Ve starších dobách byla 

ze Znojemska doložena, např. Obornym. Jak však dokazuje Drlíkův sběr, lokalitu Lančov nelze 

brát v potaz, protože sebrané rostliny představují poněkud hojnější šater zední. 

Minuartia fasciculata (L.) Hiern. Kuřička svazčitá. 

Minuartia fastigiata (Sm.) Rchb. Kuřička svazčitá. 

Na suchých svazích. DOSTÁL uvádí Hardek u Znojma. OBORNY a ostatní ji vůbec neuvádějí 

v květeně Znojemska. Hardek je už v Rakousku. VII–VIII. 

54

Pozn.: Kuřička svazčitá byla objevena poblíž Hardeggu (SUZA, ŠMARDA 1932), na několika místech 

na moravské i rakouské straně byla na zdejších vápencích potvrzena i v průběhu 90. let 20. století 


210. Minuartia setacea (Thuill.) Hay. Kuřička štětinkatá. 

Na kamenitých pahorcích. Vzácná. P. Kamenná hora u Tasovic. OBORNY: svahy za 

Bo hu mi li ce mi. V–VIII. 


Minuartia verna (L.) Hiern. Kuřička jarní. 

Minuartia verna agg. Kuřička jarní. 

Na kamenitých svazích. DOSTÁL uvádí Jaroslavice u Znojma podle Schlossera. OBORNY 

však silně pochybuje (str. 1118). V–VI. 

Pozn.: Z okruhu kuřičky jarní existuje z jižní Moravy pouze jediný doklad druhu Mi nu ar tia collina, 

údajně sbíraný na Šibeničníku u Mikulova, avšak ani v tomto případě není zcela jasná hodnověrnost 

(DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 2). 

211. Sagina procumbens L. I. subsp. glaberrima (Neilr.) Dost. 

Úrazník položený lysý. 

Sagina procumbens L. Úrazník položený. 

Na vlhké písčité půdě. Rozšířen. SP. Trausnice, Derflice, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, 

Pavlice, Lančov atd. V–X. 

Položka: 1449 – Derflice, skály za vesnicí, 05. 05. 1951 

212. Spergula arvensis L. Kolenec rolní. 

Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. SP. Znojmo (Cínová hora), Olbramkostel, Mi líčo 

vi ce, Hluboké Mašůvky atd. VI–X. 

Položka: 1450 – Olbramkostel, v obilí, 09. 08. 1950 

213*. Spergularia marginata (DC.) Kitt. Kuřinka obroubená. 

Spergularia maritima (All.) Chiovenda. Kuřinka obroubená. 

Na vlhkých slanistých místech. P. OBORNY: v okolí Hevlína. DOSTÁL: jižní Morava, 

zvláště Znojemsko. VII–IX. 

Pozn.: Ze Znojemska existují pouze nedoložené údaje z 19. a 20. století, jejich přehled uvádí 

GRULICH (1987). 

214*. Spergularia salina Presl. Kuřinka solná. 

Na slaniskách. P. OBORNY: u Hrušovan, u Trabingerova dvora pod Hraběticemi a u Hevlína. 

V–IX. 

Pozn.: V 80. letech 20. století ještě dokladována od obce Jevišovka (GRULICH 1987). 

55

215. Spergularia rubra (L.) Presl. Kuřinka červená. 

Na písčité půdě a cestách. Rozšířená. SP. Kateřinský dvůr, Cínová hora, Únanov, Horní 

Dunajovice, Lančov atd. V–IX. 

Položka: 1451 – Oblekovice, Šibeniční vrch nad Kateřinským dvorem, 31. 05. 1951 

216. Herniaria glabra L. Průtržník lysý. 

Na suchých písčinách. Hojný. SP. Kraví hora, Býčí skála, Popice, Hodonice, Hluboké 

Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Pavlice, Lančov, Bítov aj. VII–IX. 


217. Scleranthus perennis L. Chmerek vytrvalý. 

Na kamenité a písčité půdě. Rozšířen. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice, Přímětice, Cito 

ni ce – Bezkov, Výrovice, Jevišovice, Pavlice, Mramotice atd. V–IX. 


218. Scleranthus annuus L. I. subsp. euannuus Thell. Chmerek roční pravý. 

Scleranthus annuus L. Chmerek roční. 

Na písčitých polích, skalách a pastvinách. Obecný. SP. Gránice, Znojmo, Únanov, Taso 

vi ce, Plaveč, Lančov atd. III–X. 

Položky: 1454 A – Znojmo, Gránice, úhor, 19. 08. 1950 

1454 B – Lančov, seg., 09. 09. 1950 

Scleranthus annuus L. II. subsp. polycarpos (L.) Thell. 

Chmerek roční mnohoplodý. 

Scleranthus polycarpos L. Chmerek mnohoplodý. 

Na suchých a kamenitých svazích. Roztroušeně. P. Hradiště, Šibeniční kopec, Popice, 

Derflice – Načeratice, Pavlice. IV–VI. 

Položka: 1453 – Oblekovice, Šibeniční vrch nad Kateřinským dvorem, 31. 05. 1951 

219. Agrostemma githago L. Koukol polní. 

Na polích jako plevel. Hojný. SP. VI–X. 

Položka: 1456 – Znojmo, pole, 05. 06. 1950 

Pozn.: Drlíkův sběr je jedním z posledních datovaných nálezů koukolu na Znojemsku. Ačkoli se 

tento druh vyskytoval v minulosti plošně skoro po celém území České republiky (SLAVÍK 1986), 

dnes patří k mimořádným vzácnostem (ČEŘOVSKÝ in ČEŘOVSKÝ et al. 1999). 

220. Lychnis flos-cuculi L. Kohoutek luční. 

Na lukách. Rozšířen v celém území. S. V–VIII. 

Položka: 1457 – Olbramkostel, 18. 05. 1950 

56

221. Melandrium album (Mill.) Garcke. Knotovka bílá. 

Silene latifolia subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet. Silenka širolistá bílá. 

Na travnatých místech a jako plevel v polích. Hojně rozšířena. S. Trausnice, ves Dyje, 

Dob ši ce, Konice, Popice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Stošíkovice, Výrovice, Vranov 

atd. VI–IX. 

Položka: 1458 – Strachotice, arv., 11. 05. 1950 

222. Melandrium diurnum (Sibth.) Fries. Knotovka červená. 

Silene dioica (L.) Clairv. Silenka dvoudomá. 

Na lukách a ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Trausnice, Švýcarské údolí, Lančov, 

Corn štýn, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku, dolů k Devíti mlýnům, 

ojediněle u Býčí skály. V–VIII. 

Položka: 1460 – Lančov, les, 14. 05. 1950 

X Melandrium dubium Hampe = Melandrium album × diurnum. Knotovka 

po chyb ná. 

Silene dioica × S. latifolia subsp. alba. Silenka pochybná. 

Nezřídka mezi rodiči. Leska. V–VIII. 

Položka: 1459 – Znojmo, Leska – nem., 22. 05. 1950 – Silene nutans, rev. V. Grulich 

Pozn.: Vzhledem k chybné determinaci herbářového dokladu není jisté, zda se tento kříženec 

skutečně na Znojemsku vyskytuje. 

223. Melandrium noctiflorum (L.) Fries. Knotovka noční. 

Silene noctiflora L. Silenka noční. 

Na polích a jako plevel. Roztroušeně. SP. Leska, Přímětice, Únanov, Cínová hora, Mašo 

vi ce, Hodonice, Lechovice, Stošíkovice, Vranov. OBORNY: hojně na Hrušovansku. 

VII–IX. 

Položka: 1461 – Znojmo, Leska, u nemocnice, 12. 06. 1950 

224*. Melandrium viscosum (L.) Čelak. Knotovka lepkavá. 

Silene viscosa (L.) Pers. Silenka lepkavá. 

Na písčitých polích a lukách. Vzácně. P. OBORNY: Hója u Božic na světlých místech. 

V–VI. 

Pozn.: Z okolí Božic v současné době není druh znám, nejbližší lokalita, kde byl druh ještě nepříliš 

dávno pozorován, leží na Dunajovických kopcích (1982 MMI, leg. V. Grulich). 

225. Viscaria vulgaris Bernh. Smolnička obyčejná. 

Lychnis viscaria L. Smolnička obecná. 

Na suchých pahorcích. Hojná. S. Trausnice, Hradiště, Popice, Konice, Kraví hora, 

Plaveč, Pavlice, Bojanovice, Jevišovice, Zápověď u Vevčic, Starý Petřín atd. V–VII. 

Položky: 1462 A – Lukov, 29. 05. 1951 

1462 B – Popice, Trausnice stráň, 05. 1950 

57

226. Silene cucubalus Wibel I. subsp. vulgaris (Gaud.) Bech. 

Silenka nadmutá obec ná. 

Silene vulgaris (Moench) Garcke subsp. vulgaris. Silenka nadmutá pravá. 

Na suchých loukách, světlých lesích, podle cest. Hojná. S. Trausnice, Kraví hora, Býčí 

skála, Hodonice, Tasovice, Borotice, Stošíkovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Lapikus, 

Horní Dunajovice, Podhradí i jinde. V–X. 


227. Silene dichotoma Ehrh. Silenka rozsochatá. 

Pochází z východní Evropy. Zavlečena asi obilím. Hojná. SP. Znojmo, Kraví hora, Gránice, 

Leska, Únanov, Plaveč, Jevišovice, Černín, Horní Dunajovice, Tasovice, Pavlice, 

Horní Břečkov, Podmolí, Mašovice, Starý Petřín. Za OBORNYHO (v letech 1880) rostla 

zdivočele pouze na Červeném kopci u Brna. VII–VIII. 

Položka: 1464 – Znojmo, u městského lesa, 31. 07. 1953 

228*. Silene longiflora Ehrh. Silenka dlouhokvětá. 

Silene bupleuroides L. Silenka dlouhokvětá. 

Na travnatých a kamenitých stráních. Ojediněle. P. DOSTÁL uvádí naleziště Jaroslavice. 

Silene longiflora nemá v seznamu ani OBORNY ani HIMMELBAUR, LAUS neuvádí ji na 

Zno jem sku. VI–VIII. 

Pozn.: Druh byl u Jaroslavic zjištěn teprve ve 20. letech 20. století (1929 BRNU, leg. Jirásek) – proto 

jej starší autoři neuvádějí. V poslední době zde však již nebyl pozorován, a je proto považován za 

vyhynulý druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). 

229. Silene otites (L.) Wib. I. subsp. euotites Asch. Graeb. s. str. Silenka ušatá pravá. 

Silene otites (L.) Wib. Silenka ušnice. 

Na výslunných písčitých stráních a pastvinách. Hojná ve velkém okruhu kol Znojma. 

P. Kraví hora, Cínová hora, Popice, Suchý kopec, Hradiště, Konice, Tasovice, Suchohrdly, 

Olbramkostel, Kuchařovice, Únanov, Výrovice, Plaveč. V–VII. 

Položka: 1466 – Popice, Suchý kopec, 15. 06. 1950 

Silene otites (L.) Wib. II. subsp. pubescens (Schur.) Dost. Silenka ušatá pýřitá. 

Silene otites (L.) Wib. Silenka ušnice. 

Na výslunných pahorcích a písčitých místech. Roztroušeně. P. Gránice, Kraví hora, 

Pla več, Černín. V–VII. 

Položka: 1465 – Znojmo, Gránice, 1953 

Silene otites (L.) Wib. III. subsp. pseudo-otites (Bess.) A. Gr. Silenka ušatá nepravá. 

Silene otites agg. 

Stanoviště stejné jako předešlá. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice, Žerůtky. V–VII. 


58

230. Silene nutans L. I. subsp. eunutans Dost. Silenka nící pravá. 

Silene nutans L. Silenka nicí. 

Na kamenitých místech, okrajích lesů a křovištích. Rozšířená. S. Hradiště, Kraví 

hora, Trausnice, Popice, Zápověď u Bojanovic, Dolina u Plavče, Milíčovice, Lančov 

aj. VI–VIII. 

Položky: /1459 – Znojmo, Leska – nem., 22. 05. 1950 – ut Melandrium dubium, rev. V. Grulich/ 

1468 – Hradiště, 20. 06. 1950 

231. Cucubalus baccifer L. Nadmutice bobulnatá. 

V pobřežních křovinách. Vzácně. S. Hodonice rybník, Lechovice břeh močálu na stezce 

k zámku. OBORNY: Hrušovany, Jevišovka – Trabingerův dvůr. VII–IX. 

Položka: 1469 – Hodonice, rybník, 16. 07. 1951 

232*. Gypsophila paniculata L. Šater latnatý. 

Na výslunných pahorcích a písčinách. P. OBORNY: na železničním náspu mezi Hodonicemi 

a Božicemi. DOSTÁL: v jz. nížině od Znojma po Břeclav. LAUS ji neuvádí na 

Znojemsku. VI–VIII. 

Pozn.: Donedávna velmi vzácně (snad dosud ?) na železničním náspu západně od nádraží Božice 

(1995, V. Grulich). 

233. Gypsophila muralis L. Šater zední. 

Na vlhké písčité půdě, polích a březích. Roztroušeně. SP. Trausnice, Olbramkostel na 

ces tě k Šimperku. VII–X. 

Položky: /1447 – Lančov, 11. 07. 1950 – ut Minuartia viscosa, rev. V. Grulich/ 

1471 – Olbramkostel, cesta k Šimperskému r., 13. 08. 1950 

234. Tunica prolifera (L.) Scop. Hvozdíček prorostlý. 

Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball et Heywood. Hvozdíček prorostlý. 

Na písčitých polích a výslunných stráních. Dosti hojný. P. Konice, Suchý kopec, Derflice, 

Tasovice, Jevišovice, Černín. VI–IX. 

Položka: 1470 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950 – Dianthus cf. pontederae, rev. V. Grulich 

Pozn.: Hvozdíček prorostlý není na Znojemsku, např. v NP Podyjí, příliš vzácný (GRULICH 1997). 

Drlíkovy lokality zpochybňuje chybně determinovaný doklad. 

235*. Vaccaria segetalis (Neck) Garcke. I. subsp. pyramidata (Medik.) Dost. 

Kravinec obilní jehlancovitý. 

Vaccaria hispanica subsp. grandiflora (DC.) Holub. Kravinec španělský velkokvětý. 

Jako plevel na polích. P. OBORNY: u Tasovic, vsi Dyje, Načeratic, Hradiště a Znojma. 

Našel jsem jej asi r. 1936 na polích mezi Sedlešovicemi a silnicí k Havraníkům. VI. 

Vaccaria segetalis (Neck) Garcke. II. subsp. grandiflora (Fisch.) Dom. 

Kravinec obil ní velkokvětý. 

Vaccaria hispanica subsp. grandiflora (DC.) Holub. Kravinec španělský velkokvětý. 

59

Na kamenitých stráních a v polích ojediněle. Vzácný. P. Únanov v poli u Purkrábky. 

Šatov (Fr. Švestka). Na Znojemsku dosud neuváděn. VI. 

Položka: 1472 – Únanov, seg., 13. 06. 1950 (obr. 6) 

Pozn.: V současné době nezvěstný druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). V novější 

literatuře, např. v novém Klíči (KUBÁT et al. 2002) nebývají poddruhy rozlišovány. 

236. Dianthus armeria L. Hvozdík svazčitý. 

Na výslunných keřnatých stráních a na okrajích světlých lesů. Roztroušeně. SP. Kraví 

hora, Gránice, Býčí skála, Únanov, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Koráb u Horních Duna 

jo vic. VI–VIII. 

Položky: 1473 A – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 

1473 B – Únanov, 13. 06. 1950 

237. Dianthus carthusianorum L. I. subsp. vulgaris Gaud. 

Hvozdík kartouzek oby čej ný. 

Dianthus carthusianorum L. Hvozdík kartouzek. 

Na suchých výslunných travnatých místech. Hojný. SP. Kraví hora (bílé květy), Gránice, 

Hodonice, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, Horní Břečkov. VI–VIII. 


1474 B – Popice, Suchý kopec, 20. 05. 1950 

Pozn.: Okruh hvozdíku kartouzku na jihozápadní Moravě představuje obtížný taxonomický problém. 

Zřej mě se zde vyskytují dva typy, mezofilnější (zřejmě Dianthus carthusianorum) roste spíše 

v západní části území, xerofilnější (zřejmě D. pontederae) ve východní části území. Populace 

z vřesovišť nejsou jed no znač ně přiřaditelné ani k jednomu z vyhraněných typů. 

238. Dianthus pontederae Kern. Hvozdík Pontederův. 

Na suchých stepních stráních. Vzácný. P. Kraví hora. OBORNY neuvádí na Znojemsku. 

HIM MEL BAUR a LAUS: údolí Dyje u Znojma. V–VI. 

Položky: /1470 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950 – ut Tunica prolifera, rev. V. Grulich/ 

1475 – Sed le šo vi ce, Kraví hora, 15. 06. 1950 

Pozn.: Viz poznámka k předešlému druhu. 

239. Dianthus deltoides L. Hvozdík slzičky. 

Dianthus deltoides L. Hvozdík kropenatý. 

Na suchých travnatých místech a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Hradiště, Bojanovický 

les, Horní Břečkov, Lančov. OBORNY: S bílými květy na popické výšině. VI–X. 


240. Dianthus gratianopolitanus Vill. Hvozdík sivý. 

Na skalách a ssutích. Vzácný. S. Na dvou místech na skalních stěnách vranovské přehrady, 

pod Chvalaticemi. (řed. Weidenthaler). V–VII. 

Položka: 1477 – Chvalatice, 02. 07. 1953 

Pozn.: Všechny údaje o výskytu hvozdíku sivého z Moravy se vztahují k hvozdíku moravskému 

(Dianthus moravicus Kovanda), který byl rozlišen teprve nedávno (KOVANDA 1983). Recentně je známo 

pouze šest lokalit (ČEŘOVSKÝ, GRULICH in ČEŘOVSKÝ et al. 1999), Drlíkem doložená je jedna z nich. 

60

241. Dianthus superbus L. I. subsp. typicus (A. Gr. var.). Hvozdík pyšný pravý. 

Dianthus superbus L. subsp. superbus. Hvozdík pyšný pravý. 

Velmi řídce. S. Olbramkostel, Hostěrádky, Lesná, Smoha. OBORNY: lesy u Jevišovic, 

Krav sko. VI–IX. 

Položka: 1478 – Olbramkostel, les, 13. 08. 1950 

Pozn.: Hvozdík pyšný pravý v druhé polovině 20. století prudce ustoupil. Na Znojemsku byl 

ještě v průběhu 80–90. let 20. století pozorován v lese mezi Kravskem a Bojanovicemi (GRULICH 

1996b). 

242. Saponaria officinalis L. Mydlice lékařská. 

Na březích a v křovištích. Hojně rozšířena. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice, 

Na če ra ti ce, ves Dyje, Stošíkovice – Oleksovice, Šumná – Onšov, Horní Břečkov, 

Lančov i jinde. VI–IX. 


N 243. Saponaria ocimoides L. Mydlice bazalkovitá. 

Pěstovaná. Podhradí. V–VII. 

Položka: 1480 – Znojmo, Sady podhradí, 09. 05. 1950 

Čeleď 42. Amaranthaceae. Laskavcovité. 

N 244. Amaranthus hybridus L. I. subsp. hypochondriacus (L.) Thell. 

Laskavec zvrh lý pravý. 

Amaranthus hypochondriacus L. Laskavec červenoklasý. 

Na rumištích, jinak pěstován. Roztroušeně. Tasovice, Derflice, Sedlešovice, Borotice, 

Sto ší ko vi ce, Černín. VII–X. 

Položka: 1481 – Tasovice, zahrádka, 19. 08. 1950 

Amaranthus hybridus L. II. subsp. chlorostachys (Willd.) Hej. 

Laskavec zvrhlý ze le no kla sý. 

Amaranthus powellii S. Watson. Laskavec zelenoklasý. 

Na rumštích. Načeratice. Plemeno rozšiřující se v posledních letech nápadně rychle. 

VII–IX. 

Položka: 1482 – Načeratice, 20. 09. 1951 

Amaranthus hybridus L. III. subsp. paniculatus (L.) Hej. Laskavec zvrhlý latnatý. 

Amaranthus cruentus L. Laskavec krvavý. 

Na rumištích. Roztroušeně. Hradiště, Stošíkovice – Oleksovice, Černín i jinde. 

VII–X. 

Položka: 1483 – Hradiště, zahrádka, 06. 08. 1950 

61

N 245. Amaranthus retroflexus L. Laskavec ohnutý. 

U cest, na rumištích. Obecný. PS. Znojmo, Sedlešovice, Suchohrdy, Purkrábka, Tasovice, 

Derflice, Plaveč, Jevišovice, Stošíkovice atd. VII–X. 

Položky: 1484 A – Sedlešovice, 03. 07. 1950 

1484 B – Borotice, rumiště, 08. 08. 1950 

N 246. Amaranthus albus L. Laskavec bílý. 

Původem ze Sev. Ameriky, u nás již zdomácněl. Roztroušeně. Znojmo, Sedlešovice, 

Ho do ni ce, Borotice, Jaroslavice. OBORNY ještě nemá, rovněž HIMMELBAUR ani LAUS. 

POLÍVKA (1928): Nalezen i na Moravě. VII–IX. 

Položky: 1485 A – Znojmo, Velká Františkánská ulice, 25. 08. 1951 

1485 B – Znojmo, pod hradem, 21. 07. 1951 

N 247*. Amaranthus angustifolius Lam. Laskavec úzkolistý. 

Amaranthus graecizans L. subsp. sylvestris (Vill.) Brenan. Laskavec úzkolistý planý. 

Na rumištích, podél cest a příkopů. Roztroušeně. P. OBORNY: okolí Znojma, Hradiště, 

v podyjských nížinách. VII–IX. 

N 248*. Amaranthus lividus L. II. subsp. typicus (L.) Thell. Laskavec blít pravý. 

Amaranthus blitum L. Laskavec hrubozel. 

Dříve pěstován v již. a stř. Evropě; dnešní rozšíření u nás celkem nejasné. OBORNY: 

Zno j mo, Hradiště, Nesachleby, Dyje, Hrušovany. VII–IX. 

Čeleď 43. Chenopodiaceae. Merlíkovité. 

Pozn.: Čeleď Chenopodiaceae patří ke skupinám, v nichž se Drlík dopouštěl četných determinačních 

chyb. Rukopisné údaje, které jsou doloženy nesprávně determinovanou položkou, nelze považovat 

za hodnověrné; četnost mylných určení v celé čeledi vede k tomu, že ani údaje k druhům, k nimž 

existují správné determinované položky, nemohou být bez pochybností akceptovány. 

249*. Polycnemum arvense L. Chruplavník polní. 

Polycnemum arvense L. Chruplavník rolní. 

Na vlhčích polích a úhorech. P. OBORNY: kol Lukova, Čížova. Obecný v okolí Znojma 

(?) a Jaroslavic, Božic, Hrádku a Hrušovan. VII–IX. 

250. Polycnemum heuffelii Lang. Chruplavník Heuffelův. 

Na suchých písčitých polích jen v okruhu panonské květeny. Vzácný. P. Hodonice, 

Znojmo pod hřbitovem. OBORNY nezná tento druh. DOSTÁL: Znojemsko. VII–IX. 

Položky: 1486 A – Hodonice, písčité pole nad vesnicí směr Krhovice, 23. 08. 1951 – Salsola kali, 

rev. V. Grulich 

1486 B – Želetice, 09. 08. 1954 – Salsola kali, rev. V. Grulich 

Pozn.: Vzhledem k chybně determinovaným položkám nejsou Drlíkovy údaje věrohodné. 

62

251*. Polycnemum verrucosum Lang. Chruplavník bradavičnatý. 

Polycnemum arvense L. Chruplavník rolní. 

Na suchých písčitých místech. P. OBORNY: Hradiště, DOSTÁL: Znojemsko. VIII–IX. 

Pozn.: V současných literárních pramenech je tento taxon zahrnován do variability chruplavníku 

rolního. 

252. Polycnemum majus A. Braun. Chruplavník větší. 

Na písčitých místech a úhorech. Hodonice. OBORNY nezná druh. DOSTÁL: na místech 

jako P. verrucosum. VII–IX. 

Položka: 1487 – Hodonice, 22. 11. 1953 – Salsola kali, rev. V. Grulich 

Pozn.: Ani v případě chruplavníku většího nelze Drlíkův rukopisný údaj považovat za věrohodný. 

N 253. Beta vulgaris L. I. subsp. esculenta (Salisb.) Guerke. 

Řepa burák jedlá (cuk rov ka). 

Beta vulgaris L. Řepa obecná. 

Pěstovaná. Byla vypěstována ze slanomilné B. maritima L., rostoucí divoce na pobřeží 

Atlantického oceánu a Středozemního moře. V–IX. 

Položka: 1488 – Citonice, pole, 11. 08. 1950 

254. Chenopodium polyspermum L. Merlík mnohosemenný. 

Na polích mezi okopaninami. Rozšířen. PS. Znojmo, Trausnice, Býčí skála, Olbramkostel, 

Purkrábka i jinde. VII–IX. (MP). 

Položky: 1489 – Olbramkostel, 07. 08. 1950 

2592 – Popice, Trausnice, Býčí skála, 02. 07. 1951 

255. Chenopodium vulvaria L. Merlík smradlavý. 

Chenopodium vulvaria L. Merlík smrdutý. 

U cest a na rumištích. Roztroušeně. P. Plenkovice. OBORNY: Hojný kol Znojma, v nížinách 

podél Dyje a okolo Hrušovan. VI–IX. 

Položka: 1490 – Plenkovice, náves, 15. 07. 1951 

256. Chenopodium hybridum L. Merlík zvrhlý. 

Na rumištích. Hojný. SP. Znojmo, Hradiště, Trausnice, Vrbovec, Jaroslavice, Purkrábka, 

Prosiměřice, Jevišovice atd. VI–IX. 

Položky: 1491 – Sedlešovice, rumiště, 03. 07. 1950 

/1492 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 – ut Chenopodium murale, rev. V. Grulich/ 

257. Chenopodium murale L. Merlík zední. 

Na rumištích a návsích. Dosti hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Leska, Horní Dunajovice 

atd. VI–IX. 

Položka: 1492 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 – Chenopodium hybridum, rev. V. Grulich 

Pozn.: Ačkoli lze předpokládat, že na Znojemsku se tento druh vyskytoval, chybně determinovaná 

položka lokality z Drlíkova rukopisu zpochybňuje. 

63

258. Chenopodium urbicum L. Merlík městský. 

Na rumištích a cestách. Dosti hojný. PS. Purkrábka, Plaveč, Derflice, Jaroslavice, Podhra 

dí a jiná místa. VII–IX. 

Položka: 1493 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, údolí, 22. 08. 1950 

259. Chenopodium album L. Merlík bílý. 

Na polích, zahradách, u cest. Hojný. SP. DOSTÁL: nadmíru proměnlivý druh, který u nás 

potřebuje, zvláště na jihu Moravy a na Slovensku, podrobného zpracování. VII–X. 

Položky: 1494 – Znojmo, podhradí, 04. 08. 1950 

/1498 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951 – ut Chenopodium ficifolium, rev. V. Grulich/ 

2593 – Hra diš tě, 06. 08. 1950 

X Chenopodium × pseudostriatum Zschacke = Chenopodium album × Ch. strictum. 

Roztroušeně mezi rodiči. Hradiště, Olbramkostel nádraží. OBORNY nemá hybrid. 


260. Chenopodium strictum Roth. Merlík tuhý. 

Na rumištích, u cest a na polích. Dosti hojný. P (?). Znojmo, Konice, Derflice, Ja ro slavi 

ce, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Olbramkostel, Horní Dunajovice. IX–X. 

Položka: 1496 – Lechovice, 07. 09. 1953 

261. Chenopodium opulifolium Schrad. Merlík kalinolistý. 

Na rumištích, u cest. Dosti rozšířen. P. Znojmo, Hradiště, Plaveč. OBORNY: údolí Dyje 

od Znojma dolů. VI–IX. 

Položka: 1497 – Znojmo, staré město, 08. 06. 1953 

262. Chenopodium ficifolium Sm. Merlík smokvolistý. 

Chenopodium ficifolium Sm. Merlík fíkolistý. 

Na polích, rumištích a též na slanistých půdách. Roztroušeně. P. Hradiště, Načeratice, 

Tasovice, Stošíkovice, Horní Dunajovice, Jevišovice. VII–X. 

Položka: 1498 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951 – Chenopodium album, rev. V. Grulich 

Pozn.: Chenopodium ficifolium je na Znojemsku celkem běžný druh (GRULICH 1997). Chybně určený 

do klad zpochybňuje Drlíkem jmenovaná místa nálezů. 

263. Chenopodium glaucum L. Merlík sivý. 

V blízkosti lidských obydlí, původně slanobytný druh. Dosti rozšířen. SP. Znojmo, 

Hra diš tě, Vrbovec, Jaroslavice, Stošíkovice, Plaveč, Horní Dunajovice. VII–IX. 

Položka: 1499 – Hradiště, náves, 18. 09. 1951 – Atriplex tatarica, rev. V. Grulich 

Pozn.: Chybně určená položka je důvodem, proč ani ostatní nedoložené lokality nejsou důvěryhodné; 

druh se zcela jistě na Znojemsku vyskytuje (cf. GRULICH 1997). 

64

264. Chenopodium rubrum L. Merlík červený. 

Na obnažných dnech rybníků, rumištích. Roztroušený. SP. Purkrábka. OBORNY: Znojmo, 

Hrušovany. VI–X. 

Položka: 1500 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, 22. 08. 1950 

265. Chenopodium crassifolium Hornem. Merlík tučnolistý. 

Chenopodium chenopodioides (L.) Aellen. Merlík slanomilný. 

Na slaniskách jižní Moravy. Vzácný. P. Stošíkovice. OBORNY: Hrušovany. VII–IX. 

Položky: 1501 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 25. 07. 1953 – Atriplex sagittata, rev. 

V. Grulich 

1501 B – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 – ?, rev. V. Grulich 

Pozn.: Velmi vzácný druh merlíku, považovaný v poslední verzi Červeného seznamu za nezvěstný 

(HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Jeden z Drlíkových dokladů je prokazatelně chybně determinován, určení 

druhého do kla du je pochybné. Nelze mít jistotu, že Drlík druh skutečně pozoroval. 

Chenopodium foliosum (Moench) Aschers. Merlík listnatý. 

Původem z jižní Evropy. U nás zplaňuje jen pořídku (Znojmo) (DOSTÁL). OBORNY: jen 

zříd ka pěstován a ještě řidčeji zplaňující; kdysi u Znojma. VI–VIII. 

266. Chenopodium bonus-henricus L. Merlík všedobr. 

Kolem lidských obydlí. Hojný. SP. VI–IX. 

Položka: 1502 – Citonice, záhumení, 10. 08. 1950 

N 267*. Spinacia oleracea L. špenát setý. 

Původní pravděpodobně v Orientu, u nás pěstován jako zelenina a hojně zplaňuje. 

VII–IX. 

N 268. Atriplex hortensis L. Lebeda zahradní. 

Původní asi ze střední Asie. Pěstuje se, pořídku zplaňuje. Hodonice, na hrázi rybníka. 

OBOR NY: okolo Znojma. VII–IX. 

Položka: 1503 – Hodonice, na hrázi rybníka, 23. 08. 1951 

269. Atriplex nitens Schkuhr. Lebeda lesklá. 

Atriplex sagittata Borkh. Lebeda lesklá. 

Na pustých místech. Rozšířena. Znojmo, Strachotice, Jaroslavice, Borotice, Stošíkovice. 

P. OBORNY: Hrušovany. VIII–X. 

Položky: /1501 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 25. 07. 1953 – ut Chenopodium 

crassifolium, rev. V. Grulich/ 

1504 A – Strachotice, u řeky, 07. 08. 1950 

1504 B – Jaroslavice, 14. 09. 1950 

65

270. Atriplex oblongifolia W. et K. Lebeda podlouhlolistá. 

Na pustých místech a u cest. Hojná. Znojmo, Hradiště, Vrbovec, Hodonice. SP. OBORNY: 

kol Znojma, vsi Dyje, Strachotic, Jaroslavic, Hrušovan. VIII–X. 

Položka: 1505 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 

271. Atriplex patula L. Lebeda rozkladitá. 

Na rumištích a u cest. Hojně rozšířena. Znojmo, Oblekovice, ves Dyje, Hodonice atd. 

SP. VII–IX. 


272. Atriplex hastata L. Lebeda střelovitá. 

Atriplex prostrata subsp. latifolia (Wahlenb.) Rauschert. Lebeda hrálovitá širokolistá. 

Na rumištích, u cest, původně slanistá. Roztroušeně. Stošíkovice, Plaveč, Horní Du najo 

vi ce. SP. VI–IX. 

Položka: 1507 – Stošíkovice na Louce, 09. 07. 1953 

273. Atriplex rosea L. Lebeda růžová. 

U cest a na pustých místech. Roztroušená. Suchohrdly, Hodonice. P. OBORNY: hojná 

u Stra cho tic, Jaroslavic a Hrušovan. VII–X. 


274. Atriplex tatarica L. Lebeda tatarská. 

Na rumištích a u cest. Dosti hojná. Znojmo, Hradiště, Leska, Sedlešovice, Stošíkovice. 

P. OBORNY: kolem Znojma. VIII–X. 

Položky: /1499 – Hradiště, náves, 18. 09. 1951 – ut Chenopodium glaucum, rev. V. Grulich/ 

1509 – Sto ší ko vi ce na Louce, 24. 08. 1951 

2594 – Znojmo, podhradí, 24. 07. 1950 

Kochia prostrata (L.) Schrad. Bytel položený. 

Kochia prostrata (L.) Schrad. Bytel rozprostřený. 

Na písčitých místech. HIMMELBAUR a LAUS – Jaroslavice (1917). DOSTÁL: okolí Znojma. 

OBORNY neuvádí na Znojemsku. VII–IX. 

N 275. Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlovitý. 

Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlatý. 

Původem z jv. Evropy, zplaňuje hojně zvl. v teplejších krajích. Lechovice, Bohumilice. 

VII–IX. 

Položka: 1510 – Lechovice, u dvora, 08. 08. 1950 

N 276. Kochia trichophylla Schinz et Thell. 

Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlatý. 

Pěstovaný jako dekorativní rostlina a pořídku zplaňující. Strachotice. 

Položka: 1511 – Strachotice, náves, 25. 07. 1951 

66

277. Salsola kali L. Slanobýl dráselný. 

Salsola kali L. Slanobýl draselný. 

Na písčitých půdách. Dosti rozšířen. P. Znojmo, Dobšice, Hodonice, Lechovice. OBOR- 

NY: houfně kol Znojma, v podyjských vsích, Šatov, Strachotice, Jaroslavice, Hrušovany. 

VII–IX. 

Položky: /1486 A – Hodonice, písčité pole nad vesnicí směr Krhovice, 23. 08. 1951 – ut Polycnemum 

heuffelii, rev. V. Grulich/ 

/1486 B – Želetice, 09. 08. 1954 – ut Polycnemum heuffelii, rev. V. Grulich/ 

/1487 – Hodonice, 22. 11. 1953 – ut Polycnemum majus, rev. V. Grulich/ 

1512 – Hodonice, pískovna, 23. 08. 1951 

Čeleď 44. Polygonaceae. Rdesnovité. 

278. Rumex maritimus L. Šťovík přímořský. 

V příkopech, na březích a obnažených dnech vodních nádrží. Roztroušeně. S. Vranovská 

přehrada, Olbramkostel, Stošíkovice, Božice – Hója. OBORNY: Hrušovany. VI–X. 

Položka: 1513 – Olbramkostel, rybník, 09. 08. 1950 

279. Rumex obtusifolius L. II. subsp. silvester (Wallr.) Rech. Šťovík tupolistý lesní. 

Rumex obtusifolius var. microcarpus Dierbach. Šťovík tupolistý lesní. 

Na vlhkých lesních cestách a na březích řek. Rozšířen. S. Trausnice, Hodonice, Jevišovice 

aj. VI–VII. 

Položka: 1514 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – Rumex aquaticus, rev. V. Grulich 

Pozn.: Jeden z nejběžnějších šťovíků na Znojemsku (cf. GRULICH 1997) je paradoxně doložen 

položkou, na níž je druh ve zkoumaném území vzácný. 

280. Rumex stenophyllus Sim. non Led. Šťovík úzkolistý. 

Na slanistých půdách. Vzácný. Na slaniskách u Strachotic a Stošíkovic. OBORNY, HIM- 

MEL BAUR ani DOSTÁL nemají. Pro Znojemsko nový. VII–IX. 

Položka: 1515 – Strachotice 68, 25. 07. 1951 

Pozn.: Rumex stenophyllus provází jihomoravská slaniska, kromě toho je občas druhotně zavlékán 

(KUBÁT in Květena ČR 2). Na Znojemsku byl v nedávné době zjištěn na zbytcích slanisek na západním 

okraji Čejkovic a u Stošíkovic (GRULICH 1987), v roce 2004 byl dokladován také u Vrboveckého 

rybníka (MZ, leg. L. Reiterová). 

281. Rumex conglomeratus Murr. Šťovík klubkatý. 

V příkopech, na březích a u cest. Hojně rozšířen. S. Gránice, Borotice, Horní Dunajovice, 

Šumná, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX. 

Položky: 1516 A – Borotice, příkop, 24. 06. 1950 

1516 B – Lančov, 10. 07. 1950 

282. Rumex crispus L. Šťovík kadeřavý. 

V blízkosti lidských obydlí, v příkopech. Hojně rozšířen. S. Znojmo, Leska, Načeratice, 

Tasovice, Horní Dunajovice, Jevišovice, atd. VI–IX. 

Položka: 1517 – Znojmo, Leska, staveniště nemocnice, 12. 06. 1951 

67

283. Rumex sanguineus L. Šťovík krvavý. 

Ve vlhkých lesích a příkopech. Roztroušeně. SP. Břeh Dyje za Býčí skálou, Stošíkovice. 

OBORNY: podyjské nížiny pod Znojmem. VI–IX. 

Položky: 1518 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 

1518 B – Popice, břeh Dyje za Býčí skálou, 20. 07. 1951 

284*. Rumex hydrolapathum Huds. Štovík koňský. 

V údolních vodách. Řídký. S. OBORNY mezi Hrušovany a Novosedly. VII–IX. 

285*. Rumex aquaticus L. Šťovík vodní. 

Na březích a v příkopech. Velmi roztroušeně. S. OBORNY: údolí Dyje od Vranova roztrou 

še ně (Vranov, Trausnický mlýn, Dobšice). VI–VIII. 

Položka: /1514 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – ut Rumex obtusifolius, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Šťovík vodní Drlík doložil na Obornyho lokalitě u Trausnického mlýna, ale chybně určil (viz 

též poznámka k druhu R. obtusifolius). Ačkoli tato lokalita zřejmě zanikla po vybudování Znojemské 

přehrady, více lokalit v břehových porostech řeky Dyje existuje stále (GRULICH 1997). 

286*. Rumex scutatus L. Šťovík štítnatý. 

Zdivočelý. DOSTÁL uvádí Znojmo. OBORNY: na skalách pod znojemským hradem proti 

nové vodárně, úplně zdivočelý, pravděpodobně zbytek prastaré zahradní kultury. 

VI–VIII. 

287*. Rumex thyrsiflorus Fingerh. Šťovík rozvětvený. 

Na mezích a sušších loukách. DOSTÁL: MS stř. a již. VII–IX. 

Pozn.: Drlík tento druh zřejmě nedokázal rozlišit od příbuzného druhu Rumex acetosa. Starší autoři, 

např. OBORNY (1883–1886) jej ze Znojemska udávali a dnes je v jeho teplejší východní části 

rozšířen prakticky souvisle. 

288. Rumex acetosa L. Šťovík kyselý. 

Na vlhkých loukách a v příkopech. Obecný. S. Trausnice, Mašovice, Lapikus, Plaveč 

– Vý ro vi ce, Starý Šaldorf , Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, atd. VI–VIII. 

Položka: 1519 – Mašovice, úhor, 10. 06. 1950 

289. Rumex acetosella L. Štovík menší. 

Na písčité půdě, úhorech a skalách. Obecný. SP. Hradiště, Trausnice, Suchý kopec, 

Lančov, Jevišovice atd. VI–IX. 


N 290*. Rheum undulatum L. Reveň rebarbora. 

Rheum rhabarbarum L. Reveň kadeřavá. 

Pěstuje se jako zelenina. VI–VII. 

68

291. Polygonum bistorta L. Rdesno hadí kořen. 

Bistorta major S. F. Gray. Rdesno hadí kořen. 

Na vlhkých loukách. Roztroušeně. S. Šumná, Olbramkostel, Lančov, Štítary, Zálesí. 

OBOR NY: Jevišovice, Bojanovice, Čížov. VI–VIII. 

Položka: 1521 – Štítary, louka, 27. 08. 1950 

292. Polygonum amphibium L. f. natans. Rdesno obojživelné f. plovoucí. 

Persicaria amphibia (L.) Delarbre. Rdesno obojživelné. 

Na bažinatých místech a ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Leska, Hodonice, Citonice, 

Bítov, Olbramkostel i jinde. VI–VIII. 

Položky: 1522 – Chvalatice, rybníček mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950 

/2340 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951 – ut Potamogeton natans, rev. 

J. Rydlo/ 

Polygonum amphibium L. f. terrestris. Rdesno obojživelné suchozemský status. 

Persicaria amphibia (L.) Delarbre. Rdesno obojživelné. 

Na vlhkých polích a vyschlých dnech vod. Borotice. VI–IX. 

Položka: 1523 – Borotice, louky, 29. 07. 1953 

293. Polygonum lapathifolium L. I. subsp. nodosum (Pers.) Danser. 

Rdesno blešník uz lo vi té. 

Persicaria lapathifolia (L.) Delarbre subsp. lapathifolia. Rdesno blešník pravé. 

Na březích, polích a návsích. Hojně rozšířen. SP. Údolí Dyje u Znojma, Načeratice, 

Vr bo vec, Derflice, Jaroslavice, Olbramkostel, Horní Dunajovice, Purkrábka, Výrovice, 

Bez kov, Lesná, Zálesí, Podhradí. VI–IX. 

Položka: 1524 – Krhovice, pole, 07. 08. 1950 

Polygonum lapathifolium L. II. subsp. tomentosum (Schrank) em. Danser. 

Rdesno bleš ník plstnaté. 

Persicaria lapathifolia subsp. pallida (With.) Á. Löve. Rdesno blešník bledé. 

Na písčitých půdách. Daleko vzácnější než subsp. I. Olbramkostel, Šumná – Onšov, 

Der fli ce. P. OBORNY: údolí Dyje u Znojma, kol Hrušovan, Hrádku. VI–IX. 


294*. Polygonum brittingeri Opiz. Rdesno Brittingerovo. 

Persicaria lapathifolia subsp. brittingeri (Opiz) Soják. Rdesno blešník skvrnité. 

V poříčích a na obnažených dnech. Řídce. S. OBORNY: břehy Dyje ve Znojmě. VII–IX. 

295. Polygonum persicaria L. Rdesno červivec. 

Persicaria maculosa S. F. Gray. Rdesno červivec. 

Na březích, písčinách a v okopaninách. Obecné. SP. Purkrábka, Koráb, Výrovice 

– Plaveč, Borotice, Lančov atd. VII–X. 

Položky: 1526 A – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950 

1526 B – Strachotice, 28. 08. 1954 

69

296. Polygonum hydropiper L. Rdesno peprník. 

Persicaria hydropiper (L.) Delarbre. Rdesno peprník. 

V příkopech, křovištích a na vlhkých lesních místech. Hojný. S. Hodonice, Borotice, 

Šim per ský rybník atd. VI–X. 

Položka: 1527 – Šumná, Šimperk, 05. 08. 1951 

297. Polygonum mite Schrank. Rdesno útlé. 

Persicaria mitis (Schrank) Asenov. Rdesno řídkokvěté. 

Na březích a vlhkých místech. Dosti hojně. S. Purkrábka, Olbramkostel, Lančov atd. 

OBOR NY: Znojmo, Dobšice, Dyje, Strachotice, Jaroslavice, Hrušovany. VI–X. 

Položky: 1528 A – Olbramkostel, příkop k lesu, 09. 08. 1950 

1528 B – Lančov, louka u přehrady, 11. 07. 1951 

298. Polygonum minus L. Rdesno menší. 

Persicaria minor (Huds.) Opiz. Rdesno menší. 

Na březích, polích a v křovištích. Řídce. S. Ves Dyje, Olbramkostel, Šimperský rybník, 

Stošíkovice. VI–VIII. 


299. Polygonum aviculare L. I. subsp. aequale (Lindman) A. Gr. 

Rdesno ptačí trus ka vec. 

Polygonum aviculare L. Truskavec obecný. 

Obecné. SP. Popice, Derflice, Plaveč, Smoha atd. VI–X. 

Položka: 1530 – Popice, náves, 10. 06. 1950 

Polygonum aviculare L. II. subsp. heterophyllum (Lindman) A. Gr. 

Rdesno ptačí růz no lis té. 

Polygonum aviculare L. Truskavec obecný. 

Na vlhkých polích a u cest. Rozšířen. Hodonice atd. VI–X. 

Položka: 1531 – Hodonice, sine dato 

Polygonum aviculare L. III. subsp. neglectum (Besser) Hejný. 

Rdesno ptačí pře hlí že né. 

Polygonum rurivagum Bor. Truskavec vesnický. 

Na písčitých půdách. Roztroušeně. Cínová hora u Znojma, Hradiště, Mramotice – Přímě 

ti ce, Citonice – Bezkov, Jevišovice. OBORNY: Frauenholz u Tasovic. VI–X. 

300. Fagopyrum convolvulus (L.) H. Gross. Pohanka opletka. 

Fallopia convolvulus (L.) Á. Löve. Opletka obecná. 

Na polích a úhorech jako plevel. Rozšířena. SP. Znojmo, Načeratice, Lančov, atd. 

VII–IX. 

70

Položky: 1532 A – Znojmo, podhradí, 06. 1950 – Fallopia dumetorum, rev. V. Grulich 

1532 B – Lančov, pole, 08. 07. 1950 

/1533 – Těšetice, 22. 08. 1950 – ut Fagopyrum dumetorum, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Ačkoli byla opletka obecná bezpochyby i v Drlíkově době na Znojemsku běžná, vzájemné 

de ter mi nač ní záměny zpochybňují autorem uváděné lokality. 

301. Fagopyrum dumetorum (L.) Schreb. Pohanka křovištní. 

Fallopia dumetorum (L.) Holub. Opletka křovištní. 

V pobřežních křovištích a vlhkých houštinách. Obecná. S. Těšetice atd. VII–IX. 

Položky: /1532 A – Znojmo, podhradí, 06. 1950 – ut Fagopyrum convolvulus, rev. V. Grulich/ 

1533 – Tě še ti ce, 22. 08. 1950 – Fallopia convolvulus, rev. V. Grulich 

Pozn.: Opletka křovištní je sice poněkud méně hojná než předchozí druh, ale i ona ve srovnání 

s polovinou 20. století, kdy Drlík pracoval, byla zřejmě na Znojemsku dosti rozšířena. O uvedené 

lokalitě platí totéž, co o předchozím druhu. 

N 302. Fagopyrum sagittatum Gilib. Pohanka střelovitá. 

Fagopyrum esculentum Moench. Pohanka obecná. 

Pěstuje se na polích v krajích podhorských. Lančov. VII–VIII. 

Položka: 1534 – Lančov, pole, 10. 07. 1950 

Čeleď 45. Santalaceae. Santalovité. 

303. Thesium linophyllon L. Lněnka lnolistá. 

Na travnatých místech i v lesích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Smoha. OBORNY: okolí 

Zno jma, Hnánice, Lukov, Vranov, Těšetice, Jevišovice. VII–VIII. 


304. Thesium dollineri Murb. Lněnka Dollinerova. 

Na písčinách a úhorech. Ojediněle. SP. Strachotice slanisko. OBORNY: v Lesce r. 1871 

v několika exemplářích, od té doby nic. HIMMELBAUR: ves Dyje. VII–VIII. 

Položka: 1536 – Strachotice, slanisko, 25. 07. 1951 

Pozn.: Významný nález dnes velmi vzácného druhu, v posledním desítiletí pozorovaného pouze 

u Šatova, avšak již těsně za hranicemi České republiky na území Dolních Rakous (GRULICH 1996b). 

Další lokality na Znojemsku leží u Miroslavi a Hostěradic (ČEŘOVSKÝ in ČEŘOVSKÝ et al. 1999, Gruna 

2002 in litt.). 

Čeleď 46. Loranthaceae. Ochmetovité. 

305. Loranthus europaeus L. Ochmet evropský. 

Na dubech. Dosti rozšířen. P. Popice, Kateřinský dvůr, Smoha, Jevišovice, Božice 

– Hója. OBORNY: Vranov, Znojmo, Dyje, Hodonice a jiné. V–VI. 

Položka: 1537 – Popice, směr les Na dubech, 14. 08. 1950 

71

306. Viscum album L. Jmelí bílé. 

Na borovicích, smrcích a jedlích i listnatých stromech. S. Gránice, Hradiště, Kravsko, 

Plaveč. OBORNY: Vranov, Bítov a mnohé jiné. III–IV. 

Položka: 1538 – Znojmo, Horní Gránice, 01. 04. 1951 – Viscum album subsp. austriacum, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Na Znojemsku se vyskytují (s nestejnou frekvencí) všechny tři rozlišované poddruhy jmelí. 

V údolích řek je nejčastější V. a. subsp. austriacum (Wiesb.) Vollmann (j. b. borovicové), zatímco 

v nížinných čás tech zřejmě převládá V. a. subsp. album (j. b. pravé), které parazituje na listnáčích. 

V podhorských čás tech se místy objevuje i V. a. subsp. abietis (Wiesb.) Abromeit (j. b. jedlové). 

Čeleď 47. Ulmaceae. Jilmovité. 

307. Ulmus laevis Pall. Jilm vaz. 

V lesích a na březích vod. Rozšířen. S. Trausnice, Nesachleby, Tasovice, Plaveč aj. 

III–IV, plody V–VI. 


308. Ulmus carpinifolia Gled. Jilm habrolistý. 

Ulmus minor Mill. Jilm habrolistý. 

V luzích a lesích. Roztroušeně. S. Trausnice, Jevišovice – zámek. III–IV, plody V–VI. 

Položka: 1540 – Popice, Trausnice, za plovárnou, 03. 04. 1951 

309. Ulmus scabra Mill. Jilm drsný. 

Ulmus glabra Huds. Jilm drsný. 

Ve smíšených lesích. Roztroušeně. S. OBORNY: hojně kol Znojma, Vranov, Tasovice. 

III–IV, plody V–VI. 


Ulmus pumila L. 

Položka: 1542 – Kravsko, zámek, 26. 05. 1954 

Čeleď 48. Moraceae. Morušovníkovité. 

N 310*. Morus nigra L. Morušovník černý. 

Původní z Přední Asie. Pěstován v sadech. Plaveč. OBORNY: hojnější v okolí Znojma. 

V, plody VII–IX. 

N 311. Morus alba L. Morušovník bílý. 

Původem z Asie. Pěstován jako krmivo pro bource morušového. Hradiště, Lechovice. 

V, plody VII–IX. 

Položka: 1543 – Hradiště, náves, 10. 06. 1951 

72

Čeleď 49. Urticaceae. Kopřivovité. 

312. Urtica urens L. Kopřiva žahavka. 

Na rumištích a v zahradách jako plevel. Obecná. SP. V–XI. 

Položka: 1544 – Znojmo, podhradí, 07. 08. 1950 

313. Urtica dioica L. I. subsp. vulgaris (Wedd.) Dost. Kopřiva dvoudomá pravá. 

Urtica dioica L. Kopřiva dvoudomá. 

Ve vlhkých lesích, na rumištích i jinde. Obecná. SP. VI–X. 

Položky: 1545 A – Znojmo, hrad, 24. 07. 1950 

1545 B – Popice, Trausnice, 06. 08. 1950 

Čeleď 50. Cannabaceae. Konopovité. 

314. Humulus lupulus L. Chmel otáčivý. 

V pobřežních houštinách. Obecný. S. Trausnice, Popický žleb, Gránice, údolí Dyje 

a Je vi šov ky i přítoků. VIII–IX. 

Položka: 1547 – Popice, Trausnice, břehy Dyje, 06. 08. 1950 

N 315. Cannabis sativa L. Konopě setá. 

Cannabis sativa L. Konopí seté. 

Původní z Přední Asie. Od pradávna se pěstuje a hojně zplaňuje. Lechovice, Borotice. 

VI–VIII, plody IX–X. 

Položka: 1548 – Borotice, pole, 08. 08. 1950 

Pozn.: Z východní části Znojemska existuje v poslední době více údajů o příbuzném druhu Cannabis 

ru de ra lis Janisch (cf. CHRTEK 1982). 

Čeleď 52. Crassulaceae. Tučnolistovité. 

316. Sedum telephium L. III. subsp. maximum (L.) Rouy et Cam. 

Rozchodník veliký nej vět ší. 

Hylotelephium maximum (L.) Holub. Rozchodník velký. 

Na skalách a v křovinách. Hojný. P. Trausnice, Hradiště, Dobšice, Švýcarské údolí. 

OBOR NY: hojně kol Znojma, Vranova, Jevišovic i jinde. VIII–IX. 


317. Sedum rupestre L. Rozchodník skalní. 

Sedum reflexum L. Rozchodník skalní. 

Na kamenitých a písčitých místech a zdech. Hojně rozšířen. SP. Popice, Kraví hora, 

Po pic ký žleb, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, Lukov, Mašovice, Dyje 

i v celém okolí Znojma hojný. VI–VIII. 


73

N 318. Sedum spurium M. B. Rozchodník zvrhlý. 

Sedum spurium M. B. Rozchodník pochybný. 

Původní z Kavkazu. U nás často se pěstuje a zplaňuje. Znojmo, Bítov. VI–VIII. 

Položka: 1551 – Znojmo, Sady podhradí, 10. 06. 1950 

319. Sedum album L. Rozchodník bílý. 

Na skalách a zdech. Hojný. SP. Znojmo, Hradiště, Horní Dunajovice, Bítov, Podhradí. 

OBOR NY: obecný v okolí Znojma, údolí Dyje od Cornštýna k vsi Dyje. VI–IX. 

Položka: 1552 – Znojmo, skály pod Znojmem, 10. 06. 1950 

320. Sedum sexangulare L. I. subsp. boloniense (Loes.) Fenzl. 

Rozchodník šes ti řa dý boloňský. 

Sedum sexangulare L. Rozchodník šestiřadý. 

Na písčinách, skalách a zdech. Rozšířen. SP. Hradiště, Lančov, atd. VI–VIII. 

Položka: 1553 – Lančov, suché louky, 11. 07. 1950 – Sedum sexangulare + S. acre, rev. V. Grulich 

321. Sedum acre L. I. subsp. euacre Dost. Rozchodník ostrý pravý. 

Sedum acre L. Rozchodník ostrý. 

Na skalách, zdech a suchých stráních. Rozšířen. SP. Popice, Horní Dunajovice atd. 

V–VIII. 

Položky: /1553 – Lančov, suché louky, 11, 07. 1950 – ut Sedum sexangulare subsp. boloniense; 

Sedum. se xan gu la re + S. acre, rev. V. Gru lich/ 

1554 – Popice, Popické údolí, suchá stráň, 04. 06. 1952 

322. Sempervivum tectorum L. Netřesk střešní. 

Na skalách, zdech a střechách. Roztroušeně. SP. Hradiště, Olbramkostel. OBORNY: 

Grá ni ce, údolí Dyje u Znojma. VI–VII. 


323. Sempervivum soboliferum Sims. Netřesk výběžkatý pravý. 

Jovibarba globifera (L.) Parnell subsp. globifera. Netřesk výběžkatý pravý. 

Na skalách a kamenitých pastvinách. Dosti rozšířen. Hradiště, Konice, Hluboké Mašůvky, 

Pavlice. OBORNY: Vranov, kol Znojma, údolí Dyje, Lesky a Gránice i jinde. VI–IX. 

Položka: 1556 – Hradiště, Eliášova kaple, 07. 1952 

Čeleď 53. Saxifragaceae. Lomikamenovité. 

324. Saxifraga tridactylites (L.) Engl. Irm. Lomikámen tříprstý. 

Saxifraga tridactylites (L.) Engl. Irm. Lomikámen trojprstý. 

Na skalách a suchých pastvinách. Roztroušeně. SP. Suchý kopec u Popic, Žerůtky 

rozcestí. OBORNY: na svazích Dyje, Lesky, Gránice, Tasovice, Vranov. IV–VI. 

74

Položka: 1557 – Žerůtky, ostroh, 18. 04. 1953 – Saxifraga bulbifera, rev. V. Grulich 

Pozn.: Chybně určená položka zpochybňuje Drlíkem uváděnou lokalitu; ani nedoložený údaj ze 

Suchého kopce není věrohodný – druh zde nebyl v poslední době zjištěn (GRULICH 1997) a ani 

ekologické podmínky na této lokalitě druhu neodpovídají. Na Znojemsku byl prokázán pouze na 

bazičtějších substrátech, např. na vápencích ve střední části NP Podyjí, ale i v okolí Miroslavi. 

325. Saxifraga bulbifera L. Lomikámen cibulkatý. 

Na suchých lukách, ve světlých lesích a na kamenitých stráních. Hojný. SP. Nesachleby, 

Býčí skála, Kraví hora, Gránice, Konice, Popice, ves Dyje, Suchohrdly, Purkrábka, 

Plaveč, Koráb u Horních Dunajovic, Šumná. OBORNY: Tasovice, Mašovice, Mramotice, 

Vranov. VI–VII. 

Položky: /1557 – Žerůtky, ostroh, 18. 04. 1953 – ut Saxifraga tridactylites, rev. V. Grulich/ 

1558 – Ob le ko vi ce, Nesachleby, les, 01. 05. 1951 

326. Saxifraga granulata L. I. subsp. eugranulata Engl. Irm. 

Lomikámen zrnatý pra vý. 

Saxifraga granulata L. Lomikámen zrnatý. 

Na lukách, travnatých a kamenitých stráních. Hojný. S. Hradiště, Popice, Býčí skála, 

Ol b ram kos tel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, údolí Jevišovky u Zápovědi, Jevišovice, 

Lan čov, Zálesí. V–VII. 

Položka: 1559 – Popice, vřesoviště, 04. 05. 1950 

Saxifraga caespitosa L. I. subsp. decipiens (Ehrh.) Engl. Irm. 

Lomikámen trsnatý klam ný. 

Saxifraga rosacea subsp. sponhemica (C. C. Gmelin) D. A. Webb. Lomikámen trsnatý křehký 

DOSTÁL uvádí údolí Dyje. Podle OBORNYHO naleziště je už na rakouské straně. V–VII. 

Pozn.: Druh byl v posledních letech potvrzen na moravské straně údolí Dyje na skále pod vranovským 

zámkem (DRÁBKOVÁ 1999). 

327. Chrysosplenium alternifolium L. Mokrýš střídavolistý. 

Ve vlhkých lesích a podle potoků. Dosti rozšířen. S. Trausnice, Nesachleby, Bojanovické 

rybníky, Švýcarské údolí. OBORNY: Vranov, Bítov, Lukov, Devět mlýnů, Mločí 

údolí u Znojma. V. 

Položka: 1560 – Oblekovice, lesík u Nesachleb, 22. 03. 1951 

N 328. Ribes rubrum L. Meruzalka červená. 

Ribes rubrum L. Rybíz červený. 

Severoevropský a sibiřský druh, u nás běžně pěstovaný. Lukov. OBORNY: zdivočele 

kol Znojma. V. 

Položka: 1561 – Lukov, 26. 04. 1951 

75

N 329. Ribes aureum Pursh. Meruzalka zlatá. 

Původní ze Severní Ameriky. U nás často pěstován v parcích a zahradách a někdy 

zplaňuje. IV–V. 

Položka: 1562 – Hradiště, 27. 04. 1951 – Ribes odoratum Wendl. fil., rev. V. Grulich 

Ribes alpinum L. Meruzalka alpínská. 

Ribes alpinum L. Rybíz alpínský. 

LAUS uvádí údolí Dyje. Podle OBORNYHO však už na rakouské straně. IV–VI. 

Pozn.: Vzácný druh podhorského charakteru, v současné době je znám na více místech v údolí 

Dyje v NP Podyjí, a to zejména na rakouské straně (GRULICH 1997). 

330. Ribes grossularia L. Meruzalka srstka. 

Ribes uva-crispa L. Srstka angrešt. 

Na sklaních svazích v lesích a v plotech. Dosti rozšířena. S. Trausnice, Gránice. OBORNY: 

údolí Dyje od Bítova do Znojma, údolí Jevišovky. IV–V. 


331. Parnassia palustris L. Tolije bahenní. 

Na bažinatých loukách. Roztroušeně. S. Štítary, Onšov, Smoha, Bezkov. OBORNY: 

v severní části kraje obecný, v okolí Znojma jen zřídka (je už vyhuben). VIII–IX. 

Položka: 1564 – Štítary, louka pod Heleniným dvorem, 27. 08. 1950 

Pozn.: Všeobecně mizející druh vlhkých slatinných stanovišť; poslední prokázanou lokalitou na Znojem 

sku je lesní louka u potoka mezi Horním Břečkovem a Čížovem v NP Podyjí (GRULICH 1997). 

332. Philadelphus coronarius L. Pustoryl věncový. 

Původní z jižní Evropy. Běžně pěstován v zahradách a ojediněle zplaňující. Znojmo 

– pod hra dí. V–VI. 


Čeleď 54. Rosaceae. Růžovité. 

N 333. Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. Tavola kalinolistá. 

Původní ze Severní Ameriky. Pěstuje se v zahradách a nezřídka zplaňuje. Znojmo 

podhradí. OBORNY: kol Znojma v polodivokém stavu. V–VIII. 


N 334. Spiraea hypericifolia L. Tavolník třezalkolistý. 

Původní z jv. Asie. Pěstuje se a ojediněle zplaňuje. Hradiště. IV–VI. 


76

N 335. Spiraea media Schmidt I. subsp. oblongifolia (W. K.) Dost. 

Tavolník pro střed ní pravý. 

Z jižní Evropy. Pěstován i zplanělý na kamenitých svazích. Znojmo podhradí. V–VI. 


Spiraea salicifolia L. Tavolník vrbolistý. 


236. Aruncus vulgaris Rafin. Udatna lesní. 

Ve vlhkých lesích a křovinatých roklích. Roztroušeně. S. Švýcarské údolí. OBORNY: 

Ledové sluje, Devět mlýnů. V–VII. 


Pozn.: Podhorský druh, prokázaný v povodí Dyje ve vlhkých chladných lesních údolích až po úroveň 

Lu ko va (GRULICH 1997). Starý údaj z oblasti Devíti mlýnů nebyl ověřen. 

237. Filipendula ulmaria (L.) Maxim. I. subsp. pentapetala (Gilib. sp.) Dost. 

Tužebník jilmový pětiplátečný. 

Filipendula ulmaria (L.) Maxim subsp. ulmaria. Tužebník jilmový pravý. 

Na vlhkých lukách, v hájích a pobřežních křovinách. Dosti hojně. S. Znojmo, Trausnice, 

Gránice, Derflice, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Lančov, Čížov, Bítov, Vranov, 

lesy kol Jevišovic, na lukách mezi Jevišovkou a Trabingerovým dvorem. VI–VIII. 


338. Filipendula hexapetala Gilib. Tužebník šestiplátečný. 

Filipendula vulgaris Moench. Tužebník obecný 

Na sušších místech a travnatých svazích. Roztroušeně. S. Gránice, Kraví hora, Derflice 

– Načeratice, Hodonice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Koráb u Horních Dunajovic. 

OBORNY: Čížov, Jevišovice, ves Dyje, Nesachleby, Purkrábka, mezi Jevišovkou a Trabingerovým 

dvorem. V–VII (VIII–IX). 

Položka: 1572 – Znojmo, Gránice, suché stráně, 11. 06. 1950 

339*. Rubus saxatilis L. Ostružiník skalní. 

V podhorských listnatých lesích. S. OBORNY: Ledové sluje u Čížova. V–VI. 

Pozn.: Bylinný ostružiník, který z Ledových slují znal už OBORNY (1879), byl na této historické lokalitě 

potvrzen také v roce 1991 (GRULICH 1996c). 

340. Rubus idaeus L. Ostružiník maliník. 

V lesích, zvláště na pasekách. Hojný. Kraví hora, Trausnice, Hradiště, Olbramkostel, 

Šum ná, Pavlice, Lančov, Bítov, Horní Dunajovice i jinde. VI. 

Položka: 1573 – Tasovice, Kraví hora u Tasovic, 18. 05. 1952, rev. B. Trávníček 

77

Rubus subg. Rubus 

Pozn.: Ostružiníky patří z hlediska určování mezi nejproblematičtější krytosemenné rostliny. 

Dřívější li te rár ní údaje o výskytu jednotlivých druhů prakticky nelze použít, protože metodický 

přístup k jejich ta xo no mii je na přelomu 20. a 21. století odlišný od snah o jejich determinaci před 

50 lety (HOLUB in Květena ČR 4, TRÁVNÍČEK, HAVLÍČEK in KUBÁT et al. 2002). V posledních letech byla 

věnována zvláštní pozornost os tru ži ní kům i na moravsko-rakouském pomezí a bylo zde zjištěno 

více než 20 druhů (GRULICH 1997, TRÁVNÍČEK, MAURER 1998). Drlíkovy herbářové položky byly v roce 

2004 revidovány. 

341*. Rubus suberectus Anders. Ostružiník vzpřímený. 

Rubus nesensis W, Hall. Ostružiník vzpřímený. 

Ve vlhkých lesích. S. Lesná na Větrníku, Býčí skála. OBORNY: les Bradava [Braitava] 

u Vra no va. VI. 

342*. Rubus sulcatus (Vest) Sudre. Ostružiník brázditý. 

Na pasekách a v pobřežních křovinách. Roztroušeně. S. Vranovská Ves u hájenky, 

Traus ni ce, Pavlice, Kraví hora. OBORNY: Lesná – Čížov. VI–VII. 

343. Rubus plicatus Whe. et Nees. Ostružiník řasnatý. 

Ve vlhkých lesích a křovinách. Dosti hojný. S. Lesná, Šumná, Vranovská Ves, Ol b ramkos 

tel, Koráb. VI–VIII. 

Položky: 1574 A – Olbramkostel, nádraží, 09. 07. 1953 – Rubus kuleszae Zielinski, rev. 

B. Trávníček 

1574 B – Šumná, 29. 06. 1953 – Rubus grabowskii Günther et al. + R. clusii Borbás, rev. 


1574 C – Čížov, Větrník, 03. 06. 1953 – Rubus radula Weihe + R. clusii Borbás, rev. 


344. Rubus candicans (Whe.) Focke. Ostružiník bělostný. 

Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy. 

V řídkých lesích, lomech a křovinách. Roztroušeně. S. Kravsko, Koráb. OBORNY: 

u Zno jma. VI–VII. 

Položka: 1575 – Mikulovice, Koráb u Horních Dunajovic, 03. 07. 1953 – Rubus austromoravicus 

Holub, rev. B. Trávníček 

X Rubus pseudoplicatus Hruby = Rubus candicans × plicatus Hruby. 

Ostružiník zvrásnělý. 


S. Býčí skála. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá tento hybrid. 

Položka: 1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – Rubus austromoravicus Holub + R. gothicus 

s. l. + R. grabowskii Gunther et al. + R. gracilis J. Presl et C. Presl, rev. B. Trávníček 

78

345. Rubus thyrsantus Focke. 

Rubus grabowskii Günther et al. Ostružiník latnatý. 

S. Městský lesík, Pavlice. OBORNY: Podmolí, Mašovice, Ledové sluje, Dlouhý Šóbes, 

Čí žov, Lukov, Pavlice – Šumná, Švýcarské údolí. 

Položky: /1574 B – Šumná, 29. 06. 1953 – ut Rubus plicatus; Rubus grabowskii + R. clusii, rev. 

B. Trávníček/ 

1576 – Pavlice, směr hájenka, 27. 06. 1953 – Rubus cf. montanus Lej., rev. B. Trávníček 

/1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – ut Rubus × pseudoplicatus; Rubus austromoravicus 

+ R. gothicus s. l. + R. grabowskii + R. gracilis, rev. B. Trávníček/ 

346. Rubus tomentosus Borkh. Ostružiník plstnatý. 

Rubus canescens DC. Ostružiník šedavý. 

Na kamenitých stráních a ve světlých křovinách. Dosti hojný. S. Vranovská Ves, Šumná, 

Hradiště. VII–VIII. 

Položky: 1578 A – Vranovská Ves, Kóta nad hájenkou u Vranovské Vsi, les, 1952 – Rubus aus tro - 

mo ra vi cus Holub + Rubus canescens DC., rev. B. Trávníček 

1578 B – Hradiště, 31. 05. 1953, rev. B. Trávníček 

347. Rubus bifrons (Vest) Sud. Ostružník různolistý 

V lesních světlinách a křovištích, na kamenitých stráních. Dosti hojný. Cínová hora, 

Ko ni ce, Kravsko, Šumná. VI–VIII. 

Položky: 1579 A – Hluboké Mašůvky, les k Plavči, 04. 07. 1953, rev. B. Trávníček 

1579 B – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 06. 1953, rev. B. Trávníček 

348. Rubus hedycarpus Focke. Ostružiník sladkoplodý. 


Na výslunných okrajích lesů a křovin. Roztroušeně. S. Mašovice. OBORNY: kol Znojma, 

Podmolí, Lukova, mezi Lukovem a Hardekem, u Pavlic a Olbramkostela, v Tvořihrázském 

lese. VI–VII. 

Položka: 1580 – Mašovice, nad hájenkou u silnice, 24. 06. 1953 – Rubus armeniacus Focke, rev. 


349. Rubus vilicaulis Koehl. Ostružiník chlupatoosý. 

Rubus gracilis J. Presl et C. Presl. Ostružiník huňatý. 

V lesních světlinách a křovištích. Vzácný. S. Horní Břečkov u silnice nedaleko křížku. 

OBORNY: les mezi Pavlicemi a Šumnou blíž hájenky. VII–VIII. 

Položky: /1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – ut Rubus × pseudoplicatus; Rubus austromoravicus 

+ R. gothicus s. l. + R. grabowskii + R. gracilis, rev. B. Trávníček/ 

1581 – Horní Břečkov, U křížku, 10. 07. 1953, rev. B. Trávníček 

350. Rubus gremlii Focke. Ostružiník Gremliův. 


Na lesních okrajích. Roztroušeně. S. Vranovská Ves, Olbramkostel, Jevišovice zámek. 

OBORNY: lesy u Pavlic, mezi Podmolím a Devíti mlýny, mezi Čížovem a Lukovem, na 

Vě tr ní ku u Vranova. VII–VIII. 

79

Položky: 1582 A – Vranovská Ves, lesy u Vranovské Vsi, 27. 06. 1953 – Rubus clusii Borbás, rev. 


1582 B – Vranovská Ves, hájenka, 27. 06. 1953 – Rubus clusii Borbás + Rubus sp., rev. 


351. Rubus caesius L. Ostružiník ježiník. 

Ve světlých lesích, v pobřežních houštinách, na úhorech a polích. Obecný. S. V–VI. 

Položky: 1583 A – Popice, Trausnické údolí, 28. 05. 1951 – Rubus cf. caesius L., rev. B. Trávníček 

1583 B – Znojmo, Gránice, 03. 06. 1951, rev. B. Trávníček 

X* Rubus agrestis W. K. = Rubus caesius × tomentosus. Ostružiník plotní. 


S. OBORNY: v okolí Olbramkostela, Pavlic, Vranovské Vsi, Šumné, Čížova, Lukova, 

Vra no va. (Pod Rubus fossicola Holuby). 

352. Potentilla alba L. Mochna bílá. 

V suchých lesích a na křovinatých pahorcích. Dosti roztroušeně. SP. Kraví hora, Lapikus. 

OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov a na svazích Dyje až ke Znojmu, Sedlešovice, 

ves Dyje, Purkrábka, Tvořihráz. IV–V (–XI). 

Položka: 1584 – Sedlešovice, Kraví hora, okraj lesa k Sedlešovicím, 24. 04. 1950 

353. Potentilla rupestris L. Mochna skalní. 

Ve světlých lesích a na skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Lukov, Olbramkostel 

u Čka lo va. OBORNY: Dyjské svahy u vsi Dyje, Čížov, Olbramkostel – Šumná, údolí 

Dyje Vranov – Hardek. V–VII. 

Položka: 1585 – Lukov, okraj lesa při potoku Lukov – Čížov, 12. 06. 1951 

354. Potentilla argentea L. Mochna stříbrná. 

Na výslunných travnatých svazích, písčinách a úhorech. Obecný. P. Kraví hora, Suchohrdly, 

Načeratice – Derflice, Plaveč, Lapikus, Jevišovice, Milíčovice, Podhradí atd. 

V–VIII (–X). 

Položky: 1587 – Hradiště, 1950 

/1588 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 – ut Potentilla collina 

subsp. wibeliana, rev. V. Grulich/ 

/1589 – Hodonice, suché stráně, 11. 06. 1951 – ut Potentilla col li na subsp. wiemanniana, 

rev. V. Grulich/ 

355. Potentilla canescens Bess. Mochna našedlá. 

Potentilla inclinata Vill. Mochna šedavá 

Na výslunných svazích. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Vlčí důl, Derflice. OBOR- 

NY: Znojmo, Vranov, Mašovice, Hrušovany aj. V–VIII (–X). 

Položka: 1586 – Derflice, výhony, 05. 05. 1951 

80

356. Potentilla collina Wibel I. subsp. wibeliana (Wolf). 

Mochna chlumní Wibelova. 

Potentilla collina Wib. Mochna chlumní. 

Na suchých pastvinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Starý Šaldorf, Bohumilice, Hodonice, 

Pavlice, Lančov. V–VI. 

Položka: 1588 13– Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 – Po ten til la argentea, 


Pozn.: Druh Potentilla collina Drlík zaměňoval s příbuzným avšak mnohem hojnějším druhem 

P. argentea. Ani další údaje o mochně chlumní nejsou příliš věrohodné; v současné době nebyl 

tento taxon v okolí Znojma zaznamenán. 

Potentilla collina Wibel III. subsp. wiemanniana (Guent. Schum.). 

Mochna chlumní Wi e man no va. 

Potentilla collina Wib. Mochna chlumní. 

Na výslunných pahorcích. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice. V–VIII. 

Položka: 1589 – Hodonice, suché stráně, 11. 06. 1951– Potentilla argentea, rev. V. Grulich 

Pozn.: Viz poznámka k předešlému taxonu. 

357. Potentilla recta L. Mochna přímá. 

Na suchých keřnatých svazích a mezích. Dosti rozšířena. SP. Hradiště, Kraví hora, 

Sed le šo vi ce – Konice, Popice, Býčí skála, Tasovice, Krhovice, Lančov. VI–VIII. 


358. Potentilla supina L. Mochna poléhavá. 

Na vlhkých píscích, březích, rumištích. Dosti hojná. SP. Vlčí důl, Olbramkostel, Pavlice, 

Bojanovice, Derflice, Načeratice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, Božice – Hója, 

Švýcarské údolí, Lančov. OBORNY: sem tam u Znojma, Hrušovany. VI–IX. 

Položky: 1591 A – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 30. 06. 1951 

1591 B – Švýcarské údolí, vyschlé koryto potoka, 09. 09. 1950 

Potentilla chrysantha Trev. Mochna zlatokvětá. 

Potentilla thuringiaca Link. Mochna durynská. 

Na suchých stráních. P. DOSTÁL uvádí Hradiště u Znojma. OBORNY, LAUS a HIMMELBAUR 

ji neznají na tomto nalezišti. Autor ji také marně tam hledá. V–VIII. 

Pozn.: Původ Dostálova údaje není jasný; druh zde nebyl prokázán ani průzkumem v poslední době. 

359. Potentilla heptaphylla Rusl. II. subsp. rubens (Crantz) Hegi. 

Mochna sedmilistá na čer ve na lá. 

Potentilla heptaphylla L. Mochna sedmilistá. 

Na výslunných stráních a křovinách. Roztroušeně. SP. Hradiště, Smoha – Horní 

Břečkov, Tvořihráz – Výrovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mikulovice. OBORNY: kol 

Znojma. IV–VI (–X). 

Položky: 1592 A – Tvořihráz, háj na rozcestí Tvořihráz – Výrovice, 25. 04. 1952 

1592 B – Horní Břečkov, Smoha, mez u louky, 14. 04. 1951 

81

360. Potentilla verna L. Mochna jarní. 

Potentilla tabernaemontani Aschers. Mochna jarní. 

Na travnatých výslunných svazích a krajích lesa. Obecná. SP. Hradiště, Leska, Konice 

atd. III–VI. 

Položka: 1593 – Znojmo, Leska, 06. 04. 1951 

361. Potentilla arenaria Borkh. Mochna písečná. 

Na suchých skalnatých a písčitých stráních. Roztroušeně. SP. Kamenná hora u Derflic. 

OBORNY: v okolí Znojma hojná až obecná, u Jaroslavic, Hrušovan. III–IV. 

Položka: 1594 – Derflice, Kamenná hora, 02. 05. 1951 

X* Potentilla subrubens Borb. = Potentilla arenaria × heptaphyla. Mochna červenavá. 

Potentilla filiformis Vill. Mochna nitkovitá. 

DOSTÁL: mezi rodiči u Znojma. OBORNY: mezi rodiči řídce, údolí Dyje u Znojma 

(1880). 

362. Potentilla erecta (L.) Raeu. Mochna nátržník. 

Na lukách i v lesích. Hojná. S. Šimperk, Pavlice atd. V–VIII (–XI). 

Položka: 1595 – Šumná, okraj lesa, louky u Šimperského rybníka, 20. 05. 1951 

363. Potentilla reptans L. Mochna pětilístek. 

V příkopech a vlhkých okrajích cest, v zahradách. Hojná. S. Starý Šaldorf, Hodonice, 

Ta so vi ce, Vrbovec, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Pavlice, Lančov. VI–VIII. 


364. Potentilla anserina L. Mochna husí. 

Na návsích a březích. Hojná. SP. Znojmo, Načeratice, Hodonice, Tasovice, Stošíkovice, 

Plaveč, Švýcarské údolí, Lančov i jinde. V–VIII. 


365. Fragaria vesca L. Jahodník obecný. 

Na pasekách, v křovištích a travnatých svazích. Hojná. SP. IV–IX. 


366. Fragaria moschata Duch. Jahodník truskavec. 

V lesích a na mýtinách. Rozšířen. SP. V–VI. 


367. Fragaria viridis Duch. Jahodník trávnice. 

Na suchých výslunných svazích. Rozšířena. SP. V–VI. 


82

368. Geum urbanum L. Kuklík městský. 

V lesích, křovinách a příkopech. Hojný. S. Hradiště, Trausnice, Kateřinský dvůr, Hodonice 

atd. V–X. 


369. Agrimonia eupatoria L. I. subsp. officinalis (Lam.) Gams. Řepík lékařský pravý. 

Agrimonia eupatoria L. Řepík lékařský. 

V lesích, na pasekách, loukách, pastvinách, mezích. Hojný. SP. Sedlešovice, Mašovice, 

Plaveč, Tvořihrázský les, Horní Dunajovice, Mikulovice, Jevišovice, Konice, Popice, 

Horní Břečkov, Lesná, Lančov atd. VI–VIII (–X). 


370. Sanguisorba officinalis L. Krvavec toten. 

Na vlhkých lukách. Hojný. S. Gránice, Hodonice, Bojanovice, Šimperk, Smoha, Horní 

Břeč kov, Podmolí – Mašovice, Lesná – Onšov, Zálesí aj. VI–IX. 

Položka: 1603 – Hodonice, louky, 07. 08. 1950 

371. Sanguisorba minor Scop. I. subsp. dictyocarpa (Spach) Gams. 

Krvavec menší síť ko plo dý. 

Sanguisorba minor Scop. Krvavec menší. 

Na výslunných pahorcích i pustých místech. Dosti hojný. S. Kuchařovice, Trausnice 

– Čer tův mlýn, Načeratice – Derflice, Tasovice, Suchohrdly, Horní Dunajovice, Plaveč, 

Je vi šo vi ce, Lančov. V–VI. 

Položky: 1604 A – Kuchařovice, 1950 

1604 B – Derflice, pole, 16. 05. 1951 

372. Aphanes arvensis L. Nepatrnec rolní. 

Na polích. Velmi roztroušeně. S. Lukov. OBORNY: Čížov, Lesná, Vranov atd. V–IX. 

Položka: 1605 – Lukov, úhory, 12. 06. 1951 

Pozn.: Nepatrnec rolní patří do skupiny mizejících podhorských acidofilních plevelů. V posledních 

letech byl pozorován v NP Podyjí u Čížova (2001, L. Reiterová). 

Alchemilla vulgaris agg. 

Pozn.: Taxonomicky obtížná skupina. Problémem je i nejednoznačná interpretace jmen, používaných 

ve starších pramenech; i herbářové položky vyžadují ještě revize specialistou. 

373. Alchemilla hybrida L. em. Mill. I. subsp. pubescens (Lam.) Gams. 

Kontryhel zvrhlý pýřitý. 

Alchemilla glaucescens Wallr. Kontryhel sivý. 

Na suchých místech. Velmi roztroušeně. S. Šumná, Bojanovický les, Hluboké Mašůvky. 

OBORNY: louky u Šimperku, Čížov. V–VIII. 

Položky: 1606 A – Šumná, železniční násep pod Štítarskou silnicí, 04. 05. 1953 

1606 B – Onšov, louky, 08. 06. 1951 – ? , rev. V. Grulich 

83

374. Alchemilla silvestris Schmidt. Kontryhel lesní. 


Na lukách a okrajích lesů i potoků. Roztroušeně. S. Andělský mlýn u Mašovic, Milíčovice, 

Lukov, Lesná – Onšov, Zálesí. VI–IX. 

Položka: 1607 – Lukov, výšina nad Lukovem, 29. 05. 1951 – Alchemilla monticola + A. glaucescens, 


375. Alchemilla pratensis Schmidt. Kontryhel luční. 

Alchemilla vulgaris agg. 

Na lukách a u potoků. Roztroušeně. S. Šumná, Olbramkostel, Bojanovická pila (rybníky), 

Zálesí. VI–IX. 

Položky: 1608 A – Šumná, 14. 05. 1950 – Alchemilla monticola, rev. V. Grulich 

1608 B – Onšov, pramenné louky nad přehradou, 08. 06. 1951 – ?, rev. V. Grulich 

1608 C – Citonice, louka, 01. 06. 1951 – Alchemilla cf. vulgaris, rev. V. Grulich 

376. Alchemilla acutiloba Opiz. Kontryhel ostrolaločný. 

Alchemilla vulgaris L. Kontryhel ostrolaločný. 

Na loukách a u potoků. Velmi roztorušeně. S. Olbramkostel, Lančov, Zálesí, Bítov. 

VI–IX. 

Položka: 1609 – Bítov, lesní louka, 17. 06. 1951 

Rosa 

Pozn: V současné době přijímaný druhový koncept není zcela ve shodě s pojetím, které používali 

starší autoři. Některé jimi vymezené taxony nelze jednoznačně přiřadit k těm, které rozlišují dnešní 

určovací příručky (cf. KUBÁT et al. 2002). Ačkoli chybně určeného materiálu v Drlíkově kolekci nebylo 

kupodivu mnoho, problémem zůstává věrohodnost nedoložených údajů. 

377. Rosa gallica L. Růže galská. 

Na okrajích lesů a mezích. Dosti rozšířena. P. Hradiště, Kraví hora, Olbramkostel, 

Krav sko, Bojanovická pila, Koráb, Vranov, Lančov. OBORNY: Podmolí, Načeratice, 

Konice, Popice, Jaroslavice, Hója u Božic, Hrádek. VI–VII. 

Položky: 1610 – Šatov, mez u Šatova, sine dato 

1611 – Hradiště, 12. 06. 1950 

/1622 A – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952 – ut Rosa coriifolia subsp. vosagiaca, 


N 378*. Rosa alba L. Růže bílá. 

Rosa × alba L. Růže bílá. 

Původní v Přední Asii. V Evropě odedávna pěstována a ojediněle zplaňující. DOSTÁL: 

u Znojma. VI–VIII. 

84

N 379*. Rosa turbinata Ait. Růže čihovitá. 

? Kulturní hybrid nejasného původu 

Původu neznámého. Často pěstována a ojediněle zplaňuje. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: 

jeden keř v Gránici, horní okraj levého svahu za rolnickou školou a v Lesce na okraji pole 

na pravé údolní stěně (?). Na cestě z Frauenholzu u vsi Dyje do Načeratic, na okraji pole 

daleko od lidských příbytků, pokrývá plochu několika čtverečních sáhů (?). VI–VII. 

380. Rosa jundzillii Bess. Růže Jundzillova. 

Ve světlých lesích a křovinatých stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora. OBORNY: 

Devět mlýnů, Konice, Čížov. VI. 

Položka: 1612 – Sedlešovice, Kraví hora, okraj lesa u Sedlešovic, 10. 06. 1952 

Rosa micrantha Sm. Růže malokvětá. 

Na okrajích lesů a v křovinách. Ojediněle. SP. Suchohrdelský lesík na okraji k Dobšicům. 

OBORNY: jeden právě vyhynulý keř v Gránici (1881). VI. 

Položka: 1615 – Suchohrdly, lesík, 02. 06. 1953 

381. Rosa eglanteria L. Růže vinná. 

Rosa rubiginosa L. Růže vinná 

Na mezích a travnatých, křovinatých výslunných stráních. Hojná. P. Kraví hora, Su chohr 

dly, Únanov, Plaveč, Mikulovice, Horní Dunajovice, Kravsko, Jevišovice, Tasovice, 

Smo ha, Lesná, Lančov. VI–VII. 


382. Rosa elliptica Tausch. Růže eliptičná. 

Rosa elliptica Tausch. Růže oválnolistá. 

Na výslunných, křovinatých a skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Načeratice – Dyje. 

OBORNY: ves Dyje mezi vsí a nádražím, Tasovice, cesta z Dyje do Dobšic, v Lesce mezi 

Dobšicemi a Znojmem. VI–VII (–VIII). 

Položky: 1618 A – Načeratice – Dyje, 11. 06. 1952 

1618 B – Vrbovec, okraj lesa, řada keřů při rybníce, 30. 08. 1954 

383. Rosa canina L. I. subsp. vulgaris Gams. Růže šípková pravá. 

Rosa canina L. Růže šípková. 

V lesích, houštinách, kamenitých stráních a mezích. Obecná. SP. V–VII. 


Rosa canina L. II. subsp. dumetorum (Thuill.) Parm. Růže šípková křovištní. 

Rosa canina L. Růže šípková. 

Na výslunných křovinatých stráních a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Hradiště, Hodonice, 

Hluboké Mašůvky, Podhradí. OBORNY: kol Znojma obecná. V–VI. 


85

X Rosa jacquiniana Dost.: Rosa canina II. dumetorum × gallica. Růže Jacquinova. 

? Taxon nejasné klasifikace. 

Kraje lesů. Ojediněle. P. HIMMELBAUR: Kraví hora. 

384. Rosa coriifolia Fries I. subsp. vosagiaca (Desp.) R. Kell. Růže kožolistá vogéská. 

Rosa dumalis Bechst. Růže podhorská. 

V křovinách a světlejších lesích. Roztroušeně. SP. Hradiště, Suchohrdly, Trausnice, 

Pla več, Hluboké Mašůvky, Bojanovice. OBORNY: Cornštýn, Vranov, Devět mlýnů, 

Hnánice, Podmolí, Lukov, Čížov, Lesná, Vracovice, Citonice, okolí Znojma, Gránice, 

Popice, Ko ni ce, Nesachleby, Tasovice i jinde. VI–VII. 

Položky: 1622 A – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952 – Rosa gallica, rev. V. Grulich 

1622 B – Plaveč, les mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami, 12. 06. 1952 

Pozn.: Na Znojemsku se tato růže roztroušeně vyskytuje; chybně určený sběr zčásti zpochybňuje 

ne do lo že né lokality. 

Rosa coriifolia Fries III. subsp. eucoriifolia Christ. Růže kožolistá pravá. 

Rosa dumalis Bechst. Růže podhorská. 

V světlejších lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Hluboké Mašůvky, Znojmo – Ku chařo 

vi ce, Pavlice, Lančov. OBORNY: Čížov, Vranov, Cornštýn. VI–VII. 

Položka: 1623 B – Plaveč – Hluboké Mašůvky, okraj lesa, 12. 06. 1952 

* Rosa majalis Herrm. Růže májová. 

V pobřežních houštinách. DOSTÁL: údolí Dyje. OBORNY a HIMMELBAUR neuvádějí. 

VI–VII. 

Pozn.: V ČR velmi vzácný druh růže, sice snadno poznatelný, ale méně zkušenými sběrateli také 

často mylně determinovaný. Na jižní Moravě není původní, v minulosti se však pěstoval jako 

okrasná rostlina, a to zejména v plnokvětém kultivaru. Některé keře stále ještě přežívají, např. 

v Hnanicích (GRULICH 1997). 

385. Rosa spinosissima L. Růže nejtrnitější. 

Na výslunných skalnatých svazích a mezích. Dosti hojná. P. Hradiště, Kraví hora, Popice, 

Tasovice, Bábovec u Plavče. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů hojně, Těšetice, 

Su cho hr dly, Konice, Jaroslavice. V–VI. 


N 386. Rosa foetida Herrm. Růže žlutá. 

Původní z Přední Asie. U nás často pěstována a ojediněle zplaňující. Derflice. OBORNY: 

Leska, les Bradava [Braitava] u Vranova. VI. 

Položka: 1626 – Derflice, vlevo od školy, 27. 05. 1952 

86

387. Rosa agrestis Savi. Růže polní. 

V křovištích a na mezích. Vzácná. P. Nesachleby, cesta ke Kateřinskému dvoru. OBORNY 

nezná na Znojemsku. VI–VII. 

Položka: 1617 – Oblekovice, Nesachleby, na cestě ke Kateřinskému dvoru, 11. 06. 1952 

Rosa pendulina L. Růže převislá. 

Položka: 1624 – Znojmo, podhradí – nad stezkou nad přehradou před velkým záhybem, 

20. 05. 1954 

388. Padus racemosa (Lam.) C. K. Schn. I. subsp. typica (C. K. Schn.) Dost. 

Střemcha hroznovitá. 

Prunus padus L. Střemcha obecná. 

Ve vlhkých hájích a v pobřežních křovinách. Dosti rozšířena. S. Nesachleby, Popický 

žleb, Plaveč – Výrovice. V–VI. 

Položka: 1627 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 01. 05. 1951 

N 389. Prunus serrulata Lindl. (Slíva) sakura. 

Prunus serrulata Lindl. Sakura ozdobná. 

Původní v Japonsku. U nás často v plnokvětých růžových formách pěstována pod 

jménem „sakura“. Znojmo u hradní kaple, Gottwaldova ul. IV–VI. 

Položka: 1628 – Znojmo, nádvoří pivovaru, 26. 04. 1951 

390. Prunus mahaleb L. (Slíva) mahalebka. 

Prunus malahaleb L. Mahalebka obecná 

Na výslunných stráních. Dosti hojná. P. Trausnice, Kraví hora, ves Dyje, Tasovice. 

OBORNY: hojně v údolí Dyje u Znojma, Devíti mlýnů, Vranova. IV–V. 

Položka: 1629 – Popice, Trausnické údolí, 25. 04. 1951 – Prunus mahaleb subsp. simonkaii 

Pénzes, rev. V. Grulich 

391. Prunus fruticosa Pall. Slíva křovitá. 

Prunus fruticosa Pall. Třešeň křovitá. 

Na výslunných skalnatých stráních. Řídce. P. Konice. OBORNY řidčeji kol Znojma 

i jinde. IV–V. 

N 392. Prunus cerasus L. I. subsp. eucerasus A. Gr. (Slíva) višeň pravá. 

Prunus cerasus L. Třešeň višeň. 

Původní z Kavkazu. Od pradávna se pěstuje a často zplaňuje. IV–V. 

Položka: 1630 – Znojmo, Louka, sine dato 

Prunus cerasus L. III. subsp. acida (Dum.) A. Gr. (Slíva) višeň kyselá. 

Prunus cerasus L. Třešeň višeň. 

Původem z jv. Evropy. Na výslunných stráních, podél cest zdomácnělá. Konice, Mi kulo 

vi ce. OBORNY: zdivočele na svazích Dyje u Znojma. IV–V. 

Položka: 1631 – Konice, pontické kopce, 19. 04. 1953 

87

N 393. Prunus avium L. (Slíva) třešeň. 

Prunus avium (L.) L. Třešeň ptačí. 

Původní z přední Asie, u nás zdomácnělá. V listnatých hájích a na výslunných křovinatých 

stráních. Hradiště. OBORNY: zdivočelá kol Znojma, Vranova, Jevišovic. IV–V. 


N 394. Prunus domestica L. I. subsp. insititia (Jusl.) Poir. (Slíva) švestka slíva. 

Prunus insititia L. Slivoň obecná. 

Pěstuje se v mnoha formách netrnitých. V teplých krajích často zplaňuje v podobě 

trnité. Tasovice – ves Dyje. IV–V. 

Prunus domestica L. II. subsp. italica (Borkh.) Hegi. (Slíva švestka) bluma. 

Prunus insititia L. Slivoň obecná. 

Běžně pěsována v mnohých kulturních formách (ryngle). IV–V. 

Položka: 1634 – Tasovice – Dyje, 19. 04. 1951 

Prunus domestica L. III. subsp. oeconomica (Borkh.) C. K. Schn. (Slíva) švestka 

pra vá. 

Prunus domestica L. Slivoň švestka. 

Pěstována jako pravé švestky v různých odrůdách. IV–V. 

Položka: 1633 – Hradiště, sad, 27. 04. 1951 

395. Prunus spinosa L. (Slíva) trnka. 

Na výslunných svazích, okrajích lesů a v křovištích. Obecná. SP. III–IV. 

Položka: 1635 – Tasovice – Dyje, 19. 04. 1951 

N 396. Prunus armeniaca L. (Slíva) meruňka. 

Původní z Asie. U nás v nejteplejších krajích často pěstována. Znojmo a odtud ve všech 

podyjských vsích. III–IV. 

Položka: 1636 – Znojmo, Louka, 18. 04. 1951 

N 397. Prunus persica (L.) Batsch. (Slíva) broskvoň. 

Původní z Asie. Pěstuje se ve Znojmě a v podyjských vsích, zvláště ve vinicích (Konice 

– broskvový sad). III–IV. 

Položka: 1637 – Popice, 19. 04. 1951 

N 398. Amygdalus communis L. Mandloň obecná. 

Prunus dulcis (Mill.) D. A. Webb. Mandloň obecná. 

Původní ze záp. Asie. V Evropě od pradávna pěstována, u nás i na Znojemsku. Hradiště 

(3 kusy), Konice vysázeno 500 kusů. III–IV. 

Položka: 1638 – Hradiště, v domě za branou, 26. 03. 1953 

88

399. Cotoneaster integerrima Medik. Skalník celokrajný. 

Na skalách a výslunných stráních. Dosti hojný. SP. Kraví hora, Hradiště, Gránice, Býčí 

skála, Suchý kopec, Tasovice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova k Hodonicům hojně, 

údolí Jevišovky roztroušeně. IV–VI. 

Položka: 1639 – Popice, Býčí skála, 20. 04. 1951 

N 400. Cydonia oblonga Mill. Kdoule podlouhlá. 

Původní z Přední Asie. U nás v nejteplejších krajích pěstována a tam také zplaňující. 

Hra diš tě, úvoz Znojmo – Dobšice. OBORNY: Konice, Havraníky, Hodonice, Tasovice. 

V–VI. 

Položka: 1640 – Znojmo, Louka, zahrada u loucké školy, 14. 05. 1951 

401. Pirus communis L. I. subsp. piraster (L.) Hegi. Hrušeň obecná polnička. 

Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf. Hrušeň polnička. 

Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých lesích. Roztroušeně. Ves Dyje. 

OBORNY: kol Znojma nezřídka. IV–V. 

N Pirus communis L. II. subsp. nivalis (Jacq.) Hegi. Hrušeň obecná sněžná. 

Pyrus nivalis Jacq. Hrušeň sněhobílá. 

Původní snad z jv. Evropy, u nás zplaněle na jižní Moravě. Kraví hora. OBORNY: v kultivovaném 

i polodivokém stavu kol Znojma, Hradiště, Popice, Konice, Suchohrdly, 

Kuchařovice. IV–V. 


N Pirus communis L. III. subsp. sativa (Lam. et DC.) A. Gr. 

Hrušeň obecná sázená. 

Pyrus communis L. Hrušeň obecná. 

Pěstované stromy v různých sortách. 


402. Sorbus aucuparia L. Jeřáb ptačí. 

V lesích a na stráních, často pěstován kol silnic. Roztroušeně. S. Znojmo – Městský 

lesík, Trausnice, Čertův mlýn. V–VII. 

Položka: 1644 – Znojmo, Městský lesík, 21. 05. 1951 

403. Sorbus torminalis (L.) Cr. Jeřáb břek. 

V lesích a křovištích. Roztroušeně. P. Údolí u Býčí skály, Citonice, Výrovice. OBOR- 

NY: u Nového Hrádku, Trausnického mlýna (?), Mločí údolí, v Lesce (?), v Purkrábce 

u Su cho hr del i jinde. V–VI. 

Položka: 1643 – Citonice, les u rybníka, 01. 06. 1951 

89

N 404. Sorbus intermedia (Ehrh.) Pers. Jeřáb prostřední. 

Zplanělý ve světlých hájích a na křovinatých stráních. Znojmo, alej u městského lesíka 

pěstován. V–VI. 

Položka: 1645 – Znojmo, alej u městského lesa, 21. 05. 1951 

405. Sorbus cretica (Lindl.) Fritsch. Jeřáb krétský. 


Na výslunných skalnatých stráních. Vzácně. P. Hradiště. DOSTÁL: v poříčí Dyje. V–VI. 


406. Sorbus aria (L.) Cr. Jeřáb muk. 

Na suchých skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Hradiště, Popice, Trausnice, Bo jano 

vic ká pila (pěstován u silnice). V–VI. 

Položka: 1647 – Bojanovice, pila u silnice, sine dato 

407. Malus silvestris Mill. I. subsp. acerba (Mér.) Mansf. Jabloň lesní. 

Malus sylvestris Mill. Jabloň lesní 

V lesích a na keřnatých stráních. Velmi roztroušeně. S. Švýcarské údolí. OBORNY: 

Traus nic ký mlýn. V. 


N Malus silvestris Mill. II. subsp. mitis (Wallr.) Mansf. Jabloň lesní sázená. 

Malus domestica Borkh. Jabloň domácí. 

Původní z Přední Asie. Pěstuje se v různých kulturních formách a nezřídka zplaňuje. 

Švý car ské údolí, Hradiště. V–VI. 


408. Crataegus monogyna Jacq. Hloh jednosemenný. 

V lesích, na stráních a v plotech. Hojný. S. Kraví hora, Hradiště, Trausnice, Gránice, 

Pur kráb ka, Mikulovice, Kravsko, Plaveč, Jevišovice. OBORNY: okolí Znojma. V–VI. 

Položka: 1650 – Znojmo, Gránice, stráň, 05. 05. 1951 

409. Crataegus oxyacantha L. Hloh ostrotrnný. 

Na stráních, v lesích a v houštinách. Dosti hojný. SP. Gránice, Švýcarské údolí u Štítar, 

Kravsko, Jevišovice i jinde. V–VI. 

Položka: 1651 – Mikulovice, Koráb, 24. 04. 1953 

N 410. Mespilus germanica L. Mišpule německá. 

Původní v Přední Asii a jv. Evropě. Pěstuje se jako ovocný strom. Hradiště. V–VI. 

Položka: 1652 – Hradiště, 05. 1950 

90

Amelanchier lamarckii Schroeder. 

Položka: 1653 – Kravsko, zámek, 26. 05. 1954 

Čeleď 55. Caesalpiniaceae. Sapanovité. 

N 411. Gleditschia triacanthos L. Dřezovec trojtrnný. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás v teplejších krajích vysazovaný. Trausnice u plovárny, 

Jevišovice zámek, les za Oleksovicemi. VI–VII. 

Položka: 1654 – Popice, Trausnice za plovárnou, 24. 06. 1951 

Čeleď 56. Viciaceae. Vikvovité. 

Sophora japonica L. Jerlín japonský. 

Položka: 1659 – Hodonice, za nádražím, 19. 08. 1954 

N 412. Lupinus perennis L. Vlčí bob vytrvalý. 

Ze Severní Ameriky. U nás pěstován v zahradách a často zplaňuje, zvláště v lesích. 

Býčí skála, Šumná, Bojanovice, Jevišovice. V–VIII. 

Položka: 1660 – Šumná, les, 25. 05. 1950 

N 413. Lupinus luteus L. Vlčí bob žlutý. 

Původní z již. Evropy. Někdy pěstován na poli a často zplaňující. Lechovice. V–IX. 

Položka: 1661 – Lechovice, 29. 07. 1953 

414. Genista germanica L. Kručinka německá. 

Na křovinatých stráních a v lesích. Dosti hojná. S. Hradiště, Býčí skála, Bojanovický 

les, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Šumná, Smoha. V–VI. 

Položka: 1663 – Mašovice, les, 21. 05. 1950 

415. Genista tinctoria L. I. subsp. vulgaris (Spach) Dost. 

Kručinka barvířská oby čej ná. 

Genista tinctoria L. Kručinka barvířská. 

V křovinách, ve světlých lesích a na sušších loukách. Hojná. S. Hradiště, Kraví hora, 

Traus ni ce – Čertův mlýn, Dolina u Plavče, Lapikus, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, 

Ol b ram kos tel, Pavlice, Zálesí, Podhradí. VI–VII. 

Položka: 1664 – Lančov, stráň, 18. 06. 1950 

416. Genista pilosa L. Kručinka chlupatá. 

Na výslunných stráních. Hojná. SP. Hradiště, Kraví hora, Býčí skála, Konice, Popice, Miku 

lo vi ce, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Černín, Purkrábka, Kravsko, Bítov. IV–VII. 

Položky: 1665 – Popice, Býčí skála, 16. 04. 1953 

1669 B – Popice, 18. 05. 1950 

91

N 417. Laburnum anagyroides Medik. Štědřenec zlatý déšť. 

Původní z jižní Evropy. Hojně se pěstuje a místy zplaňuje. Znojmo podhradí. IV–VI. 


418. Sarothamnus scoparius (L.) Wimm. ex Koch. Janovec metlatý. 

Cytisus scoparius (L.) Link. Janovec metlatý. 

Na písčitých půdách. Dosti hojný. S. Gránice, Popice, Únanov, Výrovice, Jevišovice, 

Krav sko. OBORNY: Havraníky, Vranov. V–VI. 

Položka: 1667 – Popice, vřesoviště, 04. 05. 1950 

419. Cytisus procumbens (W. K.) Spr. Čilimník poléhavý. 

Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Popice. OBORNY: údolí Dyje 

od Devíti mlýnů do Znojma, Sedlešovice, ves Dyje, Hodonice a sousední výšiny. IV–VI. 


420. Cytisus nigricans L. Čilimník černající. 

Na výslunných stráních a v suchých lesích. Dosti hojný. P. Hradiště, Sedlešovice, Plaveč, 

Podhradí (?). OBORNY: Znojmo, Havraníky, Hnanice, Šatov. VI–VIII. 

Položka: 1669 A – Hradiště, 13. 06. 1950 

421*. Cytisus austriacus L. Čilimník rakouský. 

Chamaecytisus austriacus (L.) Link. Čilimník rakouský. 

Na kamenitých a křovinatých svazích. P. OBORNY: na železničním náspu Hodonice 

– Bo ži ce, mezi Novosedly a Hrušovany, mezi Hrušovany a Jevišovkou, mezi Pravicí 

a Hrušovany. VI–VIII. 

Pozn.: Čilimník rakouský patří k vzácnějším druhům jádra jihomoravské teplé oblasti, nejvíce lokalit 

má na Břeclavsku. Na Znojemsku byl v poslední době zjištěn u Pravic (1987 MMI, leg. V. Grulich) 

a Oleksovic (2003 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková) 

422. Cytisus supinus L. Čilimník nízký. 

Chamaecytisus supinus (L.) Link. Čilimník nízký. 

Ve světlých lesích. Roztroušeně. SP. Šumná, Olbramkostel, Pavlice, Čížov, Vranov 

(pře hra da), Lančov. OBORNY: Lesná, Podmolí, Mašovice. IV–VIII. 

Položky: 1670 A – Vranov nad Dyjí, přehrada, 19. 06. 1951 

1670 B – Čížov, lesní pastvina, 08. 06. 1951 

1671 – Lančov, 13. 05. 1950 

424. Cytisus ratisbonensis Schaef. I. subsp. biflorus (l’ Hér) Gams. 

Čilimník ře zen ský dvoukvětý. 

Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeffer) Rothm. Čilimník řezenský. 

Na kamenitých výslunných stráních. Dosti hojný. P. Hradiště, Konice, Býčí skála, Ma- 

92

šo vi ce, Výrovice, Bojanovice, Mikulovice. OBORNY: Devět mlýnů, Znojmo, ves Dyje, 

Ta so vi ce, Bantice, Smoha, Hnánice, Ledové sluje. IV–VI. 

Položky: 1672 A – Popice, 08. 05. 1950 

1672 B – Konice, pontický kopec za vsí, 19. 04. 1953 

1672 C – Hradiště, díl za pivovarským žlebem, 21. 04. 1953 

Cytisus ratisbonensis Schaef. II. subsp. elongatus (W. K.) Gams. 

Čilimník řezenský pro dlou že ný. 

Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeffer) Rothm. Čilimník řezenský. 

Na výslunných skalnatých a křovinatých stráních. Dosti hojný. P. Hradiště, Popice, Olb 

ram kos tel, Kravsko, Vranovská Ves, Jevišovice, Mikulovice. OBORNY: Devět mlýnů, 

Zno j mo, ves Dyje, Tasovice, Bantice, Smoha, Hnanice, Ledové sluje. IV–VI. 

425. Ononis spinosa L. Jehlice trnitá. 

U cest, na pastvinách. Velmi hojná. SP. Znojmo, Dobšice, Kraví hora, Gránice, Hluboké 

Mašůvky, Černín, Horní Dunajovice, Kuchařovice, Suchohrdly, Načeratice, Vrbovec, 

Bo ro ti ce, Podmolí, Mašovice atd. VI–IX. 

Položka: 1655 – Krhovice, rud., 19. 06. 1950 

426. Trigonella monspeliaca L. Pískavice thessalská. 

Trigonella monspeliaca L. Pískavice thesalská. 

Na suchých vyprahlých místech. Ojediněle. P. Hodonice pískovna. OBORNY: mezi kopci 

za Nesachleby, Kamenná hora u Tasovic. III–V. 

Položka: 1673 – Hodonice, u pískovny, 11. 06. 1951 

Pozn.: Pískavice thesalská byla pozorována v letech 1991 a 1993 na skalkách pod znojemským 

hradem (GRULICH 1996b), z pozdější doby nálezy chybějí. 

N 427. Trigonella foenum-graecum L. II. subsp. culta (Alef.) Gams. 

Pískavice řecké seno pěstovaná. 

Slup (zplanělá). Dříve se na Znojemsku pěstovala. VI–VII. 

Položka: 1674 – Slup, pole, 18. 05. 1951 

N Trigonella coerulea (L.) Ser. Pískavice modrá. 

Původní z východního Středomoří. U nás někdy pěstována a zplaňující. DOSTÁL: Znojmo. 

Na Znojemsku se nepěstuje. Ani OBORNY ji neuvádí (1880). VI–VII. 

428. Melilotus dentatus (W. K.) Pers. Komonice zubatá. 

Na slaniskách. Řídce. SP. Strachotice, Hodonice, Stošíkovice (!), Lechovice, Načeratice. 

OBORNY: na Jevišovce od Hrušovan k Prosiměřicům roztroušeně. V–IX. 

Položka: 1656 – Strachotice, Strachotice 68, 25. 07. 1951 

93

429*. Melilotus altissimus Thuill. Komonice nejvyšší. 

Na vlhkých lukách a v luzích. Ojediněle. S. OBORNY: Hrušovany nad Jevišovkou. VII–IX. 

430. Melilotus officinalis (L.) Lam. Komonice lékařská. 

Na úhorech, na skalnatých stráních, u cest. Hojná. S. Znojmo, Derflice, Načeratice, 

Kuchařovice, Hodonice, Tasovice, Lechovice, Stošíkovice, Vrbovec, Horní Dunajovice, 

Pla več atd. V–IX. 

Položka: 1675 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 

431. Melilotus albus Medik. Komonice bílá. 

Na rumištích, u cest. Hojná. S. Kraví hora, Konice, Oblekovice, Načeratice, Derflice, 

Ta so vi ce, Hodonice, Stošíkovice, Horní Břečkov, Lančov. V–VIII. 

Položka: 1676 – Strachotice, 19. 06. 1950 

432. Medicago lupulina L. Tolice dětelová. 

Na travnatých místech a lukách. Obecná. S. V–X. 


433. Medicago falcata L. Tolice srpovitá. 

Na úhorech, pastvinách, rumištích. Obecná. SP. V–X. 


X Medicago varia Mart. = Medicago falcata × sativa. Tolice měňavá. 

Medicago × varia Martyn = Medicago falcata × M. sativa. Tolice měňavá. 

Kříženec, jemuž se dobře daří mezi oběma rodiči. Načeratický kopec. OBORNY: Znojmo, 

Dobšice, Tasovice, Vranov, Lančov, Lukov, Podmolí. 

Položka: 1681 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 

N 434. Medicago sativa L. I. subsp. macrocarpa Urban. Tolice vojtěška velkoplodá. 

Medicago sativa L. Tolice setá. 

Prastará pícní rostlina zplaňující na výslunných travnatých místech. V–X. 

Položka: 1678 – Popice, seg., 03. 07. 1950 

435. Medicago prostrata Jacq. Tolice rozprostřená. 

Na výslunných skalách a kamenitých svazích. Ojediněle. P. Hodonice – Krhovice. 

DOSTÁL: údolí Dyje od Pálavských kopců k Hardeku. IV–VII. 

Položka: 1680 – u silnice Hodonice – Krhovice, 16. 05. 1951, rev. V. Grulich 

Pozn.: Drlíkův údaj z prostoru mezi Hodonicemi a Krhovicemi odpovídá dosud existující izolované 

lokalitě na okraji lomu na severním okraji Krhovic (KIRSCHNER, ŠTĚPÁNEK in Květena ČR 4). 

94

436. Medicago minima (L.) Grufb. Tolice nejmenší. 

Na úhorech a suchých stráních. Dosti hojná. SP. Hradiště, Znojmo, Starý Šaldorf, Býčí 

skála, Hodonice, Rudlice, Jevišovice. OBORNY: Dobšice, ves Dyje, Strachotice, Derflice, 

Jaroslavice, Konice, Popice. IV–VII. 

Položka: 1682 – Rudlice, stráň u mlýna, 07. 05. 1951 

437. Trifolium dubium Sibth. Jetel pochybný. 

Na suchých lukách a pastvinách. Rozšířen. SP. Dyje – Tasovice, Kraví hora, údolí Plenko 

vic ké ho potoka mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami, Starý Šaldorf. V–X. 

Položka: 1683 – Tasovice – Dyje, kopce k Tasovicím, 28. 05. 1952 – Trifolium campestre, rev. V. Grulich 

Pozn.: Zdá se, že Drlík měl problémy s určováním drobných žlutokvětých jetelů. Lokality těchto 

druhů (T. dubium, T. campestre a T. aureum) nejsou úplně věrohodné, ačkoli je zřejmé, že všechny 

tři se na Zno jem sku vyskytují (cf. GRUICH 1997). 

438. Trifolium campestre Schreb. Jetel ladní. 

Na lukách a úhorech. Hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Konice – Popice, Derflice – Nače 

ra ti ce, Jaroslavice, Plaveč, Horní Dunajovice, Bojanovice, Jevišovice, Stošíkovice 

– Olekso vi ce, Únanov, Hluboké Mašůvky, Lančov, Zálesí. VI–X. 

Položky: /1683 – Tasovice – Dyje, kopce k Tasovicím, 28. 05. 1952 – ut Trifolium dubium, rev. 

V. Grulich/ 

1684 – Znojmo, Leska, stav., 07. 07. 1950 

/1685 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950 – ut Trifolium strepens, rev. V. Grulich/ 

439. Trifolium strepens Cr. Jetel chrastivý. 

Trifolium aureum Pollich. Jetel zlatý. 

Na sušších loukách, na pasekách a stráních. Roztroušeně. S. Kraví hora. OBORNY: hojně 

kol Vranova, Znojma aj. VI–VIII. 

Položka: 1685 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950 – Trifolium campestre, rev. V. Grulich 

440. Trifolium parviflorum Ehrh. Jetel malokvětý. 

Trifolium retusum L. Jetel malokvětý. 

Na suchých pahorcích. Řídce. P. Hodonice pískovna. OBORNY: pahorky jižně od Znojma 

(Kamenná hora u Tasovic, Strachotice, Načeratický kopec). V–VII. 

Položka: 1687 – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951, rev. V. Grulich 

Pozn.: Druhy Trifolium retusum a T. striatum byly v minulosti často zaměňovány, Drlík však své 

doklady determinoval správně. V poslední době byl tento druh zjištěn na několika místech v okolí 

Popic a Havraníků (GRULICH 1997). 

N 441. Trifolium hybridum L. I. subsp. fistulosum (Gilib.) Rouy. Jetel zvrhlý dutý. 

Trifolium hybridum L. Jetel zvrhlý. 

Na vlhkých lukách a písčinách zplaňující. Rozšířen. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Načeratice, 

Jaroslavice, Stošíkovice, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín. V–IX. 

Položka: 1688 – Lančov, arv., 29. 05. 1950 

95

442. Trifolium repens L. Jetel plazivý. 

Na lukách, v úhorech, v pobřežních křovinách. Obecný. SP. V–X. 


443. Trifolium montanum L. Jetel horský. 

Na lesních lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Býčí skála, Konice, Únanov, Hluboké 

Mašůvky, Lančov. V–VIII. 

Položka: 1690 – Lančov, lesní louka, 04. 05. 1950 

444. Trifolium fragiferum L. Jetel jahodnatý. 

Na slaných půdách a půdách bohatých dusičnany. P. Znojmo – Marešov, Načeratice 

– Der fli ce, Tasovice, Stošíkovice – Prosiměřice (!), Lechovice, Kuchařovice, Únanov, 

Ob le ko vi ce, Plenkovice. OBORNY: na Dyji od Znojma, Vrbovec, Šatov, Podmolí, Mašovice, 

na Jevišovce, Vítonice, v nížině od Hrušovan a Jevišovky. VI–IX. 

Položky: 1662 A – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 

1662 B – Tasovice, stráň proti Tasovicím, 19. 08. 1950 

445. Trifolium striatum L. Jetel žíhaný. 

Na suchých kopcích a stráních. Velmi roztroušeně. P. Derflice. OBORNY: Načeratický 

ko pec, Kraví hora (?), dyjské svahy mezi Konicí a Znojmem, ves Dyje. V–VIII. 

Položka: 1691 – Derflice, výhony, 05. 06. 1951 

Pozn.: Ačkoli byl druh Trifolium striatum občas zaměňován s podobným jednoletým jetelem T. 

retusum, Drlíkova položka je určena správně. V poslední době byl tento vzácný druh nalezen 

u Havraníků (2002, V. Grulich). 

446. Trifolium arvense L. Jetel kočičí. 

Na suchých půdách, písčinách, úhorech a ve vřesovištích. Obecný. P. V–IX. 

Položka: 1692 – Popice, Suchý kopec u Popic, 10. 06. 1950 

N 447. Trifolium incarnatum L. Jetel inkarnát. 

Pěstuje se na polích a často zplaňuje na lukách, v příkopech a podle cest. V–VII. 

Položka: 1693 – Konice – Sedlešovice, 20. 05. 1950 

448. Trifolium pratense L. I. subsp. eupratense A. Gr. Jetel luční pravý. 

Trifolium pratense L. Jetel luční. 

Na lukách, v příkopech a na pasekách. Běžně pěstován. Obecný. S. V–X. 


96

449. Trifolium medium L. Jetel prostřední. 

Na lesních lukách a ve světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Gránice, Mločí údolí, Konice 

– Popice, Hluboké Mašůvky, Onšov, Lančov, Podhradí. VI–VIII. 


1695 B – Onšov, lesy, 08. 06. 1951 

450. Trifolium alpestre L. Jetel alpský. 

Na lukách a pastvinách, ve světlých lesích. Hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Hodonice, 

Tasovice, Suchohrdly, Lapikus, Horní Dunajovice, Kravsko, Olbramkostel, Smoha, 

Bítov. VI–VIII. 


451. Trifolium rubens L. Jetel červenavý. 

Na okrajích hájů a výslunných strání. Roztroušeně. P. Šumná – Vranovská Ves, Hluboké 

Mašůvky – Plaveč. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, Čížov, Lesná, Lukov, Znojmo 

(?), Hnánice, Konice, ves Dyje i jinde. VI–VII. 

Položka: 1697 – Vranovská Ves – Šumná, příkop u silnice, 01. 07. 1951 

452*. Trifolium ochroleucum Huds. Jetel bledožlutý. 

Trifolium ochroleucon Huds. Jetel bledožlutý. 

Na suchých lukách a lesních světlinách. Ojediněle. SP. OBORNY: Pelcberk u Dyje, 

Kuketaj u Nesachleb, Kraví hora a údolí Lesky u Znojma. Dnes pochybný na všech 

těchto na le ziš tích. VI–VII. 

453. Anthyllis vulneraria L. III. subsp. vulgaris (Kern.) A. Gr. s. s. 

Úročník bolhoj oby čej ný. 

Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria (Sag.) Duvigneaud. Úročník bolhoj obec ný. 

Na suchých loukách a výslunných stráních. Dosti hojný. SP. Hradiště. VI–IX. 

Položky: 1698 A – Hradiště, 20. 05. 1950 – Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla, rev. V. Grulich 

1698 B – Jevišovice – Střelice, 05. 08. 1954 

Pozn.: Určování poddruhů úročníku je obtížný problém, který vyplývá z introgrese mezi autochtonními 

populacemi na přirozených stanovištích a dlouhodobě kultivovanými typy neznámého 

původu, které byly zejména v minulosti pěstovány jako pícnina. Většina rostlin nacházených 

v přírodě nese znaky právě této introgrese; podobná situace panovala s jistotou i v době, kdy na 

Znojemsku působil V. Drlík. 

Anthyllis vulneraria L. IV. subsp. polyphylla (Kit.) Hay. Úročník bolhoj mnoholistý. 

Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla (DC.) Nyman. Úročník bolhoj mnoholistý. 

Na výslunných pastvinách a loukách. Roztroušeně. P. Znojmo – Městský lesík, Bo jano 

vic ký les. OBORNY: Jevišovice, údolí Jevišovky, Popické údolí, Kraví hora, Derflice, 

ves Dyje, Lukov, Čížov, Vranov. V–VIII. 

Položky: /1698 A – Hradiště, 20. 05. 1950 – ut Anthyllis vulneraria subsp. vulgaris, rev. V. Grulich/ 

1699 B – Bezkov, pole, 05. 08. 1954 

97

Anthyllis vulneraria L. V. subsp. kerneri (Sag.) Dom. Úročník bolhoj Kernerův. 

Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria (Sag.) Duvigneaud. Úročník bolhoj obec ný. 

Na travnatých stráních a často pěstován. Nejčastější plemeno. SP. Lukov. V–IX. 

Položka: 1700 – Lukov, okraj lesa, 12. 06. 1951 

454. Lotus corniculatus L. I. subsp. eucorniculatus A. Gr. Štírovník růžkatý pravý. 

Lotus corniculatus L. Štírovník růžkatý. 

Na lukách, lesních světlinách. Hojný. S. Znojmo, Dobšice, Kateřinský dvůr, Derflice 

– Načeratice, Hodonice, Purkrábka, Horní Dunajovice, Plaveč, Horní Břečkov, Podhradí 

– Starý Petřín. V–X. 

Položky: 1701 A – Znojmo, Městský lesík, rum., 17. 07. 1951 

1701 B – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950 

Lotus corniculatus L. II. subsp. tenuifolius (L.) Hartm. Štírovník růžkatý 

tenkolistý. 

Lotus tenuis Willd. Štírovník tenkolistý. 

Na slaniskách. Roztroušeně. P. Hodonice, Derflice, Načeratice, Stošíkovice. OBORNY: 

údo lí Dyje pod Hrušovany. V–IX. 

Položky: 1658 A – Plenkovice, rybník, 15. 07. 1951 

1658 B – Hodonice, rybník, 17. 07. 1951 

455. Tetragonolobus siliquosus (L.) Roth. Ledenec luštinatý. 

Tetragonolobus maritimus (L.) Roth. Ledenec přímořský. 

Na slaniskách. Roztroušeně. P. Slaniska u Načeratic, Derflic a Vrbovce. OBORNY: kol 

Ja ro sla vic, HIMMELBAUR: u Hrádku a Hrušovan. V–VII. 

Položka: 1657 – Strachotice, louka za Kateřinským dvorem, 11. 05. 1950 

Pozn.: Ve východní a střední části Znojemska byl ledenec ověřen i v současnosti, např. u Travního 

dvora (2003 MZ, leg. L. Reiterová a R. Dvořáková), Vrbovce (2003 MZ, leg. A. Reiter) a na náspu 

trati mezi Pustým kopcem a Šatovem (GRULICH 1997). 

456. Dorycnium pentaphyllum Scop. II. subsp. germanicum (Gremli) Hegi. 

Bílojetel pětilistý německý. 

Dorycnium germanicum (Gremli) Rikli. Bílojetel německý. 

Na výslunných stráních. Velmi roztroušeně. Kraví hora. OBORNY: okolí Znojma, na 

více místech v Lesce (?), mezi Suchohrdly a Dobšicemi (?), Purkrábka a Tvořihráz, 

ves Dyje (?). VI–VII. 

Položka: 1702 – Sedlešovice, Kraví hora směrem k Sedlešovicím, 09. 06. 1950 

Pozn.: Bílojetel německý zasahuje do nejteplejší části Znojemska od východu. Lokalita na Kraví hoře, 

kterou Drlík doložil herbářovou položkou, v novějších pramenech není uváděna (cf. GRULICH 1997) 

a zřejmě zanikla. Z jmenovaných lokalit dosud roste v lese Purkrábce (1988 MMI, leg. V. Grulich). 

N 457. Galega officinalis L. Jestřabina lékařská. 

Často pěstovaná a zplaňující na vlhkých loukách. Ojediněle. Derflice, louka u hospody, 

náves u potoka. OBORNY: okolí Jaroslavic. HIMMELBAUR: Hrušovany. VII–VIII (–X). 

Položka: 1703 – Derflice, u hospody, 26. 07. 1951 

98

N 458. Robinia pseudoacacia L. Trnovník akát. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás velmi hojně ve volné přírodě vysazován a běžně 

zpla ňu jí cí. V oblasti pontické květeny tvoří téměř všechny drobné lesíky na stepních 

trávnících. V–VI. 


Robinia viscosa Vent. Trnovník lepkavý. 

Položka: 1705 – Znojmo, zeď na Jezuitském náměstí, 01. 06. 1954 

459. Colutea arborescens L. Žanovec měchýřník. 

Na suchých stráních. Velmi řídce. P. Kraví hora a při trati u Sedlešovic, u trati nedaleko 

strážního domu u šatovské silnice. V–VIII. 

Položka: 1706 – Sedlešovice, Kraví hora, svah k Sedlešovicím, 09. 06. 1950 

N 460. Caragana arborescens Lam. Čimišník stromovitý. 

Původní ze Sibiře. U nás často pěstován a ojediněle zplaňující. Znojmo podhradí, 

Hradiště. V–VI. 


461. Astragalus glycyphyllos L. Kozinec sladkoplodý. 

Astragalus glycyphyllos L. Kozinec sladkolistý. 

Ve světlých lesích a křovinách a v pobřežních houštinách. Rozšířen. SP. Znojmo, Gránice, 

Mločí údolí, Olbramkostel, Plaveč, Černín, Horní Dunajovice, Smoha, Šumná 

– Onšov, Horní Břečkov, Podhradí. V–X. 


462. Astragalus exscapus L. Kozinec bezlodyžný. 

Na výslunných svazích. Vzácně. P. Ves Dyje na železničním náspu u vsi. V–VII. 

Položka: 1709 – Dyje, na železničním náspu mezi vsí a tratí nedaleko viaduktu, 04. 06. 1953 (obr. 7) 

Pozn.: Na jižní Moravě patří kozinec bezlodyžný k velmi vzácným rostlinám (ČEŘOVSKÝ, BĚLOHOUBEK 

in ČEŘOVSKÝ et al. 1999). Ze Znojemska pocházejí údaje z okolí obce Dyje, kde však byl v posledních 

de sí ti le tích marně hledán. Drlíkův doklad představuje zřejmě jedno z posledních datovaných 

pozorování. 

463. Astragalus cicer L. Kozinec cizrnovitý. 

Na výslunných stráních a okrajích lesů. Dosti řídce. P. Hodonice, Tasovice. OBORNY: 

kol Znojma (?), Dyje (?), Jaroslavic. VI–VIII. 

Položka: 1710 – Hodonice, hráz rybníka, 16. 07. 1951 

99

464*. Astragalus austriacus Jacq. Kozinec rakouský. 

Na výslunných pahorcích. Vzácný. P. OBORNY: kolem Jaroslavic v úvozech. HIMMEL- 

BAUR: Jaroslavice, ves Dyje (?), Tasovice (?). VI–VIII. 

Pozn.: Kozinec rakouský roste na sprašových lokalitách v jihovýchodní části Znojemska. Dosud 

přežívá na více místech v oblasti mezi Jaroslavicemi a Ječmeništěm (ŠVESTKA, GRULICH 1990). 

465. Astragalus onobrychis L. Kozinec vičencovitý. 

Na suchých pastvinách a křovinatých stráních. Hojný. P. Kraví hora, Sedlešovice – Konice, 

Hodonice, Tasovice, Únanov, Tvořihrázský les, Mikulovice – Němčičky, Želetice 

– Horní Dunajovice, Výrovice, Bítov. VI–VII. 


466. Oxytropis pilosa (L.) DC. Vlnice chlupatá. 

Na výslunných stráních. Vzácná. P. Lamplberk u Slupi. OBORNY nemá pro Znojemsko. 

VI–VIII. 

Položka: 1712 – Strachotice, Lamplberk, sine dato 

Pozn.: Vlnice chlupatá patří na Znojemsku mezi velmi vzácné druhy. Drlíkovu lokalitu se podařilo 

potvrdit i v posledních letech (STEJSKAL 2001); překvapivě však byla objevena i na Bílém kříži 

u Uherčic (TICHÝ 1996). 

467. Coronilla varia L. I. subsp. typica (Beck) Dost. Čičorka pestrá pravá. 

Securigera varia (L.) Lassen. Čičorka pestrá. 

Na lukách a okrajích cest. Obecná. P. Hradiště, Leska, Derflice – Načeratice, Lančov 

atd. V–IX. 


468*. Onobrychis viciaefolia Scop. I. subsp. arenaria (Kit.) Thell. 

Vičenec ligrus pí seč ný. 

Onobrychis arenaria (Kit.) DC. Vičenec písečný. 

Na výslunných stráních. P. DOSTÁL: MS jižní. OBORNY ani HIMMELBAUR nerozeznávají 

subsp. VI–VII. 

Onobrychis viciaefolia Scop. III. subsp. sativa (Lam.) Thell. Vičenec ligrus setý. 

Onobrychis viciifolia Scop. Vičenec ligrus. 

Běžně pěstován jako pícní rostlina a obecně jako původní. P. Purkrábka, Hodonice, 

Mi lí čo vi ce atd. V–VII. 

Položka: 1714 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, 31. 05. 1950 

 

Obr. 7. Kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus) – herbářová položka MZ č. 1709. 

Fig. 7. Astragalus exscapus – herbarium item MZ 1709. 

100

101

102

N 469*. Vicia articulata Hornem. Vikev článkovaná. 

Původní z východního Středomoří; u nás často na písčitých úhorech zplaňující. DOSTÁL: 

Znojemsko. OBORNY: Pěstuje se hojně jako pícnina, sem tam přechodně zplaňuje, tak 

u Znojma, vsi Dyje, Jaroslavic (1880). Dnes se nepěstuje. V–VII. 

470. Vicia hirsuta (L.) S. F. Gr. Vikev chlupatá. 

Na suchých lukách, úhorech a rumištích. Hojná. S. Hradiště, Kraví hora, Popice, Gránice, 

Únanov, Pavlice, Lančov, Starý Petřín, Bítov i jinde. V–VIII. 


471. Vicia tetrasperma (L.) Schreb. Vikev čtyřsemenná. 

Na suchých travnatých místech, písčinách a úhorech. Hojná. SP. Znojmo, Starý Šaldorf, 

Hradiště, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Jevišovice, Milíčovice, Lančov, 

Zá le sí. V–VII (IX–X). 

Položka: 1716 – Lančov, louka, 11. 07. 1950 

472. Vicia pisiformis L. Vikev hrachovitá. 

Ve stinných lesích. Roztroušeně. S. Gránice, Býčí skála, Dolina u Plavče, Lapikus, 

Su cho hr dly, Purkrábka, Švýcarské údolí, Lančov, Bítov. OBORNY: Lukov, ves Dyje, 

hojná v údolí Jevišovky. V–VIII. 


473. Vicia dumetorum L. Vikev křovištní. 

Ve světlých lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Horní Leska, Hluboké Mašůvky 

– Plaveč, Purkrábka. OBORNY: lesy kol Lukova a Vranova. VI–VIII. 

Položka: 1718 – Purkrábka, 22. 08. 1950 

474. Vicia cassubica L. Vikev kašubská. 

Na výslunných keřnatých stráních. Velmi řídce. P. Derflice – Načeratice pontické kopce. 

OBORNY: Lukov, na cestě z Podmolí k Devíti mlýnům. HIMMELBAUR: Nový Hrádek. 

VI–VII. 

475. Vicia silvatica L. Vikev lesní. 

Vicia sylvatica L. Vikev lesní. 

Ve vlhkých lesích. Dosti hojná. S. Olbramkostel, Smoha, Lančov. OBORNY: hojná v lesích 

u Jevišovic a Vranova, Bítov, Šumná, údolí Únanovského potoka. VI–VIII. 


 

Obr. 8. Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) – část herbářové položky MZ č. 1837. 

Fig. 8. Hibiscus trionum – part of herbarium item MZ 1837. 

103

476. Vicia cracca L. I. subsp. vulgaris Gaud. Vikev ptačí obyčejná. 

Vicia cracca L. Vikev ptačí. 

Na vlhkých loukách, úhorech, ve světlých lesích. Hojně rozšířena až obecná. S. 

VI–VIII. 

Položka: 1721 – Hradiště, 11. 06. 1950 – Vicia tenuifolia, rev. V. Grulich 

Pozn.: Vikev ptačí roste na Znojemsku běžně, Drlíkova poznámka o hojném výskytu je na místě. 

Vicia cracca L. II. subsp. tenuifolia (Roth) Gaud. Vikev ptačí tenkolistá. 

Vicia tenuifolia Roth. Vikev tenkolistá. 

Na lukách, polích, ve světlých lesích. Dosti hojná. S. Gránice, Hradiště, Býčí skála, 

Na če ra ti ce, Stošíkovice, Jevišovice, Lesná. VI–VIII. 

Položky: /1721 – Hradiště, 11. 06. 1950 – ut Vicia cracca subsp. vulgaris, rev. V. Grulich/ 

1722 – Znojmo, Gránice, 27. 05. 1951 

N 477. Vicia villosa Roth I. subsp. euvillosa Cav. Vikev huňatá pravá. 

Vicia villosa Roth. Vikev huňatá. 

V obilí a na výslunných stráních, vesměs zplanělá nebo jako píce pěstovaná. Hradiště, 

Pla več, Jevišovice. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů, okolí Hnanic, Havraníků 

a Devíti mlýnů. VI–VIII. 

Položky: 1720 A – Jevišovice, na poli pod zámkem, 13. 06. 1951 

1720 B – Hradiště, 04. 11. 1953 

478. Vicia grandiflora Scop. I. subsp. sordida (W. K.) Dost. 

Vikev velkokvětá špinavá. 

Vicia grandiflora Scop. Vikev velkokvětá. 

Na úhorech a pastvinách. Vzácná. P. Načeratice u cesty k Šibeničníku. OBORNY: Ja rosla 

vi ce, Podmolí (1879). V–VI. 

Položka: 1723 – Oblekovice – Načeratice, u cesty k Šibeničníku, 31. 05. 1951 

479. Vicia lathyroides L. Vikev hrachorovitá. 

Na pastvinách, úhorech a suchých loukách. Velmi roztroušeně. SP. Hradiště – pod 

Eli áš kem, Gránice pod klášterní zahradou. OBORNY: Šumná, suchá místa na lukách 

mezi plo vár nou a Trausnicí (?), Mločí údolí (?), Kuketaj (?). IV–VI. 

Položka: 1724 – Hradiště, pod sv. Eliáškem, 16. 03. 1953 

480. Vicia sativa L. I. subsp. angustifolia (L.) Gaud. Vikev setá úzkolistá. 

Vicia angustifolia L. Vikev úzkolistá. 

Na pastvinách a úhorech. Ojediněle. S. Lukov úhory. OBORNY: na vlhkých lukách 

u Šumné. V–VI. 

Položka: 1725 – Lukov, úhory, 29. 05. 1951 

104

N Vicia sativa L. II. subsp. obovata (Ser.) Gaud. Vikev setá obvejčitá. 

Vicia sativa L. Vikev setá. 

Původní ze Středomoří. U nás někdy pěstována a často zplaňující na úhorech a polích. 

Smoha, Vranovská Ves. IV–VI. 

Položka: 1726 – Vranovská Ves, seg., 02. 06. 1950 

481. Vicia sepium L. Vikev plotní. 

Na lukách, mezích, ve světlejších lesích a v příkopech. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, 

Gránice, Citonice, Čertův mlýn u Mašovic, Lančov atd. V–VII. 

Položka: 1728 – Citonice, 09. 05. 1950 

482. Vicia pannonica Cr. I. subsp. typica (Beck) Dost. Vikev panonská pravá. 

Vicia pannonica Crantz subsp. pannonica. Vikev panonská pravá. 

Jako plevel v obilí, na mezích a náspech zdivočelá. Ojediněle. P. Hradiště, Derflice 

– Na če ra ti ce, Znojmo – Starý Šaldorf. OBORNY: ojediněle údolí Dyje u Znojma (1880), 

Su cho hr dly, Městský lesík (?). IV–VI. 

Položky: 1729 – Derflice, výhony, 05. 06. 1951 – Vicia pannonica subsp. striata, rev. V. Grulich 

/1730 – Hradiště, 08. 06. 1950 – ut Vicia pannonica subsp. striata, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Je zajímavé, že Drlík v herbářových dokladech vzájemně zaměnil oba poddruhy vikve panonské, 

nápadně odlišné barvou květů – subsp. pannonica kvete bledožlutě, zatímco subsp. striata 

kalně nachově. V okolí Znojma se oba poddruhy vyskytují přibližně stejně hojně doposud. 

Vicia pannonica Cr. II. subsp. striata (M. Bieb.) Hay. Vikev panonská žíhaná. 

Vicia pannonica subsp. striata (M. Bieb.) Nyman. Vikev panonská žíhaná. 

Na mezích a jako plevel v obilí. Ojediněle. P. Suchohrdly. IV–VI. 

Položky: /1729 – Derflice, výhony, 05. 06. 1951 – ut Vicia pannonica subsp. typica, rev. V. Grulich/ 

1730 – Hradiště, 08. 06. 1950 – Vicia pannonica subsp. pannonica, rev. V. Grulich 

Pozn.: Viz předešlá poznámka. 

N 483. Vicia faba L. Vikev bob. 

Původní ze Středomoří, odedávna pěstován jako pícnina a často zplaňující. Kuchařovice. 

V–VII. 


Vicia lutea L. Vikev žlutá. 

Položka: 1727 – Šumná, Šimperk – rybník, mladý les k dráze, 12. 08. 1954, rev. V. Řehořek 

N 484. Lens culinaris Med. Čočka kuchyňská. 

Prastará kulturní rostlina, původní z východního Středomoří a Střední Asie. Hradiště, 

Smo ha. V–VII. 


105

N Lathyrus sativus L. Hrachor setý. 

Původní z Přední Asie. U nás vzácně pěstován. DOSTÁL: dodnes v již. MS, na Znojemsku. 

Dnes se nepěstuje. 

485. Lathyrus hirsutus L. Hrachor chlupatý. 

Na slanistých půdách. Roztroušeně. P. Slaniska: Strachotice, Načeratice, Derflice, 

Vr bo vec. Pro Znojemsko nový druh. DOSTÁL neuvádí slanisté půdy jako naleziště. 

VI–VIII. 


Pozn.: Hrachor chlupatý byl pozorován na úhoru západně od Hnanic ještě v 90. letech 20. století 


486. Lathyrus silvester L. I. subsp. platyphyllus (Retz.) Dost. Hrachor lesní pravý. 

Lathyrus sylvestris L. Hrachor lesní. 

V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Býčí skála, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, 

Smo ha, Lančov, Bítov. OBORNY: Ledové sluje, Jevišovice. VII–VIII. 

Položka: 1734 – Lančov, arv., 10. 07. 1950 

Lathyrus silvester L. II. subsp. latifolius (L.) Hegi. Hrachor lesní širolistý. 

Lathyrus latifolius L. Hrachor širolistý. 

Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Načeratický kopec – svah ke Kateřinskému 

dvo ru, Znojmo – Starý Šaldorf, rybník Jankovec, Horní Dunajovice, Smoha, Šumná. 

OBORNY: řídce Hrušovany. VI–VIII. 

Položka: 1735 – Načeratice – Dyje, křoví od střelnice, 31. 05. 1951 

487. Lathyrus tuberosus L. Hrachor hlíznatý. 

Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. P. Kraví hora, Gránice, Derflice, Načeratice, Vrbo 

vec, Hluboké Mašůvky, Výrovice, Jevišovice i jinde. VI–VII. 

Položka: 1736 – Sedlešovice, Kraví hora, arv., 09. 06. 1950 

N 488. Lathyrus aphaca L. Hrachor pačočkový. 

Původní z Přední Asie. U nás jako plevel ojediněle zplanělý. P. Derflice (1951). HIM- 

MEL BAUR: Gránice, železniční násep (1917), DOSTÁL: Podyjí. V–VII. 

Položka: 1737 – Derflice, pole, 05. 05. 1951 

N 489*. Lathyrus clymenum L. s. l. I. subsp. euclymenum Briq. 

Hrachor popínavý pra vý. 

Lathyrus clymenun L. Hrachor popínavý. 

Původní ze Středomoří; u nás ojediněle zplaňující (DOSTÁL: již. Morava). V–VI. 

106

490. Lathyrus pratensis L. Hrachor luční. 

Na lukách. Hojný. SP. Popice, Načeratice, Vranov, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, 

Bo ja no vi ce, Lesná, Zálesí, Bítov, Podhradí i jinde. VI–VII. 

Položka: 1738 – Popice, Louka pod Suchým kopcem u Popic, 10. 06. 1950 

491*. Lathyrus paluster L. Hrachor bahenní. 

Na bažinatých lukách. Vzácně. P. OBORNY: v železničních příkopech mezi Hrušovany 

a No vo sed ly, bažinaté louky mezi dvorem Trabingerovým a silnicí Hrabětice – Hevlín. 

VI–VIII. 

492. Lathyrus vernus (L.) Bernh. Hrachor lecha. 

V listnatých lesích a křovinách. Obecný. S. Hradiště, Gránice, Trausnice, Bojanovice, 

Šum ná, Zálesí, Bítov, Hója u Božic. IV–V. 

Položka: 1739 – Popice, Býčí skála, křoví, 16. 04. 1951 

493. Lathyrus niger (L.) Bernh. Hrachor černý. 

Ve světlých hájích. Dosti hojný. S. Kraví hora, Trausnice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, 

Dolina u Plavče, Purkrábka, Mikulovice – Koráb, Olbramkostel, Šumná, Pavlice, Smoha. 

Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: Devět mlýnů, ves Dyje (?), Hnánice, Lukov. V–VII. 


494*. Lathyrus pannonicus (Kram.) Garcke II. subsp. versicolor (Gmel.) Janch. 

Hrachor panonský různobarvý. 

Lathyrus pannonicus subsp. collinus (Ortmann) Soó. Hrachor panonský chlumní. 

Na výslunných stepních stráních. Ojediněle. OBORNY: Purkrábka u Těšetic. IV–VI. 

Pozn.: Ojedinělý údaj z jihozápadní části Moravy nebyl od konce 19. století zřejmě ověřen. Na stejné 

lokalitě se vyskytuje i hlaváček jarní, který na jižní Moravě často provází podobný typ stanovišť. 

495. Lathyrus montanus Bernh. Hrachor horský. 

Lathyrus linifolius (Reichard) Bässler. Hrachor horský. 

Ve světlých lesích a na lesních lukách. Vzácný. S. Šumná, železniční násep mezi Šumnou 

a Štítarskou silnicí. Dosud na Znojemsku neuváděn. IV–VI. 

Položka: 1741 – Šumná, železniční násep pod hájenkou ke Grešlovému Mýtu, 04. 05. 1953 

Pozn.: Doložený sekundární výskyt subatlantského druh, který se přirozeně v České republice 

vyskytuje převážně v severních a západních Čechách (SLAVÍK 1998). V publikované mapce tato 

lokalita není pod chy ce na. 

N 496. Pisum sativum L. s. l. I. subsp. arvense (L.) A. Gr. Hrách setý peluška. 

Pisum sativum L. Hrách setý. 

Jak plevel v polích, někdy setý ve směsce (peluška). Znojmo – Kuchařovice. OBORNY: 

Ja ro sla vi ce, Strachotice, ves Dyje. V–VI. 

Položka: 1742 – Starý Šaldorf – Dobšice, na polích u řeky Dyje, 01. 07. 1953 

107

N Pisum sativum L. s. l. II. subsp. hortense (Neilr.) A. Gr. Hrách setý zahradní. 

Pisum sativum L. Hrách setý. 

Do tohoto plemene patří naše pěstované hrachy. V–VII. 

Položka: 1743 – Znojmo, seg., 12. 05. 1950 

N 497. Phaseolus vulgaris L. Fazole obyčejná. 

Phaseolus vulgaris L. Fazol obecný. 

Původní z tropické Ameriky. U nás pěstován jako zelenina a ojediněle zplaňující. 

VI–VIII. 

Položka: 1744 – Znojmo, seg., 07. 07. 1950 

N 498*. Glycine soja (L.) Sieb. Zucc. Soja luštinatá. 

Glycine max (L.) Merrill. Sója luštinatá. 

Původní z východní Asie. U nás místy kdysi pěstována, dnes se pěstování obnovuje. 

VII–VIII. 

Čeleď 57. Platanaceae. Platanovité. 

N 499. Platanus orientalis L. Platan východní. 

Původní z jihovýchodní Evropy a západní Asie. U nás často pěstován ve stromořadích 

a parcích. Znojmo – Mansberk, Trausnice, Plaveč – Bažantnice (4 obrovské stromy). V. 

Položka: 1745 – Popice, alej v Trausnickém údolí, 17. 08. 1950 – Platanus occidentalis, rev. V. 

Řehořek 

Čeleď 58. Juglandaceae. Ořešákovité. 

N 500. Juglans regia L. Ořešák královský. 

Původní v jihovýchodní Evropě a v západní Asii. U nás hojně pěstován v teplejších 

krajích jako ovocný strom. IV–V, plody IX–X. 


N 501*. Juglans nigra L. Ořešák černý. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás někdy sázený v parcích, na jižní Moravě v lesních 

kul tu rách. Gránice (1 strom), lužní háj mezi Božicemi a Hrušovany. V, plody X. 

Čeleď 59. Betulaceae. Břízovité. 

502. Carpinus betulus L. Habr obecný. 

Ve smíšených listnatých hájích. Obecný. S. Trausnice, Mločí údolí, Plaveč, Jevišovice, 

Šumná, Smoha atd. IV–V, plody X. 

Položka: 1747 – Hradiště, Mločí údolí, 25. 04. 1951 

108

503. Corylus avellana L. Líska obecná. 

Ve světlých listnatých hájích a v křovinách. Hojná. S. III–IV, plody VIII–X. 

Položky: 1748 – Popice, Trausnice, 23. 03. 1951 

1749 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 

N 504. Corylus colurna L. Líska turecká. 

Původní z jižní Evropy. U nás pěstována v parcích a stromořadích. Trausnice. III–IV, 

plody IX–X. 

505. Betula pendula Roth. Bříza bělokorá. 

V listnatých a jehličnatých lesích. Roztroušená až hojná. S. Ve všech lesích. IV–V. 


506. Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Olše lepkavá. 

V zaplavovaných hájích, bažinách a kolem toků. Hojná. S. II–IV. 


507. Alnus incana (L.) Moench. Olše šedá. 

V luhových hájích a podél toků. Řídká. S. Leska, Gránický les, Bojanovice. OBORNY: 

Zá po vě ďu Jevišovic. III–IV. 

Položka: 1752 – Znojmo, horní Leska, 09. 02. 1952 

Čeleď 60. Fagaceae. Bukovité. 

508. Fagus silvatica L. Buk lesní. 

Fagus sylvatica L. Buk lesní. 

V podhorských listnatých lesech, jinde vysazován. S. Velmi řídce vysazován. Plaveč 

– Ba žant ni ce, Jevišovice u zámku, Kravsko, Gránice i jinde. IV–V, plody X. 


N 509. Castanea sativa Mill. Kaštanovník jedlý. 

U nás jen vysazovaný jako jednotlivé stromy. Znojmo – údolí Dyje u plovárny. 

VI–VII. 

Položka: 1754 – Popice, Trausnice, u plovárny, 26. 09. 1950 

N 510. Quercus rubra L. Dub červený. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás hojně v parcích i lesních kulturách vysazovaný. 

Traus ni ce, Městský lesík, Hradišťský les, Mločí údolí, Šumná, Kravsko, Citonice, 

Božice i jinde. V–VI. 


109

511. Quercus cerris L. Dub cer. 

V pahorkatině tvoří cerové nebo smíšené řídké doubravy. P. Znojmo sad, Nesachleby. 

OBOR NY: Peclberk – křovisko více než 100 kusů (zůstalo několik jedinců). Jako strom 

v háji Hója mezi Božicemi a Hrušovany. V–VI. 

Položka: 1756 – Popice, Trausnice, 06. 07. 1950 – Quercus. cerris + Q. robur, rev. V. Grulich 

512. Quercus pubescens Willd. Dub šipák. 

Na výslunných pahorcích. Roztroušeně. P. Suchohrdelský lesík, Gránický les, Mikulovice, 

Nesachleby. OBORNY: Purkrábka, Tvořihráz, Hnánice. IV–V. 

Položka: 1757 – Mikulovice, okraj lesa u cesty, 24. 04. 1953 

513. Quercus robur L. em. Simk. Dub letní (křemelák) 

Hlavní součást doubrav v nížinách. Hojný. SP. V–VI. 

Položky: /1756 – Popice, Trausnice, 06. 07. 1950 – ut Quercus cerris; Quercus cerris + Q. robur, 


1758 – Hradiště, 03. 05. 1951 – Quercus petraea, rev. V. Grulich 

514. Quercus petraea (Mattusch.) Liebl. Dub zimní (drnák). 

Na skalnatých půdách tvoří smíšené lesy. Hojně rozšířen. SP. V. 

Položky: /1758 – Hradiště, 03. 05. 1951 – ut Quercus robur, rev. V. Grulich/ 

1759 – Hradiště, stráň, 13. 08. 1950 

Čeleď 61. Salicaceae. Vrbovité. 

515. Populus alba L. Topol bílý (linda). 

V lesích podél řek vysazovaný, na jižní Moravě původní. Dosti hojný v lužních lesích 

a podél Dyje a Jevišovky v území panonské květeny. S. Podél Dyje od Znojma dolů, 

Gránice, Plaveč – Bažantnice. III–IV. 

Položka: 1760 – Prosiměřice, sine dato 

516. Populus tremula L. Topol osika. 

V lesích, křovinách a luzích. Obecný. S. III–IV. 

Položka: 1761 – Štítary, les, 26. 03. 1951 

517. Populus nigra L. Topol černý. 

V poříčí velkých toků, jinak v lesích a luzích. Hojný. P. Leska u Dobšic (památný 

strom), Plaveč – Bažantnice (obrovské stromy), Hója u Božic aj. Ve formě pyramidata 

(topol vlaš ský): Kravsko, Znojmo. III–IV. 

Položka: 1762 – Dobšice, Leska k Dobšicím, památný strom, 28. 05. 1952 

110

518. Salix fragilis L. Vrba křehká. 

Podél toků a ve vlhkých křovinách. Hojná. S. III–IV. 


519. Salix triandra L. Vrba trojmužná. 

V pobřežních houštinách. Dosti hojně rozšířena. S. Trausnice, ves Dyje, údolí Plen kovic 

ké ho potoka atd. IV–VI (X). 


520. Salix alba L. Vrba bílá. 

Na březích a vlhkých lukách. Hojná. S. Leska, Derflice atd. IV–V. 


X Salix rubens Schrank = Salix alba × fragilis. Vrba červenavá. 

Salix × rubens Schrank = Salix alba × S. fragilis. Vrba červenavá. 

Často pěstovaný, zřídka planě rostoucí kříženec (DOSTÁL). OBORNY: Hrušovany, v území 

Hója mezi Hrušovany a Božicemi. 

N 521. Salix babylonica L. Vrba babylonská. 

Původní ve východní Asii, ale již dávno u nás pěstována v parcích a hřbitovech pod 

jménem „vrba smuteční“. Trausnice. IV–V. 

Položka: 1766 – Popice, Trausnice před plovárnou, 30. 04. 1951 

522. Salix cinerea L. Vrba popelavá. 

Na březích, u příkopů a na vlhkých lukách. Hojná. S. Kateřinský dvůr, Leska atd. 

III–IV. 


X Salix pontederana Willd. = Salix cinerea × purpurea. Vrba Pontederova. 

Salix × pontederana Willd. = Salix cinerea × S. purpurea. Vrba Pontederova. 

Ojediněle. Popický žleb. 

Položka: 1768 – Popice, Popický žleb blízko Trausnic, 12. 05. 1951 

523. Salix caprea L. Vrba jíva. 

Podél toků, u příkopů, v lesích a na skalách. Obecná. S. III–V. 

Položka: 1769 – Hradiště, údolí k Andělskému mlýnu, 29. 03. 1951 

524. Salix aurita L. Vrba ušatá. 

Ve vlhkých lesích a na vlhkých lukách. Ojediněle(?). S. OBORNY: Gránice. IV–V. 

Položka: 1770 – Popice, údolí za Býčí skálou, 26. 04. 1953 – S. aurita + Salix sp., rev. J. Koblížek 

111

X Salix capreola Kern. = Salix aurita × caprea. Vrba jívovitá. 

Salix × capreola Kern. = Salix aurita × S. caprea Heg. Vrba jívovitá. 

OBORNY: jedna samčí rostlina v rokli na cestě z Lukova do Hardeku (1880). 

525*. Salix repens L. Vrba plazivá. 

Na bažinách, slatinách a mokrých lukách. Vzácně. S. OBORNY: okolo Hrušovan. 

HIM MEL BAUR: Čížov. IV–V. 

Pozn.: Starší autoři zřejmě neodlišovali vrbu rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia L.), k níž se 

vztahují i ojedinělé nálezy z nedávné doby, např. na slatinné louce pod Ledovými slujemi u Vranova 

(cf. GRULICH 1997). 

526. Salix viminalis L. Vrba košařská. 

Salix viminalis L. Vrba košíkářská. 

Na březích a zaplavovaných půdách. Roztroušeně. S. Tasovice, Šumná – Šimperk, Přímě 

ti ce. OBORNY: Hodonice, Znojmo, Devět mlýnů. III–V. 

Položka: 1771 – Tasovice, břeh Dyje u mostu, 25. 03. 1951 

527. Salix purpurea L. Vrba červenice. 

Podél potoků a na vlhkých loukách. Hojná. S. Břeh Dyje u vsi Dyje. IV. 

Položka: 1772 – Dyje, břeh řeky mezi vsí a lomem, 25. 03. 1951 

Čeleď 62. Geraniaceae. Kakostovité. 

N 528*. Pelargonium Burm. Pelargonie. 

Pěstované druhy pocházejí z různých kříženců. 

529. Geranium phaeum L. Kakost hnědočervený. 

Na vlhčích lukách a v lesních křovinách. Roztroušeně. S. Trausnice, Býčí skála, Lančov. 

OBORNY: údolí Dyje u Vranova, Nový Hrádek, Devět mlýnů, v lese Pavlice – Šumná 

hojně. V–IX. 


530. Geranium pratense L. Kakost luční. 

Na lukách. Hojný. S. Kraví hora, Trausnice, Přímětice, Stošíkovice, Horní Břečkov, 

Starý Petřín, Lančov, Zálesí (s bílými květy), Podhradí. VI–IX. 

Položka: 1774 – Sedlešovice, Kraví hora, louka, 09. 06. 1950 

112

531. Geranium palustre L. Kakost bahenní. 

Na vlhkých lukách. Vzácně. S. Švýcarské údolí, Gránice. VI–IX. 


Pozn.: Kakost bahenní je na jihozápadní Moravě vzácný. Oborny jej vůbec neznal a výslovně 

uvádí jeho absenci (OBORNY 1883–1886). Dnes je známo více lokalit (cf. GRULICH, CHYTRÝ 1993, 

GRULICH 1997). 

532. Geranium sanguineum L. Kakost krvavý. 

Na křovinatých stráních. Dosti hojný. P. Kraví hora, Trausnice, Býčí skála, Popice, Taso 

vi ce, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky. OBORNY: údolí Dyje od Bítova do Tasovic 

hojně i na výšinách kolem. LAUS: Jevišovice. V–IX. 

Položka: 1776 – Popice, Trausnice, 1950 

N 533. Geranium pyrenaicum Burm. Kakost pyrenejský. 

Původní ze západní Evropy, u nás zplaňující. Hojný. SP. Znojmo, Sedlešovice, ves Dyje 

– Dobšice, Hodonice, Plaveč – Výrovice, Jevišovice. OBORNY: u Vranova, Hrušovan. 

V–X. 

Položka: 1777 – Hodonice, 12. 05. 1950 

534. Geranium dissectum Jusl. Kakost dlanitosečný. 

Na úhorech a pustých místech. Řídký. S. Derflice – Načeratice, Hodonice, Jevišovice, 

Vranov. OBORNY: údolí Lesky (?). V–X. 

Položka: 1778 – Vranov nad Dyjí, přehrada pod dětským do mo vem, 01. 06. 1952 

535. Geranium columbinum L. Kakost holubičí. 

Na výslunných stráních a úhorech. Dosti hojný. P. OBORNY: rozšířen v jižní části Znojem 

ska. V–VII. 

Položka: 1779 – Bítov, Baba u Bítova, 25. 05. 1954 – Geranium divaricatum, rev. V. Grulich 

Pozn.: Kakost holubičí se dosud roztroušeně na Znojemsku vyskytuje; ačkoli je Drlíkem doložen 

chybně determinovanou položkou, celková charakteristika výskytu je vcelku výstižná. 

536. Geranium pusillum L. Kakost nízký. 

Na pastvinách a úhorech. Obecný. P. Znojmo, Mašovice, Horní Dunajovice atd. 

V–X. 

Položky: 1780 A – Znojmo, 1950 

1780 B – Mašovice, 30. 06. 1951 

537*. Geranium divaricatum Ehrh. Kakost rozkladitý. 

Na křovinatých a kamenitých stráních. P. OBORNY: roztroušeně v údolí Dyje u Znojma 

a zvláště v okolí města. Marně po něm již delší dobu pátrám. V–VII. 

113

Položka: /1779 – Bítov, Baba u Bítova, 25. 05. 1954 – ut Geranium columbinum, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Z Drlíkovy poznámky vyplývá, že o přítomnosti vzácného kakostu rozkladitého měl informace, 

ale nepodařilo se mu jej rozlišit. Herbářový doklad, který se k tomuto druhu vztahuje, určil jako 

mnohem hojnější a ekologicky zcela odlišné G. columbinum. V současné době je G. divaricatum 

na Znojemsku známo jen ze dvou lokalit v NP Podyjí (GRULICH 1997), a rovněž z lokality, odkud 

pochází Drlíkův doklad (2002, A. Reiter). 

538. Geranium robertianum L. Kakost smrdutý. 

V křoviscích, lesích, na zdech a pustých místech. Obecný. SP. V–X. 

Položka: 1781 – Znojmo, 1950 

539. Erodium cicutarium (L.) l’Hér. Pumpava rozpuková. 

Jako plevel v polích, na úhorech, podél cest. Obecná. SP. IV–VIII. 


Čeleď 63. Oxalidaceae. Šťavelovité. 

540. Oxalis acetosella L. Šťavel kyselý. 

Ve stinných lesích. Dosti hojný. S. Šumná, Kravsko, Bojanovice, Pavlice, Švýcarské 

údolí, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. IV–VI. 

Položka: 1783 – Šumná, silv., 1950 

541. Oxalis stricta L. Šťavel tuhý. 

Oxalis fontana Bunge. Šťavel evropský. 

Na stinných obdělávaných půdách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Kraví hora, Plaveč, 

Horní Dunajovice, Načeratice, Borotice. V letech 1880 rostl pouze v sadech města 

Znojma a u Hru šo van (OBORNY). VI–X. 

Položka: 1784 – Jaroslavice, ar., 14. 09. 1950 

Pozn.: Nejběžnější druh žlutých šťavelů na jižní Moravě se složitou synonymikou. K originální Drlíkově 

položce se později dostala další schéda, která druh označuje jako šťavel Dillenův, Xanthoxalis 

dillenii (Jacq.) Holub. Kdo tuto revizi provedl, není jasné, je možné, že šlo o nesprávně pochopenou 

synonymiku. Šťavel Dillenův (Oxalis dillenii Jacq. ) byl na Znojemsku zjištěn vzácně taktéž (GRULICH 

1997), Drlíkem sebrané rostliny však představují druh Oxalis fontana. 

Oxalis corniculata L. Šťavel růžkatý. 

DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY: 1879 také v sadech města Znojma. VI–IX. 

Čeleď 65. Linaceae. Lnovité. 

542. Linum catharticum L. Len počistivý. 

Na lukách, pastvinách, náplavech. Hojný. S. Kraví hora, Gránice, Oblekovice, Hodonice, 

Únanov, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Výrovice, Koráb. VI–VIII. 

Položka: 1785 – Lančov, louka, 18. 07. 1950 

114

Linum flavum L. Len žlutý. 

Na výslunných svazích. OBORNY: na okraji jednoho pole nad Vranovem vzácně (dr. Salomon 

před r. 1880). VI–VII. 

543. Linum tenuifolium L. Len tenkolistý. 

Na suchých stepích. Velmi řídce. Únanov na Špilberku. P. OBORNY: Leska (?), Znojmo 

– Suchohrdly (?), Znojmo – Kuchařovice (?), železniční násep u Dobšic. VI–VII. 

Položka: 1786 – Únanov, pont. svahy, 07. 07. 1953 

544*. Linum austriacum L. Len rakouský. 

Na výslunných stráních. Roztroušeně kol Znojma (HIMMELBAUR). OBORNY: Hradiště 

(?), údolí Lesky na cestě do Suchohrdel (?) a na Kuchařovické cestě (?), u Louky (?) 

a Ra ti šo vic. V–VII. 

Položka: /1787 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – ut Linum usitatissimum, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Podle současných terénních zkušeností s lnem rakouským nejen ze Znojemska, ale z celé 

jižní Moravy, se zdá, že zde roste pouze druhotně. Body signalizující přirozený výskyt tohoto druhu 

mimo jiné i u Znojma v publikovaném kartogramu (SLAVÍK 1998) i charakteristika výskytu v Květeně 

ČR (HROUDA in Květena ČR 5) jsou diskutabilní. 

N 545. Linum usitatissimum L. Len užitkový. 

Linum usitatissimum L. Len setý. 

Původní snad z Přední Asie; u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. Na Znojemsku 

se kdysi pěstoval na Vranovsku. Zplanělý: Kraví hora, Olbramkostel. VI–VIII. 

Položky: 1787 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – Linum austriacum, rev. V. Grulich 

1787 B – Olbramkostel, na mezi mezi tratí a cestou od nádraží, 08. 07. 1952 

Čeleď 67. Rutaceae. Routovité. 

546. Dictamnus albus L. Třemdava bílá. 

Ve světlých hájích a křovinách, na zarostlých skalách. Dosti hojná. P. Hradiště, Mločí 

údo lí, Býčí skála, Nesachleby, Kateřinský dvůr, Lapikus, Purkrábka, Koráb. OBORNY: 

Lu kov. V–VI. 


Čeleď 68. Simaroubaceae. Simarubovité. 

N 547. Ailanthus glandulosa Desf. Pajasan žláznatý. 

Ailanthus altissima (Mill.) Swingle. Pajasan žláznatý. 

Původní z Číny, u nás často v parcích a stromořadích pěstován. Znojmo Leska, Šumná. 

VII. 

Položka: 1789 – Znojmo, Leska, 03. 06. 1954 

115

Čeleď 69. Polygalaceae. Vítodovité. 

548. Polygala major Jacq. Vítod větší. 

Na suchých výslunných stráních. Roztroušeně. P. Rudlice. OBORNY: Purkrábka, Hnánice, 

Šatov, Mašovice, Lukov, Čížov, Býčí skála, u Jevišovic. VII–VIII. 

Položka: 1790 – Rudlice, lesní cesta od mlýna do Zápovědi, 31. 05. 1952 

549. Polygala comosa Schkuhr. Vítod chocholatý. 

Na sušších lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Citonice – Smoha, Kraví hora, 

Lančov. OBORNY: Býčí skála, Lukov, Čížov, Nesachleby, Mašovice. V–VII. 


1791 B – Citonice, Smoha na cestě, 01. 06. 1951 

550. Polygala vulgaris L. I. subsp. euvulgaris Syme. Vítod obyčejný pravý. 

Polygala vulgaris L. Vítod obecný. 

Na lesních lukách, mýtinách a ve vřesovištích. Hojný. S. Popice, Plaveč, Bojanovice, 

Ko ráb, Pavlice, Lukov, Lesná, Vranov. V–VIII. 

Položka: 1792 – Lukov, 29. 05. 1951 

Polygala vulgaris L. II. subsp. oxyptera (Rchb.) Maly. Vítod obyčejný ostrokřídlý. 

Polygala multicaulis Tausch. Vítod ostrokřídlý. 

Stanoviště jako předešlý. Roztroušeně. S. Gránice, Olbramkostel, Bojanovice, Lukov. 

OBORNY: údolí Dyje u Znojma řídce, Purkrábka u Suchohrdel, Mašovice (Kopanina), 

Pod mo lí, Nový Hrádek. V–VIII. 

Položka: 1793 – Znojmo, Gránice, suchá stráň za vodojemem, 27. 05. 1951 

Čeleď 70. Euphorbiaceae. Pryšcovité. 

551. Mercurialis annua L. Bažanka roční. 

Jako plevel v polích a na rumištích. Obecná. SP. Hradiště, Kraví hora, Plaveč atd. 

V–X. 

Položka: 1794 – Hradiště, pole, 06. 08. 1950 

552. Mercurialis perennis L. Bažanka vytrvalá. 

Ve vlhčích lesích. Hojná. S. Znojmo – podhradí, Gránice, Trausnice, Hluboké Mašůvky, 

Olbramkostel, Hója u Božic, Šumná, Lančov, Zálesí, Bítov, Podhradí. IV–VI. 


116

553. Mercurialis ovata Sternb. et Hoppe. Bažanka vejčitá. 

Ve světlých lesích. Ojediněle. PS. Dyjská stráň proti elektrárně v Trausnicích, údolí 

před Býčí skálou. OBORNY: Tasovice (?), HIMMELBAUR: ves Dyje (?). IV–V. 

Položky: 1796 A – Popice, Trausnický mlýn – Býčí skála na cestě, 11. 04. 1951 

1796 B – Popice, Traus ni ce, 26. 04. 1953 

Pozn.: Bažanka vejčitá má na Znojemsku více lokalit (cf. GRULICH 1996b). Při výzkumu flóry v NP 

Podyjí se Drlíkovu lokalitu podařilo ověřit – v tomto území patří k nejlépe prosperujícím. 

N 554*. Ricinus communis L. Skočec obecný. 

Původní z Afriky; u nás někdy pěstován. Znojmo v zahrádkách. VIII–X. 

N 555. Euphorbia lathyris L. Pryšec skočcový. 

Původní z jižní Evropy, u nás někdy pěstován a zřídka zplaňuje. Znojmo. VII–VIII. 

Položka: 1797 – Znojmo, zahrady – částečně zplanělý, sine dato 

556*. Euphorbia palustris L. Pryšec bahenní. 

V bažinách. Velmi řídce. P. OBORNY: ojediněle kol Hevlína. HIMMELBAUR: Hrušovany, 

ves Jevišovka. V–VI. 

Pozn.: Pryšec bahenní má na jižní Moravě centrum výskytu v dolním Podyjí (CHRTEK, KŘÍSA in 

Květena ČR 3). I recentně je znám z příkopů u trati Jevišovka – Hrušovany (2004, V. Grulich) a od 

Hevlína (koncem 90. let 20. století, V. Grulich a L. Reiterová). 

557. Euphorbia polychroma Kern. Pryšec mnohobarvý. 

Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Nesachleby, Purkrábka, 

La pi kus, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Jevišovky, Hluboké Mašůvky, Plaveč, údolí 

Dyje od Vranova. V–VI. 

Položka: 1798 – Hradiště, 05. 1950 

558. Euphorbia dulcis L. Pryšec sladký. 

V humosních lesích a luzích. Hojný. SP. Gránice, Trausnice, Hradiště, Plaveč, Horní 

Du na jo vi ce, Olbramkostel – Šimperk, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Podhradí. 

OBORNY: Ledové sluje, údolí Dyje u Vranova, údolí Jevišovky do Tvořihráze, Hluboké 

Mašůvky, Purkrábka, Citonice, Bezkov, Lukov, Hnánice. V–VI. 


559. Euphorbia angulata Jacq. Pryšec hranatý. 

Ve stinných lesích a v křovinách. Velmi roztroušeně. SP. Znojmo, Hluboké Mašůvky, 

Bo ja no vic ká pila. OBORNY: Lukov, Čížov, lesy Olbramkostel – Šimperk (?), Purkrábka 

a Smoha (?). V–VI. 


Pozn.: Drlíkovy údaje doplňují rozšíření vzácného druhu čes ké květeny. I recentně má v NP Podyjí 

dosti velký počet lo ka lit (GRULICH 1997). 

117

560. Euphorbia platyphyllos L. Pryšec plocholistý. 

Ve světlých křovinách, v příkopech a podél cest. Roztroušeně. P. Načeratice, Derflice, 

Strachotice, Borotice, Stošíkovice, OBORNY: Hodonice. VI–VIII. 

Položky: 1801 A – Strachotice, slatinka, 18. 07. 1951 

1801 B – Borotice, příkop, 24. 06. 1950 

1801 C – Derflice – Tasovice, 19. 08. 1950 

561. Euphorbia helioscopia L. Pryšec kolovratec. 

Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Obecný. PS. Znojmo, Sedlešovice, Ta sovi 

ce, Lechovice, Oleksovice, Přímětice, Mramotice, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, 

Mašovice, Bezkov atd. IV–X. 

Položka: 1802 – Znojmo, pole, 1950 

562*. Euphorbia salicifolia Host. Pryšec vrbolistý. 

Ve výslunných křovinách. Vzácný. P. HIMMELBAUR: ves Jevišovka, Hrušovany (1918). 

V–VI. 

Pozn.: Údaje jsou pravděpodobně postaveny na mylné determinaci. Doklady z těchto lokalit 

v českých herbářích chybějí, lokality neuvádí ani poslední zpracování v Květeně (CHRTEK, KŘÍSA 

in Květena ČR 3). 

563. Euphorbia cyparissias L. Pryšec chvojka. 

Na výslunných stráních, ve světlých lesích, podél cest. Obecný. PS. Hradiště, Kuchařovice 

atd. IV–VII. 


564. Euphorbia esula L. Pryšec obecný. 

Na pastvinách, v houštinách, podle cest. Obecný. PS. Znojmo, Dobšice, Oblekovice, 

Sed le šo vi ce, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice atd. VI–VII. 

Položka: 1804 – Znojmo, 1950 – Euphorbia virgata, rev. V. Grulich 

Pozn.: Pryšec obecný i p. prutnatý se vyskytují na Znojemsku celkem běžně (GRULICH 1997), deter 

mi nač ní záměna není v rozporu s výše uvedenou charakteristikou. 

565. Euphorbia virgata W. K. Pryšec prutnatý. 

Na výslunných stráních, v křovinách a podél cest. Dosti rozšířen. PS. Kraví hora, Popice, 

Derflice – Načeratice, Suchohrdly, Horní Dunajovice atd. V–VIII. 

Položky: /1804 – Znojmo, 1950 – ut Euphorbia esula, rev. V. Grulich/ 

1805 – Vranov nad Dyjí, stráň u přehrady, 18. 05. 1953 

566. Euphorbia falcata L. Pryšec srpovitý. 

Jako plevel na polích. Dosti rozšířen. P. Znojmo – Kuchařovice, Hradiště, Kraví hora, 

Únanov, Šumná. OBORNY: kol Hodonic a Tasovic. VI–IX. 


118

567. Euphorbia peplus L. Pryšec okrouhlý. 

Jako plevel v polích a zahradách. Obecný. P. Znojmo, Horní Dunajovice atd. VI–X. 

Položka: 1807 – Znojmo, Hrad, u brány, 12. 06. 1950 

568. Euphorbia exigua L. Pryšec drobný. 

Jako plevel v polích, na úhorech a pustých místech. Hojný. P. Znojmo – Kuchařovice, 

Cínová hora, Leska, Přímětice, Únanov, Načeratice, Podmolí – Mašovice, Lančov. 

OBOR NY: Lukov, Vranov. V–X. 


Čeleď 71. Callitrichaceae. Hvězdošovité. 

Pozn: Určování hvězdošů není jednoduché a většinu sterilních rostlin není možno určit (viz jeden 

z níže citovaných herbářových dokladů). Interpretace Drlíkových rukopisných údajů je navíc komplikována 

tím, že v literatuře, kterou používal, není uveden celkem hojně rozšířený druh Callitriche 

cophocarpa Sendtn. 

569. Callitriche palustris L. em. Druce. Hvězdoš bahenní. 

Ve stojatých vodách. Dosti rozšířen. S. Kravsko, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, 

Plaveč, Tasovice, Šumná – Onšov, Zálesí. OBORNY: Plenkovice, Znojmo, Hodonice. 

IV–X. 

Položky: 1809 A – Kravsko, tůň na potoce za Kravskou továrnou směr Hluboké Mašůvky, 

26. 04. 1952 – Callitriche sp. indet., rev. V. Grulich 

1809 B – Tasovice, tůň u Tasovic u splavu, 26. 06. 1951 – Callitriche cf. hamulata, rev. 

V. Grulich 

570*. Callitriche stagnalis Scop. Hvězdoš kalužní. 

Ve stojatých i tekoucích vodách. Ojediněle. S. Hrušovany, ves Jevišovka. V–X. 

Čeleď 73. Buxaceae. Zimostrázovité. 

N 571. Buxus sempervirens L. Zimostráz vždyzelený. 

Původní v jižní Evropě, u nás běžně pěstován v zahrádkách. III–IV. 

Položka: 1810 – ves Dyje, 05. 05. 1954 

Čeleď 74. Staphyleaceae. Klokočovité. 

572. Staphylea pinnata L. Klokoč zpeřený. 

Na křovinatých stráních. Roztroušeně. P. Trausnice, Býčí skála. OBORNY: údolí Dyje 

od Vranova po Znojmo, Lukov, údolí Jevišovky (?). V–VI. 

119

Čeleď 75. Celastraceae. Jesencovité. 

573. Euonymus europaea L. Brslen evropský. 

V teplých lesích a křovinách a na křovinatých stráních. Hojně rozšířen. SP. Gránice, 

Traus ni ce, Mločí údolí, Popický žleb, Lechovice – Stošíkovice, Krhovice, Hója u Božic, 

Pla več, Jevišovice, Kravsko, Smoha, Mašovice. V–VII. 


574. Euonymus verrucosa Scop. Brslen bradavičnatý. 

Ve světlých lesích a křovinách. Hojně rozšířen. P. Kraví hora, Trausnice, ves Dyje, Mločí 

údolí, Popický žleb, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Výrovice, Koráb, Bojanovice, 

Jevišovice, Kravsko, Olbramkostel, Šumná, Smoha, Švýcarské údolí. V–VI. 


Čeleď 76. Ilicaceae. Cesminovité. 

N 575. Ilex aquifolium L. Cesmina ostrolistá. 

Původní v jižní a západní Evropě. U nás v parcích často pěstována. Znojmo sady, 

Jevišovice zámek. V–VI. 

Čeleď 77. Impatientaceae. Netýkavkovité. 

576. Impatiens noli-tangere L. Netýkavka nedůtklivá. 

V listnatých lesích a pobřežních houštinách. Hojná. S. Mločí údolí, Lechovice, Plaveč, 

Olbramkostel, Bítov, Starý Petřín, Podhradí. VII–IX. 

Položka: 1813 – Plaveč, údolí, 27. 06. 1950 

N 577*. Impatiens parviflora DC. Netýkavka malokvětá. 

Původní z jižní Sibiře, u nás úplně zdomácnělá v lesích a houštinách. DOSTÁL: Dnes 

již v celém území hojná. IV–IX. 

Čeleď 79. Aesculaceae. Jírovcovité. 

N 578. Aesculus hippocastanum L. Jírovec maďal. 

Původní z jihovýchodní Evropy; u nás pěstován a často zplaňující. V. 


N 579. Aesculus rubicunda Lois. Jírovec červený. 

Neznámého původu, u nás se pěstuje ve stromořadích. Hradiště. V. 

Položka: 1815 – Hradiště, 25. 05. 1951 – Aesculus × carnea, rev. V. Řehořek 

120

Aesculus octandra Marshall. Jírovec žlutý. 

Položka: 1816 – Plaveč, park, 04. 06. 1954 

Čeleď 80. Aceraceae. Javorovité. 

N 580. Acer negundo L. Javor jasanolistý. 

Původní ze Severní Ameriky; u nás běžně se pěstuje a často zplaňuje. Znojmo, Kravsko, 

Jevišovice, Hója. IV–V. 

Položka: 1817 – Znojmo, Leska, u mostu k Příměticím, 22. 04. 1951 

581. Acer tataricum L. Javor tatarský. 

Ve světlých hájích. DOSTÁL: okolo Znojma v údolí Dyje jako samorostlý. V–VI. 


Pozn.: Není jasné, zdali Drlíkův sběr pochází z kulturní výsadby v obci, nebo z přírody. V současné 

době se javor tatarský nepovažuje za původní druh květeny České republiky (KOBLÍŽEK in Květena 

ČR 5). 

582. Acer pseudoplatanus L. Javor klen. 

V listnatých lesích. Hojný. S. Znojmo, Trausnice, Kravsko, Plaveč, Citonice. IV–V. 

Položka: 1819 – Znojmo, podhradí, 1950 

583. Acer platanoides L. Javor mléč. 

V listnatých lesích. Hojný. S. Znojmo, Kravsko, Jevišovice, Hója. IV–V. 


584. Acer campestre L. Javor babyka. 

Ve světlých lesích a výslunných křovinách. Obecný. S. Znojmo, Trausnice, Hradiště, 

Smo ha, Suchohrdly, Kravsko, Plaveč, Jevišovice, Hója atd. V. 


Čeleď 81. Anacardiaceae. Ledvinovníkovité. 

Rhus typhina L. Škumpa orobincová. 

Položka: 1822 – Mramotice, mlýn, 25. 08. 1954 

N 585. Cotinus coggygria Scop. Ruj vlasatá. 

Původní z jižní Evropy, pěstuje se v zahradách a parcích. Pla več, zámecký park. 

V–VI. 

Položka: 1823 – Plaveč, zámecká zahrada, 12. 06. 1952 

121

Čeleď 82. Rhamnaceae. Řešetlákovité. 

586. Frangula alnus Mill. Krušina olšová. 

V lesích a křovinách. Roztroušeně. SP. Gránice, Pavlice – Olbramkostel atd. V–VI. 


587. Rhamnus cathartica L. Řešetlák počistivý. 

Ve výslunných křovinách a světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Trausnice, Kraví hora, 

La pi kus, Krhovice i jinde. V–VI. 

Položka: 1825 – Popice, Trausnické údolí, svah pod Obří hlavou, 22. 05. 1951 

Čeleď 83. Vitaceae. Révovité. 

N 588. Parthenocissus quinquefolia (L.) Planch. Loubinec psí víno. 

Původní ze Severní Ameriky; u nás pěstován ku krytí besídek a ojediněle zplaňuje. 

Zno j mo, Jevišovice. VI–VII. 

Položka: 1826 – Znojmo, Na valech, 20. 07. 1951 

N 589. Vitis vinifera L. II. subsp. sativa (DC.) Hegi. Réva vinná pěstovaná. 

Vitis vinifera L. subsp. vinifera. Réva vinná pravá. 

Původní z Přední Asie, pěstuje se na veliko v celé oblasti panonské květeny. V–VI. 


Čeleď 84. Tiliaceae. Lípovité. 

590. Tilia cordata Mill. Lípa sdrčitá. 

Ve světlých hájích. Hojně rozšířena po celém území. V–VII. 


591. Tilia platyphyllos Scop. II. subsp. grandifolia (Ehrh.). Lípa velkolistá obecná. 

Tilia platyphyllos Scop. Lípa velkolistá. 

Ve stinných lesích a křovinách, často pěstována. V celém území roztroušeně. V–VI. 


N 592*. Tilia tomentosa Moench. Lípa plstnatá. 

Původní z jihovýchodní Evropy, sází se v parcích pod jménem „stříbrná lípa“. Znojmo 

– hrad? VII–VIII. 

122

Čeleď 85. Malvaceae. Slézovité. 

593. Malva alcea L. Sléz léčivý. 

Na výslunných stráních a v křovinách. Roztroušeně. P. Břeh Dyje u Jazovic, Podhradí, 

Lesná – Onšov. OBORNY: kol Znojma, Kamenná hora u Tasovic, Lukov, Cornštýn. 

VI–IX. 

Položka: 1830 – Starý Petřín, Dyje u Jazovic, 09. 07. 1950 

594. Malva silvestris L. I. subsp. eusilvestris Dom. Sléz lesní pravý. 

Malva sylvestris L. Sléz lesní. 

Na suchých loukách, pastvinách a na rumištích. Roztroušeně. PS. Hodonice, Konice. 

OBOR NY: Znojmo, Jevišovice, Vranov. V–VIII. 


N* Malva silvestris L. II. subsp. mauritanica Thell. Sléz lesní maurský. 

Malva sylvestris var. mauritiana (L.) Boiss. Sléz lesní. 

Původní ze Středomoří. U nás ve venkovských zahrádkách pěstován a ojediněle zplaňující. 

DOSTÁL: MS: Znojmo. OBORNY: zdivočelý, ale jen přechodně, u Znojma. VI–IX. 

595. Malva neglecta Wallr. Sléz přehlížený. 

Podle cest, na pustých místech a rumištích. Obecný. SP. Znojmo, Načeratice, Hodonice, 

Borotice, Horní Dunajovice, Milíčovice atd. V–IX. 


X* Malva adulterina Wallr. = Malva neglecta × pusilla. Sléz nepravý. 

Malva × adulterina Wallr. = Malva neglecta × M. pusilla 

DOSTÁL: Znojmo. OBORNY (1886): Mezi rodiči velmi zřídka nebo přehlížen. Dosud jen 

kol Znojma. 

596. Malva pusilla Sm. Sow. Sléz nizounký. 

Na rumištích a podél cest. Dosti řídký. P. Hodonice. OBORNY: ve vsích kol Znojma 

hojný (Tasovice, Dobšice, Dyje aj.). VII–X. 


597. Althaea pallida W. K. Proskurník bledý. 

Alcea biennis Winterl. Topolovka bledá. 

Na výslunných křovinatých stráních. Dosti hojný. PS. Znojmo, Dobšice, Sedlešovice 

– Konice, Šatov, ves Dyje, Derflice, Hodonice, Strachotice, Borotice, Plaveč, Horní 

Du na jo vi ce. OBORNY: Purkrábka, Suchohrdly. VII–IX. 

Položky: 1834 A – Šatov, 07. 1950 

1834 B – Strachotice, 19. 06. 1950 

123

Pozn.: Vzácný druh; nejvíce lokalit v ČR je soustředěno do již ní části Znojemska (GRULICH 1996b, 

1997). Drlíkovy lokality vý znam ně přispívají k znalosti detailního rozšíření. Nezdá se, že by nyní 

v nejbližším okolí Znojma ustupoval. 

598. Althaea officinalis L. Proskurník lékařský. 

Na slaných půdách. Řídký. Vrbovec, Stošíkovice. OBORNY: u Hrušovan, Jevišovky, 

mezi Hraběticemi a Hevlínem. VII–IX. 

Položka: 1835 – Vrbovec, náves (slanisko), 26. 07. 1951 

Pozn.: Proskurník lékařský roste zpravidla na zasolených ruderalizovaných stanovištích. Obě 

Drlíkem zmíněné lokality byly ověřeny i v roce 2004 (A. Reiter); dále byl druh zjištěn v Šatově 


599. Lavatera thuringiaca L. Slézovec durynský. 

Ve výslunných křovinách. Řídce. P. Sedlešovice, Hradiště, Purkrábka. OBORNY: údolí 

Je vi šov ky, Bojanovický les, Kamenná hora u Tasovic. VII–X. 


600. Hibiscus trionum L. Ibišek trojdílný. 

Jako polní plevel a na slaných místech. Vzácný. P. Derflice, Strachotice. VII–IX. 

Položka: 1837 – Strachotice, Strachotice 68, slanisko, 25. 07. 1951 (obr. 8) 

Pozn.: Velmi vzácný plevel, v současné době na jižní Moravě jen ojediněle nalé zaný (DANIHELKA 

et al. 1995). 

Čeleď 86. Hypericaceae. Třezalkovité. 

601. Hypericum hirsutum L. Třezalka chlupatá. 

Ve světlých lesích a křovinách. Dosti hojná. PS. Hradiště, Gránice, Plaveč – Hluboké 

Ma šův ky, údolí Bojanovického potoka, Pavlice, Šumná, Smoha, Švýcarské údolí, Zálesí, 

Bí tov, Podhradí. OBORNY: Devět mlýnů, Lukov, ves Dyje. VI–VIII. 

Položky: 1838 A – Šumná, 25. 06. 1950 

1838 B – Švýcarské údolí, 18. 06. 1950 

602. Hypericum acutum Moench. Třezalka ostrohranná. 

Na bažinatých loukách. Roztroušeně. PS. Popický žleb, Stošíkovice, Šumná – Onšov, 

Zá le sí, Podhradí. OBORNY: u Znojma a Jevišovic. VII–VIII. 

Položka: 1839 – Zálesí, 27. 08. 1950 

603. Hypericum montanum L. Třezalka horská. 

Na humosní půdě ve světlých lesích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Konice – Popice, 

Plaveč – Hluboké Mašůvky, Výrovice, Horní Dunajovice, Želetice, Purkrábka, Pavlice, 

Ol b ram kos tel. OBORNY: Vranov, Bítov, Jevišovice, Lukov, ves Dyje. VI–VIII. 


124

604. Hypericum perforatum L. Třezalka tečkovaná. 

Na výslunných stráních, pastvinách, ve světlých lesích a houštinách, na úhorech. 

Obecná. PS. Znojmo, Kraví hora, Gránice, Kuchařovice, Borotice, Horní Břečkov, 

Krhovice atd. V–VIII. 


Čeleď 87. Lythraceae. Kyprejovité. 

605. Lythrum salicaria L. Kyprej vrbice. 

Na březích vod, v bažinách. Hojný až obecný. Znojmo, Trausnice, Načeratice, Strachotice, 

Stošíkovice, Borotice, Plaveč, Plenkovice, Bojanovice, Jevišovice, Lesná, 

Podhradí aj. VI–IX. 

Položky: 1842 A – Plaveč, údolí Jevišovky, 27. 06. 1950 

1842 B – Strachotice, Dyje, 10. 06. 1950 

606. Lythrum hyssopifolia L. Kyprej yzopolistý. 

Na mokrých půdách. Vzácný. P. Strachotice. HIMMELBAUR: Znojmo, Městský lesík, 

okolo Hrušovan. VI–IX. 

Položka: 1843 – Strachotice, slatina, 18. 07. 1951 

Pozn.: Druh periodicky obnažovaných míst v teplých oblastech, na jižní Moravě má centrum 

rozšíření v dolním Podyjí, kde je známo i recentně více lokalit (DANIHELKA et al. 1995). Po povodni 

v roce 2002 byl zjištěn i na více místech kolem Hrušovan, Hrabětic a Hevlína (MZ, leg. A. Reiter 

a R. Dvořáková). 

607. Peplis portula L. Kalužník šruchový. 

Na obnažných březích vod. Řídce. S. Lančov, záliv přehrady, Olbramkostel, Čekalský 

ryb ník. HIMMELBAUR: okolo Hrušovan. VI–XI. 

Položka: 1844 – Lančov, Vlaštovčí zátoka, 06. 09. 1950 

Čeleď 88. Oenotheraceae. Pupalkovité. 

608. Chamaenerium angustifolium (L.) Scop. Vrbka úzkolistá. 

Epilobium angustifolium L. Vrbovka úzkolistá 

Na pasekách a lesních světlinách. Roztroušeně v údolích. S. Trausnice, Gránice, Býčí 

ská la, Purkrábka, Olbramkostel, Mašovice, Milíčovice, Smoha, Bítov. VI–VIII. 

Položka: 1845 – Popice, Trausnice, 26. 05. 1950, rev. B. Trávníček 

609. Chamaenerium palustre Scop. Vrbka bahenní. 

Epilobium dodonaei Vill. Vrbovka rozmarýnolistá 

Na písčitých březích a kamenitých náspech. Ojediněle. S. Švýcarské údolí pod lomem. 

VII–IX. 

125

Položka: 1846 – Švýcarské údolí, pod lomem, 13. 08. 1950, rev. B. Trávníček 

Pozn.: Vrbovka rozmarýnolistá zřejmě není na jihozápadní Moravě původní. OBORNY (1883–1886) ji 

nezná, zatímco okolnosti Drlíkova nálezu nejsou překvapivé – šíření v lomech bylo zaznamenáno 

i v jiných čás tech České republiky (SMEJKAL in Květena ČR 5). 

610. Epilobium hirsutum L. Vrbovka chlupatá. 

V pobřežních křovinách, v příkopech a luzích. Hojná. Znojmo, Gránice, Leska, Trausnice, 

Derflice, Jaroslavice, Stošíkovice, ves Dyje, Únanov, Výrovice, Hluboké Mašůvky, 

Horní Dunajovice, Jevišovice, Smoha, Bezkov. VII–VIII. 

Položka: 1847 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950, rev. B. Trávníček 

X Epilobium subhirsutum Genn. = Epilobium hirsutum × parviflorum. 

Vrbovka chloup ka tá. 

Epilobium × subhirsutum Gennari = Epilobium hirsutum × E. parviflorum 

Ojediněle mezi rodiči. Gránice pod zastávkou u Citonic. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: 

Dyje a v Popickém žlebu po 1 exempláři (1880). 

Položka: 1848 – Znojmo, Gránice, pod zastávkou, 17. 07. 1953 

611. Epilobium parviflorum Schreb. Vrbovka malokvětá. 

V pobřežních houštinách a v luzích. Hojná. S. Znojmo – Městský lesík, Purkrábka atd. 

VII–IX. 

Položka: 1849 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950, rev. B. Trávníček 

612. Epilobium montanum L. Vrbovka horská. 

V lesích a houštinách. Hojně rozšířena. S. Znojmo, Kraví hora, Mločí údolí, Býčí skála, 

Plaveč, Lapikus, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Kravsko, Pavlice, Šumná 

– Onšov, Lančov. VI–VIII. 


X* Epilobium limosum Schur = Epilobium montanum × parviflorum. 

Vrbovka mok řad ní. 

Epilobium × limosum Schur = Epilobium montanum × E. parviflorum 

DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: Popický žleb. 

X* Epilobium haussknechtianum Borb. = Epilobium montanum × tetragonum 

subsp. la myi. 

Vrbovka Haussknechtova. 

Epilobium × haussknechtianum Borbás = Epilobium lamyi × E. montanum 

DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. 

126

613. Epilobium collinum Gmel. Vrbovka chlumní. 

Na výslunných kamenitých stráních, v lomech a světlých lesích. Roztroušená. Bítov. 

OBOR NY: údolí Dyje u Znojma, Devět mlýnů, Vranov, Lukov a jinde. VI–IX. 

Položka: 1851 – Bítov, 02. 06. 1953 

614*. Epilobium lanceolatum Seb. et Mauri. Vrbovka kopinatá. 

Ve světlých lesích a na kamenitých stráních. OBORNY: Královský stolec, Býčí skála 

a Nový Hrádek v údolí Dyje nad Znojmem. V–VIII. 

Pozn.: Znojemsko bylo jednou ze dvou oblastí v České republice, kde se tento velmi vzácný druh 

v minulosti vyskytoval (cf. SMEJKAL in Květena ČR 5). Poslední údaje ze Znojemska pocházejí z údolí 

Dyje v dnešním NP Podyjí z roku 1923; v současné době je v ČR považován za nezvěstný druh 

(HOLUB, PROCHÁZKA 2000). 

615. Epilobium roseum Schreb. Vrbovka růžová. 

V příkopech a mokřinách, v pobřežních houštinách. Hojná. S. Sedlešovice, Purkrábka, 

Pla več, Bojanovice, Jevišovice, Koráb, Horní Břečkov aj. VII–X. 

Položka: 1852 – Plaveč, údolí Jevišovky, 27. 06. 1950, rev. B. Trávníček 

616. Epilobium tetragonum L. I. subsp. adnatum (Griseb. sp.). 

Vrbovka čtyřhranná be z řa pič ná. 

Epilobium tetragonum L. Vrbovka čtyřhranná. 

Podél vod a na náplavech. Roztroušeně. S. Kraví hora, Popice, Derflice, ves Dyje, 

Na če ra ti ce, Borotice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Leska, údolí Dyje 

u Znojma, Lukov. VII–IX. 

Položka: 1853 – Olbramkostel, okraj lesa od nádraží, 06. 07. 1952 

Epilobium tetragonum L. II. subsp. lamyi (F. Sch.). Vrbovka čtyřhranná Lamyho. 

Epilobium lamyi F. W. Schultz. Vrbovka Lamyova. 

V příkopech, lesních světlinách, na rumištích. Dosti hojná. Hluboké Mašůvky, Sto ší kovice, 

Jaroslavice. OBORNY: Čížov, Vranov, Trausnický mlýn, Býčí skála, Olbramkostel, 

Lu kov, Kopanina u Mašovic. VII–IX. 

Položka: 1854 – Jaroslavice, 14. 07. 1953 

617. Epilobium obscurum Schreb. Vrbovka tmavá. 

Ve vlhkých lesích a kolem vod. Řídká. S. Olbramkostel, Popický žleb, Stošíkovice. VI–IX. 

Položka: 1855 – Olbramkostel, potok, 01. 10. 1950 

618. Oenothera biennis L. Pupalka dvouletá. 

Zdomácnělá na březích řek, v lomech a na písčinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, 

Znojmo – Marešov, Lechovice, Hója u Božic, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje 

ojediněle u Vranova. VI–IX. 

Položka: 1856 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 05. 06. 1950 

127

619. Circaea lutetiana L. Čarovník pařížský. 

Ve stinných místech v lesích, podél vod. Roztroušeně. S. Údolí Dyje proti Býčí skále, Popický 

žleb, Zálesí, Podhradí. OBORNY: od Znojma dolů na dyjských nivách. VI–VII. 

Položka: 1857 – Popice, Trausnice, proti Býčí skále, 20. 07. 1951 

Čeleď 90. Halorrhagaceae. Zrnulovité. 

620*. Myriophyllum verticillatum L. Stolístek přeslenitý. 

Ve vodách a na bahnitých březích. Ojediněle. OBORNY: dyjské tůně u Dobšic. VI–IX. 

621. Myriophyllum spicatum L. Stolístek klasnatý. 

Ve vodách. Roztroušeně. S. Hodonice, Jevišovice. OBORNY: Dyje u Vranova, Znojma, 

vsi Dyje a dále dolů. VI–IX. 

Položka: 1858 – Jevišovice, pod zámkem, 13. 06. 1951 

Čeleď 92. Thymelaeaceae. Vrabečnicovité. 

622. Daphne mezereum L. Lýkovec jedovatý. 

V lesích na humosní půdě. Roztroušeně. S. Gránice, Smoha, Šumná – Šimperský 

rybník, Šumná – Štítary, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. OBORNY: 

Ledové sluje, Nový Hrádek, lesy u Lukova. II–IV. 

Položka: 1859 – Šumná – Štítary, 03. 16. 1951 

623. Daphne cneorum L. Lýkovec vonný. 

Na výslunných křovinatých stráních. Dosti vzácný. S. Dyjská stráň nad Trausnicemi 

u Seal sfi el do va kamene. OBORNY: Hnánice, Mašovice (?), Šatov, Čížov. IV–VI. 

Položka: 1860 – Popice, pravý břeh Dyje nad Trausnickým mlýnem za Sealsfiedovým kamenem, 

04. 05. 1950 

624*. Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. Vrabečnice úpolní. 

Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. Vrabečnice roční. 

Na výslunných stráních. Dosti vzácná. P. OBORNY: Gránice (?), Býčí skála (?), ves Dyje 

(?), Hrušovany. VII. 

Pozn.: Vrabečnice roční patří k velmi vzácným teplomilných plevelům. Na Znojemsku se vyskytuje 

i v současnosti – byla podchycena v ochranném pásmu NP Podyjí (GRULICH 1997) i na Miroslavských 

kop cích (2004, R. Stejskal). 

Čeleď 94. Araliaceae. Aralkovité. 

625. Hedera helix L. Břečťan popínavý. 

V lesích, na skalách a zdech. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Kraví hora, Hradiště, Mločí 

údolí, Jevišovice. IX–X. 


128

Čeleď 95. Daucaceae. Mrkvovité. 

Apiaceae. Miříkovité. 

626. Sanicula europaea L. Žindava evropská. 

V humosních lesích a křovinách. Dosti rozšířená. S. Gránice, Olbramkostel, Šumná, 

Vra nov ská Ves, Bojanovické lesy, Zálesí, Lančov. OBORNY: Jevišovice, Pavlice, Bítov, 

Lesná, Lukov, lesy kol Znojma řídce (?). V–VII. 

Položka: 1862 – Vranovská Ves – Olbramkostel, 12. 06. 1950 

627. Astrantia major L. Jarmanka větší. 

Ve stinných lesích a houštinách. Roztroušeně. S. údolí Dyje nad Znojmem, Gránice. 

OBOR NY: Olbramkostel, Šumná, Lukov. VI–VIII. 

Položka: 1863 – Popice, pravý břeh Dyje nad Trausnicemi, 03. 07. 1950 

628. Eryngium campestre L. Máčka ladní. 

Na suchých stráních, pastvinách a podle cest. Obecná. SP. Kraví hora, Derflice, Plaveč, 

Jevišovice, Horní Dunajovice, Hodonice – Krhovice, Božice atd. VII–IX. 


Eryngium planum L. Máčka plocholistá. 

Položka: 1865 – Želetice, 09. 1954, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Máčka plocholistá má v České republice těžiště výskytu v dolním Pomoraví a Podyjí (TOM- 

ŠOVIC in Květena ČR 5, DANIHELKA et al. 1995). Drlíkův doklad ze Znojemska je pozoruhodný, avšak 

není jisté, jestli rostlina nepocházela z kultury. 

629. Bupleurum rotundifolium L. Prorostlík okrouhlolistý. 

Jako plevel na polích a pustých místech. Řídký. P. Gránice, Načeratice, Vrbovec, Stracho 

ti ce. OBORNY: kol Znojma a Jaroslavic. VI–VII. 

Položky: 1866 A – Načeratice, ves, 11. 06. 1952 

1866 B – Strachotice, pole, 25. 07. 1951 

630. Bupleurum longifolium L. Prorostlík podlouhlolistý. 

Na křovinatých stráních. Roztroušeně. S. Gránice, Olbramkostel, Lapikus, Horní Duna 

jo vi ce. OBORNY: Šimperk, Bojanovický les, Purkrábka. VI–VIII. 

Položka: 1867 – Znojmo, Gránické údolí, 11. 04. 1950 

Pozn.: Na Znojemsku velmi vzácný druh, Drlíkovy údaje jsou cenným doplňkem ke znalostem 

o jeho výskytu. V současné době je s jistotou známa pouze jediná bohatá populace v údolí Gránice 

nedaleko Citonic. 

631. Bupleurum falcatum L. I. subsp. eufalcatum Wolf. Prorostlík srpovitý pravý. 

Bupleurum falcatum L. Prorostlík srpovitý. 

Na výslunných stráních a v křovinách. Hojný. SP. Kraví hora, Leska, Hradiště, Sedlešovice, 

Tasovice, Lechovice – Stošíkovice, Purkrábka, Černín, Smoha i jinde. VII–X. 


129

632*. Bupleurum affine Sadl. Prorostlík příbuzný. 

Na výslunných stráních. Ojediněle. P. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY: údolí Dyje 

u Znojma pod Zentlovou studánkou a na cestě od hradišťského pivovaru k Pulverleiten. 

HIM MEL BAUR: údolí Dyje, Gránice, Hradiště (1884). VIII–IX. 

Pozn.: Při konfrontaci Drlíkova rukopisu s Flórou Moravy (OBORNY 1883–1886) se ukázalo, že Drlík 

přeložil v originále uvedenou lokalitu Zehntelbrunn jako Zentlova studánka. V poslední době bylo 

Bupleurum affine v okolí Znojma podchyceno jednak přímo pod znojemským hradem, jednak v údolí 

Dyje nedaleko Nového Hrádku (GRULICH 1996b, 1997). Další záznam existuje od Plavče. 

633*. Bupleurum tenuissimum L. Prorostlík nejtenší. 

Na slaniskách. P. OBORNY: Hrabětice, u Hevlína a hojně mezi vsí Jevišovkou a Hrušovany. 

VII–IX. 

Pozn.: Výskyt halofilního prorostlíku nejtenšího v okolí Hevlína, Hrabětic a Hrušovan pravděpodobně 

zanikl již koncem 19. století (GRULICH 1987). 

N 634. Apium graveolens L. Miřík celer. 

Původní ze západní a jižní Evropy. Pěstován jako zelenina. VI–X. 

Položka: 1869 – Znojmo, Marákov, zahrada, 13. 09. 1951 

N 635. Petroselium hortense Hoffm. Petržel zahradní. 

Původní z Přední Asie a jihovýchodní Evropy, u nás běžně pěstován jako zelenina. 

VI–VII. 

Položka: 1870 – Lančov, zahrada, 11. 07. 1950 

636. Falcaria vugaris Bernh. Srpek obyčejný. 

Falcaria vugaris Bernh. Srpek obecný. 

Na suchých a křovinatých stráních. Hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice, Hodonice, 

Únanov, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Lančov atd. VII–X. 


637. Carum carvi L. Kmín kořenný. 

Na lukách. Obecný. S. V–VII. 

Položka: 1872 – Vranov nad Dyjí, louka u přehrady, 28. 05. 1950 

638. Pimpinella major (L.) Huds. Bedrník větší. 

Na lukách, pastvinách a v křovinách. Dosti rozšířen. S. Hradiště, Hodonice, Kravsko, 

Je vi šo vi ce, Onšov, Zálesí. OBORNY: Znojmo, ves Dyje, Vranov aj. VI–IX. 

Položka: 1873 – Hradiště, 24. 08. 1950 – Pimpinella saxifraga, rev. V. Grulich 

Pozn.: Determinační záměna nezpochybňuje Drlíkovy údaje, druh se na Znojem sku vyskytuje 

dosti hojně. 

130

639. Pimpinella saxifraga L. Bedrník obecný. 

Na suchých lukách, pastvinách a stráních. Obecný. SP. Znojmo, Leska, Tasovice, Ku cha řovi 

ce, Únanov, Plaveč, Výrovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lesná, Onšov atd. VII–X. 

Položky: /1873 – Hradiště, 24. 08. 1950 – ut Pimpinella major, rev. V. Grulich/ 

1874 – Plaveč, úvoz, 27. 06. 1950 

N 640*. Pimpinella anisum L. Bedrník anýz. 

Původní snad v Přední Asii, u nás od pradávna pěstován jako koření. VII–VIII. 

641. Aegopodium podagraria L. Bršlice kozí noha. 

Ve stinných a vlhkých hájích a podle potoků. Obecná. S. Gránice, Čertův mlýn atd. V–IX. 

Položka: 1875 – Znojmo, Gránice, v křoví, 11. 06. 1950 

642. Sium latifolium L. Sevlák širolistý. 

Na březích vod. Roztoušeně. P. Únanov, Stošíkovice, Lechovice, Borotice, Smoha, 

Pod mo lí – Mašovice, Zálesí. OBORNY: kol Jaroslavic. VII–VIII. 

Položka: 1876 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovičky, slatina 111, 29. 08. 1951 

643. Berula erecta (Huds.) Coville. Potočník vzpřímený. 

Ve vodách a bažinách. Dosti hojný. S. Únanov, Borotice. OBORNY: Znojmo, Citonice, 

Pod mo lí, Jevišovice, Olbramkostel, Hostěrádky. VI–VIII. 

Položka: 1877 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950 

644. Seseli hippomarathrum Jacq. Sesel fenyklový. 

Na výslunných skalnatých stepnatých stráních. Roztroušeně. P. Únanov na Špilberku, 

Der fli ce – Tasovice, Koráb. OBORNY: Dyje – Načeratice, Havraníky – Šatov, Devět 

mlýnů, Mašovice. VI–VIII. 

Položky: 1878 A – Derflice – Tasovice, 12. 08. 1950 

1878 B – Želetice, 09. 08. 1954 

645. Seseli osseum Cr. I. subsp. devenyense (Simk.) Thell. Sesel sivý děvínský. 

Seseli osseum Crantz. Sesel sivý. 

Na suchých kamenitých stráních. Rozšířen. P. VII–VIII. 


Seseli osseum Cr. II. subsp. austriacum (Beck) Thell. Sesel sivý rakouský. 

Seseli osseum Crantz. Sesel sivý. 

Na výslunných skalách. Hojný. P. Býčí skála, Trausnice, Hradiště, Konice, Dobšice, 

Pla več, Výrovice, Jevišovice. OBORNY: kol Jaroslavic a Hrušovan. VIII–IX. 

131

646. Seseli annuum L. Sesel roční. 

Na výslunných travnatých stráních a stepích. Roztroušeně. PS. Nesachleby, Strachotice, 

Krhovice, Plenkovice. OBORNY: Jevišovice, Znojmo, Dyje, Citonice, Tasovice, Hója, 

Hru šo va ny. VII–IX. 

Položky: 1880 – Strachotice, louky u Dyje, 07. 08. 1950 

1881 A – Strachotice, louky u Dyje, 07. 08. 1950, rev. V. Grulich 

647. Libanotis montana Cr. I. subsp. bipinnata (Čelak.) Dost. 

Žebřice horská zpe ře ná. 

Libanotis pyrenaica (L.) Bourgeau. Žebřice pyrenejská. 

Na suchých skalách a travnatých stepích. Roztroušeně. PS. Býčí skála, Plaveč – Lapikus. 

OBORNY: Ledové sluje, Cornštýn, Devět mlýnů, Nový Hrádek, Lukov, úvozy Znojmo 

– Dobšice (?), příkré svahy u Sedlešovic (?). VII–IX. 

Položka: 1881 B – Popice, Trausnické údolí, 13. 07. 1950, rev. V. Grulich 

648. Oenanthe aquatica (L.) Poir. Halucha vodní. 

Ve stojatých vodách a močálech. Dosti rozšířena. S. Olbramkostel, Stošíkovice, Mi líčo 

vi ce. OBORNY: okolí Hodonic, rybníky u Jevišovic a všude v nížinách podyjských. 

VI–VIII. 

Položka: 1882 – Olbramkostel, vysušený rybník, 30. 06. 1951 

649*. Aethusa cynapium L. I. subsp. cynapioides (Bieb.) Drude. 

Tetlucha kozí pysk krát ko obal ná. 

Aethusa cynapioides M. Bieb. Tetlucha vznešená. 

Ve stinných pobřežních houštinách a lesích. Roztroušeně. S. OBORNY: Švýcarské údolí 

(?), Lukov, údolí Dyje mezi Hardekem a Znojmem. VI–VIII. 

Aethusa cynapium L. II. subsp. agrestis Wallr. Tetlucha kozí pysk polní. 

Aethusa cynapium L. Tetlucha kozí pysk. 

V houštinách, v polích, zahradách. Dosti hojná. S. Gránice, Tasovice, Borotice, Únanov, 

Mramotice – Přímětice, Koráb – Výrovice. VI–IX. 


N 650*. Foeniculum vulgare Mill. Fenykl obyčejný. 

Foeniculum vulgare Mill. Fenykl obecný. 

Původní ze Středomoří, u nás odedávna pěstován a ojediněle zplaňující. VII–X. 

651*. Cnidium dubium (Schkuhr) Thell. Jarva pochybná. 

S. Řídká. OBORNY: louky a příkopy podle dráhy Hrušovany – Novosedly. VII–IX. 

Pozn.: Jarva zasahuje do východní části Znojemska z Podpálaví; roztroušené lokality v NP Podyjí 

v Drlíkově době nebyly známy (cf. GRULICH 1997). 

132

652. Selinum carvifolia L. Olešník kmínolistý. 

Na vlhkých lukách, v pobřežních houštinách, ve světlých humosních lesích. Velmi 

řídce. S. Hájky a louky u Lesné, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel (průsek). 

OBORNY: Hru šo va ny, Jevišovka. VII–IX. 

Položka: 1884 – Lesná, křoví na lukách, 02. 08. 1953 

653. Angelica silvestris L. Děhel lesní. 

Angelica sylvestris L. Děhel lesní. 

V lesích, houštinách a na vlhkých lukách. Roztroušeně. S. Údolí Dyje u Znojma, Lecho 

vi ce, Borotice, Horní Břečkov aj. VII–IX. 

Položky: 1885 – Znojmo, údolí Dyje, 24. 06. 1950 

2595 – Popice, Trausnické údolí, 13. 07. 1950 

654. Peucedanum alsaticum L. Smldník alsaský. 

Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Sedlešovice, Načeratice, Tasovice, 

Borotice, Únanov, Výrovice – Plaveč, Smoha. OBORNY: od Hrušovan ke Znojmu, Šatov, 

Hná ni ce, Tvořihráz. VII–IX. 

Položka: 1886 – Hradiště, mez, 06. 08. 1950 

Pozn.: Drlíkovy údaje dosti přesně vymezují západní hranici tohoto velmi teplomilného druhu na 

ji ho zá pad ní Moravě. 

655. Peucedanum oreoselinum (L.) Moench. Smldník olešníkovitý. 

Na suchých stráních. Vzácně. P. Louka za Býčí skálou. OBORNY: Načeratice – Dyje, 

Ja ro sla vi ce, Hrádek. VII–IX. 

Položka: 1887 – Popice, louka za Býčí skálou, 17. 08. 1950 

656. Peucedanum cervaria (L.) Lapeyr. Smldník jelení. 

Ve světlých lesích a na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Popice, Hluboké Mašůvky. 

OBORNY: Vranov, Čížov, Lukov, Kraví hora. VI–IX. 

Položka: 1888 – Popice, slunné stráně, 14. 08. 1950 

N 657. Anethum graveolens L. Kopr vonný. 

Původní z Přední Asie; u nás běžně pěstován jako zelenina, ojediněle zplaňuje. 

VII–VIII. 

Položka: 1889 – Bezkov, 02. 07. 1950 

658. Pastinaca sativa L. I. subsp. eusativa Briq. Pastinák setý pravý. 

Pastinaca sativa L. Pastinák setý. 

Na lukách, v příkopech a v pobřežních houštinách. Hojný. S. Gránice, Načeratice, Stoší 

ko vi ce – Oleksovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice atd. VII–VIII. 

Položka: 1890 – Bezkov, louka, 02. 07. 1950 

133

659. Heracleum sphondylium L. II. subsp. australe (Hartm.) Neum. 

Bolševník bršť jižní. 

Heracleum sphondylium L. subsp. sphondylium. Bolševník obecný pravý. 

Na lukách, v křovinách, podél potoků, v lesích. Hojný. S. Znojmo, Hradiště, Trausnice, 

Býčí skála, Tasovice, Borotice, Jaroslavice, Bojanovice, Horní Dunajovice, Mašovice 

– Lukov, Lesná – Onšov, Zálesí atd. V–VIII. 

Položky: 1891 – Popice, Býčí skála, 17. 08. 1950 

2597 – Lančov, u potoka, 07. 08. 1950 

660. Tordylium maximum L. Zapalička největší. 

Na kamenitých výslunných stráních a v křovinách. Celkem vzácná. P. Hradiště. OBORNY: 

Cornštýn, údolí Dyje mezi Devíti mlýny a Trausnicemi, Nový Hrádek, Lukov, Šóbes, 

údolí Dyje a Gránice u Znojma (?). VI–VIII. 


661. Daucus carota L. Mrkev obecná. 

Na výslunných stráních, podél cest a jako plevel. Obecná. SP. V–VIII. 

Položka: 1893 – Plaveč, údolí Jevišovky u Plavče, 27. 06. 1950 

Turgenia latifolia (L.) Hoffm. Štětináč širolistý. 

Jako plevel v polích a na rumištích. DOSTÁL: Od Brna a Znojma. OBORNY: nalezen r. 

1879 v několika exemplářích u nádraží ve Znojmě na polích. VI–VIII. 

Položka: 1894 – Načeratice – Derflice, 11. 06. 1954, rev. V. Grulich 

Pozn.: Jeden z nejpozoruhodnějších Drlíkových nálezů. Druh Turgenia latifolia zaznamenal v okolí 

Znojma již OBORNY (1883–1886), Drlíkův sběr představuje zřejmě poslední datovaný doklad na 

Moravě. Dnes je považován za nezvěstný (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). 

662. Caucalis lappula (Web.) Grande. Dejvorec stroškový. 

Jako plevel na polích. Hojně rozšířen. P. Hradiště, Derflice – Načeratice, Hodonice, 

Su cho hr dly, Plaveč, Horní Dunajovice i jinde. V–VII. 


/1902 – Hradiště, 01. 06. 1950 – ut Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma; Anthriscus 

cerefolium subsp. trichosperma + Caucalis lappula, rev. V. Grulich/ 

663. Torilis japonica (Houtt.) DC. Tořice japonská. 

V křovinách, na okrajích lesů a rumištích. Hojná. S. Znojmo, Kraví hora, Hradiště, 

Konice, Tasovice, Borotice, Plaveč – Lapikus, Koráb – Výrovice – Plaveč, Smoha, 

Zálesí aj. VI–VIII. 


134

664. Torilis arvensis (Huds.) Link II. subsp. divaricata (Moench) Thell. 

Tořice rolní roz kla di tá. 

Torilis arvensis (Huds.) Link. Tořice rolní. 

Na výhonech a polích. Velmi roztroušeně. P. Gránice, Popice. OBORNY: Znojmo podhradí 

(?), údolí Dyje a Lesky u Znojma (?). VI–IX. 

Položka: 1897 – Popice, pole, 03. 07. 1950 

Pozn.: Výskyt tořice rolní nebyl v poslední době na Znojemsku ověřen, Drlíkovy záznamy rozšiřují 

znalosti o výskytu tohoto vzácného druhu na jižní Moravě. 

665. Chaerophyllum temulum L. Krabilice mámivá. 

Na pustých místech, v křovinách a lesích. Obecná. S. Hradiště, Krhovice – Tasovice, 

Le cho vi ce – Stošíkovice, Lančov, Podhradí atd. V–VII. 

Položka: 1898 – Tasovice, břeh Dyje, 11. 06. 1951 

666*. Chaerophyllum bulbosum L. Krabilice hlíznatá. 

V pobřežních křovinách. Velmi řídká. S. OBORNY: mezi Jevišovkou a Trabingerovým 

dvo rem. VI–VIII. 

667. Chaerophyllum aromaticum L. Krabilice zápašná. 

V pobřežních křovinách. Dosti vzácná. S. Lančov u potoka, Horní Břečkov. OBORNY: 

údolí Dyje roztroušeně (Bítov, Vranov, Znojmo?), odtud řídce, tak u bohumilického 

mlýna (?), Micmanic a Slupi. VI–VIII. 

Položka: 1899 – Lančov, u potoka, 11. 07. 1950 

668. Anthriscus silvestris (L.) Hoffm. Kerblík lesní. 

Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. Kerblík lesní. 

Ve vlhkých lesích a křovinách, v plotech a příkopech. Obecný. S. V–VIII. 


669. Anthriscus nitida (Wahlenb.) Garcke. Kerblík lesklý. 

Ve stinných vlhčích lesích. Řídký. S. Lesy u Cornštýna. DOSTÁL: Dyje u Vranova. 

VI–VIII. 

Položka: 1901 – Bítov, lesy u Cornštýna, 02. 06. 1953 

670. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. I. subsp. trichosperma (Schult.) Drude. 

Kerblík třebule štětinatoplodý. 

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma (Schult.) Arcang. Kerblík třebule ště ti na to plo dý. 

Jako plevel na rumištích a v zahradách. Dosti rozšířen. PS. Hradiště, Hodonice. OBORNY: 

Znojmo podhradí, údolí Dyje mezi Trausnicemi a Znojmem, Gránice pod Hradištěm, 

ves Dyje a na mnoha dalších místech na řece. IV–VII. 

Položka: 1902 – Hradiště, 01. 06. 1950 – Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma + Caucalis 

lappula, rev. V. Grulich 

135

N Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. II. subsp. sativa (Lam. pro sp.). 

Kerblík třebule setý. 

Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. subsp cerefolium. Kerblík třebule pravý. 

Kdysi v zahradách pěstovaný jako zelenina, dnes jako plevel v zahradách a na rumištích. 

V–VIII. 

Položka: 1903 – Lančov, 10. 07. 1950 – Bifora radians, rev. B. Slavík 

671. Scandix pecten-veneris L. Vochlice hřebenitá. 

Plevel v obilí. Ojediněle. P. Načeratice – Derflice. IV–VII. 

Položka: 1904 – polní cesta Načeratice – Derflice, 06. 1951 (obr. 9) 

Pozn.: Drlíkův sběr vochlice hřebenité představuje jeden z posledních nálezů tohoto druhu z území 

České republiky (CHRTEK et al. 1968). V současné době se řadí k nezvěstným druhům naší flóry 

(HOLUB, PRO CHÁZ KA 2000). 

672. Conium maculatum L. Bolehlav plamatý. 

V houštinách a na pustých místech v blízkosti lidských obydlí. Dosti rozšířen. P. Znojmo 

– Marešov, Trausnice, Starý Šaldorf – Dobšice, Načeratice (!), Vrbovec, Tasovice, 

Sto ší ko vi ce – Oleksovice, Borotice, Hluboké Mašůvky, Plaveč. OBORNY: Jaroslavice, 

Hrušovany. VI–IX. 


Coriandrum sativum L. Koriandr setý. 


673. Bifora radians M. B. Štěničník paprskující. 

Jako plevel v polích. Velmi pořídku. P. Popice, Hodonice. V–VIII. 

Položky: /1903 – Lančov, 10. 07. 1950 – ut Anthriscus cerefolium subsp. sativa, rev. B. Slavík/ 

1907 – Popice, u cesty v poli, 10. 06. 1950 

Pozn.: V teplé části Znojemska se štěničník paprskující stále udržuje jako vzácný plevel. Z posledních 

let existuje více pozorování (cf. GRULICH 1997). 

Čeleď 96. Cornaceae. Svídovité. 

674. Cornus sanguinea L. Svída krvavá. 

V listnatých lesích, pobřežních křovinách a na křovinatých stráních. Hojný. SP. 

V–VI. 


675. Cornus mas L. (Svída) dřín. 

Na výslunných křovinatých stráních a světlých lesích. Roztroušeně. P. Hradiště, 

Gránice, údolí Jevišovky, údolí Plenkovického potoka, Bažantnice u Plavče. OBORNY: 

Vranov. III–IV. 

Položka: 1909 – Znojmo, Gránice pod školou, 27. 03. 1951 

136

Čeleď 97. Plumbaginaceae. Olověncovité. 

N 676. Statice sinuata L. Statice laločnatá. 

Limonium sinuatum (L.) Mill. Limonka chobotnatá. 

Původní z jižní Evropy; u nás často v zahradách pěstovaná a do suchých kytic vázaná. 

VII–IX. 

Položka: 1910 – Hradiště, 25. 06. 1951 – Goniolimon tataricum, rev. V. Grulich 

677. Armeria elongata (Hoffm.) Koch. Trávnička prodloužená. 

Armeria vulgaris Willd. subsp. vulgaris. Trávnička obecná pravá 

Na výhonech a ve vřesovištích. Hojná. PS. Kraví hora, Konice, Suchý kopec u Popic, 

Der fli ce – Načeratice, Hodonice, Tasovice, Valtrovice. OBORNY: v celém okolí Znojma 

obec ná. V–IX. 

Položka: 1911 – Valtrovice, louky, 12. 05. 1950 

Čeleď 98. Primulaceae. Prvosenkovité. 

678. Primula elatior (L.) Grufb. Prvosenka vyšší. 

Primula elatior (L.) Hill. Prvosenka vyšší. 

Na lukách a ve světlých lesích. Hojná. S. Gránice, Bojanovické lesy, Jevišovice, Zálesí 

(!), Bítov, Cornštýn. OBORNY: údolí Dyje od Cornštýna k Devíti mlýnům, Tvořihrázský 

les, jako zvláštnost v úžlabině mezi Trausnicemi a Konicemi (?). III–V. 

Položka: 1912 – Šumná, louky, 27. 04. 1950 – Primula veris, rev. V. Grulich 

Pozn.: Determinační záměny prvosenek v Drlíkově herbáři nesnižují vcelku výstižnou charakteristiku 

roz ší ře ní v území. 

679. Primula veris L. I. subsp. genuina (Pax) Lüdi. Prvosenka petrklíč pravá. 

Primula veris L. subsp. veris. Prvosenka jarní pravá. 

Na lukách, v lesích a křovinách. Obecná. S. Gránice, Kravsko, Bábovec, Koráb, Bo jano 

vic ké lesy, Vranovská Ves, Šumná, Pavlice, Bítov. IV–V. 

Položky: /1912 – Šumná, louky, 27. 04. 1950 – ut Primula elatior, rev. V. Grulich/ 

1913 – Znojmo, Gránice, 1950 

Pozn.: Rozlišování poddruhů u prvosenky jarní nebývá badateli obecně přijímáno. Problém determinace 

je komentován v předchozí poznámce; zdá se, že i v případě tohoto druhu Drlíkovy 

záznamy nejsou ne prav dě po dob né, a to i přesto, že Primula veris v posledních desítiletích velmi 

silně ustoupila. 

Primula veris L. II. subsp. columnae (Ten.) Lüdi s. l. Prvosenka petrklíč vonná. 

Primula veris subsp. canescens (Opiz) Lüdi. Prvosenka jarní šedavá. 

V teplomilných listnatých hájích. Roztroušeně. S. Trausnice, údolí Jevišovky u Zápovědi, 

Mašovice, Helenin dvůr – Švýcarské údolí. IV–V. 

Položka: 1914 – Popice, Znojmo – Trausnice, sine dato – Primula elatior, rev. V. Grulich 

137

Androsace maxima L. Pochybek největší. 

DOSTÁL: MS u Znojma. OBORNY: levá stěna Gránického údolí u Znojma. HIMMELBAUR: 

Gránice, Šatov. Z obou nalezišť v poslední době vymizel (Švestka). 

680. Androsace elongata L. Pochybek prodloužený. 

Na výhonech a písčinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Nesachleby, Plaveč, Šumná. OBOR- 

NY: údolí Dyje od Znojma dolů. IV–V. 

Položka: 1915 – Hradiště, pod Obří hlavou, 07. 04. 1951 

681. Cyclamen europeum L. Brambořík evropský. 

Cyclamen purpurascens Mill. Brambořík nachový. 

V listnatých lesích. Roztroušeně. S. Mašovice, údolí Jevišovky u Rudlic a Plavče, 

údolí Plenkovického potoka, údolí Bojanovického potoka, Výrovice, Onšov, Podhradí. 

OBORNY: Bítov, Vranov, Lukov, Nový Hrádek, Popice, Konice, Mločí údolí. VI–VIII. 

Položka: 1916 – Lančov, les, 10. 07. 1950 

682. Lysimachia nummularia L. Vrbina penízková. 

Ve vlhkých stinných lesích a křovinách. Hojně rozšířena. S. Gránice, Hradiště, Tasovice, 

Plaveč, Bojanovický les, Olbramkostel, Pavlice atd. V–VII. 


683. Lysimachia vulgaris L. Vrbina obyčejná. 

Lysimachia vulgaris L. Vrbina obecná. 

Na bažinatých lukách a ve vlhkých křovinách. Hojná. S. Znojmo, Gránice, Kraví hora, Koni 

ce, Borotice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Smoha, Zálesí atd. VI–VIII. 


684*. Glaux maritima L. Sivěnka přímořská. 

Na slaných půdách. Ojediněle. P. DOSTÁL: Jaroslavice. OBORNY: u Hrušovan. V–VIII. 

Pozn.: Na slaniskách v povodí Daníže mezi Šatovem a Jaroslavicemi se sivěnka přímořská udržovala 

až asi do 60. let 20. století, zřejmě nejdéle v obci Dyjákovičky (cf. GRULICH 1987). 

685. Anagallis arvensis L. I. subsp. phoenicea (Gouan) Sch. Kell. 

Drchnička rolní čer ve ná. 

Anagallis arvensis L. Drchnička rolní. 

Plevel v polích a na úhorech. Obecná. SP. Znojmo, Přímětice, Kuchařovice, Únanov, 

Mra mo ti ce, Gránice, Tasovice, Dyje, Plaveč, Horní Dunajovice, Milíčovice, Lančov 

atd. VI–IX. 

Položky: 1919 – Lančov, 10. 07. 1950 

1921 – Plaveč, 12. 07. 1954 

 

Obr. 9. Vochlice hřebenitá (Scandix pecten-veneris) – část herbářové položky MZ č. 1904. 

Fig. 9. Scandix pecten-veneris – part of herbarium item MZ 1904. 

138

139

140

Anagallis arvensis L. II. subsp. coerulea (Gouan) Sch. Kell. Drchnička rolní modrá. 

Anagallis foemina Mill. Drchnička modrá. 

Jako plevel a na úhorech. Rozšířená. SP. Znojmo, Kraví hora, Gránice, Přímětice, Kucha 

řo vi ce, Načeratice, Dyje, Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice. OBORNY: Vranov, 

Lukov, Popice, Konice, Hradiště. V–VIII. 

Položka: 1920 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 09. 06. 1950 

Centunculus minimus L. Drobýšek nejmenší. 

HIMMELBAUR: Ojediněle, Kraví hora u Znojma (1888). IV–V. 

Samolus valerandii L. Solnička Valerandova. 

DOSTÁL: Hrušovany u Znojma. Týká se pravděpodobně naleziště uvedeného OBORNYM: 

v příkopu mezi Novým Přerovem a železničním náspem trati Novosedly – Laa. Toto 

na le ziš tě není už na Znojemsku. VI–IX. 

Čeleď 99. Pyrolaceae. Hruštičkovité. 

Pozn.: Vzhledem k obligátní endotrofní mykorhize patří hruštičkovité rostliny k nejcitlivějším a v poslední 

době rapidně ustupujícím druhům středoevropské přírody. Drlíkovy záznamy o jejich výskytu 

na Znojemsku jsou na jednu stranu důležitým svědectvím, na druhou stranu determinační záměny 

mezi jednotlivými druhy snižují význam záznamů. V nedávné době byly na Znojemsku ověřeny (cf. 

GRULICH 1997) pouze hruštička menší (Pyrola minor) a hruštice jednostranná (Orthilia secunda). 

686. Pirola minor L. Hruštička menší. 

Pyrola minor L. Hruštička menší. 

V sušších lesích. Roztroušeně. S. Plaveč, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Vranov. 

OBOR NY: Podmolí, Lukov, Čížov, u Znojma velmi řídce. HIMMELBAUR: chybí kol Znojma. 

VI–VIII. 

Položky: 1922 – Vranov nad Dyjí, přehrada, na okraji lesa, 19. 06. 1951 

/1923 – Chvalatice, les mezi Chvalaticemi a Zálesím, 17. 06. 1951 – ut Pirola rotundifolia, 


/1924 B – Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, 20. 06. 1953 – ut Pirola virens, rev. 

V. Grulich/ 

687. Pirola rotundifolia L. I. subsp. eurotundifolia Dost. 

Hruštička okrouhlolistá pra vá. 

Pyrola rotundifolia L. Hruštička okrouhlolistá. 

Ve stinných lesích. Dosti rozšířena. S. Lesná, Chvalatice – Zálesí, Lančov. OBORNY: 

Bítov, Vranov, Jevišovice. VI–VIII. 

Položka: 1923 – Chvalatice, les mezi Chvalaticemi a Zálesím, 17. 06. 1951 – Pyrola minor, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Determinační omyl v případě hruštičky okrouhlolisté vede k úvaze, zda ji Drlík na Znojemsku 

ještě pozoroval. 

 

Obr. 10. Hruštička zelenokvětá (Pyrola chlorantha) – část herbářové položky MZ č. 1924 A. 

Fig. 10. Pyrola chlorantha – part of herbarium item MZ 1924 A. 

141

688. Pirola virens Schweigg. Hruštička zelená. 

Pyrola chlorantha Sw. Hruštička zelenokvětá. 

V borových lesích. Velmi řídce. S. Citonice. OBORNY: mezi Novým Hrádkem a Podmolím, 

u Lukova. VI–VII. 

Položky: 1924 A – Citonice, bor u vesnice, 21. 06. 1951 (obr. 10) 

1924 B – Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, 20. 06. 1953 – Pyrola minor, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Herbářová položka od Citonic je velmi významným dokladem existence tohoto druhu 

u Znojma ještě v 50. letech 20. století. 

689. Ramischia secunda (L.) Garcke. Hruštice jednostranná. 

Orthilia secunda (L.) House. Hruštice jednostranná. 

Ve světlých lesích. Dosti rozšířena. S. Citonice, Olbramkostel, Mašovice. OBORNY: 

Pod mo lí, Vranov, Bítov, Lukov, řídce v údolí Dyje u Znojma (?). VI–VII. 

Položka: 1925 – Citonice, bor před Smohou, 21. 06. 1951 

690. Moneses uniflora (L.) Alef. Jednokvítek velkokvětý. 

V mechatých vlhkých lesích v nížině vzácně. Onšov. OBORNY: Mlýnská hora u Lesné. 

Obě naleziště pravděpodobně totožná. V–VIII. 

Položka: 1926 – Onšov, lesík před Onšovem, na polní cestě, 08. 06. 1951 

Pozn.: Nález jednokvítku u Onšova je zřejmě jedním z posledních pozorování to hoto mimořádně 

citlivého druhu na jihozápadní Mo ra vě. 

Čeleď 100. Monotropaceae. Hnilákovité. 

691. Monotropa hypopitys L. Hnilák smrkový. 

Ve stinných vlhkých lesích. Dosti rozšířen. Hluboké Mašůvky – Plaveč, Šumná, 

Onšov. OBORNY: Znojmo, Devět mlýnů, Lukov, Bítov, Vranov, Purkrábka, Tvořihráz, 

Jevišovice. VI–VIII. 

Položka: 1927 – Šumná, les, na borovici, 25. 06. 1950 

Čeleď 101. Ericaceae. Vřesovcovité. 

692. Calluna vulgaris (L.) Hull. Vřes obyčejný. 

Calluna vulgaris (L.) Hull. Vřes obecný. 

Na pastvinách, skalách a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Kraví hora, Popice, Gránice, 

Úna nov atd. VII–X. 


Erica carnea L. Vřesovec masový. 

POLÍVKA a DOSTÁL: Vranovská Ves u Znojma. OBORNY neuvádí vůbec na Znojemsku. HIM- 

MEL BAUR: svahy u Vranova (Vranovská Ves). Naleziště více než pochybné. III–VI. 

142

Položka: 1929 – Znojmo, park, 06. 05. 1954 

Pozn.: Výskyt vřesovce u Vranovské Vsi, dlouho tradovaný v naší botanické literatuře, je založen asi 

jen na záznamu Himmelbaura a Stummeho (HIMMELBAUR, STUMME 1923). Nejspíše šlo o krátkodobé 

zplanění, přirozený výskyt vřesovce na jihozápadní Moravě je nepravděpodobný. 

Čeleď 102. Vacciniaceae. Brusnicovité. 

693. Vaccinium myrtillus L. (Brusnice) borůvka. 

Ve světlých lesích. Rozšířena. S. Trausnice, Gránice, Popický žleb, Pavlice i jinde. V–VI. 

Položka: 1930 – Znojmo, horní Gránice, 26. 04. 1951 

Čeleď 103. Oleaceae. Olivovité. 

N 694. Forsythia suspensa (Thunb.) Vahl. Forsythie převislá. 

Původní z východní Asie; u nás často v parcích pěstována. Znojmo podhradí. III–IV. 


N 695. Syringa vulgaris L. Šeřík obyčejný. 

Syringa vulgaris L. Šeřík obecný. 

Původní v jihovýchodní Evropě, u nás odedávna pěstovaný a často zplaňující. Znojmo 

Ka ro li ni ny sady a podhradí. IV–V. 

696. Fraxinus excelsior L. Jasan ztepilý. 

V lužních a pobřežních lesích. Hojný. SP. Znojmo, Gránice, Trausnice, Kravsko, Plaveč, 

Jevišovice, Valtrovice – Krhovice, Smoha atd. IV–V. 

Položka: 1932 – Znojmo, u městského lesíka, 06. 04. 1951 

697. Ligustrum vulgare L. Ptačí zob obyčejný. 

Ligustrum vulgare L. Ptačí zob obecný. 

V lesích, křovinách, na stráních a březích. Hojně rozšířen. SP. Trausnice, Sedlešovice, 

Hodonice, Krhovice, Božice, Kravsko, Plaveč, Jevišovice, Smoha atd. OBORNY: údolí 

Dyje od Bítova obecný, údolí Jevišovky, Gránice, Lesky a sousední výšiny. VI–VII. 

Položka: 1933 – Popice, Trausnice, sine dato 

Čeleď 104. Gentianaceae. Hořcovité. 

698. Centaurium umbellatum Gilib. I. subsp. typicum (Wittr.) Ronn. 

Zeměžluč oko lič na tá pravá. 

Centaurium erythraea Rafn. Zeměžluč okolíkatá. 

Na pasekách. Hojná. SP. Kraví hora, Býčí skála, Tasovice, Suchohrdly, Purkrábka, Plaveč, 

Výrovice, Koráb, Hluboké Mašůvky, Smoha, Šumná, Lesná – Onšov. VII–IX. 

Položka: 1935 – Šumná, paseky, 25. 06. 1950 

143

699*. Centaurium vulgare Rafn I. subsp. euvulgare Dost. 

Zeměžluč obecná pravá. 

Centaurium littorale subsp. compressum (Hayne) Kirschner. Zeměžluč přímořská slatinná. 

Na vlhkých lukách a slaniskách jižní Moravy. DOSTÁL (Vranov). OBORNY neuvádí na 

Zno jem sku. VII–IX. 

Pozn.: Zeměžluč přímořská se na Znojemsku zřejmě nikdy nevyskytovala (ČVANČARA in Květena 

ČR 6) a údaj od Vranova (DOSTÁL 1948–1950) je zřejmě mylný. 

700. Centaurium pulchellum (Sw.) Druce. Zeměžluč spanilá. 

Na vlhkých a slaných lukách. Roztroušeně. P. Načeratice, Stošíkovice, Jaroslavice, 

Úna nov, Smoha (louky u Lukova), Plenkovice, Krhovice. VI–X. 

Položka: 1934 – Plenkovice, Plenkovický rybník, sever, 15. 07. 1951 

701. Gentiana pneumonanthe L. Hořec hořepník. 

Na vlhčích lukách. Vzácný. S. Lančov, louky před dvorem vlevo. HIMMELBAUR: Mašovice 

(?). VII–X. 

Položka: 1936 – Lančov, louky vlevo před dvorem, 06. 09. 1950 (obr. 11) 

Pozn.: Drlík zaznamenal hořepník na dříve neznámé lokalitě; poté, co byly zničeny i louky u Čížova, 

kde byl pozorován ještě v 70. letech 20. století (Krejčí úst. sdělení), tento druh na Znojemsku 

vyhynul. 

702. Gentiana cruciata L. Hořec křížatý. 

V křovinách a světlých hájích. Roztroušeně. PS. Gránice nad citonickým rybníkem, 

Tvoři hráz ský les, Lančov u přehrady. OBORNY: Čížov, Lukov, Hradiště (?), Leska (?) 

a u Nového Hrádku. VII–X. 

Položka: 1937 – Lančov, stráň u přehrady, 08. 07. 1950 

703*. Gentiana amarella (L. s. l.) Br.-Bl. I. subsp. euamarella Murb. var. axillaris 

(Schm.) Br.-Bl. Hořec hořkavý pravý. 

Gentianella amarella (L.) Börner subsp. amarella. Hořeček nahořklý pravý. 

Na podhorských vlhkých loukách. Ojediněle. HIMMELBAUR: Čížov. VI–VII. 

Pozn.: Determinace hořečku od Čížova je bez možnosti revidovat herbářový doklad nejistá. V současné 

době není ze Znojemska znám žádný výskyt druhů tohoto rodu. 

Čeleď 106. Apocynaceae. Toješťovité. 

704. Vinca minor L. Brčál barvínek. 

Vinca minor L. Brčál menší. 

Ve světlých lesích, často pěstovaná v zahrádkách. Roztroušeně. Kravsko, Plaveč, Bo jano 

vi ce, Jevišovice, Znojmo podhradí (pěst.). OBORNY: Vranov. V–VI. 

Položka: 1938 – Znojmo, podhradí, sine dato 

144

Čeleď 107. Asclepiadaceae. Klejichovité. 

705. Cynanchum vincetoxicum (L.) Pers. Tolita lékařská. 

Vincetoxicum hirundinaria Med. Tolita lékařská. 

Na výslunných stráních. Hojná. PS. Hradiště, Kraví hora, Trausnice, Popice, Tasovice, 

Hója, Plaveč, Koráb, Vranov, Zálesí, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, skalnaté svahy 

údolí Dyje a Jevišovky. V–VIII. 

Položka: 1939 – Vranov nad Dyjí, nad přehradou, 19. 06. 1951 

Čeleď 108. Convolvulaceae. Svlačcovité. 

706. Convolvulus arvensis L. Svlačec rolní. 

Na výslunných půdách, na úhorech, v příkopech. Obecný. SP. V–IX. 


707. Calystegia sepium (L.) R. Br. Opletník plotní. 

V pobřežních křovinách a houštinách. Hojně rozšířen. S. Znojmo – Marešov, Kraví 

hora, Stošíkovice, Jaroslavice, Podhradí atd. VI–IX. 


Čeleď 109. Cuscutaceae. Kokoticovité. 

708. Cuscuta epithymum (L.) Murr. Kokotice povázka. 

Cuscuta epithymum (L.) L. Kokotice povázka. 

Na travnatých svazích a pastvinách. Dosti hojná. S. Kraví hora, Býčí skála, Borotice, 

Lesná. OBORNY: Znojmo, Hnánice a jiná místa. VII–IX. 


709. Cuscuta trifolii Babinght. Kokotice jetelová. 

Cuscuta epithymum (L.) L. Kokotice povázka. 

Na polích na jeteli i jiných rostlinách. Roztroušeně, na jeteli obecná. S. Hradiště. 

VII–VIII. 


Pozn.: Taxon Cuscuta trifolii není v současné literatuře odlišován od druhu Cuscuta epithymum. 

710. Cuscuta europaea L. Kokotice evropská. 

V pobřežních křovinách, hlavně na kopřivách a chmelu. Roztroušeně. S. Trausnice. 

OBOR NY: od Devíti mlýnů na chmelu a kopřivách. VI–IX. 


145

Cuscuta epilinum Weihe. Kokotice hubilen. 

Cuscuta epilinum Boenn. Kokotice hubilen. 

Převážně na lnu. OBORNY: Bítov, Čížov. Dnes se na Znojemsku len nepěstuje. VI–VIII. 

Čeleď 110. Polemoniaceae. Jirnicovité. 

N 711. Phlox paniculata L. Plamenka latnatá. 

Původní ze Severní Ameriky; u nás běžně pěstovaná a někde i zplaňující. VI–VIII. 

Položka: 1945 – Sedlešovice, břeh řeky, 24. 07. 1952 

Čeleď 111. Hydrophylaceae. Stružkovcovité. 

N 712. Phacelia tanacetifolia Benth. Svazenka vratičolistá. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás často pěstována jako pastva pro včely a často zplaňuje. 

Kraví hora, Purkrábka atd. V–X. 

Položka: 1946 – Purkrábka, pole, 20. 05. 1950 

Čeleď 112. Boraginaceae. Brutnákovité. 

713*. Heliotropium europaeum L. Otočník evropský. 

Na polích a úhorech. P. OBORNY: u vsi Dyje a na polích mezi Sedlešovicemi a Novým 

Šaldorfem (?), hojněji již mezi Hrušovany a vsí Jevišovkou. VII–VIII. 

Pozn.: Z Drlíkových záznamů vyplývá, že otočník v jeho době již na Znojemsku nerostl. Dnes je 

považován za vyhynulý druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). 

714. Asperugo procumbens L. Ostrolist poléhavý. 

Na rumištích a v křovinách. Rozšířen. P. Znojmo, Popice. OBORNY: hromadně v okolí 

Zno jma a ve všech vsích pod Znojmem. V–VII. 


715. Lappula myosotis Moench. Strošek pomněnkový. 

Lappula squarrosa (Retz.) Dum. Strošek pomněnkový. 

Na polích a rumištích. Hojně rozšířen. P. Dobšice, Sedlešovice, Tasovice, Hodonice, 

Stra cho ti ce, Suchohrdly, Únanov, Horní Dunajovice i jinde. VI–VII. 

Položka: 1948 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11.05. 1950 

 

Obr. 11. Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) – herbářová položka MZ č. 1936. 

Fig. 11. Gentiana pneumonanthe – herbarium item MZ 1936. 

146

147

148

716*. Lappula deflexa (Wahl.) Garcke. Strošek sehnutý. 

Hackelia deflexa (Wahlenb.) Opiz. Lopuštík skloněný 

Na skalách, kamenitých stráních a ve stinných lesích. Roztroušeně. SP. OBORNY: V lesích 

kol Bítova a Chvalatic, Cornštýn, Mločí údolí a v lesích za Býčí skálou, u Nového 

Hrádku a Vranova. VI–VIII. 

Pozn.: Lopuštík patří k velmi pozoruhodným fytogeografickým prvkům v květeně České republiky. 

Na ji ho zá pad ní Moravě existuje doposud několik lokalit, na Znojemsku např. v údolí Dyje nedaleko 

Uherčic (TICHÝ 1995), zatímco z území NP Podyjí současná pozorování chybějí (GRULICH 1997). 

717. Omphalodes scorpioides (Haenke) Schrad. Pupkovec pomněnkovitý. 

Ve stinných lesích, křovinách, na zarostlých skalách. Roztroušeně až hojně. SP. Znojmo 

– Starý Šaldorf, Trausnice, Býčí skála, Strachotice – Krhovice, Plaveč-Bažantnice, 

Zápověď u Bojanovic, Švýcarské údolí. OBORNY: údolí Dyje od Devíti mlýnů, údolí 

Jevišovky. IV–VI. 

Položka: 1949 – břeh Dyje mezi Strachoticemi a Krhovicemi, 05. 04. 1951 

718. Cynoglossum officinale L. Užanka lékařská. 

Na výslunných místech, u cest. Hojná. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Dobšice, Dyje, Hradiš 

tě, Konice, Popice, Tasovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Výrovice, Horní Dunajovice. 

VI–VIII. 

Položka: 1950 – Konice – Popice, 20. 05. 1950 – Cynoglossum officinale + C. montanum + Anchusa 

officinalis, rev. K. Sutorý 

719. Lithospermum purpureo-coeruleum L. Kamejka modronachová. 

Lithospermum purpurocaeruleum L. Kamejka modronachová. 

V hájích a na křovinatých stráních. Roztroušeně. SP. Purkrábka (u Únanova, od Suchohrdel 

k Těšeticům), Tvořihrázský les u Těšetic, Plaveč (květy kalně nachové), Hója 

u Božic. OBORNY: Jevišovice, Ledové sluje, Lukov, údolí Dyje od Hardeka do Znojma 

a výjimečně i v jednom hájku mezi Hrádkem a Strachoticemi. V–VII. 

Položky: 1951 A – Únanov, za mlýnem, 1950 

1951 B – Plaveč, horní cesta k mlýnu, pod křovím, 20. 05. 1953 

720. Lithospermum officinale L. Kamejka lékařská. 

Na slunných keřnatých stráních. Řídce. PS. Purkrábka. OBORNY: Pelcberk(?), Hrušovany. 

V–VII. 


721. Lithospermum arvense L. Kamejka rolní. 

Na polích a úhorech jako plevel. Obecná. PS. IV–VII. 


 

Obr. 12. Všivec bahenní (Pedicularis palustris) – část herbářové položky MZ č. 2105. 

Fig. 12. Pedicularis palustris – part of herbarium item MZ 2105. 

149

722. Myosotis palustris (L.) Nath. Pomněnka bahenní. 

Myosotis palustris (L.) L. Pomněnka bahenní. 

Na vlhkých lukách, podle toků a ve vlhkých lesích. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, 

Trausnice, Býčí skála, Načeratice, Tasovice, Borotice, Olbramkostel, Plenkovice, Hlubo 

ké Mašůvky, Jevišovice, Vranovská Ves, Pavlice, Smoha, Švýcarské údolí, Zálesí, 

Lančov. V–X. 

Položka: 1954 – Olbramkostel, 22. 05. 1950 

723. Myosotis silvatica (Ehrh.) Hofm. Pomněnka lesní. 

Myosotis sylvatica Hoffm. Pomněnka lesní. 

V lesích a na lukách. Hojně rozšířena. S. Kraví hora, Trausnice – Čertův mlýn, Suchohrdly, 

Hluboké Mašůvky, Lapikus, Bojanovice, Koráb, Horní Dunajovice, Šumná 

– Šimperk, Pav li ce, Švýcarské údolí, Zálesí. V–IX. 

Položka: 1955 – Popice, lesy u Popic, 04. 05. 1950 

724. Myosotis arvensis (L.) Hill. Pomněnka rolní. 

Na polích a úhorech jako plevel. Dosti rozšířena. SP. Jaroslavice. OBORNY: údolí Dyje 

od Devíti mlýnů, údolí Jevišovky. V–X. 

Položka: 1956 – Jaroslavice, u rybníka, 18. 05. 1951 

725. Myosotis collina Hoffm. Pomněnka chlumní. 

Myosotis ramosissima Schult. Pomněnka chlumní. 

Na suchých křovinatých stráních a v lesostepích. Dosti rozšířena. SP. Hradiště, Trausnice 

– Čertův mlýn, Purkrábka, Plaveč, Bítov. OBORNY: Znojmo, Vranov, Devět mlýnů, 

Lukov i jinde. IV–V. 


726. Myosotis micrantha Pall. Pomněnka malokvětá. 

Myosotis stricta R. et Sch. Pomněnka drobnokvětá. 

Na suchých travnatých stráních, polích a úhorech. Rozšířena. P. Hradiště, Kraví hora, 

Býčí skála, Trausnice – Čertův mlýn, Načeratice – Derflice, Šumná, Vranovská Ves, 

Bojanovice. IV–V. 


727. Myosotis versicolor (Pers.) Sm. Pomněnka různobarvá. 

Myosotis discolor Pers. Pomněnka různobarvá. 

Na křovinatých a travnatých svazích a lesních světlinách. Řídce. SP. Trausnice – Čertův 

mlýn, Šimperský rybník. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. V–VII. 

Položka: 1959 – Šumná, Šimperk, 20. 05. 1951– Myosotis cf. discolor, rev. V. Grulich 

Pozn.: Drlíkův záznam o výskytu pomněnky různobarvé patří zřejmě k posledním z celé Moravy. 

V současné době v tomto prostoru není známa jediná lokalita. 

150

728. Myosotis sparsiflora Mikan. Pomněnka řídkokvětá. 

Myosotis sparsiflora Pohl. Pomněnka řídkokvětá. 

V křovinách, v luzích a pobřežních houštinách. Roztroušeně. S. Popický žleb, Kravsko, 

Dolina a Bažantnice u Plavče. OBORNY: Mašovice, Tvořihráz, Znojmo (?), Dyje (?), 

Devět mlýnů aj. V–VI. 


729. Cerinthe minor L. Voskovka menší. 

Na rumištích a u cest. Roztroušeně. P. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Dobšice, Taso 

vi ce, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, údolí Jevišovky u Plavče, údolí Plenkovického 

potoka. OBORNY: Hodonice, Dyje, Vranov, Lukov, Čížov, Bítov, Cornštýn. V–VII. 


730. Echium vulgare L. Hadinec obyčejný. 

Echium vulgare L. Hadinec obecný. 

Na výslunných stráních, úhorech a podle cest. Obecný. SP. VI–IX. 

Položky: 1962 – Hradiště, 01. 06. 1950 

/1963 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 – ut Echium rub rum, rev V. Grulich/ 

731. Echium rubrum Jacq. Hadinec červený. 

Echium maculatum L. Hadinec červený. 

Na výslunných stráních. Vzácný. P. Purkrábka u stezky do lesa nedaleko Jezuitského 

dvora. OBORNY: Pelcberk, stráň u vsi Dyje. S obou míst zmizel po vykácení lesa a osazení 

akátem. VI–VII. 

Položka: 1963 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 – Echium vulgare, rev. V. Grulich 

Pozn.: Hadinec červený dosahoval na Znojemsku absolutní západní hranice areálu (KŘÍSA in 

Květena ČR 6). Kromě jmenovaných údajů existují ještě herbářové doklady od Pustého kopce 

(cf. GRULICH 1996b). Drlíkův údaj z Purkrábky je však doložen chybně určenou položkou, a není 

proto věrohodný. 

732. Anchusa officinalis L. Pilát lékařský. 

Na suchých travnatých místech a u cest. Hojně rozšířen. SP. Znojmo, Hradiště, Kraví 

hora, Konice, Dobšice, Oblekovice, Tasovice, Plaveč, Lančov, Bítov atd. V–IX. 

Položky: /1950 – Konice – Popice, 20. 05. 1950 – ut Cynoglossum officinale; Cynoglossum 

officinale + C. montanum + Anchusa officinalis, rev. K. Sutorý/ 

1964 – Znojmo, 1950 

733. Lycopsis arvensis L. Prlina rolní. 

V polích a na úhorech jako plevel. Hojná. P. Hradiště, Kateřinský dvůr, Přímětice – Mramo 

ti ce, Tasovice, Plaveč, Vranovská Ves. OBORNY: Citonice, Plenkovice, Jevišovice 

a v nížině u Strachotic, Jaroslavic a Hrušovan obecná. V–IX. 


151

734. Nonea pulla (L.) DC. Pipla osmahlá. 

Na mezích a podél cest. Dosti hojná. P. Znojmo – Cínová hora, Leska, Hodonice, Sucho 

hr dly, Těšetice, Plaveč, Horní Dunajovice. OBORNY: hojně v okolí Znojma, Tasovice, 

Na če ra ti ce až k Jaroslavicům, Citonice, Vranov, Bítov, údolí Jevišovky, Mikulovice. 

U Su cho hr del také žlutě kvetoucí. IV–VIII. 

Položka: 1966 – Těšetice, 22. 08. 1950 

735. Pulmonaria officinalis L. I. subsp. maculosa (Hayne) Gams. 

Plicník lékařský skvr ni tý. 

Pulmonaria officinalis L. Plicník lékařský. 

Ve světlých humosních lesích. Hojný. Gránice, Hradiště, Trausnice, Kravsko, údolí 

Plen ko vic ké ho potoka, Plaveč-Bažantnice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova, Hnánice, 

Pur kráb ka, Smoha, Jevišovice. III–V. 

Položka: 1967 – Znojmo, Gránice – Hradiště, 21. 03. 1951 – Pulmonaria obscura, rev. J. Danihelka 

Pulmonaria officinalis L. II. subsp. obscura (Dum.) Murb. Plicník lékařský tmavý. 

Pulmonaria obscura Dum. Plicník tmavý. 

Ve světlých humosních hájích. Roztroušeně. S. Gránice, Trausnice, Kravsko, údolí 

Je vi šov ky, Plenkovického potoka, Plaveč – Bojanovice, Jevišovice – zámek. OBORNY: 

Smo ha, Vranov, Šimperk. III–IV. 

Položky: /1967 – Znojmo, Gránice – Hradiště, 21. 03. 1951 – ut Pulmonaria officinalis subsp. 

maculosa, rev. J. Danihelka/ 

1968 – Znojmo, Gránice, 01. 04. 1951, rev. J. Danihelka 

Pozn.: Spolehlivé rozlišování plicníků dosud není dostatečně vyřešeno; není vyloučeno, že na 

Znojemsku se vyskytuje jak P. obscura, tak P. officinalis. Drlíkovy rukopisné záznamy nelze k dalším 

úvahám využít. 

736. Pulmonaria montana Lej. I. subsp. mollissima (Kern.) Nym. 

Plicník horský nej měk čí. 

Pulmonaria mollis Hornem. Plicník měkký. 

Dosti hojný. S. Kravsko – Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Tvarůžek u Plenkovic, 

Bo ja no vic ké lesy, Purkrábka, Andělský mlýn u Mašovic, Smoha. OBORNY: Plaveč, 

údolí Je vi šov ky. IV–V. 

Položka: 1969 – Kravsko – Hluboké Mašůvky, údolí, 15. 04. 1952, rev. J. Danihelka 

737*. Pulmonaria angustifolia L. Plicník úzkolistý. 

Ve světlých lesích a křovinách. Velmi řídce. S. OBORNY: letohrádek mezi Vranovem 

a Čí žo vem, Větrník mezi Čížovem a Lesnou. IV–VI. 

Pozn.: Podobně jako ekologicky velmi blízký Dianthus superbus i plicník úzkolistý z ne zcela jasných 

důvodů ustoupil (cf. GRULICH 1997). Z Drlíkova materiálu je zřejmé, že on sám jej na Znojemsku 

již ne po zo ro val. 

152

738. Symphytum officinale L. I. subsp. euofficinale Dom. Kostival lékařský pravý. 

Symphytum officinale L. Kostival lékařský. 

Na vlhkých lukách, v příkopech a podél vod. Obecný. S. Znojmo, Hluboké Mašůvky 

atd. 


739. Symphytum tuberosum L. Kostival hliznatý. 

Symphytum tuberosum L. Kostival hlíznatý. 

Na vlhkých lukách, v humosních lesích a křovinách. Dosti hojný. Hradiště, Gránice, 

Ho stě rád ky, Olbramkostel, Šumná, Zálesí, Bítov. OBORNY: Jevišovice, Vranov a odtud 

dolů ve většině křovinatých lesů. IV–VI. 


Čeleď 113. Verbenaceae. Sporýšovité. 

740. Verbena officinalis L. Sporýš lékařský. 

Na rumištích, návsích, pustých místech, u cest. Obecná. SP. VII–VIII. 

Položka: 1972 – Lančov, vyschlá přehrada, 18. 06. 1950 

Čeleď 114. Lamiaceae. Hluchavkovité. 

741. Ajuga chamaepitys (L.) Schreb. Zběhovec yva. 

Na polích a podle cest. Dosti hojný. P. Znojmo, Sedlešovice, Kuchařovice, Únanov, 

Ho do ni ce, Tasovice, Lechovice, Strachotice, Purkrábka, Těšetice, Plaveč, Horní Dunajovice. 

OBORNY: Hnánice, Hrádek – Božice, Hrušovany. V–IX. 

Položka: 1973 – Strachotice, pole, 11. 05. 1950 

742. Ajuga reptans L. Zběhovec plazivý. 

Na lukách a v lesích. Obecný. S. Hradiště, Šumná, Bojanovice (Zápověď) atd. IV–VII. 

Položka: 1974 – Hradiště, 1950 

743. Ajuga genevensis L. Zběhovec ženevský. 

Ajuga genevensis L. Zběhovec lesní. 

Ve světlých lesích, na křovinatých svazích. Dosti hojný. S. Hradiště, Kraví hora, 

Býčí skála, Trausnice – Čertův mlýn, Tvarůžek u Kravska, Dolina u Plavče, Lapikus, 

Olbramkostel, Suchohrdly, Purkrábka, Bojanovice, Mikulovice, Výrovice, Pavlice, 

Zálesí, Lančov. IV–VI. 

Položky: 1975 A – Hradiště, 17. 05. 1950 

1975 B – Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 

153

744. Teucrium chamaedrys L. Ožanka kalamandra. 

Na suchých výslunných kamenitých místech. Hojná. P. Hradiště – Sedlešovice, Leska, 

Traus ni ce (s bílými květy), Hodonice – Krhovice, Tasovice, Božice, Jevišovice, Koráb. 

OBOR NY: V celé pahorkatině dosti rozšířen. VII–VIII. 

Položka: 1976 – Pavlice – Kravsko, 08. 06. 1950 

745. Teucrium scordium L. Ožanka česneková. 

Teucrium scordium L. Ožanka čpavá. 

Na vlhkých lukách a zaplavovaných místech. Velmi řídká. P. Kraví vrch u Tasovic, 

Ho do ni ce. OBORNY: okolo Hrušovan a Pravic. VII–VIII. 


Pozn.: Drlíkův sběr od Hodonic je velmi zajímavým dokladem o zasahování ožanky čpavé směrem 

na západ. Ačkoli rybník byl později zničen, ve fragmentu mokřadu jihovýchodně od Hodonic druh 

přežívá ještě do současnosti. Bohatá lokalita se dále nachází nad rybníkem u Vrbovce (obojí 2004 

MZ, leg. A. Reiter). 

746. Teucrium botrys L. Ožanka hroznatá. 

Na suchých travnatých místech. Velmi řídká. P. Purkrábka u Těšetic, Křepické údolí 

u Hor ních Dunajovic. VII–IX. 

Položka: 1978 – Horní Dunajovice, Křepický potok, 15. 06. 1953 

747. Scutellaria galericulata L. Šišák vroubkovaný. 

Na březích vod a v příkopech. Dosti rozšířen. S. Borotice, Jaroslavice, Stošíkovice, 

Ol b ram kos tel, Šumná, Lančov. VI–IX. 

Položka: 1979 – Olbramkostel – Šumná, les, 09. 08. 1950 

748. Marrubium vulgare L. Jablečník obyčejný. 

Marrubium vulgare L. Jablečník obecný. 

Na návsích, rumištích a u cest. Dosti rozšířen. SP. Hodonice, Krhovice, Jaroslavice, 

Vý ro vi ce, Horní Dunajovice. OBORNY: Strachotice, Mašovice, Podmolí. VI–IX. 

Položka: 1980 – Krhovice, rumiště, 19. 06. 1950 

Pozn.: Jablečník obecný patří ke kriticky ohroženým druhům květeny České republiky (HOLUB, 

PRO CHÁZ KA 2000). Ve studovaném území je v poslední době známa pouze nevelká populace 

v Havraníkách (GRU LICH 1997). 

749. Marrubium peregrinum L. Jablečník cizí. 

Na suchých travnatých místech, na rumištích v blízkosti osídlených míst. Rozšířen. 

P. Zno j mo, Sedlešovice, Konice, Únanov, Bezkov, Mašovice. OBORNY: údolí Dyje od 

Znojma ve všech vsích. Citonice, Hradiště (?), Hrušovany, Šanov, Hója mezi Hrušovany, 

Hraběticemi a Božicemi. VI–VIII. 

Položka: 1981 – Znojmo, Koželužská, 26. 09. 1950 

Pozn.: Ačkoli jablečník cizí z většiny dříve známých lokalit také ustoupil, přesto se dnes stále 

vyskytuje na více místech v teplejší části Znojemska. 

154

750. Sideritis montana L. Hojník horský. 

Sideritis montana L. Hojník chlumní. 

Na výslunných místech a písčinách. Ojediněle. P. Hodonice pískovna, žel. násep za 

ná dra žím a u strážního domku k Božicím. OBORNY: Suchohrdly – Dyje, blízko železničního 

nás pu na poli (?). VI–VIII. 

Položka: 1982 – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951 

Pozn.: Sideritis montana dnes na Znojemsku asi neroste; Drlíkův sběr patří k pozoruhodným 

nálezům. 

751. Nepeta cataria L. Šanta kočičí. 

Kdysi pěstovaná jako léčivá bylina, dodnes místa zplanělá. Řídká. P. Dobšice, ves 

Dyje, Purkrábka, Lechovice. OBORNY: v podyjských vsích, údolí Dyje u Znojma (?), 

kol Je vi šo vic a Lukova. VII–IX. 

Položka: 1983 – Dobšice, 12. 07. 1953 

752*. Nepeta pannonica Jacq. Šanta panonská. 

Nepeta nuda L. Šanta lesostepní. 

Na suchých stráních. Řídká. P. OBORNY: u Sedlešovic (?), na polní cestě z Mašovic do 

Lukova (?), u Devíti mlýnů, v okolí Znojma už M. U. Uechtritzem známá od začátku 

XIX. století. VII–IX. 

Pozn.: Drlík zřejmě z autopsie šantu lesostepní neznal, na Znojemsku stále existují nepočetné 

populace, např. mezi Lukovem a Podmolím (cf. GRULICH 1997). 

N 753. Nepeta mussinii Henk. Šanta Mussiniho. 

Nepeta racemosa Lamk. Šanta hroznovitá. 

Původní v Persii a na Kavkaze, u nás v zahradách pěstovaná. U plotu zahrady nedaleko 

Měst ské ho lesíka. VII–IX. 

Položka: 1984 – Znojmo, Městský lesík, u plotu zahrad, 05. 05. 1953 

754. Glechoma hederacea L. subsp. glabriuscula (Neilr.) Gams. 

Popenec břeč ťa no vi tý olysalý. 

Glechoma hederacea L. Popenec břečťanolistý. 

V lesích a křovinách, na lukách a podle cest. Obecný. SP. Sedlešovice, Býčí skála, 

Ma šo vi ce, Němčičky atd. IV–VII. 

Položka: 1985 – Mašovice, Křížanka, 07. 05. 1951 

/1986 – Hodonice, 12. 05. 1950 – ut Glechoma hederacea subsp. hirsuta, rev. V. Grulich/ 

Glechoma hederacea L. subsp. hirsuta (W. K.) Herm. Popenec břečťanovitý chlu pa tý. 

Glechoma hirsuta W. et K. Popenec chlupatý. 

V lesích a na keřnatých stráních. Řídce. P. Býčí skála, Hodonice. V–VII. 

Položka: 1986 – Hodonice, 12. 05. 1950 – Glechoma hederacea, rev. V. Grulich 

Pozn.: Drlíkovy údaje o výskytu popence chlupatého nejsou, vzhledem k chybně určené položce, 

vě ro hod né. Druh se však na Znojemsku skutečně vyskytuje; více lokalit je známo z NP Podyjí 


155

755. Prunella vulgaris L. Černohlávek obecný. 

Na pasekách, lukách a pastvinách. Obecný. S. Popice atd. V–X. 

Položka: 1987 – Popice, Popické údolí, 10. 05. 1950 

756. Prunella grandiflora (L.) Jacq. Černohlávek velkokvětý. 

Prunella grandiflora (L.) Scholler. Černohlávek velkokvětý. 

Na výslunných stráních, suchých lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. SP. Kraví hora, 

Po pi ce, Únanov (Špilberk), Hluboké Mašůvky, Mašovice – Bezkov, Jazovice. OBORNY: 

Je vi šo vi ce, Vranov, Bítov, Lančov, Dyje, Hodonice, Hnanice i jinde. VI–VIII. 

Položka: 1988 – Sedlešovice, Kraví hora, les, 09. 06. 1950 

Pozn.: Černohlávek velkokvětý patří nyní na Znojemsku k velmi vzácným druhům; Drlíkovy údaje 

jsou relevantní a lze jimi doplnit obraz o rozšíření tohoto teplomilného druhu na západním okraji 

jihomoravské arely. 

757. Prunella laciniata L. Černohlávek dřípený. 

Prunella laciniata (L.) L. Černohlávek dřípený. 

Na stepních svazích a polostepních lukách. Dosti vzácný. SP. Trausnice, louka nad 

splavem na pravém břehu Dyje, Plaveč okraj lesa Rudy, Koráb pod hájenkou. OBORNY: 

kol Znojma hojný (??), Popické výšiny (?), Pelcberk (?). VI–VIII. 

Položky: 1989 A – Znojmo, Gránice, u potoka, 03. 07. 1952 – Prunella laciniata × P. vulgaris, rev. 

V. Grulich 

1989 B – Plaveč, okraj lesa k Únanovu nad Rudou, 17. 06. 1953 

Pozn.: Černohlávek dřípený na Znojemsku zřejmě od Drlíkových dob značně ustoupil; doložený 

hybrid s černohlávkem obecným je typickým jevem na lokalitách společného výskytu. 

758. Melittis melissophyllum L. Medovník meduňkolistý. 

Ve světlých listnatých lesích. Dosti hojný. P. Trausnice, Býčí skála, Purkrábka, Kravsko, 

Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bojanovický les, Smoha, Zálesí. OBORNY: Jevišovice, 

Hnánice, Devět mlýnů, Ledové sluje, Lukov, Plaveč, Tvořihráz. V–VI. 


759*. Phlomis tuberosa L. Sápa hlíznatá. 

Na výslunných stráních. P. OBORNY: na svazích Kamenné hory mezi Načeraticemi 

a Ta so vi ce mi (?). VI–VII. 

Pozn.: Sápu Drlík ze Znojemska z vlastního pozorování neznal; dodnes existuje několik populací, 

např. poblíž Pustého kopce, ale i v NP Podyjí na Šóbesu (GRULICH 1997). 

760. Galeopsis angustifolia Ehrh. Konopice úzkolistá. 

Na polích a úhorech. Hojná. SP. Načeratice, Derflice, Tasovice, Únanov, Plaveč, Výrovice, 

Plenkovice, Milíčovice, Šumná – Onšov, Švýcarské údolí, Zálesí. OBORNY: kol 

Znojma, Suchohrdlí, Těšetic a jiných míst. VI–IX. 

Položky: 1991 A – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 

1991 B – Plenkovice, u rybníka, 15. 07. 1951 

1991 C – Derflice – Tasovice, pole, 19. 08. 1950 

156

761. Galeopsis ladanum L. Konopice širolistá. 

Na polích a v křovinách. Hojná. SP. Načeratice, Borotice, Purkrábka, Prosiměřice, 

Koráb, údolí Bojanovického potoka, Plaveč, Olbramkostel, Jevišovice, Přímětice, 

Mramotice, Únanov, Citonice – Bezkov. VI–IX. 

Položka: 1992 – Olbramkostel, pole, 09. 08. 1950 

762. Galeopsis pubescens Bess. Konopice pýřitá. 

Na úhorech, ve světlých lesích a křovinách. Obecná. SP. Borotice – Křídlovice, Gránice. 

VII–IX. 

Položky: 1993 A – Borotice – Křídlovice, les, 08. 08. 1950, rev. V. Řehořek 

1993 B – Znojmo, Gránice, 10. 08. 1950 – Galeopsis tetrahit, rev. V. Řehořek 

763. Galeopsis tetrahit L. I. subsp. genuina Briq. Konopice napuchlá pravá. 

Galeopsis tetrahit L. Konopice polní. 

V lesích, houštinách a na úhorech. Obecná. SP. Gránice, Olbramkostel, Hluboké Mašův 

ky, Plaveč, Zálesí. VII–IX. 

Položky: /1993 B – Znojmo, Gránice, 10. 08. 1950 – ut Galeopsis pubescens, rev. V. Řehořek/ 

1994 – Znojmo, Gránice, 14. 08. 1950, rev. V. Řehořek 

Galeopsis tetrahit L. II. subsp. bifida (Boenn.) Fr. Konopice napuchlá dvouklanná. 

Galeopsis bifida Boenn. Konopice dvouklanná. 

V lesích, houštinách, na úhorech. Hojná. SP. Lechovice, Hluboké Mašůvky, Purkrábka, 

Lesná – Onšov. VII–IX. 

764. Galeopsis speciosa Mill. Konopice sličná. 

Na nivách, v houštinách a na březích. Roztroušeně. S. Gránice, údolí Dyje proti Býčí 

skále, Švýcarské údolí, Zálesí. OBORNY: Bítov, Lukov, Znojmo (?), Hója u Božic. 

VII–IX. 

Položka: 1995 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 

765. Lamium galeobdolon (L.) Nath. Hluchavka pitulník. 

Galeobdolon montanum (Pers.) Rchb. Pitulník horský. 

V lesích a křovinách. Rozšířena. S. Trausnice, Čertův mlýn, Horní Dunajovice. 

IV–VII. 


Pozn.: Zdá se, že se v okolí Znojma vyskytuje téměř pouze Galeobdolon montanum (cf. GRULICH 

1997). DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 6 uvádí pro druhý v ČR rostoucí druh Galeobdolon luteum lokalitu 

Znojmo, zařazenou do fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Ten se 

však ke Znojmu pouze přibližuje, zatímco k fytogeografickému okresu 16. Znojemsko-brněnská 

pahorkatina, v němž Znojmo leží, výslovně poznamenává, že v něm G. luteum neroste. Problém 

vyžaduje další bádání. 

157

766. Lamium album L. Hluchavka bílá. 

V příkopech, na rumištích a v plotech. Obecná. PS. Trausnice. V–VIII. 


767. Lamium maculatum L. Hluchavka skvrnitá. 

V lesích, křovinách, příkopech, podle cest, na rumištích. Obecná. SP. Znojmo, Gránice. 

IV–IX. 


768. Lamium purpureum L. Hluchavka nachová. 

Jako plevel v polích a zahradách. Obecná. PS. Hradiště. III–IX. 


769. Lamium amplexicaule L. Hluchavka objímavá. 

Jako plevel na polích a úhorech. Obecná. SP. Kraví hora, Hodonice, Jevišovice. III–VI. 

Položka: 2000 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 07. 09. 1950 

770*. Leonurus marrubiastrum L. Buřina jablečníková. 

V údolí a poříčí větších toků. Vzácná. S. OBORNY: na nivách mezi Hrušovany a Pravicemi, 

u Jevišovky. VII–VIII. 

Pozn.: Vzácný druh dolního Podyjí (TOMŠOVIC in Květena ČR 6). Lokality v okolí Hrušovan byly 

vysunuty nejdále na západ. 

771. Leonurus cardiaca L. Buřina srdečník. 

Na lukách, podle cest a na rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Suchý kopec u Popic, Nače 

ra ti ce, Hodonice, Borotice, Jaroslavice, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Podhradí. 

VI–IX. 


Ballota nigra L. Měrnice černá. 


Pozn.: Měrnice patří k velmi běžným a rozšířeným rostlinám Znojemska; to, že není obsažena 

v Drlíkově rukopisu, svědčí s největší pravděpodobností o autorově opomenutí. 

772. Stachys recta L. Čistec přímý. 

Na výslunných stráních, v lesních světlinách. Rozšířen. P. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, 

Vrbovec, Derflice, Tasovice, Suchohrdly, Horní Dunajovice. OBORNY: údolí Dyje od 

Vra no va velmi obecný, Gránice, Leska, údolí Jevišovky a sousední výšiny. VI–IX. 


158

773. Stachys annua L. Čistec roční. 

Na polích a rumištích jako plevel. Hojně rozšířen. P. Znojmo, Hradiště, Starý Šaldorf 

– Dobšice, Načeratice, Derflice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, Kuchařovice, 

Úna nov, Přímětice, Jevišovice, Horní Dunajovice. VI–IX. 

Položky: 2004 A – Hradiště, úhor, 06. 07. 1950 

2004 B – Plaveč, pole, 27. 06. 1950 

774. Stachys palustris L. Čistec bahenní. 

V polích, křovinách, v příkopech a na březích. Hojně rozšířen. S. Načeratice, Derflice, 

Borotice, Stošíkovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, údolí Bojanovického potoka, 

Bezkov, Šumná – Onšov, Podhradí. VII–IX. 


775. Stachys silvatica L. Čistec lesní. 

Stachys sylvatica L. Čistec lesní. 

V lužních lesích, ve vlhčích křovinách a na pasekách. Roztroušeně. S. Trausnice, Čertův 

mlýn, Horní Dunajovice, Jevišovice, Švýcarské údolí, Zálesí (u přehrady, u hájenky), 

Bí tov. VI–IX. 

Položka: 2006 – Hradiště, Čertův mlýn, 10. 05. 1950 

776. Stachys germanica L. Čistec německý. 

Ve světlých lesích a na křovinatých svazích. Velmi roztroušeně. SP. Purkrábka, Tvořihráz 

ský les, Plaveč, Hluboké Mašůvky. OBORNY: údolí Jevišovky, údolí Dyje od Vranova 

(Zno j mo?, Nesachleby?, Devět mlýnů). VI–VIII. 

Položka: 2007 – Plaveč, mlýn, 27. 06. 1950 

Pozn.: Čistec německý patří v současnosti na jižní Moravě k mimořádně vzácným rostlinám. Drlíkovy 

údaje mají tedy značný historický význam. 

777. Betonica officinalis L. Bukvice lékařská. 

Na lukách, výslunných svazích a listnatých lesích. Hojná až obecná. SP. Kraví hora, 

Mločí údolí, Býčí skála, Konice, Popice, Derflice, Tasovice, Purkrábka, Olbramkostel, 

Hluboké Mašůvky – Plaveč, Bojanovický les, Koráb (!), Černín, Pavlice, Smoha, 

Lesná, Onšov. VII–VIII. 


2008 B – Tasovice, stinná stráň proti vesnici, 18. 07. 1951 

2008 C – Popice, lesní louky, 13. 07. 1950 

778. Salvia glutinosa L. Šalvěj lepkavá. 

V křovinách na okrajích lesů a na mýtinách. Roztroušeně. S. Onšov, Lančov. OBORNY: 

Vra nov, Chvalatice – Bítov, Švýcarské údolí, Lukov, Čížov, Hnánice, vzácně v údolí 

Dyje za Trausnicemi. VII–IX. 


159

Salvia aethiopis L. Šalvěj habešská. 

Salvia aethiopis L. Šalvěj etiopská. 

OBORNY: na zahradním rumišti v Jaroslavicích přechodně zplanělá (1880). VI–VIII. 

779. Salvia pratensis L. Šalvěj luční. 

Na suchých lukách, u cest, v křovinách. Obecná. S. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, 

Traus ni ce, Načeratice – Derflice, Hluboké Mašůvky, Lančov, Podhradí. V–VIII. 

Položka: 2010 – Znojmo, louky, 01. 06. 1950 

780. Salvia nemorosa L. Šalvěj hajní. 

Na travnatých místech a v křovinách. Hojná. P. Znojmo – Marešov, Hradiště, Trausnice, 

Kraví hora, Konice, Popice, Načeratice – Derflice, Tasovice, Hodonice, Valtrovice, 

Le cho vi ce – Stošíkovice, Suchohrdly, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, Jevišovice, 

Pod hra dí. VI–VIII. 

Položka: 2011 – Valtrovice, louky, 12. 05. 1950 

X Salvia silvestris L. = Salvia nemorosa × pratensis. Šalvěj lesní. 

Salvia × sylvestris L. = Salvia nemorosa × S. pratensis 

Hradiště, Sedlešovice – Konice, Olbramkostel, Horní Dunajovice. 

Položka: 2012 – Načeratice – Derflice, 27. 05. 1953 

781. Salvia verticillata L. Šalvěj přeslenitá. 

Na lukách, travnatých a křovinatých svazích, na okraji cest. Hojná. P. Znojmo, Suchohrdly, 

Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Citonice, Mašovice – Gránický 

les, Bez kov, Jazovice, Podhradí. VI–IX. 


N 782. Melissa officinalis L. Meduňka lékařská. 

Původní z východního Středomoří, u nás odedávna se pěstuje v zahrádkách a ojediněle 

zpla ňu je. DOSTÁL: okolí Znojma. VI–VIII. 

Položka: 2014 – Znojmo, Marákov, zahrada, 30. 06. 1950 

783. Calamintha clinopodium Moris. Marulka klinopád. 

Clinopodium vulgare L. Klinopád obecný. 

Na výslunných suchých místech, v křovinách a lesích. Hojně rozšířena. S. Býčí skála, 

Sed le šo vi ce – Konice, Tasovice, Hója u Božic, Purkrábka, Koráb, Černín, Kravsko, 

Je vi šo vi ce, Smoha, Šumná – Onšov, Lančov, Bítov. VII–IX. 

Položka: 2015 – Šumná, paseka, 25. 06. 1950 

160

784. Calamintha acinos (L.) Clairv. Marulka pamětník. 

Acinos arvensis (Lamk.) Dandy. Pamětník rolní. 

Na výslunných kamenitých stráních. Obecná. P. Kraví hora, Hradiště, Derflice, Tasovice, 

Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, Horní 

Du na jo vi ce, Jevišovice, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX. 


N 785. Hyssopus officinalis L. Yzop lékařský. 

Původní ze Středomoří, u nás kdysi hojně byl pěstován, ojediněle a přechodně zplaňuje. 

Hradiště. VIII–X. 

Položka: 2017 – Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 08. 08. 1950 

786. Origanum vulgare L. Dobromysl obyčejná. 

Origanum vulgare L. Dobromysl obecná. 

Ve světlých lesích, křovinách, na kamenitých stráních. Hojná. SP. Hradiště, Býčí skála, 

Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Horní Dunajovice, Hója u Božic, Šumná – Onšov, Bítov, 

Podhradí. VII–IX. 


787. Thymus marschallianus Willd. Mateřídouška Marschallova. 

Thymus pannonicus All. Mateřídouška panonská. 

Na výslunných stráních a písčinách. Hojný. P. Hradiště, ves Dyje, Tasovice, Horní 

Du na jo vi ce atd. IV–IX. 

Položky: 2019 A – Hradiště, 24. 08. 1950, rev. V. Grulich 

2019 B – Dyje, stráň nad řekou, 28. 05. 1952, rev. V. Grulich 

Pozn.: Určování mateřídoušek podle Květeny ČR (DOSTÁL et al. 1948–1950), kterou Drlík používal, 

vychází z odlišného taxonomického konceptu. Dnešní pohled na mateřídoušky (ČÁP in KUBÁT et al. 

2002) se od li šu je především chápáním širší vnitrodruhové variability – výsledkem je menší počet 

rozlišovaných druhů. Revize herbářového materiálu prokázala, že Drlík sesbíral téměř všechny 

dnes rozlišované druhy, které jsou ze Znojemska známy, avšak vesměs nesprávně určil. 

788. Thymus pannonicus All. Mateřídouška panonská. 

Na výslunných stepních stráních na hluboké půdě. SP. OBORNY: Znojmo, ale řídce. 

HIM MEL BAUR: Leska, ves Dyje, Popice, Hradiště. IV–IX. 

Položky: 2020 – Konice, 29.10. 1954 – Thymus praecox, rev. V. Grulich 

/2021 A – Stošíkovice na Lou ce, kopce, 30. 05. 1951 – ut Thymus glabrescens, rev. 

V. Grulich/ 

/2022 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 06. 1950 – ut Thymus austriacus, rev. V. Grulich/ 

/2025 – Znojmo, pod zahradami u Městského lesíku, 09. 06. 1953 – ut Thymus 

caespitosus, rev. V. Grulich/ 

161

789. Thymus glabrescens Willd. Mateřídouška olysalá. 

Na výslunných travnatých nebo skalnatých stráních. Dosti rozšířen. P. Kraví hora, Popice, 

Dobšice, Tasovice, Kuchařovická silnice, Purkrábka, Výrovice, Mikulovice. IV–VIII. 

Položky: 2021 A – Stošíkovice na Louce, kopce, 30. 05. 1951 – Thymus pannonicus, rev. 

V. Grulich 

2021 B – Hradiště, turistická stezka ke Královu stolci, 25. 05. 1952 – Thy mus praecox, 


790. Thymus austriacus Bernh. Mateřídouška rakouská. 

Thymus glabrescens Willd. Mateřídouška olysalá. 

Na výslunných stepních svazích. Roztroušeně? P. Kraví hora, Konice. IV–VIII. 

Položka: 2022 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 06. 1950 – Thymus pannonicus, rev. V. Grulich 

791. Thymus pulegioides L. Mateřídouška vejčitá. 

Na travnatých místech. Hojně rozšířena. PS. Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Horní 

Du na jo vi ce, Šumná, Onšov, Švýcarské údolí, Horní Břečkov (s bílými květy), Lančov, 

Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje od Vranova po Znojmo, Podmolí, Lukov, 

Citonice a jiná místa. VII–VIII. 

Položky: 2023 A – Olbramkostel, mez, 30. 06. 1951, rev. V. Grulich 

2023 B – Švýcarské údolí, 17. 7. 1951, rev. V. Grulich 

792. Thymus angustifolius Pers. Mateřídouška úzkolistá. 

Thymus serpyllum L. Mateřídouška úzkolistá. 

Na písčitých stepních paloucích. Roztroušeně. PS. Kuchařovice, Suchohrdly, Tasovice, 

Hluboké Mašůvky – Plaveč, Výrovice. VIII–IX. 

Položka: 2024 – Tasovice, stepní stráň, 17. 09. 1951 – cf. Thymus pannonicus × T. praecox, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Na Znojemsku existuje jediná nesporná lokalita tohoto druhu v pískovně v Oleksovicích 

(MMI 1987, leg. V. Grulich). 

793. Thymus caespitosus Opiz. Mateřídouška trsnatá. 

Thymus praecox Opiz. Mateřídouška časná. 

Na výslunných skalnatých stráních a písčitých místech. Roztroušeně. PS. Městský 

lesík, Hodonice, Plaveč. ? OBORNY neuvádí na Znojemsku. Prý se zaměňuje s Th. 

pannonicus. V–VII. 

Položka: 2025 – Znojmo, pod zahradami u městského lesíku, 09. 06. 1953 – Thymus pannonicus, 


794. Thymus praecox Opiz. Mateřídouška časná. 

Na výslunných suchých místech. Hojný. PS. Hradiště atd. V–VI. 

Položky: /2020 – Konice, 29.10. 1954 – ut Thymus pannonicus, rev. V. Grulich/ 

/2021 B – Hradiště, turistická stezka ke Královu stolci, 25. 05. 1952 – ut Thymus 

glabrescens, rev. V. Grulich/ 

2026 – Hradiště, stráň, 28. 07. 1951, rev. V. Grulich 

162

795. Lycopus europaeus L. Karbinec evropský. 

V pobřežních houštinách a na bažinatých lukách. Obecný. S. Znojmo – Marešov, Gránice, 

Trausnice, Vrbovec, Borotice, Hója, Stošíkovice, Únanov, Plenkovice, Jevišovice, 

Horní Břečkov, Zálesí i jinde. VII–IX. 


796*. Lycopus exaltatus L. fil. Karbinec statný. 

Na březích stojatých vod. Řídký. S. OBORNY: v bažinách kolem trati Hrušovany – Novo 

sed ly. VII–VIII. 

Pozn.: Karbinec statný byl zaznamenán na více místech v nivě dolní Dyje na Břeclavsku (cf. 

DANIHELKA et al. 1995). Na Znojemsku byl po mnoha letech potvrzen teprve v roce 2004 u Travního 

Dvora (MZ, leg. L. Reiterová). 

797. Mentha arvensis L. I. subsp. agrestis (Jacq.) Briq. Máta rolní pravá. 

Mentha arvensis L. Máta rolní. 

Na vlhkých lukách a úhorech. Obecná. S. Únanov, Purkrábka, Olbramkostel, Popický 

žleb, Jaroslavice, Smoha, Zálesí atd. VII–IX. 

Položka: 2028 – Olbramkostel, pole, 09. 08. 1950, rev. J. Štěpánek 

Mentha arvensis L. II. subsp. austriaca (Jacq.) Briq. Máta rolní rakouská. 


Na lukách a úhorech. Roztroušeně. S. Načeratice, Borotice, Stošíkovice, Únanov, Plaveč, 

Hluboké Mašůvky, Plenkovice, Koráb, Šumná – Onšov. OBORNY: u Trausnického 

a Ka men né ho mlýna u Znojma. VII–IX. 

Položky: 2029 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 24. 08. 1951, rev. J. Štěpánek 

2029 B – Plen ko vi ce, Plenkovický rybník, 10. 08. 1950, rev. J. Štěpánek 

Mentha arvensis L. III. subsp. parietariaefolia (Beck) Briq. Máta rolní drnavcolistá. 


Na bažinatých lukách a v pobřežních houštinách. Řídce. S. Olbramkostel-alej v lese, 

Zá le sí. OBORNY: údolí Dyje u Trausnic a Kamenného mlýna (?), staré údolí u Dobšic 

(?). VII–IX. 

Položka: 2030 – Zálesí, 1953, rev. J. Štěpánek 

798. Mentha aquatica L. Máta vodní. 

Na březích vod a na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. údolí Dyje u Znojma, Borotice, 

Hója u Božic, Stošíkovice, Plaveč. VII–X. 

Položka: 2031 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950, rev. J. Štěpánek 

163

X Mentha verticillata L. = Mentha aquatica × arvensis. Máta přeslenitá. 

Mentha × verticillata L. = Mentha aquatica × M. arvensis. Máta přeslenatá. 

Roztroušeně v celém státě. S. Borotice. 

Položka: 2033 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950, rev. J. Štěpánek 

X N Mentha piperita L. = Mentha aquatica × spicata. Máta peprná. 

Mentha × piperita L. = Mentha aquatica × M. spicata. Máta peprná. 

Pravděpodobně jen pěstovaná. U silnice Bítov – Chvalatice na rumišti. 

Položka: 2032 – rumiště mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950, rev. J. Štěpánek 

799. Mentha longifolia (L.) Nath. Máta dlouholistá. 

V luzích a na bažinatých loukách. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Borotice, 

Únanov, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Smoha, Bezkov, Horní Břečkov, 

Pod hra dí. VII–IX. 

Položky: 2034 – Lančov, u potoka, 12. 07. 1950, rev. J. Štěpánek 

2035 – Znojmo, Gránice, 14. 08. 1950, rev. J. Štěpánek 

Mentha × gracilis Sole. Máta jemná. 

Položka: 2036 – Vranov nad Dyjí, 1954 určeno jako M. undulata Willd. – Mentha × gracilis Sole, 

rev. J. Štěpánek 

Čeleď 115. Solanaceae. Lilkovité. 

N 800*. Nicandra physaloides (L.) Gaertn. Lilík mochyňovitý. 

Nicandra physalodes (L.) Gaertn. Lilík mochyňovitý. 

Původní z Jižní Ameriky, u nás zřídka pěstován a ojediněle zplaňující. DOSTÁL: okolí 

Ko nic, Znojma, Hrušovan. OBORNY: strážní domek číslo 78 na trati Hrušovany – Novosedly, 

tu a tam na zeleninových polích u Starého Šaldorfu. Všechna naleziště dnes 

zcela pochybná. VII–X. 

N 801. Lycium halimifolium Mill. Kustovnice cizí. 

Lycium barbarum L. Kustovnice cizí. 

Původní ze Středomoří, pěstuje se v plotech a často zplaňuje na zdech a rumištích. 

Obecná v celém okolí Znojma. OBORNY: u Jaroslavic. VI–VIII. 


802. Atropa bella-donna L. Rulík zlomocný. 

Na pasekách a ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Šumná – Vranovská Ves, Pavlice, 

Štítary. OBORNY: lesy u Cornštýna, Bítov, Lančov, Vranov, Tvořihráz. VI–VIII. 

Položka: 2038 – Štítarský les, 18. 06. 1950 

164

803. Hyoscyamus niger L. Blín černý. 

Na pustých místech, úhorech a rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Sedlešovice, Hodonice, 

Stošíkovice, Suchohrdly, Plaveč, Jevišovice atd. VI–X. 


N 804. Capsicum annuum L. Paprika roční. 

Původní z tropické Ameriky. Pěstuje se na Znojemsku a ojediněle zplaňuje. Načeratice, 

Starý Šaldorf, atd. VI–IX. 

Položka: 2040 – Načeratice, pole, 20. 09. 1951 

N 805. Physalis alkekengi L. Mochyně židovská třešeň. 

Původní v Karpatech, u nás zplanělá. Znojmo. V–VIII. 

Položka: 2041 – Znojmo, zahrady na Valech, 23. 06. 1950 

806. Solanum dulcamara L. (Lilek) potměchuť. 

V lužních lesích a pobřežních houštinách. Roztroušeně. S. Krhovice, Lechovice, Stoší 

ko vi ce, Olbramkostel, Bítov, Podhradí. OBORNY: roztroušene zvláště na toku Dyje, 

Gránice, Lesky a Jevišovky. VI–VIII. 

Položka: 2042 – Krhovice, břeh, 19. 06. 1950 

807. Solanum nigrum L. I. subsp. genuinum (Čelak.). Lilek černý obyčejný. 

Solanum nigrum L. Lilek černý. 

Na pustých místech. Rozšířen. SP. Znojmo, Sedlešovice, Vrbovec, Dyje, Tasovice, Stracho 

ti ce, Stošíkovice – Oleksovice, Koráb, Výrovice, Purkrábka, Jevišovice. VI–X. 

Položky: 2044 – Strachotice, rumiště, 19. 06. 1950, rev. V. Řehořek 

/2045 – Znojmo, Městský le sík, 07. 07. 1950 – ut Solanum nigrum subsp. humile, rev. 

V. Ře ho řek/ 

N Solanum nigrum L. II. subsp. humile (Bernh.) Marz. Lilek černý nízký. 

Solanum alatum Moench. Lilek křídlatý. 

Původní z jižní Evropy. U nás na pustých místech. Znojmo – Městský lesík, Cínová 

hora, Načeratice, Plaveč – Bažantnice. OBORNY: roztroušeně kol Znojma a v území 

nezřídka. VI–VIII. 

Položka: 2045 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950 – Solanum nigrum, rev. V. Řehořek 

808. Solanum luteum Mill. II. subsp. alatum (Moench pro sp.). 

Lilek žlutý křídlatý. 

Solanum alatum Moench. Lilek křídlatý. 

Na rumištích. P. Hodonice pískovna, Borotice?. HIMMELBAUR: řídce kol Znojma v údolí 

Dyje. VII–IX. 

Položka: 2043 – Borotice, sine dato, rev. V. Řehořek 

165

N 809. Solanum lycopersicum L. (Lilek) rajče. 

Původní z Jižní Ameriky; pěstuje se běžně jako zelenina a často zplaňuje. Strachotice, 

Oblekovice, Hodonice, Jaroslavice atd. VII–IX. 


N 810. Solanum tuberosum L. (Lilek) brambor. 

Původní z Jižní Ameriky, obecně se pěstuje a často zplaňuje. VI–VIII. 


811. Datura stramonium L. Durman panenská okurka. 

Datura stramonium L. Durman obecný. 

Na pustých místech. Hojný. SP. Hradiště, Načeratice, Derflice, Hodonice, Tasovice, 

Vr bo vec, Jaroslavice, Suchohrdly, Plaveč, Horní Dunajovice i jinde. VI–IX. 


N 812. Nicotiana tabacum L. Tabák virginský. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás místy se pěstuje (Plaveč a téměř ve všech podyjských 

vsích). VI–IX. 

Položka: 2049 – Oblekovice, pole, 23. 08. 1950 

N 813. Nicotiana rustica L. Tabák selský. 

Původní z Mexika a Jižní Ameriky. U nás se pěstuje a ojediněle zplaňuje. Derflice 

(zpla ně lý). VI–IX. 

Položka: 2050 – Derflice, rumiště, 18. 08. 1950 

Čeleď 116. Scrophulariaceae. Krtičníkovité. 

814. Verbascum phlomoides L. Divizna sápovitá. 

Na výslunných kamenitých stráních. Roztroušeně. SP. Znojmo – Marešov, Tasovice, 

Ja ro sla vi ce, Jevišovice, Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: Bítov, Vranov, odtud podle 

Dyje té měř obecná, údolí Jevišovky, Gránice a Lesky. VII–IX. 

Položka: 2051 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato 

X* Verbascum neilreichii Reichardt = Verbascum phlomoides × speciosum. 

Divizna Neilreichova. 

Verbascum × neilreichii Reichardt = Verbascum phlomoides × V. speciosum 

DOSTÁL: ve středním Podyjí na jižní Moravě (Nový Dvůr u Vranova). OBORNY: řídce 

mezi rodiči, ale možno ji pozorovat skoro každý rok na svazích kolem Nového Hrádku 

a na blízkém Stollfirstu [Ostrohu]. 

166

815. Verbascum thapsus L. Divizna malokvětá. 

Na výslunných kamenitých stráních. Velmi řídká. S. Popice, lesní stráně. OBORNY: 

Čertův mlýn. VII–IX. 

Položka: 2052 – Popice, lesní stráň, 03. 07. 1950 

816. Verbascum thapsiforme Schrad. Divizna velkokvětá. 

Verbascum densiflorum Bertol. Divizna velkokvětá. 

Na výslunných stráních a křovinatých svazích. Hojná. SP. Hradiště, Konice, Dobšice, 

Dyje, Tasovice, Jaroslavice, Koráb, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Olbramkostel, 

Pav li ce, Lančov, Podhradí atd. VII–VIII. 

Položka: 2053 – Hradiště, 27. 07. 1953, rev. V. Grulich 

817*. Verbascum speciosum Schrad. Divizna ozdobná. 

Na křovinatých výslunných stráních. Vzácná. P. OBORNY: u Nového Hrádku a na Stollfirstu 

[Ostrohu] houfně. DOSTÁL: údolí Dyje u Vranova. VI–VIII. 

818. Verbascum lychnitis L. Divizna knotovitá. 

Na výslunných stráních, ve vřesovištích a na mýtinách. Hojná. SP. Hradiště, Kraví 

hora, Sedlešovice, Býčí skála, Hója u Božic, Jevišovice, Bítov, Jazovice, Podhradí. 

OBORNY: Cornštýn, Vranov, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Dyje a odtud dolů, Gránice 

a údolí Je vi šov ky. VI–IX. 


X* ? Verbascum denudatum Pfund = Verbascum lychnitis × phlomoides. 

Divizna oly sa lá. 

Verbascum × denudatum Pfund = Verbascum lychnitis × V. phlomoides 

DOSTÁL: MS: Podyjí u Vranova a Znojma. OBORNY: v údolí Dyje nedaleko Trausnického 

mlýna a v Popickém žlebu byl tento hybrid opětně pozorován a sbírán. 

X* ? Verbascum moravicum Dom. = Verbascum lychnitis × speciosum. 

Divizna mo rav ská. 

Verbascum × obornyi Jáv. = Verbascum lychnitis × V. speciosum 

DOSTÁL: ve středním Podyjí u Vranova (Nový Hrádek). OBORNY: dosud jen 3 exempláře 

od Nového Hrádku na Dyji (1880!). 

X Verbascum ramigerum Link ap. Schrad. = Verbascum lychnitis × thapsiforme. 

Divizna větevnatá. 

Verbascum × ramigerum Schrader = Verbascum lychnitis × V. densiflorum 

DOSTÁL: Podyjí (Vranov, Znojmo). OBORNY: v jednom exempláři roku 1875 v údolí 

Dyje u Znojma. 

167

819. Verbascum austriacum Schott. Divizna rakouská. 

Verbascum chaixii subsp. austriacum (R. et Sch.) Hayek. Divizna jižní rakouská. 

Na výslunných travnatých stráních a okrajích lesů. Hojně rozšířena. PS. Kraví hora, 

Býčí skála, Gránice, Načeratice, Borotice, Suchohrdly, Purkrábka, Hluboké Mašůvky 

– Plaveč, Bojanovice, Koráb, Pavlice, Lančov, Bítov. VIII–IX. 


X* Verbascum pseudolychnitis Schur = Verbascum austriacum × lychnitis. 

Divizna pak no to vi tá. 

Verbascum × pseudolychnitis Schur = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. lych ni tis 

DOSTÁL: Podyjí u Hardeku a Znojma. OBORNY: mezi rodiči velmi zřídka. S jistotou 

dosud jen na cestě z Hardeku do Čížova a v údolí Dyje u Hardeku jen na moravské 

straně, Traus nic ký mlýn r. 1883 jeden exemplář. 

X* Verbascum subnigrum Beck = Verbascum austriacum × nigrum. 

Divizna černavá. 

Verbascum × subnigrum G. Beck = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. nigrum 

DOSTÁL: Lukov, v údolí Dyje u Znojma. OBORNY: mezi rodiči velmi zřídka. Kozí stezky 

u Lukova. 

X* Verbascum rubiginosum W. K. = Verbascum austriacum × phoeniceum. 

Divizna čer ve na vá. 

Verbascum × rubiginosum W. et K. = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. phoeniceum 

DOSTÁL: Podyjí u Milfrouna (dnes Dyje) a Konic. OBORNY: na Pelcberku u Dyje v letech 1877 

až 1880 vždy v několika exemplářích, v novější době však zmizela při budování ces ty. 

X* ? Verbascum schottianum Schrad. = Verbascum austriacum × speciosum. 

Divizna Schottova. 

Verbascum × schottianum Schrader = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. speciosum 

DOSTÁL: údolí Dyje u Vranova (Nový Hrádek). OBORNY: dosud jen ve 2 exemplářích 

na sva zích skalní stěny u Nového Hrádku na Dyji. 

820. Verbascum nigrum L. Divizna černá. 

V pobřežních křovinách, na výslunných stráních. Roztroušeně. S. Tasovice, Podhradí. 

OBOR NY: údolí Dyje u Vranova, Lukov, Znojmo (?). VI–IX. 

Položka: 2056 – Podhradí nad Dyjí, 06. 07. 1953 

X* Verbascum brockmülleri Ruhm. = Verbascum nigrum × phlomoides. 

Divizna Broc kmül le ro va. 

Verbascum × brockmuelleri Ruhmer = Verbascum nigrum × phlo mo i des 

Častý kříženec. DOSTÁL: Podyjí u Znojma. OBORNY: dosud jen v jednom exempláři 

v údolí Dyje u Dobšic. 

168

821. Verbascum blattaria L. Divizna švábová. 

Na lukách a v příkopech. Roztroušeně. P. Načeratice, Valtrovice, Borotice, Hluboké 

Ma šův ky. OBORNY: Dyje (?), Tvořihráz, Kravsko (?), Plenkovice (?). VI–VIII. 


822. Verbascum phoeniceum L. Divizna brunátná. 

Na travnatých stráních a sušších loukách. Roztroušeně. P. Suchý kopec, Kateřinský 

dvůr, Načeratice – Derflice, Hodonice, Tasovice, Koráb, Černín. V–VI. 


N 823*. Antirrhinum majus L. Hledík větší. 

Původní ze severní Afriky a jižní Evropy; pěstuje se pro ozdobu a často zplaňuje. 

VI–IX. 

824. Antirrhinum orontium L. Hledík menší. 

Misopates orontium (L.) Rafin. Šklebivec přímý. 

Na polích jako plevel. Roztroušeně. SP. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, horní Leska, 

Únanov, Plaveč – Lapikus. OBORNY: údolí Dyje a Gránice u Znojma, Bezkov, Citonice, 

Tasovice. VII–IX. 


825. Linaria arvensis (L.) Desf. Lnice rolní. 

Jako plevel hlavně na písčitých polích. Roztroušeně. P. Kuchařovice, Únanov – Tvořihráz, 

Znojmo – Únanov, Jevišovice. OBORNY: Leska, Citonice, Dyje, Nesachleby, výšiny 

Konice – Havraníky. VII–IX. 

Položka: 2060 – Kuchařovice – Únanov, 07. 08. 1953 

826. Linaria vulgaris Mill. Lnice květel. 

Na polích, úhorech, pastvinách a pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, Kraví hora, 

Sed le šo vi ce, Načeratice, Hodonice, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Suchohrdly, 

Hluboké Mašůvky, Plaveč, Horní Dunajovice, Bojanovice, Kravsko, Únanov, Mašovice, 

Bezkov, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná, Onšov, Zálesí, Bítov. VI–IX. 

Položka: 2061 – Sedlešovice, Kraví hora, trať, 09. 06. 1950 

827. Linaria genistifolia (L.) Mill. Lnice kručinkolistá. 

Na výslunných stráních a kamenitých místech. Roztroušeně. P. Trausnice, Býčí skála, 

Po pi ce, Sedlešovice – Konice, Derflice, Hodonice, Tasovice, Podhradí. OBORNY: údolí 

Dyje od Vranova k Dyji, Leska, Gránice, údolí Jevišovky. VI–IX. 


169

N 828. Cymbalaria muralis G. M. Sch. Zvěšinec zední. 

Původní z jižní Evropy; u nás často pěstován. Na vlhkých zdech a skalách zplaňuje. 

Znojmo – podhradí, Znojmo pod železničním mostem k Šatovu. VI–XI. 


829*. Kickxia elatine (L.) Dum. Úporek hrálovitý. 

Na polích a úhorech. Vzácný. P. OBORNY: u Hrušovan. VII–IX. 

Pozn.: Velmi vzácný druh květeny České republiky, klasifikovaný jako silně ohrožený (HOLUB, 

PROCHÁZKA 2000). Na Znojemsku byl znovu potvrzen teprve v roce 2004 u Hrabětic (MZ, leg. 

L. Reiterová). 

830. Kickxia spuria (L.) Dum. Úporek pochybný. 

Na polích a úhorech. Vzácný. P. Jaroslavice, pole pod zámeckým vrchem, Lechovice 

louky k Stošíkovicům. HIMMELBAUR: Hrušovany. VII–IX. 

Položka: 2064 – Jaroslavice, pole pod Zámeckým vrchem, 14. 09. 1950 

Pozn.: Výskyt úporku pochybného na Znojemsku byl po mnoha letech potvrzen teprve v roce 2004 

u Hrabětic (MZ, leg. L. Reiterová). 

831. Chaenorrhinum minus (L.) Lange. Hledíček menší. 

Microrrhinum minus (L.) Fourr. Hledíček menší. 

Na polích a kamenitých místech. Roztroušeně. SP. Znojmo – Únanov, Sedlešovice, 

Der fli ce, Hodonice, Bojanovice. OBORNY: Jevišovice, Tvořihráz, Popice, Šatov, Dyje, 

Stra cho ti ce a jiná místa. VI–IX. 

Položka: 2065 – Derflice, bahnité pole za vsí k Tasovicím, 05. 06. 1951 

832. Scrophularia alata Gilib I. subsp. umbrosa (Dumort.) Dom. 

Krtičník křídlatý stin ný. 

Scrophularia umbrosa Dum. Krtičník křídlatý. 

Podél toků. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice, Strachotice, 

Božice (Hója), Horní Dunajovice, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Podmolí 

– Mašovice. OBORNY: Vranov, Bítov. VI–VIII. 

Položka: 2066 – Strachotice, břeh Dyje, 16. 06. 1950 

833. Scrophularia nodosa L. Krtičník hliznatý. 

Scrophularia nodosa L. Krtičník hliznatý. 

V lesích, luzích a v pobřežních houštinách. Hojný. S. Znojmo, Kraví hora, Starý Šaldorf, 

Hradišťský les, Tasovice, Purkrábka, Plaveč (Dolina), Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, 

Horní Dunajovice, Pavlice, Podhradí. VI–VII. 


170

834. Gratiola officinalis L. Konitrud lékařský. 

Na bažinatých lukách podél potoků. Dosti vzácný. SP. Olbramkostel, potok nad vsí 

a nad rybníkem. OBORNY: řidší kol Znojma, zde v údolí Dyje mezi Trausnicemi a Devíti 

mlýny. VI–VII. 

Položka: 2068 – Olbramkostel, potok, 09. 08. 1950 

Pozn.: Konitrud lékařský je na Znojemsku velmi vzácný. Lokalita v údolí Dyje zanikla nejpozději 

v souvislosti s vybudováním znojemské přehrady (GRULICH 1997). Drlíkův nález u Olbramkostela 

je překvapivý, neboť druh vesměs provází široké nivy (SLAVÍK in Květena ČR 6). 

835. Limosella aquatica L. Blatěnka vodní. 

Na obnažených dnech rybníků. Dosti vzácná. S. Lančov (Vlaštovčí záliv), Olbramkostel 

(Čekal). OBORNY: hojná v podyjských nížinách (týká se Znojemska?). VII. 

Položka: 2069 – Lančov, Vlaštovčí záliv po opadu vody, 06. 09. 1950 

Pozn.: Blatěnka vodní zasahuje podobně jako celá řada ekologicky blízkých druhů na východ 

Znojemska z dolního Podyjí – po povodni v roce 2002 byla nalezena na více místech v okolí Hrušovan 

a Hrabětic ve vlhkých depresích (MZ, leg. A. Reiter, R. Dvořáková). Nálezy na obnaženém 

dně Vranovské přehrady a u Olbramkostela doplňují znalosti o rozšíření tohoto druhu ve vyšších 

polohách. 

836*. Veronica longifolia L. Rozrazil dlouholistý. 

Pseudolysimachion maritimum (L.) Á. Löve et D. Löve. Rozrazil dlouholistý. 

Na bažinatých lukách a v pobřežních křovinách. Řídký. S. OBORNY: Hardek, Trausnický 

mlýn (?), Louka (?), v příkopech u trati mezi Hrušovany a Trabingerovým dvorem. 

VI–VIII. 

Pozn.: Drlík zřejmě rozrazil dlouholistý ze Znojemska neznal. Kromě stále pravděpodobného výskytu 

v nejvýchodnější části dosud existuje bohatá populace na okraji vlhké louky pod Ledovými 

slujemi u Vra no va v údolí Dyje (GRULICH 1996b, 1997). 

837. Veronica spicata L. I. subsp. glandulifera (Opiz) Dost. 

Rozrazil klasnatý žláz na tý. 

Pseudolysimachion spicatum (L.) Opiz. Rozrazil klasnatý. 

Na výslunných travnatých stráních, ve světlých lesích a křovinách. Hojný. SP. Kraví 

hora, Konice, Derflice, Tasovice, Únanov, Purkrábka, Plaveč, Výrovice, Černín, Jevišovice, 

Koráb, Mašovice. OBORNY: jižní část podél hranic, jinak roztroušeně: Vranov. 

VI–X. 


838. Veronica serpyllifolia L. I. subsp. typica. Beck pro var. 

Rozrazil douškolistý pra vý. 

Veronica serpyllifolia L. Rozrazil douškolistý. 

Na travnatých místech, lukách a rumištích. Hojný. SP. Trausnice – Čertův mlýn, Derflice, 

Bojanovická pila, Zálesí atd. V–VIII. 

Položka: 2071 – Derflice, močál u lomu, 02. 05. 1951 

171

839. Veronica praecox All. Rozrazil časný. 

Na polích a travnatých svazích. Ojediněle. P. Znojmo podhradí, Horní Dunajovice 

v údolí Křepického potoka. III–V. 

Položky: 2072 A – Horní Dunajovice, lomy Křepický potok, 02. 05. 1952 – Veronica polita, rev. 

V. Grulich 

2072 B – Znojmo, podhradí, 24. 04. 1952 – Veronica sublobata, rev. V. Grulich 

Pozn.: Jednoleté rozrazily jsou pro řadu badatelů velmi obtížnou skupinou, v níž se dělají časté 

de ter mi nač ní chyby. Nevyhnuly se ani Drlíkovi, i když je nutné vzít do určité míry v potaz, že např. 

Veronica sublobata nebyla ještě v době, kdy působil, rozlišena a popsána. Nicméně i tento druh 

Drlík zaměnil s druhy v té době známými, náležejícími do jiných příbuzenských okruhů. 

Rozrazil časný se na Znojemsku vzácně vyskytuje (cf. GRULICH 1997), ale Drlík jej ve skutečnosti 

zřejmě přehlédl. 

840. Veronica triphyllos L. Rozrazil trojklanný. 

U cest, na travnatých pahorcích a suchých polích. Obecný. SP. Gránice. III–V. 

Položky: 2073 – Znojmo, Gránice, stráň pod hospodářskou školou, 19. 03. 1951 – Veronica 

arvensis, rev. V. Grulich 

/2085 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950 – ut Veronica cha ma edrys, rev. V. Grulich/ 

841. Veronica arvensis L. Rozrazil rolní. 

Na polích, úhorech a pustých místech. Obecný. SP. Horní Dunajovice, Trausnice atd. 

IV–V. 

Položky: /2073 – Znojmo, Gránice, stráň pod hospodářskou školou, 19. 03. 1951 – ut Veronica 

triphyllos, rev. V. Grulich/ 

2074 – Popice, Trausnice, 26. 04. 1953 

/2075 – Znojmo, mez za starou střelnicí, 09. 04. 1951 – ut Veronica verna, rev. V. Grulich/ 

842. Veronica verna L. Rozrazil jarní. 

Na písčitých polích a úhorech, na suchých stráních. Řídký. PS. Znojmo u staré střelnice. 

OBORNY: údolí Dyje u Znojma, Popická úžlabina, Nový Hrádek a ves Dyje. IV–VI. 

Položka: 2075 – Znojmo, mez za starou střelnicí, 09. 04. 1951 – Veronica arvensis, rev. V. Grulich 

Pozn.: Rozrazil jarní se na Znojemsku vyskytuje na řadě lokalit (cf. GRULICH 1997). 

843. Veronica dillenii Crantz. Rozrazil Dillenův. 

Pozor na Veronica dillenii! IV–V. 

Položka: 2076 – Tasovice, 09. 05. 1954 

Pozn.: Formulace tohoto druhového komentáře dokládá, že Drlík nepovažoval tuto verzi rukopisu 

za de fi ni tiv ní. Věděl o existenci druhu a jeho možném výskytu a zdůraznil si nutnost doplnění 

údajů spolu s dobou kvetení. Sběr z roku 1954 dokládá jak úspěšnost Drlíkova pátrání, tak i dataci 

rukopisu do roku 1953. 

844. Veronica didyma Ten. Rozrazil podvojný. 

Veronica polita Fries. Rozrazil lesklý. 

Na polích a výhonech. Dosti rozšířen. SP. Dobšice. OBORNY: kol Znojma obecný, kol 

Ja ro sla vic. III–X. 

172

Položky: /2072 A – Horní Dunajovice, lomy Křepický potok, 02. 05. 1952 – ut Veronica praecox, 


2077 – Dobšice, pole, 22. 07. 1951 – Veronica persica, rev. V. Grulich 

/2078 – Olbramkostel, 09. 08. 1950 – ut Veronica agrestis, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Také jednoleté poléhavé rozrazily (V. agrestis, V. opaca, V. polita, V. persica, V. hederifolia 

agg.) činí determinační obtíže a nedoložené záznamy lze brát pouze s výhradami. 

845. Veronica agrestis L. Rozrazil polní. 

Na polích, úhorech, v zahradách a na rumištích. Hojný. SP. Leska, Trausnice, Konice, 

Ho do ni ce, Plaveč, Jevišovice atd. III–X. 

Položka: 2078 – Olbramkostel, 09. 08. 1950 – Veronica polita, rev. V. Grulich 

N 846. Veronica persica Poir. Rozrazil perský. 

Původní v Přední Asii, ale u nás na polích, úhorech a zahradách zdomácnělý. Roztroušeně. 

P. Ves Dyje, Plaveč, Šumná. OBORNY: kol Znojma, Vranova, Jevišovic, Leska. III–X. 

Položky: /2077 – Dobšice, pole, 22. 07. 1951 – ut Veronica didyma, rev. V. Grulich/ 

2079 A – Dyje, pole u řeky, 28. 04. 1952 

2079 B – Šumná, pole, 13. 05. 1951 

847. Veronica hederifolia L. I. subsp. genuina Čelak. Rozrazil břečťanolistý pravý. 

Veronica hederifolia agg. 

Na polích, rumištích, na loukách, ve vlhčích lesích. Obecný. PS. Horní Leska. III–V. 

Položka: 2080 – Znojmo, horní Leska, 13. 03. 1951 – Veronica cf. triloba, rev. V. Grulich 

Pozn.: Teprve před koncem 20. století byl taxonomicky vyřešen příbuzenský okruh Veronica hederifolia 

agg.ve střední Evropě – výsledkem je rozlišování tří samostatných druhů. Všechny tři se 

na Znojemsku vyskytují, přitom nejhojnější je V. sublobata, která nebyla staršími autory (včetně 

Drlíka) vůbec roz li šo vá na. Nedoložené záznamy V. hederifolia i V. triloba jsou nespolehlivé. 

Veronica hederifolia L. II. subsp. triloba (Opiz) Hay. Rozrazil břečťanolistý troj la loč ný. 

Veronica triloba L. Rozrazil trojlaločný. 

Na polích, ve vlhčích lesích a na lukách. Roztroušeně. SP. Znojmo podhradí, Konice, horní 

Leska. OBORNY: vzácněji než I. subsp., často spolu s ní, tak v okolí Znojma. III–V. 

Položka: 2081 – Znojmo, horní Leska, 19. 03. 1951 – Veronica sublobata, rev. V. Grulich 

848. Veronica teucrium L. Rozrazil ožankovitý. 

Na výhonech a ve světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Kraví hora. OBORNY: údolí Dyje 

u Znojma, Lukov, Šóbes, Purkrábka aj. V–VII. 

Položka: 2082 – Sedlešovice, Kraví hora, úvoz k Sedlešovicím, 09. 06. 1950 

849. Veronica prostrata L. Rozrazil rozprostřený. 

Na výhonech a ve vřesovištích. Hojný. PS. Znojmo – Kuchařovice, Hradiště, Konice, 

Su cho hr del ský lesík, Bojanovice, Koráb. IV–VI. 

Položka: 2083 – Kuchařovice, Znojmo – Kuchařovice, 05. 1950 

173

850. Veronica officinalis L. Rozrazil lékařský. 

Ve světlých lesích, na lesních lukách a ve vřesovištích. Obecný. S. Trausnice – Čertův 

mlýn, Purkrábka, Plaveč, Pavlice, Zálesí atd. VI–VIII. 

Položka: 2084 – Suchohrdly, Pukrábka, 31. 05. 1950 

851. Veronica chamaedrys L. Rozrazil rezekvítek. 

Na lukách, mýtinách a v křovinách. Obecný. S. Znojmo podhradí, Býčí skála, Purkrábka 

. IV–VIII. 

Položka: 2085 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950 – Veronica triphyllos, rev. V. Grulich 

852. Veronica scutellata L. Rozrazil štítkovitý. 

Na bažinatých lukách a na březích vod. Obecný. SP. Šimperský rybník, Milíčovice. 

VI–IX. 

Položka: 2086 – Šumná, Šimperk, rybník, 25. 06. 1950 

853. Veronica beccabunga L. Rozrazil potoční. 

V potocích, příkopech a na bažinatých lukách. Obecný. S. Trausnice, Leska, Popický 

žleb, Lechovice, Stošíkovice, Borotice, Hója u Božic, Tasovice, Plaveč, Olbramkostel, 

Smoha, Bezkov, Chvalatice, Lančov, Jazovice. V–VIII. 

Položka: 2087 – Chvalatice, potok, 27. 08. 1950 

854. Veronica anagallis L. I. subsp. genuina Kroesche. 

Rozrazil drchničkolistý pra vý. 

Veronica anagallis-aquatica L. Rozrazil drchničkolistý. 

V prameništích, příkopech a podle potoků. Obecný. S. Lančov u přehrady. V–IX. 

Položky: 2088 – Lančov, přehrada, 10. 04. 1950, rev. J. Danihelka 

/2089 – Vrbovec, 30. 08. 1954 – ut Ve ro ni ca anagallis subsp. anagalloides, rev. 

J. Danihelka/ 

Veronica anagallis L. II. subsp. anagalloides (Guss. sp.) Sch. Th. 

Rozrazil drch nič ko lis tý nepravý. 

Veronica anagalloides Guss. Rozrazil bažinný. 

Na bahnitých místech. Vzácný. P. HIMMELBAUR: Hrušovany, Jevišovka. VI–X. 

Položka: 2089 – Vrbovec, 30. 08. 1954 – Veronica anagallis-aquatica, rev. J. Danihelka 

855. Digitalis grandiflora Mill. Náprstník velkokvětý. 

Ve světlých lesích a na pasekách. Roztroušeně. S. Tasovice, Hluboké Mašůvky, Ol bramkos 

tel, Šumná, Bítov, Starý Petřín – Podhradí. OBORNY: Jaroslavice, Vranov, Znojmo 

(?) a jinde. VI–IX. 


174

856. Melampyrum cristatum L. I. subsp. eucristatum Dom. 

Černýš hřebenitý pravý. 

Melampyrum cristatum L. Černýš hřebenitý. 

Ve světlých hájích. Roztroušeně. SP. Olbramkostel nad vracovickou silnicí, Hluboké 

Ma šův ky okraj lesa za hájenkou. OBORNY: Jevišovice, Lukov, Nový Hrádek, Devět 

mlýnů, Šó bes, Purkrábka, údolí Dyje u Trausnice (?), Býčí skála (?). VI–VIII. 

Položka: 2091 – Hluboké Mašůvky, vlevo od hájenky, podle polního zářezu, 12. 06. 1952 

857. Melampyrum arvense L. I. subsp. euarvense Beauv. Černýš rolní pravý. 

Na polích a úhorech. Obecný. PS. Konice, Popice, Načeratice – Derflice, Tasovice, 

Ol b ram kos tel. VI–VII. 

Položky: 2092 – Olbramkostel, 30. 06. 1951 

2093 – Popice, 20. 07. 1954 

Melampyrum barbatum W. K. Černýš bradatý. 

Na úhorech a polích. Ojediněle. P. DOSTÁL: Havraníky u Znojma. OBORNY: Reissek uvádí 

M. barbatum v jižní části území, byl však v novější době marně hledán. V–VII. 

Pozn.: Panonský endemit, který zasahuje až na jižní Slovensko a do východní části Rakouska, 

byl na Znojemsku opakovaně sbírán, naposledy v polovině 20. století. V současné době zde není 

znám a ně kdej ší výskyt je interpretován jako druhotný (ŠTECH in Květena ČR 6). 

858. Melampyrum nemorosum L. I. subsp. genuinum Čelak. Černýš hajní pravý. 

Melampyrum nemorosum L. Černýš hajní. 

Ve světlejších lesích a křovinách. Hojný. S. Únanov, Olbramkostel, Smoha, Lančov, 

Bítov. VII–IX. 

Položka: 2094 – Olbramkostel, les u vracovské silnice, 30. 06. 1951 

859. Melampyrum pratense L. I. subsp. vulgatum (Pers.) Ronn. 

Černýš luční běžný. 

Melampyrum pratense L. Černýš luční. 

Ve světlých lesích a křovinách. Dosti rozšířen. S. Kraví hora, Gránice, Hluboké Mašůvky, 

Plaveč, Bojanovice, Pavlice, Smoha. VII–IX. 


860. Euphrasia rostkoviana Hayne I. subsp. grandiflora (Wallr.) Dost. 

Světlík am b rož ka velkokvětý. 

Euphrasia rostkoviana Hayne. Světlík lékařský. 

Na vlhkých lukách, pastvinách a ve světlých lesích. Hojný. SP. Olbramkostel, Hluboké 

Mašůvky, Bojanovice, Černín, Smoha-louky k Lukovu, Lesná, Jazovice. VII–VIII. 

Položky: 2096 A – Olbramkostel, lesní pastvina, 30. 06. 1951 

2096 B – Šumná, okolí Šimperského ryb ní ka, 06. 07. 1952 

175

861. Euphrasia ericetorum Jord. Světlík vřesovištní. 

Euphrasia stricta J. F. Lehm. Světlík tuhý. 

Na suchých lukách, výhonech a ve vřesovištích. Hojný. SP. Kraví hora, Plenkovice. 

V–X. 

Položka: 2097 A – Výrovice, Suchý kopec nad vesnicí, 04. 06. 1951 

2097 B – Sedlešovice, Kraví hora, louky, 13. 07. 1952 

862. Orthantha lutea (L.) Kern. Zahořanka žlutá. 

Na výslunných travnatých stráních. Řídce. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice. VIII–X. 

Položka: 2098 – Popice, výslunné stráně, 14. 08. 1950 

863. Odontites rubra Gilib. I. subsp. verna (Bell.) Vollm. Zdravínek červený jarní. 

Odontites vernus (Bellardi) Dum. subsp. vernus. Zdravínek jarní pravý. 

Hojný. SP. Načeratice, Lechovice, Stošíkovice, Borotice, Únanov, Olbramkostel, Plenko 

vi ce, Šimperský rybník, Smoha, Horní Břečkov, Lesná – Onšov, Zálesí. VI–VIII. 

Položka: 2099 – Plenkovice, Plenkovický rybník, slanistá louka, 15. 07. 1951 – Odontites vernus 

subsp. serotinus, rev. V. Grulich 

Odontites rubra Gilib. II. subsp. serotina (Hoffm.) Vollm. Zdravínek červený pozdní. 

Odontites vernus subsp. serotinus (Dum.) Corb. Zdravínek jarní pozdní. 

Na pustých místech a úhorech. Dosti rozšířen. SP. Stošíkovice, Hluboké Mašůvky. 

VIII–X. 

Položky: /2099 – Plenkovice, Plenkovický rybník, slanistá louka, 15. 07. 1951 – ut Odontites rubra 

subsp. verna, rev. V. Grulich/ 

2100 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slatina, 24. 08. 1951 

864. Rhinanthus minor L. I. subsp. crista-galli (L.) Maly. Kokrhel menší pravý. 

Rhinanthus minor L. Kokrhel menší. 

Na lukách a pastvinách. Rozšířen. S. Kraví hora, Gránice, Popice, Načeratice – Derflice, 

Hodonice, údolí Plenkovického potoka, Jevišovice, Bojanovice, Pavlice, Lančov. V–VI. 

Položka: 2101 – Bojanovice, louka, 23. 05. 1951 

Rhinanthus minor L. II. subsp. elatior (Schur) Soó. Kokrhel menší vyvýšený. 

Rhinanthus minor L. Kokrhel menší. 

Na lukách a pastvinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, Plaveč. VI–VII. 

Položky: 2102 – Sedlešovice, Kraví hora, 1953 

/2104 – Lukov, 29. 05. 1951 – ut Rhinanthus major subsp. eumajor, rev. V. Grulich/ 

865*. Rhinanthus alectorolophus (Scop.) Poll. I. subsp. arvensis (Seml.) Sch. Thell. 

Kokrhel luštinec rolní. 

Rhinanthus alectorolophus (Scop.) Pollich. Kokrhel luštinec. 

V polích jako plevel. Roztroušeně. OBORNY: Devět mlýnů, Hnánice, Znojmo, Havraníky 

aj. VI–VII. 

176

866. Rhinanthus major Ehrh. I. subsp. eumajor (Stern.) Soó. Kokrhel větší pravý. 

Rhinanthus major L. Kokrhel větší. 

Na lukách. Rozšířen. S. Lukov. V–VI. 

Položka: 2104 – Lukov, 29. 05. 1951 – Rhinanthus minor, rev. V. Grulich 

867. Pedicularis palustris L. Všivec bahenní. 

Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Olbramkostel, louky u vsi, Citonice, louka pod 

ryb ní kem. OBORNY: Lesná, Podmolí, Vracovice, pod Šimperkem, u Čížova. V–VII. 

Položka: 2105 – Olbramkostel, Citonice, bažinaté louky, 19. 05. 1950 (obr. 12) 

Pozn.: Všivec bahenní je v současné době velmi vzácná, rychle ustupující rostlina (HROUDA in Květena 

ČR 6). Drlíkův doklad je zřejmě posledním datovaným nálezem tohoto druhu na Znojemsku. 

868. Pedicularis silvatica L. Všivec lesní. 

Pedicularis sylvatica L. Všivec lesní. 

Na mokrých lukách. Vzácně. S. Šimperk, louka k Olbramkostelu. OBORNY: louky 

u Čížova. V–VI. 

Položka: 2106 – Šumná, Šimperk, rybník, 01. 07. 1951 

Pozn.: Lokality všivce lesního na Znojemsku leží na jihovýchodním okraji souvislého středoevropského 

rozšíření (HROUDA in Květena ČR 6). V současné době zde není znám. 

Čeleď 118. Orobanchaceae. Zárazovité. 

869. Lathraea squamaria L. Podbílek šupinatý. 

V humosních listnatých a stinných lesích. Roztroušeně. S. Gránice, Trausnice. OBORNY: 

Znojmo (?), Vranov, Lukov, Dyje atd. IV–V. 

Položka: 2107 – Znojmo, Gránice, lesík za viaduktem, 03. 1950 

? 870*. Orobanche ramosa L. Záraza větvitá. 

Na konopí a tabáku. Vzácně. P. HIMMELBAUR: Dobšice (?). VIII–X. 

? 871*. Orobanche purpurea Jacq. Záraza nachová. 

Na Achillea millefolium, Artemisia vulgaris a Cirsium acaule. Vzácně. P. DOSTÁL: okolí 

Znojma (?). OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí. VI–VII. 

872. Orobanche arenaria Borkh. Záraza písečná. 

Na Artemisia campestris. Vzácná. P. Na křižovatce Načeratice – Dyje a Tasovice 

– Ka te řin ský dvůr. OBORNY: mezi Dyjí a Tasovicemi na pravém břehu. HIMMELBAUR: 

Hradiště. VI–VII. 

Položka: 2108 – Načeratice, křižovatka Načeratice, Dyje, Tasovice, Kateřinský dvůr, 11. 06. 1952 

177

873. Orobanche alba Steph. Záraza bílá. 

Na pyskatých na suchých travnatých místech. S. Hradiště. OBORNY: hojně v celé pa horka 

ti ně kolem Znojma. IV–VIII. 

Položka: 2109 – Hradiště, 28. 05. 1951 – Orobanche caryophyllacea, rev. J. Zázvorka 

Pozn.: Záraza bílá, ačkoli herbářový doklad, který se k ní vztahuje, nebyl správně určen, se na 

Znojemsku také vyskytuje. Velmi vzácně roste v NP Podyjí (GRULICH 1997), a dále např. na Miroslavských 

kopcích. 

874. Orobanche caryophyllacea Smith. Záraza hřebíčková. 

Na svízelích na výslunných kamenitých stráních. Roztroušeně. S. Hradiště. OBORNY: 

údolí Dyje u Znojma, Suchohrdly, Vranov, Cornštýn, Lukov. VI–VII. 

Položky: /2109 – Hradiště, 28. 05. 1951 – ut Orobanche alba, rev. J. Zázvorka/ 

2110 – Hradiště, 27. 05. 1950 

875*. Orobanche lutea Baumg. Záraza žlutá. 

Na motýlokvětých na lukách, travnatých stráních a ve vojtěškových polích. Roztroušeně. 

PS. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku, Kozí stezka u Lukova, Devět mlýnů, u Znojma 

v údolí Dyje a Lesky, jako vzácnost na Cornštýně. V–VI. 

876. Orobanche major L. Záraza větší. 

Orobanche elatior Sutton. Záraza vyšší. 

Na Centaurea scabiosa a C. rhenana na výslunných křovinatých stráních. Vzácně. PS. 

Kraví hora. OBORNY: Býčí skála a Leska (?), velmi řídce. VI–VIII. 


Čeleď 119. Utriculariaceae. Bublinatkovité. 

877. Utricularia vulgaris L. Bublinatka obyčejná. 

Utricularia vulgaris L. Bublinatka obecná. 

Ve stojatých vodách. Velmi roztroušeně. S. Lechovice, Borotice. OBORNY: v tůních staré 

Dyje mezi Dobšicemi a Loukou (?), ale velmi řídce. VI–VIII. 

Položka: 2112 – Borotice, odvodňovací příkop, 24. 06. 1950 – Utricularia australis, rev. V. Grulich 

Pozn.: Je velmi pravděpodobné, že oba Drlíkovy údaje se vztahují k druhu Utricularia australis (bublinatka 

jižní), čemuž nasvědčuje i herbářový doklad. Tento druh je na jižní Moravě mnohem hojnější 

než kriticky ohrožená U. vulgaris (HOLUB, PROCHÁZKA 2000) a je recentně znám např. z rybníčků u Jejkala 

v NP Podyjí (GRULICH 1997), z Podvesného rybníka u Šafova, z rybníka Čekál u Olbramkostela 

a z rybníčků od Hostimi (vše 2004, A. Reiter). Starší autoři oba druhy často vůbec nerozlišovali. 

Čeleď 120. Globulariaceae. Koulenkovité. 

878. Globularia elongata Heg. Koulenka prodloužená. 

Globularia bisnagarica L. Koulenka prodloužená. 

Na výslunných travnatých stráních. Řídce. P. Miroslav na Markově kopci. V–VI. 

Položka: 2113 – Miroslav, 1953 

178

Čeleď 121. Plantaginaceae. Jitrocelovité. 

879. Plantago major L. I. subsp. vulgaris (Hayne var.). Jitrocel větší obyčejný. 

Plantago major L. Jitrocel větší. 

Na polích, lukách, u cest. Obecný. SP. Hradiště, Načeratice, Strachotice, Borotice, Stoší 

ko vi ce – Oleksovice, Vrbovec, Plaveč, Horní Břečkov, Podhradí. VI–X. 

Položky: 2114 A – Strachotice, pole, 18. 07. 1951 

2114 B – Strachotice, 19. 06. 1950 

880. Plantago pauciflora Gilib. Jitrocel chudokvětý. 

Plantago uliginosa F. W. Schmidt. Jitrocel chudokvětý. 

Na obnažených dnech rybníků a na slaniskách. Roztroušeně. S. Vranovská přehrada, 

Lan čov, Načeratice, Tasovice, Jaroslavice, Valtrovice. VII–X. 

Položka: 2115 – Bítov, záliv, 06. 06. 1953 

881. Plantago media L. Jitrocel prostřední. 

Na polích, lukách, podle cest. Obecný. SP. Znojmo, Trausnice, Kraví hora, Býčí skála, 

Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Horní 

Břečkov, Lančov. V–IX. 


882. Plantago lanceolata L. I. subsp. communis Schlecht. var. 

Jitrocel kopinatý obec ný. 

Plantago lanceolata L. Jitrocel kopinatý. 

Na polích, lukách, u cest. Obecný. SP. Znojmo, Trausnice, Kraví hora, Hostěrádky. 

V–IX. 


883. Plantago maritima L. Jitrocel přímořský. 

Na slaniskách. Vzácný. P. Stošíkovice. OBORNY: Podmolí (?), Vrbovec, Znojmo (?), 

Ma šo vi ce (?), Jaroslavice. VII–X. 

Položka: 2118 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slanisko, 29. 08. 1951 

Pozn.: Drlíkův sběr od Stošíkovic patří k významným autorovým nálezům; dnes se zdá, že druh 

na Zno jem sku již vyhynul (cf. GRULICH 1987). 

884. Plantago indica L. Jitrocel indický. 

Plantago arenaria W. et K. Jitrocel písečný. 

Na písčitých místech. Vzácný. P. Hodonice na poli za vsí u kravína, Lechovice – Sto šíko 

vi ce na horním okraji svahu u starého pískoviště (hojně!). OBORNY: vinice u Tasovic, 

cesta z Dyje do Načeratic (?), mezi Hrušovany, Hrádkem a Hodonicemi. VI–IX. 

Položka: 2119 – Hodonice, pole nad ulicí k chlévu JZD, 23. 08. 1951 

Pozn.: Jitrocel písečný patří dnes na jižní Moravě k vzácnostem; Drlíkovy záznamy jsou cenným 

pří spěv kem ke znalosti historického rozšíření tohoto druhu. 

179

Čeleď 122. Rubiaceae. Mořenovité. 

885. Sherardia arvensis L. Bračka rolní. 

Jako plevel na polích a úhorech. Obecná. SP. Únanov, Citonice – Bezkov, Hluboké 

Ma šův ky, Milíčovice, Lančov. V–X. 

Položky: 2120 – Lančov, pole, 08. 07. 1950 

/2121 – Hluboké Mašůvky, pole u hájenky, 30. 06. 1952 – ut Asperula arvensis, rev. 

V. Grulich/ 

886. Asperula arvensis L. Mařinka rolní. 

Na úhorech. Roztroušeně. PS. Znojmo – Cínová hora, Gránice, Únanov, Dyje, Mramotice 

– Přímětice, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Podmolí, Mašovice, Lukov – Citonice. V–VIII. 

Položka: 2121 – Hluboké Mašůvky, pole u hájenky, 30. 06. 1952 – Sherardia arvensis, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Asperula arvensis je dnes řazena k vyhynulým druhům (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Chybně 

určený doklad je důvodem k pochybnostem o správnosti i ostatních nedoložených Drlíkových 

údajů, není vy lou če no, že v té době mařinka rolní na Znojemsku již nerostla. Bračka, s níž ji Drlík 

zaměnil, naproti tomu roste na Znojemsku i v současné době (cf. GRULICH 1997). 

887. Asperula odorata L. Mařinka vonná. 

Galium odoratum (L.) Scop. Svízel vonný. 

Ve stinných lesích. Dosti hojná. S. Plaveč-Dolina, Kravsko, Bojanovické lesy, Ol b- 

ram kos tel, Hostěrádky, Vranovská Ves, Jevišovice, Šumná, Helenin dvůr – Švýcarské 

údolí, Lesná, Zálesí, Lančov, Podhradí. IV–V. 

Položka: 2122 – Šumná, 19. 05. 1950 

888. Asperula glauca (L.) Bess. Mařinka sivá. 

Galium glaucum L. Svízel sivý. 

Na výslunných stráních a skalách a v lesostepích. Roztroušeně. P. Trausnice – Čertův 

mlýn, Načeratice – Dyje, Dolina u Plavče, Hodonice. OBORNY: údolí Dyje u Devíti 

mlýnů, Lukov, Vranov a jižně od Jaroslavic. 


889. Asperula tinctoria L. Mařinka barvířská. 

Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Popice, Derflice, Tasovice, 

Pla več, Olbramkostel, Horní Břečkov, Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: lesy kol Znojma 

(Pur kráb ka, Tvořihrázský les). VI–VII. 


890. Asperula cynanchica L. I. subsp. eucynanchica Beguin. Mařinka psí pravá. 

Asperula cynanchica L. Mařinka psí. 

Ve vřesovištích, na lesních lukách a výhonech. Obecná. SP. Kraví hora, Lančov. VI–IX. 

Položky: 2125 A – Lančov, Lančovský les, 09. 07. 1950 

2125 B – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 

180

891. Galium silvaticum L. Svízel lesní. 

Galium sylvaticum L. Svízel lesní. 

Ve světlých listnatých lesích a v křovinách. Hojný. PS. Hradiště, Býčí skála, Konice, Popi 

ce, Tasovice, Gránice, Suchohrdly, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, 

Bojanovice, Milíčovice, Smoha, Šumná – Onšov, Lančov, Bítov, Podhradí. VII–IX. 

Položka: 2126 – Konice, 07. 07. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich 

Pozn.: Drlíkovy záznamy o výskytu svízele lesního jsou pravděpodobné, ačkoli herbářový doklad 

je chybně determinován. 

892. Galium mollugo L. Svízel povázka. 

Na lukách, křovinatých stráních a ve světlých lesích. Obecný. PS. Znojmo, Trausnice, 

Sed le šo vi ce – Konice, Suchý kopec, Načeratice, Tasovice, Plaveč, Bojanovice, Smoha, 

Pod hra dí. VI–IX. 

Položky: 2127 A – Znojmo, 01. 06. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich 

2127 B – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 05. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich 

Pozn.: Zřejmě většinu údajů lze převést k blízce příbuznému druhu Galium album Mill. (svízel bílý), 

který je na jihozápadní Moravě zcela obecný. Pravé Galium mollugo není z tohoto území zatím 

spolehlivě po tvr ze no. 

893. Galium lucidum All. Svízel lesklý. 

Ve světlých lesích, na křovinatých stráních. Ojediněle. P. Hradišťský les nad Dyjí, Horní 

Břečkov (?). DOSTÁL: snad Podyjí u Znojma. VI–VIII. 

Pozn.: Novější literatura (např. KAPLAN, ŠTĚPÁNKOVÁ in Květena ČR et in KUBÁT et al. 2002) výskyt 

tohoto druhu na území České republiky popírá. Záznamy se zřejmě vztahují ke Galium album 

nebo Galium pumilum agg. 

894. Galium verum L. I. subsp. euverum Dom. Svízel syřišťový pravý. 

Galium verum L. Svízel syřišťový. 

Na lesních lukách, ve vřesovištích, na výhonech a okrajích lesů. Obecný. PS. Znojmo, 

Leska, Sedlešovice, Popice, Načeratice, Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice, Jevišovice, 

Horní Břečkov, Podhradí. VII–IX. 

Položka: 2128 – Znojmo, sine dato 

Galium verum L. II. subsp. wirtgenii (F. Sch.) Obor. Svízel syřišťový Wirtgenův. 

Galium wirtgenii F. W. Schultz. Svízel Wirtgenův. 

Na lukách a pastvinách. Řídce. P. OBORNY: na lukách u Znojma, Hodonic a vsi Dyje. 

V–VI (VIII–IX). 

X* Galium ochroleucum Wolff = Galium mollugo × verum. Svízel žlutobílý. 

Galium × pomeranicum Retz. = Galium album × G. verum 

OBORNY: Kraví hora, údolí Dyje u vsi Dyje, Tasovic, Načeratic, Havraníků. 

181

895. Galium pumilum Murr. I. subsp. asperum (Schreb.) Dost. Svízel nízký drsný. 

Galium pumilum Murray. Svízel nízký. 

Na lesních lukách, okrajích lesů a ve vřesovištích. Roztroušený až hojný. PS. Vrbovec, 

Tasovice, Purkrábka, Výrovice, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, 

Lančov, Bítov. VI–VIII. 

Položka: 2129 – Suchohrdly, Purkrábka, suché stráně, 20. 05. 1950 – Galium valdepilosum, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Z okruhu svízele nízkého se na Znojemsku vyskytují dva druhy: G. pumilum a G. valdepilosum 

H. Braun (ŠTĚPÁNKOVÁ, KAPLAN in Květena ČR 6), které se liší morfologicky i ekologicky. Starší 

autoři je nerozlišovali; Drlíkovy údaje nelze jednoznačně interpretovat. 

896. Galium uliginosum L. Svízel slatinný. 

Na bažinatých lukách. Roztroušený. S. Kravsko, Lesná louky. OBORNY: kol Znojma 

v příkopech železničních tratí hojný (?). V–IX. 

Položka: 2130 – Kravsko, 09. 05. 1950, rev. V. Řehořek 

897. Galium palustre L. I. subsp. eupalustre Hay. Svízel bahenní pravý. 

Galium palustre L. Svízel bahenní. 

Na vlhkých bažinatých lukách. Rozšířen. S. Plenkovice, Bojanovice, Stošíkovice, 

Pavlice. V–VIII. 

Položky: 2131 A – Plenkovice, rybník, 10. 08. 1950 

2131 B – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 

/2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – ut Galium palustre subsp. elongatum; Galium 

pa lus t re + G. aparine, rev. V. Grulich/ 

Galium palustre L. II. subsp. elongatum (Presl) Lange. Svízel bahenní prodloužený. 

Galium elongatum C. Presl. Svízel prodloužený. 

V pobřežních houštinách a luzích. Dosti vzácný. S. Popický žleb, Jaroslavice, Lechovice, 

Smoha. OBORNY: ojediněle kol Znojma (Citonice). VI–VIII. 

Položka: 2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – Galium palustre + G. aparine, rev. V. Grulich 

898. Galium boreale L. Svízel severní. 

Na vlhkých bažinatých lukách. Roztroušený. S. Popice, Olbramkostel, Šimperk, Bo jano 

vi ce, Pavlice. VI–VIII. 

Položka: 2133 – Popice, lesní louky, 02. 07. 1950 

899. Galium rotundifolium L. Svízel okrouhlolistý. 

Ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Hradišťský les, Olbramkostel, Bojanovice, Pavlice, 

Šumná. VI–VII. 

Položka: 2134 – Šumná, lesy, 25. 05. 1950 

182

900. Galium cruciata (L.) Scop. Svízel křížatý. 

Cruciata laevipes Opiz. Svízelka chlupatá. 

V křovinatých a světlých lesích. Hojný. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Býčí 

skála, Dobšice, Dyje, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Mašovice, Lukov, Švýcarské 

údolí. IV–VI. 

Položka: 2135 – Lukov, příkop u silnice k Bezkovu, 26. 04. 1951 

901. Galium vernum Scop. Svízel jarní. 

Cruciata glabra (L.) Ehrend. Svízelka lysá. 

Ve světlých lesích. Vzácný. S. Purkrábka u Suchohrdel. IV–VI. 

Položka: 2136 – Suchohrdly, Purkrábka, u dvora, 06. 05. 1953 

902*. Galium pedemontanum (Bell.) All. Svízel piemontský. 

Cruciata pedemontana (Bellardi) Ehrend. Svízelka piemontská. 

Na travnatých písčitých místech a ve světlých lesích. Vzácný. P. DOSTÁL: Znojemsko. 

HIM MEL BAUR: Mašovice. IV–V. 

Pozn.: Znojemsko je jednou ze dvou oblastí, kde se tento vzácný druh v České republice vyskytuje. 

Ve střední části NP Podyjí mezi Šóbesem a Vraní skálou není na skalních teráskách příliš 

vzácný (GRULICH 1997). 

903. Galium tricorne Stock. Svízel trojrohý. 

Galium tricornutum Dandy. Svízel trojrohý. 

Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Gránice, Načeratice. OBORNY: u Lukova, Podmolí, 

Bezkova hojně, u Suchohrdel řidčeji. V–X. 

Položka: 2137 – Citonice, pole před zastávkou, 17. 07. 1953, rev. V. Řehořek 

N 904. Galium valantia Web. Svízel Vaillantův. 

Galium verrucosum Huds. Svízel bradavčitý. 

Původní z jižní Evropy, k nám zřídka zavlékán. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY nezná druh. 

VI–VII. 

Položka: 2138 – Božice, 23. 05. 1954 – Galium spurium, rev. V. Řehořek 

905. Galium aparine L. Svízel přítula. 

V křovinách, na polích a úhorech. Obecný. SP. Hradiště, Trausnice, Popice, Načeratice, 

Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Horní Dunajovice, Pavlice, Lančov, 

Starý Petřín, Podhradí. V–XI. 

Položky: /2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – ut Galium palustre subsp. elongatum; Galium 

palustre + G. aparine, rev. V. Grulich/ 

2139 – Hradiště, 08. 06. 1950 

183

906*. Galium spurium L. Svízel pochybný. 

V křovinách a vinicích. Roztroušeně. P. OBORNY má plemeno Galium infestum W. Kit. 

– Nesachleby, Znojmo, Bohumilice, Havraníky atd., u Hrušovan nezřídka. VI–IX. 

Položka: /2138 – Božice, 23. 05. 1954 – ut Galium valantia, rev. V. Řehořek/ 

Čeleď 123. Loniceraceae. Zimolezovité. 

907. Sambucus ebulus L. (Bez) chebdí. 

Na pasekách a rumištích. Dosti hojný. S. Hradiště, Sedlešovice, Derflice, Borotice, Plaveč, 

Výrovice, Bojanovice, Horní Dunajovice, Šumná – Onšov, Lančov. VI–VIII. 

Položka: 2140 – Lančov, okraj lesa, 10. 07. 1950 

908. Sambucus nigra L. Bez černý. 

V listnatých lesích, křovinách, na rumištích a pustých místech. Obecný. S. VI–VII. 


909. Sambucus racemosa L. Bez hroznatý. 

Ve stinných lesích, na pasekách a na zarostlých stráních. Roztroušen. S. Gránice, Trausni 

ce – Čertův mlýn, Bojanovická pila, Kravsko, Pavlice, Bítov. IV–VI. 

Položka: 2142 – Znojmo, Gránice, u vodojemu, 27. 05. 1951 

910. Viburnum lantana L. (Kalina) tušalaj. 

Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých hájích. Dosti hojný. P. Les nad Trausni 

ce mi, Popický žleb, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Šumná, Smoha. IV–V. 

Položka: 2143 – Popice, les nad Trausnicemi, 14. 05. 1951 

911. Viburnum opulus L. Kalina topolová. 

Viburnum opulus L. Kalina obecná. 

V olšinách, vlhkých křovinách, podél toků. Roztroušeně. Gránice, Lapikus, údolí Je višov 

ky u Rudlic, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Pavlice, Lukov. OBORNY: 

Pod mo lí, Jaroslavice. V–VII. 


N 912. Symphoricarpos albus (L.) Blake. Pámelník bílý. 

Původní ze Severní Ameriky, u nás běžně v parcích a plotech pěstován a nezřídka 

zplaňuje. Znojmo hojně. VI–VIII. 


184

913*. Lonicera nigra L. Zimolez černý. 

V lesích a na křovinatých stráních. S. Znojmo podhradí (pěstovaný). OBORNY: schází 

ve Znojemském kraji. IV–V. 

N 914. Lonicera tatarica L. Zimolez tatarský. 

Původní ze Střední Asie, u nás často pěstován a ojediněle zplaňující. Znojmo podhradí. 

(DOSTÁL: Znojmo). V–VI. 

Položka: 2146 – Znojmo, sady podhradí, 30. 04. 1953 

915. Lonicera xylosteum L. Zimolez pýřitý. 

Ve světlých suchých lesích a na křovinatých stráních. Dosti rozšířen. SP. Hradiště, Gráni 

ce, Plaveč, Šimperk, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Lančov, Bítov. V–VI. 


916. Lonicera caprifolium L. Zimolez kozí list. 

Na okrajích lesů, v křovinách. Dosti vzácný. SP. Leska (1 keř), Suchohrdelský lesík. 

OBOR NY: hromadně u Jaroslavic, hojně v údolí Lesky u Znojma (? dnes 1 keř). V–VII. 

Položka: 2148 – Suchohrdly, Suchohrdelský lesík, 29. 04. 1953 

Pozn.: Přirozený výskyt na jižní Moravě je sporný (CHRTEK in Květena ČR 5). 

N 917*. Weigela florida (Bunge) DC. Weigelie květnatá. 

Původní z východní Asie, u nás běžně v parcích sázená. Znojmo. V–VI. 

Čeleď 124. Adoxaceae. Pižmovkovité. 

918. Adoxa moschatellina L. Pižmovka mošusová. 

Ve vlhkých křovinách a lesích a v luzích. Roztroušeně. S. Trausnice, Nesachleby, Bohu 

mi li ce, Tasovice (pravý břeh). OBORNY: Nový Hrádek, Devět mlýnů, Vranov, údolí 

Jevišovky. III–V. 

Položka: 2149 – Oblekovice, Nesachleby, lesík, 31. 03. 1951 

Čeleď 125. Valerianaceae. Kozlíkovité. 

919. Valerianella dentata (L.) Poll. Kozlíček zubatý. 

Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Hluboké Mašůvky, Čížov – Lesná. OBORNY: Vranov, 

Lukov, Podmolí, Jevišovice, Citonice, řidčeji výšiny Načeratice – Tasovice. VI–VIII. 

Položky: 2150 – Čížov – Lesná, 15. 06. 1950 

/2151 – Citonice – Milíčovice, 14. 06. 1953 – ut Valerianella rimosa, rev. V. Grulich/ 

185

920*. Valerianella carinata Lois. Kozlíček kýlnatý. 

Na polích a úhorech. DOSTÁL: údolí Dyje nad Znojmem. POLÍVKA: u Vranova. OBORNY: 

Lesná pod lnem. IV–V. 

921. Valerianella rimosa Bast. Kozlíček štěrbinatý. 

Na polích. Velmi řídce. P. Citonice – Milíčovice, Hluboké Mašůvky, Plaveč. OBORNY: 

na polích u Lukova, Hrušovany. IV–V. 

Položka: 2151 – Citonice – Milíčovice, 14. 06. 1953 – Valerianella dentata, rev. V. Grulich 

922. Valerianella locusta (L.) Betcke. (Kozlíček) polníček. 

Valerianella locusta (L.) Laterrade. Kozlíček polníček. 

Na polích a travnatých místech. Hojný. P. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Suchohrdelský 

lesík. OBORNY: údolí Dyje, Lesky, Gránice, Jevišovky, Vranov, Lukov. IV–V. 


923. Valeriana dioica L. Kozlík dvoudomý. 

Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Trausnice – Čertův mlýn, Lapikus, údolí Bo jano 

vic ké ho potoka, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, Pavlice, Zálesí. 

OBORNY: Větrník u Lesné. V–VI. 

Položka: 2153 – Olbramkostel, u rybníka, 1950 

Pozn.: Drlíkovy celkem početné údaje dokumentují někdejší rozšíření; dnešní výskyt je velmi lokální, 

protože většina stanovišť tohoto vlhkomilného druhu byla poškozena melioracemi. 

924. Valeriana officinalis L. I. subsp. sambucifolia (Mikan) Čelak. 

Kozlík lékařský bez o lis tý. 

Valeriana excelsa subsp. sambucifolia (Mikan fil.) Holub. Kozlík výběžkatý bezolistý. 

Ve vlhkých lesích a podle potoků. Řídce. S. Znojmo – Marešov, Gránice, Trausnice, Boja 

no vic ký potok, Horní Dunajovice. OBORNY: údolí Dyje pod Devíti mlýny. VI–VIII. 


Pozn.: Z okruhu kozlíku lékařského jsou dnes v České republice rozlišovány tři morfologicky, ekologicky 

a fenologicky poměrně vyhraněné druhy: Valeriana excelsa, V. officinalis a V. stolonifera 

(KIRSCHNER in KUBÁT et al. 2002); všechny tři se na Znojemsku vyskytují (GRULICH 2002). Drlíkovy 

nedoložené záznamy nelze jed no znač ně interpretovat. 

Valeriana officinalis L. II. subsp. euofficinalis Briq. Kozlík lékařský pravý. 

Valeriana officinalis L. Kozlík lékařský. 

Na vlhkých lukách, na zarostlých skalách a v příkopech. S. Dosti rozšířen. Znojmo 

pod hra dí, Hradiště, Dyje (pravý břeh proti lomu), Dolina u Plavče, Lapikus, Zálesí, 

Podhradí. V–IX. 

Položky: 2155 A – Dyje, břeh Dyje proti kamenolomu u Dyje, 16. 05. 1952 – Valeriana stolonifera 

subsp. angustifolia, rev. V. Grulich 

2155 B – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950 – Valeriana stolonifera subsp. an gus ti fo lia, rev. 

V. Grulich 

186

Čeleď 126. Dipsacaceae. Štětkovité. 

925. Dipsacus silvester Huds. Štětka lesní. 

Dipsacus fullonum L. Štětka lesní. 

Na březích toků a na pustých místech. Hojný. SP. Horní Leska, Derflice, Načeratice, 

Vr bo vec, Hodonice, Jaroslavice, Valtrovice, Stošíkovice, Prosiměřice, Plaveč, Jevišovice, 

Krav sko, Citonice, Mašovice, Zálesí. OBORNY: Znojmo, Dyje, Vranov, Lukov, 

Tvořihrázský les u Únanova. VII–IX. 

Položka: 2156 – Hodonice, u cesty, 07. 08. 1950 

926. Dipsacus laciniatus L. Štětka laločnatá. 

Na březích toků, na pustých místech. Roztroušeně. SP. Lechovice, Borotice. OBORNY: 

Hnánice, Podmolí. VII–IX. 

Položka: 2157 – Lechovice – Borotice, příkop, 08. 08. 1950 

927*. Dipsacus pilosus L. Štětka chlupatá. 

Virga pilosa (L.) Hill. Štětička chlupatá. 

V luzích a vlhkých křovinách. Ojediněle. S. DOSTÁL: střední a jižní Morava, od Podyjí. 

OBORNY: roztroušeně v luzích okolo Hrušovan a ojediněle i v zámeckém parku. VII–IX. 

928. Succisa pratensis Moench. Čertkus luční. 

Na vlhkých nebo bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Olbramkostel, Šimperk, Lesná, 

Zá le sí. VII–IX. 

Položka: 2158 – Šumná, louky u Šimperka, 09. 08. 1950 

929. Knautia arvensis (L.) Coult. Chrastavec polní. 

Knautia arvensis (L.) Coulter. Chrastavec rolní. 

Na lukách a pastvinách, podle cest. Hojný. Hradiště, Kraví hora, Nesachleby, Načeratice 

– Derflice, Krhovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, 

Vranov, Lančov, Podhradí. V–IX. 

Položka: 2159 – Oblekovice, Nesachleby – louky, 12. 05. 1950 

X Knautia ramosissima Szabó = Knautia arvensis × drymeia. 

Chrastavec větevnatý. 

Knautia × speciosa Schur = Knautia arvensis × K. drymeia 

Trausnice. DOSTÁL: uváděn z jižní Moravy. 


187

930. Knautia silvatica (L.) Duby. Chrastavec lesní. 

Knautia dipsacifolia (Schrank) Kreutz. Chrastavec lesní. 

V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Hradiště, Trausnice, 

Ta so vi ce, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, Smoha, Horní Břečkov, 

Lančov. OBORNY: Švýcarské údolí, Jevišovice, Únanovský potok, Purkrábka, Lukov, 

Nový Hrádek. VI–IX. 

Položka: 2161 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950 – Knautia drymeia, rev. V. Grulich 

Pozn.: Chrastavec lesní na jihozápadní Moravě neroste (cf. ŠTĚPÁNEK in Květena ČR). Drlíkovy 

záznamy, jak koneckonců dosvědčuje i chybně určená herbářová položka, se vztahuji k druhu K. 

drymeia. 

931. Knautia drymeia Heuff. Chrastavec doubravní. 

Knautia drymeia Heuffel. Chrastavec křovištní. 

V lesích a křovinách. Řídce. S. Gránice, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, 

Zá le sí. HIMMELBAUR: Purkrábka, Švýcarské údolí a Dyje u Znojma. V–IX. 

Položky: /2161 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950 – ut Knautia silvatica, rev. V. Grulich/ 

2162 – Znojmo, Gránice, proti Pivcovu prameni, 02. 06. 1953 

932. Scabiosa canescens W. et K. Hlaváč šedavý. 

Na výhonech a kamenitých místech. Hojný. P. Sedlešovice – Modré sklepy, Konice, 

Po pi ce, Suchý kopec, ves Dyje, Derflice – Tasovice, Krhovice, Únanov. OBORNY: Jevišovice, 

Znojmo, Havraníky, Pravice. VII–X. 

Položka: 2163 – Popice, stráň u lesa, 13. 07. 1950 

933. Scabiosa ochroleuca L. Hlaváč žlutavý. 

Na výslunných stráních, na skalách, náspech, ve vřesovištích. Hojný. PS. Znojmo 

– Ma re šov, Kraví hora, Gránice, Hradiště, Sedlešovice, Konice, Popice, ves Dyje, 

Hodonice, Kr ho vi ce, Lechovice, Borotice, Suchohrdly, Únanov, Kuchařovice, Plaveč, 

Mikulovice – Němčičky, Horní Dunajovice, Jevišovice, Plenkovice, Horní Břečkov, 

Lančov. OBORNY: Bítov, Lukov, Hrušovany. VII–IX. 


Čeleď 127. Cucurbitaceae. Tykvovité. 

N 934. Bryonia alba L. Posed bílý. 

Původní v jižní Evropě; u nás zdomácnělý v křovinách a pobřežních houštinách. Dosti 

hoj ný. SP. Hradiště, Načeratice – Nesachleby, Jaroslavice, Horní Dunajovice. OBORNY: 

údolí Dyje, Lesky, Gránice, Mašovice, Šóbes, Hrušovany a ves Jevišovka. VI–VII. 


2166 B – Oblekovice, Načeratický kopec, 30. 05. 1950 

Colocynthis vulgaris Schrad. Lubenice obecná. 

Položka: 2165 – Tasovice, 31. 08. 1954 

188

N 935*. Cucumis melo L. (Dyně) meloun. 

Původní z tropické Asie a Afriky. Pěstuje se v různých kulturních formách pro jedlé 

plody. 

N 936*. Cucumis sativus L. (Dyně) okurka. 

Původní z východní Indie; u nás odedávna pěstována. VI–VIII. 

N 937. Cucurbita pepo L. Tykev turek. 

Původní snad ze Severní Ameriky. U nás často pěstován pro ozdobu nebo pro plody. 

Ta so vi ce. VI–IX. 

Položka: 2167 – Tasovice, pole, 17. 09. 1951 

Čeleď 128. Campanulaceae. Zvonkovité. 

Campanula sibirica L. Zvonek sibiřský. 

Položka: 2168 – Horní Dunajovice, 02. 06. 1954 

938. Campanula glomerata L. Zvonek klubkatý. 

Na keřnatých stráních a stepních lukách. Dosti hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Gránice, 

Popice, Tasovice, Purkrábka, Výrovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Šimperk. VI–IX. 

Položky: 2169 – Sedlešovice, Kraví hora, meze, 13. 07. 1950 

/2170 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – ut Campanula bononiensis, rev. V. Grulich/ 

939. Campanula bononiensis L. Zvonek boloňský. 

Na výhonech, okrajích lesů a mýtinách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Popický žleb. 

OBOR NY: výšiny mezi Bohumilicemi, Dyjí a Načeraticemi. VII–IX. 

Položka: 2170 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – Campanula glomerata, rev. V.Grulich 

Pozn: Zvonek boloňský velmi vzácně na Znojemsku roste (GRULICH 1997); chybně určený sběr 

však Dr lí ko vy záznamy zpochybňuje. 

940. Campanula rapunculoides L. Zvonek řepkovitý. 

Na polích, v křovinách, lesích a zarostlých skalách. Hojný. SP. Znojmo – Marešov, 

Hradiště, Gránice, Derflice, Purkrábka, Plaveč (s bílými květy), údolí Bojanovického 

potoka, Hor ní Dunajovice, Mramotice – Přímětice, Smoha, Horní Břečkov, Lančov, 

Podhradí. VI–IX. 

Položky: 2171 A – Lančov, meze, 18. 06. 1950 

2171 B – Hradiště, 06. 07. 1950 

/2172 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Campanula trachelium, rev. 

V. Grulich/ 

189

941. Campanula trachelium L. Zvonek mrtnatý. 

Campanula trachelium L. Zvonek kopřivolistý. 

Ve světlých lesích a na křovinatých stráních. Hojný. S. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Býčí 

skála, Borotice, Hluboké Mašůvky – Plaveč, údolí Bojanovického potoka. VII–IX. 

Položky: 2172 A – Znojmo, 23. 06. 1951 

2172 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Campanula ra pun cu loides, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Druh je na Znojemsku hojný, chybná determinace nesnižuje příliš význam Drlíkových 

údajů. 

942. Campanula patula L. I. subsp. eupatula Hay. Zvonek rozkladitý pravý. 

Campanula patula L. Zvonek rozkladitý. 

Na lukách a ve světlých lesích. Hojný až obecný. S. Bojanovický les, Vranovská Ves, 

Ol b ram kos tel, Podhradí atd. V–VIII. 

Položka: 2173 – Vranovská Ves – Olbramkostel, 12. 06. 1950 

943. Campanula persicifolia L. Zvonek broskvolistý. 

V lesích, na pasekách a na lesních lukách. Hojně rozšířen. S. Hradiště, Býčí skála, Sed lešo 

vi ce, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Bítov, Podhradí. VI–VIII. 


2174 B – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1951 

944. Campanula rotundifolia L. Zvonek okrouhlolistý. 

Na lukách a pastvinách, v lesích a na skalách. Hojně rozšířen. SP. Hradiště, Gránice, Po pice, 

Derflice – Tasovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lesná, Lančov, Starý Petřín. VI–IX. 


2175 B – Derflice – Tasovice, 12. 08. 1950 – Campanula moravica, rev. V. Grulich 

Pozn.: Z okruhu zvonku okrouhlolistého byl donedávna na jižní Moravě rozlišován pouze nominátní 

druh. V současnosti je však známo, že se zde vyskytují dva morfologicky i ekologicky odlišné typy 

– kromě no mi nát ní ho zde roste ještě C. moravica (Spitzner) Kovanda. Drlík doložil oba dva, jeho 

písemné záznamy proto nelze spolehlivě interpretovat. 

? 945*. Phyteuma orbiculare L. Zvonečník hlavatý. 

Na vlhkých loukách. Dosti vzácně v Podyjí. OBORNY: údolí Dyje pod Hardekem (? na 

ra kous ké nebo československé straně?). V–IX. 

Pozn.: Zvonečník hlavatý našel v údolí Dyje nedaleko Hardeggu OBORNY (1879) a později zde byl 

ještě několikrát doložen. Z textů na schédách však není patrné, zdali byly nálezy učiněny na moravské 

nebo na rakouské straně. V posledním období zde však již nebyl potvrzen (KOVANDA 1997). 

946. Phyteuma spicatum L. Zvonečník klasnatý. 

V listnatých lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Trausnice, ves Dyje na pravém břehu řeky, 

Pavlice, Šumná – Šimperk. OBORNY: Bítov, Jevišovice, Vranov, Znojmo (?). V–VIII. 

Položka: 2176 – Dyje, pravý břeh pod skálou, 31. 05. 1951 

190

947. Jasione montana L. Pavinec horský. 

Na písčitých a suchých místech, ve světlých lesích. Obecný. SP. Znojmo – Kuchařovice, 

Hradiště, Kraví hora, Tasovice, Derflice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, 

Mi lí čo vi ce, Horní Břečkov, Starý Petřín. VI–VIII. 


Čeleď 130. Asteraceae. Hvězdnicovité. 

948. Cichorium intybus L. Čekanka obecná. 

Na okrajích cest a pustých místech. Obecná. SP. VII–IX. 

Položka: 2178 – Znojmo, silnice u Městského lesíka, 07. 07. 1950 

N 949. Cichorium endivia L. Čekanka štěrbák. 

Původně ze Středomoří, pěstuje se jako zelenina. VII–X. 

950. Lapsana communis L. Kapustka obecná. 

Na úhorech, pustých místech, rumištích, ve vlhkých lesích a houštinách. Obecná. S. 

Hra diš tě, Mločí údolí, Tasovice atd. V–IX. 


* 951. Crepis paludosa (L.) Moench. Škarda bahenní. 

Lesní cesty, bažinaté louky. S. Řídce. OBORNY: Lesy u Vranova, louky u Lesné. V–VIII. 

Položka: /2200 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Hieracium lachenalii subsp. sciaphilum; 

Hi e ra ci um lachenalii + Crepis paludosa, rev. J. Danihelka/ 

952. Crepis praemorsa (L.) Tausch. Škarda ukousnutá. 

Na lesních loukách a ve světlých lesích. Roztroušeně. SP. Lesík před Purkrábkou, údolí 

Plenkovického potoka, údolí Hlubokých Mašůvek. OBORNY: Smoha, údolí Dyje mezi 

Har de kem a Novým Hrádkem na t. zv. „rybářské stezce”. V–VI. 

Položky: 2181 – Suchohrdly, lesík před Purkrábkou, 26. 05. 1951 

/2190 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1954 – ut Hieracium pratense subsp. eupratense, rev. 


Pozn.: Vzácný, ustupující druh. Drlíkovy nálezy jsou významným doplňkem obrazu historického 

rozšíření. Dodnes roste na několika lokalitách v centrální části NP Podyjí mezi Hardeggem a Lukovem 


953. Crepis biennis L. Škarda dvouletá. 

Na cestách, v lesích a vřesovištích. Obecná. S. Trausnice., Sedlešovice – Nové sklepy, 

Lesná, Vrbovec, Stošíkovice, Purkrábka, Plaveč, Jazovice atd. V–IX. 

Položky: 2182 A – Popice, Trausnice, 20. 06. 1951 

2182 B – Stošíkovice na Louce, louka, 29. 08. 1951 

2596 – Pukrábka, 26. 05. 1951 – Crepis cf. tectorum, rev. V. Grulich 

191

954. Crepis tectorum L. Škarda střešní. 

Na polích a sušších pastvinách. Obecná. SP. Kraví hora, Leska, Derflice, Kuchařovice, 

Únanov, Jevišovice, Pavlice, Citonice – Bezkov, Vranov, Lančov atd. VI–X. 

Položky: 2183 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 28. 05. 1950 

/2596 – Pukrábka, 26. 05. 1951 – ut Crepis biennis, rev. V. Grulich/ 

955. Crepis capillaris (L.) Wallr. Škarda vláskovitá. 

Na polích, lukách a pastvinách. Obecná. SP. Kraví hora, Načeratice, Derflice atd. 

VI–VII. 


956. Crepis foetida L. II. subsp. rhoeadifolia (M. B.) Sch. Kell. 

Škarda smrdutá má ko lis tá. 

Crepis foetida subsp. rhoeadifolia (M. Bieb.) Čelak. Škarda smrdutá. 

Dosti rozšířena. P. Znojmo, Načeratice, Tasovice, Lančov. OBORNY: obecná v údolí 

Dyje a na sousedních výšinách, Gránice, Leska, Jevišovice, řidší od Znojma nahoru, 

podle trati Hrušovany – Krumlov. VI–X. 

Položky: 2185 A – Znojmo, za Koudelkovou pískovnou, 18. 06. 1951 

2185 B – Lančov, 11. 07. 1950 

Pozn.: Teplomilný ruderální druh, v posledním období znatelně ustupuje. Při průzkumu v posledních 

15 letech nebyla v okolí Znojma zjištěna ani jediná lokalita. 

957*. Hieracium hoppeanum Schultz. Jestřábník Hoppeův. 

Hieracium macranthum (Ten.) Ten. Jestřábník velkoúborný. 

Na lukách a pastvinách, ve světlých křovinách. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY, HIMMELBAUR 

neznají druh. VI–IX. 

Pozn.: Taxonomická problematika jestřábníků a od toho se odvíjející problémy s jejich determinací 

činí z těchto rostlin jednu z nejobtížnějších skupin středoevropských rostlin. Mnoho historických 

údajů o vý sky tu četných málo známých taxonů právě na Znojemsku vyplývá z toho, že A. Oborny 

dlouhá léta spolupracoval s největšími soudobými specialisty na tuto obtížnou skupinu, např. s mnichovským 

bo ta ni kem Zahnem. Většina jeho nálezů však pochází z pozdější doby, než vznikala 

Flora von Mähren, proto v ní není obsažena a objevuje se teprve v Dostálově Květeně (DOSTÁL 

1948–1950). Tyto nálezy jsou vesměs doloženy herbářovými položkami a nejsou zpochybňovány 

ani při současné kritické revizi celého rodu (cf. CHRTEK in KUBÁT et al. 2002). Drlíkův rukopis má 

v této části především historickou hodnotu, protože ne pří mo excerpoval kritické Obornyho údaje 

prostřednictvím Květeny ČR (DOSTÁL 1948–1950). Drlíkovy vlastní údaje, jak ukázala revize jeho 

sběrů, jsou však zatíženy četnými determinačními chybami, takže ne do lo že né lokality nelze považovat 

za věrohodné. 

958. Hieracium pilosella L. Jestřábník chlupáček. 

Na travnatých a písčitých místech. Obecný. SP. V–IX. 

Položka: 2186 – Znojmo, suché trávníky, 1950, rev. J. Danihelka 

192

X* Hieracium brachiatum Bert. = Hieracium pilosella > piloselloides. 

Hieracium brachiatum DC. Jestřábník vidličnatý. 

DOSTÁL: Podyjí. 

959. Hieracium auricula Lam. Dc. Jestřábník myší ouško. 

Hieracium lactucella Wallr. Jestřábník myší ouško. 

Na travnatých místech a pastvinách. Rozšířen. SP. Únanov, Pavlice, Onšov atd. V–IX. 

Položka: 2187 – Onšov, nad přehradou, 08. 06. 1951, rev. O. Rotreklová 

X* Hieracium schultesii Schultz. = Hieracium auricula – pilosella. 

Hieracium schultesii F. W. Schultz. Jestřábník Schultesův. 

DOSTÁL: Znojmo a jinde v údolí Dyje. OBORNY neuvádí na Znojemsku. 

X* Hieracium sciadophorum N. P. = Hieracium auricula – cymosum. 

Hieracium sciadophorum N. et P. Jestřábník vrcholíkový. 

DOSTÁL: Lesná u Znojma. OBORNY: Dosud jen v několika exemplářích v údolí Dyje 

u Zno jma (1878 a 1880). 

X* Hieracium suprafloccosum Zahn = Hieracium auricula – (cymosum < pilosella) 

= Hi e ra ci um auricula – laschii. 

Hieracium stenosoma (N. et P. ) Prain. Jestřábník útlý. 

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí tohoto křížence. 

X* Hieracium tephroglaucum N. P. = Hieracium auricula – echioides. 

Hieracium tephroglaucum N. et P. Jestřábník sivošedý. 

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí tohoto křížence. 

X* Hieracium tephrophyton Oborny = Hieracium auricula – (echioides ≤ pi losella) 

= Hieracium auricula – bifurcum. 

Hieracium tephrophyton Oborny et Zahn. Jestřábník popelavý. 

DOSTÁL: Znojmo (Kraví hora). OBORNY nemá tohoto křížence. 

X Hieracium paragogum N. P. = Hieracium auricula – (piloselloides < pilosella) 

= Hieracium auricula – bracchiatum. 

Hieracium paragogum N. et P. Jestřábník vločkatý. 

Kraví hora. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence. 

Položka: 2188 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951, rev. J. Danihelka 

960. Hieracium aurantiacum L. I. subsp. euaurantiacum Zahn. 

Jestřábník oranžový pra vý. 

Hieracium aurantiacum L. Jestřábník oranžový. 

Zplanělý. Hradiště. VII–IX. 

Položka: 2189 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951, rev. J. Danihelka 

193

961. Hieracium pratense Tausch I. subsp. eupratense Zahn. 

Jestřábník luční pravý. 

Hieracium caespitosum Dum. Jestřábník trsnatý. 

Na travnatých místech. Vzácně. P. Na loukách mezi Havraníky a Hnanicemi. HIMMEL- 

BAUR: na Kraví hoře u Znojma. V–VII. 

Položka: 2190 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1954 – Crepis praemorsa, rev. J. Danihelka 

962. Hieracium cymosum L. I. subsp. eucymosum Zahn. 

Jestřábník vrcholičnatý pra vý. 

Hieracium cymosum L. Jestřábník chocholičnatý. 

Na výslunných stráních, pastvinách a lukách. Hojný. SP. Kraví hora, Hradiště, Trausnice, 

Čertův mlýn. OBORNY: na příkrých dyjských svazích, v údolí Dyje a Gránic, na 

výšinách Konice, Popice, Šatov, v údolí Jevišovky. V–VII. 

Položka: 2191 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Hieracium cymosum + Hieracium sp., 

rev. J. Danihelka 

X* Hieracium fallax Willd. = Hieracium cymosum – echioides. 

Hieracium fallax Willd. Jestřábník chlumní. 

DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: mezi rodiči v údolí Dyje u Znojma velmi vzácně. 

X Hieracium spurium (Chaix) Froel. = Hieracium cymosum > pilosella. 

Hieracium spurium Froel. Jestřábník dutoosý. 

Králův stolec. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: Trausnický mlýn, Hradiště, Býčí skála, 

Mašovice, Kuketaj (?), úvozy Znojmo – Dobšice (?). 

Položka: 2192 – Králův stolec, 24. 05. 1953 

X* Hieracium laschii (Schultz) Zahn = Hieracium cymosum < pilosella. 

Hieracium kalksburgense Wiesb. Jestřábník skalkový. 

DOSTÁL: Podyjí u Znojma. OBORNY nerozlišuje od předcházejícího křížence. 

X* Hieracium zizianum Tausch = Hieracium cymosum – piloselloides. 

Hieracium zizianum Tausch. Jestřábník Zizův. 

DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: velmi řídce. Kraví hora u Znojma. 

963. Hieracium echioides Lumn. Jestřábník hadincovitý. 

Na výslunných skalách, pastvinách a v písčitých borech. Roztroušeně. P. Kraví hora, 

Hra diš tě, Popice, údolí Dyje – Tasovice, suché stráně po obou březích řeky. VII–IX. 

Položky: 2194 – Tasovice – Dyje, suché skály, 26. 06. 1950, rev. J. Danihelka 

/2212 – Bítov, 06. 05. 1953 – ut Hieracium piloselloides subsp. subcymigerum, rev. 

J. Danihelka/ 

Pozn.: Viz poznámka k druhu Hieracium piloselloides. 

194

X* Hieracium rothianum Wallr. = Hieracium echioides > pilosella. 

Hieracium rothianum Wallr. Jestřábník štětinatý. 

DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY nerozlišuje od následujícího křížence. 

X Hieracium setigerum Tausch = Hieracium echioides × pilosella. 

Jestřábník ště ti na tý. 

Hieracium rothianum Wallr. Jestřábník štětinatý. 

Starý Šaldorf – Dobšice, Suchý kopec, Derflice – Tasovice. OBORNY: úvozy mezi Znojmem 

a Dobšicemi (?), Kraví hora, hojněji u Tasovic, Nový Hrádek, Lukov. 

Položka: 2193 – Popice, Suchý kopec, 11. 08. 1950, rev. J. Danihelka 

X* Hieracium bifurcum M. B. = Hieracium echioides ≤ pilosella. 

Hieracium bifurcum M. Bieb. Jestřábník dvouvidličný. 

DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY: Na Eliášově skále, v údolí Gránic a Dyje u Znojma. 

964*. Hieracium piloselloides Vill. II. subsp. praealtum (Vill.) Zahn. 

Jestřábník chlu páč ko vi tý vysoký. 

Hieracium piloselloides Vill. Jestřábník úzkolistý. 

Na kamenitých stráních. Roztroušeně. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. V–VIII. 

Hieracium piloselloides Vill. III. subsp. subcymigerum Zahn. 

Jestřábník chlu páč ko vi tý štěničný. 

Hieracium piloselloides Vill. Jestřábník úzkolistý. 

Na travnatých stráních a ve světlých křovinách. P. Kraví hora, Derflice, Tasovice. DO- 

STÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY ani HIMMELBAUR nemají. VI–VIII. 

Položka: 2212 – Bítov, 06. 05. 1953 – Hieracium echioides, rev. J. Danihelka 

Pozn.: Položka 2212 rav dě po dob ně představuje dodatečnou záměnu materiálu. Podle současných 

zna los tí se H. echioides na Bítově nevyskytuje, jde o velmi teplo m ilný druh, který roste nejdále v NP 

Podyjí proti Hardeggu, v tomto případě ještě nesouhlasí příliš časné datum sběru – H. echioides 

je mnohem pozd něj ší. 

965. Hieracium bauhinii Bess. II. subsp. aeriostolonum Zahn. 

Jestřábník Bauhinův vý běž ka tý. 

Hieracium bauhinii Schult. Jestřábník Bauhinův. 

Na výslunných stráních, ve světlých lesích a křovinách. Popice louky. OBORNY ani 

HIM MEL BAUR nemají. V–VII. 

Položka: 2195 – Popice, louky, 01. 06. 1950 – Hieracium leptophyton, rev. O. Rotreklová 

Hieracium bauhinii III. subsp. magyaricum Zahn. Jestřábník Bauhinův maďarský. 


Na výslunných místech. Dosti hojný. PS. Načeratice, Derflice, Lukov, Lančov. V–VII. 

Položky: 2196 A – Derflice, 05. 06. 1951 – Hieracium densiflorum, rev. O. Rotreklová 

2196 B – Lukov, 29. 05. 1951, rev. J. Danihelka 

195

Hieracium bauhinii IV. subsp. eubauhinii Zahn. Jestřábník Bauhinův pravý. 


Na výslunných místech. Roztroušeně. PS. Králův stolec. OBORNY: okolí Znojma, Dobšic, 

Havraníků, Nového Šaldorfa, v Purkrábce a Tvořihrázském lese, u Lukova. V–VII. 

Položka: 2197 – Hradiště, Králův stolec, 24. 05. 1953 – Hieracium densiflorum, rev. J. Danihelka 

X* Hieracium tauschii Zahn = Hieracium bauhinii – cymosum. 

Hieracium densiflorum Tausch. Jestřábník hustokvětý. 

Ve světlých křovinách a slunných svazích. Řídce. P. Býčí skála, kopanice u Mašovic. 

Položky: /2196 A – Derflice, 05. 06. 1951 – ut Hieracium bauhinii subsp. magyaricum, rev. 

O. Rotreklová/ 

/2197 – Hradiště, Králův stolec, 24. 05. 1953 – ut Hieracium bauhinii subsp. eubauhinii, 


X* Hieracium fallacinum F. Sch. = Hieracium (bauhinii – cymosum) ≥ pilosella = 

Hi e ra ci um tauschii ≥ pilosella. 

Hieracium fallacinum F. W. Schultz. Jestřábník klamavý. 

DOSTÁL: okolí Znojma. 

X* Hieracium subcymiflorum Ob. Zahn = Hieracium bauhinii > (cymosum < pi losel 

la) = Hieracium bauhinii > laschii 

Hieracium subcymiflorum Oborny et Zahn. Jestřábník od chyl ný. 

DOSTÁL: okolí Znojma. 

X Hieracium acrothyrsum N. P. = Hieracium (bauhinii – pratense) ≥ pilosella = 

Hi e ra ci um obornyanum ≥ pilosella. 

Hieracium acrothyrsum N. et P. Jestřábník černozelený. 

DOSTÁL: Znojmo. 


966. Hieracium pallidum Biv. I. subsp. bivonae Zahn. Jestřábník bledý Bivonův. 

Hieracium schmidtii Tausch. Jestřábník bledý. 

Na skalách a kamenných stráních. Řídký. SP. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn. 

OBORNY: svahy údolí Dyje a žulové lomy u Znojma (?), HIMMELBAUR: údolí Dyje od 

Zno jma do Vranova. V–VII. 

X* Hieracium chamaedenium Ob. Zahn = Hieracium pallidum – racemosum. 

Hieracium chamaedenium Oborny et Zahn. Jestřábník podyjský. 

DOSTÁL: žulový lom u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence. 

196

967. Hieracium murorum L. Jestřábník zední. 

Na travnatých a kamenitých místech, na skalách a v lesních světlinách. Hojně rozšířen. 

S. Gránice, Hradiště, Purkrábka, Dolina u Plavče, Lapikus, Bojanovice, Pavlice, 

Milíčovice, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Podhradí. IV–X. 

Položky: 2199 A – Znojmo, Gránice, les, 17. 05. 1951 – rev. J. Danihelka 

2199 B – Trausnice, stráň nad plovárnou, 15. 05. 1953, rev. J. Danihelka 

/2202 – Popice, Traus ni ce, 28. 05. 1951 – ut Hieracium diaphanoides, rev. J. Danihelka/ 

/2206 A – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951 – ut Hieracium wiesbaurianum, rev. 

J. Danihelka/ 

/2206 B – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951 – ut Hieracium wiesbaurianum, rev. 


X* Hieracium praecox Sch. Bip. = Hieracium murorum – pallidum. 

Hieracium glaucinum Jordan. Jestřábník časný. 

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá křížence. 

968. Hieracium lachenalii Gmel. I. subsp. sciaphilum Zahn. 

Jestřábník Lachenalův stí no mil ný. 

Hieracium lachenalii Suter. Jestřábník Lachenalův. 

Na travnatých místech a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Kraví hora, Trausnice – Čertův 

mlýn. VI–VIII. 

Položka: 2200 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Hieracium lachenalii + Crepis paludosa, 

rev. J. Danihelka 

Hieracium lachenalii II. subsp. irriguum (Fr.) Zahn. Jestřábník Lachenalův potřís 

ně ný. 


Na travnatých místech, v lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Plaveč, Hluboké Mašůvky, 

Kravsko, Lesná, Bítov. VI–VIII. 

Položka: 2204 – Bítov, nad přehradou, 06. 05. 1953 – Hieracium cf. glaucinum, rev. J. Danihelka 

Hieracium lachenalii IV. subsp. acuminatum (Jord.) Zahn. 

Jestřábník Lachenalův za špi ča tě lý. 


V pahorkatině v celém státě. Roztroušeně. S. Hradiště, Býčí skála. VI–VIII. 

Položka: 2201 – Hradiště, 29. 06. 1950, rev. J. Danihelka 

X Hieracium diaphanoides Lbg. = Hieracium lachenalii < murorum. 

Hieracium diaphanoides Lindeb. Jestřábník průzračný. 

Trausnice. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence. 

Položka: 2202 – Popice, Trausnice, 28. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. J. Danihelka 

197

X Hieracium maculatum Schrk. = Hieracium lachenalii ≤ (murorum – pallidum) 

= Hi e ra ci um lachenalii ≤ praecox. 

Hieracium maculatum Schrank. Jestřábník skvrnitý. 

Hradiště, Purkrábka, Plaveč, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Bítov. DOSTÁL: údolí 

Dyje u Znojma. 


X* Hieracium onosmoides Fr. = Hieracium lachenalii < pallidum. 

Hieracium onosmoides Fries. Jestřábník ruměnicový. 

DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá. 

X Hieracium laevigatum Willd. = Hieracium lachenalii – umbellatum. 

Jestřábník hlad ký. 

Hieracium laevigatum Willd. Jestřábník hladký. 

Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Kraví hora, Šimperk, Pavlice, Ol b ramkos 

tel. OBORNY: lesy kol Znojma a Vranova. 

Položky: 2205 A – Šumná, Šimperk, 05. 08. 1951, rev. J. Danihelka 

2205 B – Sedlešovice, Kraví hora, lesík, 25. 08. 1951 – Hieracium sabaudum, rev. 

J. Danihelka 

969*. Hieracium bifidum Kit. I. subsp. eubifidum Zahn. 

Jestřábník dvouklaný pravý. 

Hieracium bifidum Hornem. Jestřábník dvouklanný. 

Na výslunných skalách a kamenitých stráních. DOSTÁL: údaje z okolí Znojma vyžadují 

po tvr ze ní. OBORNY: trochu odlišný od Hieracium bifidum je jestřábník z údolí Dyje 

a Gránic u Znojma, který jsem znovu ve flóře Znojemského kraje uvedl pod případným 

názvem „Hieracium chartaceum” Čelak. VI–VIII. 

X Hieracium wiesbaurianum Uechtr. = Hieracium bifidum – pallidum. 

Hieracium wiesbaurianum Uechtr. Jestřábník Wiesbaurův. 

Purkrábka, Bojanovický les. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. 

Položky: 2206 A – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. 

J. Danihelka 

2206 B – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. J. Danihelka 

970. Hieracium umbellatum L. Jestřábník okoličnatý. 

Na výslunných stráních, v lesích a křovinách, na skalách. Rozšířen. S. Kraví hora, 

Leska, Hradiště, Popice, Kuchařovice, ves Dyje, Černín, Lesná, Lančov. VII–IX. 

Položky: 2207 A – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 07. 1951, rev. J. Danihelka 

2207 B – Lančov, pole, 11. 07. 1950, rev. J. Danihelka 

198

971. Hieracium sabaudum L. I. subsp. autumnale Zahn. 

Jestřábník savojský pod zim ní. 

Hieracium sabaudum L. Jestřábník savojský. 

V lesích a na lukách. Dosti rozšířen. S. Hradiště, Gránice, Strachotice, Bojanovice, 

Hlu bo ké Mašůvky, Olbramkostel – Šimperk, Smoha, Zálesí. VIII–X. 

Položky: 2208 – Strachotice, při Dyji, 07. 08. 1950, rev. J. Danihelka 

/2205 B – Sedlešovice, Kraví hora, lesík, 25. 08. 1951 – ut Hieracium laevigatum, rev. J. 

Dani hel ka/ 

/2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – ut Hieracium racemosum subsp. kitaibelianum; 

Hi e ra ci um sa bau dum + Picris hieracioides, rev. J. Danihelka/ 

/2210 – Popice, Trausnice, 17. 08. 1950 – ut Hi e ra ci um racemosum subsp. crinitum; 

Hieracium ra ce mo sum + H. sabaudum, rev. J. Danihelka/ 

* Hieracium sabaudum II. subsp. boreale (Fr.) Zahn. Jestřábník savojský severní. 

Hieracium sabaudum L. Jestřábník savojský. 

V lesích, křovinách a na stráních. S. OBORNY: Jevišovice, údolí Dyje u Bítova, Vranova, 

Devíti mlýnů, Znojma, v Gránicích a Lesce u Znojma, u Citonic, vsi Dyje, Tasovic 

a jiná místa hojně. VIII–X. 

972. Hieracium racemosum W. K. I. subsp. crinitum (S. S.) Zahn. 

Jestřábník hroznatý srst na tý. 

Hieracium racemosum Willd. Jestřábník hroznatý. 

Ve světlých lesích. Roztroušeně. Hradiště, Městský lesík, Popice, Plenkovice, Zálesí. 

OBORNY: Gránický les, Tvořihrázský les podle Únanovského potoka, Citonice, Mašovice, 

Lukov, Vranov. VII–X. 

Položka: 2210 – Popice, Trausnice, 17. 08. 1950 – Hieracium racemosum + H. sabaudum, rev. 

J. Dani hel ka 

Hieracium racemosum II. subsp. kitaibelianum Dom. Jestřábník hroznatý Ki tai be lův. 

Hieracium racemosum Willd. Jestřábník hroznatý. 

Ve světlých podhorských lesích, řidčeji v nížinách. Roztroušeně. S. Horní Leska, 

Smoha, Švýcarské údolí. 

Položka: 2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – Hieracium sabaudum + Picris hieracioides, rev. 

J. Danihelka 

X* Hieracium platyphyllum A. T. = Hieracium racemosum ≤ sabaudum. 

Hieracium platyphyllum (Arvet-Touvet) Arvet-Touvet. Jestřábník plocholistý. 

DOSTÁL: Znojmo. VII–X. 

973. Chondrilla juncea L. Radyk prutnatý. 

Na výslunných kamenitých stráních, na suchých pastvinách. Roztroušeně. P. Znojmo, 

Les ka, Kuchařovice, Konice, Dyje, Vrbovec, Jaroslavice. OBORNY: u Znojma i jinde 

nezřídka. VII–IX. 

Položky: 2211 A – Jaroslavice, 27. 07. 1951 

2211 B – Vrbovec 64, 26. 07. 1951 

199

* 974. Taraxacum serotinum (W. K.) Poir. Smetanka pozdní. 

Na suchých travnatých a stepních místech. Ojediněle. P. HIMMELBAUR: na nádraží Hrušo 

va ny (?). OBORNY neuvádí na Znojemsku. VIII–X. 

Pozn.: Na Znojemsku byl tento vzácný druh v poslední době zjištěn u Hnízda a v Horních Dunajovicích 

(DANIHELKA, GRULICH 1999). 

975. Taraxacum bessarabicum (Horn.) Hand.-Mazz. Smetanka besarabská. 

Na slaniskách. Vzácně. P. Stošíkovice. OBORNY neuvádí ze Znojemska. VIII–X. 

Položka: 2213 – Stošíkovice na Louce, slanisko, 16. 10. 1953 

Pozn: Významný historický nález sla no mil né pampelišky; slanisko bylo zničeno a druh zde dnes 

neroste (GRULICH 1987). 

976. Taraxacum officinale Web. I. subsp. vulgare (Lam.) Sch. Thell. 

Smetanka lé kař ská obyčejná. 

Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek 

Na travnatých místech. Obecná. SP. Znojmo, Bítov atd. IV–VII. 

Položka: 2214 – Stošíkovice na Louce, slanisko, 13. 05. 1950 

Pozn.: Intenzivnější výzkum „pravých“ pampelišek se na Znojemsku dosud neuskutečnil. Starší 

autoři tuto příbuzenskou skupinu nerozlišovali. 

977. Taraxacum laevigatum (Willd.) Dc. Smetanka hladká. 

Taraxacum sect. Erythrosperma (Lindb. fil.) Dahlst. 

Na výslunných travnatých nebo kamenitých stráních, na lesních cestách. Hojná. PS. 

Ko ni ce, Suchý kopec, Kateřinský dvůr, ves Dyje, Derflice – Tasovice, Suchohrdly, 

Rudlice – Hluboké Mašůvky, Černín. IV–VI. 

Položka: 2215 – Derflice – Tasovice, výhony, 12. 04. 1951 

Pozn.: Ze skupiny „růžkatých“ pampelišek roste na Znojemsku alespoň šest druhů (Trávníček úst. 

sdě le ní). Starší autoři je nerozlišovali. 

978. Lactuca serriola (L.) Torn. Locika kompasová. 

Lactuca serriola L. Locika kompasová. 

Na výslunných stráních a pustých místech. Hojná. P. Sedlešovice, Konice, Vrbovec, 

Der fli ce, Hodonice, Tasovice, Strachotice, Borotice, Koráb, Želetice, Horní Dunajovice, 

Ku cha řo vi ce, Olbramkostel, Suchohrdly, Mašovice – Podmolí, Bítov. VII–IX. 

Položka: 2216 – Tasovice – Strachotice, pole, 18. 07. 1951 

N 979. Lactuca sativa L. Locika salát. 

Kulturní rostlina neznámého původu. Běžně pěstována jako hlávkový salát, ojediněle 

zpla ňu je. Hradiště, Jaroslavice. VII–VIII. 

Položka: 2217 – Hradiště, 24. 07. 1951 – Lactuca quercina var. integrifolia, rev. V. Grulich 

200

980. Lactuca saligna L. Locika vrbovitá. 

Na suchých travnatých místech, slaniskách a úhorech. Dosti hojná. PS. Strachotice-slanis 

ko, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Hodonice, Znojmo (?). VII–VIII. 

Položka: 2218 – Strachotice 68, 25. 07. 1951 

981. Lactuca quercina L. I. subsp. stricta (W. K.) Hay. Locika dubovitá tuhá. 

Lactuca quercina L. Locika dubová. 

Ve světlých lesích a v pobřežních houštinách. Dosti hojná. PS. Býčí skála, Derflice, Taso 

vi ce, Horní Dunajovice, Švýcarské údolí, Jazovice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova 

po Znojmo, ves Dyje, lesy u Čížova, Lesná, Lukov, Devět mlýnů, Čertův mlýn, Hója 

u Hru šo van. VI–IX. 


* Lactuca quercina II. subsp. chaixii (Vill.) Hay. Locika dubovitá Chaixova. 

Lactuca quercina L. var. integrifolia. Locika dubová. 

Ve světlých lesích a pobřežních houštinách. Ojediněle. PS. OBORNY: Hrušovany. HIM- 

MEL BAUR: Kr ho vi ce. VI–VII. 

Položka: /2217 – Hradiště, 24. 07. 1951 – ut Lactuca sativa, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Taxon v minulosti hodnocený na různých úrovních od formy až po samostatný druh. V současné 

době je považován za nepříliš významnou, avšak morfologicky nápadnou odchylku. Právě 

k ní se vztahuje sběr, který Drlík determinoval jako L. sativa. 

982. Lactuca viminea (L.) Presl. Locika prutnatá. 

Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Horní Dunajovice, Černín, Jevišovice, 

Plaveč. OBORNY: Hodonice, Znojmo (?), Devět mlýnů, Popice, Konice, Šatov, 

Čížov. VII–VIII. 


983. Mycelis muralis (L.) Dum. Mléčka zední. 

Ve vlhkých stinných lesích a křovinách, na rumištích. Obecná. S. Znojmo, Hradiště, 

Po pi ce, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Podhradí atd. VII–IX. 


984. Prenanthes purpurea L. Věsenka nachová. 

Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Onšov, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. 

OBORNY: Vranov (les Bradava [Braitava]), údolí Dyje u Hardeku. VII–IX. 

Položka: 2222 – Podhradí nad Dyjí, břeh Dyje nad přehradou u Podhradí, 09. 07. 1950 

985. Sonchus arvensis L. Mléč polní. 

Sonchus arvensis L. Mléč rolní. 

Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. SP. Gránice, Vrbovec, Načeratice, Derflice, Stoší 

ko vi ce, Lančov atd. VII–X. 


201

986. Sonchus oleraceus L. Mléč zelinný. 

Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Obecný. SP. Znojmo, Gránice, Konice, 

Popický žleb, Hodonice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky atd. VI–X. 

Položka: 2224 – Znojmo, Na valech, v zahradě, 23. 06. 1950 

987. Sonchus asper (L.) Hill. Mléč drsný. 

Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Téměř obecný. SP. Kraví hora, Sedlešovice, 

Derflice, Kuchařovice, Jevišovice, Přímětice – Mramotice atd. VI–X. 


988. Picris hieracioides L. I. subsp. euhieracioides Hay. 

Hořčík jestřábníkovitý pra vý. 

Picris hieracioides L. Hořčík jestřábníkovitý. 

Na sušších lukách, pasekách a pustých místech. Hojný. SP. Gránice, Dobšice, Sedlešovice 

– Konice, Derflice, Strachotice, Borotice, Stošíkovice, Kuchařovice, Únanov, 

Přímětice, Horní Dunajovice, Bezkov. OBORNY: Vranov, Čížov, Jevišovice i jinde. 

VII–X. 

Položky: /2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – ut Hieracium racemosum subsp. ki tai be li a num; 

Hi e ra ci um sabaudum + Picris hieracioides, rev. J. Danihelka/ 

2226 A – Jaroslavice, pole u lesíka, 21. 07. 1951 

2226 B – Strachotice, 25. 07. 1951 

989. Hypochoeris maculata L. I. subsp. eumaculata Dost. 

Prasetník blamatý pravý. 

Hypochaeris maculata L. Prasetník plamatý. 

Na lesních lukách, na okrajích lesů, výhonech a ve vřesovištích. Roztroušeně. PS. Popice. 

OBORNY: na dyjských loukách od Vranova ke Znojmu, Býčí skála, Devět mlýnů, 

Hnánice. VI–VIII. 


990. Hypochoeris radicata L. Prasetník kořenatý. 

Hypochaeris radicata L. Prasetník kořenatý. 

Na travnatých místech, pasekách a pastvinách. Roztroušeně. SP. Načeratice, Kuchařovice 

u Purkrábky, Bojanovické lesy, Lančov. OBORNY: Vranov, Lukov, Citonice, Starý 

Petřín, údolí Dyje a Gránice u Znojma (?). V–IX. 

Položka: 2228 – Lančov, pole, luka, 11. 07. 1950 

991. Leontodon autumnalis L. Pampeliška podzimní. 

Leontodon autumnalis L. Máchelka podzimní. 

Na vlhkých lukách, na úhorech a rumištích. Rozšířena. SP. Kraví hora, Hradiště, Stoší 

ko vi ce, Štítary. VI–X. 

Položky: 2229 A – Štítary, 27. 08. 1950 


202

992. Leontodon hispidus L. Pampeliška srstnatá. 

Leontodon hispidus L. Máchelka srstnatá. 

Na travnatých místech a podle cest. Hojná. S. Kraví hora, Trausnice, Načeratice, Derflice, 

Tasovice, Bojanovická pila, Pavlice, Švýcarské údolí, Lančov. VI–X. 

Položky: 2230 A – Derflice, slatina, 05. 06. 1951 

2230 B – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 

993. Tragopogon dubius Scop. I. subsp. major (Jacq.) Vollm. 

Kozí brada pochybná vět ší. 

Tragopogon dubius Scop. Kozí brada pochybná. 

Na polích a výhonech. Roztroušeně. P. Znojmo u Městského lesíka, Sedlešovice – Nové 

sklepy, Sedlešovice – Konice, Derflice, Hodonice, Lechovice, Borotice, Suchohrdly, Pří měti 

ce, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice. OBORNY: kolem Hodonic, Tasovic. V–VII. 

Položky: 2232 A – Znojmo, Městský lesík, staveniště nemocnice, 25. 05. 1950 


994. Tragopogon pratensis L. Kozí brada luční. 

Na vlhkých lukách, pastvinách, podle cest. Roztroušeně. P. Trausnice, Tasovice, 

Krhovice – Valtrovice, Borotice, Stošíkovice – Oleksovice, Jevišovice, Milíčovice, 

Horní Břečkov. OBORNY: na Znojemsku nejistá. HIMMELBAUR: ojediněle od Znojma 

k Hrušovanům. VI–VIII. 

Položka: 2231 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 – Tragopogon orientalis, rev. V. Grulich 

Pozn.: Skutečná kozí brada luční je subatlantský druh, který na jihozápadní Moravu zřejmě vůbec 

ne za sa hu je resp. je sem jen výjimečně zavlékán. Z poslední doby neexistuje hodnověrné potvrzení 

výskytu. Vět ši na starších údajů se bezpochyby vztahuje k druhu T. orientalis, což dosvědčuje 

i Drlíkem pořízený herbářový doklad. 

995. Tragopogon orientalis L. Kozí brada východní. 

Na výslunných stráních, skalách a podle cest. Hojná. SP. Znojmo – Mašovice, Hradiště, 

Gránice, Trausnice, Sedlešovice – Nové sklepy, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Plenkovice, 

Přímětice – Mramotice, Kravsko, Jevišovice, Lančov. OBORNY: dosti hojný, zvláště 

kolem Znojma, Hnánic, Podmolí, Jaroslavic a jinde. V–VII. 

Položky: /2231 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 – ut Tragopogon pratensis, rev. V. Grulich/ 

2233 A – Lančov, louky, 10. 07. 1950 

2233 B – Citonice, horní Gránice u Citonického rybníka, 19. 06. 1951 

2233 C – Lukov, stráň, 12. 06. 1951 

996. Scorzonera humilis L. Hadí mord nízký. 

Na vlhkých a bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Kuchařovice, Šimperk. OBORNY: 

louky u Citonic, Lesné, Čížov. V–VII. 

Položka: 2234 – Šumná, Šimperk, louky, 20. 05. 1951 

203

997. Arachnospermum canum (C. A. M.) Dom. Hadí mordec šedý. 

Scorzonera cana (C. A. Meyer) O. Hoffm. Hadí mord šedý. 

Na pastvinách, slaniskách, v příkopech a na rumištích. Hojný. P. Znojmo – Kuchařovice, 

Leska, Sedlešovice – Konice, Derflice, Načeratice – Vrbovec, Hodonice, Lechovice, Purkráb 

ka, Horní Dunajovice. OBORNY: Jaroslavice, Strachotice, Šatov i jinde. VI–VIII. 

Položky: 2235 A – Purkrábka, 26. 05. 1951 

2235 B – Načeratice, silnice do Vrbovce, 25. 05. 1952 

/2236 – Tasovice, stráň, 19. 08. 1950 – ut Arachnospermum laciniatum, rev. V. Grulich/ 

998. Arachnospermum laciniatum (L.) F. W. Schm. Hadí mordec dřípatý. 

Scorzonera laciniata L. Hadí mord dřípený. 

Na travnatých a křovinatých stráních, podle cest. Velmi roztroušeně. P. Hradiště, Tasovice, 

Těšetice. OBORNY: v pahorkatém území podél hranic. HIMMELBAUR: ojediněle, 

Hrušovany. V–VII. 

Položka: 2236 – Tasovice, stráň, 19. 08. 1950 – Scorzonera cana, rev. V. Grulich 

Pozn.: Scorzonera laciniata bývá často zaměňována s blízce příbuzným, ale mnohem hojnějším 

druhem S. cana. O jejím výskytu v České republice nejsou hodnověrné informace a druh je 

v Červeném seznamu zařazen do kategorie A3 (Problematické případy nezvěstných a vyhynulých 

druhů). Drlíkova položka před sta vu je výše zmíněný odlišný druh, který je na Znojemsku místy 

celkem hojný (cf. GRULICH 1997). 

999. Eupatorium cannabinum L. Sadec konopáč. 

V luzích, na pasekách, podél potoků. Roztroušeně. S. Hradiště, Lechovice, Šumná 

– On šov. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku a Znojma, Jevišovice, Lukov. VII–IX. 


1000. Solidago virgaurea L. I. subsp. euvirgaurea Briq. Cavill. 

Celík zlatobýl pravý. 

Solidago virgaurea L. subsp. virgaurea. Zlatobýl obecný pravý. 

Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Hradiště, Plaveč, Mašovice. VIII–X. 

Položka: 2238 – Mašovice, mýtina, 02. 09. 1950 

N 1001. Solidago canadensis L. Celík kanadský. 

Solidago canadensis L. Zlatobýl kanadský. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstován a zplaňující. Znojmo. VIII–IX. 

Položka: 2239 – Znojmo, zahrada, 08. 08. 1950 

N 1002. Solidago gigantea Ait. Celík obrovský. 

Solidago gigantea Ait. Zlatobýl obrovský. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás se často pěstuje, na březích vod zplaňuje. S. 

Trausnice, ves Dyje, Tasovice, Valtrovice. OBORNY: po celé délce Dyje od Hardeku, 

Plaveč (sprašová strž). VIII–IX. 


204

1003. Bellis perennis L. Sedmikráska chudobka. 

Bellis perennis L. Sedmikráska obecná. 

Na travnatých místech. Všude obecná. SP. III–XI. 

Položka: 2241 – Znojmo, hrad, 1950 

1004. Aster linosyris (L.) Bernh. Hvězdnice zlatovlásek. 

Na kamenitých a křovinatých výslunných stráních, na skalách. Roztroušeně. P. Kraví hora, 

Popický žleb. OBORNY: Tasovice (?), ves Dyje (?), Býčí skála, Lesná (?), Čížov. VII–X. 


1005. Aster tripolium L. Hvězdnice slanistá. 

Na slaných lukách. Vzácně. P. Hodonice (dnes zatopeno), Stošíkovice. HIMMELBAUR: 

Hru šo va ny, Jevišovka. VI–IX. 

Položka: 2243 – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 (obr. 13) 

Pozn.: Hvězdnice slanistá měla v minulosti na Moravě více než 50 nalezišť, zatímco v současné 

době přežívá snad na 2–3 lokalitách na Břeclavsku (cf. GRULICH 1987). Drlík, jak se zdá, zaznamenal 

likvidaci snad poslední lokality na Znojemsku. 

1006. Aster amellus L. Hvězdnice pahoreční. 

Na výslunných stráních a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Sedlešovice, Popický žleb, Lapikus. 

OBORNY: údolí Dyje od Hardeku dosti hojně, Leska (?), Šatov, Havraníky. VII–X. 

N* Aster laevis L. Hvězdnice hladká. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a zplaňující. DOSTÁL: u Znojma 

podle Leskavy (Lesky!). OBORNY: údolí Lesky u Znojma pod viaduktem velmi hojná. 

Toto na le ziš tě je dnes proměněno v zahrady. IX–XI. 

Pozn.: Zavlečené hvězdnice jsou dosti velkým determinačním problémem, který podmiňuje obtížná 

iden ti fi ka ce v Evropě zplaňujících rostlin s originálním severoamerickým materiálem. Z Drlíkovy 

poznámky je zřejmé, že již v 50. letech 20. století byly na Znojemsku časté. Bez herbářových 

dokladů je však iden ti fi ka ce Drlíkových údajů nemožná. 

N* 1007. Aster salignus Willd. Hvězdnice vrbová. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a ve vlhkých křovinách často zplaňu 

jí cí. DOSTÁL: u Dyje u Znojma (?). OBORNY neuvádí u Znojma. VIII–XI. 

N* Aster lanceolatus Willd. Hvězdnice kopinatá. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás pěstována a v pobřežních křovinách často zplaňující. 

DOSTÁL: na Dyji u Znojma. OBORNY: dosud jen v několika exemplářích v údolí 

Dyje pod Trausnickým mlýnem. Toto naleziště dnes naprosto pochybné po regulaci 

Dyje u Traus nic ké ho mlýna. IX–XI. 

205

1008. Erigeron acer L. I. subsp. typicus Beck. s. l. Turan ostrý pravý. 

Erigeron acris L. Turan ostrý. 

Na suchých kamenitých stráních a v lesních světlinách. Rozšířen. SP. Znojmo, Popice, 

Tasovice, Kuchařovice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Pavlice, Milíčovice, Čížov, 

Lančov, Starý Petřín. V–IX. 

Položky: 2244 A – Čížov, 15. 06. 1950 – Erigeron muralis, rev. O. Šída 

2244 B – Popice, stráň, 14. 08. 1950 – Erigeron muralis, rev. O. Šída 

Pozn.: Na jihozápadní Moravě se vyskytují asi tři odlišné drobné druhy z okruhu turanu ostrého. 

Herbářové doklady představují druh E. muralis Lapeyr., zatímco interpretace nedoložených Drlíkových 

záznamů není možná. 

Erigeron acer II. subsp. angulosus (Gaud.) Vacc. Turan ostrý hranatý. 

Erigeron angulosus Gaudin. Turan hranatý. 

Podle potoků a řek v podhorském až subalpinském pásmu. DOSTÁL: neuvádí na Znojemsku. 

Z pozůstalosti Obornyho máme v herbáři exemplář této subsp. sebraný Obornym 

18. 8. 1906 u příkopu vpravo od silnice Podhradí – Starý Petřín. VI–VIII. 

N 1009. Erigeron canadensis L. Turan kanadský. 

Conyza canadensis (L.) Cronquist. Turanka kanadská. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás úplně zdomácnělý na pustých místech, pasekách, 

pís či nách i jinde jako plevel v polích. SP. Obecný zvláště na špatně obdělávaných 

polích v pohraničí. VI–X. 


N 1010. Stenactis ramosa (Walt.) Dom. Hvězdník větevnatý. 

Erigeron annuus (L.) Pers. Turan větevnatý. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás pravděpodobně běžně zdomácnělý. Roztroušeně. 

S. Starý Šaldorf, Dobšice, Popický žleb, Derflice. VI–X. 

Položky: 2246 A – Strachotice, louky u řeky, 07. 08. 1950 

2246 B – Popice, Popický žleb, 30. 06. 1953 

1011*. Filago germanica L. Bělolist německý. 

Filago vulgaris agg. 

Na písčitých půdách, výhonech a mýtinách. PS. OBORNY: Zápověď u Jevišovic, na polích 

mezi Podmolím a Novým Hrádkem, jako vzácnost u Tvořihráze. VII–IX. 

Pozn.: Identifikace údajů není bez herbářových položek možná, protože pod jménem F. germanica 

se mohou skrývat dva odlišné druhy: F. vulgaris Lam. a F. lutescens Jord. Oba patří mezi kriticky 

ohrožené taxony květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); F. lutescens byl v posledních 

letech opakovaně pozorován v údolí Dyje pod Čížovem (GRULICH 1997). 

 

Obr. 13. Hvězdnice slanistá (Aster tripolium) – část herbářové položky MZ č. 2243. 

Fig. 13. Aster tripolium – part of herbarium item MZ 2243. 

206

207

208

1012. Filago arvensis L. Bělolist rolní. 

Na výslunných písčitých místech, polích, mýtinách a ve vřesovištích. Obecný. SP. 

Hra diš tě, Kraví hora, Popice, Tasovice, Jevišovice, Citonice – Bezkov, Horní Břečkov, 

Podhradí. VII–IX. 

Položka: 2247 – Hradiště, 29. 06. 1950, rev. M. Štech 

1013. Filago minima (Sm.) Pers. Bělolist nejmenší. 

Na výslunných písčitých místech, ve světlých lesích. Rozšířen. SP. Štítary. VI–VIII. 

Položka: 2248 – Výrovice, pontický kopec nad vesnicí, 04. 06. 1951, rev. M. Štech 

Pozn.: Drlíkův doklad je cenným příspěvkem k rozšíření mizejícího druhu, avšak poznámka o tom, 

že by byl v té době na Znojemsku rozšířen, zřejmě neplatí. V nedávné době byl vzácně zaznamenán 

pouze na vřesovištích ve východní části NP Podyjí (GRULICH 1997). 

1014. Antennaria dioica (L.) Gaertn. Kociánek dvoudomý. 

Na pastvinách, ve světlých a suchých lesích a křovinách a ve vřesovištích. Dosti rozšířen. 

SP. Kraví hora, Popické lesy, Plaveč-pontické kopce pod Rudou. V–VII. 

Položka: 2249 – Popice, lesy, 04. 05. 1950 

1015. Gnaphalium silvaticum L. Protěž lesní. 

Gnaphalium sylvaticum L. Protěž lesní. 

Ve světlých lesích, na pasekách a sušších loukách. Rozšířen. S. Znojmo – Městský 

lesík, Valtrovice, Únanov, Lapikus, Purkrábka, Smoha, Onšov. VII–IX. 


1016*. Gnaphalium luteo-album L. Protěž žlutobílá. 

Pseudognaphalium luteoalbum (L.) Hilliardt et Burtt. Protěž žlutobílá. 

Na vlhkých polích, u vod a v příkopech. Ojediněle. P. OBORNY: Hrušovany a Jevišovka. 

VI–IX. 

1017. Gnaphalium uliginosum L. Protěž bažinná. 

Na vlhkých místech a písčitých březích. Dosti hojná. S. Derflice, Olbramkostel, Lančov. 

VI–X. 

Položka: 2251 – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950 

1018. Helichrysum arenarium (L.) Moench. Smil písečný. 

Na výslunných písčitých stráních. Dosti hojný. P. Kraví hora, Hradiště, Gránice, Konice, 

Suchý kopec, Derflice, Tasovice, Kuchařovice, Plenkovice, Černín, Jevišovice. VII–X. 


 

Obr. 14. Blešník obecný (Pulicaria vulgaris) – část herbářové položky MZ č. 2261. 

Fig. 14. Pulicaria vulgaris – part of herbarium item MZ 2261. 

209

N 1019*. Helichrysum bracteatum (Vent.) Willd. Smil slaměnka. 

Helichrysum bracteatum (Vent.) Andrews. Smil listenatý. 

Původní v Austrálii, u nás běžně pěstována pod jménem „slaměnky“ a ojediněle zplaňující. 

VII–X. 

1020. Inula germanica L. Oman německý. 

Na výslunných křovinatých stráních. Ojediněle. P. Tasovice stráň na pravém břehu. 

DO STÁL: Pod mo lí u Znojma. OBORNY: Šóbes. (Obě naleziště totožná.) VII–VIII. 

Položka: 2254 – Tasovice, stráň proti Tasovicím, 19. 08. 1950 

1021. Inula salicina L. Oman vrbolistý. 

Na výslunných stráních, ale i na bahnitých a slatinných lukách. Dosti rozšířen. P. Kraví 

hora, Načeratice, Derflice, Vrbovec, Hodonice, Stošíkovice (křovisko k Prosiměřicím), 

Suchohrdly, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Znojmo (?), Dyje (?), Sedlešovice, 

Býčí skála, Lukov, Čížov i jinde. VI–X. 

Položka: 2255 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950 – Inula britannica, rev. V. Grulich 

Pozn.: Oman vrbolistý je sice na Znojemsku druhem roztroušeným (cf. HROUDA 1974, GRULICH 1997), 

herbářový doklad je však chybně určen a zpochybňuje výčet ostatních lokalit. 

1022. Inula hirta L. Oman srstnatý. 

Na suchých stepních stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Býčí skála. OBORNY: Ledové 

slu je, údolí Dyje od Hardeku ke Znojmu, Vranov, Dyje, Devět mlýnů, Lukov, Purkrábka, 

řid če ji Bítov a údolí Jevišovky. VI–X. 

Položky: 2256 A – Hradiště, Mločí údolí, 1953 

2256 B – Hradiště, 08. 06. 1950 

X Inula rigida Doell. = Inula hirta × salicina. Oman tuhý. 

Inula × rigida Doell. = Inula hirta × I. salicina 

DOSTÁL: zvláště na jižní Moravě. OBORNY: Viničná hora u Čížova proti Hardeku, Trausnický 

mlýn u Znojma (?). 

Položka: 2258 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato 

1023. Inula ensifolia L. Oman mečolistý. 

Na stepních stráních. Roztroušený. P. Mločí údolí. OBORNY: Býčí skála, Králův stolec, 

Konická výšina, svah k Dyji. VII–VIII. 

Položka: 2257 – Sedlešovice, 15. 07. 1954 

X* Inula hausmannii Huter = Inula ensifolia × hirta. Oman Hausmannův. 

Inula × hausmannii Huter = Inula ensifolia × I. hirta 

DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku a u Znojma. OBORNY: v několika exemplářích v údolí 

Dyje pod Hardekem, ve více exemplářích na Konické výšině a na Býčí skále. 

210

X Inula stricta Tausch = Inula ensifolia × salicina. Oman vzpřímený. 

Inula × stricta Tausch = Inula ensifolia × I. salicina 

DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku, u Znojma. OBORNY: Na Kozí stezce u Lukova a v údolí 

Dyje u Hardeku, Býčí skála. 

Položka: 2253 – Valtrovice – Strachotice, 28. 08. 1954 – Inula britannica, rev. V. Grulich 

1024. Inula britannica L. Oman britský. 

Na vlhkých a slaných loukách, ale i na výslunných pahorcích a jako plevel v polích. 

Roz ší řen. S. Kraví hora, Gránice, Sedlešovice, Kateřinský dvůr, Derflice, Tasovice, 

Krhovice, Jaroslavice, Stošíkovice, Purkrábka, Kuchařovice, Mramotice – Přímětice, 

Plaveč, Hlu bo ké Masůvky, Koráb, Horní Dunajovice, Horní Břečkov. VI–IX. 

Položky: /2255 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950 – ut Inula salicina, rev. V. Grulich/ 

/2253 – Val tro vi ce – Strachotice, 28. 08. 1954 – ut Inula × stricta, rev. V. Grulich/ 

1025. Inula oculus-christi L. Oman oko kristovo. 

Na výslunných skalách a výhonech. Roztroušeně. SP. Hradiště, Kraví hora, Tasovice, Sucho 

hr dly, Plaveč – Lapikus, údolí Bojanovického potoka, Švýcarské údolí. OBORNY: údolí 

Dyje a Gránice u Znojma (?), Šóbes, Nový Hrádek, Lukov, údolí Jevišovky. VI–VIII. 


1026. Inula conyza DC. Oman hnidák. 

Inula conyzae (Griesselich) Meikle. Oman hnidák. 

Na výchozech a ve světlých lesích. Hojný. SP. Hradiště, Leska, údolí Dyje u Znojma, 

Pur kráb ka, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Citonice, Švýcarské údolí, Onšov. OBORNY: 

Je vi šo vi ce, Lukov, Vranov, Znojmo i jinde. VII–IX. 


X* Inula suaveolens Jacq. = Inula conyza × oculus-christi Kern. Oman vonný. 

Inula × suaveolens Jacq. = Inula conyzae × I. oculus-christi Kern. Oman vonný. 

DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku a Čížova. OBORNY: na Viničné hoře u Čížova, na t. zv. 

Soud ním vrchu. 

1027*. Pulicaria dysenterica (L.) Bernh. Blešník úplavičný. 

Na vlhkých místech, často na slané půdě. Vzácný. P. OBORNY: na lučinách kolem Hrušovan 

a ve vsi samé, kolem vsi Jevišovky. VII–IX. 

Pozn.: Blešník úplavičný je druhem mírně zasolených ploch s nitrofilní vegetací a mezi Jevišovkou, 

Mi ku lo vem a Valticemi není příliš vzácný. Nedávno zjištěné lokality v okolí Hevlína (2002 MZ, leg. 

A. Reiter) a Travního Dvora u Hrabětic (2003, 2004 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková) na toto 

rozšíření navazují. 

211

1028. Pulicaria vulgaris Gaertn. Blešník obyčejný. 

Pulicaria vulgaris Gaertn. Bleš ník obecný. 

Na vlhkých i slaných místech, v příkopech a na březích vod. Vzácný. P. Stošíkovice. 

OBOR NY: řidčeji u Dyje (?), Hodonic (?), Znojma (?). VII–IX. 

Položka: 2261 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, náves, 25. 07. 1953 (obr. 14) 

Pozn.: Blešník obecný náleží nyní k velmi vzácným druhům květeny České re pub liky a je hodnocen 

jako kriticky ohrožený (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Drlíkův nález na stošíkovickém slanisku významně 

rozšiřuje obraz jeho historického rozšíření. 

* 1029. Buphthalmum salicifolium L. Volovec vrbolistý. 

Ve světlých lesích a výslunných skalách. Vzácně. S. DOSTÁL: údolí Dyje mezi Hardekem 

a Čížovem. OBORNY: dosud jen na silnici z Čížova do Hardeku. VI–IX. 

Pozn.: Lokalita pod Čížovem, kterou objevil Oborny, je v současnosti jediným, i když bohatým 

nalezištěm druhu v České republice (GRULICH 1996b). Z Drlíkova textu nepřímo vyplývá, že ji 

zřejmě nenavštívil. 

N 1030. Xanthium strumarium L. Řepeň durkoman. 

U nás pravděpodobně zdomácněla na pustých místech, návsích a podle cest. Roztroušeně. 

P. Dobšice, Načeratice (!), Derflice, Vrbovec, Tasovice, Hodonice, Borotice, 

Výrovice. OBORNY: v okolí Znojma. VII–X. 

Položka: 2262 – Tasovice, náves, 19. 08. 1950, rev. J. Danihelka 

N 1031. Xanthium spinosum L. Řepeň trnitá. 

Původem z Jižní Ameriky, k nám zavlečená a zdomácnělá na rumištích, návsích a u cest. 

Roztroušeně. P. Dobšice, Strachotice, Krhovice, Výrovice, Horní Dunajovice. OBORNY: 

Znojmo (?), Dyje (?). VII–X. 

Položka: 2263 – Slup, náves, 12. 07. 1951 

1032. Bidens tripartitus L. Dvouzubec trojdílný. 

Bidens tripartita L. Dvouzubec trojdílný. 

Na bažinatých a mokrých místech. Hojný. S. Znojmo – Marešov, Načeratice, Stošíkovice, 

Březovec u Plavče, Olbramkostel, Vranovská Ves. VII–X. 

Položky: 2264 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 

2264 B – Vranovská Ves, rybník, 25. 06. 1950 

1033. Bidens cernuus L. Dvouzubec nící. 

Bidens cernua L. Dvouzubec nicí. 

Na bažinatých místech a březích vod. Rozšířen. SP. Stošíkovice, Olbramkostel, Šumná 

– Onšov, Helenin dvůr u Štítar. VII–IX. 

Položka: 2265 A – Helenin dvůr, rybníček, 27. 08. 1950 

2265 B – Olbramkostel, louky, 09. 08. 1950 

212

N 1034. Rudbeckia hirta L. Rudbekie srstnatá. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a ojediněle zplaňující. Hradiště, 

ute če nec ze zahrady. VII–IX. 

Položka: 2266 – Hradiště, pod Golghammerovou vilou, 10. 06. 1950 

N 1035. Helianthus annuus L. Slunečnice roční. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás odedávna běžně pěstována a místy pomíjivě zplanělá. 

Hradiště atd. VIII–X. 

Položka: 2267 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951, rev. V. Řehořek 

N 1036. Helianthus tuberosus L. Slunečnice topinambur. 

Původem z Ameriky, u nás jako krmivo pěstována a ojediněle zplaňuje. Citonice. 

VIII–X. 

Položka: 2268 – Citonice, zahrádka, 10. 08. 1950, rev. V. Řehořek 

N 1037. Coreopsis tinctoria Nutt. Krásnoočko barvířské. 

Původem ze Severní Ameriky, u nás zřídka se pěstuje a ojediněle zplaňuje. Rumiště 

u Popelny u Bítova. VII–VIII. 

Položka: 2269 – Bítov, rumiště mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950 

N 1038. Galinsoga parviflora Cav. Pěťour malokvětý. 

Galinsoga parviflora Cav. Peťour maloúborný. 

Původem z Jižní Ameriky, u nás zdomácnělý jako plevel v polích, zahradách, na rumištích, 

u cest. Obecný. SP. Znojmo, Sedlešovice, Hodonice, Tasovice, Borotice, Únanov, 

Je vi šo vi ce. OBORNY: r. 1880 ještě nezná Galinsogu. V–X. 


Galinsoga quadriradiata Ruiz et Pavón. Pěťour srstnatý. 


1039. Anthemis tinctoria L. Rmen barvířský. 

Na výslunných křovinatých místech, skalnatých stráních. Hojný. P. Hradiště, Leska, 

Kraví hora, Dobšice, Kuchařovice, Únanov, Přímětice, Mramotice, Plaveč – Lapikus, 

Horní Dunajovice, Černín, Olbramkostel, Milíčovice, Šumná, Štítary, Lesná, Lančov, 

Bítov, Pod hra dí. VII–IX. 


1040. Anthemis austriaca Jacq. Rmen rakouský. 

Na úhorech a mezích. Roztroušeně. P. Hradiště, Znojmo, Lančov. OBORNY: Popice, Ko nice, 

Havraníky, Hnánice, Gránice, Leska (?), údolí Dyje u Znojma, ves Dyje. VI–VIII. 

Položky: 2273 – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950 

/2275 – Hradiště, 17. 05. 1950 – ut Anthemis ruthenica, rev. V. Grulich/ 

213

1041. Anthemis arvensis L. Rmen rolní. 

Na polích, úhorech a pustých místech. Hojný. PS. Gránice, Kraví hora, Leska, Načeratice 

– Derflice, Tasovice, Plaveč, Jevišovice, Pavlice, Citonice – Bezkov, Podhradí. V–IX. 

Položka: 2274 – Znojmo, Gránice, pole, 27. 05. 1951 

1042. Anthemis ruthenica M. Bieb. Rmen rusínský. 

Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Hradiště. OBORNY: mezi Hodonicemi, Božicemi 

a Hrádkem velmi hojný, i jinde. VI–IX. 

Položka: 2275 – Hradiště, 17. 05. 1950 – Anthemis austriaca, rev. V. Grulich 

Pozn.: Vzácnější druhy rmenů činily Drlíkovi zřejmé determinační obtíže. Druh Anthemis ruthenica 

se sice snad ve východní části Znojemska vyskytuje, ale chybné určení Drlíkovu charakteristiku činí 

ne vě ro hod nou. 

1043. Anthemis cotula L. Rmen smrdutý. 

Na návsích, pustých místech, podle cest. Hojný až obecný. PS. Znojmo, Načeratice, 

Der fli ce, Kravsko, Smoha. VII–IX. 

Položka: 2276 – Znojmo, Městský lesík, 22. 05. 1950 – Tripleurospermum inodorum, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Rmen smrdutý býval zřejmě v minulosti běžnou součástí ruderální vegetace v sídlech. Je 

otázka, zda v Drlíkově době byl na Znojemsku „hojný až obecný“, v posledních letech prokazatelně 

přežívá jen několik nevelkých populací (GRULICH 1997). 

1044. Achillea nobilis L. Řebříček sličný. 

Na výhonech, skalách, podle cest. Hojný. P. Hradiště, Býčí skála, Hluboké Mašůvky 

– Plaveč, Černín, Pavlice, Bítov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX. 

Položka: 2277 – Lančov, 18. 06. 1950, rev. J. Danihelka 

1045. Achillea millefolium L. I. subsp. eumillefolium Hay. Řebříček obecný pravý. 

Achillea millefolium L. Řebříček obecný. 

Na lukách, lesních světlinách a na pustých místech. Obecný. SP. Hradiště, Znojmo, Sed lešo 

vi ce, Načeratice, Derflice, Tasovice, Stošíkovice, údolí Bojanovického potoka, Horní 

Dunajovice, Smoha, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná – Onšov, Podhradí. VI–XI. 

Položka: 2279 – Hradiště, 24. 08. 1950 – Achillea pannonica, rev. J. Danihelka 

Achillea millefolium II. subsp. collina (Beck) Weiss. Řebříček obecný chlumní. 

Achillea collina Heimerl. Řebříček chlumní. 

Na výslunných křovinatých nebo kamenitých stráních, u cest. Dosti hojný. P. Hradiště, 

Konice, Pavlice. OBORNY: hojně kol Znojma a Hrušovan. VI–VIII. 

Položka: 2280 – Hradiště, 1950 – Achillea collina + A. pannonica, rev. J. Danihelka 

214

Achillea millefolium III. subsp. pannonica (Scheele) Hay. Řebříček obecný pa non ský. 

Achillea pannonica Scheele. Řebříček panonský. 

Na slunných kamenitých svazích, písčinách a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Znojmo 

– Městský lesík, Býčí skála, Konice – Popice, Kateřinský dvůr, Tasovice, Valtrovice, 

Vý ro vi ce, Černín, Pavlice, Šumná – Onšov, Lesná, Podhradí. VI–VIII. 

Položky: /2279 – Hradiště, 24. 08. 1950 – ut Achillea millefolium subsp. eumillefolium, rev. 

J. Danihelka/ 

/2280 – Hradiště, 1950 – ut Achillea millefolium subsp. collina; Achillea collina + A. pannonica, 


2281 – Hradiště, 01. 06. 1950, rev. J. Danihelka 

1046. Achillea setacea W. K. Řebříček štětinatý. 

Na výhonech a skalnatých místech. Roztroušeně. P. Načeratice, Derflice, Hodonice, 

Stra cho ti ce, Stošíkovice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Načeratický kopec, 

Kraví hora, Popice, Konice, Havraníky, údolí Jevišovky. VII–X. OBORNY: V–VI. 

Položka: 2282 – Strachotice, stráň – Kateřinský dvůr, 11. 05. 1951, rev. J. Danihelka 

Achillea asplenifolia Vent. Řebříček sleziníkolistý. 

Položka: 2278 – Oleksovice, louky (slané) mezi Oleksovicemi a Stošíkovicemi, 15. 06. 1954 

– Achillea cf. asplenifolia, rev. J. Danihelka 

1047. Matricaria chamomilla L. Heřmánek pravý. 

Matricaria recutita L. Heřmánek pravý. 

Na úhorech, polích, na návsích a u cest. Hojný. PS. Načeratice, Derflice, Hodonice, 

Ta so vi ce, Strachotice, Slup, Jaroslavice, Suchohrdly, Vranovská Ves (!), Pavlice (!). 

OBORNY: Havraníky, Podmolí, Mašovice, Lukov, Lesná, Vranov. V–IX. 

Položka: 2283 – Vranovská Ves, na poli, 15. 05. 1950 

N 1048. Matricaria discoidea DC. Heřmánek terčovitý. 

Původem ze Severní Ameriky a severní Asie, u nás zplanělý na návsích, cestách a pustých 

místech. Dosti hojný. SP. Hradiště, Dobšice, Valtrovice, Lančov u přehrady. VI–VIII. 

Položka: 2284 – Lančov, přehrada, 27. 05. 1950 

1049. Matricaria maritima L. Heřmánek přímořský. 

Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. Heřmánkovec nevonný. 

Na pustých místech, návsích a u cest. Obecný. SP. Hradiště, Starý Šaldorf, Suchohrdly, 

Švýcarské údolí atd. VI–X. 

Položky: /2276 – Znojmo, Městský lesík, 22. 05. 1950 – ut Anthemis cotula, rev. V. Grulich/ 

2285 A – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 

2285 B – Hradiště, 11. 06. 1950 

215

Chrysanthemum segetum L. Kopretina osenní. 

Xanthophthalmum segetum (L.) Schultz-Bip. Zlateň osenní. 

Původní ve východním Středomoří a Přední Asii, u nás zavlečena v polích, podle cest 

a tratí. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: před lety v jednom exempláři u Znojma, od té 

doby nic. VI–VIII. 

1050. Chrysanthemum leucanthemum L. I. subsp. triviale Gaud. 

Kopretina bílá obec ná. 

Leucanthemum vulgare Lamk. Kopretina bílá. 

Na lukách, mýtinách a křovinách. Hojně rozšířena. S. Znojmo. V–X. 

Položka: 2286 – Znojmo, louky, 1950 – Leucanthemum cf. ircutianum 

Pozn.: Taxonomický koncept kop re tin doznal od Drlíkových dob značných změn – dnes jsou na 

území České republiky rozlišovány tři mor fo lo gic ky i ekologicky odlišné druhy; všechny tři jsou 

ze Znojemska známy (cf. GRULICH 1997). Drlíkova charakteristika se vztahuje alespoň ke dvěma 

z nich (L. vulgare a L. ircutianum). 

1051. Chrysanthemum corymbosum L. I. subsp. typicum (Posp.) Dost. 

Kopretina cho cho lič na tá pravá. 

Pyrethrum corymbosum (L.) Scop. Řimbaba chocholičnatá. 

Ve světlých lesích a na mýtinách. Hojná. P. Kraví hora, Hradiště, Suchohrdly, Plaveč, 

Hlu bo ké Mašůvky, Olbramkostel, Pavlice, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, 

Ša tov. VI–VIII. 


N 1052. Chrysanthemum parthenium (L.) Bernh. (Kopretina) řimbaba. 

Pyrethrum parthenium (L.) Sm. Řimbaba obecná. 

Původem z Přední Asie, u nás od pradávna pěstována a často v houštinách zplaňující. 

Roz trou še ně. P. Popice, Šumná. OBORNY: řidčeji u Znojma (?), v podyjských lesích, 

Lukov, Bítov. VI–VIII. 


1053. Chrysanthemum vulgare (L.) Bernh. (Kopretina) vratič. 

Tanacetum vulgare L. Vratič obecný. 

V pobřežních houštinách, v lesích a pasekách. Rozšířen. S. Znojmo, údolí Dyje, Šumná 

– Onšov, Lančov. VII–IX. 

Položka: 2289 – Lančov, u cest, 09. 07. 1950 

1054. Artemisia vulgaris L. Pelyněk černobýl. 

U cest, v příkopech, na pustých místech, na pastvinách a mýtinách. Obecný. PS. Znojmo, 

Sedlešovice, Načeratice, Hodonice, Krhovice, Valtrovice atd. VII–IX. 


216

1055*. Artemisia pontica L. Pelyněk pontický. 

Na stepních travnatých pahorcích. Vzácný. P. OBORNY: Tasovice (?), Dyje okraje polí. 

VIII–X. 

1056. Artemisia absinthium L. Pelyněk pravý. 

Na křovinatých stráních a u lidských obydlí. Obecný. P. Znojmo, Hradiště, Leska, Oble 

ko vi ce, Dobšice, Hodonice, Krhovice, Valtrovice, Lechovice, Borotice, Kuchařovice, 

Úna nov, Plaveč, Výrovice, Kravsko, Jevišovice, Bezkov, Mašovice, Lančov, Starý 

Petřín, Pod hra dí. VIII–IX. 

Položky: 2291 – Krhovice, písčiny u řeky, 07. 08. 1950 

/2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – ut Ar te mi sia scoparia, rev. V. Grulich/ 

1057. Artemisia campestris L. Pelyněk ladní. 

Na výslunných místech, písčinách, mezích, pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, 

Hra diš tě, Leska, Sedlešovice, Kuchařovice, Krhovice, Valtrovice, Těšetice, Únanov, 

Přímětice – Mramotice, Plenkovice. VII–X. 

Položka: 2292 – Těšetice, 22. 08. 1950 

1058. Artemisia scoparia W. K. Pelyněk metlatý. 

Artemisia scoparia W. et K. Pelyněk metlatý. 

Na pastvinách, rumištích a skalách. Vzácný. P. Hodonice náves. OBORNY: Dobšice (?), 

ves Dyje (?). VIII–X. 

Položka: 2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – Artemisia absinthium, rev. V. Grulich 

Pozn.: Pelyněk metlatý je na Znojemsku velmi vzácnou rostlinou; spolehlivě dosud roste na Sloním 

hřbetu v NP Podyjí (GRULICH 1997). Drlíkův údaj z Hodonic je vzhledem k chybnému určení 

herbářové položky mylný. 

1059. Tussilago farfara L. Podběl léčivý. 

Tussilago farfara L. Podběl lékařský. 

Na vlhčích půdách, v lomech a pod. Hojně. S. Znojmo – Leska, Načeratice, Valtrovice, 

Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mramotice – Přímětice. III–V. 


1060. Petasites hybridus (L.) G. M. Sch. Devětsil zvrhlý. 

Petasites hybridus (L.) G., M. et Sch. Devětsil lékařský. 

Na březích vod. Vzácný. S. Údolí Dyje pod Trausnicemi u Znojma, horní Gránice pod 

Bezkovem. (Po regulaci potoka 1951 z velké části vyhynul.) III–V. 

Položka: 2295 – Popice, pravý břeh Dyje před Trausnicemi, 11. 04. 1951 

Pozn.: Devětsil lékařský je pravděpodobně druhem, který se na jihozápadní Moravě rozšířil teprve 

v průběhu 20. století – OBORNY (1883–1886) výslovně píše o jeho absenci na jihozápadní Moravě. 

I lokálnost sou čas né ho výskytu na Dyji, Gránici a Jevišovce nasvědčuje, že zdejší populace vznikly 

ze samostatných oh ni sek. 

217

1061. Senecio rivularis (W. K.) Dc. Starček potoční. 

Tephroseris crispa (Jacq.) Schur. Starček potoční. 

Na bažinatých lukách. Vzácný. S. Šumná-louka pod Šimperkem, Zálesí u rybníka 

Vystrčila (hojně). OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí. V–VIII. 

Položka: 2296 – Šumná, louka pod zříceninou Šimperka, 25. 05. 1950 

Pozn.: Starček potoční dosahuje na Znojemsku východní hranice souvislého areálu v České republice. 

Zdejší lokality představují zbytky někdejšího hojného výskytu na okraji Českého masivu 

– ty, které znal Drlík, stále existují (u Šumné 1999, A. Reiter; Zálesí 2000, A. Reiter), nově byl 

prokázán v NP Podyjí (GRULICH 1997). 

1062. Senecio integrifolius (L.) Clairv. I. subsp. campestris (Retz.) Briq. Cavill. 

Starček celolistý ladní. 

Tephroseris integrifolia (L.) Holub. Starček celolistý. 

Na suchých lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. SP. Kuchařovice – Purkrábka. OBORNY: 

Popické údolí, údolí Dyje v průrvě pod viaduktem (?), Nesachleby, údolí Jevišovky 

u Hlu bo kých Mašůvek, Plaveč, Tvořihráz, na výšinách mezi Havraníky, Popicemi, 

Šatovem a Hnánicemi. V–VI. 

Položka: 2297 – Kuchařovice, Purkrábka, 07. 05. 1950 

1063. Senecio nemorensis L. I. subsp. fuchsii (Gmel.) Dur. Starček hajní Fuchsův. 

Senecio ovatus (G., M. et Sch.) Willd. Starček Fuchsův. 

Ve vlhkých lesích. Roztroušeně. S. Šimperk, Onšov, Zálesí, Bítov, Lančov, Podhradí. 

OBOR NY: Ledové sluje. VII–XI. 

Položky: 2298 A – Lančov, přehrada – břehy u Lančova, 09. 07. 1950 

2298 B – Bítov, přehrada, 10. 07. 1950 

Senecio nemorensis L. II. subsp. jacquinianus (Rchb.) Dur. Starček hajní Jacquinův. 

Ve vlhkých lesích a křoviskách. S. Velmi roztroušeně. Popice. OBORNY: Znojmo (?), 

Je vi šo vi ce, Vranov, Bítov a vůbec v západní části. VII–IX. 

Položka: 2299 – Popice, stráň nad vsí, 13. 07. 1950 – Senecio germanicus, rev. V. Grulich 

Pozn.: Taxonomický koncept „chlupatých“ typů z okruhu starčku hajního, který je přijímán v poslední 

době, nedovoluje v zásadě interpretovat starší literární údaje. Zdá se však, že na Znojemsku roste 

pouze S. germanicus Wallr. a jeho kříženci s druhem S. ovatus. 

1064. Senecio jacobaea L. Starček přímětník. 

Na travnatých a křovinatých stráních, v lesích, v příkopech a podle cest. Hojný. SP. 

Kraví hora, Gránice, Načeratice, Derflice, Tasovice, Borotice, Únanov, Lapikus, Plaveč, 

Vý ro vi ce, Černín, Jevišovice, Smoha, Horní Břečkov. VI–X. 

Položky: 2300 – Načeratice, 20. 06. 1950 

/2302 – Plaveč, údolí Jevišovky, 02. 06. 1950 – ut Senecio vernalis, rev. V. Grulich/ 

218

1065. Senecio erraticus Bertol. Starček bludný. 

V pobřežních houštinách, vlhkých lesích a na bažinatých lukách. SP. Hojný. Hradiště, 

Ta so vi ce, Strachotice, Stošíkovice, Únanov. OBORNY: Smoha, Vranov, Podmolí, Leska 

(?), Grá ni ce, Čertův mlýn, louky u Hostěrádek, Olbramkostel. VII–IX. 

Položka: 2301 – Strachotice, příkop u silnice, 07. 08. 1950 

N 1066. Senecio vernalis W. et K. Starček jarní. 

Původem z východní Evropy a z Asie. U nás jako polní plevel jež asi 50 let se šíří, 

v letech 1920–30 dosáhl největší rozšířenosti, dnes zase ustupuje. Roztroušeně. Plaveč, 

údolí Je vi šov ky. V–VIII(–X). 

Položka: 2302 – Plaveč, údolí Jevišovky, 02. 06. 1950 – Senecio jacobaea, rev. V. Grulich 

Pozn.: Drlíkův údaj není příliš věrohodný, protože je podložen mylně určenou položkou. Skutečný 

starček jarní zde však byl i v posledních letech pozorován, např. u Šatova (GRULICH 1997). 

1067. Senecio vulgaris L. Starček obyčejný. 

Senecio vulgaris L. Starček obecný. 

Jako plevel na rumištích a pod. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, Ob leko 

vi ce, Hodonice, Kuchařovice, Jevišovice. IV–X. 


1068. Senecio viscosus L. Starček lepkavý. 

Na lesních lukách, mýtinách a ve vřesovištích. Hojný. S. Kraví hora, Hradiště, Hodonice, 

Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Koráb, Jevišovice, Kravsko, Lesná 

– Onšov. VI–IX. 

Položky: 2304 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 

/2305 C – Mašovice, les, 02. 09. 1950 – ut Senecio sylvaticus, rev. V. Grulich/ 

1069. Senecio silvaticus L. Starček lesní. 

Senecio sylvaticus L. Starček lesní. 

V lesích a na lesních cestách. Obecný. S. Hradiště, Šumná, Mašovice, Podhradí. 

VI–IX. 

Položky: 2305 A – Šumná, les, 25. 06. 1950 

2305 B – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 27. 09. 1950 

2305 C – Mašovice, les, 02. 09. 1950 – Senecio viscosus, rev. V. Grulich 

Pozn.: Záměny jed no le tých starčků (S. viscosus, S. sylvaticus a S. vulgaris) jsou v herbářích dosti 

četné. Ačkoli se takové determinační chyby dopustil i Drlík, char ak ter is tiky výskytu jsou vcelku 

výstižné a výčet lokalit hod no věr ný. 

N 1070. Erechtites hieraciifolia (L.) Raf. Starčkovec jestřábníkolistý. 

Původní v Severní Americe, u nás na pasekách a pustých místech zavlečen a zdomácnělý. 

Vzácný. S. Hradišťský les k Čertovu mlýnu u paseky. DOSTÁL: neuvádí Znojemsko. 

OBOR NY ani HIMMELBAUR ještě nemají tento druh. VII–IX. 

Položka: 2306 – Hradiště, les, 01. 09. 1950 

219

N 1071. Calendula officinalis L. Měsíček lékařský. 

Původem ze Středomoří, u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. Znojmo. 

VI–IX. 


1072. Arctium lappa L. Lopuch větší. 

Na pustých místech, v křovinách a na lesních mýtinách. Obecný. SP. Znojmo, Dyje, 

Der fli ce, Vrbovec, Valtrovice, Borotice, Plaveč, Želetice, Horní Dunajovice, Horní 

Břečkov, Jazovice. VII–IX. 

Položka: 2308 – Znojmo, za Městským lesíkem, 07. 07. 1950 

1073. Arctium minus (Hill) Bernh. Lopuch menší. 

Podle cest, v příkopech, na návsích a pustých místech. Hojný. SP. Znojmo, Dyje, Derflice, 

Vrbovec, Borotice atd. OBORNY: Hodonice atd. VII–IX. 

Položka: 2309 – Borotice, rumiště, 08. 08. 1950 

1074. Arctium tomentosum Mill. Lopuch plstnatý. 

Na návsích, pustých místech a u cest. Roztroušeně. SP. Znojmo – Marešov, Sedlešovice 

– Nové sklepy, Derflice, Jaroslavice, Borotice, Plaveč, Jevišovice, Lančov. VII–IX. 

Položka: 2310 – Lančov, mýtina, 08. 07. 1950 

1075. Carduus nutans L. Bodlák nící. 

Carduus nutans L. Bodlák nicí. 

Na výslunných místech, ve vřesovištích, u cest. Hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Derflice, 

Purkrábka, Únanov, Koráb. VII–IX. 

Položka: 2311 – Citonice, Gránice u Citonic, 11. 06. 1950 

1076. Carduus acanthoides L. Bodlák trnitý. 

Carduus acanthoides L. Bodlák obecný. 

Na pastvinách, pasekách, rumištích, u cest. Hojný. SP. Hradiště, Tasovice, Valtrovice, 

Hlu bo ké Mašůvky (bílý), Horní Dunajovice, Koráb, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice. 

VI–X. 

Položka: 2312 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 

X Carduus orthocephalus Wallr. = Carduus acanthoides × nutans. 

Bodlák pří mo ú bor ný. 

Carduus × orthocephalus Wallr. = Carduus acanthoides × C. nutans 

Gránice, Koráb, Plaveč (k Rudě), Mašovice, Podhradí. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: 

vzác ný, dosud jen u Znojma a vsi Dyje. 


220

1077. Carduus crispus L. Bodlák kadeřavý. 

Ve stinných lesích, na lesních lukách a mýtinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, 

Popický žleb, Tasovice, Strachotice, Borotice, Plaveč – Lapikus, Bojanovický les, 

Pod hra dí. OBORNY: Vranov, louky nivy mezi Trabingerovým dvorem a tratí Hrušovany–Dr 

n ho lec. VII–IX. 

Položka: 2314 – Strachotice, u řeky, 19. 06. 1950 

1078. Cirsium vulgare (Savi) Airy-Shaw I. subsp. lanceolatum (L. s. s.) Dost. 

Pcháč oby čej ný kopinatý. 

Cirsium vulgare (Savi) Ten. Pcháč obecný. 

Na pasekách, křovinatých stráních a pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, Gránice, 

Ta so vi ce, Borotice, Stošíkovice, Purkrábka, Únanov. VII–X. 


1079. Cirsium palustre (L.) Scop. Pcháč bahenní. 

Na vlhkých lukách, březích a v příkopech. Rozšířen. S. Trausnice, Popický žleb, Plaveč, 

údolí Bojanovického potoka, Pavlice, Horní Břečkov, Jazovice. VIII–X. 

Položky: 2316 – Popice, Trausnice, údolí u potůčku, 28. 07. 1951 

/2319 – Šumná, sine dato – ut Cirsium rivulare, rev. V. Grulich/ 

1080. Cirsium canum (L.) All. Pcháč šedý. 

Na vlhkých i slaných lukách, u pramenišť, v příkopech. Hojný. PS. Gránice, Načeratice, 

Derflice, Vrbovec, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Purkrábka, Únanov, Hluboké Mašův 

ky, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Olbramkostel, Přímětice – Mramotice, 

Smoha, Horní Břečkov, Lesná, Zálesí. OBORNY: Hrušovany, Jevišovka, mezi Šumnou 

a Greš lo vým Mýtem. VII–X. 

Položky: 2317 A – Suchohrdly, Purkrábka, 22. 08. 1950 

2317 B – Lančov, 11. 07. 1950 

X Cirsium tataricum (Jacq.) All. = Cirsium canum × oleraceum. Pcháč tatarský. 

Cirsium × tataricum (L.) All. = Cirsium canum × C. oleraceum 

DOSTÁL: u nás nejhojnější kříženec tohoto druhu. Šumná – Onšov, bažinka vpravo od 

sil ni ce na okraji lesa. OBORNY nemá na Znojemsku. 

Položka: 2318 – Onšov, bažina v lese, 02. 08. 1953 

1081. Cirsium rivulare (Jacq.) All. Pcháč potoční. 

Na vlhkých a slaných loukách a prameništích. S. ? OBORNY nemá na Znojemsku. 

VI–VII. 

Položka: 2319 – Šumná, sine dato – Cirsium palustre, rev. V. Grulich 

Pozn.: Pcháč potoční na Znojemsku chybí, nanejvýš by mohl být druhotně zavlečen. Drlíkův rukopisný 

údaj je založen na nesprávném určení mnohem běžnějšího pcháče bahenního. 

221

1082. Cirsium oleraceum (L.) Scop. Pcháč zelinný. 

Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Trausnice, Vrbovec, Purkrábka, Plaveč, Starý 

Petřín – Podhradí. VI–X. 


1083. Cirsium arvense (L.) Scop. Pcháč oset. 

Jako plevel na polích, na pasekách, pustých místech i jinde. Obecný. SP. Hradiště, 

Gránice, Načeratice, Vrbovec, Stošíkovice, Horní Dunajovice, Smoha. VI–X. 

Položka: 2321 – Hradiště, pole, 20. 06. 1950 

1084. Onopordum acanthium L. Ostropes trubil. 

Na pastvinách, pustých místech, podle cest. Rozšířen. P. Znojmo, Sedlešovice – Konice, 

Hradiště, Hodonice, Valtrovice, Jaroslavice, Božice, Jevišovice. VII–IX. 

Položka: 2322 – Hradiště, rum, 18. 06. 1950 

1085. Serratula tinctoria L. Srpice barvířská. 

Ve světlých lesích a křovinách a na výslunných písčitých svazích. Hojná. S. Býčí skála, 

Načeratice, Derflice, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Únanov, Pavlice. OBORNY: Cito 

ni ce, Jevišovice, Vranov, Lukov a jiná místa. VII–IX. 


Centaurea solstitialis L. I. subsp. eusolstitialis Gugl. Chrpa letní pravá. 

Centaurea solstitialis L. Chrpa žlutá. 

Původem z jihovýchodní Evropy, na polích a úhorech, na vápencových skalách a pahorcích. 

DOSTÁL: od Třebíče na jih. OBORNY: mezi obcí Jevišovkou a Trabingerovým 

dvorem na konci regulované Dyje (Ripper), u Znojma (1876). VII–VIII. 

N 1086. Centaurea cyanus L. Chrpa modrák. 

Centaurea cyanus L. Chrpa modrá. 

Původem z východního Středomoří, u nás v obilí jako plevel i na výslunných stráních 

za vle če ná a zdomácnělá. Obecná. SP. VI–VIII. 


1087. Centaurea triumfettii All. I. subsp. axillaris (Willd.) Dost. 

Chrpa Tri um fet to va větvitá. 

Centaurea triumfettii subsp. axillaris (Willd.) Dostál. Chrpa chlumní. 

Na skalách, travnatých stráních a ve světlých lesích. Hojná. SP. Hradiště, Kraví hora, 

Traus ni ce – Čertův mlýn, Popice, Tasovice, Lapikus. OBORNY: údolí Jevišovky, údolí 

Dyje u Vranova, Bítova, Devíti mlýnů, Znojma a na sousedních výšinách, u Hnánic, 

Konic a jiných místech. VI–VIII. 


222

1088. Centaurea scabiosa L. I. subsp. euscabiosa Gugl. Chrpa čekánek pravá. 

Centaurea scabiosa L. Chrpa čekánek. 

Na lesních lukách, okrajích lesů, výhonech, úhorech a polích. Obecná. SP. Hradiště, Kraví 

hora, Konice, Popice, Derflice, Tasovice, Krhovice, Valtrovice, Koráb, Kuchařovice, Únanov, 

Mikulovice – Němčičky, údolí Bojanovického potoka, Smoha, Jazovice. VII–IX. 

Položky: 2326 A – Popice, stráň, 10. 06. 1950 

2326 B – Hradiště, 06. 07. 1950 

1089. Centaurea stoebe (L.) Sch. Thell. I. subsp. rhenana (Bor.) Gugl. 

Chrpa latnatá po rýn ská. 

Centaurea stoebe L. Chrpa latnatá. 

Na výslunných travnatých a kamenitých stráních, skalách, mezích a úhorech. Hojně roz šířen. 

P. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Leska, Oblekovice, Dobšice, Derflice, Tasovice, Krhovice, 

Kuchařovice, Přímětice, Mramotice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Bítov. VII–X. 



1090. Centaurea jacea L. I. subsp. angustifolia (Schrank) Gugl. 

Chrpa luční úz ko lis tá. 

Centaurea jacea subsp. angustifolia Gremli. Chrpa luční úzkolistá. 

Na výslunných travnatých stráních, slaných loukách a pastvinách. Hojná. SP. Znojmo, 

Na če ra ti ce, Borotice, Kuchařovice, Přímětice, Mramotice, Únanov, Stošíkovice, údolí 

Bo ja no vic ké ho potoka, Černín, Smoha, Mašovice – Podmolí, Zálesí. VII–X. 

Položka: 2328 – Lechovice – Stošíkovice, 16. 10. 1953 

Pozn.: Rostliny z okruhu chrpy luční jsou dodnes určovacím oříškem a jejich taxonomický koncept 

není dosud ustálen. Drlíkovy doklady vyžadují kritické studium specialistou. 

Centaurea jacea II. subsp. genuina (Wimm. Grab.) Dost. Chrpa luční obyčejná. 

Centaurea jacea L. subsp. jacea. Chrpa luční pravá. 

Na vlhčích lukách, pasekách, mezích a ve světlých lesích. Obecná. PS. Znojmo, Leska, 

Gránice, Hradiště, Kraví hora, Suchý kopec, Vrbovec, Suchohrdly, Purkrábka, Ku cha řovi 

ce, Přímětice, Mramotice, Plaveč, Lapikus, Želetice – Horní Dunajovice, Jevišovice, 

Ol b ram kos tel, Kravsko, Horní Břečkov, Lesná, Lančov. VII–X. 

Položka: 2329 – Znojmo, hrad – rotunda, 07. 07. 1950 

1091*. Centaurea phrygia L. III. subsp. stenolepis (Kern.) Gugl. 

Chrpa parukářka úz ko pe rá. 

Centaurea stenolepis Kerner. Chrpa úzkoperá. 

Na sušších loukách a v křovinách. DOSTÁL: MS: jižní: Podyjí. OBORNY: v jednom 

exempláři u Trausnického mlýna u Znojma (1880), ojediněle u Hrušovan a Jevišovky 

(Ripper). VII–IX. 

223

N 1092. Carthamus tinctorius L. Světlice barvířská. 

Původem z východního Středomoří, u nás se pěstuje a místy zplaňuje. Lančov i jinde. 

VII–IX. 

Položka: 2330 – Lančov, u Luitgardina dvora, 09. 07. 1950 

1093. Xeranthemum annuum L. Suchokvět roční. 

Na výslunných stráních (skalách) a na náspech. Vzácně. P. Hodonice železniční násep 

za stanicí, Znojmo na skále v ulici k Dyji. OBORNY: okolí Znojma (?), Gránice u Citonic 

(?). VII–VIII. 

Položka: 2331 – Hodonice, při železniční trati na východním okraji nádraží, 20. 07. 1952 

Pozn.: Suchokvět roční patří mezi nezvěstné druhy české květeny (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). 

V minulosti bylo známo více nalezišť na píscích, která vesměs zanikla; v současné době se však 

občas pěstuje v zahrádkách jako ozdobná letnička a z těchto kultur zplaňuje. 

1094. Carlina acaulis L. Pupava bezlodyžná. 

Na suchých lukách, pastvinách, mezích a stráních. Hojná. SP. Kraví hora, Jevišovice. 

VII–IX. 


1095. Carlina vulgaris L. I. subsp. typica (Beck) Dost. Pupava obyčejná pravá. 

Carlina vulgaris L. Pupava obecná. 

Na výslunných stráních, ve světlých lesích a pasekách, na pastvinách a mezích. Obecná 

v pahorkatině, na rovině řidší. PS. Kraví hora, Gránice, Leska, Konice – Popický žleb, 

Sedlešovice, Oblekovice, Tasovice, Valtrovice, Božice, Purkrábka, Plaveč – Lapikus, 

Ol b ram kos tel – Pavlice, Lesná – Onšov, Starý Petřín, Podhradí. VII–IX. 


1096. Echinops sphaerocephalus L. Bělotrn kulatohlavý. 

V křovinách, příkopech, lomech a na výhonech. Roztroušeně. P. Gránice, Tasovice, 

Ho do ni ce, Krhovice, Valtrovice, Borotice, Kuchařovice, Plaveč (Březovec), Černín. 

OBORNY: údolí Dyje proti vodovodu (?), Gránice pod Hradištěm (?), svahy únanovského 

potoka v Purkrábce, Nový Hrádek, vyhlídka u Nesachleb (?). VII–VIII. 

Položka: 2334 – Krhovice, 07. 08. 1950 

Třída II. Monocotyledoneae. Jednoděložné. 

Čeleď 131. Butomaceae. Šmelovité. 

1097. Butomus umbellatus L. Šmel okoličnatý. 

Na pobřeží vod. Roztroušeně. S. Trausnice, Stošíkovice, Borotice, Jaroslavice, Plen kovi 

ce. OBORNY: Vranov, Jevišovice, Citonice. VI–IX. 

Položka: 2335 – Borotice, zavodněný příkop, 24. 06. 1950 

224

Čeleď 132. Hydrocharitaceae. Voďankovité. 

1098*. Hydrocharis morsus-ranae L. Voďanka žabí. 

Vodní rostlina. Ojediněle. HIMMELBAUR: podyjské nížiny u Hrušovan a Jevišovky. 

VI–VIII. 

N 1099. Anacharis canadensis (Michx.) Planch. Vodní mor kanadský. 

Elodea canadensis Michx. Vodní mor kanadský. 

Původem z Kanady. U nás zplanělý ve vodách. Vzácný. S. Dobšice tůně u Dyje, Štítary 

jezírka v lomech u vsi, Krhovice na dně vypuštěného jezírka za vsí směrem k Valtrovicům. 

OBORNY: Během tisku knihy (1880) se nastěhoval na území Moravy a Slezska. Zatím jen 

u Opavy, ale podle Spatziera už také u Krnova, ale ještě na pruském území. VII–IX. 

Položka: 2336 – Štítary, 24. 10. 1953 

Čeleď: 133. Triglochinaceae. Bařičkovité. 

1100. Triglochin palustre L. Bařička bahenní. 

Na bažinatých lukách. OBORNY: obecný ve Znojemském kraji. HIMMELBAUR: bažinaté 

lou ky, rozšířen. VI–IX. 

Položka: 2337 – Valtrovice, 19. 07. 1954 

Pozn.: Bařička bahenní je velmi citlivá, v současné době mizející rostlina, vázaná na okolí drobných 

luč ních mokřadů. Recentně není známa na Znojemsku ani jediná lokalita. 

Čeleď 135. Zannichelliaceae. Šejdračkovité. 

1101*. Zannichellia palustris L. I. subsp. dentata (Willd.) Dom. 

Šejdračka bahenní zu ba tá. 

Zannichellia palustris L. Šejdračka bahenní. 

Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Velmi vzácná a snadno přehlédnutelná. OBORNY: 

Plenkovický rybník (?). VI–VIII. 

Čeleď 136. Alismaceae. Žabníkovité. 

1102. Alisma plantago-aquatica L. Žabník jitrocelový. 

V bahnitém pobřeží stojatých vod. Hojný. S. Krhovice, Božice, Borotice, Načeratice, 

Ja ro sla vi ce, Koráb, Olbramkostel, Plenkovice, Milíčovice, Podmolí – Mašovice, Šumná 

– Onšov, Lesná, Zálesí. VI–IX. 

Položka: 2338 – Borotice, odvodňovací příkop, sine dato – A. plantago-aquatica + A. gramineum, 

rev. Z. Hroudová 

Sagittaria sagittifolia L. Šípatka střelolistá. 


225

Čeleď 138. Potamogetonaceae. Rdestovité. 

1103. Potamogeton natans L. Rdest vzplývavý. 

V rybníkách a tůních. Dosti rozšířen. S. Plenkovický rybník, rybník v Bojanovickém 

lese, Olbramkostel. VI–VIII. 

Položka: 2340 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951 – Persicaria amphibia, rev. J. Rydlo 

1104. Potamogeton lucens L. Rdest světlý. 

V tekoucích i stojatých vodách. Řídký. S. Šimperský rybník, Hodonice. OBORNY: 

u Hru šo van. VI–VIII. 

Položka: 2341 – Šumná, Šimperský rybník, 17. 05. 1953 

1105. Potamogeton crispus L. Rdest kadeřavý. 

V nížinných stojatých i tekoucích vodách. Roztroušeně. S. Dyje pod plovárnou, Ho donic 

ký rybník, Jevišovice pod zámkem, Olbramkostel. OBORNY: Znojmo (?), Citonice 

(?), Plen ko vi ce (?), Vranov (?). V–VII. 

Položka: 2342 – Dyje pod plovárnou, 13. 07. 1950 

1106*. Potamogeton pusillus (L.) Asch. et Gr. I. subsp. typicus (Fernald pro var.). 

Rdest maličký pravý. 

Potamogeton pusillus L. Rdest maličký. 

Ve stojatých vodách. Vzácný. OBORNY: Čertův mlýn, Gránice, vodní příkopy u Hrušovan. 

VI–VIII. 

1107. Potamogeton pectinatus L. Rdest hřebenitý. 

V nížinných tekoucích i stojatých vodách. Vzácně. S. Olbramkostel u potůčku po vypuštění 

rybníka. OBORNY nemá na Znojemsku. HIMMELBAUR: vzácně: Louka, Dobšice. 

VI–VIII. 

Položka: 2343 – Olbramkostel, potok ve vysušeném rybníku, 30. 06. 1951 

Čeleď 140. Liliaceae. Liliovité. 

1108*. Veratrum nigrum L. Kýchavice černá. 

Ve světlých lesích a na pasekách. S. DOSTÁL: Hardek v údolí Dyje (již za hranicemi). 

HIM MEL BAUR: Stollfirst [Ostroh] na Umlaufbergu (Rakousko). VII–VIII. 

Pozn.: Na moravské straně v údolí Dyje byla kýchavice černá prokázána teprve v roce 1984 (GRU- 

LICH 1985, GRULICH, CHYTRÝ 1993). 

226

1109. Colchicum autumnale L. Ocún jesenní. 

Na vlhkých lukách. Hojný. S. Gránice, Tvořihrázský les, Hluboké Mašůvky, Kravsko, 

Bo ja no vi ce, Citonice – Milíčovice, Šimperk, Lesná, Lančov, Zálesí. OBORNY: nejbližší 

okolí Znojma (?), Podmolí, Vranov, Jevišovice, Plenkovice, Únanov, potok u Hájeckého 

mlýna, Hnánice a jinde. VIII–X plody V–VI. 

Položka: 2344 – Šumná, louka, 09. 08. 1950 

1110. Anthericum ramosum L. Bělozářka větvitá. 

Na výslunných stráních a ve světlých hájích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Býčí skála, 

Hra diš tě, Derflice (!), Purkrábka, Horní Dunajovice (!), Koráb – Výrovice, Tvořihrázský 

les, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Černín, Bítov. OBORNY: Vranov, Lukov, Hardek, 

Devět mlýnů, Tasovice. VI–VIII. 


1111. Gagea arvensis (Pers.) Dum. Křivatec rolní. 

Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet. Křivatec rolní. 

Na polích. Hojný. P. Hradiště, Dobšice. III–V. 

Položka: 2346 – Dobšice, 22. 03. 1951 

X* Gagea suzana Podp. = Gagea arvensis × bohemica. Křivatec Suzův. 

DOSTÁL: Šatov u Znojma (?). 

Pozn.: Současná litertura (cf. Hrouda in KUBÁT 2002) křížence u křivatců neuznává. Nelze s jistotou 

říci, o který z dnes roz li šo va ných druhů jde. 

1112. Gagea bohemica (Zauschn.) Roem. Schult. Křivatec český. 

Gagea bohemica (Zauschn.) J. A. Schultes et J. H. Schultes. Křivatec český. 

Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, horní Leska, Plenkovice, Plaveč, 

Rudlice. OBORNY: Konice, Popice, Havraníky, Mramotice, Gránice, Načeratický kopec. 

DO STÁL: mezi Bítovem, Miroslaví a Znojmem. III–IV. 


Pozn.: Drlíkův výčet lokalit křivatce českého na Znojemsku je v souladu s publikovanou revizí výskytu 

tohoto druhu na Moravě (GRUNA 1996) a v drobných detailech ho doplňuje. Relativní vzácnost 

tohoto druhu je spíše podmíněna neobvyklou fenologií. 

1113. Gagea minima (L.) Ker-Gawler. Křivatec nejmenší. 

Ve světlých lesích a lesních lukách. Velmi roztroušeně. S. Trausnice, Suchý kopec, 

Ne sa chle by, ves Dyje, Tasovice. OBORNY: Nový Hrádek, Devět mlýnů. III–V. 

Položka: 2348 – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 – Gagea pusilla, rev. V. Grulich 

Pozn.: Křivatec nejmenší je druhem humóznějších lesních stanovišť, a je tedy logické, že údaj 

ze Su ché ho [Pustého] kopce se vztahuje k druhu s odpovídajícími ekologickými nároky. Ostatní 

lokality uváděné v rukopisu jsou možné, pokud by se vztáhly k biotopům v nivě Dyje, což však 

není jisté. 

227

1114. Gagea pratensis (Pers.) Dum. Křivatec luční. 

Na travnatých stráních a okrajích lesů. P. Hradiště, Němčičky, Kravsko, Milíčovice. 

OBOR NY: ves Dyje, Znojmo (?) a odtud až do Mikulova. III–IV. 


1115. Gagea lutea (L.) Ker-Gawl. Křivatec žlutý. 

Na lukách, v humósních hájích a lesích. Obecný. S. Trausnice, Sedlešovice, Nasachleby, 

Horní Dunajovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky. III–V. 

Položka: 2350 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 18. 03. 1951 

1116. Gagea pusilla (Schmidt) Roem. Schult. Křivatec nízký. 

Gagea pusilla (F. W. Schmidt) J. A. Schultes et J. H. Schultes. Křivatec nizoučký. 

Na výhonech a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Popice. OBORNY: Dobšice, mezi Bo hu mili 

ce mi a vsí Dyjí, Načeratice, údolí Dyje, Lesky, Gránice, Konice, Havraníky. III–IV. 

Položky: 2351 – Popice, 20. 03. 1951 

/2348 – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 – ut Gagea minima, rev. V. Grulich/ 

N 1117*. Allium sativum L. I. subsp. vulgare (Doell.) Holub. 

Česnek kuchyňský pra vý. 

Allium sativum L. Česnek kychyňský. 

Původem z východní Asie, u nás běžně pěstován jako zelenina. VI–VIII. 

1118. Allium scorodoprasum L. Česnek ořešec. 

Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, Hodonice, Horní Dunajovice 

(Křepický potok). OBORNY: Pelcberk (?). VI–VII. 

Položka: 2352 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 15. 06. 1950 – Allium scorodoprasum 

+ A. rotundum, rev. V. Grulich 

N 1119. Allium schoenoprasum L. I. subsp. riparium (Opitz) Hay. 

(Česnek) pa žit ka po břež ní. 

Allium schoenoprasum L. Pažitka pobřežní. 

Běžně pěstován jako zelenina. V–VIII. 

Položka: 2357 – Znojmo, Mansberk, zahrada, 20. 06. 1951 

N 1120. Allium cepa L. (Česnek) cibule. 

Allium cepa L. Cibule kuchyňská. 

Původem z Přední Asie, u nás od pradávna pěstována jako zelenina. VI–VIII. 


228

1121. Allium angulosum L. Česnek hranatý. 

Na vlhkých nebo slaných loukách. Roztroušeně. S. Načeratice – Dyje, Vrbovec, Borotice, 

Stošíkovice. OBORNY: na Dyji od Znojma dolů. VII–IX. 

Položka: 2359 – Vrbovec, 26. 07. 1951 

Pozn.: Nález česneku hranatého u Vrbovce je cenným dokladem o rozšíření druhu, jehož těžiště 

výskytu na jižní Moravě leží v nivách dolní Dyje a Moravy. Nejzazší naleziště směrem na západ je 

loučka u hřiště v Havraníkách (GRULICH 1997). 

1122. Allium montanum Schmidt I. subsp. petraeum (Lam. sp.). 

Česnek horský skal ní. 

Allium senescens subsp. montanum (Fries) Holub. Česnek šerý horský. 

Na výslunných skalách a stráních. Roztroušeně. S. Hradiště, Gránice, Popice, Tasovice, 

Výrovice – Plaveč. OBORNY: údolí stěny dyjské od Vranova k Dyji. VI–VIII. 

Položka: 2360 – Popice, výslunné meze, 14. 08. 1950 

1123. Allium flavum L. Česnek žlutý. 

Na výhonech, skalách a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Gránice, Hradiště, Konice, Ta so vice, 

Koráb. OBORNY: u Znojma obecný, méně kol Vranova, Bítova, Jevišovic a Lukova. 

VI–VIII. 

Položka: 2361 – Znojmo, Gránice, pod hospodářskou školou, 06. 07. 1950 

1124. Allium rotundum L. Česnek kulovitý. 

Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých lesích. Velmi roztroušeně. P. Horní 

Dunajovice (Křepický potok). OBORNY: údolí Dyje u Znojma (?), vsi Dyje, Tasovic 

atd. VI–VIII. 

Položky: /2352 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 15. 06. 1950 – ut Allium scorodoprasum; 

Allium scorodoprasum + A. rotundum, rev. V. Grulich/ 

2353 – Horní Dunajovice, Křepický po tok, 15. 06. 1953 

N 1125*. Allium ampeloprasum L. II. subsp. porrum (L.) Regel. (Česnek) pór pravý. 

Allium porrum L. Pór zahradní. 

Kulturní plemeno, u nás běžně pěstované jako zelenina. VI–VIII. 

1126. Allium vineale L. Česnek viničný. 

Na výslunných křovinatých stráních a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Znojmo – Marešov, 

Derflice, Tasovice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lančov, Bítov. 

OBOR NY: bažantnice u Znojma (? neexistuje). VI–VIII. 

Položka: 2354 – Tasovice, polní cesta z Načeratické silnice k Dyji, 18. 07. 1951 

1127. Allium sphaerocephalum L. Česnek kulatohlavý. 

Allium sphaerocephalon L. Česnek kulatohlavý. 

Na skalnatých stráních a okrajích lesů. Dosti vzácný. P. Derflice, Tasovice. OBORNY: 

údolí Dyje mezi plovárnou a Trausnicemi (?), Devět mlýnů. HIMMELBAUR: Konice (?). 

VI–VII. 

229

Položka: 2355 – Tasovice, polní cesta z Načeratické silnice k Dyji, 18. 07. 1951 

Pozn.: Allium sphae ro ce pha lon patří i v současné době k vzácným druhům květeny Znojemska. 

Většina nálezů byla učiněna v přirozené xerotermní vegetaci, zatímco Allium rotundum, které bývá 

s tímto druhem občas (vzájemně) zaměňováno, preferuje v současnosti spíše druhotná stanoviště, 

např. rud er ali zo vané meze, úhory, ale i akátiny. 

1128. Allium ursinum L. Česnek medvědí. 

Ve stinných vlhkých hájích, podle lesních potoků. Vzácný. S. Břeh Dyje proti kamenolomu 

ve vsi Dyji, Bítov, úžlabina východně pod vsí. IV–VI. 

Položka: 2356 – Dyje, na břehu Dyje, proti Dyjskému lomu, 16. 05. 1952 

1129. Allium oleraceum L. Česnek domácí. 

Allium oleraceum L. Česnek planý. 

Na výhonech a okrajích lesů. Dosti hojný. SP. Hradiště, Jaroslavice, Lechovice – Stoší 

ko vi ce, Hluboké Mašůvky – Plaveč. VI–VIII. 

Položka: 2362 – Hradiště, cesta od pivovaru vlevo, 06. 07. 1950 

1130. Lilium martagon L. Lilie zlatohlávek. 

Lilium martagon L. Lilie zlatohlavá. 

V listnatých lesích a křovinách. Dosti rozšířena. S. Gránice, Hradiště, Trausnice – Čertův 

mlýn, Býčí skála, Bojanovice, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Šumná, Lančov, 

Bítov. OBOR NY: Jevišovice, Vranov, Lukov, Devět mlýnů. VI–VIII. 

Položka: 2363 – Znojmo, Gránice, před zastávkou, 03. 06. 1951 

N 1131*. Lilium candidum L. Lilie bělostná. 

Původem ze Středomoří, u nás běžně pěstovaná. VI–VII. 

? N 1132*. Tulipa silvestris L. Tulipán lesní. 

Tulipa sylvestris L. Tulipán lesní. 

Původem z jižní Evropy, pěstuje se u nás a často zplaňuje. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: 

v jednotlivých zahradách u Znojma, zvláště v Lesce (?). IV–V. 

N 1133. Tulipa gesneriana L. Tulipán Gesnerův. 

Tulipa × gesnerana L. Tulipán zahradní. 

Souborný název pro zahradní formy a křížence, pěstuje se u nás od pradávna v mnoha 

za hrad ních formách a křížencích. III–IV. 

Položka: 2365 – Hradiště, Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 08. 05. 1951 

1134*. Scilla bifolia L. I. subsp. eubifolia Dom. Ladoňka dvoulistá pravá. 

Scilla drunensis Speta subsp. drunensis. Ladoňka rakouská pravá. 

V humósních lesích. Vzácně. S. DOSTÁL: mezi Jevišovicemi a Dyjí. OBORNY: v Purkrábce, 

na cestě z Kuchařovic do Tvořihráze nedaleko lesní školky (?). III–IV. 

230

Pozn.: Okruh ladoňky dvoulisté byl v poslední době podroben kritickému taxonomickému výzkumu. 

Pů vod ní lokalita v Purkrábce stále existuje. Ukazuje se, že právě tato izolovaná populace se 

odlišuje od všech podobných z území ČR, prozatím byla ztotožněna s taxonem Scilla drunensis 

subsp. drunensis, ale není vyloučeno, že se vztahuje k nedávno popsanému druhu S. spetana 

Kereszty (TRÁVNÍČEK in KUBÁT et al. 2002). 

1135*. Ornithogalum nutans L. I. subsp. boucheanum (Kunth) Hay. 

Snědek nící Bou cheův. 

Ornithogalum boucheanum (Kunth) Aschers. Snědek hřebenitý. 

Na lukách a písčitých úhorech. Vzácný. S. DOSTÁL: jižní část Moravy na sever po okolí 

Znojma. OBORNY: Šatov, Havraníky, Leska, tu však jen v otevřených ovocných zahradách 

(?). HIMMELBAUR Kraví hora (?). IV–V. 

1136. Ornithogalum gussonei Ten. I. subsp. typicum (Beck) Holub. 

Snědek Gus so neův pravý. 

Ornithogalum kochii Ten. Snědek Kochův. 

Na výhonech a ve světlých lesích. Roztroušeně. P. Znojmo, Dobšice, ves Dyje, Popice, 

Šumná. IV–V. 


1137. Ornithogalum umbellatum L. Snědek okoličnatý. 

Na lukách, podle cest a ve světlých křovinách. Roztroušeně. PS. Nesachleby, ves Dyje. 

V–VI. 

Položka: 2367 – Oblekovice, Nesachleby, lesík, 01. 05. 1951, rev. L. Hrouda 

Pozn.: Velmi pozoruhodný, správně determinovaný doklad k druhu, který dnes z jižní Moravy není 

spo leh li vě znám. 

N 1138*. Hyacinthus orientalis L. Hyacint východní. 

Původem z východního Středomoří, u nás běžně pěstován. III–V. 

1139. Muscari racemosum (L.) Lam. et DC. I. subsp. euracemosum Holub. 

Modřenec hroznatý pravý. 

Muscari neglectum Ten. Modřenec hroznatý. 

Na výhonech a kamenitých úhorech. Roztroušený. PS. Hradiště, Sedlešovice – Konice, 

Hodonice, Koráb. OBORNY: hojný kol Znojma, Suchohrdel, Tasovic, Těšetic, Šatova, 

Hná nic, Tvořihráze. VI–V. 


Pozn.: Modřenec hroznatý patří k velmi vzácným druhům xerotermní vegetace na Znojemsku 

(cf. GRULICH 1997). V zahrádkách se nepěstuje, od kultivovaných typů – nejčastěji se pěstuje M. 

armeniacum – se snadno odlišuje barvou i tvarem květů. 

231

1140*. Muscari botryoides (L.) Mill. Modřenec širolistý. 

Ve světlých listnatých lesích a na výslunných stráních. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: 

parky, opuštěné zahrady, snad jen zplanělý a vzácný, tu a tam u Znojma (?) IV–V. 

Pozn.: Zdá se, že Muscari botryoides bylo snad v minulosti pěstováno; výskyt v přírodních biotopech 

na jižní Moravě není zřejmě doložen herbářovou položkou a navzdory poznámce v novém Klíči 

(HROUDA in KUBÁT et al. 2002) je sotva možné ho považovat za původní druh zdejší květeny. 

1141. Muscari comosum (L.) Mill. Modřenec chocholatý. 

V polích mezi obilím. Roztroušený. P. Hodonice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mikulovice 

– Němčičky, Jevišovice, Smoha. HIMMELBAUR: Citonice, Kraví hora, Vranov. V–VII. 

Položka: 2369 – Jevišovice, pole pod zámeckým kopcem, 13. 06. 1951 – Muscari armeniacum, 


1142. Muscari tenuiflorum Tausch. Modřenec tenkokvětý. 

Na výslunných stráních. Dosti vzácný. P. Hradiště. OBORNY: Popické výšiny, Dyje, 

Ne sa chle by a jiná místa kol Znojma. V–VI. 

Položka: 2370 – Hradiště, stráň k značkovému údolí, 25. 06. 1951 

1143. Asparagus officinalis L. Chřest lékařský. 

Na výhonech a na okrajích lesů. Dosti hojný. P. Znojmo, Hradiště, Sedlešovice – Konice, 

Dobšice, Načeratice – Derflice, Tasovice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, 

Horní Dunajovice, Jevišovice. V–VII. 


1144. Maianthemum bifolium (L.) Schm. Pstroček dvoulistý. 

Ve stinných i jehličnatých lesích. Hojný. S. Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Ho stěrád 

ky, Šumná, Pavlice, Zálesí, Cornštýn, Lančov, Podhradí. IV–V. 


1145. Polygonatum odoratum (Mill.) Druce. Kokořík vonný. 

Ve světlých lesích, na křovinatých stráních a skalách. Dosti hojný. S. Hradiště, Popice, 

Kravsko, Bojanovické lesy, Koráb, Šimperk, Bítov. V–VI. 


1146. Polygonatum multiflorum (L.) All. Kokořík mnohokvětý. 

Ve stinných listnatých lesích a pobřežních houštinách. Hojný. S. Hradiště, Kraví hora, 

Traus ni ce, Sedlešovice, Dyje, Koráb, Němčičky, Plaveč, Výrovice, Bojanovice, Hostěrádky, 

Kravsko, Olbramkostel, Pavlice, Šumná. V–VI. 

Položka: 2374 – Mikulovice, údolí Mikulovického potoka nad Němčičkami, 1950 

232

Polygonatum verticillatum (L.) All. Kokořík přeslenitý. 

Položka: 2375 – Zálesí, za hájenkou, 26. 06. 1954 

1147. Convallaria majalis L. Konvalinka vonná. 

Ve světlých lesích. S. Hojná. Trausnice, Hradiště, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, 

Krav sko, Olbramkostel, Pavlice, Šumná. V–VI. 

Položka: 2376 – Šumná, les, 14. 05. 1950 

1148. Paris quadrifolia L. Vraní oko čtyřlisté. 

V listnatých lesích a luzích. Řídké. S. Purkrábka, údolí potoka, Bojanovická pila, 

Smoha, Šumná – Šimperk, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Cornštýn. 

OBORNY: Vranov – Hardek, kol Znojma velmi řídce a ojediněle (?). IV–V. 

Položka: 2377 – Lančov, za dvorem nad chatami, 29. 04. 1951 

Čeleď 141. Amaryllidaceae. Amarylkovité. 

1149. Galanthus nivalis L. Sněženka podsněžník. 

V listnatých lesích, křovinách, na lukách. Roztroušeně. S. Ves Dyje, Plaveč u mlýna 

Bře zov ce, Lapikus, údolí Jevišovky, od Rudlic k Plavči (!), Bítov. II–IV. 

Položka: 2381 – Oblekovice, louka u Dyje pod Kateřinským dvorem, 18. 03. 1951 

1150. Leucojum vernum L. Bledule jarní. 

Na mokrých lukách. Ojediněle. S. Štítary, louka pod Skalkou. OBORNY: Švýcarské údolí 

(naleziště zaplaveno přehradou). II–IV. 

Položka: 2382 – Štítary, údolí pod Skalkou, 13. 04. 1952 

Pozn.: Bledule jarní dosahuje v západní části Znojemska v této části střední Evropy východní hranice 

souvislého rozšíření (RŮŽIČKA 1968). Lokality u Štítar byly na jejím samém okraji, ale zřejmě 

definitivně zanikly. 

N 1151. Narcissus pseudonarcissus L. Narcis žlutý. 

Původem ze západní Evropy. U nás běžně pěstován a nezřídka zplaňující. Hradiště. 

III–V. 

Položka: 2383 – Hradiště, pod Golghammerovou vilou, 07. 04. 1951 

N 1152*. Narcissus poëticus L. Narcis bílý. 

U nás běžně pěstován v jihoevropském plemeni subsp. majalis (Curt. sp.). 

233

Čeleď 142. Iridaceae. Kosatcovité. 

N 1153. Crocus moesiacus Ker-Gawl. Šafrán balkánský. 

Nelze s jistostou říci, o který druh jde. 

Původem z jihovýchodní Evropy, u nás někdy pěstován v zahradách. III–IV. 

Položka: 2384 – Znojmo, zahrada Na valech, sine dato 

N 1154. Crocus albiflorus Kit. Šafrán bělokvětý. 

Původní v Alpách, u nás na lesních loukách asi zplanělý. Znojmo, zahrada na Valech. 

IV–V. 

Položka: 2385 – Znojmo, zahrada Na valech, 28. 03. 1951 

N 1155*. Iris germanica L. Kosatec německý. 

Původem ze Středomoří, u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. V–VI. 

1156. Iris variegata L. Kosatec dvoubarevný. 

Ve světlých hájích, křovinatých výslunných stráních, na skalách. Roztroušeně. PS. Býčí 

skála, Horní Dunajovice, Koráb, Purkrábka (!), Hluboké Mašůvky – Kravsko. OBORNY: 

Ledové sluje, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Nesachleby (?), Přímětice (?). V–VI. 

1157. Iris pumila L. Kosatec nízký. 

Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Suchý kopec, Popice nad vsí, dyjské stráně 

proti Tasovicům. OBORNY: Pelcberk (?), ojediněle v Lesce (?). IV–V. 

Položka: 2378 – Tasovice, Kamenné stráně nad Dyjí proti Tasovicím, 12. 04. 1951 

Pozn.: Drlíkův výčet lokalit kosatce nízkého v okolí Znojma je téměř kompletní (cf. GRULICH 1990a). 

Ačkoli lokalitě u Tasovic se doposud územní ochrana vyhýbá, populace kosatce zde dodnes 

přežívá. 

1158. Iris pseudacorus L. Kosatec žlutý. 

Na březích vod. Roztroušeně. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Bojanovická pila, Dolina 

u Plav če, Mramotice, Olbramkostel, Jevišovice, Šumná – Šimperk. HIMMELBAUR: Citonice, 

Plen ko vi ce. V–VI. 


1159. Iris sibirica L. Kosatec sibiřský. 

Na vlhkých lukách a bažinách. Vzácný. Olbramkostel, lesní bažiny, rybník Jankovec. 

OBOR NY: Čížov, Havraníky. V–VI. 

Položka: 2380 – Olbramkostel, lesy na cestě k Šimperáku, 25. 05. 1950 

Pozn.: Úbytek lokalit kosatce sibiřského na konci 20. století stále pokračoval, takže v oblasti šu menských 

lesů dnes snad přežívá už jen poslední populace (Škorpíková, úst. sdělení). 

234

Iris graminea L. Kosatec trávolistý. 

Na křovinatých stráních a pastvinách. DOSTÁL: roztroušeně od Znojma (?) po Uherský 

Brod. OBORNY, HIMMELBAUR ani LAUS neuvádějí Znojmo. V–VI. 

Čeleď 143. Juncaceae. Sítinovité. 

1160. Juncus bufonius L. Sítina žabí. 

Na bažinatých lukách, písečných březích, v příkopech a na okrajích cest. S. Kraví hora, 

Načeratice, Valtrovice, Únanov, Bojanovický les, Vranovská Ves, Lančov. VI–X. 

Položky: 2386 A – Vranovská Ves, sine dato 

2386 B – Lančov, záliv, 06.09. 1950 

1161. Juncus compressus Jacq. Sítina smáčknutá. 

Na bažinatých lukách, březích vod, lesních cestách, na pustých místech a slaniskách. 

Hojně rozšířena. Trausnice, Plenkovice, Milíčovice. VI–VIII. 

Položka: 2387 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951 

1162. Juncus gerardii Loisel. Sítina Gerardova. 

Na vlhkých lukách, močálech a slaniskách. Vzácně. SP. Slanisko pod Kamennou horou 

u Derflic. OBORNY: Načeratice a Derflice. VI–VIII. 

Položka: 2388 – Slanisko pod Kamennou horou, Derflice – Tasovice, 18. 06. 1951 – J. gerardii + 

J. sp. cf. gerardii, rev. R. Řepka 

Pozn.: Slanomilná rostlina, která ze Znojemska v současnosti není známa. 

1163. Juncus inflexus L. Sítina sivá. 

Na bažinách, březích vod a v příkopech. Hojná. S. Gránice, Načeratice, Oblekovice, 

Val tro vi ce, Tasovice, Únanov, Plaveč, Smoha, Lančov. VI–VIII. 

Položka: 2389 – Tasovice, Kamenná hora u Tasovic, 18. 06. 1951 

1164. Juncus filiformis L. Sítina nitkovitá. 

Na vlhkých písečných půdách, na bažinách a na březích vod. Vzácná. S. Olbramkostel 

v letněném rybníku. OBORNY ani HIMMELBAUR nemají. VI–VIII. 

Položka: 2390 – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 27. 07. 1951 

1165. Juncus conglomeratus L. Sítina klubkatá. 

Na vlhkých lukách, prameništích a březích vod. Rozšířena. S. Kraví hora, horní Gránice, 

Jaroslavice, Únanov, Olbramkostel, Šimperk, Podhradí. V–VI. 

Položka: 2391 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 – Juncus conglomeratus + J. effusus, rev. 

V. Grulich 

235

1166. Juncus effusus L. Sítina rozkladitá. 

Na vlhkých lukách, v bažinách a na březích vod. Obecná. S. Znojmo, Trausnice, 

Načeratice, Tasovice, Borotice, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Kravsko, 

Olbramkostel, Mi lí čo vi ce, Lesná, Šumná – Onšov. VI–X. 

Položky: /2391 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 – ut Juncus conglomeratus; Jun cus conglomeratus 

+ J. effusus, rev. V. Grulich/ 

2392 – Borotice, Borotice – Křídlovice, příkop, 08. 08. 1950 

X* Juncus diffusus Hoppe = Juncus effusus × inflexus. Sítina rozložitá. 

Juncus × diffusus Hoppe = Juncus effusus × J. inflexus 

DOSTÁL: Konice u Znojma. OBORNY: dosud jen v dolní části Popického žlebu, vlevo od 

cesty od Trausnického mlýna do Konice. 

1167. Juncus articulatus L. Sítina článkovaná. 

V příkopech, na vlhkých lukách a na dnech letněných rybníků. Obecná. S. Horní 

Leska u jezírek, Trausnice, Oblekovice, Vrbovec, Jaroslavice, Únanov, Olbramkostel, 

Švýcarské údolí, Lančov. VI–VIII. 

Položky: 2393 A – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950 

2393 B – Olbramkostel, 09. 08. 1950 

/2394 – Bojanovice, rybník v Bojanovickém lese, 28. 06. 1951 – ut Juncus atra tus; 

J. atratus + J. ar ti cu la tus, rev. R. Řepka/ 

1168. Juncus atratus Krock. Sítina černavá. 

Na slatinných loukách. Vzácná. P. Kraví hora, rybník v Bojanovickém lese. VII–VIII. 

Položka: 2394 – Bojanovice, rybník v Bojanovickém lese, 28. 06. 1951 – Juncus atratus + J. articulatus, 

rev. R. Řepka 

Pozn.: Pozoruhodné lokality kriticky ohroženého druhu (HOLUB, PROOCHÁZKA 2000); sběr od Bojanovic 

je směsná položka, druhá lokalita není doložena a její věrohodnost není jistá. 

1169. Luzula pilosa (L.) Willd. Bika chlupatá. 

V lesích, na pasekách a na lesních loukách. Hojně rozšířena. S. Hradiště, Bojanovické 

lesy, Olbramkostel, Hostěrádky, Vranovská Ves, Šumná, Pavlice, Švýcarské 

údolí – Helenin dvůr, Zálesí. OBORNY: Vranov, Jevišovice, Bítov, Smoha a jiná místa. 

III–V. 

Položky: 2395 – Hradiště, les, 29. 03. 1951 – Luzula pilosa + L. divulgata + L. luzuloides, rev. 

V. Grulich 

/2398 – Olbramkostel, les, 08. 04. 1951 – ut Luzula campestris subsp. vulgaris; Luzula 

pilosa + L. di vul ga ta, rev. V. Grulich/ 

Pozn: Dokladový materiál k bikám obsahuje neobvyklé množství záměn a směsných položek. 

I když charakteristiky k některým druhům odpovídají současným znalostem, je třeba je brát 

s rezervou. 

236

1170. Luzula albida (Hoffm.) DC. Bika bělavá. 

Luzula luzuloides (Lamk.) Dandy et Wilmott. Bika bělavá. 

Ve světlých lesích, na pasekách a lukách. Hojně rozšířena. S. Hradiště, Trausnice – Čertův 

mlýn, Kraví hora, Popice, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Bojanovické lesy, 

Ol b ram kos tel, Pavlice, Šumná – Šimperk, Smoha, Zálesí, Lančov, Podhradí. V–VI. 

Položky: /2395 – Hradiště, les, 29. 03. 1951 – ut Luzula pilosa; Luzula pilosa + L. divulgata + 

L. luzuloides, rev. V. Grulich/ 

2396 – Hradiště, 17. 05. 1950 

1171. Luzula sudetica (Willd.) Dc. II. subsp. pallescens (Wahlenb.) Asch. 

Bika su det ská bledavá. 

Luzula pallescens Sw. Bika bledavá. 

Ve světlých lesích a na lukách. Vzácná. P. Olbramkostel (les u Čekala), Onšov (bory). 

OBOR NY: borové lesy kol Znojma. IV–V. 

Položky: 2397 A – Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 

2397 B – Onšov, bory, 08. 06. 1951 

1172. Luzula campestris Lam. et DC. I. subsp. vulgaris Gaud. Bika ladní pravá. 

Luzula campestris agg. Příslušnost k dnes rozlišovaným taxonům je nejasná. 

Na výslunných travnatých místech, lesních lukách a mýtinách. Hojně rozšířena. S. 

Dolina u Plavče, Jevišovice, Olbramkostel, Zálesí. III–V. 

Položka: 2398 – Olbramkostel, les, 08. 04. 1951 – Luzula pilosa + L. divulgata, rev. V. Grulich 

Pozn.: Problém Drlíkových determinací bik z okruhu biky ladní je ovlivněn také faktem, že v jeho době 

nebyla ještě rozlišována Luzula divulgata, popsaná teprve v 70. letech 20. století (KIRSCHNER 1979). Jak 

se ukazuje, tak právě tento druh je na Znojemsku celkem hojný (ŘEPKA, ČÁP 1995, GRULICH 1997). 

Luzula campestris Lam et DC. II. subsp. multiflora (Ehrh.) Čelak. 

Bika ladní mno ho kvě tá. 

Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. Bika mnohokvětá. 

Ve světlých vlhčích lesích, na pasekách, v borůvčí. Hojná. S. Kraví hora, Hradiště, 

Traus ni ce – Čertův mlýn, ves Dyje, Purkrábka, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, 

údolí Jevišovky u Zápovědi, Zálesí nad přehradou. IV–V. 

Položka: 2399 – Dyje, stráň za vesnicí u hřbitova, 28. 04. 1952 – Luzula divulgata, rev. V. Grulich 

Čeleď 144. Cyperaceae. Šáchorovité. 

1173. Cyperus fuscus L. Šáchor tmavý. 

Cyperus fuscus L. Šáchor hnědý. 

Na mokré písčité a slanisté půdě, na obnažených březích tůní a rybníků. Velmi roztroušeně. 

S. Načeratice slanisko, Derflice slanisko vpravo před vsí, Hodonice slanisko, Hója 

u Bo žic, obnažené dno rybníka. OBORNY: staré rameno Dyje u Nesachleb (?). VII–X. 

Položky: 2400 A – Hodonice, rybník, 23. 08. 1951 

2400 B – Derflice, slanisko na pravé straně vesnice, 26. 07. 1951 

Pozn.: Na Znojemsku šáchor hnědý vyznívá z dolního Podyjí, kde je dosti hojný. V posledních 

letech byl zjištěn např. v Dyjákovičkách (2004, A. Reiter) a na ná plavech Dyje u Jaroslavic (2002 

MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková). 

237

1174. Eriophorum angustifolium Honck. Suchopýr úzkolistý. 

Na močálovitých lukách. Rozšířen. S. Olbramkostel, Vranovská Ves, Smoha, Šumná 

– Šim perk, Lančov. IV–V. 

Položka: 2401 – Olbramkostel, louka, 01. 10. 1950 (obr. 15) 

Pozn.: Suchopýr úzkolistý býval v minulosti natolik hojný, že starší autoři ani nepovažovali za vhodné 

uvádět jednotlivé lokality. Následkem meliorací mokřadů se hojnost tohoto druhu zejména v nižších 

po lo hách dramaticky změnila; dnes je na celé jihozápadní Moravě velmi vzácný (cf. GRULICH 1997, 

ŘEPKA, ČÁP 1995). 

1175. Eleocharis palustris (L.) R. Br. I. subsp. eupalustris Beauv. 

Bahnička mok řad ní pravá. 

Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. Bahnička mokřadní. 

Na mokrých lukách a slatinách. Hojná. S. Znojmo údolí Dyje, Kraví hora, Načeratice 

sla nis ko, Tasovice jezírka na Kamenné hoře atd. V–X. 

Položka: 2402 – Sedlešovice, Kraví hora, u myslivecké střílny, 02. 06. 1951 

* Eleocharis palustris (L.) R. Br. IV. subsp. uniglumis (Link) Schult. 

Bahnička mok řad ní jednoplevá. 

Eleocharis uniglumis (Link) Schult. Bahnička jednoplevá. 

Na mokrých a slatinných lukách a slaniskách. DOSTÁL: v jižním Pomoraví, od Znojma. 

OBORNY nemá pro Znojemsko. VI–VIII. 

1176. Eleocharis ovata (Roth) R. Br. Bahnička vejčitá. 

Na obnažených březích rybníků a řek. Řídce. S. Kraví hora, Tasovice, Božice – Hója, Únanov, 

Olbramkostel, Šimperk. OBORNY: rybník mezi Pavlicemi a Jevišovicemi. VI–X. 

Položky: 2403 A – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 

2403 B – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 27. 07. 1951 

1177. Eleocharis acicularis (L.) R. et Schult. Bahnička jehlovitá. 

Na březích vod, obnažených dnech, na bahnité a písčité půdě. Roztroušeně. S. Plenkovický 

rybník. OBORNY: Tasovice, Dyje, Hodonice, kol Jevišovic. VI–X. 

Položka: 2404 – Plenkovice, rybník, 15. 07. 1951 

1178. Isolepis setacea (L.) R. Br. Bezosetka štětinovitá. 

V rákosí a na bažinách. Ojediněle. S. Kraví hora u Znojma. HIMMELBAUR: Trausnický 

mlýn u Znojma. Pravděpodobně při regulaci okolí mlýna vymizel. OBORNY neuvádí 

u Znojma. VI–X. 


 

Obr. 15. Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) – část herbářové položky MZ č. 2401. 

Fig. 15. Eriophorum angustifolium – part of herbarium item MZ 2401. 

238

239

240

1179. Schoenoplectus lacustris (L.) Palla. Skřípinec jezerní. 

V mělkých stojatých nebo mírně tekoucích vodách. Rozšířen. S. Trausnice, Dyje za 

Býčí ská lou, Ta so vi ce (Ka men ná hora), Stošíkovice, Plenkovický rybník, rybníky 

u Bo ja no vic ké pily. VI–X. 

Položky: 2406 A – Bojanovice, Bojanovický les, 28. 06. 1951 

2406 B – Tasovice, Kamenná hora, 18. 06. 1951 

1180. Schoenoplectus tabernaemontanii (Gmel.) Palla. 

Skřípinec Ta ber n ae mon ta nův. 

Schoenoplectus tabernaemontani (C. G. Gmelin) Palla. Skřípinec Tabernaemontanův. 

Na slatinách. Vzácně. P. Slup – Jaroslavice na Daníži, Stošíkovice. OBORNY nemá pro 

Zno jem sko, HIMMELBAUR: Čejkovice. VI–VII. 

Položka: 2407 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slatina, 25. 08. 1951 

Pozn.: Vzácný subhalofilní druh, v poslední době ověřený na Znojemsku u Hrabětic, Hevlínského 

jezera a Vrboveckého rybníka (vše 2004 MZ, leg. A. Reiter). 

1181. Bolboschoenus maritimus (L.) Palla. Kamyšník mořský. 

Bolboschoenus maritimus (L.) Palla. Kamyšník přímořský. 

Na obnažených dnech rybníků, v mělkých vodách, v příkopech a močálech. Roztroušeně. 

S. Derflice, Strachotice, Slup – Jaroslavice, Stošíkovice, jinde na slaniskách, 

stará Dyje u Starého Šaldorfa. OBORNY: Hrušovany a na Dyji od Znojma dolů. 

VI–IX. 

Položky: 2408 A – Derflice, slatina, 19. 09. 1951 – Bolboschoenus koshewnikovii, rev. M. Ducháček 

2408 B – Strachotice, slatina u Strachotic, pod silnicí k Derflicím, 18. 07. 1951– Bol 

boschoenus cf. koshewnikovii, rev. M. Ducháček 

2408 C – Slup – Jaroslavice, slatina na Daníži, 15. 06. 1951– Bolboschoenus cf. 

koshewnikovii, rev. M. Ducháček 

Pozn.: Určování kamyšníků ve střední Evropě bylo spojeno s nevyjasněným taxonomickým 

konceptem celé skupiny. Současné práce se přiklánějí k odlišování čtyř až pěti druhů, které lze 

spolehlivě rozlišit jen podle vyzrálých plodů (HROUDOVÁ in KUBÁT et al. 2002); Drlíkem dokladovaný 

B. koshewnikovii je ty pic ký pro zasolená jihomoravská stanoviště. 

1182. Holoschoenus vulgaris Link. Kamýšek obecný. 

Scirpoides holoschoenus (L.) Soják. Kamýšek obecný. 

Na slaniskách. Velmi vzácný. P. Slanisko Načeratice – Dyje. OBORNY: les Hója u Božic 

a Hrušovan. VI–VII. 

Položka: 2409 – Načeratice, Slanisko Načeratice – Dyje, 31. 07. 1953 

Pozn.: Kamýšek je na Znojemsku velmi vzácný. Lokalita u Načeratic zřejmě zanikla, dnes je znám 

např. od Hevlína (1990, V. Grulich). 

 

Obr. 16. Skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus) – část herbářové položky MZ č. 2410. 

Fig. 16. Blysmus compressus – part of herbarium item MZ 2410. 

241

1183. Blysmus compressus (L.) Panz. Skřípinka smáčknutá. 

Na močálových loukách a slaniskách. Vzácná. S. Hodonice pod pískovnou. OBORNY: 

okolo Znojma. VI–VII. 

Položka: 2410 – Hodonice, pod pískovnou, 11. 06. 1951 (obr. 16) 

Pozn.: Skřípinka dnes patří mezi silně ohrožené druhy (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); ze Znojemska 

dnes není známa jediná lokalita. 

1184. Scirpus silvaticus L. Skřípina lesní. 

Scirpus sylvaticus L. Skřípina lesní. 

Na březích klidných vod, v příkopech, na slatinách a vlhkých lukách. Hojná. S. Znojmo, 

Gránice, Kraví hora, Popický žleb, ves Dyje, Borotice, Hluboké Mašůvky, Plaveč, 

Plen ko vi ce, Rudlice, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, Lesná – Onšov, 

Zálesí, Lan čov, Starý Petřín – Podhradí. V–VII. 

Položka: 2411 – Znojmo, Gránice u Citonic, 01. 06. 1951 

1185. Scirpus radicans Schkuhr. Skřípina kořeňující. 

Na březích větších řek. Ojediněle. S. Splav u Trausnického mlýna. OBORNY: údolí Dyje 

od Trausnického mlýna ke Znojmu na několika místech (?). V–VII. 

Položka: 2412 – Popice, Trausnice, splav, sine dato 

Pozn.: Na lokalitě u Trausnického mlýna byla skřípina kořenující dokladována v dlouhé časové 

řadě. Sta no viš tě zaniklo při napuštění Znojemské přehrady (GRULICH 1997), další lokality na Znojemsku 

nejsou známy. 

1186. Carex davalliana Sm. Ostřice Davallova. 

Na mokrých slatinných loukách. Roztroušeně. S. Citonice, Lukov – Bezkov, Ol b ramkos 

tel, Šumná – Šimperk. OBORNY: výšiny Podmolí – Lukov, louky u Hnánic. IV–V. 

Položka: 2413 – Lukov, Lukov – Bezkov, louka, 26. 04. 1951 

Pozn.: Z řady kdysi existujících lokalit tohoto silně ohroženého druhu (HOLUB, PROCHÁZKA 2000), který 

indikuje zachovalé nízkoprodukční porosty na vlhkomilných lučních biotopech, dnes existuje na 

celé Mo ra vě nanejvýš 10 lokalit (ŘEPKA 1995). Na Znojemsku je známo jen několik rostlin na louce 

mezi Horním Břečkovem a Čížovem v NP Podyjí (cf. GRULICH 1997), snad také ještě existuje lokalita 

u Uherčic. Drlíkem uvá dě né lokality zanikly vesměs po odvodnění a rozorání vlhkých luk. 

1187. Carex muricata L. I. subsp. contigua (Hoppe) Morav. 

Ostřice měkkoostenná sblí že ná. 

Carex contigua Hoppe. Ostřice klasnatá. 

Na okrajích lesů, na pasekách a v křovinách. Rozšířena. S. Popický žleb, Hodonice, 

Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Bojanovické lesy, Jevišovice, Olbramkostel, 

Pavlice. V–VI. 

Položka: 2415 B – Popice, Popický žleb, 25. 04. 1953 – Carex muricata, rev. R. Řepka 

2415 A – Bo ja no vi ce, Bojanovický les, 23.05. 1951, rev. R. Řepka 

Pozn.: Okruh ostřice měkkoostenné patří v celém rodu Carex k nejobtížnějším a názory na jeho 

ta xo no mic ké hodnocení se stále vyvíjejí (cf. ŘEPKA 2003). Na Znojemsku se vyskytují tři až čtyři 

druhy (ŘEPKA, ČÁP 1995). 

242

Carex muricata L. II. subsp. pairaei (F. Schultz sp.) Čelak. 

Ostřice měkkoostenná Pai ra o va. 

Carex muricata L. Ostřice měkkoostenná. 

V lesích a křovinách, na humósnějších místech. Dosti hojná. S. Hradiště, Trausnice, Taso 

vi ce, Výrovice, Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Švýcarské údolí, Zálesí. V–VI. 

Položky: /2415 B – Popice, Popický žleb, 25. 04. 1953 – ut Carex muricata subsp. contigua, rev. 

R. Řepka/ 

2416 – Tasovice, Kamenný vrch, 16. 05. 1951 

/2417 – Hradiště, les nad Býčí skálou k Mašovicím, 19. 05. 1951 – ut Carex mu ri cata 

subsp. divulsa, rev. R. Řepka/ 

/2425 A – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – ut Carex elongata, rev. R. Řepka/ 

Carex muricata L. III. subsp. divulsa (Good.) Wahlb. 

Ostřice měkkoostenná pře tr ho va ná. 

Carex divulsa Stokes. Ostřice přetrhovaná. 

V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Hradiště, Purkrábka, Dolina a Bažantnice u Plavče, 

Mašovice, Zálesí, Bítov. V–VI. 

Položka: 2417 – Hradiště, les nad Býčí skálou k Mašovicím, 19. 05. 1951 – Carex muricata, rev. 

R. Řepka 

Pozn.: Jak ukázala nedávná floristická studie, která se zabývala mimo jiné i okruhem Carex muricata 

agg. (ŘEPKA, ČÁP 1995), Carex divulsa se v okolí Znojma nevyskytuje. 

1188. Carex vulpina L. Ostřice liščí. 

Na bažinatých lukách, v příkopech a na březích vod. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, 

Popice, Načeratice – Derflice, Hodonice, Stošíkovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovické 

lesy, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, Milíčovice, Horní Břečkov, 

Lesná, Podhradí, Pavlice. V–VI (–VIII). 

Položka: 2418 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951 – Carex otrubae + C. disticha, rev. V. Grulich 

Pozn: Z okruhu ostřice liščí se na Znojemsku vyskytuje nejen C. vulpina, ale i v Drlíkově době 

ne roz li šo va ná C. otrubae (viz herbářová položka). Nedoložené Drlíkovy lokality v podstatě dnes 

nelze interpretovat. 

1189. Carex praecox Schreb. I. subsp. eupraecox Morav. Ostřice raná pravá. 

Carex praecox Schreber. Ostřice časná. 

Na suchých světlých místech. Hojná. PS. Trausnice, Suchý kopec u Popic, Stošíkovice, 

Výrovice, Mikulovice, Bítov. OBORNY: Jevišovice. IV–V. 


/2420 – Suchohrdly, Purkrábka mezi Suchohrdly a Kuchařovicemi, 29. 04. 1953 – ut Carex 

prae cox, supsp. curvata, rev. R. Řepka/ 

Pozn.: Okruh ostřice časné je pro floristy dosti obtížný. Na Zno jem sku byl sice prokázán výskyt 

všech tří u nás rostoucích taxonů (ŘEPKA, ČÁP 1996, GRULICH 1997), avšak determinační záměny 

jasně poukazují na rizika spojená s přebíráním nedoložených údajů. 

243

Carex praecox Schreb. III. subsp. curvata (Knaf) Kuek. Ostřice raná křivoklasá. 

Carex curvata Knaf. Ostřice křivoklasá. 

V lesních světlinách a na písčitých lukách. Řídká. PS. Andělský mlýn u Mašovic, Purkráb 

ka u Kuchařovic. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. IV–V. 

Položka: 2420 – Suchohrdly, Purkrábka mezi Suchohrdly a Kuchařovicemi, 29. 04. 1953 – Carex 

praecox, rev. R. Řepka 

1190. Carex brizoides L. Ostřice třeslicovitá. 

Na vlhkých místech, v lesích, na březích potoků. Roztroušeně. S. Hradiště – Trausnice, 

Grá ni ce, Kraví hora, ves Dyje, Lapikus, Zápověď u Bojanovic, Vranovská Ves, Šumná, 

Švý car ské údolí. V–VI. 


1191. Carex disticha Huds. Ostřice dvouřadá. 

Na slatinných lukách. Roztroušeně. SP. Slanisko Načeratice – Dyje, Stošíkovice (!). 

OBOR NY: Popický žleb (?), Hnánice, Podmolí, Lukov, Bezkov. V–VI. 

Položky: /2418 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951 – ut Carex vulpina; Carex otrubae + C. disticha, 


2422 – slanisko Načeratice – Dyje, 18. 05. 1952 

1192. Carex canescens L. Ostřice šedavá. 

Na slatinných lukách, lesních bažinách. Vzácně. S. Bažinka v lese mezi Pavlicemi 

a hájkem u Vranovské Vsi, Olbramkostel – Šimperk – Hostěrádky. OBORNY a HIMMEL- 

BAUR uvádějí východní případně dolní Podyjí. V–VIII. 

Položka: 2423 – Pavlice, hájenka, lesní bažinka, 11. 06. 1953 

1193. Carex stellulata Good. Ostřice hvězdičkovitá. 

Carex echinata Murray. Ostřice ježatá. 

Na bažinatých lukách a pramenitých místech. Velmi roztroušeně. S. Lukov pramenité 

lou ky. OBORNY: roztroušeně kol Znojma (?), Popic, Dyje (?) a jinde. V–VI. 

Položka: 2424 – Lukov, pramenité louky, 12. 06. 1951 

1194. Carex elongata L. Ostřice prodloužená. 

Na březích potoků a rybníků. Vzácná. S. Kraví hora, Bojanovická pila mezi 1. a 2. 

ryb ní kem. OBORNY: Lesná, bažina u letohrádku. V. 

Položky: 2425 A – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Carex muricata, rev. R. Řepka 

2425 B – Bo ja no vi ce, údolí mezi 1. a 2. rybníkem, 22. 05. 1953 

Pozn: Ostřice prodloužená patří na Znojemsku k dosti vzácným druhům (GRULICH 1997); Drlíkův 

údaj z Kraví hory neodpovídá jeho eko lo gic kým nárokům a není tedy divu, že je postaven na 

determinační záměně. 

244

1195. Carex remota L. Ostřice oddálená. 

Na vlhkých pramenitých místech, podle potoků a ve stinných lesích. Dosti hojná. S. 

Hra diš tě (Vlčí důl), Popický žleb, Horní Dunajovice – Mikulovice, Dolina u Plavče 

(!), Je vi šo vi ce, Olbramkostel, Pavlice, Lukov – Čížov, Zálesí, Bítov. OBORNY: Dyjské 

žleby, od Bítova do Znojma. V–VI. 

Položka: 2433 – Lukov, Lukov – Čížov, louky, 12. 06. 1951 

1196. Carex leporina L. Ostřice zaječí. 

Carex ovalis Good. Ostřice zaječí. 

Na pasekách a lesních cestách. Dosti hojná. S. Kraví hora, Hradišťský les, Dolina u Plavče, 

Horní Dunajovice, Bojanovické lesy, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lesná. V–VI. 

Položka: 2434 – Hradiště, Hradišťský les, sine dato 

1197. Carex cyperoides L. Ostřice šáchorovitá. 

Carex bohemica Schreber. Ostřice šáchorovitá. 

Na dnech vypuštěných rybníků. Řídká. S. Olbramkostel rybník u hájenky, Bojanovická 

pila 2. rybník. OBORNY: rybník mezi Grešlovým Mýtem a Jevišovicemi. VI–IX. 

Položka: 2435 – Olbramkostel, rybník u hájenky, 30. 06. 1951 

Pozn: Pozoruhodná ostřice rostoucí na periodicky obnažovaných místech, nacházená nyní nejčastěji 

na dnech vypuštěných rybníků. Na takových lokalitách se objevuje často v dlouholetých 

intervalech; na ryb ní cích kolem Olbramkostela byla dokladována opět v 90. letech 20. století 

(1990 BRNU, leg. Wocílková). Další lokality na Znojemsku byly zjištěny u Bojanovic (1992 

MZ, leg. A. Jordánová), Kravska (Horáková 2003 in litt.), v NP Podyjí v údolí Klaperova potoka 

(GRULICH 1997, MZ 2004 leg. A. Reiter) a na břehu Vranovské přehrady na Farářce (1976, 

J. Dvořák kart.). 

1198. Carex vulgaris Fr. Ostřice obyčejná. 

Carex nigra (L.) Reichardt. Ostřice obecná. 

Na bažinatých lukách a na březích vod. Rozšířená. S. Kraví hora, Bojanovice, Ol b ramkos 

tel, Pavlice. V. 

Položky: 2426 – Bojanovice, rybník, 23. 05. 1951 – Carex cespitosa, rev. V. Grulich 

/2430 B – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – ut Carex glauca subsp. diversicolor, 


1199. Carex gracilis Curt. Ostřice štíhlá. 

Carex acuta L. Ostřice štíhlá. 

Na bažinatých lukách, v močálech, příkopech a na březích vod. Hojná. S. Trausnice, 

Býčí skála, Dobšice, Popice, Načeratice – Derflice, Plaveč, údolí Jevišovky u Rudlic, 

Citonice, Šumná, Švýcarské údolí, Lesná – Onšov, Zálesí, Lančov, Podhradí. 

IV–V. 

Položka: 2427 – Popice, Trausnice, u Dyje, 30. 04. 1951 – Carex buekii, rev. V. Grulich 

245

1200*. Carex buekii Wimm. Ostřice Buekova. 

Na údolních loukách a v křovinách na březích řek. DOSTÁL: u Dyje nad Znojmem. 

OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí Carex buekii na Znojemsku. PODPĚRA: při řece Dyji 

u Hrádku 1914. IV–V. 

Položka: /2427 – Popice, Trausnice, u Dyje, 30. 04. 1951 – ut Carex gracilis, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Statná ostřice Buekova byla zřejmě staršími autory přehlížena. V úsecích bystře tekoucí 

Dyje nad Znojmem je dnes velmi typickým druhem břehových porostů, nevyskytuje se však na 

březích v oblasti vzdutí Znojemské ani Vranovské přehrady (GRULICH 1997). 

1201. Carex cespitosa L. Ostřice trsnatá. 

Na mokrých lukách a při vodních tocích. Roztroušeně. S. Údolí Bojanovického potoka, 

Olbramkostel, Vranovská Ves, Šimperk, Bezkov – Lukov. OBORNY: louky mezi 

Citonicemi a Bezkovem. V–VI. 

Položky: /2426 – Bojanovice, rybník, 23. 05. 1951 – ut Carex vulgaris, rev. V. Grulich/ 

/2428 C – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice k lesu, 13. 05. 1954 – ut 

Carex buxbaumii subsp. hartmanii, rev. V. Grulich/ 

/2430 C – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – ut Carex glauca subsp. diversicolor, 


2436 – Bezkov, louky nad Bezkovem směrem k Lukovu, 26. 04. 1951 – Carex cespitosa 

+ C. cespitosa × C. nigra, rev. R. Řepka 

Pozn.: Ačkoli záměny ostřice trsnaté jsou v herbářích velmi časté (a Drlíkovy doklady nejsou 

v tomto směru výjimkou), výčet lokalit je v podstatě pravděpodobný. Tento druh je, resp. býval 

ty pic kým průvodcem vlhkých luk vyšších částí Znojem ska a až dosud přežívá na řadě lokalit 

(GRU LICH 1990b). 

1202. Carex buxbaumii Wahlb. I. subsp. hartmanii (A. Caj.) Dom. 

Ostřice Buxbaumo va Hartmanova. 

Carex hartmanii Cajander. Ostřice Hartmanova. 

Na bažinatých lukách. S. Bojanovická pila. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova, 

Hná ni ce. V–VI. 

Položky: 2428 A – Bojanovice, údolí potoka k Bojanovické pile, 27. 04. 1953 

2428 B – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice, 13. 05. 1954 

2428 C – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice k lesu, 13. 05. 1954 – Carex 

ce spi to sa, rev. V. Grulich 

1203. Carex pallescens L. Ostřice bledá. 

V lesích a na pasekách, na pastvinách a ve vřesovištích. Hojná. S. Hradišťský les, Kraví 

hora, Trausnice – Čertův mlýn, Býčí skála, Popický žleb, Suchohrdly, Dolina u Plavče, 

Lapikus, Bojanovická pila, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice. OBORNY: Vranov, Lukov 

a jinde. V–VI. 

Položky: 2437 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 

/2447 – Bojanovice, luka, 23. 05. 1951 – ut Carex flava subsp. euflava, rev. V. Grulich/ 

246

1204. Carex tomentosa L. Ostřice plstnatá. 

Na stepních lukách a stráních, v lesních světlinách. Vzácně. PS. Kraví hora-akátový 

lesík k Sedlešovicím, příkop u silnice Načeratice – Vrbovec, Výrovice lesík nedaleko 

rozcestí silnic. DOSTÁL: jižní a střední Morava až po Znojmo. OBORNY: zdá se, že v západní 

části Moravy schází. HIMMELBAUR nemá. IV–V. 

Položky: 2438 – Sedlešovice, Kraví hora, za akátovým lesem k Sedlešovicím, 25. 05. 1951 

/2431 B – Oblekovice, Znojmo – Načeratice, 28.05. 1953 – ut Carex umbrosa, rev. 

V. Grulich/ 

Pozn.: Drlíkův doklad ostřice plstnaté je významným příspěvkem k znalosti rozšíření tohoto druhu 

na jihozápadní Moravě, ani další nedoložené údaje se nezdají být nepravděpodobné. Na rozdíl od 

východních částí Moravy je zde velmi vzácná. 

1205. Carex montana L. Ostřice horská. 

Ve světlých lesích a křovinách. Hojná. S. Kraví hora, Trausnice, Býčí skála, Purkrábka, 

Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Koráb, Bojanovické lesy, Kravsko. OBORNY: Čížov, 

Smoha, Jevišovice, Vranov, Lukov, Popice, Tvořihráz. IV–V. 

Položky: /2429 B – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 – ut Carex supina, rev. V. Grulich/ 

2439 – Su cho hr dly, Purkrábka, les, 21. 04. 1951 

1206. Carex supina Wahlb. Ostřice drobná. 

Na suchých písčitých i travnatých místech. Dosti hojná. P. Údolí Dyje, Býčí skála, údolí 

Jevišovky u Zápovědi, Olbramkostel, Šumná – Šimperk, Švýcarské údolí. IV–V. 

Položky: 2429 A – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 

2429 B – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 – Carex montana, rev. V. Grulich 

Pozn.: Carex supina je průvodcem velmi xerotermních typů vegetace a podle dnešních znalostí 

má po sled ní, dosti izolované naleziště v NP Podyjí na skalách proti Hardeggu (GRULICH 1997). 

Drlíkovy údaje jsou, jak naznačuje původně směsná položka, nevěrohodné. 

1207. Carex verna (Chaix) Vill. Ostřice jarní. 

Carex caryophyllea Latourr. Ostřice jarní. 

Na suchých stráních a lesních světlinách. Hojná. SP. Trausnice, Býčí skála, Purkrábka, 

Pla več – Hluboké Mašůvky – Kravsko, údolí Bojanovické pily, Smoha, Zálesí, Bítov. 

III–IV. 

Položka: 2440 – louky kolem Smohy, 21. 04. 1951 

1208. Carex glauca Scop. I. subsp. diversicolor (Cr.) Morav. Ostřice sivá pravá. 

Carex flacca Schreber. Ostřice chabá. 

Na vlhkých lukách a v lesních světlinách. Dosti rozšířena. S. Trausnice, Dobšice, Na čera 

ti ce – Vrbovec, OBORNY: údolí Dyje od Znojma, údolí Jevišovky, Podmolí, Vranov, 

Bítov a jinde. V–VII. 

Položky: 2430 A – Popice, Trausnice, 27. 04. 1951 

2430 B – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – Carex nigra, rev. V. Grulich 

2430 C – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – Carex cespitosa, rev. V. Grulich 

2430 D – Znojmo, slatinka v Lesce, proti cihelně, 15. 05. 1953 

Pozn.: Carex flacca patří na jihozápadní Moravě k vzácným druhům a na Znojem sku má jen 

nemnoho lokalit (GRULICH 1997). Drlíkovy determinační záměny naznačují rovněž nedůvěru v nedoložené 

lokality. 

247

1209. Carex umbrosa Host. Ostřice stinná. 

Na vlhkých lesních lukách a mýtinách, v křovinách a luzích. Roztroušeně. S. Popice, 

Na če ra ti ce – Derflice, Purkrábka, Rudlice. OBORNY: Gránice a údolí Dyje od Znojma, 

u Je vi šo vic, Vranov – Hardek. IV–VI. 

Položky: 2431 A – Rudlice, les nad mlýnem, 07. 05. 1951 – Carex michelii, rev. V. Grulich 

2431 B – Oblekovice, Znojmo – Načeratice, 28. 05. 1953 – Carex tomentosa, rev. 

V. Grulich 

Pozn.: Ostřice stinná je na Znojemsku velmi vzácná (ŘEPKA 1995, GRULICH 1997). Drlíkovy nedoložené 

údaje jsou vzhledem k determinačním záměnám dokladových položek velmi nejisté. 

1210. Carex humilis Leyss. Ostřice nízká. 

Na stepních pahorcích a skalách. Dosti hojná. PS. Gránice, Konice. OBORNY: Mašovice, 

Popice, Devět mlýnů, ves Dyje a odtud na všech pahorcích. III–IV. 

Položka: 2441 – Znojmo, Gránice pod školou, 27. 03. 1951 

1211*. Carex pediformis C. A. M. I. subsp. eupediformis Podp. 

Ostřice tlapkatá pra vá. 

Carex pediformis subsp. rhizodes (Blytt) Lindb. fil. Ostřice tlapkatá oddenkatá. 

V listnatých stinných lesích a zarostlých roklích. DOSTÁL: v hlubokých říčních údolích 

od Bítova a Vranova... OBORNY a HIMMELBAUR nemají druh. IV–VI. 

Pozn.: Carex pediformis byla v okolí Znojma objevena teprve v období první republiky (SUZA, ŠMARDA 

1932) na Ledových slujích, dnes je zde známo několik dalších lokalit (GRULICH 1997). 

1212. Carex digitata L. Ostřice prstnatá. 

Ve stinných humósních lesích. Obecná. S. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn, Purkrábka, 

Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Zápověď, Hostěrádky, Švýcarské údolí. IV–V. 

Položka: 2442 – Suchohrdly, Purkrábka, les, 21. 04. 1951 

1213. Carex panicea L. Ostřice prosová. 

Na bažinatých lukách. Rozšířena. S. Znojmo, Kraví hora, Derflice, Hodonice, Vrbovec, 

Kuchařovice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Vranovská Ves, Švýcarské údolí, 

Lančov. IV–V. 

Položka: 2432 – Znojmo, pod hradem, před Rabštejnem, 14. 05. 1951 – Carex hirta, rev. V. Grulich 

1214. Carex silvatica Huds. Ostřice lesní. 

Carex sylvatica Huds. Ostřice lesní. 

Ve vlhčích, zvláště listnatých lesích. Roztroušeně. S. Trausnice – Hradiště, Hradiště 

(Vlčí důl), Bojanovická pila rybníky, Mašovice – Andělský mlýn. OBORNY: Jevišovice, 

Lukov, potok Hajka. IV–V. 

Položka: 2443 – Hradiště, lesní cesta z Trausnic na Hradiště, 08. 05. 1951 

248

1215. Carex michelii Host. Ostřice Micheliova. 

Ve světlých hájích a křovinách. Hojná. P. Býčí skála, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, 

Vý ro vi ce, Zápověď u Jevišovic. OBORNY: Vranov, Bítov, Těšetice, Plaveč atd. IV–V. 

Položky: /2431 A – Rudlice, les nad mlýnem, 07. 05. 1951 – ut Carex umbrosa, rev. V. Grulich/ 

2444 – Popice, Býčí skála, 14. 04. 1951 

1216. Carex pilosa Scop. Ostřice chlupatá. 

Ve stinných listnatých lesích. Roztroušená. S. Gránice, Kraví hora, Popický žleb, ves 

Dyje, Bažantnice u Plavče, Smoha (!), Švýcarské údolí. OBORNY: Mločí údolí, údolí 

Hajky. IV–V. 

Položky: 2445 A – Znojmo, Gránice – lesík, u sutin strážního domu, 28. 03. 1951 

2445 B – Popice, Po pic ký žleb, 24. 05. 1953 

1217. Carex distans L. Ostřice oddálená. 

V příkopech a na mokrých slaných půdách. Dosti hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, 

Na če ra ti ce – Dyje, Dyje – Tasovice, Dobšice, Hodonice. OBORNY: Hrušovany. V–VI. 

Položka: 2446 – Tasovice, Dyje – Tasovice, mokré údolí mezi stráněmi, 25. 05. 1951 

1218. Carex flava L. I. subsp. euflava A. Gr. Ostřice rusá pravá. 

Carex flava L. Ostřice rusá. 

Na mokrých a slatinných lukách. Řídká. S. Bojanovice. OBORNY: Vranov, Jevišovice, 

Čížov, Popický žleb (?), Hrušovany. V–VI. 

Položka: 2447 – Bojanovice, luka, 23. 05. 1951 – Carex pallescens, rev. V. Grulich 

Pozn.: Okruh ostřice rusé náleží ke komplikovaným skupinám (HAVLÍČKOVÁ 1982–1983); oproti 

minulosti jsou tyto taxony na Znojemsku nyní velmi vzácné. 

* Carex flava L. II. subsp. lepidocarpa (Tausch) Lange. Ostřice rusá šupinoplodá. 

Carex lepidocarpa Tausch. Ostřice šupinoplodá. 

Na mokrých a slatinných loukách. Vzácná. S. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: Popický 

žleb. V–VI. 

Carex flava L. III. subsp. oederi (Retz) Syme. Ostřice rusá Oederova. 

Carex viridula Michx. Ostřice pozdní. 

Na bažinatých lukách, březích rybníků. Vzácná. S. Olbramkostel bažina před Šimperkem, 

Lukov – Čížov louky. OBORNY nemá. HIMMELBAUR: ojediněle: Devět mlýnů, 

Popický žleb. V–VI. 

Položka: 2448 – Lukov, louky mezi Lukovem a Čížovem, 12. 06. 1951 

1219. Carex secalina Wahlb. Ostřice žitná. 

Na slanistých lukách. Vzácná. S. Slaniska v Derflicích a ve Vrbovci. OBORNY ani HIM- 

MEL BAUR nemají pro Znojemsko. V–VI. 

249

Položka: 2450 – Derflice, slanisko u Derflic nedaleko silnice ke Strachoticím, 23. 05. 1952 

Pozn.: Cenný údaj o výskytu subhalofilní ostřice; ve střední a východní části Znojemska bylo v poslední 

době potvrzeno několik lokalit, např. u Vrboveckého rybníka (2003, 2004 MZ, leg. A. Reiter), 

u Pravic (1986 MMI, leg. V. Grulich), Hevlínského jezera (2004 MZ, leg. A. Reiter) a u Travního 

Dvora (1985, V. Grulich). 

1220*. Carex pseudocyperus L. Ostřice nedošáchor. 

V močálech, příkopech, na březích rybníků a tůní. Vzácně. OBORNY: Hrušovany a Jevi 

šov ka. V–VI. 

1221. Carex vesicaria L. Ostřice puchýřkatá. 

Na bažinách, březích vod a v příkopech. Dosti hojná. S. Horní Dunajovice, Zápověď, 

Bo ja no vic ká pila – rybníky, Olbramkostel, Šimperk, Zálesí. IV–V. 

Položky: 2451 A – Zálesí, rybník, 21. 05. 1953 

2451 B – Olbramkostel, 1952 

1222. Carex acutiformis Ehrh. Ostřice ostrá. 

Na bažinatých lukách a březích vod. Téměř obecná. S. Znojmo (Městský lesík), Starý 

Šal dorf, Popický žleb, Načeratice – Derflice, Hodonice, údolí Plenkovického potoka, 

Bo ja no vi ce, Olbramkostel (Čekal), Pavlice, Milíčovice. IV–V. 

Položka: 2452 – Derflice, lom, 02. 05. 1951 

1223. Carex riparia Curt. Ostřice pobřežní. 

Na březích vod a v močálech. Řídce. SP. Trausnice, Derflice louka u lomu, Hodonice, 

Bojanovická pila – rybníky, Zápověď u tůňky, Šumná – Šimperk. OBORNY: kol Znojma 

jen ojediněle. HIMMELBAUR: podyjské nížiny u Hrušovan a Jevišovky. V. 

Položka: 2453 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951 

1224. Carex hirta L. Ostřice srstnatá. 

V příkopech, u cest, na pastvinách, loukách, na březích rybníků, v lesích. Obecný. 

S. Zno j mo, Kraví hora, Trausnice, Popický žleb, Dobšice, Hodonice, Koráb, Horní 

Dunajovice, Plenkovice – Hluboké Mašůvky, Dolina u Plavče, Rudlice, Bojanovice, 

Jevišovice, Ol b ram kos tel, Pavlice, Šumná – Onšov, Lančov. IV–VI. 

Položky: /2432 – Znojmo, pod hradem, před Rabštejnem, 14. 05. 1951 – ut Carex panicea, rev. 

V. Grulich/ 

2455 A – Sedlešovice, Kraví hora, 02. 06. 1951 

2455 B – Lančov, 11. 07. 1950 

Carex paniculata L. Ostřice latnatá. 

Položka: 2414 – Lechovice, lužní háj jižně od zámku, 22. 05. 1954 

250

Carex hordeistichos Vill. Ostřice ječmenovitá. 

Položka: 2449 – Oleksovice, 15. 06. 1954 

Pozn.: Jihozápadní Moravou probíhá severozápadní hranice rozšíření tohoto druhu. Kro mě Drlíkova 

nálezu existuje lokalita v Havraníkách (poprvé 1992 ROZ, leg. J. Rydlo), dal ší rostlina byla zjištěna 

u Šatova (1994 BRNU, leg. V. Grulich). 

Carex melanostachya Willd. Ostřice černoklasá. 


Čeleď 145. Poaceae. Lipnicovité. 

N 1225*. Oryza sativa L. Rýže setá. 

Původem z Asie, pěstuje se odedávna i na Znojemsku (Dyje, Hodonice, Oleksovice). 

VII–IX. 

1226*. Leersia oryzoides (L.) Sw. Tajnička rýžovitá. 

Na březích stojatých a mírně tekoucích vod. Velmi roztroušeně. S. OBORNY: podle Jevi 

šov ky, od Jevišovic až k ústí, na Dyji od Bítova až k ústí. VIII–X. 

1227. Stipa capillata L. Kavyl vláskovitý. 

Na stepních stráních, pahorcích a mezích. Hojný. P. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, 

Konice, Popice, Sedlešovice, Oblekovice, Dobšice, Tasovice, Hodonice, Krhovice, 

Suchohrdly, Plaveč (Březovec), Koráb. OBORNY: Jevišovice, Lukov, Vranov. V–VII. 

Položka: 2479 – Hradiště, meze, 06. 08. 1950 

1228. Stipa joannis Čelak. Kavyl Ivanův. 

Stipa pennata L. Kavyl Ivanův. 

Na stepních stráních a skalách. Roztroušeně. Hradiště, Konice. OBORNY: údolí Dyje, 

Leska (?), Popice (?), Lukov, Čížov. IV–VI. 

Položka: 2480 – Hradiště, meze, 17. 08. 1950 – Stipa tirsa, rev. J. Danihelka 

Pozn.: Zatímco kavyl Ivanův je na xerotermních lokalitách na Znojemsku druhem dosti rozšířeným 

(cf. GRULICH 1997), herbářový doklad se vztahuje k velmi vzác nému kavylu tenkolistému (Stipa tirsa). 

Tento druh nebyl z nejbližšího okolí Zno jma dosud zaznamenán, je otázkou, zda v tomto případě 

nedošlo k dodatečné záměně při manipulaci s herbářovým materiálem. Drlíkovy rukopisné údaje 

jinak vesměs odpovídají současným znalostem. 

1229*. Stipa pulcherrima C. Koch. I. subsp. grafiana (Stev.) Jsk. 

Kavyl sličný Graf fův. 

Stipa pulcherrima C. Koch. Kavyl sličný. 

Na skalách a stepních pahorcích. P. PODPĚRA: Býčí skála a Viničná u Čížova (OBORNY). V. 

251

1230*. Stipa dasyphylla Čerňajev. Kavyl chlupatý. 

Stipa dasyphylla (Lindem.) Trautv. Kavyl chlupatý. 

Na výslunných a vyprahlých skalách. Vzácný. P. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: nezná. 

V–VI. 

Pozn.: Výskyt kavylu chlupatého v okolí Znojma nebyl dlou hou dobu znám, první spolehlivý záznam 

po chá zí teprve ze 70. let 20. století (RYCHNOVSKÁ 1975). V současnosti je ve střední části dyj ské ho 

údolí v NP Podyjí znám ze čtyř lokalit, z toho tři leží na mo rav ské straně (GRULICH 1997). 

1231. Brachypodium pinnatum (L.) Beauv. Válečka prápořitá. 

Na stepních lukách, výslunných stráních a okrajích cest. Roztroušená. SP. Hradiště, 

Sed le šo vi ce, Popice, Plaveč – Lapikus, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Starý Petřín 

– Pod hra dí. OBORNY: Jevišovice, Vranov, Dyje atd. VI–IX. 

Položka: 2481 – Hradiště, meze, 25. 06. 1951 

1232. Brachypodium silvaticum (Huds.) P. Beauv. Válečka lesní. 

Brachypodium sylvaticum (Huds.) P. B. Válečka lesní. 

Ve stinných lesích a křovinách. Dosti hojná. P. Hradišťský les, Koráb, Plaveč, Lapikus, 

údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Zálesí. OBORNY: Jevišovice, Vranov dosti 

hoj ně. VII–IX. 

Položky: 2482 – Olbramkostel, les k Šimperku, 06. 07. 1952 

/2524 – Hradiště, 22. 08. 1950 – ut Ag ro py rum caninum, rev. V. Grulich/ 

Festuca 

Pozn.: Determinace kostřav je pro floristy dosti obtížná, o čemž svědčí i výsledky revize Dr lí ko vých 

sběrů. Podobně jako v jiných obtížných skupinách ani u tohoto rodu nelze nekriticky přebírat ne dolo 

že né údaje. Záměny širokolistých kostřav se sveřepy mají závažnější dopad než záměny mezi 

kostřavami samotnými a vznášejí pochybnosti i nad autorovým určováním druhů tohoto rodu. 

1233. Festuca silvatica (Poll.) Vill. Kostřava lesní. 

Festuca altissima All. Kostřava lesní. 

V listnatých, řidčeji v jehličnatých lesích. Řídká. S. Bojanovická pila, Lančov. OBORNY: 

Vranov – Hardek, Nový Hrádek. HIMMELBAUR: kolem Znojma. VI–VII. 

Položka: 2483 – Bojanovice, les u pily, 03. 08. 1951, rev. P. Šmarda 

Pozn.: Kostřava lesní představuje na Znojemsku podhorský prvek, vázaný převážně na bukové 

lesy. Dr lí ko vy údaje jsou věrohodné, doložený výskyt od Bo jan ovic patří k cenným autorovým 

zjištěním. 

1234. Festuca gigantea (L.) Vill. Kostřava obrovská. 

V listnatých lesích. Roztroušená. S. Gránice, Koráb, údolí Bojanovického potoka 

k Zápovědi, Olbramkostel, Vranov, Zálesí, Bítov, Podhradí. VII–VIII. 

Položka: 2484 – Vranov nad Dyjí, les nad přehradou, 19. 06. 1951 – Bromus benekenii, rev. 

P. Šmarda 

252

Festuca arundinacea Schreb. Kostřava rákosovitá. 

Festuca arundinacea Schreb. subsp. arundinacea. Kostřava rákosovitá pravá. 

OBORNY neuvádí ve flóře Znojemska, ale v jeho herbáři je Festuca arundinacea z roku 

1910 (Gránice). 

Položka: 2485 – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951, rev. P. Šmarda 

N 1235. Festuca uechtritziana Wiesb. Kostřava Uechtritzova. 

Festuca arundinacea subsp. uechtritziana (Wiesb.) Hegi. Kostřava rákosovitá drsná. 

Původem z jižní Francie, k nám byla zavlečena, rychle se šíří a zdomácňuje. Znojmo 

– Starý Šaldorf (stará Dyje), slaniska Stošíkovice a Načeratice – Dyje. OBORNY ani 

HIM MEL BAUR nemají. V–IX. 

Položka: 2486 – Stošíkovice na Louce, okraj cesty u rybníka, 23. 05. 1952 – Festuca cf. arundinacea, 

rev. P. Šmarda 

1236. Festuca pratensis Huds. Kostřava luční. 

Na lukách, trávnících a lesních světlinách. Hojná. S. Gránice, Načeratice – Vrbovec, 

Ta so vi ce, Horní Dunajovice, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná, Podhradí. VI–VII. 

Položka: 2487 – Dyje, 04. 06. 1953 – Bromus erectus, rev. P. Šmarda 

1237. Festuca heterophylla Lam. Kostřava různolistá. 

Ve světlých lesích a na křovinatých stráních. Vzácná. S. Načeratice svah kopce, Ol - 

b ram kos tel. OBORNY: Bojanovický revír u Jevišovic. HIMMELBAUR: Gránice. VI–VII. 

Položka: 2488 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – Bromus erectus 

+ Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda 

1238. Festuca rubra L. I. subsp. vulgaris (Gaud.) Hay. Kostřava červená obyčejná. 

Festuca rubra agg. 

Na lukách, pastvinách, mezích, v suchých lesích. Hojně rozšířena. SP. Ves Dyje, bo jano 

vic ké lesy, Olbramkostel. VI–VII. 

Položka: 2489 – Dyje, 04. 06. 1953 – Festuca valesiaca, rev. P. Šmarda 

* Festuca rubra II. subsp. commutata (Gaud.) St. Yves. 

Kostřava červená pomíchaná. 


Na lesních okrajích a loukách. Vzácná. S. OBORNY: v lesích kolem Jevišovic a v údolí 

Dyje u Znojma (?). VI–VIII. 

* Festuca rubra III. subsp. multiflora (Hoffm.) Jsk. Kostřava červená mnohokvětá. 


Na vlhkých lukách, pasekách a úhorech. Řídká. S. OBORNY: na vlhkých úhorech kolem 

Po pic a Konic a na cestě z Popic k Trausnicům. VI–VII. 

253

1239. Festuca ovina L. Kostřava ovčí. 

V lesích a v jiných porostech. Hojně rozšířena. SP. Hradiště, Hluboké Mašůvky, Švýcarské 

údolí ke Štítarům, Lančov. V–VII. 

Položka: 2490 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 05. 1951 – Festuca rupicola, rev. P. Šmarda 

1240. Festuca pseudovina (Hack.) Nym. Kostřava nepravá. 

Na výhonech, stepních a slaných loukách. Rozšířena. SP. Derflice. OBORNY: Vranov, 

Pod mo lí, Kraví hora, údolí Dyje u Znojma a Louky. V–VI. 

Položka: 2491 – Derflice, výhony, 09. 05. 1951, rev. P. Šmarda 

1241. Festuca valesiaca Schleich. Kostřava waliská. 

Na skalnatých a travnatých stepích a v doubravách. Dosti rozšířena. P. Hradišťský les 

nad Dyjí. OBORNY: Leska, Gránice, Dyje, Šóbes, Kraví hora, Šumná. V–VI. 

Položky: /2489 – Dyje, 04. 06. 1953 – ut Festuca rubra subsp. vulgaris, rev. P. Šmarda/ 

2492 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 – Festuca valesiaca + F. pallens, 

rev. P. Šmarda 

1242. Festuca sulcata (Hack.) Nym. Kostřava žlábkovitá. 

Festuca rupicola Heuffel. Kostřava žlábkatá 

Na suchých loukách a pastvinách, kamenitých stráních a ve světlých lesích. Rozšířena. 

SP. Načeratice, Tasovice, Horní Dunajovice. OBORNY: Čížov, Nový Hrádek, Vranov, 

Šumná, Podmolí, údolí Dyje a Lesky u Znojma, Kraví hora, Purkrábka, Pelcberk, 

Tasovice. V–VI. 

Položky: /2490 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 05. 1951 – ut Festuca ovina, rev. P. Šmarda/ 

2493 – Ob le ko vi ce, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951, rev. P. Šmarda 

1243. Festuca duriuscula L. Kostřava přitvrdlá. 

Festuca pallens Host. Kostřava sivá. 

Na kamenitých a skalnatých stráních. Hojná. P. Derflice, kamenitá stráň. OBORNY: okolí 

Znojma a Vranova: Popický žleb vlevo od cesty do Konice, údolí Dyje, Louka, Gránice, 

Znojmo podhradí. (OBORNY: Festuca ovina c) glauca b) pallens). V–VI. 

Položky: /2492 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 – ut Festuca valesiaca; Fes tu ca 

valesiaca + F. pallens, rev. P. Šmarda/ 

2494 – Derflice, kamenité stráně, 05. 06. 1951, rev. P. Šmarda 

Vulpia myuros (L.) Gmel. Mrvka myší ocásek. 

OBORNY: Mayer a Rohrer uvádějí tento druh pro okolí Znojma a Konici, na obou místech 

neroste. V–XI. 

Pozn.: Druh byl v nedávné době ověřen nedaleko Konic (GRULICH 1997). 

254

1244. Poa annua L. Lipnice roční. 

Na pustých místech, cestách, polích a v zahradách. Obecná. SP. Hradiště, Bítov. III–XI. 


1245. Poa bulbosa L. I. subsp. eubulbosa (Hay.) Jsk. Lipnice cibulkatá pravá. 

Poa bulbosa L. subsp. bulbosa. Lipnice cibulkatá pravá. 

Na suchých výslunných místech, na písčinách i slaniskách. Obecná. SP. Kraví hora, 

ves Dyje, Krhovice. IV–VII. 

Položka: 2496 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 

Poa bulbosa II. subsp. pseudoconcinna (Schur) A. Gr. Lipnice cibulkatá ladná. 

Na výslunných stráních a skalách. Řídká. SP. Gránice, Popice, Plaveč. V–VII. 


Pozn.: Determinaci poddruhů lipnice cibulkaté bude třeba ještě kriticky prověřit. 

1246. Poa compressa L. Lipnice smáčknutá. 

Na suchých výslunných místech, skalách a ve vřesovištích. Hojná. SP. Znojmo, Gránice, 

Leska, Kraví hora, Derflice, Únanov, Kuchařovice, Plaveč, Mašovice, Horní Břečkov, 

Lan čov, Podhradí. VI–VIII. 

Položka: 2498 – Lančov, u přehrady, 11. 07. 1950 

1247. Poa nemoralis L. Lipnice hajní. 

Ve světlých lesích a křovinách. Rozšířena. SP. Gránický les, Hradišťský les, Hluboké 

Ma šův ky, bojanovické lesy, Kravsko, Lesná, Vranov, Podhradí. VI–VIII. 


1248. Poa trivialis L. Lipnice pospolitá. 

Na vlhkých loukách, ve světlých vlhčích lesích a křovinách, lesních a bažinatých loukách. 

Obecná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Suchohrdly, Hluboké Mašůvky, 

bojanovické lesy, Smoha. V–VII. 

Položka: 2500 – Citonice, Smoha u Citonic, 12.05. 1951 

1249. Poa pratensis L. I. subsp. eupratensis Hay. Lipnice luční pravá. 

Poa pratensis L. Lipnice luční. 

Na lukách, výhonech a okrajích lesů. Obecná. SP. Hradiště, Derflice. V–VIII. 

Položky: /2488 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – ut Festuca 

he te ro phyl la; Bromus erectus + Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda/ 

2501 – Derflice, 09. 05. 1951 

255

Poa pratensis II. subsp. angustifolia (L.) Hay. Lipnice luční úzkolistá. 

Poa angustifolia L. Lipnice úzkolistá. 

Na stepních lukách a stráních, v lesostepích. Řídká. P. Hradiště, Derflice, Suchohrdly. 

OBORNY: Znojmo. V–VII. 

1250. Sclerochloa dura (L.) P. Beauv. Tužanka tvrdá. 

Na hlinitých a slínitých půdách. Roztroušená. P. Na hřebeni mezi silnicí a potokem 

mezi Slupem a Jaroslavicemi. OBORNY: Mašovice, Lukov, Strachotice, Krhovice (?), 

Hodonice (?), Dyje (?), Dobšice (?), Leska (?). V–VI. 

Položka: 2502 – Slup, hřeben mezi silnicí a Danížem směr Jaroslavice, 18. 05. 1951 

1251. Puccinellia distans (Jacq.) Parl. Zblochanec oddálený. 

Na slaniskách, druhotně na pustých místech a písčinách. Vzácný. SP. Stošíkovice, 

Znojmo – Starý Šaldorf na cestě za hrází k Dobšicům. OBORNY: údolí Lesky u Znojma 

(?), u Ja ro sla vic. V–IX. 

Položka: 2503 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 27. 07. 1953 

1252. Glyceria aquatica (L.) Wahlb. Zblochan vodní. 

Glyceria maxima (Hartman) Holmberg. Zblochan vodní. 

Na březích vod, močálech a příkopech. Hojný v panonském území. SP. Trausnice, Znojmo 

údolí Dyje, Hodonice, Stošíkovice, Koráb – Výrovice – Plaveč, Jevišovice. VI–VIII. 

Položka: 2504 – Popice, Trausnice, břeh Dyje, 20. 07. 1951 

1253. Glyceria fluitans (L.) R. Br. Zblochan vzplývavý. 

Na březích vod, v bažinách, příkopech. Hojně rozšířen. S. Tasovice, Hodonice, Borotice, 

Milíčovice, Lančov, Zálesí. V–VII. 


1254. Glyceria plicata Fries. Zblochan řasnatý. 

Glyceria notata Chevall. Zblochan řasnatý. 

V příkopech, potocích, prameništích, v bažinách, podle vod. Dosti rozšířen. S. Kraví 

hora, Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Gránice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní 

Dunajovice, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice, Šumná – Onšov, Lančov. V–VII. 

Položka: 2506 – Sedlešovice, Kraví hora, u myslivecké střelnice, 02. 06. 1951 

1255. Briza media L. Třeslice prostřední. 

Na lukách, pastvinách, lesních světlinách. Obecná. S. Kraví hora, Hluboké Mašůvky, 

Pla več, bojanovické lesy, Olbramkostel, Pavlice, Lesná, Čížov, Starý Petřín – Podhradí. 

V–VIII. 

Položka: 2507 – Horní Břečkov, Čížov, 15. 06. 1950 

256

1256. Dactylis glomerata L. I. subsp. euglomerata Hay. Srha říznatá pravá. 

Dactylis glomerata L. Srha laločnatá. 

Na cestách, pastvinách, u cest, v křovinách a v světlých lesích. Obecná. S. Znojmo. 

V–VII. 


Dactylis glomerata III. subsp. polygama (Horvat.) Dom. 

Srha říznačka mno ho man žel ná. 

Dactylis polygama Horvátovszky. Srha hajní. 

V listnatých humózních lesích, hájích a křovinách. Řidčeji než srha říznačka pravá. 

S. Smo ha. V–VI. 

Položka: 2508 – Citonice, Smoha, les, 01. 06. 1951 

1257. Cynosurus cristatus L. Poháňka hřebenitá. 

Na lukách a pastvinách. Rozšířena. SP. Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Švýcarské 

údolí, Čížov, Starý Petřín – Podhradí. VI–VII. 

Položka: 2510 – Horní Břečkov, Čížov, 15. 06. 1950 

1258*. Sesleria calcaria (Pers.) Opiz. Pěchava vápnomilná. 

Sesleria caerulea (L.) Ard. Pěchava vápnomilná. 

Na vápencových skalách a stráních, řidčeji na rule a břidlici. S. DOSTÁL: v hlubokých 

údo lích Dyje, na okraji Českomoravské vysočiny od Znojma po Brno. OBORNY: na 

svoru a břidlici v údolí Dyje u Hardeku na obou březích. III–V. 

Pozn.: Drlík patrně z autopsie neznal výskyt pěchavy ani v údolí Dyje, kde je dnes známo více 

lokalit mezi Čížovem a Lukovem (GRULICH 1997), ani v údolí Jevišovky, kde se nachází lokalita 

u Rudlic, známá již Suzovi (SUZA 1935). 

1259. Melica ciliata L. Strdivka brvitá. 

Na výhonech a skalách. Hojná. SP. Kraví hora, Hradiště, Konice, Popice, Krhovice, Horní 

Dunajovice, Koráb. OBORNY: Jaroslavice, Jevišovice, Lukov, Vranov, Bítov. V–VII. 

Položka: 2511 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato – Corynephorus canescens, rev. V. Grulich 

Pozn.: Záměny s druhem Corynephorus canescens se netýkají jen strdivky brvité a svědčí o Drlíkově 

menší zkušenosti s čeledí lipnicovitých. Výčet lokalit je velmi sporný, Melica ciliata je ekologicky 

vy hra ně ný taxon, známý na jižní Moravě pouze z bazických substrátů: vyskytuje se sice 

na vápencích ve střední části NP Podyjí (GRULICH 1997) a u Horních Dunajovic (CHYTRÝ 1990), ale 

údaje z nejbližšího okolí Znojma jsou zcela nepravděpodobné. 

1260. Melica transsilvanica Schur. Strdivka sedmihradská. 

Na výhonech a skalách. Hojná. SP. Znojmo, Hradiště, Sedlešovice, Popice, Tasovice, 

Bo ži ce, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Bítov, Podhradí. OBORNY: Jaroslavice, Jevišovice, 

Lu kov, Vranov. V–VII. 

Položka: 2512 – Výrovice, skály v údolí Jevišovky, 04. 06. 1951 

257

1261. Melica nutans L. Strdivka nící. 

Melica nutans L. Strdivka nicí. 

V lesích a křovinách. Hojná až obecná. S. Hradiště, Purkrábka, Výrovice, Horní Duna 

jo vi ce, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Olbramkostel, Kravsko, Vranovská 

Ves, Pav li ce, Šumná, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov. V–VI. 

Položka: 2513 – Hradiště, les nad značkovým údolím, 19. 04. 1951 

X* Melica aschersonii M. Schulze = Melica nutans × picta. Strdivka Aschersonova. 

Melica × aschersonii M. Schulze = Melica nutans × M. picta 

DOSTÁL: Znojmo. OBORNY nemá. 

1262. Melica picta Koch. Strdivka zbarvená. 

Ve stinných hájích a na křovinatých skalách. Velmi roztroušeně. SP. Gránice (olšový 

hájek za hradbami), Býčí skála, Zápověď. OBORNY: Kopaniny u Mašovic, cesta z Mašovic 

na Dlou hý Šóbes. V–VI. 

Položky: 2514 A – Znojmo, Gránice, olšový hájek nedaleko hradeb, 03. 05. 1953 

2514 B – Hradiště, Býčí skála, 26. 04. 1953 

1263. Melica uniflora Retz. Strdivka jednokvětá. 

V lesích. Roztroušeně. Trausnice – Čertův mlýn, Mločí údolí, Švýcarské údolí, Zálesí 

k přehradě (!), Cornštýn – Lančov, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje mezi Vranovem 

a Bítovem, Bradava [Braitava] u Vranova. V–IX. 

Položka: 2515 – Lančov, Cornštýn – Lančov, 12. 05. 1952 

N 1264. Lolium temulentum L. Jílek mámivý. 

V polích jako plevel, na cestách a rumištích. Obecný. SP. Hodonice. VI–VII. 

Položka: 2516 – Hodonice, hájek mezi stanicí a pískovnou, 02. 07. 1951, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Dnes nezvěstný druh jílku (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); Drlíkova položka patří mezi poslední 

datované nálezy na Moravě. 

1265. Lolium remotum Schrank. Jílek oddálený. 

Pravděpodobně k nám zavlečený mezi lnem. V podhůří. S. Hradiště, Derflice, Tasovice, 

Stošíkovice. OBORNY: Lesná, Čížov, Bítov. VI–VIII. 

Položka: 2517 – Derflice, pole, 05. 06. 1951, rev. V. Řehořek 

Pozn.: Rovněž jílek oddálený je v současné době zařazen mezi nezvěstné druhy (HOLUB, PRO- 

CHÁZKA 2000). 

1266. Lolium perenne L. Jílek vytrvalý. 

Na suchých lukách, u cest a na rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Znojmo 

– Starý Šaldorf, Jaroslavice, Sedlešovice – Prosiměřice, Plaveč. V–IX. 


258

N 1267. Lolium multiflorum Lamk. Jílek mnohokvětý. 

Původem ze západní Evropy, u nás na přisévaných trávnících a loukách, vysévaný 

v pícninách, hojně zplaňující. Derflice. OBORNY: Dyje u Znojma. VI–IX. 

Položka: 2519 – Derflice, pole, 05. 06. 1951 

N 1268. Hordeum distichum L. I. subsp. eudistichum Dom. 

Ječmen dvouřadý pravý. 

Hordeum vulgare L. Ječmen obecný. 

U nás běžně pěstován v teplejších krajích. Dyje. VI–VIII. 

Položka: 2520 – Dyje, pole, 24. 05. 1951 

N 1269. Hordeum vulgare L. I. subsp. tetrastichum (Koern.) Dom. 

Ječmen setý čty rřa dý. 

Hordeum vulgare L. Ječmen obecný. 

U nás vzácně pěstovaný. Načeratice – Dyje. VI–VII. 

Položka: 2521 – Dyje, Načeratice – Dyje, 31. 05. 1951 

1270. Hordeum murinum L. I. subsp. eumurinum Hay. Ječmen myší pravý. 

Hordeum murinum L. Ječmen myší. 

Na rumištích, písčitých a pustých místech, podle cest. Hojně rozšířen. SP. Kraví hora, 

Znojmo, Trausnice, Načeratice, Tasovice. V–IX. 


1271. Cuviera europaea (L.) Koeler. Ječmenka evropská. 

Hordelymus europaeus (L.) Harz. Ječmenka evropská. 

Ve stinných listnatých lesích a křovinách. Vzácně. S. OBORNY: lesy kol Jevišovic a lesy 

mezi Vranovem a Hardekem. VI–VIII. 

Položka: 2523 – Zálesí, v lese před rybníkem, 26. 06. 1954 

1272. Agropyrum caninum (L.) P. Beauv. Pýr psí. 

Elymus caninus (L.) L. Pýrovník psí. 

Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Hradiště, Jaroslavice, 

Prosiměřice, Hluboké Mašůvky. OBORNY: od Vranova v údolí Dyje. VI–VII. 

Položka: 2524 – Hradiště, 22. 08. 1950 – Brachypodium sylvaticum, rev. V. Grulich 

Pozn.: Záměna dvou nepříliš vzácných druhů patří mezi větší determinační chyby a zpochybňuje 

za zna me na né lokality. 

1273. Agropyrum repens (L.) P. Beauv. Pýr plazivý. 

Elytrigia repens (L.) Nevski. Pýr plazivý. 

Na polích, zahradách, u cest a na rumištích. Obecný. SP. Derflice, Tasovice, Hluboké 

Ma šův ky, Horní Dunajovice. VI–VII. 

Položka: 2525 – Derflice, pole, 05. 05. 1951 – Elytrigia repens + E. intermedia, rev. V. Grulich 

259

1274. Agropyrum intermedium (Host) P. Beauv. Pýr prostřední. 

Elytrigia intermedia (Host) Nevski. Pýr prostřední. 

Na výhonech a ve vinicích. Roztroušeně. P. Kraví hora, Konice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, 

Lančov. V–VII (–IX.) 

Položky: /2525 – Derflice, pole, 05. 05. 1951 – ut Agropyrum repens; Elytrigia repens + E. inter 

media, rev. V. Grulich/ 

2526 A – Hradiště, 13. 06. 1950 


N 1275. Secale cereale L. Žito seté. 

Původem z Přední Asie, u nás běžně pěstované a zplaňující. Konice. V–VI. 

Položka: 2527 – Konice, 14. 05. 1951 

N 1276. Triticum vulgare Vill. Pšenice setá. 

Triticum aestivum L. Pšenice setá. 

U nás běžně pěstována. Dyje (vousatka), Derflice (paličnatka). VI–VII. 

Položka: 2528 – Dyje, 26. 06. 1951 

N 1277. Triticum polonicum L. Pšenice polská. 

Triticum polonicum L. Pšenice španělská. 

DOSTÁL: u nás kdysi vzácně pěstovaná. Krhovice – Tasovice. VII. 

Položka: 2529 – Tasovice, Krhovice – Tasovice, 11. 06. 1951 

1278. Bromus ramosus Huds. I. subsp. serotinus (Benek.) Beck. 

Sveřep větevnatý pozd ní. 

Bromus ramosus Huds. Sveřep větevnatý. 

Ve stinných lesích a křovinách. Vzácně. S. Olbramkostel (u Čekala). OBORNY: Bo s kovštýn 

ský les u Jevišovic. VI–VII. 

Položka: 2530 – Pavlice, lesy Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 – Bromus benekenii, rev. V. Grulich 

Bromus ramosus II. subsp. benekenii (Lange) Sch. Kell. Sveřep větevnatý Be ne k e nův. 

Bromus benekenii (Lange) Trimen. Sveřep Benekenův. 

Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Trausnice, Bojanovice (nejvíce u hráze 

v údolí pod Zápovědí), Švýcarské údolí – Šumná. OBORNY: Cornštýn, Čížov, Lesná, 

Ledové sluje, Lančov, Hardek, Devět mlýnů, jako vzácnost údolí Dyje u Znojma (?). 

VI–VII. 

Položky: /2484 – Vranov nad Dyjí, les nad přehradou, 19. 06. 1951 – ut Festuca gigantea, rev. 

P. Šmarda/ 

/2530 – Pavlice, lesy Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 – ut Bromus ra mo sus subsp. se 

rotinus, rev. V. Grulich/ 

2531 – Bojanovice, 28. 06. 1951 

260

1279. Bromus erectus Huds. Sveřep vzpřímený. 

Na výhonech, lesních lukách, mezích. Dosti hojný. SP. Dobšice, Konice, Stošíkovice 

– Oleksovice, Únanov, Plaveč, Lapikus, Výrovice. V–VII. 

Položky: /2487 – Dyje, 04. 06. 1953 – ut Festuca pratensis, rev. P. Šmarda/ 

/2488 – Oblekovice, Na če ra ti ce, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – ut Festuca 

heterophylla; Bromus erectus + Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda/ 

2532 – Citonice, stráň u rybníka, 30. 04. 1953 

1280. Bromus inermis Leyss. I. subsp. euinermis Jsk. Sveřep bezbranný pravý. 

Bromus inermis Leysser. Sveřep bezbranný. 

Na lesních lukách, výhonech, na mezích a u cest. Hojný. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, 

Hra diš tě, Konice – Popický žleb, Horní Dunajovice, Plaveč, bojanovický les, Milíčovice, 

Lan čov. VI–VII. 


1281. Bromus sterilis L. Sveřep jalový. 

Na pustých místech, na polích, v zahradách, podle cest. Hojně rozšířen. SP. Znojmo 

– Starý Šaldorf, Gránice, Kraví hora, Trausnice, Horní Dunajovice, Plaveč. V–VI. 


1282. Bromus tectorum L. Sveřep střešní. 

U cest, na úhorech, okrajích lesů, rumištích, ve vřesovištích. Obecný. SP. Gránice, 

Ho do ni ce. V–VI. 


2535 B – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951 

1283. Bromus arvensis L. I. subsp. euarvensis (A. Gr.) Dom. Sveřep rolní pravý. 

Bromus arvensis L. Sveřep rolní. 

Na polích, u cest, na kamenitých stráních a rumištích. Velmi roztroušeně. P. Krhovice 

bý va lý rulový lom k Valtrovicím. OBORNY: Znojmo, Popice, Konice. VI–VII. 

Položka: 2536 – Krhovice, starý lom, 01. 12. 1953 – Bromus commutatus, rev. V. Řehořek 

1284. Bromus japonicus Thunb. Sveřep japonský. 

Na polích a úhorech. Velmi roztroušeně. P. Krhovice – Tasovice na břehu Dyje. HIM- 

MEL BAUR: hlavně ve východní části. OBORNY: Bromus patulus M. a Kch. Znojmo, 

Suchohrdly, Dobšice, Mašovice, Dyje. V–VI (–IX.) 

Položka: 2537 – Tasovice, Krhovice – Tasovice, břeh Dyje, 11. 06. 1951, rev. V. Řehořek 

1285*. Bromus squarrosus L. Sveřep kostrbatý. 

Na výslunných suchých stráních. Vzácný. P. OBORNY: dosud jen na levé straně Dyje za 

plovárnou a na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem (1881 objeven). V–VI. 

Pozn.: V současné době jsou v ČR známy čtyři lokality tohoto druhu, všechny leží v NP Podyjí (GRU- 

LICH 1996b): Kozí stezka, Sloní hřbet, Vraní skála a skalka mezi Královým stolcem a Hradištěm. 

261

1286. Bromus secalinus L. I. subsp. vulgaris (Koch) Dom. Sveřep stoklasa obyčejný. 

Bromus secalinus L. Sveřep stoklasa. 

Na polích, rumištích a u cest. Dosti obecný. SP. Dyje ves, Jaroslavice. VI–VII. 

Položka: 2538 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – Bromus hordeaceus, rev. V. Řehořek 

1287. Bromus commutatus Schrad. Sveřep pomíchaný. 

Na polích, úhorech, u cest a na rumištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Trausnice, Konice, 

Načeratice, Suchohrdly, Plaveč. OBORNY: okolí Znojma nezřídka (Dyje, Dobšice 

a jiná místa). V–VI. 

Položky: /2536 – Krhovice, starý lom, 01. 12. 1953 – ut Bromus arvensis subsp. euarvensis, rev. 

V. Řehořek/ 

2539 – Načeratice, vedle cesty u silnice, 27. 05. 1952 – Bromus hordeaceus, rev. 

V. Řehořek 

1288. Bromus mollis L. Sveřep měkký. 

Bromus hordeaceus L. Sveřep měkký. 

Na lukách, polích, pastvinách, u cest, na úhorech a rumištích. Obecný. SP. Znojmo, 

Býčí skála, ves Dyje, Derflice, Načeratice, Hodonice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, 

Je vi šo vi ce, Smoha, Vranov, Lančov, Podhradí. V–VI (–X.) 

Položky: /2538 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – ut Bromus secalinus, rev. V. Řehořek/ 

/2539 – Načeratice, vedle cesty u silnice, 27. 05. 1952 – ut Bromus commutatus, rev. 

V. Ře ho řek/ 

2540 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 19. 06. 1951 

N 1289. Avena strigosa Schreb. Oves hřebílkatý. 

Původem ze západní Evropy. U nás pěstován v horských krajích, dnes jen jako plevel 

na zá pad ní a jihozápadní Moravě. P. Městský lesík. OBORNY: kol Jevišovic a Bojanovic. 

VII–VIII. 

Položka: 2541 – Znojmo, pole za Městským lesíkem, 07. 07. 1950 

N 1290. Avena fatua L. Oves hluchý. 

Původní ve východní Evropě. U nás často jako plevel v obilí, na úhorech a rumištích. 

Roz trou še ně. SP. Jaroslavice. VII–VIII. 


N 1291. Avena sativa L. I. subsp. diffusa (Neilr.) A. Gr. Oves setý rozložený. 

Avena sativa L. Oves setý. 

Původem z východní Evropy. Běžně se pěstuje a zčásti zplaňuje. Znojmo. VII–VIII. 

Položka: 2543 – Znojmo, Na Valech, zahrada, 26. 06. 1951 

262

1292. Avenastrum pubescens (Huds.) Opiz. Ovsíř pýřitý. 

Avenula pubescens (Dum.) Dum. Ovsíř pýřitý. 

Na lukách a výhonech. Dosti rozšířen. SP. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Plaveč, Boja 

no vi ce, Smoha. OBORNY: údolí Dyje u Vranova, Jaroslavice, Tasovice, Načeratický 

kopec, Purkrábka, výšiny Popice – Konice. V–VI. 

Položka: 2544 – Citonice, Smoha u Citonic, 12. 05. 1951 

1293. Avenastrum pratense (L.) Opiz. Ovsíř luční. 

Avenula pratensis (L.) Dum. Ovsíř luční. 

Na výhonech, skalách a lesních lukách. Roztroušeně. SP. Konice – Popice výšiny. 

OBORNY: Jevišovice, Vranov, Znojmo, Tasovice, Dyje. V–VI. 

Položka: 2545 – Popice, Konice – Popice, kopce, 14. 05. 1951 

1294. Arrhenatherum elatius (L.) Presl. Ovsík vyvýšený. 

Na travnatých místech a ve světlých lesích. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Trausnice, 

Derflice, Kuchařovice, Pavlice. VI–VIII. 


1295. Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv. Metlice trsnatá. 

Na lukách, v příkopech, ve vlhčích lesích. Obecná. S. Gránice, Krhovice, Valtrovice, 

Le cho vi ce, Purkrábka, Únanov, Bojanovice, Kravsko, Olbramkostel, Pavlice, Smoha, 

Lesná – Onšov. OBORNY: na mýtinách kolem Jevišovic obecná. VI–VII (–IX.) 

Položky: 2547 – Pavlice, Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 

/2565 A – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Apera spica-venti, rev. V. Grulich/ 

1296. Deschampsia flexuosa (L.) Trin. Metlice křivolaká. 

Avenella flexuosa (L.) Drejer. Metlička křivolaká. 

Ve světlých lesích a na pastvinách. Hojná. SP. Kraví hora, Hradiště, Trausnice – Čertův 

mlýn, Horní Dunajovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Pavlice, Smoha, Lančov, Bítov. 

OBOR NY: okolo Znojma, Vranova, Hardeku a Devíti mlýnů častá. VI–VIII. 


1297. Corynephorus canescens (L.) P. Beauv. Paličkovec šedý. 

Corynephorus canescens (L.) P. B. Paličkovec šedavý. 

Na suchých písčitých půdách a v písčitých borech. Roztroušeně. P. Kraví hora. OBORNY: 

u Popic, Konic, Havraníků a u Tasovic. VI–VII. 

Položky: /2511 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato – ut Melica ciliata, rev. V. Grulich/ 

2549 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 

/2564 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Agrostis canina, rev. V. Grulich/ 

263

1298. Ventenata dubia (Leers) Schultz. Ovsiřík pochybný. 

Na okrajích lesů a lesních lukách. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Olbramkostel. OBORNY: 

Bojanovický les u Jevišovic, Šóbes, Devět mlýnů. VI–VII. 


1299. Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Trojštět žlutavý. 

Na lukách, mýtinách a výhonech. Roztroušeně. SP. Hradiště, Bojanovice, Olbramkostel, 

Pavlice, les mezi Podmolím a Devíti mlýny. OBORNY: Mašovice. V–VI. (–X.) 

Položka: 2551 – Podmolí, Šóbes, les, 14. 06. 1951 

1300. Koeleria pyramidata (Lam.) Dom. Smělek jehlancovitý. 

Na výhonech a ve světlých lesích. Dosti hojný. SP. Dyje ves, Načeratice – Derflice, 

Hlu bo ké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, Lančov. VI–VII. 

Položka: 2552 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – Koeleria macrantha, rev. B. Trávníček 

1301. Koeleria gracilis Pers. Smělek štíhlý. 

Koeleria macrantha (Ledeb.) Schult. Smělek štíhlý. 

Na výhonech, na výslunných skalách, ve světlých lesích a křovinách. Hojný. SP. Hradiště, 

Kraví hora, Konice, Hodonice, Dolina u Plavče, Smoha. V–VIII. 

Položky: /2552 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – ut Koeleria pyramidata, rev. B. Trávníček/ 

2553 – Hradiště, les u Králova stolce, 28. 05. 1951, rev. B. Trávníček 

/2554 – Bojanovice, lesní cesta, 28. 06. 1951 – ut Holcus lanatus, rev. V. Grulich/ 

1302. Holcus lanatus L. Medyněk vlnatý. 

Na lukách a okrajích lesů. Obecný. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Načeratice 

– Derflice, Hodonice, Suchohrdly, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, 

Pav li ce, Milíčovice. VI–IX. 

Položky: 2554 – Bojanovice, lesní cesta, 28. 06. 1951 – Koeleria pyramidata, rev. V. Grulich 

/2555 – Čížov, 15. 06. 1950 – ut Holcus mollis, rev. V. Grulich/ 

Pozn.: Chybná určení obou medyňků jsou dosti triviální lapsy a zpochybňují hodnotu Drlíkových 

záznamů. 

1303. Holcus mollis L. Medyněk měkký. 

Na lesních lukách a okrajích lesů. Vzácný. S. Lesná, Čížov. OBORNY: neuvádí na Znojem 

sku. HIMMELBAUR: v severněji položených lesích (?). VI–VII. 

Položka: 2555 – Čížov, 15. 06. 1950 – Holcus lanatus, rev. V. Grulich 

1304. Hierochloë australis (Schrad.) Roem. Sch. Tomkovice jižní. 

V hájích a lesostepích. Roztroušeně. SP. Gránice, Býčí skála, Mločí údolí. OBORNY: les 

Bradava [Braitava] u Vranova, Lesná, údolí Dyje od Vranova k Hardeku, Tvořihrázský 

les, Purkrábka u Těšetic. IV–V. 

264


Pozn.: Tomkovice jižní se na Znojemsku roztroušeně vyskytuje především v lesích v říčních údolích, 

ze jmé na v NP Podyjí (GRULICH 1997). Drlíkovy nálezy doplňují stávající znalost o výskytu. 

1305. Anthoxanthum odoratum L. Tomka vonná. 

Na všech suchých stanovištích obecná. S. Kraví hora, Tasovice – Dyje. IV–VI (–IX.) 

Položka: 2557 – Tasovice, Tasovice – Dyje, 18. 04. 1951 

1306. Baldingera arundinacea (L.) Dumort. Chrastice rákosovitá. 

Phalaris arundinacea L. Chrastice rákosovitá. 

Na březích vod a na mokrých lukách. Obecná. S. Kraví hora, Trausnice, Derflice, 

Vrbovec, Jaroslavice, Krhovice, Plaveč, Jevišovice, Olbramkostel, Smoha, Horní 

Břečkov, Bítov. VI–VII. 

Položka: 2558 – Jaroslavice, Daníž, 1951 

1307. Milium effusum L. Pšeníčko rozkladité. 

Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Gránice, Hluboké Mašůvky, Bojanovický 

les, Smoha, Zálesí, Bítov, Lančov, Podhradí. V–VII. 

Položka: 2559 – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951 

1308. Calamagrostis arundinacea (L.) Roth. Třtina rákosovitá. 

Na lesních lukách a mýtinách. Dosti rozšířena. S. Kraví hora. OBORNY: Jevišovice, 

Vranov, Bítov, Znojmo. VI–VIII. 

Položka: 2560 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Calamagrostis epigejos, rev. V. Grulich 

1309. Calamagrostis epigejos (L.) Roth. Třtina křovištní. 

V suchých lesích, na mýtinách, na křovinatých stráních a na březích a náplavech. 

Obecná. S. Trausnice, Tasovice, bojanovické lesy, Švýcarské údolí. VI–VIII. 

Položky: /2560 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Calamagrostis arundinacea, rev. 

V. Grulich/ 

2561 – Švýcarské údolí, 17. 06. 1951 

1310. Agrostis alba L. Psineček bílý. 

Agrostis stolonifera L. Psineček výběžkatý. 

Na vlhkých lukách, pastvinách, na březích vod, v příkopech a na lesních mýtinách. 

Obecný. SP. Kraví hora, Hradiště, Načeratice, Koráb, Bezkov. VI–VII. 

Položka: 2562 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – Agrostis vinealis, rev. V. Grulich 

Pozn.: Chybná určení psinečků do jisté míry odrážejí soudobé druhové pojetí v tomto rodě, kdy 

především nebyl rozlišován druh Agrostis vinealis, podle součas ných znalostí na Znojemsku 

dosti rozšířený (ŘEPKA 1996). Ovšem druhové záměny vypovídají i o evidentní menší autorově 

zkušenosti s travami. 

265

1311. Agrostis vulgaris With. Psineček obyčejný. 

Agrostis capillaris L. Psineček obecný. 

Na lukách, pastvinách a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Tasovice, Pavlice, Šumná. 

VI–VII. 

Položka: 2563 – Šumná, 27. 06. 1950 

1312. Agrostis canina L. Psineček psí. 

Na bažinatých lukách, okrajích lesů a na výhonech. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Starý 

Šaldorf – Dobšice, Načeratice. VI–VIII. 

Položka: 2564 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Corynephorus canescens, rev. V. Grulich 

Pozn.: Drlíkovy uváděné lokality z ekologických příčin zcela jistě nepříslušejí psinečku psímu 

a nelze je jednoznačně interpretovat. Položka navíc představuje další z chybně určených dokladů 

paličkovce še da vé ho. Agrostis canina se přitom na Znojemsku velmi vzácně vyskytuje také (cf. 

GRULICH 1997). 

1313. Apera spica-venti (L.) P. Beauv. Chundelka metlice. 

Na polích a písčinách. Obecná. SP. Kraví hora, Lančov. VI–VII. 

Položky: 2565 A – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Deschampsia cespitosa, rev. 

V. Grulich 

2565 B – Lančov, 18. 06. 1950 

1314*. Apera interrupta (L.) P. Beauv. Chundelka přetrhovaná. 

Na písčinách a v písčitých borech. P. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: podle Schlossera také 

u Znojma proti zemské hranici, já jsem ji však na těchto nalezištích nenašel. HIMMEL- 

BAUR: Znojmo (?). VI–VIII. 

Pozn.: Schlosserův údaj není doložený a patří, podobně jako údaj o Alyssum desertorum, ke 

skupině nepravděpodobných. K tomuto druhu se ve skutečnosti zřejmě vztahuje z území České 

republiky pouze jediný doklad z písků na Hodonínsku (1903 BRNU, leg. Rothe). 

1315. Alopecurus pratensis L. Psárka luční. 

Na vlhkých loukách a podle příkopů, na polokulturních lukách přisévaná. Obecná. S. 

Hra diš tě. V–VII. 


1316. Alopecurus geniculatus L. Psárka kolénkatá. 

Na mokrých lukách, vlhkých písčinách a březích vod. Hojná. S. Dobšice, Bojanovická 

pila (rybníky), Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, Švýcarské údolí, Lančov. V–IX. 

Položky: 2567 – Lančov, Lančovské údolí, 18. 06. 1950 – Alopecurus aequalis + A. geniculatus, 


/2568 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – ut Alopecurus aequalis, rev. V. Grulich/ 

266

1317. Alopecurus aequalis Sobol. Psárka podobná. 

Na bažinatých lukách a na březích vod. Roztroušená. S. Kraví hora, Lesná. V–IX. 

Položky: /2567 – Lančov, Lančovské údolí, 18. 06. 1950 – ut Alopecurus geniculatus; Alopecurus 

aequalis + A. geniculatus, rev. V. Grulich/ 

2568 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Alopecurus geniculatus, rev. V. Grulich 

1318. Phleum pratense L. Bojínek luční. 

Na mezích, lukách, pastvinách a v lesních světlinách, přiséván na kulturních lukách. Obecný. 

SP. Kraví hora, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Horní Břečkov, Lančov. V–VIII. 

Položka: 2569 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Phleum pratense + P. phleoides, rev. 

V. Grulich 

1319. Phleum boehmeri Wibel. Bojínek Boehmerův. 

Phleum phleoides (L.) Karsten. Bojínek tuhý. 

Na výhonech. Dosti rozšířen. P. Hradiště, Býčí skála, Kraví hora, Popice, Krhovice, 

Horní Dunajovice, Koráb, Ruda u Plavče, Lapikus, Podhradí. VI–VII. 

Položky: /2569 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Phleum pratense; Phleum pratense 

+ P. phle o i des, rev. V. Grulich/ 

2570 A – Hradiště, stráň, 22. 05. 1951 

2570 B – Popice, 30. 06. 1953 

2570 C – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1950 

1320. Eragrostis minor Host. Milička menší. 

Na písčitých polích, návsích, podle cest a zdí, na náspech a v dlažbě. Dosti hojná. SP. 

Zno j mo, Hradiště, Býčí skála, Nesachleby, Hodonice, Božice, Dobšice – Suchohrdly. 

OBOR NY: Strachotice, Čížov, Jevišovice a jinde. VII–IX. 

Položky: 2571 A – Oblekovice, Nesachleby, pole, 21. 08. 1950 

2571 B – Znojmo, hrad, 11. 08. 1951 

1321. Eragrostis pilosa (L.) P. Beauv. Milička chlupatá. 

Na kamenitých mezích. Velmi vzácná. P. Hradiště v polovici serpentiny. VIII–X. 

Položka: 2572 – Hradiště, serpentiny, sine dato 

Pozn.: Velmi pozoruhodný druh, který byl na svazích pod Hradištěm poprvé dokladován na počátku 

20. století a udržuje se zde až doposud (cf. PODPĚRA 1930, GRULICH 1997). ŠPRYŇAR, KUBÁT (2004), 

kteří publikovali retrospektivu všech nálezů, zdejší výskyt považují za druhotný. 

1322. Molinia caerulea (L.) Moench. Bezkolenec modrý. 

Na vlhkých lukách. Velmi roztroušeně. S. Bojanovická pila, louky u Lechovic. HIM- 

MEL BAUR neuvádí. VII–IX. 

Položka: 2573 – Lechovice, louky, 29. 07. 1953 – Molinia arundinacea, rev. P. Dančák 

267

1323. Molinia arundinacea Schrank. Bezkolenec rákosovitý. 

Na mokrých lukách a na okrajích vlhčích lesů a křovin. Roztroušeně. S. OBORNY: Boja 

no vic ký les, údolí Dyje od Znojma nahoru. VII–IX. 

Položky: /2573 – Lechovice, louky, 29. 07. 1953 – ut Molinia caerulea, rev. P. Dančák/ 

2574 – Lukov, 1950, rev. P. Dančák 

1324. Cleistogenes serotina (L.) Keng. Dvouřadec pozdní. 

Na výhonech a skalách. Velmi vzácný. P. Dyje, stráň u lomu. OBORNY nemá tento druh. 

HIMMELBAUR: serpentina na Hradiště (?). VIII–X. 

Položka: 2575 – Dyje, kamenolom, 08. 08. 1950 

Pozn.: Na okraji kamenolomu nedaleko od obce Dyje se dvouřadec pozdní vyskytuje stále, zatímco 

další lokalita v údolí Dyje nedaleko Králova stolce zřejmě zanikla (GRULICH 1987b). Tuto lokalitu 

uvádí prvně FRÖHLICH (1930); jeho práci zřejmě Drlík neznal. 

1325*. Heleochloa schoenoides (L.) Host. Bahenka šášinovitá. 

Na slaniskách. P. DOSTÁL: Dyjsko-svratecký úval. OBORNY neuvádí na Znojemsku. HIM- 

MEL BAUR: Hrušovany, Jevišovka. VI–IX. 

1326*. Tragus racemosus (L.) All. Bodloplev hroznatý. 

Na drobném štěrku, u cest a na rumištích. Vzácný. P. OBORNY: u cesty z Dobšic do Dyje (?), 

v úvoze mezi Znojmem a Dobšicemi (?), na svahu Eliášovy skály na Hradišti.VI–IX. 

Pozn.: Jak vyplývá z rukopisu, ani Drlík neznal lokality bodloplevu hroznatého u Znojma z autopsie. 

Tento výskyt, zřejmě časově ohraničený, je dnes považován za druhotný (cf. ŠPRYŇAR, KUBÁT 2004). 

1327. Cynodon dactylon (L.) Pers. Trojskut prstnatý. 

Na mezích, stráních, písčinách, podle cest a na slaniskách. Roztroušeně. SP. Znojmo 

– Marešov u řeky, na cestě z Dobšic do Dyje, Hodonice. OBORNY: u Rabštýna (?), Dyje 

– Tasovice při břehu, Krhovice, Strachotice. VI–IX. 

Položky: 2576 – Hodonice, mez nad vesnicí směr společné chlévy, 23. 08. 1951 

/2583 – Tasovice, Tasovice – Derflice, 19. 08. 1950 – ut Digitaria ischaemum, rev. 

V. Grulich/ 

1328. Nardus stricta L. Smilka tuhá. 

Na výhonech a lesních lukách, ve vřesovištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Šimperk. 

OBOR NY: Vranov, Čížov, Lesná, Břečkov, Mramotice. V–VII. 

Položka: 2577 – Sedlešovice, Kraví hora, vpravo za akáty, 25. 05. 1951 

1329. Phragmites communis Trin. Rákos obecný. 

Phragmites australis (Cav.) Steudel. Rákos obecný. 

Na okrajích stojatých vod, na bažinatých lukách a na slaniskách. Obecný. S. Načeratice, 

Strachotice, Jaroslavice, Božice, Stošíkovice, Přímětice. VI–IV. 


268

N 1330. Panicum miliaceum L. Proso seté. 

Původem snad z Přední Asie. U nás od předhistorických dob se pěstuje a často zplaňuje. 

Vítonice. VI–IX. 

Položka: 2579 – Vítonice, 24. 08. 1951 

1331. Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv. Ježatka kuří noha. 

Na úhorech, rumištích, podle cest, na písčinách, na pobřeží vod a jako plevel na rý žoviš 

tích. Obecná. SP. Znojmo, Konice, Načeratice, Derflice, Strachotice, Jaroslavice, 

Bo ro ti ce, Stošíkovice – Oleksovice, Horní Dunajovice, Kuchařovice. VI–X. 


1332. Digitaria sanguinalis (L.) Scop. Rosička krvavá. 

Digitaria sanguinalis (L.) Scop. subsp. sanguinalis. Rosička krvavá pravá. 

Na písčitých a kamenitých půdách, na cestách a rumištích. Obecná. SP. Načeratice 

– Dyje. VII–X. 

Položka: 2581 – Oblekovice, Načeratice – Dyje, pole, 23. 08. 1950 

1333. Digitaria ciliaris (Retz.) Koel. Rosička brvitá. 

Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard. Rosička krvavá brvitá. 

Na písčitých úhorech a polích, u cest a na písčinách. Dosti hojná. P. Znojmo, Hradiště, 

Sedlešovice, Načeratice, Hodonice, Tasovice, Strachotice. OBORNY: kol Znojma velmi 

hojně (Konice, Popice, Havraníky, Hnánice, Suchohrdly). VIII–X. 


1334. Digitaria ischaemum (Schreb.) Muehlenb. Rosička lysá. 

Digitaria ischaemum (Schweigger) Muehlenb. Rosička lysá. 

Na polích a zahradách. Vzácná. SP. Tasovice – Derflice. OBORNY: Dyje, Znojmo. VII–IX. 

Položka: 2583 – Tasovice, Tasovice – Derflice, 19. 08. 1950 – Cynodon dactylon, rev. V. Grulich 

1335. Setaria glauca (L.) P. Beauv. Bér sivý. 

Setaria pumila (Poiret) R. et Sch. Bér sivý. 

Na polích a úhorech a na cestách. Obecný. SP. Znojmo, Derflice, Načeratice, Jaroslavice, 

Valtrovice, Krhovice, Borotice, Božice, Stošíkovice – Oleksovice, Suchohrdly, 

Pur kráb ka. VII–X. 

Položka: 2584 – Strachotice, 08. 08.1950 

1336. Setaria verticillata (L.) P. Beauv. Bér přeslenitý. 

Na polích, zahradách, v plotech a na rumištích. Hojný. SP. Znojmo. VI–IX. 

Položka: 2586 – Znojmo, Na Valech, zahrady, 27. 08. 1950 

269

1337. Setaria viridis (L.) P. Beauv. Bér zelený. 

Na obdělávané půdě, rumištích a podle cest. Obecný. SP. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, 

Konice, Načeratice, Kuchařovice, Horní Dunajovice, Černín. VII–X. 


1338. Setaria italica (L.) P. Beauv. Bér vlašský. 

Pěstován jako zelené krmivo, ojediněle zplaňuje. S. OBORNY: kolem Hrušovan a Božic. 

VII–IX. 

Položka: 2587 – Želetice, 1954 

1339. Sieglingia decumbens (L.) Bernh. Trojzubec položený. 

Danthonia decumbens (L.) DC. Trojzubec poléhavý. 

Na suchých lukách, písčinách a pastvinách, ve světlých lesích a vřesovištích. Roztroušený. 

S. Kraví hora, Plaveč, Olbramkostel. OBORNY: Vranov, Lukov. VI–VII. 

Položka: 2588 – Sedlešovice, Kraví hora, u prameniště, 29. 06. 1951 

N 1340. Sorghum vulgare Pers. Čirok obyčejný. 

Sorghum bicolor (L.) Moench. Čirok obecný. 

Původem z tropické Afriky. Pěstuje se dosti často na Znojemsku na zelené krmivo. 

Ví to ni ce. VIII–IX. 

Položka: 2589 – Vítonice, 11. 09. 1951 

1341. Botriochloa ischaemum (L.) Keng. Vousatka prstnatá. 

Na výhonech a skalách. Hojná. P. Hradiště, Gránice, Kraví hora, Konice, Derflice, Ta sovi 

ce, Borotice, Krhovice, Sedlešovice, Dobšice, Lechovice, Borotice, Purkrábka, Plaveč 

– Lapikus, Kuchařovice, Únanov. OBORNY: Lukov, Vranov, Strachotice. VII–IX. 

Položka: 2590 – Tasovice, Kamenná hora, 18. 07. 1951 

N 1342. Zea mays L. Kukuřice setá. 

Původem z Ameriky. Na Znojemsku se hojně pěstuje. Kraví hora atd. VII–IX. 


Čeleď 146. Orchidaceae. Vstavačovité. 

1343. Cypripedium calceolus L. Střevíčník pantoflíček. 

Ve stinných lesích. Vzácný. Gránický les. OBORNY: Nová cesta u Hnánic. HIMMELBAUR: 

ojediněle: Hnánice, Podmolí, Čížov, Bezkovský les (?). V–VI. 

Položka: 2456 – Hradiště, Hradišťský les v Gránici, 04. 1950 

Pozn.: Z více historických údajů je v současné době známa jediná dosti bohatá populace v údolí 

Dyje u Čížova (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996). 

270

1344. Cephalanthera alba (Cr.) Simk. Okrotice bílá. 

Cephalanthera damasonium (Mill.) Druce. Okrotice bílá. 

Ve světlých lesích. Velmi roztroušeně. SP. Gránický les, Dolina u Plavče, Koráb. OBOR- 

NY: Purkrábka, Jaroslavice. V–VI. 

Položka: 2457 – Znojmo, Gránický les, 22. 06. 1951 

Pozn.: Drlíkovy údaje významně doplňují historické rozšíření druhu, který je v současné době na 

Zno jem sku znám jen z velmi omezeného počtu lokalit (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996). 

1345. Cephalanthera longifolia (L.) Fritsch. Okrotice dlouholistá. 

Ve stinných lesích. Vzácná. S. Lesy u Šumné. OBORNY: lesy kol Olbramkostela. V–VI. 


Pozn.: Okrotice dlouholistá na Znojemsku zřejmě vyhynula (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996), Drlíkův sběr je 

zřejmě posledním potvrzením zdejšího výskytu. 

1346. Epipactis latifolia (L.) All. Kruštík širolistý. 

Epipactis helleborine (L.) Crantz. Kruštík širolistý. 

V lesích, hlavně listnatých. Řídký. S. Gránice, Plaveč, Jevišovice, Citonice – Bezkov, 

Smo ha, Zálesí, Podhradí. VI–IX. 

Položka: 2459 – Citonice, Citonice – Bezkov, lesy, sine dato 

1347. Epipactis sessilifolia Peterm. Kruštík přisedlý. 

Epipactis purpurata Sm. Kruštík modrofialový. 

Ve stinných a vlhčích lesích. Vzácný. Olbramkostel (bučina nad vracovickou silnicí), Hlubo 

ké Mašůvky. DOSTÁL, OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí na Znojemsku. VIII–IX. 

Položka: 2460 – Olbramkostel, lesy, bučina nad vracovickou silnicí, 27. 07. 1951 

Pozn.: Kruštík mod ro fi a lo vý byl i v posledních letech v okolí Znojma zjištěn – další lokality uvádějí 

JATIOVÁ, ŠMITÁK (1996). 

1348. Listera ovata (L.) R. Br. Bradáček vejčitý. 

Ve vlhčích lesích a křovinách, na mokrých loukách. Vzácně. S. Lukov, Plaveč (Ruda). 

OBOR NY neuvádí. HIMMELBAUR: Mašovice. V–VII. 

Položka: 2461 – Lukov, nad vesnicí, les, 29. 05. 1951 

1349. Neottia nidus-avis (L.) Rich. Hlístník hnízdák. 

Ve stinných lesích a křovinách. Hojný. S. Mločí údolí, Purkrábka, Dolina u Plavče, 

Lančov, Bítov, Podhradí. V–VI. 


1350*. Goodyera repens (L.) R. Br. Smrkovník plazivý. 

Ve stinných lesích. Vzácný. S. OBORNY neuvádí. HIMMELBAUR: ojediněle mezi Pavlicemi 

a Šumnou (?). VII–VIII. 

271

1351. Platanthera bifolia (L.) Rich. Vemeník dvoulistý. 

Ve světlých lesích. Hojný. Hradiště, Popice, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, 

Ol b ram kos tel, Smoha, Lesná, Podhradí. V–VII. 

Položka: 2463 – Popice, les, 01. 06. 1950 

1352. Platanthera chlorantha (Cust.) Rchb. Vemeník zelenavý. 

Ve stinných, obyčejně listnatých lesích. Roztroušeně. S. Hluboké Mašůvky, Bojanovice, 

Mašovice. V–VII. 

Položka: 2464 – Mašovice, lesy, 21. 05. 1950 

1353*. Gymnadenia conopsea (L.) R. Br. Pětiprstka žežulník. 

Ve světlých listnatých lesích a na lukách. Vzácná. S. HIMMELBAUR: Nový Hrádek. 

V–VIII. 

Pozn.: Pětiprstka žežulník patří na Znojemsku k nejvzácnějším orchidejím. Malá populace stále 

přežívá v NP Podyjí na Hardeggské stráni pod Čížovem (2004, A. Reiter). 

1354. Orchis morio L. Vstavač kukačka. 

Na sušších lukách, křovinatých stráních a okrajích lesů. Hojný. S. Kraví hora, Popice, 

Býčí skála, Purkrábka, Výrovice, Zálesí. V–VI. 

Položka: 2466 – Popice, lesní louka, 04. 05. 1950 

1355. Orchis ustulata L. Vstavač osmahlý. 

Na sušších lukách. Vzácný. S. Trausnická louka pod mostem. OBORNY: Hardek, dyjské 

lou ky u Lukova.V–VIII. 

Položka: 2467 – Popice, Trausnice, louka na pravém břehu, 28. 05. 1951 

Pozn.: Lokalita nedaleko Traus nic ké ho mlýna zanikla po vybudování Znojemské přehrady, druh se však 

vyskytuje na dalších loukách v NP Podyjí v nivě Dyje proti proudu až k Hardeggu (GRULICH 1997). 

1356*. Orchis militaris L. Vstavač vojenský. 

Na výslunných stráních a ve světlých lesích. Vzácný. S. OBORNY: dyjské svahy proti 

Har de ku. V–VI. 

Pozn.: Z textu vyplývá, že lokality pod Čížovem (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996), které jsou snadno k nalezení, 

Drlík z vlastní zkušenosti neznal. Dosvědčuje to domněnku, že ve své době neměl přístup 

do botanicky nej cen něj ších částí dyjského údolí. 

1357*. Orchis purpurea Huds. Vstavač nachový. 

Ve světlých lesích a na lesních světlinách. Vzácný. OBORNY: Purkrábka (Ostrauer). V–VI. 

Pozn.: Vstavač nachový byl teprve po více než 100 letech od Ostrauerova nálezu na Znojemsku 

potvrzen pod silnicí k celnici u Čížova a na Sloním hřbetu (cf. GRULICH 1996b). Je podivuhodné, že 

tuto nápadnou rostlinu nezaznamenali starší autoři, kteří zde pracovali, zejména Oborny – snad 

zde představuje poměrně novodobého imigranta. 

272

1358. Orchis latifolia L. Vstavač širolistý. 

Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes. Prstnatec májový. 

Na bažinatých lukách. Dosti vzácně. S. Šimperk, Šumná lesní louky. OBORNY: Čížov, 

Ol b ram kos tel, Vranov, jako vzácnost v Popickém žlebu (?). V–VII. 

Položky: 2468 A – Šumná, Šimperk, bažinaté louky, 28. 05. 1951 

2468 B – Šumná, lesní louka, 18. 05. 1950 

1359. Orchis sambucina L. Vstavač bezový. 

Dactylorhiza sambucina (L.) Soó. Prstnatec bezový. 

Ve světlých listnatých lesích a křovinách. Dosti vzácný. S. Popice les, Mašovice, Výrovice 

(k Únanovu). OBORNY: Konice (?), Plaveč, Smoha (?), Lesná. IV–VI. 

Položky: 2469 A – Popice, les, 04. 05. 1950 

2469 B – Olbramkostel, okraj lesa mezi rybníkem Čekalem a Hostěrádky, 10. 05. 1952 

Pozn.: Souhrn historických lokalit vstavače bezového na Moravě přinášejí JATIOVÁ, ŠMITÁK (1996), 

Drlíkovy údaje tento přehled doplňují. I když druh značně ustoupil, přesto byl v posledních letech 

na Znojemsku pozorován na více místech. Recentní lokality z NP Podyjí uvádí GRULICH (1996), 

dále roste např. mezi Únanovem a Plavčí. 

1360*. Himantoglossum hircinum (L.) Spr. Jazýček kozlí. 

Himantoglossum adriaticum Baumann. Jazýček jadranský. 

Okraje lesů. Vzácný. P. DOSTÁL: Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí. HIMMELBAUR: Šobes, 

Šumná (?), Vranov. V–VII. 

1361*. Corallorhiza trifida Chat. Korálice trojklaná. 

Ve vlhkých lesích a křovinách. Vzácná. S. OBORNY: ojediněle na cestě z Podmolí k Devíti 

mlýnům a nad mašovickou myslivnou (?). V–VII. 

Pozn.: Lokality, které udává Oborny, zřejmě zanikly; druh je přesto v NP Podyjí recentě znám: 

Granátové jámy u Čížova (cf. JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996, naposledy 2003, V. Grulich a L. Reiterová). 

Čeleď 147. Araceae. Aronovité. 

1362*. Acorus calamus L. Puškvorec obecný. 

Původem snad z Indie. U nás v tichých vodách na bahnitých březích. OBORNY: ojediněle 

v údolí Dyje nad Znojmem. VI–VII. 

1363. Arum maculatum L. Aron plamatý. 

Ve vlhčích listnatých lesích a křovinách. Vzácný. S. Průrva za Býčí skálou k Mašovicím. 

IV–V. 

Položka: 2470 – Znojmo, průrva za Býčí skálou vzhůru k Mašovicím, sine dato 

Pozn.: Všechny údaje o áronu plamatém ze Znojemska se podle posledních názorů vztahují k druhu 

Arum cylindraceum Gasparr. (cf. GRULICH 1997). Drlíkova lokalita od Býčí skály byla potvrzena 

i v 90. letech 20. století. 

273

Čeleď 148. Lemnaceae. Okřehkovité. 

1364. Spirodela polyrhiza (L.) Schl. Závitka mnohokořenná. 

Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Tůňka u tasovického splavu, staré rameno Dyje 

u Starého Šaldorfu. OBORNY: Krhovice (?), Hodonice, Jaroslavice. V–VII. 

Položka: 2471 – Tasovice, Tasovický splav, tůňka, 26. 06. 1951 

1365. Lemna trisulca L. Okřehek trojbrázdý. 

Ve stojatých vodách. Vzácný. S. OBORNY: okolo Jaroslavic a Hrušovan. VI. 

Položka: 2472 – Hodonice, 19. 08. 1954 

1366. Lemna minor L. Okřehek menší. 

Na stojatých a mírně tekoucích vodách. Obecný. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Stošíkovice, 

Pavlice, Zápověď, Milíčovice, Bítov – Chvalatice. V–VI. 

Položka: 2473 – Bítov, Bítov – Chvalatice, rybníček, 27. 08. 1950 

1367. Lemna gibba L. Okřehek hrbatý. 

Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Jaroslavický rybník. HIMMELBAUR: roztroušeně 

v jihovýchodní části. IV–VI. 

Položka: 2474 – Jaroslavice, rybník, 21. 07. 1951 

Čeleď 149. Sparganiaceae. Zevarovité. 

1368. Sparganium ramosum Huds. I. subsp. neglectum (Beeby) A. Gr. 

Zevar vě tev na tý zanedbávaný. 

Sparganium ramosum Huds. Zevar větevnatý. 

Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice u Citonic, 

Derflice, Plenkovický rybník, údolí Bojanovického potoka, Bezkov. VI–VIII. 

Položka: 2475 – Znojmo, Marešov, splav, 15. 07. 1953 

Pozn.: Hodnocení vnitrodruhové variability Sparganium ramosum není dosud uzavřeno (cf. KUBÁT 

et al. 2002); Drlíkovy údaje o poddruzích, pokud nejsou doloženy a revidovány specialistou, nelze 

brát za bernou minci. 

Sparganium ramosum II. subsp. polyedrum A. Gr. Zevar větevnatý vzpřímený. 

Sparganium ramosum Huds. Zevar větevnatý. 

Ve stojatých vodách. Velmi roztroušeně. S. Stošíkovice příkop od Oleksovic. VI–VIII. 

1369. Sparganium simplex Huds. Zevar jednoduchý. 

Sparganium emersum Rehmann. Zevar jednoduchý. 

Ve stojatých vodách. Roztroušený. S. Hostěrádky rybník. OBORNY: kol Znojma. 

VI–VII. 

Položka: 2476 – Hostěrádky, rybník, 25. 06. 1950 

274

Čeleď 150. Typhaceae. Orobincovité. 

1370. Typha latifolia L. Orobinec širolistý. 

Na březích stojatých nebo klidně tekoucích vod. Hojný. S. Jaroslavice, Borotice, Stoší 

ko vi ce, Horní Dunajovice, Koráb, Únanov. VII–VIII. 


1371. Typha angustifolia L. Orobinec úzkolistý. 

Na bahnitých březích stojatých nebo mírně tekoucích vod. Rozšířen. S. Borotice, Zápo 

věď, Únanov, Lesná. VI–VIII. 


275

ZHODNOCENÍ 

Jestliže chceme posoudit Drlíkův přínos pro botanické bádání na Znojemsku, nelze 

ne zmí nit ně ko lik za jí ma vých sku teč nos tí. Dr lík ne byl zno jem ský sta ro u sed lík, vět ši nu 

své ho ak tiv ní ho ži vo ta pro žil na se ver ní Mo ra vě. Ku po di vu zřej mě ne měl ani v době, 

kdy pobýval ve Zno jmě, žádný vztah k brněnskému ba da tel ské mu centru, které se 

velmi intenzivně za bý va lo flórou tzv. Prae bo he mi ka, tj. ší ře ji pojímaného východního 

okraje Českého ma si vu na ji ho zá pad ní Moravě. Ve svém ru ko pi se na va zu je hlav ně 

na zno jem ské badatele: pře de vším na Adolfa Obornyho (1840–1924), který zde půso 

bil dlouhá léta na gymnáziu. Tento ba da tel za se bou zanechal Květenu Zno jem ska 

(OBOR NY 1879) a na svou dobu velmi mo der ní, kritickou Květenu Moravy (OBOR NY 

1883–1886). Podle od ka zů je zřejmé, že Drlík měl Obornyho Květenu Moravy jako 

základní zdroj in for ma cí k dispozici; zdali pra co val i se starší flórou Znojemska jasně 

patrné není. Co je ovšem velmi zajímavé, Drlík pracoval s další květenou Zno jem ska, 

jejímž hlavním protagonistou byl soukromý vysokoškolský pedagog Wolfgang Himmelbaur 

z Vídně. Zá klad ní materiál pro své dílo shro máž dil v období první svě to vé 

války, kdy na ru ko val jako záložní důstojník do zno jem ské po sád ky; své dílo nakonec 

vydal ve spo lu au tor ství se zno jem ským od bor ným učitelem Emilem Stummem v roce 

1923 (HIM MEL BAUR, STUMME 1923). Toto dílo, ač rovněž kri tic ké a z retrospektivního 

hlediska velmi cenné, bylo mezi pr vo re pub li ko vý mi badateli prak tic ky neznámé, neuvádí 

je např. ani po drob ná botanická bibliografie, kterou v průběhu prv ní re pub li ky 

shro maž ďo val praž ský pro fe sor Karel Do min a která na ko nec vyšla až v roce 1960 

(FUTÁK, DOMIN 1960). Him mel bau ro va a Stum me ho květena nebyla zřejmě v té době 

zná ma ani brněnské ba da tel ské sku pi ně ko lem prof. Josefa Pod pě ry a Jindřicha Suzy, 

kteří byli hnacím mo to rem teh dej ší ho bo ta nic ké ho bá dá ní na ji ho zá pad ní Moravě. Ve 

Znojmě za první republiky působil jako pedagog rovněž O. Tomaschek, který své cenné 

studie pu b li ko val v hlavním pří ro do věd ném fóru sudetských Němců, v časopise Natur 

und Heimat vy chá ze jí cím v Ústí na La bem (TO MAS CHEK 1933, 1935). Tomaschkovy 

práce Drlík zřejmě dobře znal; tabulka ze studie o ha lo fy tech (TO MAS CHEK 1933) byla 

nalezena spolu s rukopisem v pozůstalosti a z mapky sla ni sek (viz obr. 3) stej ně jako 

z komentářů ke sla ništ ním druhům rostlin je zřej mé, že z ní přímo vy chá zel při svém 

te rén ním průzkumu. 

Jestliže v Drlíkově rukopise vidíme, že autor měl obě základní flóry Znojemska, zdá 

se nejpravděpodobnější, že je získal až po příchodu do Znojma právě zde – můžeme se 

do mní vat, že buď v muzeu, nebo v některé ze školních knihoven. Z citací v rukopise 

je zřej mé, že používal jako určovací klíče dílo Lausovo (LAUS 1908) a jen omezeně 

nejrozšířenější prvorepublikový klíč (POLÍVKA et al. 1928). Drlíkovi rovněž neušlo brzy 

po válce vydání Dostálovy květeny (DOSTÁL et al. 1948–1950), na jejíž zjednodušující 

a mnohdy poněkud zkreslené geografické informace ve svém rukopise často odkazuje. 

Izolace od brněnského centra je překvapivá, protože v průběhu první republiky z něj 

vyšlo velké množ ství prací, které se Znojemska alespoň zčásti dotýkají. Ať už je to 

fragment velkoryse pojaté Květeny Moravy (PODPĚRA 1926–1930), kterou Drlík zmiňuje 

pouze ojediněle, četné studie Suzovy, jejichž autor nejen stojí za označením celé 

oblasti jako Prae bo he mi kum, ale jeho botanické zvláštnosti zpracoval v monografii, 

která vyšla v mezinárodním drážďanském časopise Botanisches Centralblatt (SUZA 

1935). Z dalších brněnských ba da te lů publikoval řadu drobnějších studií Jan Šmarda; 

tyto práce vycházely např. ve Sborníku Přírodovědeckého klubu v Brně, ve vlastivědném 

276

časopise Od Horácka k Podyjí, který vy chá zel v Třebíči, další práce vyšly v Časopise 

Moravského muzea v Brně (např. HRUBY 1932). Z brněnských „odchovanců“ Drlík 

několikrát cituje pouze Františka Švestku, který po válce krátce působil rovněž jako 

učitel na Znojemsku. Ke Znojemsku se vztahuje také několik studií Antona Fröhlicha, 

který působil především na gymnáziu v Mikulově – jeho práce vycházely především 

ve sborníku brněnského německého Přírodovědeckého Klubu (Verhandlungen der 

Naturforschender Verein in Brünn), např. FRÖHLICH (1930). Ani Fröh li cho vy práce 

ovšem Drlík patrně neznal. 

Drlíkovým akčním rádiem byla především jižní část dnešního Znojemska, velmi málo 

údajů má z území severně od toku Jevišovky (Miroslavsko, Moravskokrumlovsko), 

což ovšem souvisí s tehdejším územně správním členěním regionu. Na jednu stranu 

pře kva pi vá, na druhou stranu však pochopitelná je skutečnost, že v textu víceméně 

postrádáme Dr lí ko va vlastní pozorování z území těsně při hranici, o jehož floristické 

jedinečnosti bez po chy by věděl z děl svých předchůdců. V době, kdy zde Drlík pracoval, 

byl vstup do pohraničí asi už dosti komplikovaný, jak vyplývá i z autentických 

poznámek obsažených v pozůstalosti: „…Jaroslavické slanisko, které prý podle Švestky 

je velmi bohaté na vzácné slanisté rostliny, jsem nemohl prozkoumat, poněvadž leží 

v hraničním pásmu“. Z údolí Dyje v dnešním Národním parku Podyjí zaznamenal 

několik druhů jen v bližším okolí Znojma u Trausnického mlýna a v okolí Býčí skály. 

I východnější část pohraničí, okolí Ječmeniště, Jaroslavic, Hevlína a Hrabětic znal 

asi jen velmi okrajově (sběr Oxytropis pilosa z Lamplbergu u Ječmeniště); zejména 

z posledních dvou lokalit však hodně přebíral od starších badatelů. 

Jako pilný a zapálený botanik-amatér prozkoumal Drlík řadu míst, která jeho předchůd 

ci opomíjeli a mnoho z nich neznali ani souběžně s ním působící badatelé brněnští. 

Takto Drlík zachytil zajímavou flóru později zničených slanisek u Hodonic, Stošíkovic 

na Louce a Načeratic (v jeho rukopisné pozůstalosti nacházíme např. i ojedinělé datované 

flo ris tic ké zápisy z těchto lokalit). Řadu údajů uvádí ze šumenských a bojanovických 

lesů, které tehdejší badatelé spíše přehlíželi, a ze západní části Znojemska (Zálesí a lesy 

v okolí Vra nov ské přehrady). Početné a cenné jsou též údaje z potočních údolí nedaleko 

Znojma (Grá ni ce, Smoha). Svými poznámkami ze známých, proslulých lokalit kolem 

Konic, Po pic, Havraníků a Hnanic, Hradiště, Načeratic, od obce Dyje a z Purkrábky 

pak Drlík velmi dob ře vyplňuje časovou mezeru mezi dobou Adolfa Obornyho z konce 

19. století, dobou Wolfganga Himmelbaura z let 1915–1918 a koncem 20. století, kdy 

zde začala nová etapa intenzivních floristických výzkumů (GRULICH 1997). 

Díky svému působení v době těsně před zásadními změnami hospodaření v krajině 

a také díky zaměření na floristicky význačné a zajímavé biotopy zachytil Drlík ve své 

kvě te ně celou řadu druhů, které záhy poté zmizely ze Znojemska i ze širšího území. 

U několika druhů přináší dokonce poslední, resp. jedny z posledních datovaných 

údajů o výskytu na území ČR (Ceratocephala testiculata, Camelina sativa, Lolium 

temulentum, Lolium remotum, Scandix pecten-veneris) nebo Moravy (Myosotis discolor, 

Ornithogalum um bel la tum, Turgenia latifolia). V současnosti nebyla z Drlíkem 

doložených druhů na Zno jem sku potvrzena ani celá řada dalších (např. Agrostemma 

githago, Aster tripolium, As t ra ga lus exscapus, Blysmus compressus, Cardaminopsis 

halleri, Cephalanthera lon gi folia, Conringia orientalis, Crepis foetida subsp. rhoeadifolia, 

Gentiana pne u mo nan the, Hibiscus trionum, Juncus gerardii, Moneses uniflora, 

Pedicularis palustris, Pe di cu la ris sylvatica, Plantago arenaria, Plantago maritima, 

277

Pulicaria vulgaris, Pyrola chlorantha, Sideritis montana, Taraxacum bessarabicum, 

Torilis arvensis, Triglochin palustre, Vaccaria hispanica subsp. grandiflora, Viola suavis). 

Podrobnější analýza, hodnotící vývoj jednotlivých biotopů a jejich flóry na základě 

srovnání Drlíkovy Květeny Znojemska s poznatky jeho předchůdců a následovníků, je 

ovšem nad rámec tohoto krát ké ho shrnutí a bude předmětem podrobnější studie. 

Jako samostatně bádající amatér Drlík evidentně neměl možnost konzultovat svá 

určení se specialisty. Je to celkem zřejmé z úrovně jeho determinací. Některé skupiny 

mu zřejmě byly bližší, takže v nich není mnoho determinačních omylů, zatímco v jiných 

se dopouštěl až školáckých chyb (např. při určování některých rostlin lipnicovitých). 

Tyto omyly mu dnes nelze vyčítat. Naopak, Drlíkova snaha o důsledné shromažďování 

herbářových do kla dů je mimořádně cenná a právě konfrontace sbírkového fondu 

s textem rukopisu umožňuje dnešní kritický pohled na jeho odkaz. 

SUMMARY 

The manuscript of the “Květena Znojemska 1950–1954” was written by the first of the authors and 

has not been published so far. After the manuscript had been discovered in the family archive, the 

present co-authors translated it into the digital form and prepared it to be published (its original form 

is shown in Figs. 1 and 2). In his manuscript, Vratislav Drlík joins up mainly with scientists who lived 

in Znojmo, above all, Adolf Oborny (1840–1924) who was professor at the Znojmo gymnasium for 

many years. This late scien tist is the author of a work named “Die Flora der Znaimer Kreises” (OBORNY 

1879) and a critical work on the “Flora von Mähren und österr. Schlesien” (OBRONY 1883–1886) which 

was very modern at its time. It is very in te re sting to note that Drlík worked with another book on the 

flora of the Znojmo region whose main protagonist was Wolf gang Him mel baur, private university 

teacher in Vienna (HIM MEL BAUR & STUMME 1923). Although both cri ti cal and very valuable in retrospective 

points of view, this work was practically unknown to the Cze cho slo va ki an bo ta nists before 

World War II. For example, it was not mentioned even in the contemporary botanical bibliography 

(FUTÁK & DOMIN 1960). Furthermore, Drlík joins up with the studies by O. To mas chek, published in 

the periodical „Natur und Heimat“, the major natural history forum of the Sudetic Ger mans, published 

in Ústí nad Labem (TOMASCHEK 1933, 1935). 

For the identification of plant species, Drlík chiefly used the work by LAUS (1908) and, in a limited 

extent, the most widespread key published during the first Czechoslovakian republic (POLÍVKA et al. 

1928). He also considered the flora written by Dostál to be of importance (DOSTÁL et al. 1948–1950) 

and often refers the reader to its sim pli fying and often somewhat distorted geographic information. 

It is surprising to note the author’s isolation from the Brno scientific centre, as during the first 

Cze cho slo va ki an Republic this centre issued a large number of papers at least partly pertaining to 

the Znojmo region. This is true, first of all, of the fragmentary “Květena Moravy“ (Flora of Moravia) 

(PODPĚRA 1926–1930), only oc ca si o nal ly cited by Drlík. It is also worth mentioning the numerous 

studies of Suza. Suza was not only the author of the term Praebohemicum, denoting the whole region 

under the present study, but also treated its botanical pe cu li a ri ties in a monograph published in 

the Botanisches Centralblatt, the international periodical issued in Dresden, Germany (SUZA 1935). 

From among the disciples of the Brno botanical school, Drlík only quotes, in several cases, František 

Švestka, who after World War II was active for a short time as scho ol mas ter in the Znojmo region. 

Several studies by Anton Fröhlich, schoolmaster at Mikulov (e.g. FRÖH LICH 1930, also pertain to this 

region. However, Drlík probably did not even know Fröhlich’s papers. 

Drlík’s main activity area was the southern part of the present Znojmo Region; he had very scant 

data from the area north of the Jevišovka River (the areas around Miroslav and Moravský Krumlov). 

Sur pri sing on the one hand yet understandable on the other is the fact that Drlík’s text lacks his own 

direct observations in the area lying close at the boundary between Czechoslovakia and Austria. At 

the time Drlík worked in that area, access to the border zone was already rather complicated. From 

the Dyje River valley, lying in the present Podyjí National Park, Drlík recorded several species only 

278

in the closer environs of Znojmo near Trausnitzer Mill and in that of Býčí skála. Even the more eastern 

parts of the border zone, the environs of Ječmeniště, Jaroslavice, Hevlín, and Hrabětice, were 

probably known to him only partially; especially from the latter two localities he adopted many data 

from earlier investigations. 

A diligent and ardent amateur botanist, Drlík investigated a number of places omitted by his prede 

ces sors and often even unknown to the Brno botanists working at the same time (Figs. 3 and 4). 

In this way Drlík recorded the interesting flora of the later destroyed salt marshes near Hodonice, 

Stošíkovice na Louce, and Načeratice. He presents a number of data from the forests near Šumná 

and Bojanovice, localities rather overlooked by the botanists of that time, as well as from the western 

part of the Znojmo region (Zálesí and the forests in the environs of the Vranov Reservoir). His data 

from the brook valleys near Znojmo (Gránice, Smoha) are numerous and valuable as well. With his 

notes on the well-known localities around Konice, Popice, Havraníky, Hnanice, Hradiště, Načeratice, 

along the Dyje River and from Purkrábka, Drlík fills the time lag between the time of Oborny in the 

late 19 th century, that of Wolfgang Himmelbaur in 1915–1918, and the late 20 th century when a new 

period of intensive floristic investigations began (GRULICH 1997). 

Due to his activity shortly before the basic changes of land use took place, and due to his being 

focused on habitats outstanding and interesting in floristic respect (salt marshes, waterlogged meadows, 

extensively used fields and pastures), Drlík recorded in his „Květena“ a large number of species which 

vanished from the Znojmo region and its wider environs shortly thereafter. In the cases of several 

species he even presents the last or even the very last dated information on their occurrence in the 

Czech Republic (Ceratocephala testiculata, Camelina sativa, Lolium temulentum, Lolium remotum, 

Scandix pecten-veneris) or in Moravia (Myosotis discolor, Ornithogalum umbellatum, Turgenia latifolia). 

Many other species, documented in the Znojmo region by Drlík, have not been confirmed any 

more (e.g. Agrostemma githago, Aster tripolium, Astragalus exscapus, Blysmus compressus, Cardaminopsis 

halleri, Cephalanthera longifolia, Conringia ori en ta lis, Crepis foetida subsp. rhoeadifolia, 

Gentiana pneumonanthe, Hibiscus trionum, Juncus gerardii, Moneses uniflora, Pedicularis palustris, 

Pedicularis sylvatica, Plantago arenaria, Plantago maritima, Pu li ca ria vulgaris, Pyrola chlorantha, 

Sideritis montana, Taraxacum bessarabicum, Torilis arvensis, Triglochin palustre, Vaccaria hispanica 

subsp. grandiflora, Viola suavis). Some of the significant herbarium items are shown in Figs. 5–16. 

A more detailed analysis to evaluate the development of the particular habitats and their flora, based on 

a comparison of Drlík’s „Květena Znojemska“ with data provided by his predecessors and followers, 

however, is beyond the scope of this short summary, and it will be the topic of a more detailed study. 

Directly in the chapter on the „Systematic synopsis of species“, the present co-authors only sup plemen 

ted references to the revised herbarium items pertaining to Drlík’s manuscript. From the present 

point of view they comment upon some rare, taxonomically complicated, or otherwise interesting plant 

species or groups. Also, they supplemented the index of specific taxons used both at the time of origin 

of the work (DOSTÁL et al. 1948–1950) and in the present Czech literature (KUBÁT et al. 2002). 

Being a private investigator, Drlík evidently had no means by which to consult his identifications 

with specialists. This is quite evident from the level of some of his determinations. Apparently, he was 

more familiar with some of the groups so that there are few misidentifications in them, whereas in other 

groups he committed rudimentary errors (e.g. in determining certain poaceous plants). Nowadays, 

Drlík cannot be blamed for such errors. On the contrary, his endeavour at consistently accumulating 

herbarium documents is unusually valuable, and it is the confrontation of his collection with the text 

of his manuscript that permits the present critical attitude to his legacy. 

LITERATURA 

BUREŠ P. (1996): Cardamine dentata Schult. in Moravia. – Scr. Fac. Rer. Natur. Univ. Masaryk. Brun. 

– Biol., Brno, 24 (1994): 3–9. 

ČECH L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V. et al. (2002): Jihlavsko. – In: MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. [eds.]: 

Chrá ně ná území ČR 7. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 1–528. 

ČEŘOVSKÝ J., FERÁKOVÁ V., HOLUB J., MAGLOCKÝ Š., PROCHÁZKA F. (1999): Červená kniha ohrožených 

a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava. 

279

DANIHELKA J., GRULICH V., ŠUMBEROVÁ K., ŘEPKA R., HUSÁK Š., ČÁP J. (1995): O rozšíření některých cévnatých 

rostlin na nejjižnější Moravě. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 30, suppl. 1995/1: 29–102. 

DANIHELKA J., GRULICH V. (2000): Pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum) v České republice. – Zpr. 

Čes. Bot. Společ., Praha, 33 (1999): 123–134. 

DOSTÁL J. et al. (1948–1950): Květena ČSR. Vol. 1–2. – Nakladatelství ČSAV, Praha. 

DRÁBKOVÁ L. (1999): Saxifraga rosacea – znovuobjevený taxon Národního parku Podyjí/Thayatal. 

– Tha yen sia, Znojmo, 2: 127–129. 

FRÖHLICH A. (1930): Abhängigkeit des Vorkommens von Saxifraga aizoon u. Diplachne serotina von 

der Exposition. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 61: 87–94. 

FUTÁK J., DOMIN K. (1960): Bibliografia k Flóre ČSR. – Vydavatelstvo SAV, Bratislava. 

GRULICH V. (1985): K výskytu kýchavice černé (Veratrum nigrum L.) na Znojemsku. – Zpr. Čs. Bot. 

Společ., Praha, 20: 192–195. 

GRULICH V. (1987): Slanomilné rostliny na jižní Moravě. – ČSOP Břeclav, ČSS Břeclav et Regionální 

mu ze um Mikulov, Břeclav. 

GRULICH V. (1990a): Kosatec nízký na jižní Moravě. – Muz. Zprav., Mikulov, 2 (1990): 9–17. 

GRULICH V. (1990b): Ostřice trsnatá, Carex cespitosa L., na jihozápadní Moravě. – Přírod. Sborn. Zápa 

do mo rav. Muz. Třebíč 17: 43–50. 

GRULICH V. (1996a): Oměj jedhoj (Aconitum anthora L.) v České republice. – Přírod. Sborn. Západomorav. 

Muz. Třebíč 20 (1995): 17–22. 

GRULICH V. (1996b): Ohrožené druhy rostlin v Národním par ku Podyjí. – Příroda, Praha, 6: 39–59. 

GRULICH V. (1996c): Květena lo ka li ty Ledové sluje. – Příroda, Praha, 4: 95–106. 

GRULICH V. (1997): Atlas roz ší ře ní cévnatých rostlin ná rod ní ho parku Podyjí/Ver brei tungsat las der 

Ge fäßpflanzen des Nationalparks Thayatal. – Masarykova univerzita, Brno. 

GRULICH V., CHYTRÝ M. (1993): Botanische Untersuchungen im Nationalpark Podyjí (Tha ya tal) und 

im grenznahen Ös ter reich. – Verh. Zool.-Bot. Ges. Ös terr., Wien, 130:1–31. 

GRUNA B. (1996): Rozšíření kři vat ce českého (Gagea bo he mi ca) na Moravě. – Přírod. Sborn. Západomorav. 

Muz. Třebíč 20 (1995): 23–30. 

HAVLÍČKOVÁ J. (1982–1983): Carex flava-complex in the Czech lands I–II. – Preslia, Praha, 54: 201–222, 

1982 et 55: 245–263, 1983. 

HIMMELBAUR W., STUMME E. (1923): Die Ve ge ta ti ons verhält nis se von Retz und Znaim. – Abh. Zool.- 

-Bot. Ges. Wien 14/2: 1–146. 

HOLUB J., PROCHÁZKA F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia, 

Praha, 72: 187–230. 

HOLUB J., PROCHÁZKA F., ČE ŘOV SKÝ J. (1977): Seznam vyhynulých, endemických a ohrožených taxonů 

vyšších rostlin květeny ČSR (1. verze). – Pres lia, Praha, 51: 213–237. 

HOLUBOVÁ A., SLAVÍKOVÁ Z. (1964): Aristolochia cle ma ti tis na území ČSSR. – Preslia, Pra ha, 36: 

294–305. 

HROUDA L. (1974): Taxonomie und Verbreitung von Inula salicina L. in der Tschechoslowakei. 

– Preslia, Praha, 44: 227–243. 

HRUBY J. (1932): Die pflan zen ge o gra phis chen Verhältnisse Westmährens. – Čas. Morav. Zem. Mus., 

Brno, 28–29: 546–583. 

CHRTEK J. (1982): Poznámky k rozšíření druhu Cannabis ruderalis v Čechách a na Mo ra vě. – Čas. 

Nár. Muz., Praha, sect. natur., 150 (1981): 21–24. 

CHRTEK J., KŘÍSA B., SLAVÍKOVÁ Z. (1968): Poznámky k rozšíření druhu Scandix pecten-veneris L. 

v Československu. – Zborn. Slov. Nár. Múz. – Prír. Vedy, Bratislava, 14: 61–66. 

CHYTRÝ M. (1990): Melicetum ci li a tae na Znojemsku. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 25: 71–75. 

JATIOVÁ M., ŠMITÁK P. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Arca JiMfa, 

Třebíč. 

KIRSCHNER J. (1979): A new spe ci es of the Luzula campestris-multiflora complex in Central Europe. 

– Folia Geobot. Phy to tax., Praha, 14: 431–435. 

KLEJDUS J., MAŇÁKOVÁ L. (2005): Vratislav Drlík – učitel, pří ro do vě dec a spoluzakladatel Ji ho mo ravské 

ho muzea ve Zno jmě. – Thayensia, suppl. 1: 3–6. 

KOVANDA M. (1982): Dianthus gratianopolitanus: variability, differentiation and relationships. – Preslia, 

Pra ha, 54: 223–242. 

280

KOVANDA M. (1999): Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare v Národním parku Podyjí. – Příroda, 

Praha, 15: 97–99. 

KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J., ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke 

květeně České republiky. – Academia, Praha. 

KVĚTENA ČESKÉ [SOCIALISTICKÉ] REPUBLIKY (1988–2000): Vol. 1–6. – HEJNÝ S., SLAVÍK B. [eds.], vol. 1: 

1–557, 1988; vol. 2: 1–540, 1990; vol. 3: 1–542, 1992; SLAVÍK B. [ed.], vol. 4: 1–529, 1995; vol. 

5: 1–568, 1997; vol. 6: 1–770, 2000. – Academia, Praha. 

LAUS H. (1908): Schulflora der Sudetenländer mit besonderer Rücksicht auf Mähren. – F. Irrgang, 

Brünn. 

OBORNY A. (1879): Die Flora der Znaimer Kreises. – Verh. Na tur for sch. Ver. Brünn 17: 105–304. 

OBORNY A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schle si en. Teile 1–4. – Verh. Na tur for sch. Ver. 

Brünn 21 (1882): 1–268, 1883; 22 (1883): 269–636, 1884; 23 (1884): 637–888, 1885; 24 (1885): 

889–1285, 1886. 

PODPĚRA J. (1926–1930): Kvě te na Moravy ve vztazích sys te ma tic kých a geobotanických. Fasc. 1, 

6/2 a 6/3. – Pr. Mo rav. Přírod. Společ., Brno, 1/10 (1924): 393–618, 1926; 2/10 (1925): 271–782, 

1927; 5/5 (1928): 57–415, 1930. 

POLÍVKA J., DOMIN K., PODPĚRA J. (1928): Klíč k úplné květeně republiky Československé. – R. 

Promberger, Olomouc. 

RŮŽIČKA I. (1968): Rozšíření Ar nica montana L., Soldanella montana Mikan, Leucojum ver num L. a Cala 

mag ro s tis vil lo sa (Chaix) Gmel. na Čes ko mo rav ské vysočině. – Preslia, Pra ha, 40: 200–216. 

RYBKA V., RYBKOVÁ R., POHLOVÁ R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hvězd. Rostliny soustavy 

Natura 2000 v Čes ké republice. – Sagittaria, Olo mouc & Praha. 

RYCHNOVSKÁ M. (1975): Autökologische Studie der tschechoslowakischen Stipa-Arten. – In: Vegetace 

ČSSR, A8. Aca de mia, Praha, 1–170. 

ŘEPKA R. (1995): Ohrožené dru hy rodu Carex jižní Moravy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 29 

(1994): 47–54. 

ŘEPKA R. (1996): Rozšíření psi neč ku tuhého (Agrostis vi ne a lis Schreb.) na Moravě. – Pří rod. Sborn. 

Zá pa do mo rav. Muz. Třebíč 20 (1995): 31–43. 

ŘEPKA R. (2003): Carex muricata aggregate in the Czech Re pub lic: multivariate analysis of quan ti tati 

ve morphological cha ra c ters. – Preslia, Praha, 75: 233–248. 

ŘEPKA R., ČÁP J. (1996): Nálezy významnějších graminoidů na území NP Podyjí. – Přírod. Sborn. 

Zá pa do mo rav. Muz. Třebíč 20 (1995): 45–60. 

SLAVÍK B. (1986–1990): Fy to kar to gra fic ké syntézy ČSR (ČR). 1, 2. – Botanický ústav ČSAV, Průhonice. 

SLAVÍK B. (1998): Phytocartographical syntheses of the Czech Republic. 3. – Academia, Praha. 

STEJSKAL R. (2001): Ge o bi o ce no lo gic ká charakteristika území a vymezení ekologické sítě – lo ka lita 

Ječ me niš tě u Dy já ko vi ček (Jižní Morava). – [Se mi nár ní pr., depon. in: MZLU Brno a JMM 

Znojmo]. 

SUZA J. (1935): Das xerotherme Florengebiet Süd westmährens (ČSR). – Beih. Bot. Cbl., Dres den, 

53B: 440–484. 

SUZA J., ŠMARDA J. (1932): Dvě nové rostliny Podyjí. – Od Horácka k Podyjí, Třebíč, 9: 105–110. 

ŠPRYŇAR P., KUBÁT K. (2004): Erag ro s tis albensis a E. pe cti na ta, dva nové cizí druhy trav pro květenu 

České republiky (Poaceae). – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: 1–24. 

ŠVESTKA M., GRULICH V. (1990): Poznámky k faunistice a bi o no mii Colias chrysotheme Esp. a jeho 

vztah k Astragalus aus tri a cus Jacq. – Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 17: 105–126. 

TICHÝ L. (1996): Významná bo ta nic ká lokalita Bílý kříž jižně od Uherčic. – Přírod. Sborn. Zá pa domo 

rav. Muz. Třebíč 20: 61–64. 

TOMASCHEK O. (1933): Die Verbreitung der Salzpflanzen im Bezirke Znaim. – Natur u. Heimat, Aussig, 

4: 14–22. 

TOMASCHEK O. (1935): Versuch einer kartenmässigen Darstellung bezeichenden Pflanzenarten und 

Pflanzengruppen in Znaimer Bezirke. – Natur u. Heimat, Aussig, 6: 33–40. 

TRÁVNÍČEK B., MAURER W. (1998): Einige für Österreich beziehungsweise Niederösterreich neue 

Brombeer-Arten (Gat tung Rubus). – Linzer Biol. Beitr., Linz, 30(1): 81-104. 

281

REJSTŘÍK VĚ DEC KÝCH JMEN ROSTLIN 

INDEX OF SCIENTIFIC NAMES OF PLANTS 

Abies alba 20 

Abies concolor 20 

Abies sibirica 20 

Acer campestre 121 

Acer negundo 121 

Acer platanoides 121 

Acer pseudoplatanus 121 

Acer tataricum 121 

Achillea asplenifolia 215 

Achillea collina 214, 215 

Achillea millefolium 177, 214, 215 

Achillea nobilis 214 

Achillea pannonica 214, 215 

Achillea setacea 215 

Acinos arvensis 161 

Aconitum anthora 25 

Aconitum lycoctonum 25 

Acorus calamus 273 

Actaea spicata 24 

Adonis aestivalis 33 

Adonis flammea 33 

Adonis flammeus 33 

Adonis vernalis 33 

Adoxa moschatellina 185 

Aegopodium podagraria 131 

Aesculus × carnea 120 

Aesculus hippocastanum 120 

Aesculus octandra 121 

Aesculus rubicunda 120 

Aethusa cynapioides 132 

Aethusa cynapium 132 

Agrimonia eupatoria 83 

Agropyrum caninum 252, 259 

Agropyrum intermedium 260 

Agropyrum repens 259, 260 

Agrostemma githago 56, 277, 279 

Agrostis alba 265 

Agrostis canina 263, 266 

Agrostis capillaris 266 

Agrostis stolonifera 265 

Agrostis vinealis 265 

Agrostis vulgaris 266 

Ailanthus altissima 115 

Ailanthus glandulosa 115 

Ajuga chamaepitys 153 

Ajuga genevensis 153 

Ajuga reptans 153 

Alcea biennis 123 

Alchemilla acutiloba 84 

Alchemilla glaucescens 83, 84 

Alchemilla hybrida 83 

Alchemilla monticola 84 

Alchemilla pratensis 84 

Alchemilla silvestris 84 

Alchemilla vulgaris 83, 84 

Alisma gramineum 225 

Alisma plantago-aquatica 225 

Alliaria officinalis 46 

Alliaria petiolata 46 

Allium ampeloprasum 229 

Allium angulosum 229 

Allium cepa 228 

Allium flavum 229 

Allium montanum 229 

Allium oleraceum 230 

Allium porrum 229 

Allium rotundum 228, 229, 230 

Allium sativum 228 

Allium schoenoprasum 228 

Allium scorodoprasum 228, 229 

Allium senescens 229 

Allium sphaerocephalon 229, 230 

Allium sphaerocephalum 229 

Allium ursinum 230 

Allium vineale 229 

Alnus glutinosa 109 

Alnus incana 109 

Alopecurus aequalis 266, 267 

Alopecurus geniculatus 266, 267 

Alopecurus pratensis 266 

Althaea officinalis 124 

Althaea pallida 123 

Alyssum alyssoides 41 

Alyssum calycinum 41 

Alyssum desertorum 41, 266 

Alyssum montanum 41 

Alyssum saxatile 40 

Amaranthus albus 62 

Amaranthus angustifolius 62 

Amaranthus blitum 62 

Amaranthus cruentus 61 

Amaranthus graecizans 62 

Amaranthus hybridus 61 

Amaranthus hypochondriacus 61 

Amaranthus lividus 62 

Amaranthus powellii 61 

Amaranthus retroflexus 62 

Amelanchier lamarckii 91 

Amygdalus communis 88 

Anacharis canadensis 225 

Anagallis arvensis 138 

Anagallis foemina 141 

Anchusa officinalis 149, 151 

Androsace elongata 138 

Androsace maxima 138 

Anemone nemorosa 26 

Anemone ranunculoides 26 

Anemone silvestris 26 

Anemone sylvestris 26 

Anethum graveolens 133 

Angelica silvestris 133 

Angelica sylvestris 133 

Antennaria dioica 209 

Anthemis arvensis 214 

Anthemis austriaca 213, 214 

Anthemis cotula 214, 215 

Anthemis ruthenica 213, 214 

Anthemis tinctoria 213 

Anthericum ramosum 227 

Anthoxanthum odoratum 265 

Anthriscus cerefolium 134, 135, 

136 

Anthriscus nitida 135 

Anthriscus silvestris 135 

Anthriscus sylvestris 135 

Anthyllis vulneraria 97, 98 

Antirrhinum majus 169 

Antirrhinum orontium 169 

Apera interrupta 266 

Apera spica-venti 263, 266 

Aphanes arvensis 83 

Apium graveolens 130 

Aquilegia vulgaris 25 

Arabidopsis thaliana 47 

Arabis glabra 44 

Arabis hirsuta 43 

Arabis pauciflora 43 

Arabis sagittata 43, 44 

Arabis turrita 43 

Arachnospermum canum 204 

Arachnospermum laciniatum 204 

Arctium lappa 220 

Arctium minus 220 

Arctium tomentosum 220 

Arenaria serpyllifolia 52 

Aristolochia clematitis 34 

Armeria elongata 137 

Armeria vulgaris 137 

Armoracia rusticana 41 

Arrhenatherum elatius 263 

Artemisia absinthium 217 

Artemisia campestris 177, 217 

Artemisia pontica 217 

Artemisia scoparia 217 

Artemisia vulgaris 177, 216 

Arum cylindraceum 273 

Arum maculatum 273 

Aruncus vulgaris 77 

Asarum europaeum 34 

Asparagus officinalis 232 

Asperugo procumbens 146 

Asperula arvensis 180 

Asperula cynanchica 180 

Asperula glauca 180 

Asperula odorata 180 

282

Asperula tinctoria 180 

Asplenium × alternifolium 18 

Asplenium × germanicum 18 

Asplenium ruta-muraria 18 

Asplenium septentrionale 18 

Asplenium trichomanes 18 

Aster amellus 205 

Aster laevis 205 

Aster lanceolatus 205 

Aster linosyris 205 

Aster salignus 205 

Aster tripolium 205, 207, 277, 279 

Astragalus austriacus 100 

Astragalus cicer 99 

Astragalus exscapus 99, 101, 

277, 279 

Astragalus glycyphyllos 99 

Astragalus onobrychis 100 

Astrantia major 129 

Athyrium filix-femina 18, 19 

Atriplex hastata 66 

Atriplex hortensis 65 

Atriplex nitens 65 

Atriplex oblongifolia 66 

Atriplex patula 66 

Atriplex prostrata 66 

Atriplex rosea 66 

Atriplex sagittata 65 

Atriplex tatarica 64, 66 

Atropa belladonna 164 

Aurinia saxatilis 40 

Avena fatua 262 

Avena sativa 262 

Avena strigosa 262 

Avenastrum pratense 263 

Avenastrum pubescens 263 

Avenella flexuosa 263 

Avenula pratensis 263 

Avenula pubescens 263 

Baldingera arundinacea 265 

Ballota nigra 158 

Barbarea vulgaris 42, 43, 46 

Batrachium aquatile 32 

Batrachium circinatum 31 

Batrachium fluitans 31 

Batrachium paucistamineum 32 

Batrachium trichophyllum 32 

Bellis perennis 205 

Berberis vulgaris 34 

Berteroa incana 41 

Berula erecta 131 

Beta maritima 63 

Beta vulgaris 63 

Betonica officinalis 159 

Betula pendula 109 

Bidens cernua 212 

Bidens cernuus 212 

Bidens tripartita 212 

Bidens tripartitus 212 

Bifora radians 136 

Biscutella laevigata 39 

Bistorta major 69 

Blysmus compressus 240, 242, 

277, 279 

Bolboschoenus koshevnikovii 241 

Bolboschoenus maritimus 241 

Botriochloa ischaemum 270 

Brachypodium pinnatum 252 

Brachypodium silvaticum 252 

Brachypodium sylvaticum 252, 

259 

Brassica campestris 37 

Brassica napus 37 

Brassica nigra 37 

Brassica oleracea 37 

Brassica rapa 37 

Briza media 256 

Bromus arvensis 261, 262 

Bromus benekenii 252, 260 

Bromus commutatus 261, 262 

Bromus erectus 253, 255, 261 

Bromus hordeaceus 262 

Bromus inermis 261 

Bromus japonicus 261 

Bromus mollis 262 

Bromus patulus 261 

Bromus ramosus 260 

Bromus secalinus 262 

Bromus squarrosus 261 

Bromus sterilis 261 

Bromus tectorum 261 

Bryonia alba 188 

Buphthalmum salicifolium 212 

Bupleurum affine 130 

Bupleurum falcatum 129 

Bupleurum longifolium 129 

Bupleurum rotundifolium 129 

Bupleurum tenuissimum 130 

Butomus umbellatus 224 

Buxus sempervirens 119 

Calamagrostis arundinacea 265 

Calamagrostis epigejos 265 

Calamintha acinos 161 

Calamintha clinopodium 160 

Calendula officinalis 220 

Callitriche cophocarpa 119 

Callitriche hamulata 119 

Callitriche palustris 119 

Callitriche stagnalis 119 

Calluna vulgaris 142 

Caltha palustris 23 

Calystegia sepium 145 

Camelina alyssum 47 

Camelina microcarpa 47 

Camelina sativa 7, 47, 277, 279 

Campanula bononiensis 189 

Campanula glomerata 189 

Campanula moravica 190 

Campanula patula 190 

Campanula persicifolia 190 

Campanula rapunculoides 189, 

190 

Campanula rotundifolia 190 

Campanula sibirica 189 

Campanula trachelium 189, 190 

Cannabis ruderalis 73 

Cannabis sativa 73 

Capsella bursa-pastoris 40 

Capsicum annuum 165 

Caragana arborescens 99 

Cardamine amara 42 

Cardamine dentata 42 

Cardamine hayneana 42 

Cardamine impatiens 42 

Cardamine matthioli 42 

Cardamine pratensis 42 

Cardaminopsis arenosa 43 

Cardaminopsis halleri 43, 277, 

279 

Cardaria draba 38 

Carduus acanthoides 220 

Carduus crispus 221 

Carduus nutans 220 

Carduus × orthocephalus 220 

Carex acuta 245 

Carex acutiformis 250 

Carex bohemica 245 

Carex brizoides 244 

Carex buekii 245, 246 

Carex buxbaumii 246 

Carex canescens 244 

Carex caryophyllea 247 

Carex cespitosa 245, 246, 247 

Carex cespitosa × nigra 246 

Carex contigua 242 

Carex curvata 244 

Carex cyperoides 245 

Carex davalliana 242 

Carex digitata 248 

Carex distans 249 

Carex disticha 243, 244 

Carex divulsa 243 

Carex echinata 244 

Carex elongata 243, 244 

Carex flacca 247 

Carex flava 246, 249 

Carex glauca 245, 247 

Carex gracilis 245, 246 

Carex hartmanii 246 

Carex hirta 248, 250 

Carex hordeistichos 251 

Carex humilis 248 

Carex lepidocarpa 249 

Carex leporina 245 

Carex melanostachya 251 

Carex michelii 248, 249 

Carex montana 247 

Carex muricata 242, 243, 244 

Carex nigra 245, 247 

Carex otrubae 243, 244 

283

Carex ovalis 245 

Carex pallescens 246, 249 

Carex panicea 248, 250 

Carex paniculata 250 

Carex pediformis 248 

Carex pilosa 249 

Carex praecox 243, 244 

Carex pseudocyperus 250 

Carex remota 245 

Carex riparia 250 

Carex secalina 249 

Carex silvatica 248 

Carex stellulata 244 

Carex supina 247 

Carex sylvatica 248 

Carex tomentosa 247, 248 

Carex umbrosa 247, 248, 249 

Carex verna 247 

Carex vesicaria 250 

Carex viridula 249 

Carex vulgaris 245, 246 

Carex vulpina 243, 244 

Carlina acaulis 224 

Carlina vulgaris 224 

Carpinus betulus 108 

Carthamus tinctorius 224 

Carum carvi 130 

Castanea sativa 109 

Caucalis lappula 134 

Centaurea cyanus 222 

Centaurea jacea 223 

Centaurea phrygia 223 

Centaurea rhenana 178 

Centaurea scabiosa 178, 223 

Centaurea solstitialis 222 

Centaurea stenolepis 223 

Centaurea stoebe 223 

Centaurea triumfettii 222 

Centaurium erythraea 143 

Centaurium littorale 144 

Centaurium pulchellum 144 

Centaurium umbellatum 143 

Centaurium vulgare 144 

Centunculus minimus 141 

Cephalanthera alba 271 

Cephalanthera damasonium 271 

Cephalanthera longifolia 271, 

277, 279 

Cerastium arvense 53 

Cerastium brachypetalum 54 

Cerastium holosteoides 53 

Cerastium lucorum 53, 54 

Cerastium pumilum 53, 54 

Cerastium semidecandrum 53 

Cerastium tomentosum 54 

Cerastium vulgatum 53 

Ceratocephala testiculata 7, 27, 

29, 277, 279 

Ceratocephalus falcatus 27 

Ceratocephalus testiculatus 27 

Ceratophylum demersum 23 

Ceratophylum submersum 23 

Cerinthe minor 151 

Chaenorrhinum minus 170 

Chaerophyllum aromaticum 135 

Chaerophyllum bulbosum 135 

Chaerophyllum temulum 135 

Chamaecyparis 22 

Chamaecytisus austriacus 92 

Chamaecytisus ratisbonensis 

92, 93 

Chamaecytisus supinus 92 

Chamaenerium angustifolium 125 

Chamaenerium palustre 125 

Chamaeplium officinale 46, 47 

Chara 23 

Chelidonium majus 35 

Chenopodium album 64 

Chenopodium bonus-henricus 65 

Chenopodium chenopodioides 65 

Chenopodium crassifolium 65 

Chenopodium ficifolium 64 

Chenopodium foliosum 65 

Chenopodium glaucum 64, 66 

Chenopodium hybridum 63 

Chenopodium murale 63 

Chenopodium opulifolium 64 

Chenopodium polyspermum 63 

Chenopodium × pseudostriatum 

64 

Chenopodium rubrum 65 

Chenopodium strictum 64 

Chenopodium urbicum 64 

Chenopodium vulvaria 63 

Chondrilla juncea 199 

Chrysanthemum corymbosum 216 

Chrysanthemum leucanthemum 

216 

Chrysanthemum parthenium 216 

Chrysanthemum segetum 216 

Chrysanthemum vulgare 216 

Chrysosplenium alternifolium 75 

Cichorium endivia 191 

Cichorium intybus 191 

Cimicifuga europaea 24 

Cimicifuga foetida 24 

Circaea lutetiana 128 

Cirsium arvense 222 

Cirsium acaule 177 

Cirsium canum 221 

Cirsium oleraceum 222 

Cirsium palustre 221 

Cirsium rivulare 221 

Cirsium × tataricum 221 

Cirsium vulgare 221 

Cleistogenes serotina 268 

Clematis orientalis 34 

Clematis recta 34 

Clematis vitalba 33 

Clinopodium vulgare 160 

Cnidium dubium 132 

Colchicum autumnale 227 

Colocynthis vulgaris 188 

Colutea arborescens 99 

Conium maculatum 136 

Conringia orientalis 38, 277, 279 

Consolida ajacis 25 

Consolida regalis 25 

Consolida segetum 25 

Convallaria majalis 233 

Convolvulus arvensis 145 

Conyza canadensis 206 

Corallorhiza trifida 273 

Coreopsis tinctoria 213 

Coriandrum sativum 136 

Cornus mas 136 

Cornus sanguinea 136 

Coronilla varia 100 

Coronopus procumbens 39 

Coronopus squamosus 39 

Corydalis cava 36 

Corydalis fabacea 35, 36 

Corydalis intermedia 35 

Corydalis solida 36 

Corylus avellana 109 

Corylus colurna 109 

Corynephorus canescens 257, 

263, 266 

Cotinus coggygria 121 

Cotoneaster integerrima 89 

Crataegus monogyna 90 

Crataegus oxyacantha 90 

Crepis biennis 191, 192 

Crepis capillaris 192 

Crepis foetida 192, 277, 279 

Crepis paludosa 191, 197 

Crepis praemorsa 191, 194 

Crepis tectorum 191, 192 

Crocus albiflorus 234 

Crocus moesiacus 234 

Cruciata glabra 183 

Cruciata laevipes 183 

Cruciata pedemontana 183 

Cucubalus baccifer 59 

Cucumis melo 189 

Cucumis sativus 189 

Cucurbita pepo 189 

Cuscuta epilinum 146 

Cuscuta epithymum 145 

Cuscuta europaea 145 

Cuscuta trifolii 145 

Cuviera europaea 259 

Cyclamen europeum 138 

Cyclamen purpurascens 138 

Cydonia oblonga 89 

Cymbalaria muralis 170 

Cynanchum vincetoxicum 145 

Cynodon dactylon 268, 269 

Cynoglossum officinale 149, 151 

Cynoglosum montanum 149, 151 

284

Cynosurus cristatus 257 

Cyperus fuscus 237 

Cypripedium calceolus 270 

Cystopteris fragilis 17 

Cytisus austriacus 92 

Cytisus nigricans 92 

Cytisus procumbens 92 

Cytisus ratisbonensis 92 

Cytisus scoparius 92 

Cytisus supinus 92 

Dactylis glomerata 257 

Dactylis polygama 257 

Dactylorhiza majalis 273 

Dactylorhiza sambucina 273 

Danthonia decumbens 270 

Daphne cneorum 128 

Daphne mezereum 128 

Datura stramonium 166 

Daucus carota 134 

Dentaria bulbifera 41 

Dentaria enneaphylla 42 

Dentaria enneaphyllos 42 

Deschampsia cespitosa 263, 266 

Deschampsia flexuosa 263 

Descurainia sophia 47 

Dianthus armeria 60 

Dianthus carthusianorum 60 

Dianthus deltoides 60 

Dianthus gratianopolitanus 60 

Dianthus moravicus 60 

Dianthus pontederae 59, 60 

Dianthus superbus 61, 152 

Dicentra spectabilis 35 

Dictamnus albus 115 

Digitalis grandiflora 174 

Digitaria ciliaris 269 

Digitaria ischaemum 268, 269 

Digitaria sanguinalis 269 

Diplotaxis muralis 38 

Diplotaxis tenuifolia 38 

Dipsacus fullonum 187 

Dipsacus laciniatus 187 

Dipsacus pilosus 187 

Dipsacus silvester 187 

Dorycnium germanicum 98 

Dorycnium pentaphyllum 98 

Dryopteris austriaca 18 

Dryopteris dilatata 18 

Dryopteris filix-mas 18, 19 

Echinochloa crus-galli 269 

Echinops sphaerocephalus 224 

Echium maculatum 151 

Echium rubrum 151 

Echium vulgare 151 

Eleocharis acicularis 238 

Eleocharis ovata 238 

Eleocharis palustris 238 

Eleocharis uniglumis 238 

Elodea canadensis 225 

Elymus caninus 259 

Elytrigia intermedia 259, 260 

Elytrigia repens 259, 260 

Epilobium angustifolium 125 

Epilobium collinum 127 

Epilobium dodonaei 125 

Epilobium × haussknechtianum 

126 

Epilobium hirsutum 126 

Epilobium lamyi 127 

Epilobium lanceolatum 127 

Epilobium × limosum 126 

Epilobium montanum 126 

Epilobium obscurum 127 

Epilobium parviflorum 126 

Epilobium roseum 127 

Epilobium × subhirsutum 126 

Epilobium tetragonum 127 

Epipactis helleborine 271 

Epipactis latifolia 271 

Epipactis purpurata 271 

Epipactis sessilifolia 271 

Equisetum arvense 17 

Equisetum fluviatile 17 

Equisetum palustre 17 

Equisetum ramosissimum 17 

Equisetum sylvaticum 17 

Eragrostis minor 267 

Eragrostis pilosa 267 

Erechtites hieraciifolia 219 

Erica carnea 142 

Erigeron acer 206 

Erigeron acris 206 

Erigeron angulosus 206 

Erigeron annuus 206 

Erigeron canadensis 206 

Erigeron muralis 206 

Eriophorum angustifolium 238, 

239 

Erodium cicutarium 114 

Erophila verna 41 

Eryngium campestre 129 

Eryngium planum 129 

Erysimum cheiranthoides 46 

Erysimum diffusum 46 

Erysimum durum 45 

Erysimum erysimoides 45 

Erysimum odoratum 45 

Erysimum repandum 46 

Euonymus europaea 120 

Euonymus verrucosa 120 

Eupatorium cannabinum 204 

Euphorbia angulata 117 

Euphorbia cyparissias 118 

Euphorbia dulcis 117 

Euphorbia esula 118 

Euphorbia exigua 119 

Euphorbia falcata 118 

Euphorbia helioscopia 118 

Euphorbia lathyris 117 

Euphorbia palustris 117 

Euphorbia peplus 119 

Euphorbia platyphyllos 118 

Euphorbia polychroma 117 

Euphorbia salicifolia 118 

Euphorbia virgata 118 

Euphrasia ericetorum 176 

Euphrasia rostkoviana 175 

Euphrasia stricta 176 

Fagopyrum convolvulus 70, 71 

Fagopyrum dumetorum 71 

Fagopyrum esculentum 71 

Fagopyrum sagittatum 71 

Fagus silvatica 109 

Fagus sylvatica 109 

Falcaria vugaris 130 

Fallopia convolvulus 70, 71 

Fallopia dumetorum 71 

Festuca altissima 252 

Festuca arundinacea 253 

Festuca duriuscula 254 

Festuca gigantea 252, 260 

Festuca heterophylla 253, 255, 

261 

Festuca ovina 254 

Festuca pallens 254 

Festuca pratensis 253, 261 

Festuca pseudovina 254 

Festuca rubra 253, 254 

Festuca rupicola 254 

Festuca sulcata 254 

Festuca silvatica 252 

Festuca uechtritziana 253 

Festuca valesiaca 253, 254 

Ficaria calthifolia 32 

Ficaria verna 32 

Filago arvensis 209 

Filago germanica 206 

Filago lutescens 206 

Filago minima 209 

Filago vulgaris 206 

Filipendula hexapetala 77 

Filipendula ulmaria 77 

Filipendula vulgaris 77 

Foeniculum vulgare 132 

Forsythia suspensa 143 

Fragaria moschata 82 

Fragaria vesca 82 

Fragaria viridis 82 

Frangula alnus 122 

Fraxinus excelsior 143 

Fumaria officinalis 36 

Fumaria rostellata 36 

Fumaria schleicheri 37 

Fumaria vaillantii 36 

Gagea arvensis 227 

Gagea bohemica 227 

Gagea lutea 228 

Gagea minima 227, 228 

Gagea pratensis 228 

Gagea pusilla 227, 228 

285

Gagea × suzana 227 

Gagea villosa 227 

Galanthus nivalis 233 

Galega officinalis 98 

Galeobdolon luteum 157 

Galeobdolon montanum 157 

Galeopsis angustifolia 156 

Galeopsis bifida 157 

Galeopsis ladanum 157 

Galeopsis pubescens 157 

Galeopsis speciosa 157 

Galeopsis tetrahit 157 

Galinsoga quadriradiata 213 

Galinsoga parviflora 213 

Galium album 181 

Galium aparine 182, 183 

Galium boreale 182 

Galium cruciata 183 

Galium elongatum 182 

Galium glaucum 180 

Galium infestum 184 

Galium lucidum 181 

Galium mollugo 181 

Galium × ochroleucum 181 

Galium odoratum 180 

Galium palustre 182, 183 

Galium pedemontanum 183 

Galium × pomeranicum 181 

Galium pumilum 181, 182 

Galium rotundifolium 182 

Galium spurium 183, 184 

Galium silvaticum 181 

Galium sylvaticum 181 

Galium tricorne 183 

Galium tricornutum 183 

Galium uliginosum 182 

Galium valantia 183, 184 

Galium valdepilosum 182 

Galium vernum 183 

Galium verrucosum 183 

Galium verum 181 

Galium wirtgenii 181 

Genista germanica 91 

Genista pilosa 91 

Genista tinctoria 91 

Gentiana amarella 144 

Gentiana cruciata 144 

Gentiana pneumonanthe 144, 

147, 277, 279 

Gentianella amarella 144 

Geranium columbinum 113, 114 

Geranium dissectum 113 

Geranium divaricatum 113 

Geranium palustre 113 

Geranium phaeum 112 

Geranium pratense 112 

Geranium pusillum 113 

Geranium pyrenaicum 113 

Geranium robertianum 114 

Geranium sanguineum 113 

Geum urbanum 83 

Ginkgo biloba 19 

Glaucium corniculatum 35 

Glaux maritima 138 

Glechoma hederacea 155 

Glechoma hirsuta 155 

Gleditschia triacanthos 91 

Globularia bisnagarica 178 

Globularia elongata 178 

Glyceria aquatica 256 

Glyceria fluitans 256 

Glyceria maxima 256 

Glyceria notata 256 

Glyceria plicata 256 

Glycine max 108 

Glycine soja 108 

Gnaphalium luteo-album 209 

Gnaphalium silvaticum 209 

Gnaphalium sylvaticum 209 

Gnaphalium uliginosum 209 

Goniolimon tataricum 137 

Goodyera repens 271 

Gratiola officinalis 171 

Gymnadenia conopsea 272 

Gymnocarpium dryopteris 17 

Gymnocarpium robertianum 17 

Gypsophila muralis 54, 59 

Gypsophila paniculata 59 

Hackelia deflexa 149 

Hedera helix 128 

Heleochloa schoenoides 268 

Helianthemum grandiflorum 48 

Helianthemum nummularium 48 

Helianthus annuus 213 

Helianthus tuberosus 213 

Helichrysum arenarium 209 

Helichrysum bracteatum 210 

Heliotropium europaeum 146 

Helleborus niger 24 

Helleborus viridis 24 

Hepatica nobilis 26 

Heracleum sphondylium 134 

Herniaria glabra 56 

Hesperis matronalis 45 

Hesperis silvestris 45 

Hesperis sylvestris 45 

Hesperis tristis 45 

Hibiscus trionum 102, 124, 277, 

279 

Hieracium acrothyrsum 196 

Hieracium × acrothyrsum 196 

Hieracium aurantiacum 193 

Hieracium auricula 193 

Hieracium bauhinii 195, 196 

Hieracium bifidum 198 

Hieracium bifurcum 195 

Hieracium × bifurcum 195 

Hieracium brachiatum 193 

Hieracium × brachiatum 193 

Hieracium caespitosum 194 

Hieracium chamaedenium 196 

Hieracium × chamaedenium 196 

Hieracium chartaceum 198 

Hieracium cymosum 194 

Hieracium densiflorum 195, 196 

Hieracium diaphanoides 197 

Hieracium × diaphanoides 197 

Hieracium echioides 194, 195 

Hieracium fallacinum 196 

Hieracium × fallacinum 196 

Hieracium fallax 194 

Hieracium × fallax 194 

Hieracium glaucinum 197 

Hieracium hoppeanum 192 

Hieracium kalksburgense 194 

Hieracium lachenalii 191, 197 

Hieracium lactucella 193 

Hieracium laevigatum 198, 199 

Hieracium × laevigatum 198 

Hieracium × laschii 194 

Hieracium leptophyton 195 

Hieracium macranthum 192 

Hieracium maculatum 198 

Hieracium × maculatum 198 

Hieracium murorum 197, 198 

Hieracium onosmoides 198 

Hieracium × onosmoides 198 

Hieracium pallidum 196 

Hieracium paragogum 193 

Hieracium × paragogum 193 

Hieracium pilosella 192 

Hieracium piloselloides 194, 195 

Hieracium platyphyllum 199 

Hieracium × platyphyllum 199 

Hieracium × praecox 197 

Hieracium pratense 191, 194 

Hieracium racemosum 199, 202 

Hieracium rothianum 195 

Hieracium × rothianum 195 

Hieracium sabaudum 198, 199, 

202 

Hieracium schmidtii 196 

Hieracium schultesii 193 

Hieracium × schultesii 193 

Hieracium sciadophorum 193 

Hieracium × sciadophorum 193 

Hieracium × setigerum 195 

Hieracium spurium 194 

Hieracium × spurium 194 

Hieracium stenosoma 193 

Hieracium subcymiflorum 196 

Hieracium × subcymiflorum 196 

Hieracium × suprafloccosum 193 

Hieracium × tauschii 196 

Hieracium tephroglaucum 193 

Hieracium × tephroglaucum 193 

Hieracium tephrophyton 193 

Hieracium × tephrophyton 193 

Hieracium umbellatum 198 

286

Hieracium wiesbaurianum 197, 

198 

Hieracium × wiesbaurianum 198 

Hieracium zizianum 194 

Hieracium × zizianum 194 

Hierochloë australis 264 

Himantoglossum adriaticum 273 

Himantoglossum hircinum 273 

Holcus lanatus 264 

Holcus mollis 264 

Holoschoenus vulgaris 241 

Holosteum umbellatum 52 

Hordelymus europaeus 259 

Hordeum distichum 259 

Hordeum murinum 259 

Hordeum vulgare 259 

Humulus lupulus 73 

Hyacinthus orientalis 231 

Hydrocharis morsus-ranae 225 

Hylotelephium maximum 73 

Hyoscyamus niger 165 

Hypericum acutum 124 

Hypericum hirsutum 124 

Hypericum montanum 124 

Hypericum perforatum 125 

Hypochaeris maculata 202 

Hypochaeris radicata 202 

Hypochoeris maculata 202 

Hypochoeris radicata 202 

Hyssopus officinalis 161 

Ilex aquifolium 120 

Impatiens noli-tangere 120 

Impatiens parviflora 120 

Inula britannica 210, 211 

Inula conyza 211 

Inula conyzae 211 

Inula ensifolia 210 

Inula germanica 210 

Inula × hausmannii 210 

Inula hirta 210 

Inula oculus-christi 211 

Inula × rigida 210 

Inula salicina 210, 211 

Inula × stricta 211 

Inula × suaveolens 211 

Iris germanica 234 

Iris graminea 235 

Iris pseudacorus 234 

Iris pumila 234 

Iris sibirica 234 

Iris variegata 234 

Isatis tinctoria 39 

Isolepis setacea 238 

Isopyrum thalictroides 24 

Jasione montana 191 

Jovibarba globifera 74 

Juglans nigra 108 

Juglans regia 108 

Juncus articulatus 236 

Juncus atratus 236 

Juncus bufonius 235 

Juncus compressus 235 

Juncus conglomeratus 235, 236 

Juncus × diffusus 236 

Juncus effusus 235, 236 

Juncus filiformis 235 

Juncus gerardii 235, 277, 279 

Juncus inflexus 235 

Juniperus communis 22 

Juniperus sabina 22 

Kickxia elatine 170 

Kickxia spuria 170 

Knautia arvensis 187 

Knautia dipsacifolia 188 

Knautia drymeia 188 

Knautia × ramosissima 187 

Knautia silvatica 188 

Knautia × speciosa 187 

Kochia prostrata 66 

Kochia scoparia 66 

Kochia trichophylla 66 

Koeleria gracilis 264 

Koeleria macrantha 264 

Koeleria pyramidata 264 

Laburnum anagyroides 92 

Lactuca quercina 200, 201 

Lactuca saligna 201 

Lactuca sativa 200, 201 

Lactuca serriola 200 

Lactuca viminea 201 

Lamium album 158 

Lamium amplexicaule 158 

Lamium galeobdolon 157 

Lamium maculatum 158 

Lamium purpureum 158 

Lappula deflexa 149 

Lappula myosotis 146 

Lappula squarrosa 146 

Lapsana communis 191 

Larix decidua 20 

Lathraea squamaria 177 

Lathyrus aphaca 106 

Lathyrus clymenum 106 

Lathyrus hirsutus 106 

Lathyrus latifolius 106 

Lathyrus linifolius 107 

Lathyrus montanus 107 

Lathyrus niger 107 

Lathyrus paluster 107 

Lathyrus pannonicus 107 

Lathyrus pratensis 107 

Lathyrus sativus 106 

Lathyrus silvester 106 

Lathyrus sylvestris 106 

Lathyrus tuberosus 106 

Lathyrus vernus 107 

Lavatera thuringiaca 124 

Leersia oryzoides 251 

Lemna gibba 274 

Lemna minor 274 

Lemna trisulca 274 

Lens culinaris 105 

Leontodon autumnalis 202 

Leontodon hispidus 203 

Leonurus cardiaca 158 

Leonurus marrubiastrum 158 

Lepidium campestre 39 

Lepidium draba 38 

Lepidium perfoliatum 39 

Lepidium ruderale 39 

Leucanthemum ircutianum 216 

Leucanthemum vulgare 216 

Leucojum vernum 233 

Leucosinapis alba 37 

Libanotis montana 132 

Libanotis pyrenaica 132 

Ligustrum vulgare 143 

Lilium candidum 230 

Lilium martagon 230 

Limonium sinuatum 137 

Limosella aquatica 171 

Linaria arvensis 169 

Linaria genistifolia 169 

Linaria vulgaris 169 

Linum austriacum 115 

Linum catharticum 114 

Linum flavum 115 

Linum tenuifolium 115 

Linum usitatissimum 115 

Listera ovata 271 

Lithospermum arvense 149 

Lithospermum officinale 149 

Lithospermum purpureocoeruleum 

149 

Lithospermum purpurocaeruleum 

149 

Lolium multiflorum 259 

Lolium perenne 258 

Lolium remotum 7, 258, 277, 279 

Lolium temulentum 7, 258, 277, 

279 

Lonicera caprifolium 185 

Lonicera nigra 185 

Lonicera tatarica 185 

Lonicera xylosteum 185 

Loranthus europaeus 71 

Lotus corniculatus 98 

Lotus tenuis 98 

Lunaria rediviva 40 

Lupinus luteus 91 

Lupinus perennis 91 

Luzula albida 237 

Luzula campestris 236, 237 

Luzula divulgata 236, 237 

Luzula luzuloides 236, 237 

Luzula multiflora 237 

Luzula pallescens 237 

Luzula pilosa 236, 237 

Luzula sudetica 237 

Lychnis flos-cuculi 56 

287

Lychnis viscaria 57 

Lycium barbarum 164 

Lycium halimifolium 164 

Lycopodium clavatum 17 

Lycopsis arvensis 151 

Lycopus europaeus 163 

Lycopus exaltatus 163 

Lysimachia nummularia 138 

Lysimachia vulgaris 138 

Lythrum hyssopifolia 125 

Lythrum salicaria 125 

Magnolia 22 

Mahonia aquifolium 34 

Maianthemum bifolium 232 

Malachium aquaticum 54 

Malus domestica 90 

Malus silvestris 90 

Malus sylvestris 90 

Malva × adulterina 123 

Malva alcea 123 

Malva neglecta 123 

Malva pusilla 123 

Malva silvestris 123 

Malva sylvestris 123 

Marrubium peregrinum 154 

Marrubium vulgare 154 

Matricaria chamomilla 215 

Matricaria discoidea 215 

Matricaria maritima 215 

Matricaria recutita 215 

Matthiola incana 45 

Medicago falcata 94 

Medicago lupulina 94 

Medicago minima 95 

Medicago prostrata 94 

Medicago sativa 94 

Medicago × varia 94 

Melampyrum arvense 175 

Melampyrum barbatum 175 

Melampyrum cristatum 175 

Melampyrum nemorosum 175 

Melampyrum pratense 175 

Melandrium album 57 

Melandrium diurnum 57 

Melandrium × dubium 57, 59 

Melandrium noctiflorum 57 

Melandrium viscosum 57 

Melica × aschersonii 258 

Melica ciliata 257, 263 

Melica nutans 258 

Melica picta 258 

Melica transsilvanica 257 

Melica uniflora 258 

Melilotus albus 94 

Melilotus altissimus 94 

Melilotus dentatus 93 

Melilotus officinalis 94 

Melissa officinalis 160 

Melittis melissophyllum 156 

Mentha aquatica 163 

Mentha arvensis 163 

Mentha × gracilis 164 

Mentha longifolia 164 

Mentha × piperita 164 

Mentha undulata 164 

Mentha × verticillata 164 

Mercurialis annua 116 

Mercurialis ovata 117 

Mercurialis perennis 116 

Mespilus germanica 90 

Microrrhinum minus 170 

Milium effusum 265 

Minuartia collina 55 

Minuartia fasciculata 54 

Minuartia fastigiata 54 

Minuartia setacea 55 

Minuartia verna 55 

Minuartia viscosa 54, 59 

Misopates orontium 169 

Moehringia trinervia 52 

Moenchia erecta 53 

Molinia arundinacea 267, 268 

Molinia caerulea 267, 268 

Moneses uniflora 142, 277, 279 

Monotropa hypopitys 142 

Morus alba 72 

Morus nigra 72 

Muscari armeniacum 231, 232 

Muscari botryoides 232 

Muscari comosum 232 

Muscari neglectum 231 

Muscari racemosum 231 

Muscari tenuiflorum 232 

Mycelis muralis 201 

Myosotis arvensis 150 

Myosotis collina 150 

Myosotis discolor 7, 150, 277, 279 

Myosotis micrantha 150 

Myosotis palustris 150 

Myosotis ramosissima 150 

Myosotis silvatica 150 

Myosotis sparsiflora 151 

Myosotis stricta 150 

Myosotis sylvatica 150 

Myosotis versicolor 150 

Myosoton aquaticum 54 

Myosurus minimus 27 

Myriophyllum spicatum 128 

Myriophyllum verticillatum 128 

Narcissus poëticus 233 

Narcissus pseudonarcissus 233 

Nardus stricta 268 

Nasturtium officinale 44 

Neottia nidus-avis 271 

Nepeta cataria 155 

Nepeta mussinii 155 

Nepeta nuda 155 

Nepeta pannonica 155 

Nepeta racemosa 155 

Neslia paniculata 40 

Nicandra physalodes 164 

Nicandra physaloides 164 

Nicotiana rustica 166 

Nicotiana tabacum 166 

Nigella arvensis 24 

Nonea pulla 152 

Nuphar lutea 23 

Nymphaea alba 23 

Nymphaea candida 22 

Odontites rubra 176 

Odontites vernus 176 

Oenanthe aquatica 132 

Oenothera biennis 127 

Omphalodes scorpioides 149 

Onobrychis arenaria 100 

Onobrychis viciaefolia 100 

Onobrychis viciifolia 100 

Ononis spinosa 93 

Onopordum acanthium 222 

Orchis latifolia 273 

Orchis militaris 272 

Orchis morio 272 

Orchis purpurea 272 

Orchis sambucina 273 

Orchis ustulata 272 

Origanum vulgare 161 

Ornithogalum boucheanum 231 

Ornithogalum gussonei 231 

Ornithogalum kochii 231 

Ornithogalum nutans 231 

Ornithogalum umbellatum 7, 231, 

277, 279 

Orobanche alba 178 

Orobanche arenaria 177 

Orobanche caryophyllacea 178 

Orobanche elatior 178 

Orobanche lutea 178 

Orobanche major 178 

Orobanche purpurea 177 

Orobanche ramosa 177 

Orthantha lutea 176 

Orthilia secunda 141, 142 

Oryza sativa 251 

Oxalis acetosella 114 

Oxalis corniculata 114 

Oxalis dillenii 114 

Oxalis fontana 114 

Oxalis stricta 114 

Oxytropis pilosa 100, 277 

Padus racemosa 87 

Paeonia officinalis 23 

Panicum miliaceum 269 

Papaver argemone 35 

Papaver confine 35 

Papaver dubium 35 

Papaver maculosum 35 

Papaver rhoeas 35 

Paris quadrifolia 233 

Parnassia palustris 76 

Parthenocissus quinquefolia 122 

288

Pastinaca sativa 133 

Pedicularis palustris 148, 177, 

277, 279 

Pedicularis silvatica 177 

Pedicularis sylvatica 177, 277, 279 

Pelargonium 112 

Peplis portula 125 

Persicaria amphibia 69, 226 

Persicaria hydropiper 70 

Persicaria lapathifolia 69 

Persicaria maculosa 69 

Persicaria minor 70 

Persicaria mitis 70 

Petasites hybridus 217 

Petrorhagia prolifera 59 

Petroselium hortense 130 

Peucedanum alsaticum 133 

Peucedanum cervaria 133 

Peucedanum oreoselinum 133 

Phacelia tanacetifolia 146 

Phalaris arundinacea 265 

Phaseolus vulgaris 108 

Phegopteris dryopteris 17 

Phegopteris robertiana 17 

Philadelphus coronarius 76 

Phleum boehmeri 267 

Phleum phleoides 267 

Phleum pratense 267 

Phlomis tuberosa 156 

Phlox paniculata 146 

Phragmites australis 268 

Phragmites communis 268 

Physalis alkekengi 165 

Physocarpus opulifolia 76 

Phyteuma orbiculare 190 

Phyteuma spicatum 190 

Picea abies 20 

Picea excelsa 20 

Picea falcata 21 

Picea pungens 20 

Picea rubra 20 

Picris hieracioides 199, 202 

Pimpinella anisum 131 

Pimpinella major 130, 131 

Pimpinella saxifraga 130, 131 

Pinus banksiana 21 

Pinus divaricata 21 

Pinus falcata 21 

Pinus mugo 21 

Pinus nigra 21 

Pinus rigida 21 

Pinus silvestris 21 

Pinus strobus 21 

Pinus sylvestris 21 

Pirola minor 141 

Pirola rotundifolia 141 

Pirola virens 141, 142 

Pirus communis 89 

Pisum sativum 107, 108 

Plantago arenaria 179, 277, 279 

Plantago indica 179 

Plantago lanceolata 179 

Plantago major 179 

Plantago maritima 179, 277, 279 

Plantago media 179 

Plantago pauciflora 179 

Plantago uliginosa 179 

Platanthera bifolia 272 

Platanthera chlorantha 272 

Platanus occidentalis 108 

Platanus orientalis 108 

Platycladus orientalis 22 

Poa angustifolia 256 

Poa annua 255 

Poa bulbosa 255 

Poa compressa 255 

Poa nemoralis 255 

Poa pratensis 253, 255, 256, 261 

Poa trivialis 255 

Polycnemum arvense 62, 63 

Polycnemum heuffelii 62, 67 

Polycnemum majus 63, 67 

Polycnemum verrucosum 63 

Polygala comosa 116 

Polygala major 116 

Polygala multicaulis 116 

Polygala vulgaris 116 

Polygonatum multiflorum 232 

Polygonatum odoratum 232 

Polygonatum verticillatum 233 

Polygonum amphibium 69 

Polygonum aviculare 70 

Polygonum bistorta 69 

Polygonum brittingeri 69 

Polygonum hydropiper 70 

Polygonum lapathifolium 69 

Polygonum minus 70 

Polygonum mite 70 

Polygonum persicaria 69 

Polygonum rurivagum 70 

Polypodium vulgare 19 

Polystychum aculeatum 18 

Polystychum lobatum 18 

Populus alba 110 

Populus nigra 110 

Populus tremula 110 

Portulaca oleracea 51 

Potamogeton crispus 226 

Potamogeton lucens 226 

Potamogeton natans 69, 226 

Potamogeton pectinatus 226 

Potamogeton pusillus 226 

Potentilla alba 80 

Potentilla anserina 82 

Potentilla arenaria 82 

Potentilla argentea 80, 81 

Potentilla canescens 80 

Potentilla chrysantha 81 

Potentilla collina 80, 81 

Potentilla erecta 82 

Potentilla filiformis 82 

Potentilla heptaphylla 81 

Potentilla inclinata 80 

Potentilla recta 81 

Potentilla reptans 82 

Potentilla rupestris 80 

Potentilla × subrubens 82 

Potentilla supina 81 

Potentilla tabernaemontani 82 

Potentilla thuringiaca 81 

Potentilla verna 82 

Prenanthes purpurea 201 

Primula elatior 137 

Primula veris 137 

Prunella grandiflora 156 

Prunella laciniata 156 

Prunella laciniata × vulgaris 156 

Prunella vulgaris 156 

Prunus armeniaca 88 

Prunus avium 88 

Prunus cerasus 87 

Prunus domestica 88 

Prunus dulcis 88 

Prunus fruticosa 87 

Prunus insititia 88 

Prunus mahaleb 87 

Prunus padus 87 

Prunus persica 88 

Prunus serrulata 87 

Prunus spinosa 88 

Pseudognaphalium luteoalbum 

209 

Pseudolysimachion maritimum 

171 

Pseudolysimachion spicatum 171 

Pseudotsuga menziesii 20 

Pseudotsuga taxifolia 20 

Pteridium aquilinum 19 

Puccinellia distans 256 

Pulicaria dysenterica 211 

Pulicaria vulgaris 208, 212, 278, 

279 

Pulmonaria angustifolia 152 

Pulmonaria mollis 152 

Pulmonaria montana 152 

Pulmonaria obscura 152 

Pulmonaria officinalis 152 

Pulsatilla grandis 26 

Pulsatilla pratensis 26 

Pulsatilla vulgaris 26 

Pyrethrum corymbosum 216 

Pyrethrum parthenium 216 

Pyrola chlorantha 140, 142, 278, 

279 

Pyrola minor 141, 142 

Pyrola rotundifolia 141 

Pyrus communis 89 

Pyrus nivalis 89 

Pyrus pyraster 89 

Quercus cerris 110 

289

Quercus petraea 110 

Quercus pubescens 110 

Quercus robur 110 

Quercus rubra 109 

Ramischia secunda 142 

Ranunculus acer 31 

Ranunculus acris 31 

Ranunculus arvensis 28 

Ranunculus auricomus 31 

Ranunculus bulbosus 28 

Ranunculus flammula 28 

Ranunculus illyricus 27 

Ranunculus lanuginosus 31 

Ranunculus lingua 28 

Ranunculus polyanthemos 31 

Ranunculus polyanthemus 31 

Ranunculus repens 28 

Ranunculus sardous 28 

Ranunculus sceleratus 28 

Raphanus raphanistrum 37, 38 

Raphanus sativus 38 

Rapistrum perenne 38 

Reseda lutea 48 

Reseda luteola 48 

Rhamnus cathartica 122 

Rheum rhabarbarum 68 

Rheum undulatum 68 

Rhinanthus alectorolophus 176 

Rhinanthus major 176, 177 

Rhinanthus minor 176, 177 

Rhus typhina 121 

Ribes alpinum 76 

Ribes aureum 76 

Ribes grossularia 76 

Ribes odoratum 76 

Ribes rubrum 75 

Ribes uva-crispa 76 

Ricinus communis 117 

Robinia pseudoacacia 99 

Robinia viscosa 99 

Rorippa amphibia 44 

Rorippa × anceps 45 

Rorippa austriaca 44 

Rorippa barbareoides 45 

Rorippa islandica 44 

Rorippa palustris 44 

Rorippa silvestris 44, 46 

Rorippa sylvestris 44 

Rosa agrestis 87 

Rosa alba 84 

Rosa × alba 84 

Rosa canina 85 

Rosa coriifolia 84, 86 

Rosa dumalis 86 

Rosa eglanteria 85 

Rosa elliptica 85 

Rosa foetida 86 

Rosa gallica 84, 86 

Rosa × jacquiniana 86 

Rosa jundzillii 85 

Rosa majalis 86 

Rosa micrantha 85 

Rosa pendulina 87 

Rosa rubiginosa 85 

Rosa spinosissima 86 

Rosa turbinata 85 

Rubus × agrestis 80 

Rubus armeniacus 79 

Rubus austromoravicus 78, 79 

Rubus bifrons 79 

Rubus caesius 80 

Rubus candicans 78 

Rubus canescens 79 

Rubus clusii 78, 79, 80 

Rubus fossicola 80 

Rubus gothicus 78, 79 

Rubus grabowskii 78, 79 

Rubus gracilis 78, 79 

Rubus gremlii 79 

Rubus hedycarpus 79 

Rubus idaeus 77 

Rubus kuleszae 78 

Rubus montanus 79 

Rubus nesensis 78 

Rubus plicatus 78, 79 

Rubus × pseudoplicatus 78, 79 

Rubus radula 78 

Rubus saxatilis 77 

Rubus suberectus 78 

Rubus sulcatus 78 

Rubus thyrsantus 79 

Rubus tomentosus 79 

Rubus vilicaulis 79 

Rudbeckia hirta 213 

Rumex acetosa 68 

Rumex acetosella 68 

Rumex aquaticus 67, 68 

Rumex conglomeratus 67 

Rumex crispus 67 

Rumex hydrolapathum 68 

Rumex maritimus 67 

Rumex obtusifolius 67, 68 

Rumex sanguineus 68 

Rumex scutatus 68 

Rumex stenophyllus 67 

Rumex thyrsiflorus 68 

Sagina procumbens 55 

Sagittaria sagittifolia 225 

Salix alba 111 

Salix aurita 111 

Salix babylonica 111 

Salix caprea 111 

Salix × capreola 112 

Salix cinerea 111 

Salix fragilis 111 

Salix × pontederana 111 

Salix purpurea 112 

Salix repens 112 

Salix rosmarinifolia 112 

Salix × rubens 111 

Salix triandra 111 

Salix viminalis 112 

Salsola kali 62, 63, 67 

Salvia aethiopis 160 

Salvia glutinosa 159 

Salvia nemorosa 160 

Salvia pratensis 160 

Salvia × silvestris 160 

Salvia × sylvestris 160 

Salvia verticillata 160 

Sambucus ebulus 184 

Sambucus nigra 184 

Sambucus racemosa 184 

Samolus valerandii 141 

Sanguisorba minor 83 

Sanguisorba officinalis 83 

Sanicula europaea 129 

Saponaria ocimoides 61 

Saponaria officinalis 61 

Sarothamnus scoparius 92 

Saxifraga bulbifera 75 

Saxifraga caespitosa 75 

Saxifraga granulata 75 

Saxifraga rosacea 75 

Saxifraga tridactylites 74, 75 

Scabiosa canescens 188 

Scabiosa ochroleuca 188 

Scandix pecten-veneris 7, 136, 

139, 277, 279 

Schoenoplectus lacustris 241 

Schoenoplectus tabernaemontani 

241 

Schoenoplectus tabernaemontanii 

241 

Scilla bifolia 230 

Scilla drunensis 230 

Scilla spetana 231 

Scirpoides holoschoenus 241 

Scirpus radicans 242 

Scirpus silvaticus 242 

Scirpus sylvaticus 242 

Scleranthus annuus 56 

Scleranthus perennis 56 

Scleranthus polycarpos 56 

Sclerochloa dura 256 

Scorzonera cana 204 

Scorzonera humilis 203 

Scorzonera laciniata 204 

Scrophularia alata 170 

Scrophularia nodosa 170 

Scrophularia umbrosa 170 

Scutellaria galericulata 154 

Secale cereale 260 

Securigera varia 100 

Sedum acre 74 

Sedum album 74 

Sedum reflexum 73 

Sedum rupestre 73 

Sedum sexangulare 74 

Sedum spurium 74 

290

Sedum telephium 73 

Selinum carvifolia 133 

Sempervivum soboliferum 74 

Sempervivum tectorum 74 

Senecio erraticus 219 

Senecio germanicus 218 

Senecio integrifolius 218 

Senecio jacobaea 218, 219 

Senecio nemorensis 218 

Senecio ovatus 218 

Senecio rivularis 218 

Senecio silvaticus 219 

Senecio sylvaticus 219 

Senecio vernalis 218, 219 

Senecio viscosus 219 

Senecio vulgaris 219 

Sequoia gigantea 21 

Sequoiadendron giganteum 21 

Serratula tinctoria 222 

Seseli annuum 132 

Seseli hippomarathrum 131 

Seseli osseum 131 

Sesleria caerulea 257 

Sesleria calcaria 257 

Setaria glauca 269 

Setaria italica 270 

Setaria pumila 269 

Setaria verticillata 269 

Setaria viridis 270 

Sherardia arvensis 180 

Sideritis montana 155, 278, 279 

Sieglingia decumbens 270 

Silene bupleuroides 58 

Silene cucubalus 58 

Silene dichotoma 58 

Silene dioica 57 

Silene dioica × latifolia 57 

Silene latifolia 57 

Silene longiflora 58 

Silene noctiflora 57 

Silene nutans 57, 59 

Silene otites 58 

Silene viscosa 57 

Silene vulgaris 58 

Sinapis alba 37 

Sinapis arvensis 37, 38 

Sisymbrium altissimum 44, 46 

Sisymbrium loeselii 43, 46, 47 

Sisymbrium officinale 46, 47 

Sisymbrium orientale 47 

Sisymbrium strictissimum 46 

Sium latifolium 131 

Solanum alatum 165 

Solanum dulcamara 165 

Solanum luteum 165 

Solanum lycopersicum 166 

Solanum nigrum 165 

Solanum tuberosum 166 

Solidago canadensis 204 

Solidago gigantea 204 

Solidago virgaurea 204 

Sonchus arvensis 201 

Sonchus asper 202 

Sonchus oleraceus 202 

Sophora japonica 91 

Sorbus aria 90 

Sorbus aucuparia 89 

Sorbus cretica 90 

Sorbus intermedia 90 

Sorbus torminalis 89 

Sorghum bicolor 270 

Sorghum vulgare 270 

Sparganium emersum 274 

Sparganium ramosum 274 

Sparganium simplex 274 

Spergula arvensis 55 

Spergularia marginata 55 

Spergularia maritima 55 

Spergularia rubra 56 

Spergularia salina 55 

Spinacia oleracea 65 

Spiraea hypericifolia 76 

Spiraea media 77 

Spiraea salicifolia 77 

Spirodela polyrhiza 274 

Stachys annua 159 

Stachys germanica 159 

Stachys palustris 159 

Stachys recta 158 

Stachys silvatica 159 

Stachys sylvatica 159 

Staphylea pinnata 119 

Statice sinuata 137 

Stellaria alsine 53 

Stellaria graminea 53 

Stellaria holostea 52 

Stellaria media 52 

Stellaria nemorum 52 

Stellaria pallida 52 

Stenactis ramosa 206 

Stipa capillata 251 

Stipa dasyphylla 252 

Stipa joannis 251 

Stipa pennata 251 

Stipa pulcherrima 251 

Stipa tirsa 251 

Succisa pratensis 187 

Symphoricarpos albus 184 

Symphytum officinale 153 

Symphytum tuberosum 153 

Syringa vulgaris 143 

Tamarix gallica 48 

Tamarix parviflora 48 

Tanacetum vulgare 216 

Taraxacum bessarabicum 200, 

278, 279 

Taraxacum laevigatum 200 

Taraxacum officinale 200 

Taraxacum sect. Erythrosperma 

200 

Taraxacum sect. Ruderalia 200 

Taraxacum serotinum 200 

Taxus baccata 19 

Tephroseris crispa 218 

Tephroseris integrifolia 218 

Tetragonolobus maritimus 98 

Tetragonolobus siliquosus 98 

Teucrium botrys 154 

Teucrium chamaedrys 154 

Teucrium scordium 154 

Thalictrum aquilegiifolium 32 

Thalictrum flavum 33 

Thalictrum lucidum 33 

Thalictrum minus 32 

Thesium dollineri 71 

Thesium linophyllon 71 

Thlaspi alpestre 40 

Thlaspi arvense 40 

Thlaspi caerulescens 40 

Thlaspi montanum 39 

Thlaspi perfoliatum 40 

Thuja occidentalis 22 

Thuja orientalis 22 

Thymelaea passerina 128 

Thymus angustifolius 162 

Thymus austriacus 161, 162 

Thymus caespitosus 161, 162 

Thymus glabrescens 161, 162 

Thymus marschallianus 161 

Thymus pannonicus 161, 162 

Thymus pannonicus × praecox 

162 

Thymus praecox 161, 162 

Thymus pulegioides 162 

Thymus serpyllum 162 

Tilia cordata 122 

Tilia platyphyllos 122 

Tilia tomentosa 122 

Tordylium maximum 134 

Torilis arvensis 135, 278, 279 

Torilis japonica 134 

Tragopogon dubius 203 

Tragopogon orientalis 203 

Tragopogon pratensis 203 

Tragus racemosus 268 

Trifolium alpestre 97 

Trifolium arvense 96 

Trifolium aureum 95 

Trifolium campestre 95 

Trifolium dubium 95 

Trifolium fragiferum 96 

Trifolium hybridum 95 

Trifolium incarnatum 96 

Trifolium medium 97 

Trifolium montanum 96 

Trifolium ochroleucon 97 

Trifolium ochroleucum 97 

Trifolium parviflorum 95 

Trifolium pratense 96 

Trifolium repens 96 

291

Trifolium retusum 95, 96 

Trifolium rubens 97 

Trifolium strepens 95 

Trifolium striatum 95, 96 

Triglochin palustre 225, 278, 279 

Trigonella coerulea 93 

Trigonella foenum-graecum 93 

Trigonella monspeliaca 93 

Tripleurospermum inodorum 214, 

215 

Trisetum flavescens 264 

Triticum aestivum 260 

Triticum polonicum 260 

Triticum vulgare 260 

Trollius altissimus 23 

Trollius europaeus 23 

Tulipa × gesnerana 230 

Tulipa gesneriana 230 

Tulipa silvestris 230 

Tulipa sylvestris 230 

Tunica prolifera 59, 60 

Turgenia latifolia 7, 134, 277, 279 

Turitis glabra 44 

Tussilago farfara 217 

Typha angustifolia 275 

Typha latifolia 275 

Ulmus carpinifolia 72 

Ulmus glabra 72 

Ulmus laevis 72 

Ulmus minor 72 

Ulmus pumila 72 

Ulmus scabra 72 

Urtica dioica 73 

Urtica urens 73 

Utricularia australis 178 

Utricularia vulgaris 178 

Vaccaria hispanica 30, 59, 278, 

279 

Vaccaria segetalis 59 

Vaccinium myrtillus 143 

Valeriana dioica 186 

Valeriana excelsa 186 

Valeriana officinalis 186 

Valeriana stolonifera 186 

Valerianella carinata 186 

Valerianella dentata 185, 186 

Valerianella locusta 186 

Valerianella rimosa 185, 186 

Ventenata dubia 264 

Veratrum nigrum 226 

Verbascum austriacum 168 

Verbascum blattaria 169 

Verbascum × brockmuelleri 168 

Verbascum × brockmülleri 168 

Verbascum chaixii 168 

Verbascum densiflorum 167 

Verbascum × denudatum 167 

Verbascum lychnitis 167 

Verbascum × moravicum 167 

Verbascum × neilreichii 166 

Verbascum nigrum 168 

Verbascum × obornyi 167 

Verbascum phlomoides 166 

Verbascum phoeniceum 169 

Verbascum × pseudolychnitis 168 

Verbascum × ramigerum 167 

Verbascum × rubiginosum 168 

Verbascum × schottianum 168 

Verbascum speciosum 167 

Verbascum × subnigrum 168 

Verbascum thapsiforme 167 

Verbascum thapsus 167 

Verbena officinalis 153 

Veronica agrestis 173 

Veronica anagallis 174 

Veronica anagallis-aquatica 174 

Veronica anagalloides 174 

Veronica arvensis 172 

Veronica becabunga 174 

Veronica chamaedrys 172, 174 

Veronica didyma 172 

Veronica dillenii 172 

Veronica hederifolia 173 

Veronica longifolia 171 

Veronica officinalis 174 

Veronica opaca 173 

Veronica persica 173 

Veronica polita 172, 173 

Veronica praecox 172, 173 

Veronica prostrata 173 

Veronica scutellata 174 

Veronica serpyllifolia 171 

Veronica spicata 171 

Veronica sublobata 172, 173 

Veronica teucrium 173 

Veronica triloba 173 

Veronica triphyllos 172, 174 

Veronica verna 172 

Viburnum lantana 184 

Viburnum opulus 184 

Vicia angustifolia 104 

Vicia articulata 103 

Vicia cassubica 103 

Vicia cracca 104 

Vicia dumetorum 103 

Vicia faba 105 

Vicia grandiflora 104 

Vicia hirsuta 103 

Vicia lathyroides 104 

Vicia lutea 105 

Vicia pannonica 105 

Vicia pisiformis 103 

Vicia sativa 104, 105 

Vicia sepium 105 

Vicia silvatica 103 

Vicia sylvatica 103 

Vicia tenuifolia 104 

Vicia tetrasperma 103 

Vicia villosa 104 

Vinca minor 144 

Vincetoxicum hirundinaria 145 

Viola ambigua 50, 51 

Viola arvensis 49 

Viola canina 49 

Viola collina 50 

Viola elatior 49 

Viola erecta 49 

Viola hirta 50, 51 

Viola mirabilis 49 

Viola odorata 50, 51 

Viola × permixta 50, 51 

Viola reichenbachiana 50 

Viola riviniana 50 

Viola rupestris 50 

Viola × scabra 50 

Viola sepincola 50, 51 

Viola stagnina 49 

Viola suavis 51, 278, 279 

Viola silvatica 50 

Viola tricolor 48, 49 

Virga pilosa 187 

Viscaria vulgaris 57 

Viscum album 72 

Vitis vinifera 122 

Vogelia paniculata 40 

Vulpia myuros 254 

Weigela florida 185 

Xanthium spinosum 212 

Xanthium strumarium 212 

Xanthophthalmum segetum 216 

Xanthoxalis dillenii 114 

Xeranthemum annuum 224 

Zannichelia palustris 225 

Zea mays 270 

292

THAYENSIA 

Sborník původních vědeckých prací z Podyjí 

Sammelbuch der ursprünglichen wissenschaftlichen Arbeiten aus Podyjí/Thayatal 

Collection of scientific papers from Podyjí/Thayatal 

Číslo / Nummer / Volume 

Supplementum I 

2005 

Vydává / Publiziert / Published by 

Správa Národního parku Podyjí a Jihomoravské muzeum ve Znojmě 

Tisk / Press / Print 

Čihák-Tisk, Praha 

Náklad / Auflage / Edition of 

500 výtisků / Abdrucke / copies 

Vedoucí redaktor / Leitender Redaktor / Editor-in-Chief 

Vladimír Hanák 

Výkonní redaktoři / Exekutive Redaktoren / Exe cu ti ve Editors 

Antonín Reiter, Jan Kos 

Redakční rada / Redaktionsrat / Editorial Board 

Zdeněk Čižmář, Vít Grulich, Vla di mír Hanák, Karel Kirchner, Jan Kos, 

Jan Lacina, Antonín Reiter, Martin Škorpík, Tomáš Vrška 

Návrh obálky / Vorschlag des Um schla ges / Cover design 

Bohumír Prokůpek 

ISSN 1212-3560

Thayensia supplementum I. - NÃ¡rodnÃ­ park PodyjÃ­

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

Thayensia supplementum I. - NÃ¡rodnÃ park PodyjÃ