Silážnà kvalita hybridů RAGT potvrzena - VP Agro
Silážnà kvalita hybridů RAGT potvrzena - VP Agro
Silážnà kvalita hybridů RAGT potvrzena - VP Agro
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
. strana<br />
„Špatná práce“ při silážování jde do peněz<br />
„Špatná práce“ při silážování<br />
jde do peněz<br />
Při sklizni siláží a senáží jde<br />
o rychlé uložení do žlabu nebo<br />
do vaku za nepřístupu vzduchu.<br />
S rozvojem nových oborů ,jako<br />
je bioplyn, se senáž nebo siláž<br />
stávají „krmivem“ také pro bioplynové<br />
stanice.<br />
V mnoha podnicích se na zakrývání<br />
žlabů často šetří. To, že<br />
je to neprávná úspora dokazuje<br />
S cílem zjistit ztráty nedostatečným<br />
zakrytím proběhl<br />
v Německu praktický pokus se<br />
silážní hromadou silážní kukuřice,<br />
kde byla fólie nahrazena<br />
vrstvou rozdrcené slámy. Po<br />
dobu 2 měsíců byla na 5 místech<br />
měřena teplota a odebírány<br />
vzorky na rozbory.<br />
Na první pohled nebylo při<br />
odběru vzorků na vybírané ploše<br />
hromady vidět zjevné problémy.<br />
Zkažená vrstva byla pořád „jen“<br />
asi 20–30 cm tlustá. Ale optický<br />
vrstvě naměřena teplota 30 °C.<br />
Utlačení/obsah živin<br />
Dobře utlačené silážní kukuřice<br />
vykazují minimální utlačení<br />
okolo 230–250 kg sušiny na<br />
každý m³ hmoty. Tato hodnota<br />
byla dosažena jen v nejspodnějších<br />
partiích hromady (viz. Graf:<br />
Hustota hmotyv kg na m³).<br />
Naproti tomu vykazovala<br />
horní vrstva 20–30 cm od začátku<br />
podprůměrnou hodnotu<br />
V dubnu 2006 byly zkažené<br />
černé vrstvy na žlabu podrobeny<br />
rozboru, přičemž bylo zjištěno,<br />
že vykazují 16,5 % sušiny<br />
7,4 % popelovin a až 30 %<br />
vlákniny v sušině. Tato „zkažená<br />
vrstva“ vykazovala energetickou<br />
hodnotu 5,3 MJ NEL/kg<br />
sušiny, ph se pohybovalo okolo<br />
7,4 obsah kyseliny máselné byl<br />
0,5 %, v žádném případě ale<br />
žádná kyselina mléčná a octová<br />
a žádný zbytkový cukr.<br />
Ekonomické zhodnocení<br />
Dobré utlačení materiálu<br />
a uskladnění bez přístupu vzduchu,<br />
jakož i dostatečně velký<br />
odběr siláže ze žlabu snižuje<br />
riziko ztrát.<br />
dém případě větší než ztráty<br />
zaplísněním a zkažením horní<br />
vrstvy.<br />
Ztráty energie díky chybějícímu<br />
zakrytí jsou vyjádřeny<br />
v tabulce.<br />
Z výsledků uvedených v tabulce,<br />
vyplývá že při nezakrytí<br />
žlabu fóliií, dochází u 100 ha<br />
díky zahřívání a ztrátám na žlabu<br />
k ztrátě minimálně 13 ha.<br />
Z toho vyplývá ztráta v Německých<br />
podmínkách 8500 € nebo<br />
85 €/ha.<br />
Ing. Martin Hruška<br />
CRS-Marketing s.r.o.<br />
tento článek převzatý z časopisu<br />
DLZ 9/2006, který pojednává<br />
o skladování silážní kukuřice<br />
pro účely „výroby bioplynu“.<br />
Biologická pravidla<br />
Při konzervaci silážní kukuřice<br />
je mnohdy možno u ná, ale<br />
i v Německu vidět, že se silážní<br />
žlab nepřikrývá fólií nebo se<br />
použije nekvalitní plachta.<br />
Silážování je založeno na<br />
konzervaci „bez přístupu vzduchu“<br />
a na „okyselení“. Při uložení<br />
siláže s přístupem vzduchu<br />
profitují ve žlabu aerobní mikroorganismy<br />
při „zpracování nabídky<br />
živin“ ve sklizené hmotě.<br />
To jsou plísňové houby, škodlivé<br />
bakterie, bakterie tvořící<br />
kyselinu octovou a kvasinky.<br />
Nedostatečné okyselení umožňuje<br />
rozvoj clostridií.<br />
Vedle ztrát hmoty a energie<br />
se vytváří v takovémto materiálu<br />
zápach a ekologické problémy,<br />
díky nekontrolovanému<br />
dojem v oblasti „krmivářství“<br />
nestačí. Krmiváře zajímalo co<br />
se děje v silážním žlabu.<br />
Vysoká teplota<br />
Tři týdny po sklizni silážní<br />
kukuřice v říjnu 2005, kdy byla<br />
venkovní teplota 12 °C, vykazovala<br />
teplota v horní vrstvě žlabu<br />
téměř 35 °C, skoro o 10 °C více<br />
jak v nejspodnější vrstvě žlabu.<br />
Na stranách hromady byla teplota<br />
částečně 45 °C.<br />
U rozdílu teplot přes 5 °C<br />
v otevřeném žlabu hovoříme<br />
o problému druhotného zahřívání.<br />
(podívejte se na graf:<br />
Maximální naměřené teploty<br />
v jednotlivých vrstvách).<br />
V zimních mesících při venkovních<br />
teplotách okolo 0 °C<br />
byly v horní vrstvě hromady<br />
naměřeny teploty okolo 40 °C.<br />
Toto silné zahřívání bylo možno<br />
sledovat v celém průřezu<br />
hromady do hloubky 1,5 m.<br />
Nejspodnější vrstva vykazovala<br />
utlačení (120–130 kg sušiny/<br />
m³). Utlačení stran činilo asi 2/3<br />
maximální hodnoty dosažené ve<br />
spodní vrstvě.<br />
Nízké utlačení obecně znamená,<br />
že vzduch a voda mohou<br />
zasahovat hluboko do vrstvy<br />
žlabu. Tím dochází k silnému<br />
rozvoji kvasinek a plísní, které<br />
milují vzduch. Proto vykazují<br />
horní vstvy (1,8 % alkoholu<br />
v sušině) oproti spodním (0,9 %<br />
alkoholu v sušině) dvakrát tolik<br />
obsahu alkoholu.<br />
V dobře utlačených silážích<br />
se pohyboval obsah sušiny po<br />
celou dobu mezi 32–35 %.<br />
V horních vrstvách vznikaly díky<br />
zhřívání velké ztráty energie<br />
a hmoty. Z tohoto důvodu se<br />
snížila sušina z 30 % na 24 %<br />
(viz. graf Vlaknina, energie<br />
a obsah sušiny v různých vrstvách<br />
silážní kukuřice). V špatně<br />
utlačených vrstvách romady se<br />
do siláže dostávala také dešťová<br />
voda.<br />
Obrovské ztráty energie<br />
Měření provedená v Aulendorfu<br />
(Německo), kdy v horní<br />
vrstvě hromady byla teplota<br />
45 °C a žlab nebyl zakryt, hovoří<br />
o denních ztrátách energie ve<br />
výši 3–4 %. Z toho vyplývá, že<br />
se „relativně“ dražší zakrytí žlabu<br />
plachtou a námaha vynaložená<br />
na zakrytí v každém případ<br />
vyplatí. (viz. Graf: Výška ztrát<br />
při různých nákladech na silážní<br />
kukuřici a vrstvách zkažení).<br />
V Německu se počítá s náklady<br />
na zakrytí fólií na 1 ha s asi<br />
20 €. Pro stanovení nákladů na<br />
zakrytí se počítalo s 1 hodinou<br />
zakrývání na každý 1 ha silážní<br />
kukuřice. Celkové náklady na<br />
zakrytí se v Německu pohybují<br />
okolo 40–50 Euro/ha.<br />
Silážní kukuřice stojí s dopravou<br />
na žlab včetně válcování<br />
a utlačení minimálně 1000 až<br />
1100 €/ha.<br />
Úplná ztráta v horní vrstvě<br />
25 cm znamená u 100 ha silážní<br />
kukuřice a vrstvě na žlabu 4 m<br />
skoro 6–6,6 % úplné ztráty.<br />
Ztráty jsou tedy v každém<br />
případě větší než náklady na<br />
zakrytí. A to ve výpočtu nebyly<br />
odtékání kvasných a slážních<br />
šťav. Takto vyrobená siláž škodí<br />
jak fermentačnímu procesu<br />
v bioplynové stanici, tak i při<br />
krmení skotu.<br />
Zajímavé měření<br />
stále teplotu 30 °C a na krajích<br />
35 °C. Až do února 2006 se<br />
lehce dostupná energie v horní,<br />
slabě stlačené vrstvě a na<br />
stranách dále spotřebovala.<br />
Spotřeba „energie“ se přesunula<br />
do spodní části žlabu.<br />
Z tohot důvodu byla ve spodní<br />
Ztráty energie díky chybějícímu<br />
zakrytí žlabu jsou obrovské.<br />
V březnu 2006 měla horní<br />
vrstva obsah energie 5,0 MJ<br />
NEL/kg sušiny. Málo ovlivněná<br />
spodní vrstva hromady měla<br />
energetickou hustotu 6,3–6,5<br />
MJ NEL/kg sušiny. Znamená<br />
to, že ztráta v horní vrstvě činila<br />
1,5 MJ NEL/kg sušiny. Velmi<br />
vysoká koncentrace energie<br />
v horní vrstvě v prosinci 2005 je<br />
dána pravděpodoboně odběrem<br />
vzorku z větší hloubky.<br />
Ztráty na lehce dostupné<br />
energii vedly k zvětšení objemu<br />
popelovin a vlákniny.<br />
„Normální“ silážní kukuřice<br />
vykazuje 20 % vlakniny v sušině,<br />
siláž ze „Zkažené zóny“<br />
vykazovaly v lednu–únoru 2006<br />
téměř 30 % vlákniny.<br />
započteny ztráty vzniklé zahříváním<br />
materiálu.Ty jsou v kaž