RoÄenka 2001 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a ...

R O Č E N K A 

2001 

VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY 

PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ 

P R Ů H O N I C E

O B S A H 

Organizační členění ústavu a všeobecné informace ……………………... 3 

Výzkumné aktivity v roce 2001 

I. Šlechtění okrasných rostlin............………………………………………... 8 

II. Genofondy rostlin a jejich záchrana, hodnocení sortimentů……….……… 16 

III. Pěstební technologie květin a dřevin …………..………………………… 21 

IV. Biomonitoring …..................................................……………….………. 26 

V. Ochrana rostlin …………………………………………………………… 29 

VI. Obnovitelné zdroje energie ……………………………………………… 34 

VII. Zeleň v sídlech a krajině ………………………………………………… 38 

Publikace pracovníků VÚKOZ za rok 2001……………….………..……. 44 

2

ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ ÚSTAVU 

A VŠEOBECNÉ INFORMACE 

3

Organizační členění ústavu 

Doc. Ing. Ivo Tábor, CSc. 

RNDr. Ivan Suchara, CSc. 

Ing. A. J. Placer 

Ing. Petr Seifert 

ředitel 

koordinace výzkumné činnosti 

ekonomický náměstek 

provozní náměstek 

ODDĚLENÍ KVĚTINÁŘSTVÍ 

RNDr. František Šrámek, CSc. 

(vedoucí oddělení) 

Ing. Martin Dubský 

Ing. Věra Nachlingerová 

klima ve sklenících 

pěstební substráty, výživa rostlin 

metody pěstování skleníkových květin 

ODDĚLENÍ GENETIKY A ŠLECHTĚNÍ 

Ing. Vojtěch Benetka, CSc. 


Ing. Ivana Bartáková 

Ing. Marie Fähnrichová 

Ing. Petr Novák 

Ing. Eva Petrová 

Ing. Otka Plavcová, CSc. 

Ing. Hynek Urbánek 

Ing. Jiří Václavík 

Ing. Rudolf Votruba, CSc. 

reintrodukce ohrožených druhů (Populus 

nigra), alternativní kultury pro extenzivně 

obhospodařované oblasti (Populus nigra), 

šlechtění okrasných dřevin 

genofond rodu Populus 

heterozní šlechtění,šlechtění pelargónií 

šlechtění cibulnatých a hlíznatých květin 

genofond okrasných rostlin – květiny, 

šlechtění tulipánů 

heterozní šlechtění, cytologie, šlechtění 

pelargónií 

genofond okrasných rostlin – květiny, 

šlechtění Primula vulgaris 

šlechtění cibulnatých a hlíznatých květin 

šlechtitelské a množitelské metody 

skleníkových květin 

ODDĚLENÍ BIOMONITORINGU 

RNDr. Ivan Suchara, CSc. 


Ing. Julie Sucharová 

multielementární analýza složek životního 

prostředí 

bioindikace kvality životního prostředí 

ODDĚLENÍ HISTORICKÉ KULTURNÍ KRAJINY 

Arch. Jan Hendrych 

historické parky, zahrady a krajina, 

(vedoucí oddělení) postindustriální krajina, ekologický design 

Ing. Jan Borský (od 1.10.2001) 

architektonický atelier, GIS 

Ing. Zbyněk Bouček, CSc. 

zeleň v sídlech 

Ing. Pavel Bulíř, CSc. 

realizace zeleně 

Ing. Roman Businský 

dendrologický výzkum 

Ing. Jana Caldrová (do 31.10.2001) autochtonní dřeviny pro městské prostředí 

Ing. David Jech 

zeleň ve venkovském prostoru 

Ing. Marie Kramplová (od 1.10.2001) architektonický atelier, GIS 

4

Ing. Gražyna Novotná (od 1. 9. 2001) 

Ing. Veronika Pincová 

Ing. Jan Skaloš (od 1.10.2001) 

Ing. Eva Sojková 

Ing. Marie Součková 

Ing. Jaroslav Šubr 

Ing. Renata Šubrová 

Ing. Helena Viktorinová 

Ing. Miloslav Vysloužil 

Ing. Martin Weber 

historické zahrady, parky a krajina 

historické zahrady a parky 

územní plánování, ekologie krajiny 






historické parky, zahrady a krajina 


ODDĚLENÍ ŠKOLKAŘSTVÍ 

Ing. Jiří Obdržálek, CSc. 


Ing. Lucie Devátá 

Ing. Jana Jílková 

Ing. Alena Nekolová 

RNDr. Jiří Žlebčík 

okrasné školkařství 



genofond rodu Rhododendron, šlechtění, 

množení 

okrasné školkařství, reintrodukce 

ohrožených druhů rostlin 

ODDĚLENÍ OCHRANY ROSTLIN 

Ing. Josef Mertelík, CSc. 


Bohuslava Götzová 

Ing. Kateřina Kloudová 

Ing. Věra Mokrá, CSc. 

Ing. Pavel Vanc 

virové choroby okrasných rostlin 

elektronová mikroskopie 

ochrana proti škůdcům 

virové choroby okrasných rostlin 

regulace plevelů 

ODDĚLENÍ BIODIVERZITY KRAJINY 

RNDr. Hana Vejsadová, CSc. 


Ing. Jitka Belingerová 

Ing. Jiří Dostálek, CSc. 

Mgr. Markéta Pospíšková 

Ing. Jana Šedivá 

Ing. Květa Vacková, CSc. 

mikropropagace, somatická embryogeneze, 

reintrodukce ohrožených druhů rostlin 


ekologie sídel a krajiny, geobotanický a 


DNA analýzy 

mikropropagace, somatická embryogeneze, 

reintrodukce ohrožených druhů rostlin 

isoenzymové analýzy 

ODDĚLENÍ FYTOENERGETIKY 

Ing. Jan Weger 


Ing. Kamila Havlíčková 

výzkum rychle rostoucích dřevin (Populus, 

Salix), využití biomasy jako obnovitelného 

zdroje energie 

výzkum a osvěta v oblasti obnovitelných 

5

Aleš Tobyška 

zdrojů se zaměřením na biomasu 

technická podpora výzkumu, mechanizace 

ODDĚLENÍ INFORMAČNÍCH SLUŽEB 

Ing. Ludvík Knorr (do 30.6.2001) 

RNDr. Ivan Suchara (od 1.7.2001) 


Knihovna: 

Ing. Jana Dostálková 

Eva Obdržálková 

Správa počítačové sítě: 

Petr Pinc 

dokumentace, akvizice, překlady, ediční 

činnost, výměna publikací 

knihovní služby, exkurze 

KONGRESOVÉ CENTRUM 

Ing. Luděk Knorr 

Markéta Kopecká 

Blanka Lorencová 

Robert Táborský 

vedoucí KCP 

manažerka kongresových služeb 

manažerka hotelu 

manažer restaurace 

DENDROLOGICKÁ ZAHRADA 

Vedoucí: Zdeněk Kiesenbauer 

PROVOZNĚ - EKONOMICKÝ ÚTVAR 

Ing. Petr Seifert 

Ing. A. J. Placer 

Miloš Sloup 

VÝZKUMNÁ STANICE KARVINÁ 

Ing. Rudolf Nemeth 

Ing. Petr Šiřina 

6

VŠEOBECNÉ INFORMACE 

Publikační činnost ústavu v roce 2001 

1. Acta Průhoniciana 70/2001: Tábor I., Reš B., Součková M. – Záchrana genofondu 

památných stromů v západočeském kraji 

2. Informační bulletin Svazu školkařů ČR 

3. Výpěstky okrasných dřevin. Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti. Česká technická 

norma (ČSN 464902-1) FLL 

Knihovna 

poskytuje služby především pracovníkům VÚKOZ pro řešení výzkumných úkolů. 

Získává, shromažďuje, zpracovává, ukládá a zpřístupňuje informace v rámci své informační 

gesce (tvorba a ochrana kulturní krajiny – vegetace ve venkovské, průmyslové a urbanizované 

krajině – krajinné plánování – revitalizace krajiny – rekultivace krajiny – zachování 

kulturního a přírodního dědictví v krajině – památkově významné části krajiny – tvorba 

zeleně v sídlech – dějiny a vývoj zahradní a krajinné architektury – výzkum a uchování 

genofondů okrasných rostlin /květin i dřevin/ – záchrana a reintrodukce ohrožených 

rostlinných druhů – genetika a šlechtění okrasných rostlin – biotechnologické metody – 

bioindikace znečištění prostředí – choroby a škůdci okrasných rostlin – obnovitelné zdroje 

energie – biomasa – dendrologie – školkařství). Knihovna poskytuje služby i odborné a 

ostatní veřejnosti (bezplatně). 

V roce 2000 bylo do knihovny soustavnou akvizicí odborné literatury získáno celkem 

418 knižních jednotek a koupí či výměnou 83 titulů časopisů (41 českých a 42 zahraničních). 

Knihovnice zprostředkovává meziknihovní výpůjční službu v ČR i v zahraničí a zajišťuje 

reprografické služby. Probíhá automatizace katalogu publikací knihovny v prostředí 

CDS/ISIS. Do konce roku 2001 bylo do databáze vloženo 11 270 záznamů. 

Významnou složkou informačních zdrojů je dokumentace, která vzniká 

zpracováváním článků z časopisů odebíraných ve VÚKOZ a vytváří Databázi vybraných 

článků, která je od roku 1992 automatizována. Automatizovaná část k 31. 12. 2001 

obsahovala 11 820 záznamů, částečně anotovaných. Z této databáze jsou poskytovány rešerše 

na daná témata. 

Pracovnice knihovny se podílí na ediční a redakční činnosti ústavu a zajišťují 

následnou distribuci publikací včetně mezinárodní výměny. Dále zajišťují všem zájemcům 

prodej (přímo či na dobírku) publikací vydaných ústavem. 

Od roku 1992 spolupracuje knihovna s Referenčním informačním střediskem MŽP ČR 

a v rámci této spolupráce se podílí na vytváření databází: VBMZP – Výběrová bibliografie z 

oblasti životního prostředí (bibliografická databáze článků z tuzemských a zahraničních 

periodik, monografií, sborníků a dalších informačních pramenů s tematickým zaměřením na 

životní prostředí v ČR, popř. práce českých autorů publikujících o problematice životního 

prostředí v zahraničí) a REGIS – Registr časopisů knihoven SVIS (Databáze časopisů ve 

fondech jednotlivých knihoven SVIS resortu MŽP a spolupracujících organizací). Všechny 

výše uvedené databáze jsou pro zaměstnance VÚKOZ přístupné na interní síti ústavu, pro 

externí uživatele na počítačích v knihovně.

VÝZKUMNÉ AKTIVITY 

I. ŠLECHTĚNÍ OKRASNÝCH ROSTLIN 

8

Šlechtění rychle rostoucích dřevin – topol černý 

Cílem je vyšlechtit klony topolu černého pro pěstování v krátkém obmýtí na 

zemědělských půdách uváděných do klidu, pro bioenergetické účely. 

Pro zajištění vysoké genetické diverzity rodičovských párů byli do křížení vybráni 

jedinci z lokalit s odlišnými klimatickými a půdními podmínkami. Genetická diverzita je 

kontrolována analýzami DNA. Výsledky analýz jsou porovnávány s úrovní znaků zjištěných 

na potomstvech z jednotlivých křížení. 

(V. Benetka, I. Bartáková, M. Pospíšková) 

Šlechtění F1 odrůd pelargonií páskatých (Pelargonium × hortorum) 

Cílem je došlechtění tří sérií F1 odrůd pelargonií páskatých v celé barevné škále 

obvyklé u této kultury. Hlavní odlišnost sérií je ve výrazně odlišném vybarvení listů. Největší 

pozornost je v současné době soustředěna na studium a šlechtění hnědolistých odrůd. 

Úkol je řešen komplexně, od metod novošlechtění, přes udržovací šlechtění až po 

výrobu osiva a jeho skarifikaci. 

Pro průhonické série F1 pelargonií jsou charakteristická velká květenství, bohaté 

kvetení, ranost, kompaktní růst, dobrá vitalita a odolnost vůči nepříznivým vlivům počasí. 

V roce 2001 byla došlechtěna hnědolistá odrůda ‘Black Magic Salmon’. 

(O. Plavcová) 

Šlechtění mrazuvzdorných primulí s květenstvími na stvolech (komerční označení 

Primula × polyantha) 

Cílem je získání série F1 odrůd se středně velkými květy a dobrou mrazuvzdorností. 

Odrůdy musí mít velká a bohatá květenství, dekorativní květy, pevné, středně vysoké stvoly, 

úměrně velké listy a výraznou mnohokvětost. V roce 2000 bylo vybráno 8 F1 hybridů jako 

perspektivních pro výrobu. 

(O. Plavcová) 

Šlechtění primulí (Primula vulgaris; syn. P. acaulis) 

Tato hrnková kultura se již i u nás zcela zařadila mezi významné skleníkové květiny 

prvních dvou měsíců roku. V návaznosti na minulá léta proto pokračuje šlechtění P. vulgaris. 

V roce 2001 bylo vyseto, napěstováno a hodnoceno 130 kmenů. Nově byl proveden výběr a 

další kombinační křížení. Proběhlo vyhodnocení sortimentu 15 zahraničních odrůd z hlediska 

ranosti, kvality a velikosti květů a listů. Zaměřujeme se především na udržovací šlechtění již 

osvědčených kmenů (rodin) v celé barevné škále a novošlechtění F1 odrůd – získání sérií pro 

tři prodejní termíny (rané, středně rané a zejména pozdní). 

Po dopracování bylo do výroby uvedeno 6 nových odrůd: ‘Eliška’ F1 (zlatě žlutá se 

světle oranžovým středem), ‘Záře’ F1 (čistě žlutá s oranžovým středem), ‘Věra’ F1 (šarlatově 

červená se žlutooranžovým středem), ‘Rosana’ (světle růžová se žlutooranžovým středem), 

‘Fany’ (bílá s oranžovým středem) a ‘Bolero’ (dvoubarevná: světle růžová s karmínovým 

mezikružím). 

9

Křížení bylo prováděno v lednu a únoru ve skleníku. Vybrané kvetoucí rostliny byly 

označeny a sprášeny (3 ×). Semena dozrávají do konce dubna až května. Byly vybírány 

kmeny a hodnocena potomstva nejen po stránce morfologické, ale i z hlediska doby 

nakvétání. Vycházíme z kombinačních křížení různých zdrojů s následným hodnocením 

potomstev. Po získání nejžádanější barvy – žluté – a jejích odstínů pracujeme stále na 

zlepšení u červených a modrých typů. 

(H. Urbánek) 

Zachování genofondu květin 

Práce na zachování původních i současných odrůd květin představuje důležitou 

součást Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin. 

U generativně množených druhů květin (zejména letniček a dvouletek) se jedná 

především o získání, přesev – v případě nízké klíčivosti, popis, hodnocení porostu a uložení 

semenných vzorků do genové banky. Za rok 2001 bylo předáno a uloženo 12 položek. 

U vegetativně množených druhů květin – letniček je udržováno, hodnoceno a 

každoročně přemnoženo 69 položek. U petúnií (Petunia × atkinsiana) je udržována kolekce 

30 odrůd ve skleníku a v podmínkách in vitro. Materiál se každoročně testuje na přítomnost 

virů a také hodnotí ve venkovních podmínkách. 

Kolekce květin cibulnatých (Tulipa) a hlíznatých (Gladiolus, Dahlia) obsahuje 720 

položek s částečnou regenerací a celkovým základním hodnocením. Oproti loňskému roku se 

kolekce rozšířila o 82 položek, včetně nových odrůd vyšlechtěných ve VÚKOZ. Bylo 

regenerováno 58 položek rodu Tulipa, 101 položek rodu Gladiolus a 15 položek rodu 

Dahlia. Tulipány jsou hodnoceny podle publikovaného klasifikátoru a jiřinky dle 

připraveného deskriptoru. Veškeré údaje jsou přístupné pro šlechtitelské a výzkumné účely. 

(H. Urbánek, E. Petrová) 

Šlechtění okrasných dřevin rodů Rhododendron, Weigela a Potentilla 

Cílem je vyšlechtit nové odrůdy s dobrou zimovzdorností a s rezistencí proti 

nejvýznamnějším chorobám s vhodnou stavbou keře a s odpovídajícími estetickými 

vlastnostmi. 

U rodu Rhododendron je cílem získat nízké rostliny s vysokou mrazuvzdorností. 

Šlechtění je zaměřeno na mezidruhové křížení s druhem R. impetidum. Dále je práce 

zaměřena na azalky skupiny Knap Hill a na nízké azalky s přezimujícím listem. U skupiny 

velkokvětých stálezelených rododendronů je šlechtění zaměřeno na zvýšení mrazuvzdornosti 

a rozšíření barevné stupnice (tmavě fialová a žlutá). 

U rodu Weigela je šlechtění zaměřeno na nižší kompaktní habitus keře a bohaté a 

opakované kvetení. Dalším cílem je vybrat skupinu klonů podobných vlastností, lišících se 

pouze v barvě květu. 

U rodu Potentilla je cílem získat klony s nižším kompaktním tvarem keře a bohatým 

kvetením. Šlechtění je zaměřeno i na větší barevnou stupnici (červená a oranžová). 

(A. Nekolová, I. Tábor, V. Benetka) 

10

Šlechtění hrnkových chryzantém (Dendranthema × grandiflorum, syn. Chrysanthemum × 

morifolium) 

Odrůdy chryzantém pro pěstování v květináčích se šlechtí ve třech samostatných 

skupinách – drobnokvěté chryzantémy pro normální pěstování (tzv. skupina Multiflora), 

tradiční odrůdy pro řízené pěstování a miniaturní odrůdy pro řízené pěstování. Ve všech třech 

skupinách se získávají nové typy křížením a u vybraných klonů se dále používá mutační 

šlechtění. U hrnkových chryzantém pro řízené pěstování je cílem získat odrůdy s reakční 

dobou 7 až 8 týdnů a s nízkým kompaktním vzrůstem. U chryzantém ze skupiny Multiflora je 

šlechtění zaměřeno na odrůdy kvetoucí v září až říjnu s pravidelnou kulovitou stavbou 

rostliny a s omezenou tvorbou předčasných poupat. 

Ve skupině hrnkových drobnokvětých chryzantém pro normální pěstování (Multiflora) 

bylo v klonových zkouškách venku a ve skleníku hodnoceno 76 klonů vybraných v roce 1999 

spolu se staršími klony z let 1996 až 1998 (58) a srovnávacími odrůdami (37). Z hodnocených 

117 mutantů se vybralo 45 homogenních, ve většině znaků, kromě barvy úboru, shodných 

s výchozími klony. Do množení bylo zařazeno 39 nejlepších klonů. Z potomstev 

pocházejících z nových křížení se vybralo 125 semenáčů. Ve skupině pro řízené pěstování – 

tradiční odrůdy bylo zařazeno do sortimentu 8 odrůd včetně 3 barevných mutantů. 

V klonových zkouškách se hodnotily výběry z roku 2000. Ve skupině pro řízené pěstování – 

miniaturní odrůdy byly kříženy nejlepší vybrané klony z minulých let. 

(R. Votruba) 

Šlechtění novoguinejských balzamín (Impatiens Nová Guinea–Grp.) 

Šlechtění novoguinejských balzamín je zaměřeno na odrůdy použitelné pro pěstování 

v květináčích, v truhlících i ve volné půdě na plném slunci, s kompaktním vzrůstem, 

drobnějšími listy a s velkými, dostatečně trvanlivými květy. 

V roce 2001 bylo dokončeno hodnocení klonů vybraných v roce 1997 a nejlepší byly 

pod odrůdovými názvy zařazeny do množení.V prvních klonových zkouškách se ve skleníku 

v květináčích a venku v truhlících a ve volné půdě hodnotily semenáče vybrané v roce 2000. 

Z celkem 248 klonů postoupilo do dalších zkoušek 56. 

(R. Votruba) 

Šlechtění vegetativně množených převislých petúnií (Petunia × atkinsiana) 

Vegetativně množené převislé petúnie se v posledních letech zařadily v ČR mezi 

nejvýznamnější balkonové rostliny. Šlechtění se zaměřuje na získání odrůd s dlouhými 

výhony a velkými květy, které jsou dostatečně odolné k dešti a chladnému počasí, méně 

náchylné k padlí a k plísni šedé. Zvláštní pozornost se věnuje šlechtění typů se šarlatově 

červenou barvou květů. 

V roce 2001 byly vegetativně množené převislé petúnie hodnoceny v klonových 

zkouškách v závěsných květináčích a ve volné půdě (převážně klony vybrané v roce 2000). 

Do množeného sortimentu bylo zařazeno 8 starších klonů pod odrůdovými názvy. Odrůda 

‘Blanka’, rezistentní k padlí, byla přihlášena k právní ochraně. Ve třech etapách se hodnotila 

potomstva z různých programů křížení. Ze 107 potomstev bylo dopěstováno více než 16 000 

rostlin a z nich vybráno 469 semenáčů. Ještě na podzim se již vegetativně přemnožené 

rostliny testovaly na náchylnost k padlí. Po vyloučení klonů velmi náchylných k padlí, silně 

11

trpících chlorózou a deformacemi listů v období s nedostatkem světla a s nižšími teplotami se 

udržuje pro další zkoušení 232 klonů z roku 2001 spolu se 145 klony z předcházejících let. 

(R. Votruba) 

Šlechtění na odolnost vůči houbovým chorobám 

Cílem je vypracovat metody testování a ve stávajícím sortimentu odrůd a 

šlechtitelském materiálu vyhledat zdroje rezistence k septoriové skvrnitosti listů (Septoria 

chrysanthemella) u zahradních chryzantém (Dendranthema × grandiflorum) a k pravému 

padlí (Sphaerotheca fuliginea) u petúnií (Petunia × atkinsiana). 

Septoriová skvrnitost listů chryzantém 

Mezi testovanými kulturními odrůdami chryzantém z různých skupin nebyla nalezena 

žádná odolná nebo alespoň málo náchylná. Nepotvrdila se ani menší náchylnost některých 

odrůd k řezu, která byla zjištěna v roce 2000. Mezi testovanými klony botanických druhů 

chryzantém (Dendranthema, Ajania) se opakovaně a shodně jako v loňském roce potvrdila u 

několika klonů slabá náchylnost. K nejméně náchylným patřily Ajania pacifica IV, 

Dendranthema makinoi v. wakasaense IV, D. yoshinagatum IX, D. japonense v. ashizuriense 

III. Od těchto čtyř klonů a ještě od několika dalších méně náchylných klonů botanických 

druhů se podařilo získat v letních měsících 2001 dostatek semen. Semena poskytla i Ajania 

pacifica IV po křížení s kulturními odrůdami chryzantém. V roce 2002 předpokládáme 

testování semenáčů na náchylnost k septorióze a popřípadě výběr odolných jedinců 

z potomstev. 

Pravé padlí u petúnií 

V roce 2001 byla inokulace rostlin ve skleníku, ze silně napadených rostlin 

náchylných klonů, použita již jako rutinní metoda bez jakýchkoli problémů. Podmínkou je 

testovat v období, kdy teploty ve skleníku výrazně nepřekračují 25 °C, tj. od poloviny září až 

od začátku října do dubna. 

Klony vybrané z potomstev po křížení nebo po autogamii se testovaly ve dvou 

skupinách, na jaře a na podzim. Z celkem 829 testovaných klonů bylo 72 hodnoceno jako 

nenáchylných. Spolu s 5 klony z roku 1999 a klonem 8/97 je tak pro další šlechtění 

k dispozici již 78 klonů odolných k padlí. Ze 72 klonů bylo pouze 6 s barvou květu růžovou 

až tmavě lososově růžovou. Nápadné je, že naprostá většina odolných klonů má zbarvení 

podmíněné dominantní alelou, která posunuje barvy do fialové oblasti (fialová, modrofialová, 

růžovofialová – magenta, purpurová, bílá s fialovou žilnatinou nebo jícnem). Není vyloučeno, 

že může být vazba mezi geny rezistence k padlí s geny řídícími zbarvení květů. Kromě 

běžného projevu napadení padlím (bílý povlak mycelia) se u některých klonů po inokulaci 

vyskytly nekrotické skvrny na nejstarších listech, aniž se vytvořil charakteristický povlak 

mycelia. Může se jednat o hypersenzitivní reakci na infekci padlím, při které napadené 

pletivo odumírá a neumožní tak houbě další rozvoj. Tento typ reakce se vyskytoval u 

některých genotypů s lososově růžovou až šarlatově červenou barvou květů. 

Při testování rostlin generace F2 byla použita potomstva klonů s různou náchylností 

k padlí, převážně však potomstva klonů odolných. Je zřejmé, že zdrojem rezistence není 

výhradně klon 8/97, což ostatně potvrzují i rodičovské kombinace některých klonů, které byly 

vyhodnoceny jako odolné v I. a ve II. pokusu. Bylo zjištěno, že podíl odolných rostlin 

v potomstvu nesouvisí přímo s odolností rodiče. V potomstvech klonů, které mají stejné 

rodiče, byl poměr náchylných a odolných jedinců v některých případech podobný, v jiných se 

však výrazně lišil. V potomstvech červeně kvetoucích klonů, jejichž prarodičem byl 

12

ezistentní klon 8/97, byl podíl odolných jedinců zcela minimální a navíc jejich odolnost není 

jistá. Genetický základ rezistence bude patrně složitější, s možnými interakcemi mezi geny. 

(R. Votruba, K. Kloudová) 

Novošlechtění a udržovací šlechtění jiřinek (Dahlia pinnata) 

Novošlechtění se věnuje zahrádkářsky požadovaným dvoubarevným odrůdám a 

nízkým sadovnickým typům s raným nakvétáním, dobrou pokryvností a vysokou produkcí 

řízků, které jsou určeny pro velkoplošné výsadby ve veřejné zeleni. V roce 2001 bylo 

hodnoceno 906 rozpracovaných klonů, 812 semenáčů z křížení roku 2000 a 822 rostlin po 

ozáření Co 60, z nichž bylo izolováno 122 nových jedinců pro další sledování. 

V udržovacím šlechtění bylo zařazeno 86 českých odrůd, které jsou množeny v ČR a 

udržovány ve VÚKOZ Průhonice. 

(J. Václavík, P. Novák) 

Šlechtění mečíků (Gladiolus L.) 

Šlechtění je zaměřeno na zkvalitnění estetických znaků a získání nových barev a 

barevných kombinací. Hlavní důraz je kladen na vysoký stupeň odolnosti vůči patogenům a 

celkové zlepšení hospodářských vlastností. Vyhledávány jsou zejména raně nakvétající, 

fototolerantní typy vhodné k přirychlování v jarních i podzimních měsících. V roce 2001 bylo 

hodnoceno 401 klonů, 3 612 semenáčů z křížení roku 1998 (ranost nakvétání) a 15 808 

semenáčů z křížení 1999 (bílá barva a odolnost vůči botrytidě). Ve skleníku byla vyseta 

semena 64 kombinací křížení 2000 (žlutooranžová barva a ranost nakvétání). Šlechtění 

pokračovalo 118 novými kombinacemi zaměřenými na modrou a karmínovou barvu květů. 

(J. Václavík, P. Novák) 

Šlechtění tulipánů (Tulipa L.) 

Úkol je zaměřen na získání kvalitních řezových odrůd pro rychlení a nízkých typů pro 

přirychlování v nádobách. Základním požadavkem nových odrůd je vysoká odolnost vůči 

houbovým i virovým chorobám a spolehlivý nárůst kvalitních cibulí. V roce 2001 bylo 

hodnoceno 123 klonů z křížení v letech 1979 až 1991, z nichž byty 4 odprodány do 

zahraničního množení v Nizozemí a 27 vyřazeno z dalšího sledování. Šlechtění pokračovalo 

kultivací 54 potomstev (cca 10 000 semenáčů) z párového křížení v roce 1999 (vysoké 

odrůdy pro rychlení odolné vůči fuzarioze). Na podzim bylo vysazeno 41 komponentů pro 

křížení v roce 2002. 

(E. Petrová, O. Plavcová, J.Václavík, P. Novák) 

13

Odrůdy květin vyšlechtěné ve VÚKOZ a uvedené na trh v roce 2001 

Dahlia pinnata ‘Aldebaran’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Berta’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Fantazie’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Gizela’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Hana’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Harmonia’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Půvab’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Safír’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Song’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘Urania’ (J. Václavík) 

Dahlia pinnata ‘116/97’ (J. Václavík) 

Dendranthema grandiflorum ‘Julie’ (R. Votruba) 

Dendranthema grandiflorum ‘Klaudie’ (R. Votruba) 

Dendranthema grandiflorum ‘Lydie’ (R. Votruba) 

Dendranthema grandiflorum ‘Tahina žlutá’ (R. Votruba) 

Dendranthema grandiflorum ‘Tena žlutá’ (R. Votruba) 

Dendranthema grandiflorum ‘Triga bronzová’ (R. Votruba) 

Gladiolus ‘Lavender Tower’ (J. Václavík) 

Gladiolus ‘Menuet’ (J. Václavík) 

Gladiolus ‘Minos’ (J. Václavík) 

Gladiolus ‘Oidipus’ (J. Václavík) 

Gladiolus ‘Pax’ (J. Václavík) 

Gladiolus ‘Polaban’ (J. Václavík) 

Impatiens – Nová Guinea-Grp. ‘Andrea’ (R. Votruba) 

Impatiens – Nová Guinea-Grp. ‘´Beata’ (R. Votruba) 

Impatiens – Nová Guinea-Grp. ‘Romana’ (R. Votruba) 

Impatiens – Nová Guinea-Grp. ‘Tereza’ (R. Votruba) 

Impatiens – Nová Guinea-Grp. ‘Zina’ (R. Votruba) 

Petunia × atkinsiana ‘Blanka’ (R. Votruba) 

Petunia × atkinsiana ‘Salmia’ (R. Votruba) 

Petunia × atkinsiana ‘Viola’ (R. Votruba) 

Primula vulgaris (syn. P. acaulis) ‘Bolero’ (H. Urbánek) 

Primula vulgaris (syn. P. acaulis) ‘Fany’ (H. Urbánek) 

Primula vulgaris (syn. P. acaulis) ‘Záře’ (H. Urbánek) 

Tulipa ‘16-8/97’ (J. Václavík) 

14

Tulipa ‘2365/82’ (E. Petrová, O. Plavcová, J. Václavík) 



15

II. GENOFONDY ROSTLIN A JEJICH ZÁCHRANA, 

HODNOCENÍ SORTIMENTŮ 

16

Využití DNA polymorfismu k určení genetické diverzity rodu topol (Populus) a dub 

(Quercus) pro řešení strategie konzervace in situ a reintrodukce ohrožených druhů 

Na základě analýzy mikrosatelitových lokusů je sledována genetická diverzita 

populace topolu černého v Pomoraví a v potomstvu z kontrolovaného křížení některých 

těchto jedinců. Cílem práce je určení minimální velikosti životaschopné populace pro 

reintrodukci topolu černého. Stejnou metodou bude určena populační struktura 3 přirozených 

populací agregátu dubu zimního (Quercus dalechampii, Q. polycarpa a Q. petraea) v NP 

Podyjí, úkolem je ověřit možnost použít mikrosatelitové markery pro odlišení těchto blízce 

příbuzných druhů. 

V roce 2001 bylo nakříženo 19 kombinací výběrových stromů. DNA byla izolována u 

142 jedinců. Byla provedena analýza 11 mikrosatelitů u 64 výběrových stromů a 8–9 

mikrosatelitů u 150 kříženců. U kříženců byly sledovány znaky, které charakterizují fitness 

(výška, průměr kmínku a klíčivost semen). U dubu byly provedeny metodické pokusy. 

(M. Pospíšková, V. Benetka, I. Bartáková) 

Ex situ konzervace ohrožených taxonů rostlin s využitím techniky in vitro 

Byly vypracovány standardní podmínky generativního in vitro množení pro ohrožený 

druh terestrické orchideje Platanthera bifolia (čeleď Orchidaceae). Byl zjištěn neprůkazný 

vliv světelné periody na tvorbu protokormů. Po 18 týdnech kultivace byla v přítomnosti 

auxinů (2,4-D nebo IBA) průkazně stimulována tvorba prvního pravého listu a kořene. Po 13 

měsících kultivace byly semenáče převedeny do nesterilních podmínek ex vitro. Nebyl zjištěn 

vliv složení substrátu a způsobu aklimatizace (baňka/vlhký perlit) na procento uchycených a 

rostoucích jedinců P. bifolia. U Amygdalus nana byla iniciována organogeneze z meristémů 

vzrostných vrcholů, u Cerasus fruticosa z intaktních embryí na ½ MS živných médiích 

s obsahem benzyladeninu (BA) a kyseliny indolylmáselné (IBA). Přítomnost auxinu IBA 

v multiplikačním médiu měla statisticky neprůkazný vliv na počet výhonů, ale průkazně 

pozitivní vliv na jejich délku. U druhu Daphne cneorum měl benzyladenin (BA) průkazně 

vyšší stimulační efekt na multiplikaci výhonů než cytokinin zeatin. Byla provedena výsadba 

rostlin D. cneorum, získaných z explantátových kultur na genofondové plochy. Byl zjištěn 

pozitivní vliv vyšší koncentrace sacharózy na procenta klíčivosti u sterilních výsevů 

Pulsatilla sp. U druhu Tofieldia calyculata měla redukce listů negativní vliv na 

životaschopnost explantátů. 

(H. Vejsadová, J. Šedivá) 

Využití metod in vitro v procesu genetické transformace rostlin 

U rostlin Rhododendron catawbiense cv. Grandiflorum byly studovány podmínky 

indukce a vývoje embryogenní nebo organogenní masy a tvorby výhonů. Bylo zjištěno, že 

k indukci embryogenní masy je nezbytná přítomnost cytokininu thidiazuronu (TDZ) 

v koncentraci 11,4 µM při plném zásobení MS solemi a 3,5% koncentraci sacharózy. Adice 

cytokininu zeatinu (4,6 µM) v koncentraci 11,4 µM statisticky významně zvýšila počet 

indukovaných listových explantátů o 30 %. Průkazně nejvyšší počet výhonů byl u 

regenerantů dosažen v přítomnosti thidiazuronu. Pokud bylo použito živné médium s ½ 

koncentrací MS solí a 6% sacharózou, byla v přítomnosti TDZ, zeatinu a auxinu 2,4-D 

indukována organogeneze. Průkazně nejvyšší počet pupenů byl zjištěn u explantátů, které 

byly kultivovány při koncentraci 13,6 µM TDZ. U chryzantémy Dendranthema grandiflorum 

17

cv. Reagan byla zjišťována responzibilita listových explantátů, které byly odebrány 

z mladých skleníkových rostlin. Nejvyšší responzibilitu k indukci somatické embryogeneze 

vykazovaly explantáty při kultivaci v kontinuální tmě. Na indukci měla také stimulační vliv 

15% koncentrace sacharózy v MS živném médiu. Explantáty, které byly odebrány 

z okrajových částí listu, regenerovaly ve vyšší míře než segmenty ze středových částí. 


Mikropropagace ohroženého druhu borovice Pinus rotundata 

Byla sledována míra responzibility explantátů k indukci organogeneze v závislosti na 

typu zimního pupenu, době jeho odběru a poloze v koruně donorových stromů borovice 

blatky. Nejvyšší responzibilitu vykazovaly explantáty ze zimních pupenů před vyrašením 

(březen–duben), kdy byla navozena iniciační fáze u 55–70 % explantátů. Pro založení 

primárních kultur přes indukci axilárních pupenů byla podstatná doba a technika přenosu 

brachyblastů na živné médium. Adventivní pupeny byly indukovány z meristémů pupenů, 

které obsahovaly prašníkové šištice. Nejvyšší průměrný počet adventivních pupenů byl 

nalezen u explantátů v přítomnosti růstových regulátorů IBA/BA v poměru 2,0/1,0 mg.l –1 

nebo 1,0/1,0 mg.l –1 . Prodlužovací růst výhonů byl zjištěn u 26 % explantátů v přítomnosti 

cytokininů BA/IBA v poměru 0,2/0,1 mg.l –1 . U segmentů, vypreparovaných z pupenů 

vrcholových větví, byla nalezena o 100 % vyšší responzibilita k indukci organogeneze než u 

explantátů, získaných z pupenů ve spodní části koruny. 


Záchrana genofondu a obnova populací ohrožených taxonů rostlin klasickými metodami 

Výzkumný projekt vychází z aktuálních potřeb pracovišť ochrany přírody a probíhá 

v přímé spolupráci s nimi. Práce na projektu v roce 2001 bezprostředně navazují na poznatky 

získané v předcházejících letech. Úspěšně pokračovala kultivace vodní rostliny Groenlandia 

densa v několika odlišných prostředích. Druh je již zpětně vysazován. U Daphne cneorum je 

sledováno už 19 lokalit, z osmi z nich roste 146 rostlin na genofondových plochách. Zpět do 

přírody byl lýkovec vonný v roce 2001 vysazován na dvě náhradní lokality. V různém 

rozsahu byly vegetativním množením založeny genofondové plochy i u druhů Amygdalus 

nana, Nuphar pumila, Potamogeton praelongus, Rosa gallica a R. majalis. Chamaecytisus 

albus je přemnožován generativně, Rosa pimpinellifolia oběma způsoby. V počátečním stádiu 

je výzkum druhu Pulsatilla vernalis. 

(J. Žlebčík, J. Šedivá, J. Obdržálek) 

Záchrana genofondu památných stromů v Jihomoravském regionu 

Výzkumný projekt navazuje na projekty řešené v minulých letech ve Východočeském 

(1997), Jihočeském (1997), Severočeském (1998), Západočeském (1998) a Středočeském 

regionu (2000). Teoretické informace získané při terénním průzkumu památných stromů 

Jihomoravského regionu byly doplněny do Ústředního seznamu památných stromů, 

spravovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny. Vzhledem k dosavadnímu zpracování je 

vhodnější v posledních regionech pokračovat v bývalém správním členění a nové správní 

členění krajů uvést pouze v samostatné tabulce. Pokračovalo přemnožení a dopěstování 

vybraných jedinců památných stromů cenných zejména pro uchování genového spektra 

dřevin. 

18

V Jihomoravském regionu je v současné době evidováno 471 položek památných 

stromů. K hodnocení bylo vybráno 130 položek, hodnoceno bylo 128 památných stromů a 

24 dalších stromů bylo navrženo k vyhlášení. Práce v terénu probíhaly v letech 2000 a 2001. 

Hodnocení památných stromů je zpracováno pro každý okres v tabulkových přehledech 

s uvedením základních údajů o stromech. Součástí hodnocení je fotodokumentace některých 

vybraných stromů a jejich vyznačení v mapě 1 : 50 000. 

Pro vegetativní přemnožení byly vybrány habituelně zajímavé typy nebo stromy 

s nevšedními parametry. V Jihomoravském regionu bylo prozatím přemnoženo 8 stromů. 

Přemnožené rostliny jsou pěstovány na Dendrologické zahradě VÚKOZ v Průhonicích. Po 

dopěstování budou použity jako zdroj genetického materiálu pro šlechtění dřevin, 

reintrodukci do původních regionů a při zakládání krajinných úprav. 

(M. Součková, I. Tábor, B. Reš) 

Hodnocení sortimentu trvalek 

Tato práce zahrnuje tři skupiny rostlin obecně spadajících pod souhrnné označení 

trvalky. Jsou to kapradiny, okrasné trávy a traviny (z čeledí Poaceae, Juncaceae, 

Cyperaceae) a z klasických trvalek pouze skupina trvalek stínomilných. 

Kapradiny – rostliny byly dopěstovány a během roku 2001 vysázeny na trvalé 

stanoviště v areálu Dendrologické zahrady VÚKOZ v Průhonicích. 

Okrasné trávy a rostliny travám podobné – sortiment byl přemnožen a byl připraven 

záhon pro jejich výsadbu na trvalé stanoviště. U rostlin již vysázených byly v průběhu roku 

sledovány základní fenologické a morfologické charakteristiky. 

Stínomilné trvalky – u všech shromážděných rostlin (cca 320 položek) byly sledovány 

základní fenologické a morfologické charakteristiky. Podrobněji byl hodnocen sortiment rodu 

Hosta a Bergenia. 

(M. Součková) 

Popis a hodnocení okrasných jabloní 

Většina pěstovaných taxonů okrasných jabloní pochází z arboreta Polské 

akademie věd v Kórniku. Jabloně byly přemnoženy očkováním a jsou pěstovány jako 

polokmeny. Stav vysázeného a hodnoceného sortimentu ke konci roku 2001 je 104 druhů a 

kultivarů, z toho je 62 správně určených a u 42 položek jsou pochybnosti o správném určení a 

je nutné je přeurčit. Na pomoc ke správnému určení stávajícího sortimentu byli přizváni 

odborníci zabývající se dendrologií nebo problematikou jabloní (okrasných i ovocných), 

přesto se mnohé taxony nepodařilo spolehlivě určit. 

Pro rozšíření a porovnání sortimentu byly na začátku roku 2001 dovezeny rouby 

okrasných jabloní z Holandska (fy Belder a arboretum Kalmhout – cca 23 položek), Německa 

(BZ Dortmund – cca 46 položek) a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni 

(cca 17 položek). Roubovanci jsou vyškolkováni na Dendrologické zahradě VÚKOZ. Po 

dopěstování budou vysázeni na trvalé stanoviště ke stávající ploše okrasných jabloní. 

V roce 1999 byl zpracován předběžný návrh klasifikátoru, který byl roce 2001 ještě 

upraven, takže počet shromážděných údajů a hodnocených znaků byl oproti původnímu 

návrhu redukován na konečný počet 60. Při hodnocení celého sortimentu jsou sledovány 

fenologické údaje (to je doba rašení, kvetení, opad listů apod.), popisovány morfologické 

znaky (popis vzhledu rostliny, květů, listů, plodů), sadovnické znaky (násada květů, plodů, 

19

estetická působnost), odolnost vůči chorobám a škůdcům, případně mrazuvzdornost (prozatím 

nebylo zjištěno mrazové poškození). V klasifikátoru jsou jednotlivé znaky číslovány a 

srovnány za sebou. Body 1–4, 14 udávají identifikaci rostliny (název, původ, případně 

synonyma), 5–10 popis koruny a větví, 11–13 popisují pupeny, 15–27 listy, 28–42 květy, 43– 

58 plody, 59 udává celkové hodnocení taxonu, které bude zpracováno až po vyhodnocení 

všech znaků. Bod 60 je jednoduchý popis (a údaje, které nelze v klasifikátoru číselně 

vyjádřit). Každý znak (např. okraj listové čepele) je podrobněji rozčleněn (vroubkovaný, 

pilovitý, celokrajný atd.) a tomuto členění je přiřazeno číslo (případně vzor). Používá se 

stupnice 0 až 9. Pokud prozatím nebylo možné některý znak vyhodnotit (a nepatří mu tudíž 

žádné číslo), je uvedeno – nehodnoceno. 

Hodnocení některých znaků – květů a plodů (barva, množství, pravidelnost) okrasných 

jabloní probíhá od roku 1993 – 1995. Komplikuje je značná proměnlivost znaků, např. barvy 

květů nebo plodů, tvaru a velikosti listů apod. Většinou se mění v závislosti na průběhu 

počasí (vlhko, teplota, slunce) a na době zralosti plodů. Zejména vybarvení plodů se 

v jednotlivých letech značně odlišuje. Doba a průběh kvetení jsou mnohdy stěsnány do velmi 

krátkého časového úseku a nelze spolehlivě celý sortiment vyhodnotit. Některé znaky týkající 

se tvaru koruny, postavení větví apod. je možné spolehlivě vyhodnotit až za delší časové 

období (10 a více let). Každých 5 let je prováděno měření jednotlivých stromů (obvod kmene 

ve 130 cm, výška a průměr koruny). Rychlost růstu je průměr měření provedených v r. 1995 a 

2000 (u stromů vysázených v první etapě, stromy vysázené později byly změřeny jen v r. 

2000). Zdravotní stav rostlin ovlivňuje průběh počasí. Rok 2001 byl prověrkou odolnosti proti 

houbovým chorobám listů a plodů (padlí, strupovitost). Hodnocení je zpracováno 

v databázovém programu Claris Works. 

(M. Součková) 

20

II. PĚSTEBNÍ TECHNOLOGIE KVĚTIN A DŘEVIN 

21

Hrnkové květiny pro letní využití skleníků 

Pokračoval průzkum sortimentu generativně množených hrnkových květin pro letní 

využití skleníků. V pokusech byly zastoupeny tři druhy letniček (Antirrhimun majus, Phlox 

drummondii, Cosmos sulphureus) a dva druhy trvalek (Delphinium grandiflorum, Delphinium 

nudicaule). Zjišťovali jsme kvalitu dopěstovaných rostlin z postupných výsevů, jejich reakci 

na ošetření retardanty (Alar 85, Topflor), délku pěstební doby a potřebu pěstební plochy. 

(V. Nachlingerová) 

Testování hnojiv s dlouhodobým účinkem u dřevin 

V roce 2001 byl ukončen dvouletý pokus, jehož cílem bylo získat více poznatků o 

hnojivech s pozvolným uvolňováním živin (Silvamix), která jsou levnější alternativou k 

hnojivům s řízeným uvolňováním živin (Osmocote, Plantacote, Nutricote a další). 

Tabletovaná hnojiva Silvamix forte a Silvagen se porovnávala s hnojivy Osmocote a 

Plantacote u dřevin v kontejnerech: Pyrracantha coccinea ‘Red Column’ a Thuja occidentalis 

‘Smaragd’. Hnojiva se aplikovala před sázením rostlin, Osmocote a Plantacote v dávkách 

doporučených výrobcem, Silvamix a Silvagen v kombinaci spolu se základním hnojením 

rozpustným hnojivem (PG mix) a s přihnojováním kapalným dusíkatým hnojivem v průběhu 

vegetace, vzhledem k tomu, že hnojiva Silvamix neuvolňují dusík zcela v souladu 

s požadavky rostlin a aplikace samotných hnojiv Silvamix, tak jak ji doporučuje výrobce, 

nestačí. Výsledky pokusu ukázaly, že s hnojivy Silvamix, pokud jsou doplněna startovací 

dávkou rozpustného hnojiva a doplňkovým přihnojováním dusíkem v průběhu vegetace, lze 

dosáhnout stejných výsledků jako s hnojivy Osmocote nebo Plantacote. 

(F. Šrámek, M. Dubský) 

Substráty se sníženým obsahem rašeliny 

V pokusech s jilmy v kontejnerech (Ulmus pumila ‘Elegans’) se testovaly substráty se 

sníženým obsahem rašeliny, pro jejichž přípravu byly použity nekompostované piliny 

(piliny s podílem hoblin, které byly přibližně 1/2 roku vystaveny povětrnostním 

podmínkám), a porovnávaly se s kontrolním rašelinokůrovým substrátem (50 % rašeliny a 50 

% kompostované kůry). Testované substráty obsahovaly 20, 35 nebo 50 % obj. pilin, 50 % 

obj. kůry a zbytek rašeliny (30, 15 nebo 0 % obj.). Zároveň se porovnávaly tři systémy 

hnojení: kontrolní, ve kterém se aplikovalo pouze základní hnojení, a dva se zvýšenou dávkou 

dusíku ve formě močoviny nebo ureaformu (dusíkaté hnojivo s pozvolným uvolňováním 

živin), které se dávaly do substrátu spolu se základním hnojením a které měly kompenzovat 

zvýšenou potřebu dusíku v substrátech s pilinami, v obou případech se dávalo 500 mg dusíku 

na litr pilin. Pokus byl založen v roce 2000 a jako dvouletý ukončen 2001. Výsledky 

potvrdily, že piliny jsou pro přípravu pěstebních substrátů použitelné, srovnatelných výsledků 

s kontrolním substrátem bylo dosaženo při 20 a 35 % obj. pilin. Při dávce 50 % obj. se již 

negativně projevovala menší vododržnost substrátových směsí a imobilizace dusíku. Jako 

doplňkové dusíkaté hnojení se více osvědčila močovina. 


Minerální komponenty pro přípravu pěstebních substrátů 

22

U sedmi druhů trvalek se testovaly substráty, které obsahovaly 5 nebo 10 % obj. 

minerálního komponentu. Do pokusů bylo zařazeno celkem 13 různých komponentů: drcené 

a tříděné horniny (zeolit, opuka, pumice-pemza), upravované – sušené a tříděné jíly (ekobent, 

bentonity), neupravované – pouze tříděné jíly (cyprisový jíl, jílový sorbent, spraš) a horniny 

(zvětralá krystalická břidlice), vypálené a tříděné jíly (liadrain-drcený keramzit, vypálený 

cyprisový jíl). Mezi jednotlivými minerálními komponenty byly stanoveny poměrně značné 

rozdíly v chemických (kationtová výměnná kapacita, pH, vodivost) a fyzikálních 

vlastnostech, přesto jejich přídavek do substrátu příliš neovlivnil růst rostlin, což bylo 

pravděpodobně dáno použitým systémem hnojení (hnojivo s řízeným uvolňováním živin). 

Hlavní vyhodnocení pokusů proběhne na jaře 2002 po přezimování rostlin. 


Systémy hnojení dřevin v kontejnerech 

V roce 2001 byl ukončen tříletý projekt NAZV č. EP9252 Hnojení dřevin v 

kontejnerech. Na základě shromážděných teoretických a praktických poznatků byly navrženy 

systémy hnojení dřevin v kontejnerech a tyto experimentálně ověřeny u několika druhů 

dřevin. V pokusech se testovaly nejnovější typy hnojiv dostupných na našem trhu při použití 

různých pěstebních substrátů (rašelinové, rašelinokůrové, s alternativními komponenty). Na 

základě dosažených výsledků byly kriticky zhodnoceny údaje uváděné výrobci hnojiv a byla 

sestavena metodika hnojení dřevin v kontejnerech, která poskytuje návod na použití různých 

typů hnojiv (rozpustná, s pozvolným uvolňováním, s řízeným uvolňováním) s ohledem na 

použitý substrát, druh pěstovaných rostlin a technické možnosti pěstitele. 


Pozdně letní a zimní roubování dubů 

Cílem výzkumného projektu je vypracování technologií zimního a letního roubování 

dubů. V zahraničních podnicích uplatňovanou technologii letního roubování dubů ve skleníku 

je třeba ověřit a modifikovat pro pěstební a ekonomické podmínky v ČR. 

Do srovnávacích technologických postupů jsme vybrali pět druhů dubů: Quercus 

frainetto, Q. robur ‘Fastigiata’, Q. macranthera, Q. pubescens ssp. anatolica a Q. virgiliana – 

jako základní a modelové taxony vhodné pro potřeby revitalizace intravilánu sídel a pro různé 

typy urbanizované krajiny. Druhým cílem etapy je přemnožit cenné taxony dubů, které se 

nacházejí mnohdy v jednotlivých exemplářích na významných místech ČR, např. Quercus 

dentata, Q. ellipsoidalis, Q. × hickelii, Q. macrocarpa, Q. marilandica, Q. petraea 

‘Purpurea’, Q. velutina aj. 

V září 1998 jsme vyškolkovali jednoleté a dvouleté roubovance pěti taxonů dubů. 

V roce 2000 až 2001 byly provedeny odběry roubů již z těchto mladých roubovanců. Z 

významných modelových taxonů dubů byla ve VÚKOZ Průhonice založena intenzivní 

matečnice. Mladé sazenice roubovaných dubů jsou dále dopěstovány ve volné půdě na 

školkařském středisku Michovky jako pyramidální a kmenné tvary stromů s použitím zčásti 

pro revitalizační programy, zčásti pro záchranu a obnovu genofondů dřevin, eventuálně pro 

zlepšení sortimentální skladby dřevin v českých školkařských podnicích. 

Množení listnatých dřevin z letních řízků 

(J. Obdržálek, J. Žlebčík, J. Jílková) 

23

V roce 2001 pokračovalo řešení projektu. Postupy množení školkařsky i sadovnicky 

hodnotných taxonů listnatých stromů, opadavých keřů, dřevin ovíjivých a pnoucích z 

bylinných řízků v poloprovozních podmínkách. 

Do srovnávacích pokusů jsme vybrali zástupce rodu Betula, Carpinus, Ulmus (ze 

skupiny listnatých stromů); Acer, Magnolia, Prunus, Viburnum (ze skupiny listnatých keřů 

opadavých); Hydrangea, Parthenocissus (ze skupiny ovíjivých a pnoucích dřevin). Z obtížně 

množitelných taxonů jsme se zaměřili na vegetativní rozmnožení podnožového materiálu 

Hamamelis virginiana pro vilíny. 

Byly zpracovány výsledky zakořeňování různých typů bylinných řízků listnatých 

dřevin prostředí pod přerušovaným mlžením a pod kontaktní mléčnou fólií. 

Ve skleníku typu H12 s pohyblivou clonou byl založen nový pokus pod vodní mlhou – 

Fog systém – čs. výroby a pod kontaktní mikrotenovou fólií. V pokuse je zjišťován efekt 

biofungicidu Supresivit ® (Trichoderma harzianum – nosič zeolit) v množárenských 

substrátech v průběhu kořenění letních řízků listnatých dřevin. Předmětem hodnocení jsou 

zakořeněné řízky a následně po přezimování dvouleté řízkovance listnatých dřevin 02/0, 

0/1/1. Hlavním ukazatelem hodnocení pokusů je výtěžnost jako podíl mladých rostlin 

schopných dalšího pěstování. 

Výsledky výzkumu jsou přímo využitelné školkařskými podniky, které se zabývají 

množením dřevin. Ověřované obtížně množitelné listnaté dřeviny v uvedených 

technologických postupech lze označit za modelové. 

(J. Obdržálek, J. Jílková, L. Devátá) 

Rozmnožování dřevin generativní cestou 

V roce 2001 pokračoval výzkum u 17 druhů dřevin. Výběr tohoto souboru vycházel ze 

sadovnicky a ekologicky cenných dřevin u nás původních nebo úspěšně introdukovaných. 

Sběr osiva byl přednostně prováděn z památných chráněných stromů ČR. 

Výzkum je zaměřen na praktické uplatnění výsledků. Zahrnuje termín sklizně a 

navrhovaný způsob čištění a třídění, zvláště u plodů dužnatého charakteru. Mimo 

morfologického popisu jsou obsaženy údaje hmotnostní i objemové, doplněné orientačními 

řezy a poznámkami o možnosti třídění osiva ve vodě. Uplatnění v praxi dále naleznou údaje o 

potřebném množství plodů pro získání určitého počtu semen. Základní kvalitativní ukazatel je 

hmotnost 1 000 ks semen. 

Kvalita získaného osiva bude potvrzována výsledky vzcházivosti v nádobových 

pokusech. Bude zde aplikováno 5 variant posklizňových manipulací, které zahrnují jak přímé 

výsevy, tak stratifikaci při různých teplotách a době trvání. Práce s uvedeným souborem 

dřevin byla v roce 2001 zahájena, výsledky jsou z tohoto důvodu jen dílčí. 

(J. Žlebčík, J. Obdržálek) 

Statistika produkce okrasných školkařských výpěstků v ČR 

Byl je vyhodnocen stav výrobní základny, objemů a skladby produkce školkařských 

výpěstků v ČR za rok 2000 provedeno porovnání za pětileté období. Dále byl zpracován 

přehled o objemu a skladbě zahraničního obchodu komodity školkařské výpěstky, údaje o 

cenách, bilance spotřeby školkařských výpěstků v ČR a vyhodnocen stav produkce 

autochtonních dřevin použitelných pro program péče o krajinu, revitalizace říčních systémů a 

realizace pozemkových úprav. Údaje o výrobní základně a o objemu a skladbě produkce 

24

školkařských výpěstků v ČR poskytla statistická šetření uskutečněná v roce 1996 (u 104 

respondentů), v roce 1997 (u 118 respondentů), v roce 1998 (u 138 respondentů), v roce 1999 

(u 151 respondentů), v roce 2000 (u 147 respondentů) a v roce 2001 (u 151 respondentů). 

Výsledkem zpracování projektu jsou i školkařské normy „Výpěstky okrasných dřevin. 

Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti“, vydávané na úrovni oborových norem. Výsledky 

statistického šetření o školkařské produkci v ČR za léta 1996 až 2000 byly předány odboru 

marketingu a komodit MZe ČR jako výchozí podklad pro „Situační a výhledovou zprávu 

MZe ČR“ za rok 2000, v pořadí první pro obor školkařství a květinářství. 

(J. Obdržálek, M.Pinc) 

Arboristický program 

Byl nově vytvořen Arboristický program, v jehož rámci probíhá ověřování vybraných 

technologií související s výsadbou a údržbou dřevin. V roce 2001 byl prakticky zahájen 

projekt prověření metody řezu u rodu Acer a založení výsadeb alejových stromů s různou 

úrovní redukce kořenového systému u rodů Acer a Tilia. 

(J. Mertelík, K. Kloudová, P. Vanc) 

Vliv půdních kondicionerů na počáteční růst dřevin vysazených na antropogenních 

substrátech 

Na 9 pokusných plochách založených na různých antropogenních substrátech 

pokrývajících výsypky v imisních oblastech (Mostecko, Chomutovsko, Sokolovsko) je 

testováno a vzájemně srovnáváno působení 3 půdních kondicionerů (Frisol, Terracottem, Bioalgeen) 

a 2 hnojiv (Silvamix forte, Cererit) na ujímavost a počáteční růst dvouletých sazenic 

dřevin. V pokusech na několika druzích dřevin (jasan, javor mléč, javor klen, modřín, dub, 

borovice černá) jsou zkoušeny různé dávky přípravků, jejich kombinace a doba aplikace 

k rostlinám. Výsledky řešení za rok 2001 jsou zpracovány tabelárně i graficky a slovně 

komentovány. Jedná se především o vliv kondicionerů na ujímání sazenic, jejich biometrické 

parametry (roční přírůst do výšky a tloušťky, dynamika růstu v jednotlivých létech, celková 

výška od začátku pokusu) a ekonomická data spojená se založením a počáteční výchovou 

porostů. 

(P. Bulíř, J. Červenka, M. Dubský) 

25

IV. BIOMONITORING 

26

Biomonitoring atmosférické depozice prvků v ČR 

V roce 2001 byly dokončeny chemické analýzy (ICP-MS) 35 prvků ve vzorcích 

mechů sebraných na 250 lokalitách ČR (78 864 km 2 ). Rozložení obsahu Al, As, Cd, Ce, Co, 

Cr, Cs, Fe, Ga, Hg, In, La, Mn, Mo, Ni, Pb, Rb, S, Se, Sr, Th, Tl, U, V a Zn v referenčních 

druzích mechu Pleurozium schreberi a Scleropodium purum, které těsně koreluje s aktuální 

(1999–2000) úrovní atmosférické depozice příslušných prvků na území ČR, bylo 

dokumentováno i formou barevných isoliniových map. Hlavní oblasti zvýšeného spadu 

sledovaných prvků jsou v Podkrušnohorské hnědouhelné pánvi a přilehlých Krušných horách, 

na Frýdlatsku a sousedních Jizerských horách, na Příbramsku, v severomoravské průmyslové 

oblasti včetně přilehlých Beskyd a na jižní Moravě mezi Mikulovem a Uherským Hradištěm. 

Pro většinu sledovaných prvků je možno vypočítat průměrné hodnoty absolutní úrovně jejich 

spadu (µg/m 2 /rok) na území ČR. Výsledky biomonitoringu s mapami a stručným komentářem 

výsledků jsou uvedeny ve zprávě projektu VaV 640/1/00 za rok 2001. Výsledky za ČR se 

připravují k předání do celoevropské databáze mezinárodního projektu UN/ECE ICP- 

Vegetation – Heavy Metals in Mosses. 

(J. Sucharová, I. Suchara, D. Benáčanová) 

Obsah celkové rtuti v mechu na území ČR 

Obsah celkové Hg byl měřen (AMA 256) ve vzorcích mechu sebraných v roce 

1995 na 196 a v roce 2000 na 250 místech po celé ČR. Na Tachovsku byl obsah Hg v mechu 

měřen u vzorků mechu odebraných na jaře a na podzim. Obsah celkové Hg v mechu 

opakovaně analyzovaného ze 155 stejných ploch byl v roce 2000 statisticky významně nižší 

zhruba o 25 % ve srovnání s obsahem Hg na těchto plochách v roce 1995, což představuje 

průměrný pokles v atmosférickém spadu za posledních 5 let o zhruba 2,8 µg/m2/rok. 

Hlavním důvodem snížení spadu Hg je pokles množství spalovaného lignitu v průmyslových 

topeništích a útlum strojírenského a chemického průmyslu. Na Tachovsku byl opakovaně 

potvrzen zvýšený obsah Hg v mechu z dosud neznámého zdroje. Rozdíly v obsahu Hg 

u mechu druhu Pleurozium schreberi a Scleropodium purum, nejčastěji používaných pro 

biomonitoring, byly na stejných odběrových místech nevýznamné, naopak druh Eurhynchium 

angustirete obsahoval proti předchozím referenčním druhům o 8 – 25 % Hg více. Výsledky 

analýz a mapové výstupy jsou k dispozici ve zprávě výzkumného záměru VÚKOZ 0211 za 

rok 2001. 

(I. Suchara, J. Sucharová, M. Kučerová) 

Sledování dlouhodobých zátěží – úrovně atmosférického spadu prvků v letech 1995 až 

2000 

Bylo porovnáno rozložení obsahu 13 prvků (Al, As, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Mo, Ni, Pb, S, 

V a Zn) v mechu převážně druhu Pleurozium schreberi a Scleropodium purum na území ČR 

v roce 1995 a 2000. Rozložení obsahu sledovaných prvků v mechu, které odráží úroveň 

atmosférického spadu těchto prvků, bylo v uvedených letech podobné s nejvyššími hodnotami 

pro oblasti Podkrušnohoří a Krušné hory, Frýdlantsko a Jizerské hory, Ostravsko a Beskydy, 

Příbramsko a jižní Moravu. Maximální zjišťované hodnoty obsahu prvků v mechu na 

uvedených lokalitách byly většinou nižší v roce 2000 oproti roku 1995. Porovnání obsahu 

prvků v mechu na odběrových plochách (155) opakovaně sledovaných v roce 1995 a 2000 

ukázalo na statisticky významný pokles obsahu těchto prvků s výjimkou Cr, Fe a Mo v roce 

2000. Nejvíce se snížil obsah As, Pb, S a Zn. Důvodem je odsíření elektráren ČEZ, přechod 

na bezolovnatý benzín, menší množství průmyslově spalovaného uhlí a pokles průmyslové 

27

výroby. Mapy distribuce sledovaných prvků a komentář k výsledkům je k dispozici ve zprávě 

výzkumného záměru VÚKOZ 0212 za rok 2001. 

(J. Sucharová, I. Suchara, D. Benáčanová) 

Zjišťování koeficientů příjmu prvků mechem 

V roce 2001 u Příbrami, Klatov a Týniště nad Orlicí pokračovalo měsíční sledování 

úhrnů dešťových srážek, množství sedimentujícího aerosolu a množství 39 prvků 

zachycených ve sběrných nádobách podle Bergerhoffa (VDI 2119) v tzv. atmosférické 

depozici „bulk“. Na jaře a na podzim byly zjištěny obsahy sledovaných prvků v mechu 

Pleurozium schreberi rostoucím na měřených plochách. Předběžně byly určeny koeficienty 

přestupu prvků z atmosférické depozice bulk do mechu daného druhu a podmínky měření 

roku 2000. Znalost koeficientu vstupu prvků z depozice bulk do mechu v našich klimatických 

a imisně-depozičních podmínkách je důležitá pro přesný výpočet absolutní úrovně 

atmosférické depozice prvků (bulk) na základě pouhé analýzy vzorku mechu sebraného na 

požadovaném místě. Průběžné výsledky jsou k dispozici ve zprávě o řešení projektu 0213 

záměru VÚKOZ za rok 2001. 

(J. Sucharová, I. Suchara) 

28

V. OCHRANA ROSTLIN 

29

Detekce virových infekcí v jiřinkách 

Sérologické testy hlíz jiřinek určených pro založení matečnice prokázaly, že 

sledovaný genofond Dahlia pinnata je prostý infekce virem bronzovitosti rajčete (Tomato 

spotted wilt virus – TSWV). Byla sledována souvislost příznaků pestrokvětosti jiřinek 

s infekcí virem pruhovitosti tabáku (Tobacco streak ilarvirus – TSV). Tento virus byl jako 

původce pestrokvětosti detekován v šesti odrůdách a klonech jiřinek. U jednonoho klonu 

s příznaky pestrokvětosti byly opakované sérologické testy na TSV negativní. Pozitivní 

výsledky však daly testy ELISA při použití protilátek k viru aspermie rajčete (Tomato 

aspermy virus – TAV). Ve světové literatuře nebyla dosud jiřinka uvedena jako přirozený 

hostitel TAV. Stupeň rozšíření tohoto viru v sortimentu jiřinek a jeho přímé souvislosti 

s příznaky pestrokvětosti je předmětem dalšího výzkumu. Plánované testy na detekci viru 

mozaiky jiřinky (Dahlia mosaic virus –DMV) nebyly provedeny pro nedostupnost protilátek 

k DMV. Hodnocení intenzity výskytu a škodlivosti viru mozaiky okurky (Cucumber mosaic 

virus – CMV) u jiřinek dalo neprůkazné výsledky, protože neodpovídala kvalita antiséra. 

(J. Mertelík, V. Mokrá, B. Götzová, Š. Gabrielová, J. Václavík) 

Detekce virových infekcí ve vegetativně množených petúniích 

Pokračovalo studium virových infekcí klonového šlechtitelského materiálu 

vegetativně množených převislých petúnií. Vybraný materiál byl hodnocen vizuálně na 

výskyt příznaků virových chorob. Metodou ELISA byly sledované rostliny testovány na 

přítomnost infekce virem mozaiky vojtěšky (Alfalfa mosaic virus – AMV), virem mozaiky 

okurky (Cucumber mosaic virus – CMV), Y virem bramboru (Potato virus Y – PVY), virem 

mozaiky tabáku (Tobacco mosaic virus – TMV). Nebyly zjištěny infekce těmito viry 

v rostlinách bez příznaků. Celkem bylo otestováno 200 klonů. Pouze v jednom klonu 

s příznaky nekróz listů byl sérologicky a biologicky detekován virus nekrózy tabáku 

(Tobacco necrosis virus – TNV), když testy na výše uvedené 4 viry daly negativní výsledky. 

(J. Mertelík, V. Mokrá, B. Götzová) 

Detekce viru šarky švestky v okrasných druzích rodu Prunus 

Pokračovalo zjišťování potencionálních zdrojů infekce virem šarky švestky (Plum pox 

potyvirus – PPV) v sortimentu okrasných druhů rodu Prunus. Metodou DAS-ELISA byl tento 

virus prokázán v Prunus cerasifera ‘Heseii’, P. glandulosa ‘Alboplena’, P. padus, P. 

sargentii ‘Accolade’, P. tenella ‘Fire Hill’ a P. tomentosa. Testy byly provedeny z květů v 

dubnu a u některých taxonů také z listů v květnu a červnu. 

(J. Mertelík, Š. Gabrielová) 

Diagnostika viru chlorotické skvrnitosti jabloně v okrasných druzích rodu Malus 

V rámci tvorby metodického postupu detekce viru chlorotické skvrnitosti jabloně 

(Apple chlorotic leaf spot – ACLSV) v sortimentu okrasných druhů rodu Malus byly práce 

zaměřeny na ověření specifičnosti a citlivosti komerčních protilátek a metodických postupů 

Kokteil-ELISA od firmy Loewe (SRN) a DAS-ELISA od firmy Bioreba (Švýcarsko). Testy 

byly provedeny ze vzorků poupat a vzorků květů, pro kontrolu reakcí byly použity homologní 

pozitivní kontroly ACLSV k dodaným protilátkám a vlastní izoláty uchovávané nad CaCl 2 . 

Lepší výsledky z hlediska průkaznosti reakce byly dosaženy u protilátek Loewe a s metodou 

Kokteil-ELISA. Mezi testem poupat a květů nebyly významné rozdíly. 

30

(J. Mertelík, Š. Gabrielová) 

Zjišťování původce deformace a variegace listů Rhododendron sp. 

Byl sledován přenos příznaků deformace a variegace listů u Rhododendron sp. PS 

986 mikropropagací a roubováním. U rostlin ex vitro byla zjištěna různá intenzita příznaků, 

proto byly vytvořeny tři kategorie projevu příznaků: I = silné příznaky, II = slabé příznaky; 

III = bez příznaků. Laboratorní testy jednoznačně potvrdily infekci fytoplazmou u rostliny 

kategorie I. Roubování příznakových roubů PS 986 kategorie I. na podnože Rhododendron 

hybr. cv. Cunningham’s White nevyvolalo u podnože vznik příznaků, příznaky na roubu 

přetrvávají. 


Nahloučenost výhonů u rostlin rodu Juniperus 

Nahloučenost výhonů praktiky nazývaná „květákovitost jalovce“ byla zjištěna na 

Juniperus × media cv. Hetzii a J. virginiana cv. Tripartita. Při průběžném sledování rostlin na 

několika lokalitách nebyla zjištěna spojitost s výskytem konkrétního škodlivého činitele. Pro 

zjištění stálosti syndromu květákovitosti při vegetativním množení byly v roce 1999 založeny 

pokusy s množením z letních řízků ve třech variantách odběru: 

• 

• 

• 

varianta I. – řízky z rostlin s normálním růstem a vývojem (kontrola) 

varianta II. – květákovité řízky 

varianta III. – řízky s normálním růstem a vývojem prorůstající na květákovitých 

rostlinách. 

Dvouleté výsledky hodnocení neprokázaly žádné významné rozdíly. 

(J. Mertelík, P. Vanc, K. Kloudová) 

Poškození dřevin herbicidy 

Pokračují přesná sledování příčin poškození dřevin, která se projevují výraznou 

změnou růstu a vývoje rostlin, zúžením a vějířovitostí čepelí, vystouplou žilnatinou, 

mezižilkovou chlorózou a roncetovitostí. Charakter těchto symptomů je velice podobný námi 

dříve hodnoceným případům, kdy bylo jednoznačně prokázáno působení subletální dávky 

herbicidů (např. Roundup SG). Sledování probíhají na čtyřech lokalitách v ČR. 

Digitální evidence a sumarizace rizikových fytopatologických faktorů 


Příprava nástrojů a metody digitální evidence a sumarizace rizikových faktorů jako 

nástroje dlouhodobého monitoringu a prevence v oblasti trvalé zeleně (řešeno v rámci 

projektu 0431) 

( J. Mertelik, D. Jech, K. Kloudová) 

Sledování výskytu Mycosphaerella pini 

Pokračoval průzkum zaměřený na příznaky poškození typické pro karanténní 

houbovou infekci Mycosphaerella pini, která byla na území Průhonic zjištěna v roce 1999 na 

Pinus nigra ssp. austriaca. V červnu 2001 byly na dvou stromech P. ponderosa a jednom keři 

31

P. mugo pozorovány výrazné příznaky. Diagnostická laboratoř SRS následně infekci houbou 

Mycosphaerella pini laboratorně potvrdila. 


Problematika poškození jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) 

Poškození asimilačního aparátu jírovce maďalu, jehož výsledkem je nekróza, 

svinování a předčasný opad listů, je výrazným znakem provázejícím růst a vývoj tohoto 

taxonu v ČR přibližně od roku 1993 a je spojeno s rozšířením klíněnky jírovcové (Cameraria 

ohridella) na naše území. 

Dlouhodobým cílem výzkumu je zjišťovat a vyhodnocovat vliv biotických a 

abiotických negativných faktorů, které se podílejí na poškození listové plochy jírovce maďalu 

(primární poškození), a sledovat vliv primárního poškození na růst, vývoj a celkovou kondici 

mladých výsadeb jírovce maďalu v dlouhodobé periodě (sekundární poškození). Dále probíhá 

sledování taxonomických rozdílů v rodu Aesculus z hlediska napadení klíněnkou jírovcovou. 

Součástí řešení je také ověření regulačních a ochranných zásahů a vypracování návrhu 

rostlinolékařských opatření. Dílčím cílem je ověřit průnik diflubenzuronu a teflubenzuronu do 

mezofylu listů jírovce maďalu a prověřit možnost průniku do plodů. 

Řešení projektu zohledňuje potřeby zahradnicko–rostlinolékařského výzkumu a je 

propojeno s výzkumem problematiky zdravotního stavu jírovců na dalších pracovištích v ČR. 


Sledování výskytu Erwinia amylovora 

V rámci ochrany genofondu dřevin na Dendrologické zahradě VÚKOZ pokračovala 

průběžná kontrola výskytu spály růžovitých rostlin (Erwinia amylovora – EA). Kromě 

Dendrologické zahrady a na ní návazné vegetace byla kontrola prováděna v obou částech 

Průhonického parku a jeho okolí, v městské a příměstské vegetaci obcí Průhonice, Pitkovice, 

Čestlice a Dobřejovice. Sledování bylo zaměřeno na rody Crataegus, Pyrus a Cotoneaster. 

Výskyt EA byl znovu zjištěn u Crataegus sp. na lokalitě v Čestlicích a nově v Dobřejovicích. 

Sledování vývoje infekce EA v přirozených podmínkách probíhalo také na dalších vybraných 

lokalitách v ČR. 


Vyhledávání zdrojů rezistence k Erwinia amylovora v rodu Crataegus 

Řešení této problematiky pokračovalo ve spolupráci s Výzkumnou stanicí VÚRV ve 

Slaném. 

Pokusy v roce 2001 byly zaměřeny na prověření možného vlivu stresu na odolnost 

hlohu Valeč 94 k Erwinia amylovora (EA) v podmínkách umělé infekce. Důvodem byla 

nejednotnost výsledků získaných v roce 1999, kdy některé rostliny Valeč 94 reagovaly jako 

náchylné a v roce 2000 byly stejné rostliny rezistentní. Byly otestovány rostliny Valeč 94, u 

kterých byly vytvořeny podmínky vodního stresu, a rostliny pěstované za standardních 

podmínek. Obě skupiny rostlin reagovaly rezistentně. 

(J. Mertelík, J. Korba, P.Vanc, K. Kloudová, J. Šedivá) 

Ověřování polní rezistence rostlin Crataegus sp. k Erwinia amylovora 

32

V podzimním období byla na lokalitě Starkočský lom – Dolní Bučece provedena 

výsadba dvaceti mladých rostlin klonového materiálu Crataegus sp.– Valeč 94 a výsadba 

stejného počtu kontrolních semenáčků Crataegus sp. s cílem ověřit polní rezistenci taxonu 

Valeč 94. 


Hodnocení účinku herbicidů ve výsadbě dřevin 

Již třetím rokem pokračoval pokus na lokalitě Michovka se sazenicemi domácích 

listnatých a jehličnatých dřevin Tilia, Acer, Fraxinus, Quercus, Fagus, Pinus, Picea a Larix 

na polním pozemku. Byly použity selektivní systémové herbicidy s převahou účinku přes listy 

Starane 400EW, Lontrel 300, Mustang a kontaktní Goal 2E. Hlavním cílem pokusu je zjistit, 

zda použité přípravky nepůsobí na vysazené dřeviny fytotoxicky. 

V roce 2001 se silné poškození projevilo na parcelkách s přípravkem Lontrel 300, a to 

stáčením listů na nových letorostech u lípy srdčité, zvlněním jehlic u modřínu opadavého a 

borovice lesní. Zároveň došlo ke zkrácení přírůstků. Bez viditelných příznaků poškození 

zůstaly sazenice smrku lesního a jasanu ztepilého. 

(P. Vanc) 

Epidemiologie virových infekcí z rodu Tospovirus v ČR 

Byla řešena problematika spolehlivé diagnostiky viru bronzovitosti rajčete (Tomato 

spotted wild virus – TSWV) a viru nekrotické skvrnitosti Impatiens (Impatiens necrotic spot 

virus – INSV) metodou ELISA, biologickými testy a elektronovou mikroskopií v 

ekonomicky nebo epidemiologicky významných druzích rostlin v podmínkách ČR. Výsledky 

jsou začleňovány do eradikačních opatření TSWV a INSV v lokalitách výskytu. V oblasti 

prevence je prováděna průběžná kontrola výskytu dalších tospovirů v ČR se zaměřením na 

přímé dovozy rostlin z tropických a subtropických oblastí. Tato činnost probíhá v součinnosti 

se Státní rostlinolékařskou správou. 

(J. Mertelík, B. Götzová, Š. Gabrielová) 

Sbírka virů a referenčních protilátek 

Ve sbírce je udržováno celkem 63 izolátů od 18 ekonomicky nejzávažnějších virů pro 

okrasné rostliny: Apple chlorotic leaf spot virus, Arabis mosaic virus, Bean yellow mosaic 

virus, Chrysanthemum virus B, Cymbidium mosaic virus, Cucumber mosaic virus, Dasheen 

mosaic virus, Impatiens necrotic spot virus, Odontoglossum ring spot virus, Pelargonium 

flower break virus, Poplar mosaic virus, Potato virus Y, Tobacco mosaic virus, Tobacco 

streak virus, Tomato aspermy virus, Tomato mosaic virus, Tomato spotted wilt virus a Tulip 

breaking virus. Jednotlivé izoláty jsou dlouhodobě udržovány v infikovaných listech 

sušených nad CaCl 2 , některé také v živých rostlinách. Jejich infekčnost je průběžně 

kontrolována sérologickými testy a přenosy na indikátorové rostliny. Reaktivace izolátů je 

zajišťována sušením listů uměle infikovaných indikátorových rostlin, v některých případech 

sušením listů přirozeně infikovaných původních hostitelů. Sbírka je využívána pro přesnou 

diagnostiku virových infekcí vybraných druhů okrasných rostlin. 

(V. Mokrá, B.Götzová, J. Mertelík) 

33

VI. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 

34

Výzkum rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) pro produkci biomasy na zemědělské půdě 

Zájem o záměrnou produkci biomasy jako obnovitelného zdroje energie (biopaliva) v 

posledním letech u nás roste mimo jiné také díky dotacím MZe na zakládání produkčních 

porostů. Na výzkumných plochách VÚKOZ Průhonice je od roku 1995 testován vybraný 

sortiment topolů a vrb (rody Populus a Salix) za účelem selekce klonů vhodných pro 

pěstování na zemědělské půdě ve velmi krátkém obmýtí (tzv. miniroraci – sklizeň se provádí 

obvykle každých 3–6 let). Na 19 maloplošných výzkumných plochách a několika 

poloprovozních porostech r.r.d. bylo doposud testováno 92 klonů vrb a 47 klonů topolů. Z 

tohoto sortimentu byly vybrány klony nejvhodnější pro produkci biomasy a specifikovány 

jejich nároky na stanovištní podmínky. Některé z vybraných klonů byly potom MŽP 

doporučeny pro zakládání produkčních porostů v roce 2001 v rámci dotace poskytované MZe 

(dle Nařízení vlády 505/2000 Sb. a 500/2001 Sb.) 

V roce 2001 bylo provedeno hodnocení produkce nadzemní biomasy na 7 různých 

stanovištích (výzkumných plochách) destruktivní metodou. Výnosy vybraných klonů r.r.d. na 

uvedených lokalitách dosahují v prvních 2–7 letech předpokládaných hodnot mezi 7– 

11 tS/ha/rok (100% sušina). Nejlepší výškový přírůst za jednu vegetační sezonu byl dosažen 

na lokalitě Rosice (Polabí), kde klon P-Oxford-494 po seříznutí po dvou letech dosáhl 4,3 m 

na tříletém pařezu (2 + 1 rok). Dále byl vybrán sortiment 15 topolů, které po 10 letech 

pravidelného seřezávání vykazují dobrou výmladnou schopnost a vitalitu. Tento sortiment byl 

doporučen pro další testování v polních podmínkách. 

(J. Weger, K. Havlíčková, A. Tobyška) 

Informatika v oblasti využívání biomasy 

Mezi nástroje podpory biomasy patří osvěta a poskytování objektivních informací. 

Informační středisko obnovitelných zdrojů energie vzniklo v roce 1996 v rámci projektu 

PPŽP/640/4/96 na VÚKOZ Průhonice. Informační středisko obnovitelných zdrojů energie 

poskytuje informace se zaměřením na produkci a využití biomasy. 

V roce 2001 pokračovala poradenská činnost Informačního střediska obnovitelných 

zdrojů energie, byly poskytovány informace o biomase a obnovitelných zdrojích energie pro 

individuální zájemce, malé a střední subjekty, spolupráce s nevládními organizacemi. Dále 

došlo k vylepšení homepage oddělení fytoenergetiky a zpřístupnění databáze obnovitelných 

zdrojů energie DAZE na Internetu. 

(K. Havlíčková, J. Weger) 

Ekonomika pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí 

V roce 2001 byl zpracován metodický postup a konkrétní návod pro hodnocení 

ekonomické efektivnosti cílené produkce biomasy pěstováním rychle rostoucích dřevin ve 

velmi krátkém obmýtí – minirotaci (3–6 let). Vytvořením modelového projektu matečnice 

(pro produkci sadebního materiálu) bylo možné určit minimální cenu řízku. Vytvořením 

modelového projektu pro cílenou produkci biomasy (plantáž) je možné určit cenu 1 tuny 

biomasy pro energetické využití. 

Ekonomické propočty obou modelů jsou postaveny na modelových projektech o 

velikosti 1 ha. Pro tvorbu modelových projektů byly použity reálné údaje o pěstování 

35

iomasy získané přímo v rámci řešeného projektu nebo výzkumem mezi subjekty 

zabývajícími se danou problematikou. 

Oba modelové projekty byly spočítány pomocí SW FINAL3 E ve spolupráci s ČVUT 

Praha, fakultou elektrotechnickou. 

(K. Havlíčková) 

Studium krajinných funkcí plantáží rychle rostoucích dřevin (r.r.d. ) 

Významný přínos plantáží r.r.d. pro životní prostředí je také v jejich krajinných 

funkcích. Podle zahraničních i domácích studií je jejich přínos při dodržení určitých pravidel 

zakládání těchto porostů významný zejména v oblasti hydrologické, půdoochranné, 

biodiverzity a krajinné diverzity. Za tímto účelem je každoročně aktualizován katalog 

maloplošných výzkumných ploch a porostů r.r.d., které jsou nebo budou používány pro 

hodnocení krajinných funkcí porostů r.r.d. Katalog obsahuje geografické umístění ploch 

(mapy), půdní rozbory, pedologické a hydrologické hodnocení porostů, základní klimatické 

údaje a vlastnické poměry. 

V roce 2001 bylo provedeno zhodnocení porostů jako prvku trvalé zeleně v krajině dle 

metodiky hodnocení systémů trvalé zeleně v krajině, které potvrdilo možnost využití plantáží 

k plnění krajinných funkcí. Současně z polního šetření vyplynula potřeba zohlednění těchto 

funkcí již při vypracovávání projektů založení porostů r.r.d. 

V roce 2001 bylo na výzkumné ploše Michovka provedeno sledování epigejických 

bezobratlých a kontinuální měření klimatických údajů spolu s půdní vlhkostí. Byl zjištěn 

trend migrace epigejických bezobratlých do vznikajícího porostu r.r.d. (plantáže) a silný vliv 

způsobu údržby porostu (mechanického odplevelování) na jejich populace. 

(J. Weger, D. Jech, K. Havlíčková, O. Syrovátka) 

Využití topolu černého jako alternativní kultury přispívající k rozšíření biodiverzity a 

ke zlepšení hydrologického režimu 

Mezi alternativní plodiny se řadí i rychle rostoucí dřeviny, kde jednu z prioritních 

pozic zaujímají topoly. Z nich také topol černý může být vhodný pro pěstování biomasy, 

navíc díky svému domácímu původu je více než hybridní topoly schopen přispívat ke zvýšení 

biodiverzity v dané krajině. Využití domácího druhu má navíc výhodu použití v oblastech 

podléhajících ochraně přírody a krajiny (národní parky, chráněná krajinná území a přilehlé 

ochranné pásy), které se u nás nacházejí řádově na desítkách tisíc hektarů. Ze souboru 

jedinců, shromážděných na území ČR, byly vybrány stromy pro pokus k výběru klonů 

vhodných k pěstování jako kultura s krátkou dobou obmýtí. 

Celkem 29 klonů P. nigra, 2 klony P. × euroamericana a klon NE–42 

(P. maximowiczii × P. trichocarpa) bylo vyzkoušeno na 3 lokalitách v nadmořské výšce 515 

– 606 m, s průměrnými ročními teplotami 6,6–6,9 °C a s půdní reakcí 5,0–6,7 pH/CaCl2. 

Lokality se lišily úrovní agrotechniky a výživy. Vysazeny byly zakořeněné sazenice 

(2222 rostlin/ha). 

V roce 2001 byla na tříletém porostu uskutečněna první sklizeň. Počáteční rychlejší 

růst klonů P. nigra byl ve třetím roce vystřídán klonem NE–42. Na lokalitě s nejvyšším 

obsahem živin, nejvyšším pH a menším množstvím vody dosahovaly nejlepší klony P. nigra 

výkonu klonu NE–42. Na půdách s nižším obsahem živin, nízkým pH a vysokou hladinou 

podzemní vody byly klony P. nigra horší než NE–42. Resistence vůči Melampsora larici- 

36

populina byla vyšší u mezidruhových hybridů. U P. nigra byly průkazné rozdíly mezi klony a 

rezistence nejlepšího klonu se blížila rezistenci mezidruhových hybridů. 

(V. Benetka, I. Bartáková) 

Funkce produkčních porostů rychle rostoucích dřevin v krajině 

Byla provedena analýza možností využití vybrané skupiny stávajících maloplošných 

pokusných ploch rychle rostoucích energetických dřevin pro plnění krajinných funkcí zeleně 

– terénní průzkumy, založení pilotní verze GIS pro hodnocené maloplošné pokusné plochy. 

(J. Weger, D. Jech, K. Havlíčková) 

37

VII. ZELEŇ V SÍDLECH A KRAJINĚ 

38

Výzkum možností obnovy zeleně v městské obytné zástavbě 

Práce má zhodnotit možnosti a formy tvorby a rekonstrukce zeleně ve vnitroblocích 

starší městské obytné zástavby. 

V modelových územích je ve spolupráci s obvodními úřady připravována postupná 

rekonstrukce vnitroblokové zeleně. Získané zkušenosti a výsledky budou zpětně využity při 

regeneraci těchto ploch v dalších územích. V průběhu projektu byly provedeny průzkumy 

139 vnitrobloků nebo jejich částí na území městských částí Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 5 

a Praha 6. Letos byla navázána spolupráce s obvodním úřadem Praha 5, pokračovaly 

průzkumy v další vybrané lokalitě na území Prahy 1. Průzkumy vnitrobloků byly zaměřeny na 

charakter zástavby bloku, přístupnost a funkční náplň vnitroblokových ploch a zejména na 

charakteristiku zeleně. Na jejich základě byla stanovena vhodnost, možnost a míra 

rekonstrukce. Při propagaci regenerace vnitrobloků mohou pomoci zkušenosti z programu 

„Ozelenění dvorů, střech a fasád“, který probíhá od 80. let v Německu. 

( E. Sojková, H. Viktorinová) 

Dřeviny v krajinářských programech 

V rámci projektu jsou shromažďovány informace o našich domácích dřevinách, které 

jsou využitelné k výsadbám v rámci krajinářských programů. V průběhu roku 2001 byla 

věnována pozornost následujícímu okruhu činností: 

1) Průběžně byl sestavován přehled biologických charakteristik našich domácích 

dřevin. 

2) Byla dokončena první verze počítačového programu pro výběr dřevin podle typu 

stanoviště v určitém území. 

3) Bylo dosaženo dílčích výsledků při vyhodnocování stávajících výsadeb dřevin 

v rámci renaturačních programů. 

4) Byly vyhodnocovány a zakládány modelové výsadby dřevin, na kterých bude 

možné detailně studovat vývoj výsadeb. 

Byly studovány a vyhodnocovány různé typy technologií pro zakládání výsadeb. 

(J. Dostálek, M. Weber) 

Výběr dřevin pro účely revitalizace zemědělské krajiny a nové přístupy k zakládání 

jejich výsadeb 

Výzkumný projekt je součástí záměru „Řešení systémů trvalé vegetace ve 

specifických podmínkách městské, průmyslové a zemědělské krajiny“ a sleduje: 

• základní údaje o variabilitě a biologii domácích dřevin a doporučuje druhovou 

skladbu dřevin pro výsadby podle různých stanovišť, 

• návrh a experimentální ověření z ekologického hlediska šetrných technologií pro 

realizaci skladebných prvků ÚSES. 

Práce představuje postup řešení projektu a výsledky dosažené v roce 2001. V problematice 

výběru dřevin se činnost soustředila na dokončení první verze programu Arboreus 1.0. 

Průběžně byla shromažďována literatura, týkající se biologických charakteristik našich 

domácích dřevin. V oblasti technologií je prezentován design modelových výsadeb 

realizovaný ve vybraných částech větrné bariéry E v katastrálních územích Klapý a Lkáň v 

okrese Litoměřice a porovnání finanční náročnosti jednotlivých technologií. 

(M. Weber, J. Dostálek) 

Zásady pro zachování biodiverzity mimoprodukčních domácích dřevin 

39

Na základě poznatků o variabilitě a biologii našich mimoprodukčních domácích 

dřevin byly stanoveny zásady pro množení a regulaci přenosu výchozího pěstitelského 

materiálu. Zvláštní pozornost byla věnována možnosti genetické eroze, způsobované 

spontánní hybridizací po případném přenosu dřevin v rámci ČR i zahraničního rostlinného 

materiálu. 

V rámci úkolu byly navrženy oblasti zdrojů a využití výsadbového materiálu pro 

55 druhů našich domácích dřevin. Tím byla ukončena pracovní etapa úkolu, jejímž cílem bylo 

vytvořit seznam našich domácích dřevin, které jsou vhodné pro výsadby v rámci 

renaturačních opatření v zemědělské krajině, a navrhnout oblasti zdrojů a využití jejich 

výsadbového materiálu. 

(J. Dostálek, R. Businský) 

Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických parků, zahrad a hřbitovů – 

úvod do problematiky zeleně hřbitovů 

Hřbitovy jsou dnes chápány jako důležitý článek systému zeleně města (v zastavěném 

území jsou často plošně druhým největším). Tato jejich úloha, uznávaná soudobým 

urbanismem a zakotvená v zásadách a obsahu územního plánování, vychází však především 

z jejich prioritní funkce, a tou je zajištění pohřbívání. K tomu směřuje jak stanovení jejich 

velikosti, zabezpečení všech hygienických norem a zásad, majících vliv především na jejich 

umístění v organizmu města, tak návrh jejich vybavení pro zabezpečení pietních obřadů a 

pietního ukládání ostatků zemřelých, vlastního provozu pohřebiště apod. Jejich ostatní 

funkce, odvíjející se od vlastní funkce zeleně a jejich vegetačních prvků, zůstávají opomíjeny. 

Dnešní společenská potřeba ploch zeleně je ovlivněná i tlakem tržních zásad na 

využívání uzemí města, a proto musí reagovat mimo jiné i vytvářením polyfunkčních prvků 

svého systému, tedy prosazovat i polyfunkční uspořádání hřbitovů s rostoucím významem 

vegetačních prvků. 

Hřbitovy jako součást systému městské zeleně plní kromě svých prioritních funkcí – 

pohřbívání a hřbitovních služeb – i obecné a specifické funkce zeleně. Ty ovšem plní 

s určitým omezením, ve vztahu k charakteru hřbitova, ale i zde je v zájmu společenského 

využívání veřejných prostorů ve městě jejich poznání a programové hodnocení. Proto byly 

hřbitovy do tohoto úkolu letos zařazeny. Navíc i proto, že jejich problematika v tomto 

rozsahu nebyla v žádném předchozím výzkumném programu řešena. 

Cílem této etapy práce je analýza místa hřbitovů jako urbanistické funkce (zeleně 

hřbitovů) v organizmu města, v jeho urbanistické struktuře a jejich specifického postavení 

jako funkce v systému zeleně, určení a rozvíjení jejich specifických funkcí a zabezpečení 

jejich polyfunkčního působení. 

Určení a rozvíjení jejich nezaměnitelných funkcí je analyzováno na historickém vývoji 

u nás a ve středoevropském kontextu od poslední třetiny 18. století, tedy období, které 

současný stav formulovalo a předurčilo historickou podmíněnost společenských potřeb. 

Pozornost je, stejně jako u městských parků, věnována i památkové ochraně, architektonické 

a výtvarné formě hřbitovů a především úloze vegetačních prvků v nich. 

Na základě studie archivních pramenů a dostupné literatury byl analyzován historický 

vývoj budování hřbitovů a jejich zeleně ve středoevropském prostoru a u nás od poslední 

třetiny 18. století. Zvláštní pozornost byla věnována fenoménu „krajinářský hřbitov“ z konce 

19. století v Německu a jeho vlivu na tvorbu hřbitovů. 

40

Práce analyzuje místo hřbitovů (zeleně hřbitovů) v urbanistickém, architektonickém, 

společenském i ekologickém kontextu a na modelovém příkladu rozvoje této urbanistické 

funkce v Brně naznačuje i směr jejího možného vývoje. 

(J. Šubr) 

Studie rehabilitace zámeckého parku v Telči 

Studie zpracovává památkovou obnovu celého zámeckého parkového areálu (včetně. 

zámeckých nádvoří a tzv. renesanční zahrady), který je součástí historického centra Telče, 

zapsaného dne 4.12. 1994 do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. 

Obsahuje podrobný stavebně-historický průzkum a jeho interpretaci, podrobný průzkum 

dendrologického potenciálu, všech zachovaných prvků drobné architektury, výtvarných děl a 

stavebně-technických prvků a průzkum současného využití a urbanistických předpokladů 

budoucího využití. Na základě uvedených analýz navrhuje cíl památkové ochrany a 

památkový záměr obnovy a vlastní návrh rehabilitace parku a jeho místo v památce UNESCO 

i jako součásti systému zeleně města Telče. 

(J. Šubr, Z. Bouček, R. Šubrová, M. Weber, V. Pincová) 

Celková strategická analýza fondu historických parků a zahrad a metod jeho 

zkvalitnění, koncepce péče a ochrany historických parků a zahrad. Evidence, 

dokumentace, monitoring, aktualizace, výběr dřevin k zachování a rozšíření 

Práce se zabývá výzkumem významných historických objektů zahradní a krajinářské 

tvorby na území republiky a prováděním uvedených činností, které jsou předpokladem pro 

poznání a zachování kulturního významu těchto objektů pro budoucnost. V rámci projektu 

v současnosti dochází ke studiu zkušeností s některými systémy veřejné interpretace, ochrany 

a plánovité péče o historické parky, zahrady a komponované krajiny v jiných zemích a 

k výzkumu možností aplikace těchto zkušeností na území České republiky. Záměrem je 

vytvořit databázi pro archivování různých druhů datových podkladů k jednotlivým objektům, 

která by mohla být kontinuálně doplňována a uplatňována jak v oblasti památkové péče a 

ochrany přírody a krajiny, tak například při vzdělávání laické i odborné veřejnosti nebo 

v procesu územního plánování. Vývoj databáze se bude odehrávat na základě zkušeností ze 

současně probíhajících pilotních projektů (projekt dokumentace a analýzy zámeckého parku 

v Průhonicích, projekty dokumentace a analýzy některých městských parků a hřbitovů ve 

východních Čechách). Pro tvorbu databáze a pro její integraci do jednotné oborové 

internetové sítě je ve spolupráci s podobně zainteresovanými evropskými institucemi 

připravován společný projekt k realizaci v rámci programu EU Culture 2000. 

(G. Novotná, V. Pincová) 

Program navrhování prvků trvalé krajinné vegetace pro obnovu biologických a 

společenských hodnot krajiny poškozené těžbou 

Program je součástí výzkumného úkolu Řešení systému trvalé vegetace ve 

specifických podmínkách městské, průmyslové a zemědělské krajiny. Tento dílčí úkol je ve 

třetím roce řešení. 

Cílem celého programu je vytvořit systém objektivizovaných podkladů a metodická 

řešení pro územní plánování – krajinný plán, který řeší vztahy sídla a okolní krajiny a 

41

nesídlení krajinu. Program je zaměřen na řešení v podrobnějším mapovém měřítku 1:5 000. 

Metodický postup řešení krajinného plánu v menším měřítku je jiným dílčím úkolem. 

V roce 2001 jsem postupoval podle celkového harmonogramu práce – byla 

zhodnocena návaznost rozborové (analytické) části na vyšší stupeň krajinného plánu (to je na 

základní krajinný plán). Dále jsem upřesňoval základní návrhové prvky krajinného plánu – 

limity a regulativy, protože většina území je v krajinném plánu řešena ne konkrétním 

návrhem, ale škálou možností využívání území. Pro modelové území byl zpracován krajinný 

plán – rozdělení území do zón, stanovení regulativů a limitů a také v podobě konkrétních 

řešení v místech, kde jsme v rozborová části stanovili střet funkcí nebo deficit krajinné 

vegetace. 

(P. Šiřina) 

Řešení krajinného plánu využitím trvalé vegetace se zaměřením na území narušená 

těžbou uhlí 

Práce je zaměřena na úpravu metodického postupu při provádění krajinné diagnózy a 

prognózy krajinného plánu pro poddolovaná území. Úpravy se zaměřily na ověření zásad pro 

krajinný plán na konkrétním území. Jsou navrženy postupy a metody při zpracovávání tohoto 

typu krajiny, výběr a návrh zájmového území pro zpracování modelového příkladu, zjištění 

charakteristik narušené krajiny, stav na úseku ekologie území a příprava obsahu a konstrukce 

krajinné diagnózy. Práce rovněž ověřuje možnosti využívání prostředků GIS a leteckého 

snímkování. 

(R. Nemeth, Z. Bouček) 

Koncepce navrhování a ochrany významných prvků historické a kulturní krajiny 

Práce je komplexním přehledem problematiky kulturně historických hodnot krajiny, 

jejich péče a ochrany. Cílem je vytvořit základní pomůcku jednak pro formulace širších 

koncepcí, jednak pro řešení projektů i menších územních celků a regulativní péči ochrany 

těchto významných lokalit. Práce navazuje na výsledky současných domácích i zahraničních 

projektů s obdobnou tematikou. 

(J. Hendrych) 

Iniciace přirozených ekosystémů poddolované krajiny pro proces obnovy území 

Karvinska 

V roce 2001 bylo zahájeno řešení tříletého úkolu. Tento je řešen ve spolupráci s VŠB, 

Technická universita Ostrava a dalšími kooperujícími organizacemi. 

Projekt je členěn na 5 dílčích úkolů. Celkově je zaměřen na obnovu krajiny 

poddolovaného území v oblasti hlubinné těžby černého uhlí v karvinské části OKR. Zájmové 

území bylo stanoveno zadavatelem a tvoří je poddolovaná část okresu Karviná. Jako 

modelová území byla vymezena krajina dobývacích prostorů dolů ČSM a Lazy. 

Hlavním cílem je zpracování modelových návrhů obnovy krajiny s předpokladem 

větší diferenciace zaměření rekultivačních cílů a omezením zásahů v rámci technické 

rekultivace. Řešení se zaměřuje na vymezení a podporu zachovaných historicko-ekologických 

hodnotných části krajiny, ze kterých obnova krajiny bude vycházet. K tomu se budou 

optimalizovat způsoby sanace a rekultivace území. Řešení by mělo obsahovat postupy 

42

použitelné i pro jiná území s obdobným charakterem devastací. Navržené postupy jsou cíleny 

do: 

- obnovy přírodních a přírodě blízkých segmentů krajiny, 

- obnovy funkčního využití krajiny, 

- regenerace a revitalizace poddolované krajiny, 

- estetizace prostoru, 

- optimalizace a úspory nákladů obnovy území. 

VÚKOZ se podílí na řešení stěžejních dílčích úkolů č. 1 a 4. 

V roce 2001 byly práce zaměřeny zejména na sběr informací o území a vypracování 

podrobné osnovy řešení. V dílčím úkolu č. 1 se řešila problematika vyhodnocení dynamiky 

vlivů těžby na povrch krajiny, vyhodnocení stávajícího rozsahu devastovaných ploch, 

zpracování návrhu databáze rekultivačně asanačních staveb a kalových nádrží. V dílčím úkolu 

č. 4 byly zpracovány podklady o území v oblasti schválené územně plánovací dokumentace a 

vyhodnocení návrhu ÚPD pro řešená území. Dále se v rámci zájmového území vypracoval 

souhrnný přehled územního systému ekologické stability a bylo provedeno jeho kritické 

zhodnocení. Zpracovalo se vstupní zhodnocení možnosti využití území pro produkci 

energetické biomasy – pěstování rychle rostoucích dřevin na antropogenních a v současné 

době zemědělsky nevyužívaných plochách v poddolovaných částech Karvinska. 

(Z. Bouček, P. Gallo, V. Jankových, R. Nemeth, P. Šiřina, J. Weger) 

Funkce trvalé zeleně v krajině 

Proběhla příprava pracovní verze charakteristiky funkčního subsystému trvalé zeleně s 

prioritní funkcí rekreační, příprava řešení subsystému s asanační funkcí ve spolupráci s 

Technickou univerzitou Ostrava, testování možností využití internetových nástrojů pro 

publikaci a popularizaci problematiky kulturní krajiny a funkcí zeleně s využitím dalších 

výsledků dosažených v rámci řešení projektu 0231, příprava testování využití i pro další 

tématicky navazující projekty v oblasti městské zeleně. 

(D. Jech, B. Stalmachová, I. Bartáková, G. Novotná, V. Pincová) 

Digitální registr prvků trvalé zeleně s prioritní kulturní funkcí 

Byl založen testovací model digitálního registru prvků trvalé zeleně s prioritní kulturní 

funkcí – základ Informačního systému významných objektů zahradní a krajinářské tvorby 

(D. Jech, V. Pincová, G. Novotná) 

Zpracování a údržba digitálních mapových podkladů DZ 

V roce 2001 pokračovaly průběžné práce na tvorbě a aktualizaci digitálních 

výsadbových plánů jednotlivých oddělení i spojitého podkladu Dendrologické zahrady 

VÚKOZ. 

(D. Jech) 

43

PUBLIKACE PRACOVNÍKŮ VÚKOZ ZA ROK 2001 

Bulíř P. (2001): Jak pomáhají půdní kondicionery dřevinám v růstu na výsypkách. – 

Zahrada–Park–Krajina, 11/5: 15–16. 

Dostálek J. (2001): Výběr dřevin pro obnovu plošné a bodové zeleně v krajině. – In: Obnova 

plošné a bodové zeleně v krajině. Sborn. předn. mezinár. sem., s. 36–42. Mendelova 

zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 

Dostálek J. , Bredenkamp G. J. (2001): Vegetace Jihoafrické republiky. – Živa, 49/5: 

213–216. 

Dostálek J., Kolbek J., Husáková J., Sádlo J. (2001): Ruderální vegetace. – In: Kolbek J. et 

al.: Vegetace Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko. 

2. Společenstva skal, strání, sutí, primitivních půd, vřesovišť, termofilních lemů a 

synantropní vegetace, s. 164–278. Academia, Praha. 

Dubský M., Šrámek F. (2001): Kapalná a rozpustná hnojiva pro přípravu živných roztoků. – 

Inform. Zahrad., 5/1: 19. 

Dubský M., Šrámek F. (2001): Pěstební substráty s kompostovanou kůrou.– Inform. 

Zahrad., 5/2: 1–2. 

Dubský M., Šrámek F. (2001): Hrnkové chryzantémy – pěstební substráty a hnojení. – 

Inform. Zahrad., 5/11: 14–15. 

Havlíčková K., Knápek J., Vašíček J. (2001): Ekonomika pěstování rychle rostoucích dřevin. 

– In: Sborn. z konference Energetické a průmyslové rostliny VII., s. 73 – 76. CZ 

Biom, VÚRV, Praha. 

Hendrych J. (2001): Golfová hřiště a ochrana krajiny – Zahrada–park–krajina, 11/3: 8–11. 

Hendrych J. (2001): Kulturně-historické hodnoty krajiny, jejich význam a ochrana. – In: 

Město, venkovský prostor a krajina. Sborn. mezinár. konfer., s. 69 –82. Zdeněk Černý 

– Agora, Praha. 

Jehlík V., Sádlo J., Dostálek J., Jarolímová V. et Klimeš L. (2001): Chorology and ecology 

of Rumex confertus Willd. in the Czech Republic. – Botanica Lithuanica, 7/3: 235– 

244. 

Jech D. (2001): Polyfunkční systém trvalé zeleně jako rozhodovací kriterium pro uplatnění 

introdukovaných dřevin. – In: Ekologická podstata využívání domácích a cizích 

rostlin ve městech, jejich fyziologická až stresová reakce na prostředí. Sborn. 27. 

semin. Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích, s. 98–104. VÚKOZ, 

Průhonice, Technické služby města Klatovy, Klatovy. 

Jech D. (2001): Význam porostů trvalé vegetace s rekreační funkcí v rámci systému trvalé 

vegetace v zemědělské krajině. –- In: GIS Seč 2001 (geografické informační systémy 

ve státní a veřejné správě). Sborn. referátů konference, s.178–187. Junior Centrum, 

Seč. 

Jech D. (2001): Trvalá zeleň a její funkce z pohledu plánovacích procesů v krajině. – In: 

Město, venkovský prostor a krajina II. Sborn. mezinár. konfer. Zdeněk Černý – Agora, 

Praha. 

44

Jiránek J., Weger J. (2001): Specific Conditions for Biomass Utilization in the Czech 

Republic. – In: Proceedings of the 1st World Conference on Biomass for Energy and 

Industry, 2 p., Sevilla. 

Látalová K., Vejsadová H. (2001): Množení Dactylorhiza maculata ssp. maculata a 

Dactylorhiza incarnata metodou asymbiotických výsevů in vitro a jejich převod do 

podmínek ex vitro. – In: Jankovský L., Matoušková J., Juroch J. (eds.): Interorchid 

2001, s. 97–98. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 

Obdržálek J. (2001): Heleborus thibetanus Franchet – nový hodnotný východoasijský druh 

čemeřice v kultuře. – Inform. Bul. Zprav. Svazu Školk. ČR, 8/2: 5. 

Obdržálek J. (2001): Produkce dřevin v ČR. – Inform. Bul. Zprav. Svazu Školk. ČR, 8/2: 

7–14. 

Obdržálek J., Weber M. (2001): Produkce autochtonních dřevin v ČR a národní podpůrné 

programy v oblasti životního prostředí. – Inform. Bul. Zprav. Svazu Školk. ČR, 8/1: 

4–8. 

Plavcová O. (2001): Průhonické hnědolisté odrůdy pelargónií získávají světové ocenění. – 

Inform. Zahradn., 5/5: 19. 

Sojková E., Pincová V. (2001): Současný stav a možnosti obnovy zeleně pražských 

vnitrobloků. – In: Město, venkovský prostor a krajina. Sborn. mezinár. konfer., 

s. 98–107. Zdeněk Černý – Agora, Praha. 

Suchara I. (2001): Charakteristiky urbanizovaného prostředí, jeho hlavní vlivy na městskou 

zeleň a současné možnosti péče o dřeviny. – In: Ekologická podstata využívání 

domácích a cizích rostlin ve městech, jejich fyziologická až stresová reakce na 

prostředí. Sborn. 27. semin. Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích, 

s. 18–25. VÚKOZ, Průhonice, Technické služby města Klatovy, Klatovy. 

Suchara I., Sucharová J. (2001): Chemické analýzy mechu rychle odhalují zátěž krajiny 

atmosférickým spadem prvků. – Zprav. Ochr. Přír. okr. Praha-západ, 22: 54–59. 

Sucharová J., Suchara I. (2001): Křemík v rostlinných materiálech a problematika 

subtotálních a totálních multielementárních analýz. – In: Mikroelementy 2001. Sborn. 

XXXV. semin. O metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém 

materiálu, s. 10–17. Česká společnost chemická, 2 theta, Český Těšín. 

Šedivá J. (2001): Preservation of some endangered plant species in the Czech Republic. – In: 

www.plantaeuropa.org/html/conference_2001/docs/sediv%E1-PRESERVATION.doc 

Šedivá J. (2001): Using the methods in vitro for preservation of some endangered species 

from families Ranunculaceae, Thymelaeaceae and Liliaceae in the Czech Republic. – 

In: Salaš P. (ed.): Fruit Growing and Viticulture II. Proceed. 9th International 

Conference of Horticulture, p. 383–385. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 

Brno. 

Šedivá J., Vejsadová H., Preťová A. (2001): Morphogenesis in Dendranthema L. and 

Rhododendron L. – In: Plant molecular biology for the new millennium, Book of 

Abstracts , 4 th Internat. Symposium, p. 135. Třeboň, Czech Republic. 

Šiřina, P. (2001): Tvorba krajiny v poddolovaném území – In: Krajina, člověk, kultúra. 

Zborn. referátov, s. 147–149. Slovenská agentúra životného prostredia, Banská 

Bystrica. 

Šubr J. (2001): Symposium Praha 2001 – Historické zahrady, parky a sady 2001. – Zahrada– 

park–krajina, 11/5: 27–28. 

45

Šubr J. (2001): Uplatnění zeleně ve starší obytné zástavbě – obytné vnitrobloky. – In: Město, 

venkovský prostor a krajina. Sborn. mezinár. konfer., s. 90–97. Zdeněk Černý – 

Agora, Praha. 

Tuháčková J., Cajthaml T.,Novák K., Novotný Č., Mertelík J.,Šašek V. (2001): Hydrocarbon 

deposition and soil microflora as affected by highway traffic. Enviromental Pollution, 

113: 255–262. 

Václavík J. (2001): Jiřinky. – Zahrádkář, 33/5: 2–3. 

Václavík J. (2001): Jiřinky od výsadby do sklizně. – Zahrádkář, 33/10: 14. 

Vanc P. (2001): Zahrada bez plevele. – Grada Publishing, Praha, 70 s. 

Vejsadová H., Sodomka M. (2001): Generativní množení druhu Orchis morio (Orchidaceae) 

v podmínkách in vitro. – In: Jankovský L., Matoušková J., Juroch J. (eds.): 

Interorchid 2001, s. 103–104. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 

Vejsadová H. (2001): Endangered orchid conservation using in vitro method. – In: 

www.plantaeuropa.org/html/conference_2001/docs/Vejsadova-ENDANGERED.doc 

Vejsadová H., Preťová A. (2001): Cytological and histological study of morphogenesis in 

Rhododendron L. – In: Economou A. (ed.): Acclimatization and Establishment of 

Micropropagated Plants, p. 74. Aristotle University, Thessaloniki, Řecko. 

Vít J., Nachlingerová V., Šedivá J., Tvrzník Č., Volf M., Votruba R. (2001): Květinářství. – 

3. vyd., Květ, Praha, 439 s. 

Votruba R. (2001): Převislé petúnie z Průhonic. – Inform. Zahradn., 5/8: 27. 

Votruba R. (2001): Několik poznámek k pěstování chryzantém ze skupiny „Multiflora“. – 

Inform. Zahradn., 5/11:12–13. 

Votruba R. (2001): Šlechtění chryzantém v Průhonicích. – Inform. Zahradn., 5/11: 16. 

Votruba R. (2001): Pozor na bílou rez chryzantémovou (Puccinia horiana). – Inform. 

Zahradn., 5/11: 19. 

Weber M. (2001): Cílevědomé utváření krajiny v minulosti a současnosti. – In: Tvář naší 

země. Sv. 2: Krajina jako kulturní prostor, s. 35–38. Česká komora architektů, Praha. 

Weber M. (2001): Zakládání a péče o krajinnou zeleň. – In: Obnova plošné a bodové zeleně 

v krajině. Sborn. předn. mezinár. sem., s. 57–62. Mendelova zemědělská a lesnická 

univerzita, Brno. 

Weber M. (2001): Proměny zemědělské kulturní krajiny ve světle jejího vývoje. – In: Město, 

venkovský prostor a krajina. Sborn. mezinár. konfer., s. 120–125. Zdeněk Černý – 

Agora, Praha. 

Weber M. (2001): Proměny zemědělské kulturní krajiny ve světle jejího vývoje. – 

Pozemkové úpravy, 36: 17–18. 

Weber M. (2001): Krajinné plánování a pozemkové úpravy. – In.: Voženílková E. (ed.): 

Potenciál v zahradní a krajinářské tvorbě . Sborn. předn., s. 42–45. Společnost pro 

zahradní a krajinářskou tvorbu, Luhačovice. 

Weber M. (2001): Poznatky z přípravy a realizace územních systémů ekologické stability. – 

Zahrada–Park–Krajina, 11/2: 10–11. 

Weber M.. (2001): Technologie zakládání dřevinných porostů v zemědělské krajině – 

abstrakt. – In.: Maděra P. (ed.): Ekologické sítě (sborník abstraktů), s. 59. Mendelova 

zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 

46

Wotavová K., Vejsadová H. (2001): Klíčivost rodu Dactylorhiza v in vitro podmínkách. – In: 

Jankovský L., Matoušková J., Juroch J. (eds.): Interorchid 2001, s. 105–107. 

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 

Žlebčík J. (2001): Nejsevernější z citrusů. – Zahrádkář, Praha, 33/1: 34. 

Žlebčík J. (2001): Údaje o hmotnosti semen některých dřevin. – Inform. Bul. Zprav. Svazu 

Školk. ČR, 8/1: 8–9. 

Žlebčík J., Šedivá J. (2001): Lýkovec vonný (Daphne cneorum L.) – Ochr. Přír., 56/7: 208– 

210. 

47

Výzkumné zprávy 

Benetka V., Bartáková I., Pospíšková M. (2001): Využití topolu černého jako alternativní 

kultury přispívající k rozšíření biodiverzity a a zlepšení hydrologického režimu. – 

13 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0245 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. 

VÚKOZ, Průhonice]. 

Benetka V., Pospíšková M., Bartáková I. (2001): Šlechtění rychle rostoucích dřevin. – 2 p., 

ms. [Průběž. zpr. projektu QD 0172 výzkum. programů Mze; depon in: Knih. 

VÚLHM, Jíloviště-Strnady]. 

Benetka V., Tábor I., Nekolová A. (2001): Novošlechtění okrasných dřevin z aspektu jejich 

zvýšené odolnosti k biotickým a abiotickým činitelům. – 7 p., ms. [Průběž. zpr. 

projektu 0321 výzk. záměru VÚKOZ 03; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Bulíř P., Červenka J., Dubský M. (2001): Vliv půdních kondicionerů na počáteční růst 

dřevin vysazených na antropogenních substrátech. – 50 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 

0145 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Dostálek J. a kol. (2001): Dřeviny v krajinářských programech. – 103 p., 3 příl., ms. [Průběž. 

zpr. projektu VaV 640/5/00; depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice.] 

Dostálek J., Businský R. (2001): Zásady zachování biodiverzity mimoprodukčních 

domácích dřevin. – 31 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0113 výzk. záměru VÚKOZ 01; 

depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice.] 

Havlíčková K. (2001): Hodnocení ekonomických parametrů využívání biomasy. – 23 p., ms. 

[Zpr. projektu VaV 320/3/99; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Havlíčková K. (2001): Osvěta a informatika využívání biomasy. – 9 p., ms. [Zpr. projektu 

VaV 320/3/99; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Havlíčková K. (2001): Osvěta a poradenství: Provozování informačního střediska pro 

obnovitelné zdroje energie se zaměřením na produkci a využití biomasy. – 93 p., ms. 

[Průběž. zpr. projektu 0244 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih.VÚKOZ 

Průhonice] 

Hendrych J. (2001): Koncepce uchování a ochrany významných prvků historické a kulturní 

krajiny. – 21 p. + příl. (Průběž. zpr. projektu 0514 výzk. záměru VÚKOZ 02; 

depon.in: Knih. VÚKOZ, Průhonice) 

Jankových V., Šiřina P., Bouček Z., Nemeth R. (2001): Rehabilitace městské zeleně 

v Karviné. 52 p. + příl., ms. (Průběž. zpr. projektu 0514 výzk. záměru VÚKOZ 02; 

depon. in: Knihovna VÚKOZ, Průhonice ) 

Jech D. (2001): Výzkum komplexního řešení systému trvalé vegetace v krajině zaměřené na 

posílení deficitních ploch vegetace s požadovanými účinky v daném prostředí. – 76 p., 

ms. [Průběž. zpr. projektu 0231výzk záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih.VÚKOZ, 

Průhonice] 

Mertelík J., Kloudová K. (2001):Výzkum, monitoring a diagnostika vybraných virů a virům 

podobných organismů okrasných rostlin. – 13 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0411 

výzk. záměru VÚKOZ 04; depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Mertelík J., Kloudová K., Vanc P. (2001): Kontrola zdravotního stavu shromážděného 

genofondu okrasných rostlin a dřevin, vypracování preventivních a kurativních 

ochranných opatření proti závažným chorobám, škůdcům a poškozením. – 26 p., ms. 

48

[Průběž. zpr. projektu 0421výzk. záměru VÚKOZ 04; depon in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Mertelík J., Kloudová K., Vanc P. (2001): Sledování a sumarizace škodlivých činitelů jako 

predispozičních faktorů zhoršujícího se zdravotního stavu některých druhů dřevin a 

hodnocení stupně odolnosti vybraných taxonů k nejzávažnějším škodlivým 

činitelům. – 8 p., ms [Průběž. zpr. projektu 0431výzk. záměru VÚKOZ 04; depon in: 

Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Nachlingerová V. (2001): Pěstební technologie nových druhů hrnkových a balkónových 

květin. – 17 p. + příl., ms. [Průběž. zpr. projektu 0143 výzk. záměru VÚKOZ 01; 

depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Nemeth R. (2001): Řešení krajinného plánu využitím krajinné vegetace. – 33 p., ms. [Průběž. 

zpr. projektu 0514 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Nemeth R. (2001): Iniciace přirozených ekosystémů poddolované krajiny pro proces obnovy 

území Karvinska. – ms. [Zpr. projektu VaV 640/1/01; depon. in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Pincová V., Novotná G., Jech D. (2001): Celková strategická analýza fondu historických 

parků a zahrad a metod jeho zkvalitnění, koncepce péče a ochrany historických parků 

a zahrad. Evidence, dokumentace, monitoring, aktualizace, výběr dřevin k zachování a 

rozšíření. – 23 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0227 výzk.. záměru VÚKOZ 02; depon. 

in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Sojková E., Viktorinová H. (2001): Výzkum možností obnovy zeleně v městské obytné 

zástavbě. 24 p. + příl., ms. [Průběž. zpr. projektu 0223 výzk. záměru VÚKOZ 02; 

depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Suchara I. , Sucharová J. (2000): Mezinárodní program monitorování aktuální atmosférické 

depozice prvků. – 41 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0211 výzk. záměru VÚKOZ 02, 

depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Sucharová J., Suchara I. (2001): Sledování dlouhodobých zátěží území ČR atmosférickou 

depozicí 13 prvků a jejich trend zjištěný na základě analýzy vzorků mechu v roce 

1995 a 2000. – 28 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0211 výzk. záměru VÚKOZ 02, 


Sucharová J. , Suchara I. (2001): Analýza stopových a ultrastopových prvků v přírodních 

matricích jako podklad pro posouzení kvality složek ŽP sledovaných území. – 57 p., 

ms. [Průběž. zpr. projektu 0213 výzk. záměru VÚKOZ 02, depon in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Sucharová J., Suchara I., Benáčanová D. a kol. (2001): Určení obsahu 35 prvků v mechu 

jako podklad pro stanovení relativní míry atmosférické depozice těchto prvků na 

území ČR. – 84 p. + příl.Tabulková část, ms. [Zpráva projektu MŽP ČR VaV 

640/1/00, depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Šiřina, P. (2001): Program navrhování prvků trvalé krajinné vegetace pro obnovu 

biologických a společenských hodnot krajiny poškozené těžbou.13 p., ms. – [Průběž. 

zpr. projektu 0224 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Šrámek F., Dubský M.: Systémy hnojení dřevin v kontejnerech. – 53 p., ms. [Záv. zpr. 

projektu NAZV č. EP9252, depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice ]. 

49

Šrámek F., Dubský M., Obdržálek J.: Pěstební substráty, systémy hnojení a využití 

biopreparátů pro zlepšení růstu a odolnosti květin a dřevin. – 28 p., ms. [Výroč. zpr. 

projektu 0142, výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Šubr J., Šubrová R. (2001): Stanovení zásad funkční obnovy městských a historických parků, 

zahrad a hřbitovů. – 28 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0222 výzk. záměru VÚKOZ 02; 


Urbánek H., Petrová E. (2001): Zachování genofondu květin. – 8 p., ms. [Průběž. zpr. 

projektu 0120 výzk. záměru VÚKOZ 01; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Vanc P. (2001): Metody regulace plevelů ve výsadbách dřevin. – 9 p., ms. [Průběž. zpr. 

projektu 0422 výzk. záměru VÚKOZ 04; depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Votruba R., Kloudová K. (2001): Studium a aplikace metod rezistentního šlechtění se 

zaměřením na odolnost vůči houbovým chorobám s cílem omezení používání 

pesticidů. – 18 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0311 výzk. záměru VÚKOZ 03; depon 

in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Votruba R., Plavcová O., Urbánek H., Václavík J., Petrová E., Novák P. (2001): Inovace 

sortimentu květin. – 24 p., ms. [Průběž. zpr. projektu 0322 výzk. záměru VÚKOZ 

03; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Weber M., Dostálek J. a kol. (2001): Výběr dřevin pro účely revitalizace zemědělské krajiny 

a nové přístupy k zakládání jejich výsadeb. – 12 p. + příl. [Zpr. projektu 0232 výzk. 

záměru VÚKOZ 02; depon in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Weger J. (2001): Výběr energetických plodin pro různé stanovištní podmínky. – 41 p., ms. 

[Zpr. projektu VaV 320/3/99; depon. in: Knih. VÚKOZ, Průhonice]. 

Weger J. (2001): Výzkum produkčních charakteristik taxonů dřevin, příp. bylin vhodných 

pro cílenou produkci biomasy v různých půdně klimatických podmínkách ČR. – 30 p., 

ms. [Průběž. zpr. projektu 0241 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih. VÚKOZ, 

Průhonice]. 

Weger J., Jech D., Havlíčková K., Syrovátka O. (2000): Výzkum krajinných funkcí cílené 

produkce biomasy (plantáží energetických plodin), zejména jejich přínosy pro 

diverzitu krajiny, hydrologický režim a obnovu půdního fondu. – 105 p., ms. [Průběž. 

zpr. projektu 0242 výzk. záměru VÚKOZ 02; depon. in: Knih.VÚKOZ Průhonice]. 

50

RoÄenka 2001 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

RoÄenka 2001 - vÃºkoz - VÃ½zkumnÃ½ Ãºstav Silva Taroucy pro krajinu a ...