Hydrologie prezentace_listopad 2011 [Režim kompatibility]

VODNÍ NÁDRŽE
Pokud v povodí existují vodní nádrže, je vodní režim toků, které protékají těmito nádržemi směrem po toku ovlivněn.
Nádrž je schopna jímat nadbytečný průtok vody v toku a shromažďovat jej pro pozdější využití, což se projevuje jejím plněním.
V málovodném období je naopak schopna nalepšovat malé průtoky vody v toku, což se projeví jejím prázdněním.
Morfologie údolí každé nádrže je popsána charakteristikami nádrže (batygrafickými křivkami). Jsou to čára zatopených ploch
A (H) a čára zatopených objemů V (H). Udávají závislost mezi nadmořskou výškou vodní hladiny H a její plochou A, a
mezi nadmořskou výškou vodní hladiny H a příslušným plněním nádrže V.
Pro plnění těchto a dalších účelů jsou v nádržích vymezeny funkční prostory.
V nejnižší části nádrže se nachází prostor stálého nadržení As, má objem Vs a hladinu Ms. Tento prostor se běžně nevyužívá
a voda v něm, i když má nejnižší kvalitu, slouží jako tzv. „železná rezerva“. Jeho součástí je mrtvý prostor Am.
Nad prostorem stálého nadržení leží velmi důležitý zásobní prostor Az. Ten slouží k zásobení převážně obyvatelstva,
průmyslu a zemědělství vodou. Využívá se rovněž hydroenergeticky a retenčně
Nad ním leží prostory ochranné. To jsou retenční prostor ovladatelný (pro manipulaci s odtokem vyžaduje přítomnost
obsluhy), a retenční prostor neovladatelný , který leží nad korunou pevného bezpečnostního přelivu. Odtok z něj probíhá
automaticky.
Pouze u malých vodních nádrží – zejména rybníků, které plní jiné účely, není trvalá přítomnost obsluhy vyžadována. Takovéto nádrže jsou chráněny
proti přelití pouze bezpečnostním přelivem. Transformační účinek povodňového průtoku retenčním prostorem neovladatelným je patrný
v následném zobrazení
J.Z.
12